Nektar pro duši

V letech 1961–1965, právě v průběhu II. Vatikánského koncilu, se v zapadlé španělské horské vesnici San Sebastián de Garabandal mnohokrát zjevila čtyřem dívkám Panna Maria a sdělila světu důležitá poselství a předpovědi.

Garabandalské události popsal P. Eusebio García de Pesquera OFM v knize „GARABANDAL – UDÁLOSTI A DATA“ (český překlad Iwona Juchelko, vydala Matice cyrilometodějská, Olomouc 1999). Není-li uvedeno jinak, vycházíme i zde z tohoto zdroje.

Římsko-katolická církev se dosud ke zjevením oficiálně nevyjádřila. (viz Stanovisko církve)

Konečné a rozhodující stanovisko k těmto událostem patří výhradně Magisteriu Církve. Toto rozhodnutí akceptujeme bez výhrad od okamžiku, kdy bude vyhlášeno.

Stanovisko církve

Postup Církve je v záležitosti Garabandalu - jako vždy v obdobných případech - velmi opatrný. A to přesto, že je nesčetné množství očitých svědků garabandalských událostí (včetně extází, levitací a dalších zázračných úkazů), že existují autentické fotografie a videozáznamy, že jsou registrována prokazatelná uzdravení nemocných a mnohá obrácení k Bohu.

Nejprve ustavil tehdejší apoštolský administrátor Don Doroteus Fernandez, jenž dočasně spravoval santanderskou diecézi po úmrtí biskupa José María Eguino Trecu, diecézní vyšetřovací komisi. Ta přistupovala k věci od počátku s nedůvěrou a snažila se vizionářky - zejména Conchitu - přesvědčit, aby autentičnost svých zážitků ze zjevení minimálně zpochybnily, což se zčásti podařilo. Správce diecéze vydal v krátké době postupně čtyři dekrety s negativním stanoviskem ke garabandalským událostem (26. 8. 1961, 7. 9. 1961, 19. 11. 1961 a 27. 11. 1961).

Nový santanderský biskup Eugenio Beitia Aldazabal, který se ujal úřadu 27. 1. 1962, akceptoval negativní konstatování citovaných diecézních dekretů a 7. 10. 1962 sám podepsal nótu, v níž garabandalská zjevení neuznal. Odmítavé stanovisko nezměnil až do své rezignace na funkci santanderského biskupa 23. 1. 1965.

Závěrů svého předchůdce se podržel i nově jmenovaný biskup Vincente Puchol Montis. Ten nakonec uveřejnil 17. 3 1967 vyjádření, podle něhož nebylo v Garabandalu žádných zjevení ani poselství a všechny jevy je možno vysvětlit přirozenou cestou. O několik týdnů později zahynul Mons. Puchol za volantem svého automobilu.

Mezitím, na žádost sekretáře Kongregace pro nauku víry kardinála Ottavianiho, jela Conchita na počátku roku 1966 se svou matkou a knězem do Říma. Setkala se s kardinálem Ottavianim a dalšími vatikánskými činiteli. A za přítomnosti kardinála Marelly byla 19. ledna 1966 přijata v soukromé audienci papežem Pavlem VI., který jí řekl: „Conchito, žehnám ti a se mnou ti žehná celá Církev.“

Přestože prvotní postoj diecézní církevní hierarchie k událostem v Garabandalu byl velmi skeptický, nejvyšší hierarchie v Římě toto negativní stanovisko nepřevzala.

Příznačné je, že nedávno kanonizovaný sv. P. Pio z Pietrelciny byl přesvědčen o pravosti garabandalských zjevení. Conchita od něj dostala 3. března 1962 dopis, v němž P. Pio tlumočí všem vizionářkám vzkaz od Panny Marie. Při příležitosti své cesty do Říma v lednu 1966 Conchita tohoto světce osobně v San Giovanni Rotondo navštívila. A P. Pio před svou smrtí požádal svého spolubratra P. Bernardino Cennamo, aby Conchitě předal roušku, kterou bude po smrti přikryta jeho tvář. Předání se uskutečnilo v Lurdech v říjnu 1968, měsíc po světcově smrti.

Hluboké duchovní pouto pojilo Conchitu také s blahoslavenou Matkou Terezou z Kalkaty, která byla mj. kmotrou třetí Conchitiny dcery a v roce 1987 se rozhodla pro duchovní adopci každého kněze ze santanderské diecéze jednou sestrou své kongregace. Toto výmluvné gesto přijal santanderský biskup Juan Antonio del Val Gallo (druhý nástupce tragicky zemřelého biskupa Puchola) s velkou vděčností a možná se právě takto otevřela cesta ke konečnému pozitivnímu přijetí garabandalských zjevení v této diecézi.

Biskup del Val, který byl ještě jako mladý kněz svědkem dívek v extázi, jmenoval v roce 1982 farářem v Garabandalu horlivého kněze, pocházejícího z této vísky, Dona Juana Gonzalese Goméze, jenž byl také svědkem událostí v čase zjevení. Doporučil mu, aby bratrsky přijal každého kněze, který Garabandal navštíví a aby pro garabandalské poutníky sloužil denně mši sv.

Český kněz - františkán v Garabandalu

Biskup del Val potvrdil v exkluzivním rozhovoru na videokazetě o Garabandalu, že poselství z Garabandalu jsou teologicky správná. Ustavil také skupinu teologů, kterou vedl biskup Astrogi Briva Benavento z Léonu, aby znovu zkoumala všechny skutečnosti spojené s událostmi v Garabandalu. Po své demisi (podané po dosažení věkové hranice), odeslal spolu se svým nástupcem dokumentaci vytvořenou šestiletou prací teologů v listopadu 1991 do Říma.

Nástupce Mons. del Val, jímž byl José Vilaplana Blasco (uvedený do biskupského úřadu 29. 9. 1991 - v den svátku sv. archandělů Michaela, Gabriela a Rafaela) přijal v srpnu 1996 vizionářku Jacintu, která od něj získala souhlas k tomu, aby se mohla zúčastnit konference v Mexiku a tam dovolit přítomným klanět se kříži políbenému Panou Marií v Garabandalu. Směla také přijmout pozvání do Kanady.

Následující santanderští biskupové žádná svá stanoviska ve věci Garabandalu nezveřejnili.

Je třeba poukázat na pozitivní reakce a přijetí zjevení některými jinými biskupy: Mexický arcibiskup z Jalapa Manuel Pio Lopez schválil „Modlitbu k Matce Boží z Garabandalu“ a současně potvrdil, že nenalézá v garabandalském zjevení nic, co by bylo v rozporu s katolickou vírou a usuzuje, že v garabandalských zjeveních jsou znaky, že „je tam Bůh“. Podobně biskup ze Saltillo Luis Guizar Barragan schválil šíření informací o garabandalských zjeveních ve své diecézi jako „zcela shodných s učením Církve“ a biskup z Manchestru Ernest Primeau udělil imprimatur tiskovině o Garabandalu.

Biskup z portugalského Leira Joao Pereira Venancio, jehož jméno je trvale spojeno s Fatimou, měl výsadu častých rozhovorů s fatimskou vizionářkou sestrou Lucií, která velmi dobře znala Conchitu. Biskup také Conchitu osobně dvakrát navštívil a dne 12. července 1983 prohlásil mj.: „Poselství, dané v Garabandalu Nejsvětější Pannou, je totožné s tím, které předala ve Fatimě, pouze aktualizované pro naši dobu.“

Římská Kongregace pro nauku víry doposud stanovisko nezaujala. Posledním vyjádřením této kongregace je dopis jejího prefekta kardinála Josepha Ratzingera, pozdějšího papeže Benedikta XVI., ze dne 28. 11. 1992, adresovaný biskupovi ze Santanderu José Vileplanovi Blasco. Kardinál Ratzinger zde nadpřirozený charakter zjevení nepotvrzuje, ale ani nevyvrací. Reaguje tak na žádost biskupa, obsaženou v dopise z 12. 11. 1991 a vyslovenou též při jeho návštěvě kongregace v roce 1992, o vyjádření k událostem v Garabandalu z let 1961 až 1965.

Aktualizováno: říjen 2024

Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Informační středisko GARABANDAL v České republice, podléhá licenci Creative Commons.

HISTORIE SE OPAKUJE - KAINOVÉ VRAŽDÍ MÉ BERÁNKY!

KAIN ZÁVIDĚL ÁBELOVI A Z NENÁVISTI HO ZABIL.

FARIZEOVÉ ZÁVIDĚLI JEŽÍŠI JEHO MOC, JENO ÚSPĚCH V LIDU A Z NENÁVISTI HO DALI UMUČIT A ZABÍT.

V DNEŠNÍ DOBĚ SE BOŽÍ CÍRKVE ZMOCNILI ZEDNÁŘI A ZASE CHTĚJÍ ODSTRANIT JEŽÍŠE A PŘETVOŘIT JEHO CÍRKEV K OBRAZU SVÉHO PÁNA - SATANA, SVÉHO boha, KTERÉHO UCTÍVAJÍ A JEMU SE KLANÍ A SLOUŽÍ

               UZDRAVÍM SVOU CÍRKEV

Pán Ježíš si stěžuje otci P.Ottaviovi Michelinimu r.1975.

Uzdravím svou Církev.
  Vykoupení pokračuje, uskutečňuje se. Moje Milosrdenství vyžaduje vaši spásu, moje Spravedlnost vyžaduje  Z A D O S T I U Č I N Ě N Í  za dluhy, které jste nadělali jako živé údy, svobodné a rozumné,   s c h o p n é   c h t í t   n e b o   o d m í t a t   d o b r o   a   z l o,  tedy odpovědné za své jednání.
  Nelekej se, můj synu. Milosrdenství požaduje,  a b y   v š i c h n i   b y l i   v a r o v á n i   j a k   v n i t ř n í m  (osobní soud před Bohem),   t a k   v n ě j š í m i   z n a m e n í m i.(Kříž na obloze, zázrak v Garabandalu.)
  Kdo chce porozumět, ať pochopí; ale kdo zachvácen pýchou tvrdošíjně trvá na tom,  ž e   c h c e   z a h y n o u t   j a k o   S a t a n,   ať  zahyne!
  Jaká je to slepota a zatvrzelost! Pokolení zvrácené a nevěřící,  c o   j s e m   j e š t ě   m o h l   u d ě l a t,  a b y c h   t ě   u c h r á n i l   h o d i n y   t e m n o t,  h o d i n y   k r v e   a   s m r t i,  k t e r á   s e   u ž   b l í ž í !?  Co jsem ti mohl dát a nedal jsem ti?
  Dal jsem ti svoji lásku, své otevřené Srdce! Dal jsem ti lásku mé i tvé Matky!   M n o h o k r á t   p ř i š l a   n a   z e m,  aby burcovala vaši ospalost, aby vám připomněla velké skutečnosti víry, aby vám ukázala správnou cestu, po které je třeba jít.
  Uzdravím národy, uzdravím Církev. Už nebude teologů, kteří zatemněni pýchou Satana, místo aby byli světlem, stali se temnotou a rozšířili zmatek a dezorientaci   n e z d r a v ý m   u č e n í m !  Já jsem Bytost naprosto jednoduchá, zatímco mnozí z nich jsou komplikovaní. Nediv se, že nepřijímají tato poselství, že je s pohrdáním odmítají. Jako kdysi učení farizeové v chrámě - nikdy nepřipustí pravdu, která nepochází od nich, protože oni pravdě už nepatří!
  Neboj se. Odvahu! Ať se tvoje duše nestrachuje, odměním tvou učenlivost, budu tě chránit, i když tě neušetřím utrpení.
Zachovej Mi lásku!

 POSELSTVÍ IDĚ PEDERMANOVÉ - AMSTERODAM, HOLANDSKO 29.3.1946

Do předního plánu vystupuje   a n g l i c k á   c í r k e v.
  Pohlížejíc na biskupy říkám:"Tihle jsou z naší církve?" Zatímco pozoruji tyto preláty, Š K R T Á   J E   V E L K É   "X".
Paní se usmívá. Dítě na jejích nohou vyrostlo. Stojí a drží kalich. A teď se právě naproti ukazuje žebřík. Mám po něm vystoupit. Když jsem dospěla až docela nahoru, vidím znamení. Jedno "X" přepsané jedním "P". Paní říká: "N Á B O Ž E N S T V Í   P O V E D E   T V R D Ý   B O J.  BUDOU USILOVAT O JEHO ZNIČENÍ. (Anglikánští zednáři) BUDOU TO KONAT S TAKOVOU RAFINOVANOSTÍ, ŽE TÉMĚŘ NIKDO SI TOHO NEPOVŠIMNE.  M Ě J T E   S E   N A   P O Z O R U !"  Její tvář je vážná. Ukazuje na kalich a říká:"CHRISTUS REGNUM."

051.      Poselství Ježíše ze dne 5. března 2011 v 10.00.
 VŠICHNI KŘESŤANÉ – KONEJTE TEĎ POKÁNÍ, KATOLÍCI – MODLETE SE ZA PAPEŽE BENEDIKTA.
 Moje milovaná dcero, chci od tebe, abys pokračovala v rychlém šíření těchto poselství. Už předtím jsem ti vysvětlil, že musí být předána v nejkratším čase co možná nejvíce lidem. Až se toto Varování přiblíží, tak se  t a k é   s e   p ř i b l í ž í   u d á l o s t i,   t ý k a j í c í   s e   s v a t é h o   V a t i k á n u.
  Pros každého, aby se modlil za mého milovaného svatého vikáře papeže Benedikta, neboť je obklopen nepřáteli mého Věčného Otce. Modlete se za ty kněze, kteří nikdy nezakolísali ve své víře ke Mně, nebo k mému Věčnému Otci.(BLOG Č.21+22 IRSKÁ POSELSTVÍ)

GARABANDAL 18.10 1965 PANNA MARIA CONCHITĚ"

"Žijete v době posledních varování. D Ř Í V E   S E   K A L I C H   B O Ž Í H O   H N Ě V U   P L N I L,   N Y N Í   P Ř E T É K Á !  MNOZÍ KNĚŽÍ, BISKUPOVÉ A KARDINÁLOVÉ  J D O U   P O   C E S T Ě   D O   Z Á H U B Y   A  STRHÁVAJÍ ZA SEBOU   M N O H O   D U Š Í !   S T Á L E   M E N Š Í   V Ý Z N A M   S E   P Ř I K L Á D Á   E U C H A R I S T I I

513.         Poselství Ježíše ze dne 3. srpna 16:45.                                             
        DISIDENTŮM V KATOLICKÉ CÍRKVI:  KDYŽ ZHANOBÍTE ZÁKONY MÉ CÍRKVE, BUDETE POTRESTÁNI!

  Má drahá, milovaná dcero,
země se bude brzy třást, až se hněv mého Otce vylije na ty národy, které vzdorují zákonům mého Otce.
  Nebude jim poskytnuto žádné milosrdenství, neboť jeho trpělivost je testována až do krajnosti.
  Jejich hříchy zahrnují interrupce, vraždy, zákony pokoušející se podkopat křesťanství, manželství párů stejného pohlaví a zbožňování falešných bohů.
  Pak jsou zde disidenti v mé církvi, kteří hrozí, že Mě zavrhnou.
  Když se pokoušejí vzdálit od mé církve a pokoušejí se zavádět nové zákony navzdory mé svaté vůli, zříkají se Mě.
  Vyženu je teď pro jejich nevěrnost. Jejich pokusy zavést zákony založené na hříchu   P Ý C H Y,  S M Y S L N O S T I   A   S V Ě T S K É   C T I Ž Á D O S T I,   nebudou tolerovány.
  Mysleli si snad, že by jim bylo dovoleno vzdálit Boží děti od mé církve na zemi a vyhnout se ruce mého Otce?
Mysleli si snad, že jsou nad zákony mého Otce?  Oni nemilují Boha, milují sebe.
  C H Y B Í   J I M   P O K O R A !   Jejich   veřejné   odmítání   zákonů   katolické   církve   Mě   znechucuje!
Jejich hanebné požadavky, když zkouší donutit moji církev přijmout zákony, které Mě urážejí, znamenají, že se sami uvrhli do temnoty.
  Jejich církevní sliby jsou bezvýznamné.
  Jejich závazek ctít a poslouchat mou církev byl porušen.
  Jestliže se nebudou kát a nevrátí se zpátky do mého těla, mé církve na zemi, nemají právo nazývat sami sebe služebníky v mé církvi.
  Byli jste varováni. Vykážu vás do pustiny.
  Když zhanobíte zákony mé církve, budete potrestáni.
   Váš Ježíš                                                                                       

POSELSTVÍ PANNY MARIE V LA SALETTĚ LUCII Pevně jsem hleděla do toho světla, které bylo nehybné a jakoby otevřené, a v tom světle jsem viděla překrásnou paní, jak sedí na našem "ráji" s hlavou v dlaních. Tato krásná Paní povstala, zkřížila ruce, pohlédla na nás a řekla:"Přistupte, mé děti, nemějte strach; jsem zde, abych vám oznámila velikou novinu."
  Po těchto sladkých a líbezných slovech jsem se k Paní rozběhla a mé srdce se k ní chtělo navždy přitisknout.  Z   JEJÍCH  KRÁSNÝCH  OČÍ  ZAČALY  PADAT  SLZY  A  ONA  PROMLUVILA: "Nebude-li se chtít můj lid podrobit, budu muset ponechat volnou ruku mému Synovi. Jeho ruka už je tak těžká, že ji nemohu zadržet. Od kdy už pro vás trpím! Chci-li, aby vás můj Syn neopustil, musím ho neustále prosit. A vy to neberete stále na vědomí.  TOLIK  BY  JSTE  SE  MĚLI  MODLIT  a  tolik toho vykonat, a přesto mi nikdy nevynahradíte útrapy, které jsem pro vás podstoupila. Bůh vám dal šest dní k práci, vyhradil si sedmý den, a přesto mu ho nikdo nechce dopřát! Právě proto je ruka mého Syna stále těžší. Lidé stále klejí a berou jméno mého Syna nadarmo. To jsou dvě věci, které tolik zatěžují ruku mého Syna! Zkazí-li se úroda,  j e   t o   j e n   v a š e   v i n a. Pak se Svatá Panna obrátila ke mně a sdělila mi tajemství:
  "Melánie, to, co vám teď řeknu, nebude vždycky tajemstvím; můžete ho zveřejnit v roce 1858.   KNĚŽÍ,  SLUŽEBNÍCI MÉHO SYNA,  S V Ý M   Š P A T N Ý M   Ž I V O T E M,  SVOU NEÚCTOU A BEZBOŽNOSTÍ PŘI SLAVENÍ SVATÝCH MYSTÉRIÍ, SVOU LÁSKOU K PENĚZŮM A POCTÁM, LÁSKOU K POŽITKŮM,  STALI  SE  STOKAMI  NEČISTOTY !  Ano, kněží si  ž á d a j í   o   p o m s t u !  A pomsta už se vznáší nad jejich hlavami! Běda kněžím a osobám zasvěceným Bohu, kteří svými zpronevěrami a špatným životem znovu křižují mého Syna!  HŘÍCHY  OSOB  ZASVĚCENÝCH  BOHU  VOLAJÍ  DO  NEBES  A  PŘIVOLÁVAJÍ  POMSTU   a  hle, pomsta už je přede dveřmi, neboť už není k nalezení nikdo, kdo by byl hoden nabídnout Věčnému   VE  PROSPĚCH  SVĚTA  OBĚŤ  BERÁNKA  BEZ  POSKVRNY !
  Bůh udeří způsobem, který nemá obdoby!  B Ě D A   O B Y V A T E L Ů M   Z E M Ě !
  BŮH  ROZLEJE  SVŮJ  HNĚV  A  TOLIKA  SPOJENÝM  ZLŮM  SE  NEBUDE  MOCI  NIKDO  VYHNOUT !
  H L A V Y   A   V Ů D C O V É   B O Ž Í H O   L I D U   ZANEDBALI  MODLITBU  A  POKÁNÍ  A  DÉMON  ZATEMNIL  JEJICH  INTELIGENCI;  staly se z nich bludné hvězdy, jež starý ďábel strhne svým ohonem do záhuby. Bůh dovolí starému hadu,  a b y   z a s e l   r o z b r o j e   m e z i   v l á d c e   ve  všech  společenstvech  a  ve  všech  rodinách;  lidé zakusí fyzické i morální bolesti; Bůh ponechá lidi jim samotným a sešle tresty, které budou za sebou následovat po dobu delší třiceti pěti let.
  Společnost stojí před nejstrašlivějšími pohromami a největšími událostmi;  Nechť  čekají  na  to,  ŽE  JIM  BUDE     V L Á D N U T O   Ž E L E Z N Ý M I   D Ů T K A M I   A  BUDOU  PÍT  KALICH  BOŽÍHO  HNĚVU !
  Nech náměstek mého Syna,  p a p e ž   P i u s IX., už neopouští po roce 1859 Řím; nechť je pevný a statečný, neboť bojuje zbraněmi víry a lásky; budu s ním. (Papež Pius IX. byl v roce 1859 zbaven větší části církevního státu a v roce 1870 i Říma.)
  Nechť nedůvěřuje Napoleonovi;  j e h o   s r d c e   j e   d v o j a k é   a  bude chtít být současně papežem i císařem, Bůh se od něho odvrátí: je oním orlem, který chtěje stále výš a výš, dopadne na meč, kterým si chtěl posloužit, aby přiměl národy k svému povýšení.
  Itálie bude potrestána za svou ctižádost, když bude chtít setřást břímě Pána pánů; bude také vydána válce; krev poteče na všech stranách: kostely budou zavírány a profanovány; kněží i řeholníci budou vyháněni a zabíjeni krutou smrtí. Mnozí opustí víru  a   VELKÝ  POČET  KNĚŽÍ  A  ŘEHOLNÍKŮ  SE  ODLOUČÍ  OD  PRAVÉHO  NÁBOŽENSTVÍ;  MEZI  TĚMITO  OSOBAMI  BUDOU  I  BISKUPOVÉ. (Vznikly evangelické a luteránské církve, Svědkové Jehovovi a plno nových církví; a pravá Ježíšova Církev se rozdvojila na Řecko a Římsko katolickou. V dnešní době Pán Ježíš žádá přes Vassulu Ryden, aby se sjednotili, ale zatím nebylo jeho proseb vyslyšeno. Takže přijdou další tresty.)
  Nechť se má papež na pozoru před strůjci zázraků, neboť   PŘICHÁZÍ  ČAS,    KDY  SE  NA  ZEMI  I  V  OVZDUŠÍ   U S K U T E Č N Í   N E J Ú Ž A S N Ě J Š Í    D I V Y !
  V roce 1864  BUDE  Z  PEKLA  VYPUŠTĚN  LUCIFER  S  VELKÝM  POČTEM  DÉMONŮ,  BU DOU  POSTUPNĚ  NIČIT  VÍRU  I  V  OSOBÁCH  ZASVĚCENÝCH  BOHU.  ZASLEPÍ  JE  NATOLIK,   že s vyjímkou obvzláštní milosti  TYTO  OSOBY  PŘIJMOU  DUCHA  ZLÝCH  ANDĚLŮ;  četné řeholní domy ztratí úplně víru a ztratí mnoho duší. Na zemi se rozhojní špatné knihy a duchové temnot všude způsobí všeobecnou ochablost, co se týká služby Bohu; budou mít velikou moc nad přírodou; budou chrámy, kde se bude sloužit duchům.(V roce 1847, tedy pouhý rok po lasaletském zjevení, začalo hnutí spiritismu; jeho iniciátorky byly sestry Foxovy v Hydervillu v USA. Také stojí za povšimnutí, že o rok později byla v Londýně Marxem založena Internacionála.)
  Osoby budou těmito duchy přenášeny z místa na místo, a to i kněží, protože se nebudou řídit dobrým duchem Evangelia, který je Duchem pokory, milosrdenství a horlivosti pro slávu Boží. Tito démoni, kteří budou pod podobami lidí, kteří zemřeli, budou lidi svádět, budou hlásat jiné Evangelium, opačné od pravého Evangelia Ježíše Krista, popírajících i existenci nebe a zavržených duší.(Východní učení o reinkarnaci.)
  Na všech místech se budou odehrávat neobyčejné zázraky a divy, opravdová víra uhasne a svět bude ozařovat falešné světlo. B ě d a   k n í ž a t ů m   C í r k v e, která budou zaměstnána jen  HROMADĚNÍM  MAJETKU,   zabezpečováním své autority  a  PYŠNOU   PANOVAČNOSTÍ.
  Náměstek mého Syna bude muset mnoho vytrpět, neboť po určitou dobu bude Církev vydána velkým perzekucím: to bude čas temnot; Církev projde strašlivou krizí.(V době francouzské revoluce, za fašismu i komunismu, v dnešní době neustálé vraždění křesťanů v muslimských státech.)
  Svatá víra Boha bude zapomenuta  a každý jedinec se bude chtít řídit  SÁM  SEBOU  A  BUDE  SE  NADŘAZOVAT  SVÝM  BLIŽNÍM.  Civilní i církevní moc bude zrušena; všechen pořádek a spravedlnost budou pošlapány; BUDE  VIDĚT  JEN  VRAŽDY,  NENÁVIST,  ŽÁRLIVOST,  LEŽ  A  NESOULAD  BEZ  LÁSKY  K  VLASTI  A  K  RODINĚ.
  Svatý Otec bude mnoho trpět. Budu s ním až do konce, abych přijala jeho oběť. Zlí budou usilovat o jeho život, aniž by mu však mohli uškodit.
  Všecky   o b č a n s k é   v l á d y   b u d o u   s l e d o v a t   jeden cíl:   ZRUŠENÍ  A  VYHLAZENÍ   jakéhokoliv   n á b o ž e n s k é h o   p r i n c i p u,  aby tak bylo dáno místo  MATERIALISMU,  ATEISMU,  SPIRITISMU  A  VŠEM   D R U H Ů M   N E Ř E S T Í.
  V roce 1865 dojde k mravnímu spuštění na svatých místech; v klášterech zhnijí květiny církve a démon se jakoby stane králem srdcí. Nechť všichni, kdo jsou v čele řeholních komunit dávají pozor, koho přijímají, neboť démon použije všechnu svou zlobu, aby do duchovních řádů uvedl osoby oddané hříchu, neboť  NEPOŘÁDKY  A   LÁSKA   K  T Ě L E S N Ý M   P O Ž I T K Ů M   BUDE  ROZŠÍŘENA  PO  CELÉM  SVĚTĚ.  (A nic se za sto let nezměnilo, viz pedofilní knězi a homosexualita v řadách i zasvěcených osob Bohu!)
  Francie, Španělsko, Itálie a Anglie budou ve válce; krev poteče po ulicích; pak   b u d e   v š e o b e c n á   v á l k a,  jež  bude strašlivá! Zlí rozpoutají všechnu svou zlobu k zabíjení a vzájemnému masakrování až do domů. Paříž bude spálena, Marseille pohlcena; četná velká města budou vyvrácena zemětřesením;  b u d e   v i d ě t   j e n o m   s a m o u   v r a ž d u,  slyšet třeskot zbraní a samé proklínání; bude se zdát všechno ztraceno!
  Spravedliví mnoho vytrpí; jejich modlitby, pokání a slzy vystoupí do nebe, všechen Boží lid bude prosit o smilování, o mou pomoc a přímluvu. Tehdy Ježíš v hnutí spravedlnosti a velkého milosrdenství vůči spravedlivým nařídí svým andělům, aby všichni nepřátelé byli usmrceni.  V š i c h n i   p r o n á s l e d o v a t e l é   C í r k v e   J e ž í š e   K r i s t a   a   v š i c h n i   l i d é   o d d a n í   h ř í c h u   n á h l e   z a h y n o u   a země se bude zdát být pouští. Tehdy nastane mír - smíření Boha s lidmi. Ježíši Kristu se bude sloužit, bude uctíván a oslavován, všude rozkvete milosrdenství.
  Země bude postižena všemožnými ranami; vedle všeobecného moru a hladu budou strašlivé války až  k   v á l c e   p o s l e d n í, (Ta nás teprve čeká.) j i ž   p o v e d e   d e s e t   k r á l ů   a n t i k r i s t o v ý c h,  jež budou chtít vládnout světu. Ale ještě než se toto všechno stane, ve světě bude panovat jakýsi nepravý mír; všichni se budou chtít jen bavit, zlí se oddají všemožným hříchům. Děti svaté Církve však zůstanou věrni, porostou v lásce a ve cntostech, které jsou mi nejdražší. Šťastné   d u š e   p o k o r n ý c h   v e d e n é   S v a t ý m   D u c h e m !  Budou s nimi bojovat až dojdou v plnost věku.
  Příroda si žádá  o  p o m s t u   n a   l i d e c h   a  vzdychá hrůzou v očekávání,  c o   m á   p ř i j í t   n a   z e m,  poskvrněnou zločiny.
  Řím ztratí víru a stane se sídlem antikristovým. Démoni vzduchu budou na zemi a ve vzduchu konat velké divy a lidé budou stále zvrácenější. E v a n g e l i u m   bude kázáno už po celém světě a všechny národy budou   s e z n á m e n y   s   P R A V D O U..
  Obracím se na zemi   s   n a l é h a v o u   v ý z v o u: vyzývám opravdové učedníky Boha živého a kralujícího na nebesích; vyzývám opravdové následovatele Krista, jenž se stal člověkem,  j e d i n é h o   a   o p r a v d o v é h o   S p a s i t e l e   l i d s t v a;  vyzývám své děti, své opravdové ctitele, všechny, kdo se mi odevzdali, abych je vedla ke svému Synu; vyzývám apoštoly posledních časů, věrné učedníky Ježíše Krista, kteří žijí v opovržení světa a sebe samotných, v chudobě a pokoře, v opovržení a mlčení, v modlitbě a umrtvování, v cudnosti a ve spojení s Bohem.  J E   Č A S,  A B Y   V Y S T O U P I L I   A   O S V Í T I L I   Z E M I !  Jděte a ukažte se jako moje děti, aby tak vaše víra byla světlem,  j e ž   v á s   b u d e   o z a ř o v a t   v   t y t o   d n y   b ě d.  Bojujte, děti světla, vy, malého počtu, kteří vidíte, neboť čas časů, konec konců je zde!
  Církev bude ponořena do temnot (To má nastat v prosinci 2012, něco bude ve Vatikánu, pak začne tři a půl leté období soužení.Viz "Varování-Ježíš Kristus" na internetu.), svět bude v ohromení. Ale tu přijdou z nebe Henoch a Eliáš, naplněni Božím Duchem; budou usilovně kázat Boží slovo, budou dosahovat velkých úspěchů prostřednictvím Svatého Ducha a odsoudí ďábelské bludy antikristovi."(Dále pokračuje poselství napsané na začátku.)
  "Modlíte se dobře, mé děti?" Oba dva jsme odpověděli:"Och ne, Paní, moc ne." "Och, mé děti, je zapotřebí, abyste se modlily ráno a večer, řekněte alespoň Otčenáš a Ave Maria, až budete mít čas, řeknete toho více.
  Na  m š i   s v a t o u   c h o d í   j e n   p á r   s t a r š í c h   ž e n,  ostatní celé léto pracují i v neděli a v zimě, když nemají co dělat, jdou na mši jen aby se posmívali náboženství. V postní dny chodí k řezníkovi jak psi.
  Nuže, mé děti, oznamte to všemu mému lidu."
  Překrásná Paní překročila potok a my ji sledovali, neboť nás k sobě přitahovala svou září a svou dobrotou, která mě opájela a zdálo se, že rozpouští mé srdce. Dva kroky od potoka opakovala ještě jednou, aniž by se k nám obrátila:"Nuže, mé děti, oznamte to všemu mému lidu." Pokračovala v chůzi, její nohy se dotýkaly jen vrcholků trávy, aniž ji ohýbala.
  Večer 19.září jsme se vrátili o něco dříve než obvykle. Když jsem přišla ke svým pánům, uvázala jsem krávy a pustila se do poklízení chléva. Ještě jsem neskončila, když za mnou přišla má paní a plačíc mi řekla:"Mé dítě, proč jste mi neřekla, co se vám přihodilo na hoře?"(Maximin doma nenašel své pány, kteří se dosud nevrátili z práce, tak přišel k nám a vyprávěl všechno co viděl a slyšel.) Odpověděla jsem jí:"Chtěla jsem vám to všechno pěkně povědět, ale napřed jsem chtěla dokončit svou práci. Pak jsem šla do domu a začala jsem vyprávět a v polovině vyprávění se vrátili z pole ostatní. Má paní plakala, když slyšela stížnosti a hrozby naší sladké Matky, a řekla:"Ach, chtěli jsme zítra sklízet obilí, ať vás to ani nenapadne, pojďte si poslechnout, co se dnes přihodilo tomuto dítěti a Selmovu pasáčkovi." Pak se obrátila na mě a řekla, ať začnu odznovu vyprávět. Když jsem skončila, můj pán řekl:"To byla Svatá Panna nebo nějaká velká světice, když přišla od dobrého Boha; ale to je jakoby přišel sám dobrý Bůh. Musíme udělat všechno, co ta světice řekla." Načež dodal, pohlížeje na svou matku, ženu a bratra:"Je třeba o tom přemýšlet."
  Po večeři přišli Maximinovi páni a řekli:"Zdá se nám, že to Svatá Panna byla poslána dobrým Bohem,  j e   t ř e b a,  a b y   v š i c h n i   z a c h o v á v a l i   p ř i k á z á n í   dobrého   B o h a,  j i n a k   n a   n á s   p ř i j d o u   v e l i k é   p o h r o m y." Po chvíli ticha nám můj pán řekl:"Zítra časně ráno půjdete k panu faráři a povíte mu všechno, co jste viděli a slyšeli, řekne vám, co máte dělat."
  20.září jsme brzy ráno šli na faru. Zaklepala jsem a přišla otevřít hospodyně pana faráře a ptala se, co si přejeme. Vyprávěli jsme jí velkou část promluvy Svaté Panny. Vtom zazněl kostelní zvon; bylo to poslední zvonění na mši. Abbé Perin, farář z La Saletty, který nás slyšel, otevřel hřmotně dveře, plakal, bil se v prsa a řekl:"Mé děti, jsme ztraceni, dobrý Bůh nás hodlá trestat. Ach, můj Bože, to se vám zjevila Svatá Panna!" A odešel sloužit mši svatou. Pomyslela jsem si, že neudělám špatně, zůstanu-li na mši.
  Byla jsem tedy v kostele a hned po prvním evangeliu se pan farář obrátil k lidu a vyprávěl jim o zjevení, které se právě včera událo na jedné z jejich hor, a nabádal je, aby už v neděli nepracovali; jeho hlas byl přerušován vzlyky a všichni byli dojati.
  Po mši svaté jsem se vrátila ke svým pánům. Přišel k nám pan Peytard, starosta v La Salettě, aby zjistil okolnosti zjevení; když se ujistil o pravdivosti toho, co jsem mu řekla, odešel přesvědčen. Zůstala jsem u svých pánů až do slavnosti Všech svatých a potom mě poslali do pensionátu k jeptiškám Prozřetelnosti, v mém kraji, Corpsu.
Ctrl/Cmd+V
  Hned v pondělí se na horu vypravilo několik lidí a zjistili, že pramínek, který byl dříve vyschlý, teče nyní hojným proudem. Děti pak upřesnily, že právě půl metru od něho stála Svatá Panna. Příští neděli se na horu vypravila malá komise v čele se starostou a děti odpovídaly s takovým náboženským zapálením a tak podrobně, že starosta od té chvíle uvěřil zjevení bezvýhradně.
  Další den se na místo zjevení vypravil pan farář z Corpsu, abbé Mélin, i on se vrátil dojat, přesto však se rozhodl pro zvláštní zkoušku: soudil totiž, že vytryskla-li na hoře voda, aby potvrdila pravdivost zjevení, je pravděpodobné, že bude mít zázračné účinky. Nabral si jí z pramene a dole ji dal pít jedné těžce nemocné osobě, a hle - o n a   ž e n a   s e   s k u t e č n ě   u z d r a v i l a.  Abbé Mélin to považoval za dostačující důkaz, a proto urychleně podal biskupu v Grenoblu objektivní vylíčení všech událostí. Biskup ustanovil dvě vyšetřující komise. V roce 1851 došlo k doktrinálnímu schválení.
  Ale to už mezitím na lasalletskou horu přicházeli poutníci i ze vzdálených končin. Především se však obrátilo samo obyvatelstvo Corpsu, ale i v celém kraji a první výročí zjevení už na hoře oslavilo 50 OOO poutníků z celé Francie.
  Po třech měsících od zjevení, byli pasáčci umístěni na vychování do blízké klášterní školy. Zůstali tam čtyři roky; jejich povahy se nezměnily. Ani nezpychli, ale také v nejmenším nenapravili své charakterové vady. Jejich chování bylo označováno jako hrubé, nerudné, jako u dětí z divočiny a ne civilizovaného světa. Zarážející byla nesrovnatelnost v tom, že jejich paměť, jinak naprosto nedostačující (nezvládli ani základy katechismu, takže nebyli připuštěni k prvnímu svatému přijímání v roce 1848), dovedla reprodukovat události zjevení do všech podrobností. Nepochopitelné bylo četným svědkům a vyšetřujícím osobám i to, že děti, jinak tupé a nechápavé, najednou oslňují bystrostí a duchapřítomností, jasnými a logickými odpověďmi na vše, co je v nějakém vztahu ke zjevení.
  O Melánii říkali, že je nevědomá, a přece později napsala stránky výsostné mystiky, mluvila francouzsky, anglicky, italsky, znala latinu a řečtinu a její poslední duchovní vůdcové o ní prohlašovali, že jí snad není nic neznámo z historie církve od jejích počátků až do dnešních dnů.

  Další osud lasalettských pasáčků byl velmi pohnutý. Maximin měl v době zjevení 11 let; byl rovněž přijat na penzi do kláštera v Corpsu, ale dlouo tam nevydržel. Často utíkal, měl povahu nestálou. Po bouřlivém životě, v něm                       

                         ERIČINA  ZJEVENÍ
   (Zápisky které vydal kardinál Hans Urs von Balthasar)
    Eričina připravenost se týká významných církevních událostí. Důležité bylo zjevení o zavraždění papeže Lucianiho - Jana Pavla I., který se s ní později častěji setkal.
    "Včera večer, skoro na konci modliteb v Božím světě, dostala jsem zřetelné poznání: V oné noci, kdy byl zavražděn papež Jan Pavel I., přišli k němu do ložnice dva muži. První měl smrtící injekci, druhý hlídal u dveří. Svatý otec se probudil a ihned pochopil, že ho chtějí zabít. Viděl i druhého muže. Nemohl a ani se nechtěl bránit, nýbrž přijal smrt dobrovolně a s láskou..Všechno šlo velmi rychle. Panna Maria mi ukázala, že se Svatý otec v posledních okamžicích zcela odevzdal, svěřil jí církev a příštího papeže. Pokud se nepletu, byl později druhý muž, který hlídal jako spoluviník, zavražděn.
    To je všechno. Byla jsem velmi dojata, potom mi Ježíš daroval velký mír.  BYLO  MI  ŘEČENO,  ŽE  TO,  CO  JSEM  VIDĚLA  O  SMRTI  JANA  PAVLA I.,  NENÍ  KONEC,  NÝBRŽ  ZAČÁTEK.....

Jan Pavel I. (17. října 1912 Forno de Canale – 28. září 1978 Vatikán), rodným jménem Albino Luciani, byl v pořadí 263. papež. Byl zvolen 26. srpna 1978 a zemřel 28. září téhož roku, takže jeho pontifikát byl jedenáctý nejkratší v historii.

POSELSTVÍ  BOHA  OTCE  VASSULE  22.2.1993:

  Vassulo, poslové jdou těsně jeden za druhým, aby řekli světu,  AŤ  LITUJE! Dávám se poznat jako nikdy předtím, abych každého z velké dálky přivedl zpět k sobě, aby následoval Má přikázání! Až do dnešního dne nechtějí věřit, jak by mohli dojít Mé přízně, když odporují Mému Duchu? Slyším od nich jen: "Kdo má nade mnou autoritu?" "Jsem soběstačný."  Můj hněv je stejně mocný, jako Mé odpuštění. Vyměnili Mou svatost za hold satanovi ! Mluvím o těch, kdo odpadli a dovolili, aby přes jejich rty přešla lež, a teď chtějí přinutit všechny,  a b y   b y l i   o c e j c h o v á n i   t o u t o   l ž í,  a už Mě unavuje je snášet! V Mém domě kdysi žila neporušenost, protože Můj zákon byl jejich denním chlebem, ale hleď, čím se teď stal Můj dům - pustinou, doupětem ještěrek a pavouků! Ach... Já to všechno změním! Srdce ve Mně puká, Mé dítě, a Moji andělé se děsí a chvějí před hodinou, kterou jsem si vyhradil k vydání svých rozkazů. Už nestrpím,  ABY  VAŠE  SVATÁ  MATKA  ZNOVU  A ZNOVU  PROLÉVALA  SVÉ  SLZY  POKAŽDÉ, KDYŽ  JE  MŮJ  SYN  ZNOVU  KŘIŽOVÁN;  hříchy vašeho pokolení každou chvíli vedou Mého Syna na Kalvárii.
  Vzpoura v Mém domě na vás přivede Můj hněv a nejhlubší temnota brzy zahalí zemi; není to Má volba, ale  v a š e !  Rozhodl jsem se vás pozvednout z vašich hrobů milostí a láskou, slitováním a pokojem, ale hleď, jak  mnozí  z  vás  jsou   n e t e č n í   k   M é   n a b í d c e !  NIC   UŽ   S   VÁMI  N E P O H N E ! Vyčerpali jste Mou trpělivost! Má dcero,  připomeň jim znovu, že nemám radost ze smrti zkaženého a vzpurného muže,  a l e   z   j e h o   o b r á c e n í,  když změní své cesty, aby  z í s k a l   ž i v o t.
  Tato země, kterou znáte,  u ž   b r z y   p o m i n e !  ROZHODL  JSEM  SE   U R Y C H L I T   S V Ů J   P L Á N   pro velikost vin, které páchá vaše pokolení! Všechno zmizí, všechno zvetší jako oděv. To bude Můj způsob, jak  z n i č i t   přehlídku   h ř í c h ů, a uvědomíte si, že jste od začátku byli Mými svatými chrámy, a že ve vás žil Můj Duch.
  ACH,  PRO  TENTO  KŘEST  O H N Ě M !  MODLETE  SE  A  POSTĚTE  V  TĚCHTO  DNECH !
  JÁ  JSEM  je blízko vás!
 

            /

         ZEMĚ  SE  BUDE  TŘÁST  A  VRÁVORAT  ZE  SVÉHO  MÍSTA!

  Poselství Ježíše 18.2.1993:
  Ježíš:"Vassulo, důvěřuj Mi. Jdi k národům a připomínej každému Mou lásku a že Ježíš znamená Spasitel, Vykupitel a že velikost Mé lásky k vám převyšuje všechno...
  Piš: Sestoupil jsem z nebe, abych vás dosáhl, ale naslouchali jste Mi? Sestoupil jsem ze svého trůnu, abych šel celou dlouhou cestu až k vám, abych se o vás ucházel a připomněl vám, že jste dědici Mého království. Opustil jsem svůj příbytek a vydal se do pustiny vás hledat - Pán nebes vám neodepřel svou lásku - NIKDY! Dovolil jsem vašim očím, tvorstvo, pozorovat Krále v jeho kráse, abych vás přitáhl; ke cti svého jména jsem vzkřísil mrtvé, aby vám kázali o Mém království - kde je vaše odpověď? A vy, kteří mluvíte o jednotě, myslíte si, že vás sjednotí prázdná slova? (Pro církevní hierarchii) KDO   Z   VÁS   JE  OCHOTEN   O P U S T I T     V Š E C H E N    S V Ů J    K O M F O R T    A    N Á S L E D O V A T   M Ě?  Řekněte Mi, kdo z vás bude první, aby ukončil Mou agonii a Mé vzdechy po jednotě a pokoji dříve, než přijde  o n a   h o d i n a ?  Tato hodina, před kterou se třesou Moji andělé. Kdo z vás je ta duše, která bude zasévat do národů semena lásky a pokoje? Kdo bude kvůli Mně kráčet za světlem a vzývat Mé jméno dnem i nocí? Kdo z vás jako první vloží svá chodidla do Mých krvavých šlépějí? Hledáte Mě upřímně? Hleďte, PŘICHÁZEJÍ  DNY,  KDY  K  VÁM  PŘIJDU  S  RACHOTEM  A  OHNĚM,  ale najdu ke svému velkému žalu mnohé z vás nevědomé a v hlubokém spánku!
  P O S Í L Á M   V Á M,   T V O R S T V O,  P O S L A   Z A   P O S L E M,  aby prolomili vaši   h l u c h o t u,   ale už Mě unavuje vaše odmítání a vaše lhostejnost. Stejně tak Mě unavuje váš chlad, vaše   a r o g a n c e   a vaše nepoddajnost, když se máte shromáždit kvůli jednotě - naplnili jste pohár tuposti, až přetéká. Už brzy padnete, protože jste odporovali Mému hlasu svým hlasem, uvádějícím v omyl;  PŘIROZENĚ   J E   M Á   C Í R K E V   V   T R O S K Á C H   K V Ů L I    V A Š E M U   R O Z D Ě L E N Í.  Nežádáte Mě o radu, ANI  SE  NEŘÍDÍTE  MÝMI  PŘÁNÍMI, protože  vám   c h y b í   v í r a !  Ale odhalím vaše srdce vám i celému světu; ukáži všem,   JAK JSTE  SE  TAJNĚ    C H Y S T A L I   Z N I Č I T   M Ů J   Z Á K O N.
  Všechny věci, které jsem předpověděl, se teď rychle stanou - nic z nich nemůže být vynecháno! Mluvil jsem k vám o odpadlictví, které spoutalo ruce Mých nejlepších přátel. Což jsem neřekl, že kardinálové budou odporovat kardinálům a biskupové budou proti biskupům a že mnozí jdou cestou zkázy? Dnes bují tento duch vzpoury v Mém svatém místě! Pamatuješ se na vizi, kterou jsem ti dal, jak se zmije plazí kolem Nejsvětější svátosti oltářní? Neodhalil jsem ti, kolik z nich oponuje Mému papeži Janu Pavlu II.? Jak ho odstrkují? Už jsem ti dal přesný obraz vzpoury uvnitř Mé církve.
 UŽ  VELICE   B R Z Y   BUDE    R O Z L O M E N A    Š E S T Á    PEČEŤ   a všichni budete ponořeni do temnoty a nebude žádného světla pro dým vycházející z obrovské výhně, takže slunce a nebesa jím ztmavnou, a ze svého kalichu spravedlnosti vás připodobním hadům a zmijím. Dám vám lézt po břiše a jíst prach v těchto dnech temnoty; srazím vás až na zem, abych vám připomenul, že nejste lepší než zmije..
  Budete lapat po dechu a dusit se ve svých vinách; ve svém hněvu vás srazím na zem, budu po vás šlapat! Vidíte? Moji čtyři andělé teď stojí s úzkostí kolem Mého trůnu, čekají na Mé rozkazy.
AŽ  USLYŠÍTE  DUNĚNÍ  HROMU  A  UVIDÍTE  ZÁBLESKY  SVĚTLA,  VĚZTE,  ŽE  PŘIŠLA  HODINA  M É   S P R A V E D L N O S T I !
  ZEMĚ  SE  BUDE  TŘÁST  A  JAKO  PADAJÍCÍ  HVĚZDA  SE  POHNE  ZE  SVÉHO  MÍSTA,  VYTRHNE  HORY  A  OSTROVY,  CELÉ  NÁRODY    B U D O U   Z N I Č E N Y,   NEBESA  ZMIZÍ  JAKO  SROLOVANÝ  SVITEK,  JAK  JSI  TO  VIDĚLA  VE  SVÉ  VIZI,  DCERO.
VELKÁ  ÚZKOST  PADNE   NA  VŠECHNY  OBYVATELE    A    B Ě D A     N E V Ě Ř Í C Í M !

                                      HRŮZY  ŠESTÉ  PEČETI
  Evangelium: Zjevení 6,12-17::
  A hle, když rozlomili šestou pečeť, nastalo veliké zemětřesení, slunce zčernalo jako smuteční šat, měsíc úplně zkrvavěl a nebeské hvězdy začaly padat na zem, jako když fík zmítaný vichrem shazuje své pozdní plody, nebesa zmizela, jako když se sroluje svitek a žádná hora a žádný ostrov nezůstaly na svém místě. Králové země i velmoži a vojevůdci, boháči a mocní - jak otrok, tak svobodný, všichni prchali do hor, aby se ukryli v jeskyních a skalách, a volali k horám a skalám:"Padněte na nás a skryjte nás před tváří toho, který sedí na trůnu, a před hněvem Beránkovým!" Neboť přišel   V E L I K Ý   D E N   J E H O   H N Ě V U; kdo bude moci

   ROZMLUVA JEŽÍŠE s Vassulou - 13.9.1987

   Vassula vypráví - Podruhé od začátku zjevení, dnes v neděli 13.září 1987, jsem ve své duši pocítila obrovskou úzkost, nevysvětlitelný smutek a hořkost, takže jsem myslela, že to nemohu přežít. Má duše trpěla a i tělesně mě všechno bolelo. Bolesti vycházely z hrudi podél mých paží. Ježíš mě zavolal:
   Ježíš:"Vassulo, měj se Mnou soucit a pociťuj Mou bolest. Znovu Mě křižují."
   Vassula:"Proč Ti to dělají a kdo?"
   Ježíš:"Milovaná, mnoho duší! Oni nevědí, co činí. Miluji je a přesto Mnou pohrdají. Vassulo, sdílej Mou bolest, buď jedno se Mnou. Má dcero, oba trpíme nevěrností lidstva. Vezmi Mne za ruku. Společně?"
   Vassula:"Ježíši, nevydržím to, že Tě stále urážejí. Pospěš si vyjmout tyto trny!"
   Ježíš:"Jsem Láska. Chci ti připomenout, že jsem na tvá ramena naložil svůj kříž. Ó má dcero, jak velice tě miluji! Květino, všechno, co cítíš je ode Mne, pokračuj vpřed.
    Má dcero, zapiš si slovo  "G A R A B A N D A L".  vassulo, když jsem tě vyburcoval ze spánku (duchovního), bylo to nejen proto, abych tě probudil, ale i proto, abych tě použil, milovaná. Když jsem tě čistil, nebylo to samoúčelné, ale proto, abys cítila Mou přítomnost. Posloužil jsem si tebou nejen pro sepsání Svých poselství a přání, ale také, abych napsal požehnání Svým dětem z Garabandalu. Přicházím k oslavě svého poselství. Svou mocí obnovím Svou Církev. Miluj Mě, nekolísej, opři se o Mne a odpočiň si. Budu stát při tobě,  h o d i n a   j e   b l í z k o.  Modli se se Mnou: Otče, osvoboď mne, vezmi mne do náruče, dovol mi odpočinout si vedle tebe. Posvěť mě, otče, když mne přijmeš. Odpusť mé hříchy, tak jako já jsem odpustila ostatním. Buď Bohu vzdána úcta. Amen.
   Vassulo, neboj se, napiš slovo "Garabandal". Garabandal je následek jiných znamení. Garabandalská zjevení jsou pravá! Věřte, vy všichni, kdo jste je neviděli, věřte, věřte!
   Má dcero, použil jsem tě, abych se skrze tebe mohl dát poznat. Má Matka se zjevila Mým vyvoleným duším. Z jejich úst vyšla  p r a v d a ,  ale mnozí z Mých kněží označili tato zjevení ZA POCHYBNÁ, někteří JE ÚPLNĚ POPŘELI. Zjevuji se tvým prostřednictvím, abych rozptýlil tuto pochybnost o Garabandalu! Tamní zjevení jsou pravá a Mé děti skutečně viděly Mou Matku a SLYĚELY JEJÍ POSELSTVÍ. Vassulo, budeš muset podstoupit ještě větší zkoušku, která učiní kříž na tvých ramenou ještě těžším a ještě víc naplní pohár Mé spravedlnosti.   V a r o v a l   j s e m   s v ě t !"
   Vassula:"Můj Bože, je pravděpodobné, že jen málo lidí ví o této události."
   Ježíš:"To je pravda, mnozí to nevědí kvůli pochybnostem a obavám, které pociťují Mé kněžské duše. Svými pochybnostmi NEGUJÍ MÁ BOŽSKÁ DÍLA. SE SVÝMI ZATVRZELÝMI SRDCI ZTRATILI SVOU DUCHOVNOSTe s. Ranění slepotou hledají beze světla a bez moudrosti. Všechna Má díla   b y l a   v ž d y   d á n a   PROSTÁM DĚTEM,   nikdy učencům! Má díla v jejích očích nevypadají spořádaně, ale to je tím, že se přirovnávají ke Mně. Od počátku časů jsem vás neopustil." (Dal mi pochopit, že znamení jsou nám dávána, aby nám připomněla Jeho přítomnost mezi námi, aby nás povzbudila.)
   "Vassulo, vzpomínáš si na farizeje?"
   Vassula:"Ano, Pane."
  Ježíš:"V jednu chvíli Mne obžalovali, že kážu proti Mojžíšovu zákonu. Jaký je v tom dnes rozdíl? Byl jsem obžalován, že všechno zpřevracím a porušuji jejich zákon. Dnešní obžaloby a nejistoty se velice blíží těm Farizejským. Dovol Mi říci ti, že ti, kdo napadají zjevení a poselství z Garabandalu Mě zraňují. Jsou to trny v Mém těle. Řekl jsem ti nedávno, že tě božskou silou uvedu do hloubi Mého krvácejícího těla. Řekl jsem ti, že prstem ukáži na ty, kdo Mě zraňují."(Ježíš mluví o poselství z 11.června. Když mi tehdy říkal,  že  je   n e b u d e   š e t ř i t,  nevěděla jsem, koho tím míní.)
  Ježíš:"Vassulo, přijdu v tichu noci. Hodina je blízko, nejsi sama. Zdá se, že svět zapomněl na Mou přítomnost. Jsem Bůh, ale kolik lidí na Mne myslí? Docela málo!"(Viděla jsem noc plnou hvězd, všechno zahaleno mlčením, ale za těmi hvězdami jsem cítila Boží oči nad námi.)
   "Zůstaň bdělá, neboť sestoupím v tichu noci. Připravil jsem Své plány dříve, než jsem tě stvořil, malé dítě. Chci tě pozvednout k Sobě a ukázat ti něco. Miluji věrnost, Vassulo, dám ti vidění a vyzvednu tě k Sobě. Chci ti ukázat, jak bude vypadat nebe."(Bylo mi ukázáno nebe. Podobalo se hvězdné noci, pak se změnilo. Vypadalo jako barvy na obraze, jako paleta malíře, ale jedna barva převládala nad ostatními:  č e r v e n á !  Byla sytá a stále jí přibývalo, jako kvasnic, které přetékají.)
   Ježíš:"vassulo, otevřu ti nebe a ukážu, co ještě žádné oko nevidělo. Poznala jsi to správně,  z ů s t a ň   v z h ů r u.  Budu nad tebou bdít, naslouchej Mi a piš: Od počátku jsem miloval Své tvorstvo. Stvořil jsem je ale také proto,  aby   Mě   m i l o v a l o   a   u z n á v a l o   j a k o   s v é h o   B o h a.  Od počátku časů jsem posvětil všechno, co utvořily Mé ruce. Jsem Bůh Lásky.  J s e m   D u c h   v z n e š e n é   L á s k y !
   Tvorstvo, od počátku časů jsem lidstvu odsvědčil svou lásku, ale ukázal jsem jim i Svou spravedlnost. Pokaždé, když se tvorstvo bouřilo proti Mně a Mému zákonu, pokaždé se Mé Srdce zatvrdilo a bylo zarmouceno jejich zpupnými činy. Přišel jsem jim připomenout, že jsem Bůh Lásky  a  že  i   o n i   j s o u   d u c h o v é.  Přišel jsem, abych jim připomenul, že  na  z e m i   n e j s o u   n i c   n e ž   p r c h a v ý   s t í n,  stín  z  P R A C H U!  Mé první kapky vody, které na ně padnou, je odplaví, nezůstane po nich ani stopy!
   Vdechl jsem do nich Svůj dech tím, že jsem jim dal život.  A   s v ě t   M ě   n e p ř e s t a l   u r á ž e t.  Já ze své strany jsem jim nepřestal připomínat Svou existenci a to, jak moc je miluji.

K A L I C H   S P R A V E D L N O S Ti   J E   P L N Ý,   T V O R S T V O ! ! !
   Má spravedlnost na vás spočívá jako těžké břemeno! Spojte se a obraťte se ke Mně,  c t ě t e   M n e,  tvorstvo !  Když to budete konat, nadlehčím i Já břemeno Své spravedlnosti. Můj křik se rozléhá a otřásá celým nebem. Moji andělé se třesou před tím, co se stane! Jsem Bůh spravedlnosti a Mé oči už unavuje se stále dívat   n a   p o k r y t e c t v í,   b e z b o ž n o s t   a   n e m r a v n o s t ! ! !  Mé tvorstvo se ve svém úpadku stalo opakováním   S O D O M Y !  Otřesu  vámi Svou spravedlností, jako jsem otřásal Sodomity!
   V z b u ď   l í t o s t,  tvorstvo,  d ř í v e   n e ž   p ř i j d u !  Varoval jsem vás často, ale nepřijali jste Má naučení. Povolal jsem Své svaté, aby vás varovali, ale Má dcero,  o n i   z a v ř e l i   s v á   s r d c e !  Mé tvorstvo dává přednost životu ve smilstvu a rozkoších a ignoruje Mě! Dal jsem vám znamení, abych vás vyburcoval. Ale spíte hodinu za hodinou, rok za rokem. Vychoval jsem na zemi služebníky a učitele, aby vás poučili."
   Vassula:"Ale Pane, Tvoji služebníci a učitelé pracují, ale co mohou dělat, když masy jsou tak nepoddajné? Jsou bezmocní!"
   Ježíš:"Bezmocní? Měli vzbuzovat lítost, měli se vrátit ke Mně a litovat. Dával jsem jim znamení v toku času, ale odmítali je a tvrdili, že nejsou ode Mne. Varoval jsem je prostřednictvím ubohých a slabých duší, ale oni pochybovali o Mém slovu! Odmítli všechny tyto milosti a tím Mne zarmoutili! Ó lide, se srdcem z kamene! Lide s malou vírou! Kdybyste měli víc otevřená srdce, byl bych vám okamžitě přišel na pomoc! Vyburcoval jsem je z jejich spánku, ale jak často zavřeli oči a znovu do něho upadli! Rozprostřel jsem teď nad lidstvem Svou spravedlnost.  S k l í z í,  c o   z a s e l o.
   Vassulo, když Mě Mé kněžské duše přijmou a nebudou Mě popírat pak neuplatním Svou spravedlnost. Varoval jsem je, ale oni uchovávají Má varování v tajnosti. (Také třetí fatimské tajemství uveřejnili jen částečně!) Zdá se, že zapomněli na Mou všemohoucnost a na Má bohatství. Snaží se jen o jedno - o důkaz: budou věřit teprve,  a ž   u v i d í....Nestaví na Mých  p o ž e h n á n í c h,  a  to  Mě rmoutí.
   Tvorstvo! Tvorstvo, oživ Mou Církev, Vassulo, cti Mě. Čas je blízko, milovaná, přichází hodina, Láska se vrátí zpět jako Láska."

------------------------------------------------------------------------------
   Vassula:"Děkuji Ti, Pane."

   Ježíš:" Vassulo, Garabandal je pokračováním zázraků. Mezitím jsem dal mnoho jiných znamení. Napiš některé z nich: Lurdy, pak Fatima. Chci, abys teď napsala: Garabandal v San Sebastianu. Oslavuj Mě! Vzpomeň si, že jsem světlo světa!" (Najednou mi Ježíš připomněl sen, který se mi zdál minulou noc, a na který jsem zapomněla. Odpovídal vizi, kterou jsem měla předtím, ale ve snu to bylo ještě horší.)
   Ježíš:"Poslouchej: ukázal jsem ti ve snu tuto vizi, abych ti dal pocítit události. Ne,  n e n í   v ý c h o d i s k a !" (Vzpomínám si na onen červený předmět, který  se   k   n á m   b l í ž i l   z   n e b e   j a k o   o b r o v s k á   v l n a.  Pokoušela jsem se utéci a schovat se, i když jsem věděla, že to není možné.)
   Vassula:"Ale proč se nám to má stát, když nás miluješ? Proč?"
   Ježíš:"Jsem znám jako Bůh Lásky a stejně tak, jako   B ů h   S p r a v e d l n o s t i !"
   Vassula:"Co můžeme dělat, abychom to zastavili?"
   Ježíš:"Ode všech od vás se teď žádá  h o r l i v é   p o k á n í !  Spojte se a buďte zajedno. Milujte se navzájem, věřte ve Mne, věřte v Má božská díla, neboť jsem mezi vámi stále.
   Vassulo, udělej Mi radost a přijmi Mě. Chci, abys Mne následovala. Povedu tě  k   s e t k á n í   s e   M n o u   v e   s v a t o s t á n k u.  Přijmi Mne a požehnám ti. Miluji tě."(Ježíš mne volá, abych Ho opět přijala ve svatém přijímání.)
   Vassula:"Miluji Tě, Pane, a přijdu."
   Ježíš:"Má dcero, od této chvíle pochopíš, jak působím. Věř, Má Vassulo, neboť ti vdechnu mnohem více zjevení. Oddej se Mi cele a dej do sebe vtisknout Má slova. Pojď, Mé dítě, a pohlaď Mě." (Ježíš tím chce říci: pohladit Jeho velký obraz, který mám z Jeho pohřebního-turínského-plátna. Když rozjímám, mám ve zvyku položit ruku na Jeho obraz a hladit Jeho rány, jako bych chtěla odstranit stopy krve, abych Ho uklidnila.)
   Vassula:"Ano, Pane."
   Ježíš:"Vassulo, Má zjevení a zjevení Mé Matky v Garabandalu měla být prohlášena  z a   p r a v á !  Slyš Mne, Vassulo, pokaždé, když se Má Matka zjevila vyvoleným duším a osvítila je svou milostí(Panna Maria je prostřednicí všech milostí - viz zjevení v Rue du Bac.), stál jsem vedle ní, ale nikdo Mě neviděl. Často jsem se zjevil jako malé dítě, abych požehnal těm, kdo Mě oslavovali. Má dcero, přeji si, aby tato místa zjevení byla víc uctívána. Přeji si, aby Mne Svatý stolec uctil tím, že požehná těmto svatým místům. Chci tím říct, že nejen Lurdy a Fatima, ale i Garabandal. Přeji si, aby Můj Svatý stolec požehnal tomuto místu, aby bylo napraveno, co Mé kněžské duše, které Mě zranily, překroutily a falešně vysvětlovaly. Ať zanechají pochybností a ať zmizí zlořády páchané těmi, kdo se protivili zjevením."
   Vassula:"Pane, můj Bože, jak se to všechno dozví?"
   Ježíš:"Přenech Mi tento úkol, Vassulo. Najdu způsob, aby se to dověděli. Přeji si, aby pokaždé,  k d y ž   d á m   z n a m e n í   S v é   p ř í t o m n o s t i - ať  je jakkoli malé -, můj Svatý stolec   o s l a v i l   Mé  znamení tím, že mu požehná.
   C H C I,  A B Y   S E   S V Ě T   D O Z V Ě D Ě L   O   M É   P Ř Í T O M N O S T I,  O   M Ý C H   P O K L A D E C H,  O   M É M   M I L O S R D E N S T V Í   A   O   M Ý C H   B O Ž S K Ý C H   D Í L E C H !
   Přeji si, aby Můj Svatý stolec velkoryse   š í ř i l   z n a m e n í,   k t e r á   d á v á m,  abych   ž i v i l   s v ě t.  Chci, aby Má země byla úrodná. Chci, aby tyto pouště byly zavlaženy. Kdo zaleje Mou zahradu? Proč zanedbávají Mé květiny?"
   Vassula:"Milovaný Ježíši, jestli se nemýlím, trvalo sedm let, než byl potvrzen fatimský zázrak. Už předem vidím odpírání, kárání a těžkosti, než budou souhlasit."
   Ježíš:"Květino, nezarmucuj se, dovol, ať ti pomohu, Vassulo,  J á   v ž d y c k y   d o s á h n u   S v ý c h   c í l ů."