Jdi na obsah Jdi na menu
 


Č.46 PRAVDA UŽ SE ZJEVUJE 2.ČÁST




                                             Kapitola č.46. PRAVDA  UŽ  SE  ZJEVUJE  2.ČÁST


                          POTVRZENÍ PRAVOSTI JEŽÍŠOVÝCH POSELSTVÍ Z IRSKA – NÁZOR KATOLICKÉHO TEOLOGA.

  Asi si ještě všichni pamatujete na velkou kampaň proti poselstvím MBM, když i "Maďarský kurýr" (maď. noviny) uveřejnil článek profesora Miravalle, který byl proti poselstvím MBM. Žel, katolické kněžstvo se s radostí odvolává na tisk, ale mám za to, že neznají poselství, nezajímají se o to, jakoby nepřemýšleli o své zodpovědnosti. I z tohoto důvodu pro toho, kdo tento článek četl, nechť si přečte článek jiného velice významného teologa.
  Tento článek je velice důležitý pro katolíky, kteří nejsou v lehké situaci, protože sice vidí vykreslování známých poselství, přeci je základní otázkou pro ně věrnost římskokatolické Církvi. Co lze v tuto chvíli dělat? Všichni se můžeme uklidnit. Abychom neprodlužovali, níže je překlad reportáže:
  Autor reportáže je Cheryl Dickow, (zajímá se hlavně o Fatimu, a jiná proroctví z minulého staletí i dřívějších let, a tak se dostal i ke knize dr. Bowringa, a proto s ním navázal kontakt a udělal 9.7.2013 reportáž).
  Odpověď Dr. Kelly Bowringa na oněch 7 bodů, které sestavil Mark Miravalle proti poselstvím Marie Divine Mercy (Maria Božího Milosrdenství, dále jen MBM)
  Dr. Bowring je katolický teolog, spisovatel, a populární řečník. Svůj doktorát získal na římské kněžské univerzitě Sv. Tomáše Aquinského, kvalifikaci získal v Dominikánském řádu a v Ústavu Jana Pavla II. (Washington D. C.) v čase, kdy pracoval v americké biskupské kanceláři. Má také mistrovský diplom ze Steubenvilleské (Ohio) Františkánské Univerzity. Disponuje Církevním mandátem v teologickém učení. Dr. Bowring byl děkanem, předsedou a je teologem na semináři sv. Karla, katolické univerzitě Southern a na univerzitě Ave Maria v kollégiu Svaté Marie. Se svou manželkou Dianou vychovávají osm dětí v jejich atlantském domově.
                                                           Reportáž:
                                                 Autor Cheryl Dickow, dále CHD
                                                   Dr. Kelly Bowring, dále KB

  CHD: Dr. Bowring, byl byste tak laskav a zodpověděl na těch 7 bodů, které sestavil Mark Miravalle proti poselstvím MBM, počínaje volbou zvoleného papeže po Benediktovi? ( Pozn.: ohledně dalších otázek doporučujeme navštívit stránky: http://twoheartspress.com ).
  KB: Miravalle píše o papeži Františkovi toto: "Zpráva vysloveně protiřečí katolickému učení, podle kterého je platně zvolený papež legitimní". Toto jednoduše není pravda. "Cum ex Apostolatus Officio" papežská bula papeže Pavla VI. učí to, že pokud někdo hlásal kacířské názory před volbou za papeže, ten nemůže být platným papežem, i když ho biskupové zvolí platně a jednomyslně. Stejně o tom vypovídá i 188.4 kánon (Kanonické právo, kód 1917), ztrátu hodnosti podle tohoto pravidla, a to bez jakéhokoli odůvodnění. Což ovšem nepotvrzuje správnost zprávy MBM, ale potvrzuje přijatelnost jejich zpráv, a tím hodnocení Miravalleho lze předem od začátku zamítnout.

  CHD: Druhý bod Miralvalleho je to, že poselství MBM obsahují kacířství
  KB: Miravalle píše, že "poselství hlásají kacířské zprávy založená na tzv. Millenarismu". Toto je pravda, že Církev odsoudila kacířství známé pod jménem Milenarismus, tedy tu víru, podle které se má Pán Ježíš vrátit fyzicky na tento svět a vládnout tisíc let. Ovšem ve Zjevení Janově (20,1 ) je vzpomenuto jedno tisícileté období na konci časů. Těchto "tisíc let" je symbolických, v biblické řeči to znamená jedno dlouhé období, nedá se doslovně překládat jako přesně tisíc let. Druhý příchod Krista, bude "vrácením se", přičemž On se ukáže tomuto světu ve slávě a založí nové Eucharistické Království, přinášejíce jeho vůli a kralování dokonalejším způsobem, které bude spirituální, nikoli fyzické. Poselství MBM do tohoto přesně zapadají a v tomto bodě jsou pravdivá (pozn.: citát z Bible).
 
  CHD: Podle dalších dvou Miravalleho bodů jsou poselství falešná, protože postrádají schválení církve, a proto, že vizionářka zůstala v anonymitě. Prosím, povězte nám o těchto dvou názorech.
  KB: Poselství nemluví o tom, že církevní schválení není důležité, spíše říkají opak, ale jestlipak to církev vůbec schválí, to není podstatné kvůli tomu, protože se již tato poselství vynořují a naplňují, dříve než trvá Církvi jejich ocenění, ohodnocení a schválení. To v žádném případě nemůže znamenat to, že jsou poselství falešná.
  Je všeobecně známé, že MBM  ŽIJE  V  IRSKU  A   J E   V E   S T Y K U   S  P Ř Í S L U Š N Ý M   B I S K U P E M   KTERÝ  VÍ,  KDO  ONA  JE  A  CO  ONA  DOSTÁVÁ.  Vzhledem k vážnosti poselství a velkého vlivu na věřící, pochopitelně ani jeden z irských biskupů (do jehož oblasti bezprostředně spadá odsouhlasení důvěryhodnosti MBM) či CDF (který disponuje všeobecným právem) NEVYDAL  JASNÉ a jednoznačné veřejné stanovisko ve vztahu k  ODSOUZENÍ  POSELSTVÍ! (Jenom biskup slovenský je odsoudil a náš arcibiskup Graubner, který to od něho opsal!) Tím pádem to, že zvolili tuto možnost, tím povolili věřícím, aby nadále mohli poselství číst a rozšiřovat je.
  Ovšem to, že podle současného stavu nejsou poselství MBM zamítnuta některým z církevních úřadů disponujícími právem k odsouzení, neznamená to samozřejmě, že je to církevně odsouhlaseno (což zabírá mnohokrát více času). Ale realita je, že nejsou (zamítnuta), a tak katolická víra umožňuje jejich čtení, rozšiřování, i přestože některé katolické komentáře (včetně některých biskupů) mají na ně negativní názor.
  Na druhou stranu HODNĚ  PROROCTVÍ  SE  NAPLNILO  A  POSELSTVÍ  JSOU  VE  SHODĚ  S  JINÝMI  UZNANÝMI  PROROCTVÍMI,  které se vztahují na tyto časy.
 Souhrnně vzato  KATOLIČTÍ  VĚŘÍCÍ  MOHOU  ČÍST  A  ROZŠIŘOVAT  POSELSTVÍ  SDĚLENÁ  VIZIONÁŘCE MBM  A  MOHOU  SE  MODLIT  SKRZE  NI  PŘEDANÉ  MODLITBY.(Včetně Boží Pěčetě!!!)

  CHD: Jaký je stav ohledně teologických chyb, o kterých se zmiňuje Miravalle?
  KB: Pokud by to byla pravda, tak by postačil argument důkazu teologických chyb pro zamítnutí věrohodnosti MBM. Ovšem Miravalle se mýlí ohledně konstatováním chyb zásadních aktuálních příkladů. Přečetl jsem všechna poselství a ani jednu chybu jsem nenašel v uveřejněných poselstvích.

  CHD: Ale je tady jedno poselství z r. 2011, ve kterém je zmíněno časové období, a to se nesplnilo.
  KB: Problémem toho je to, že v hodnocení není dokázána "chyba", ani zjištěna "faleš". Tento výraz "několik měsíců" nemá přesné ohraničení, ponechává tímto způsobem otevřenou možnost pro vyjádření neurčitého časového úseku. Bylo-li by uvedeno konkrétní datum a nebo ohraničený časový úsek, který by uplynul, než by se proroctví naplnilo, pak by kdokoli mohl namítat, že se stala chyba. Ale toto není ten případ. A navíc pamatujme i na to, že proroctví znějí v podmíněném způsobu, takže nosí v sobě i možnost, že se jejich naplnění odročí, případně dopadnou (nebudou se konat) kvůli Božímu Milosrdenství.

  CHD: Jedna věc mě velice zaujala s ohledem na Miravalleho argumentaci kvůli svému výzkumu z před několika let, a sice "absence jednotného křesťanského ovoce, duševní mír, důvěra, odpuštění, namísto toho strach, obavy a negativní dominance". Prosím, povídejte o tom.
  KB: Jaký je váš názor na sérii dramatických proroctví z La Salette, Garabandalu a nebo Medjugorje (týkající se 10 tajemství)? Mohl by Miravalle vyjmenovat uveřejněná jiná poselství podobná s takovou váhou? Samozřejmě nikoli. Poselství předána MBM, jsou- li pravdivá, jsou poslední, a tak jsou pochopitelně nejpodrobnější a nejzávažnější ze všech Božích varování, které kdy Bůh dal lidstvu pro tyto časy, v nichž nyní žijeme. Jsou-li tato varování poslední, jak to říkají, pak vyvolávají ten pocit, protože jsou nejpodrobnější a zároveň nejzávažnější (nejserióznější). Já sám jsem všechna poselství MBM přečetl a nejenom že jsem je shlédl seriózními, ale jsou tak precizní, že souhrnně vzato, ano, je v nich duševní pokoj, radost, důvěra a milosrdenství.
                                               JE PAPEŽ FRANTIŠEK PLATNÝM PAPEŽEM?

  CHD: Děkuji vám za pro nás strávený čas a prosím vás o to, abyste se na závěr podělil s námi o Váš názor a podle mne nejvíce diskutovaný - dá se říci poselství, jako výbušnina - poselství MBM ohledně papeže zvoleného po Benediktovi.
  KB: Musíme být opatrní a následovat rozpoznání pomocí modlitby, učením Církve a Duchem Svatým. Čas ukáže věci ohledně tohoto citlivého tématu, zda si poselství MBM zaslouží odmítnutí, protože se zakládají na zásadních chybách, nejsou jednotná a nakonec je Církev odmítne (po důkladném prozkoumání příslušným úřadem).V opačném případě proroctví bude pokračovat a získají uznání tím, že se sami naplní. Do té doby si církevní právo přeje od věřících,  ABY  PŘEDPOKLÁDALI,  že máme platného papeže, nevyjádří-li se vyšší církevní úřad (jakým způsobem, to je zatím v mlze, vždyť na toto ještě nebyl precedens). Nabízí se tedy i taková možnost, že platné konkláve zvolilo jednoho potenciálního anti-papeže, ale to ještě není výsledkem toho, že by se někdo dostal do stavu "falešného" nebo "kacíře" jako katolík. Tímto způsobem je možné, aby věřící zůstal věrný Církvi. A poselství MBM nechť taky sleduje jako autentická, a může věřit, že je papež falešný prorok, i Církev samotná to může vyhlásit, že TOTO je pravděpodobně možné, a pak ještě stále zůstává věrný Církvi.

  CHD: Poté, co Dr. Bowring odpověděl na všechny mé otázky, požádala jsem ho, aby okomentoval řádky Jimmy Aikena "lpění na jejich (MBM) proroctvích má za následek smrtelný hřích a provinění z roztržení církve podle kanonického práva". Dr. Bowring mi odpověděl následovně:
  KB: Jimmy Aiken to přehnal, je to falešné a velice zavádějící (dokonce potenciálně i škodlivé a nebezpečné). Podívejme se na scénář: kritici odmítnou MBM se slovy, že způsobují roztržku, přičemž to nezpůsobují. Mezitím oni sami vydají falešné a zavádějící výroky, které skutečně způsobí roztržky. Aiken obviňuje ze smrtelného hříchu katolíky, kteří se zájmem sledují poselství MBM, "podílením se na roztržení církve", co je falešná a velice škodlivá řeč. Někteří kritici se usilují přesvědčit Církev až přehnaným způsobem o to, aby zastávala stanovisko odmítnutí, až téměř tak, jakoby stáli nad Církví. Dosud ohledně sdělení (ohledně ani nepřijetí ani ne odmítnutí) vyjádření jednotlivců, jako MBM, jsou shlížena opatrně jako doporučené, přičemž zbožnost je povolena. Ohledně role rozhodnutí o věrohodnosti v případě MBM v Církvi není ještě vynesen rozsudek. Kritici by skutečně potřebovali více zodpovědnosti (dobré vůle), když vyjadřují své názory.
Pravda je ta, že rozjímání nad poselstvími zprostředkovanými MBM a jejich rozšiřování polevilo. To je jednoduchý jev, v opozici proti všem protikladným názorům… To říkám jako teolog s dobrou pověstí. A je ku prospěchu katolíků jak vyposlechnutí, tak i šíření těchto zpráv.
  Když k nám Bůh promluví prostřednictvím soukromého vyjádření, a v souladu s učením Církve si nepřejeme to vyposlechnout, i přesto je to užitečné pro nás, pokud tak uděláme. Bohu se líbí to, když ho posloucháme, když Mu odpovídáme, když Mu pomáháme v tom, v čem jsme schopni, když Mu pomůžeme zachraňovat duše a šíříme Jeho poselství. Toto se Bohu líbí. Toto nás činí (a zkrze nás i další) o hodně lepšími. A to i tehdy, kdy se nakonec určité nebeské poselství na základě příslušného církevního úřadu bude považovat za falešné (a bude veřejně ohlášeno), i v tom případě...
  Žijme slovy Papeže Urbana VIII:
"V tom případě, když je soukromé vyjádření problematické, je lepší uvěřit, než neuvěřit, protože když jsi to přijal s vírou a ukáže se, že to bylo pravdivé, budeš šťastný, žes uvěřil, přičemž i Svatá Matka prosila o to taky. Když jsi v to věřil a vysvitne, že to byla lež, dostane se Ti stejně všechna požehnání stejně tak, jako kdyby to byla pravda, protože Ty jsi věřil, že je to pravda".
  Čtěte poselství a realizujte to v praxi, prosby v nich obsažené, pak budete skutečně šťastni, Bůh zas bude spokojený.

===========================================================================================================================


                                          POSLEDNÍ  POSELSTVÍ  GARABANDALU:

 Archanděl Michael řekl:"Jelikož jste nenaplnili a nevzali dostatečně na vědomí moje poselství z 18.října, chci říct, že toto poselství je již poslední.
  D Ř Í V E   S E   K A L I C H   B O Ž Í H O   H N Ě V U   P L N I L,   N Y N Í   P Ř E T É K Á ! 
  MNOZÍ KNĚŽÍ, BISKUPOVÉ A KARDINÁLOVÉ  J D O U   P O   C E S T Ě   D O   Z Á H U B Y   A  STRHÁVAJÍ  ZA  SEBOU  MNOHO  DUŠÍ!
  S T Á L E   M E N Š Í   V Ý Z N A M   S E   P Ř I K L Á D Á   E U C H A R I S T I I ! 
  Musíte se vynasnažit tím, že se stanete  l e p š í m i,  abyste se   v y h n u l i   B o ž í m u   h n ě v u,  který na vás doléhá. Odpustí vám, poprosíte-li ho upřímně za odpuštění.
 Já, vaše Matka vám chci říci,  a b y s t e   s e   p o l e p š i l i !
  Ž I J E T E   V   D O B Ě   P O S L E D N Í C H   V A R O V Á N Í ! ! !
  Velmi vás miluji a nepřeji si vaše zavržení.  P r o s t e   n á s   u p ř í m n ě,  a  my  vás vyslyšíme.
  M Ě L I   B Y S T E   S E   V Í C E   P O S V Ě C O V A T.  Rozjímejte Ježíšovo umučení."
  V červnu téhož roku zemřel papež Jan XXIII. Když matka Conchity slyšela zvonit hrana z kostelíčku v Garabandalu, poznamenala:"To je jistě za papeže."  "Určitě", odpověděla Conchita, "U Ž   Z B Ý V A J Í   J E N  T Ř I!"
  Tato slova vzbudila velkou pozornost. Conchita dodatečně vypověděla, že jí Svatá Panna řekla,  že  P O   T Ř E T Í M   P A P E Ž I,(To je Benedikt XVI.)  N A S T A N E   K O N E C   Č A S Ů !  Toto odhalení zaujalo mnoho laiků i teologů a vedlo je k závěru, že četná mariánská zjevení na mnoha místech světa   N Á S   P Ř I P R A V U J Í  NA  KONEC ČASŮ, jak jej předpověděl svatý Grignion z Montfortu, a který není koncem světa, ale jen  KONEC  HŘÍŠNÉ  HISTORICKÉ  EPOCHY  LIDSTVA!
 
=========================================================================================================================

                               399.  Poselství Ježíše ze dne 12. dubna 2012 v 11:27.

                PŘÍŠTÍ PAPEŽ MŮŽE BÝT ZVOLEN PŘÍSLUŠNÍKY KATOLICKÉ CÍRKVE, ALE BUDE TO FALEŠNÝ PROROK.

  Má drahá, milovaná dcero,
mnoho lidí na světě Mě stále ještě odmítá a souvisí to s veřejným míněním.
  Tak mnoho temnoty sestoupilo na všechny Boží děti, že jen velmi málo z nich má odvahu veřejně hlásat mé Slovo.
  Věřící se obávají slovních útoků a jízlivého výsměchu, který by museli snášet, kdyby otevřeně mluvili o mém Svatém Slovu.
Dokonce i věrní následovníci ztrácejí odvahu postavit se a bojovat proti zlovolným zákonům zavedených v jejich zemích, které vzdorují Slovu mého Otce.
  Kněží se ostýchají postavit se otevřeně za pravdu mého učení ze strachu, že budou     o s t r a k i z o v á n i.
Nyní, více než kdy dříve, kvůli studu, který musí snášet kvůli ohavným hříchům některých z jejich vlastních řad, shledávají, že není možné, aby jejich hlasy byly slyšeny.
  Když se některý statečný posvěcený služebník rozhodne povstat a bránit pravdu mého učení, pak strašně trpí. Je obviněn z nedostatku tolerance, nedostatku soucitu, nedostatku lásky a úcty k lidským právům.
  Vidíte, mé děti, že s pravdou mého učení, vyslovenou mými posvěcenými služebníky, je zacházeno jako se lží.
Místo toho jsou za pravdu předkládány lži – překroucené verze pravdy, obsažené v Písmu svatém.
  Satan získal tak mnoho duší, včetně představitelů mé vlastní církve, což vede k tomu, že mnoho nevinných lidí shledává těžkým zavázat se věrností mé svaté vůli.
  Byl jsem opuštěn a odsunut stranou a to pak dovolilo lžím, zasazených do myslí mých posvěcených služebníků, aby byly přijaty většinou.
  Tyto ohavné lži se rozšiřují daleko nad tento rámec.
  P R A V D A   M É H O   P Í S M A,   obsažená v Knize Zjevení,   B Y L A   V Y S V Ě T L E N A   mnoha mými církvemi.  S tak mnoha modifikacemi,  a  V Š E C H N Y   Z   N I C H   Z A L O Ž E N Ý M I   N A   L I D S K É M   V Ý K L A D U.
  Můj  milovaný    P A P E Ž    B E N E D I K T  XVI.  J E   P O S L E D N Í M   P R A V Ý M   P A P E Ž E M    N A   Z E M I.
  P E T R   Ř Í M A N   je můj Petr, původní apoštol, který   B U D E   V L Á D N O U T   M É   C Í R K V I   Z   N E B E  pod velením mého Věčného Otce. Potom, až přijdu panovat za mého Druhého příchodu,  bude  vládnout  všem  Božím  dětem,   a ž   s e   v š e c h n a   n á b o ž e n s t v í   s j e d n o t í   d o   j e d i n é   s v a t é   a p o š t o l s k é  c í r k v e.
  Já říkám pouze pravdu, má dcero.
  Musím vás varovat, že nyní vystoupí mnoho nových samozvaných proroků, kteří budou protiřečit mému Svatému Slovu, které dostáváš ty, pravý prorok konce časů.
  Nejdříve přesvědčí věřící, že jejich slova přicházejí ode Mne.
  Jejich slova budou pozorně vybrána a jejich význam bude nejasný a trochu matoucí.  M N O Z Í   si nebudou všímat těchto nedostatků a   P Ř I J M O U   J E J I C H   P O S E L S T V Í,   P R O T O Ž E    S E   B U D O U   Z D Á T   V   S O U L A D U    S   P Í S M E M   S V A T Ý M.
  Až bude svedeno mnoho duší, pak začne útok.
  Má dcero, oni byli posláni, aby připravili Boží děti přijmout příštího papeže, jenž přijde po mém milovaném vikáři papeži Benediktu. 
  T E N T O   P A P E Ž   M Ů Ž E   B Ý T   Z V O L E N   Č L E N Y   K A T O L I C K É   C Í R K V E,   A L E   B U D E   T O   F A L E Š N Ý   P R O R O K !
  J E H O   V O L I Č I   J S O U   V L C I   V   R O U C H U   B E R Á N Č Í M   A   J S O U   Č L E N Y   T A J N É   Z L O V O L N É    Z E D N Á Ř S K É   S K U P I N Y,   V E D E N É   S A T A N E M !
  Tímto způsobem se Satan pokusí mou církev zničit.
  Žel, tento   F A L E Š N Ý   P R O R O K   P Ř I L Á K Á   M N O H O   P Ř Í V R Ž E N C Ů.  Ti, kteří mu budou odporovat, budou pronásledováni. (Vzpomeňte si, co se dělo v Argentině - únosy, zatýkání, mučení, vraždění nepohodlných..)
  Jednejte, děti, dokud můžete. Odsuďte tyto lži, které budou předkládány těmi, kteří se vás pokusí přesvědčit o pravosti falešného proroka.
  Buďte pevní.
  S T Ů J T E   P E V N Ě   P Ř I   M N Ě,   V A Š E M   J E Ž Í Š I !   Nikdy nepochybujte o mém Svatém Slovu.
  Kniha Zjevení je pravdivé Boží Slovo. Nelže vám.
  Ne všechna tajemství v ní obsažená jsou vám známa. Všechny je odhalím prostřednictvím Marie Božího milosrdenství,  i  když  pravda  bude  vášnivě  N A P A D Á N A   A   P O V A Ž O V Á N A   Z A   K A C Í Ř S T V Í.
  Nezapomeňte jednu důležitou lekci:  Mé Slovo, bylo také  považováno  Z A   K A C Í Ř S T V Í,  když  J S E M   P Ř I Š E L   P O P R V É   N A   Z E M !
  Věřící, včetně mých posvěcených služebníků, kteří představují mou církev na zemi, budou mé Slovo, které dostáváte teď, za mého Druhého příchodu,  T A K É   P O V A Ž O V A T   Z A   K A C Í Ř S T V Í.(viz arcibiskup Graubner)
  Satan obětuje mnoho duší, aby uspokojil svoji konečnou touhu způsobit co největší hoře.
  Buďte ujištěni, že to bude   k a t o l i c k á   c í r k e v,   založená Mnou a dána pod velení mého milovaného apoštola Petra, která v tomto konci časů  b u d e   n e j v í c e   t r p ě t.
  Mějte se stále na pozoru.
  Prosím, modlete se modlitbu (43) z modlitební kampaně:

                                 ZA SÍLU K OBRANĚ MÉ VÍRY PROTI FALEŠNÉMU PROROKOVI.
  "DRAHÝ JEŽÍŠI, DEJ MI SÍLU, ABYCH SE ZAMĚŘIL NA TVOJE UČENÍ A VŽDY HLÁSAL TVÉ SVATÉ SLOVO.
  NIKDY NEDOVOL, ABYCH BYL POKOUŠEN UCTÍVAT FALEŠNÉHO PROROKA, KTERÝ SE POKUSÍ VYDÁVAT ZA TEBE.
  UDRŽUJ MOU LÁSKU K TOBĚ SILNOU.
  DEJ MI MILOST DARU ROZLIŠENÍ TAK, ABYCH NIKDY NEZAPŘEL PRAVDU, OBSAŽENOU V BIBLI SVATÉ, BEZ OHLEDU NA LŽI, KTERÉ MI BUDOU PŘEDKLÁDÁNY, ABYCH SE ODVRÁTIL OD TVÉHO PRAVÉHO SLOVA. AMEN."

  Pravda je zapsána v Písmu svatém.
  Kniha Zjevení neodhaluje všechno, protože Já, Beránek Boží, přicházím teprve teď, abych  P Ř E D   Z R A K Y   C E L É H O   S V Ě T A   O T E V Ř E L   K N I H U   Z J E V E N Í.
  Jakýkoliv lidský výklad ohledně 1000 let není důvěryhodný.
  Musíte věřit jenom Božímu Slovu.
   Váš milovaný Ježíš
============================================================================================================================

                                           JAK MĚ TO BOLÍ, VIDĚT, JAK JEŽÍŠ PLÁČE!
  Z dopisu svatého otce Pia z Pietrelciny knězi Augustinovi z 12.března 1913: Poslyšte, otče, jak si mi oprávněně stěžoval náš nejsladší Ježíš:
  "S jakou nevděčností odplácejí lidé moji lásku! Byl bych od nich méně urážen, kdybych je byl méně miloval. 
   M ů j   O t e c   j e   j i ž   n e c h c e   s n á š e t !   Chtěl bych je přestat milovat (tady se Jejíž odmlčel, povzdechl a pokračoval), ale běda!   M é   S r d c e   j e   u č i n ě n o   p r o   l á s k u.  Ničemní a ochablí lidé si nečiní nejmenší násilí, aby přemáhali pokušení, dokonce se kochají ve svých neřestech! Duše, které nejvíce miluji, jakmile jsou vystaveny zkoušce, selhávají, slabí propadají zděšení a zoufalství, silní se postupně stávají malátnými.
  N e c h á v a j í   m ě   v   c h r á m ě   v   n o c i   i   v e   d n e   s a m o t n é h o.  NESTARAJÍ SE UŽ O NEJSVĚTĚJŠÍ SVÁTOST OLTÁŘNÍ; nehovoří se   o   t é t o   s v á t o s t i   l á s k y !  A   pokud se hovoří, běda! S jakou lhostejností, s jakým chladem!
  Z A P O M Í N Á   S E   N A   M É   S R D C E;  nikdo se již nezajímá o moji lásku; stále mě zarmucují! Můj dům se pro mnohé stal pouhým divadlem pro zábavu; i moji služebníci, na které jsem se vždycky díval se zalíbením, které jsem miloval jako zorničku svého oka,  O N I,  kteří by měli těšit mé Srdce naplněné hořkostí;  O N I,  kteří by mi měli pomáhat při spáse duší, od nich naopak - kdo by to věřil - musím přijímat nevděčnost a zanedbávání...
  Můj synu, vidím mnohé z nich, kteří..(zde se odmlčel, vzdechy mu svřely hrdlo a tiše plakal) POD  POKRYTECKÝM  PŘEDSTÍRÁNÍM mě zrazují  a   s v a t o k r á d e ž n ě   p ř i j í m a j í,   šlapou po světle a síle, které jim ustavičně poskytuji...
  M Ů J    S Y N U,   P O T Ř E B U J I    O B Ě T I,   A B Y C H    U T I Š I L    S P R A V E D L I V Ý   H N Ě V   S V É H O   O T C E !
   Obnov mi oběť sebe samého a učiň to bez jakékoli výhrady."
  Jak mě to bolí, vidět jak Ježíš pláče...

 
          PANNA MARIA  SI  STĚŽUJE  ITALSKÉMU  KNĚZI  GOBIMU  NA  SILVESTRA   1984:

 ... "Jak  M N O H Ý M I   Z N A M E N Í M I  vám Pán zjevuje svou vůli, aby konečně postavil dostatečnou zábranu   P R O T I   R O Z Š I Ř O V Á N Í   B E Z B O Ž N O S T I:  nevyléčitelné choroby, které se rozšiřují; násilí a nenávist, které vybuchují; katastrofy, které následují; války a hrozby, kterých přibývá!
  P o r o z u m ě j t e   z n a m e n í m,  jež vám Bůh dává těmi událostmi, které vás postihují, a vnímejte Jeho hlasité výzvy, abyste   z m ě n i l i   s v ů j   ž i v o t   a  vrátili se zpět, na  c e s t u,  k t e r á   v e d e   k   N ě m u.
  Váš život je poznamenán   u s t a v i č n ý m   požadavkem vaší nebeské Matky, abyste vytrvali  v   p r a v é   v í ř e.
A přesto vidím plna úzkosti, že   B L U D Y   S E   S T Á L E   R O Z Š I Ř U J Í,  ŽE SE JIM  VYUČUJE  A   P R O P A G U J Í   S E,  a tak mezi mými dětmi stále roste nebezpečí, že ZTRATÍ  D R A H O C E N N Ý   D A R   V Í R Y   V   J E Ž Í Š E,   K T E R É   V Á M   O N   Z J E V I L.   (Některé církve učí, že obětní mše je jen hostina bez pravé Ježíšovy přítomnosti v Eucharistii - PODÁVÁNÍ NA RUKU - a jiné bludy.) 
  J A K   V E L K Ý   P O Č E T   T Ě C H,    K T E Ř Í    P O C H Y B U J Í   A   K T E Ř Í    U Ž    N E V Ě Ř Í,  J E  T A K É   M E Z I   M Ý M I   P Ř E M I L Ý M I   S Y N Y!
  Kdybyste mohli vidět mýma očima, jak  ROZSÁHLÁ  JE  TATO  DUCHOVNÍ  EPIDEMIE!"


  Ani sestry Matky Terezy nesmějí přijímat na ruku.
  MATKA  TEREZA  SAMA,  když se jí v USA ptali,  V  ČEM  VIDÍ  NEJVĚTŠÍ  SVĚTOVÉ  ZLO,  ODPOVĚDĚLA:  „Kdykoliv cestuji po celém světě,  NEJSMUTNĚJŠÍ  VĚCÍ  PRO  MNE  JE,  KDYŽ  VIDÍM  VĚŘÍCÍ  PŘIJÍMAT  NA  RUKU", a dodala: „Když lidé ztratí úctu ke Kristu v Eucharistii, ztratí úctu i ke Kristu v bližním“.
                                   
                                                           O  ZRADĚ   
      
  Ne  všichni Ježíšovi posluchači uvěřili jeho řeči o Eucharistii, proto se na ně obrátil slovy:" Neboť Ježíš od počátku věděl, kteří nevěří a kdo ho zradí.(Jan 6, 64) Jidášova zrada se začala v době, když neuvěřil v to, co Ježíš řekl o své skutečné přítomnosti v Eucharistii. Ježíš to potvrdil slovy:"Nevyvolil jsem si vás dvanáct?  A   J E D E N   Z   V Á S   J E   Ď Á B E L."  To řekl o Jidáši, synu Šimona Iškariotského, neboť ho měl zradit a byl jedním z Dvanácti.(Jan 6,70-71)

              
                                                      ZNAMENÍ  PRO  PAPEŽE FRANTIŠKA:
                            EUCHARISTICKÝ  ZÁZRAK  V  BUENOS  AIRES - HOSTIE  SE  PROMĚŇUJE  V  KRVÁCEJÍCÍ  TKÁŇ!
                                                             Antonio Socci

  Existuje "zázračné znamení",   které   zůstalo   doposud   utajeno   a   které  se  týká   O S O B N Í C H   D Ě J I N   S O U Č A S N É H O   P A P E Ž E   F R A N T I Š K A !   Událo se během biskupské služby kardinála Bergoglia, a sice ve farním chrámě svaté Panny Marie, ve středu města Buenos Aires mezi čtvrtí Al-magro a Caballito. Z rozhodnutí příslušného faráře a na přání věřících se mlčením zabrání poplašnému povyku sdělovacích prostředků. Ale přesto se zpráva nyní šíří. Mlčení jako první prolomil na internetu před krátkou dobou bratr M.Piotrowski SChr pod heslem "Love one another"(Každý miluj bližního) Uvádíme krátký souhrn toho, co napsal:
  Bylo to 18.srpna 1996 v 19 hodin. Po večerní mši svaté otec Alejandro Pezet viděl přicházet jednoho věřícího, který našel Hostii(zřejmě zneuctěnou díky podávání na ruku) v jednom koutě kostela. Kněz se zachoval podle předpisu a zvyku: položil "částečku" do nádobky s vodou k rozpuštění a uložil vše do svatostánku. Přesto však, několik dní potom, 26.srpna, s úžasem zjistil, že Hostie, místo aby se ve vodě rozpustila, se proměnila v zakrvavenou tkáň. Farář tedy uvědomil tehdy světícího biskupa Bergoglia - dnešního papeže Františka - i kardinála Antonia Quarracina, sídelního ordináře v Buenos Aires. Dostal od něho pokyn vše vyfotografovat a uložit ve svatostánku.
                                                     "Srdeční sval"
  Zanedlouho se prelát Bergoglio stal arcibiskupem v Buenos Aires. Když uviděl, že se Hostie ve vodě nerozpadla, rozhodl se dát provést její analýzu. Za přítomnosti zástupce biskupa a Dr.Catanona, který vyňal vzorek kousku masa a poslali jej do americké laboratoře, která nevěděla o jeho původu. V USA Dr.Frederic Zugiba, kardiolog a soudní znalec, zjistil, že se jedná o lidskou tkáň.
  Podle toho, co píše Piotrowski, zjistil překvapující výsledek rozboru:"Analyzovaný vzorek je  ČÁST  SRDEČNÍHO  SVALU,  odebraná ze stěny levé srdeční komory v blízkostí chlobní. Tento sval zodpovídá za kontrakce (smršťování) srdce. Je třeba mít na paměti, že levá srdeční komora čerpá krev všem lidským údům.
  Zkoumaná srdeční komora je ve stavu zánětlivém a obsahuje vysoký počet bílých krvinek. To znamená,  ŽE  SRDCE  BYLO  ŽIVOUCÍ  V  OKAMŽIKU  ODEBRÁNÍ  VZORKU, kdežto bílé krvinky umírají vně živého organismu. Ba co víc, tyto bílé krvinky pronikly do tkáně, což ukazuje,  ŽE  SRDCE  ZAŽILO  TĚŽKÉ  NAPĚTÍ,  STRES,  JAKO  BY  JEHO  NOSITEL,  PACIENT,  BYL  TERČEM,  ZASAŽENÝM  TĚŽKÝMI  ÚDERY."
  Svědky této analýzy byli dva Australané, novinář Mike Willesee a advokát Ron Tesoriero, kteří položili otázku, jak dlouho by se mohly udržet naživu bílé krvinky, kdyby náležely kousku lidského masa uchovaného pod vodou. Odpověď zněla:"Pár minut."
  Když se Dr.Zugiba dozvěděl od oněch dvou Australanů, že zkoumaná hmota byla uchovávána jeden měsíc pod vodou a tři roky ve vodě destilované, byl ohromen. Ještě více se divil, když se dozvěděl, že ten kousek lidského srdce byl původně Hostií, čili  ČÁSTEČKOU  POSVĚCENÉHO  CHLEBA. Poděšeně se tázal, jak bylo možné, že úlomek Hostie se stal kouskem lidského srdce. A ještě více, jak takový předmět nálezu, pocházející z roku 1996, zřejmě z člověka  PRÁVĚ  ZEMŘELÉHO,  zůstal živý ještě o tři roky později.
  Piotrowski v článku pokračuje vyprávěním o povyku, jaký tato zpráva vyvolala v Austrálii, kde dva zmínění Australané začali šířit a vysvětlovat celou událost. Tento článek začal v minulých dnech obíhat ve sdělovacích sítích, v překladu, i v katolických médiích a vyvolává hluboký dojem! Proto jsem si i já vše ověřil na místě, přímo v Buenos Aires, a objevil jsem, že historie budí ještě větší rozruch, i když s několika rozličnostmi v podrobnostech.
  Ve skutečnosti "znamení"  JE  VÍC  NEŽ  JEDNO! A začala v květnu 1992. Ve stejném měsíci a roce  BYL  JORGE  BERGOGLIO  JMENOVÁN  SVĚTÍCÍM  BISKUPEM  V  BUENOS  AIRES.  1.května toho roku našli dva úlomky Hostie na korporále ve svatostánku. Na pokyn faráře je dali do nádobky s vodou a uložili do svatostánku.
  Dny plynuly, ale částečky se ve vodě nerozpouštěly. V pátek 8.května zpozorovali, že dvě  ČÁSTEČKY  HOSTIE  NABÝVAJÍ  ODSTÍN  ČERVENÉ  BARVY  KRVE.
  V neděli 10.května při večerních mších svatých zpozorovali  KAPKY  KRVE  NA  PATENĚ,  na kterou pokládají proměněnou Hostii.
  V neděli 24.července 1994 když kněz sloužící eucharistickou oběť vysunoval kalich uchovaný ve svatostánku, zpozoroval, že po vnitřní stěně svatostánku  STÉKALA  KAPKA  KRVE.
  Po těchto znameních došlo teprve k událostem v roce 1996, o kterých jsme již mluvili. Ale jak jsme si ověřili, nezačínaly 18., nýbrž 15.srpna, na svátek Nanebevzetí Panny Marie. Když si potom uvědomili neslýchanou metamorfózu, proměnu částečky Hostie, uvědomili přímo arcibiskupa Quarracina. Byl to on, jenž doporučil nejvyšší mlčenlivost a ohleduplnost, vydal směrnice pro uchování úlomků částečky Hostie a nařídil sepsat záznam událostí, pořídit fotografie všeho a vykonat hlubší výzkumná studia. Všechno pak poslali do Říma.
  Byla provedena tato zkoumání:
  V roce 1992 analýzu krve provedla místní lékařka s farnicemi a jinými hematology. Bylo zjištěno, že se jedná o krev lidskou. V roce 1999 - na základě údajů mnou ověřených - arcibiskup Bergoglio, který se případem začal zabývat teprve v červnu 1997, jakmile se stal arcibiskupem koadjutorem arcidiecéze, svolil provést hlubší analýzu v USA v obou případech, a to jak toho z roku 1992, tak toho z roku 1996. Analýza se odehrála v roce 2000 v Kalifornii postupem uplatněným ve vyšetřováních vedených FBI. (Světlo-33/2013)


855.                              Poselství Panny Marie ze dne 22. července 2013 v 20:17.
              POSLEDNÍ TAJEMSTVÍ Z FATIMY BYLO TAK STRAŠNÉ, ŽE NEBYLO ODHALENO

  Mé dítě,
klam, kterému bude čelit svět, bude tak těžké rozpoznat, že jenom ti, kteří se odevzdají Bohu a vloží veškerou svou důvěru v mého Syna, budou schopni snést zkoušky, které přicházejí.
  SVĚTU  JSEM  DALA  PROROCTVÍ  V  ROCE  1917,   ALE  poslední   T A J E M S T V Í   Z   F A T I M Y   N E B Y L O    O D H A L E N O,   TAK    BYLO    HROZNÉ   P R O    T Y   V   K A T O L I C K É   C Í R K V I !
  Poslední fatimské tajemství ještě zůstává Božím dětem neznámé, ačkoliv část z něj vám byla odhalena 26. ledna 2012. (*) Velmi málo lidí v katolické církvi je o tom informováno. Nyní musí být odhalena další část posledního fatimského tajemství, abych mohla varovat lidstvo před důsledky přehlížení mého zásahu na pomoc k záchraně duší.
  Církev byla v nitru zamořena nepřáteli Boha.   Oni – J E   J I C H   D V A C E T,    K T E Ř Í   J I   O V L Á D A J Í   Z E V N I T Ř – vytvořili ten největší klam. Zvolili muže nikoliv z Boha, zatímco Svatý otec, hodný údělu Petrovy koruny,(Benedikt XVI.) byl pečlivě odstraněn.
  Zjevila  jsem  podrobnosti,  že   N A   K O N C I   Č A S Ů   B U D O U   P E T R O V U   K O R U N U   N O S I T   D V A   M U Ž I.
  Jeden bude trpět v důsledků lží, smyšlených k jeho znevážení a  KTERÉ  Z  NĚHO  UČINÍ  FAKTICKÉHO  VĚZNĚ.
  Druhý zvolený  PŘIVODÍ  ZNIČENÍ  NEJEN  KATOLICKÉ  CÍRKVE,   ale všech církví, které uctívají mého Otce a přijímají učení mého Syna, Ježíše Krista, Spasitele světa.
  Může existovat pouze jedna hlava církve na zemi, zmocněná mým Synem, která  MUSÍ  ZŮSTAT  PAPEŽEM  AŽ  DO  SVÉ  SMRTI!   Kdokoliv jiný, kdo prohlašuje, že sedí na Petrově stolci,   J E   P O D V O D N Í K !
  TENTO  PODVOD  MÁ  jediný smysl – PŘEVÉST  DUŠE  K  LUCIFEROVI   a pro takové duše bude málo času k jejich záchraně, nebudou-li moudřejší.
  Děti, nyní musíte dbát jediného varování. Neodchylujte se od učení mého Syna. Zpochybňujte každou novou doktrínu, která vám může být předložena a která hlásá, že pochází z pozemské církve mého Syna. Pravda je prostá. Nikdy se nezmění. Odkaz mého Syna je velmi jasný. Nedovolte nikomu zastřít vaši soudnost.
  Fatimská proroctví budou brzy dávat smysl. Vše se nyní uskutečňuje před nevěřícím světem, žel, jen nemnozí porozumí, než bude příliš pozdě.
  MODLETE  SE,  MODLETE  SE,   M O D L E T E   S E   M Ů J   N E J S V Ě T Ě J Š Í   R Ů Ž E N E C   tak často, jak je to jen možné,  K A Ž D I Č K Ý   D E N,   A B Y   S E   Z M Í R N I L   V L I V   Z L A,   K T E R É   V Á S   O B K L O P U J E !
   Vaše milovaná Matka Matka Spásy

(*) Viz poselství č. 324 – poznámka překladatele.



                                     Tajomstvo, ktoré presahuje naše myslenie
                                           P.M.Piotrowski TChr

  Pravda o Eucharistii, skutočnej prítomnosti zmŕtvychvstalého Ježiša pod spôsobmi chleba a vína, je jedna z najdôležitejších a zároveň najťažších právd, aké nám Kristus zjavil. Prostredníctvom eucharistických zázrakov nám Ježiš chce zreteľne potvrdiť, že to, čo učil, je pravda: že nám skutočne dáva svoje oslávené telo a krv ako duchovný pokrm a nápoj.
  Už skôr v známej eucharistickej reči, ktorú zapísal evanjelista Ján, Ježiš vravel zhromaždeným Židom: „Veru, veru, hovorím vám: Ak nebudete jesť telo Syna človeka a piť jeho krv, nebudete mať v sebe život. Kto je moje telo a pije moju krv, má večný život a ja ho vzkriesim v posledný deň. Lebo moje telo je pravý pokrm a moja krv je pravý nápoj. Kto je moje telo a pije moju krv, ostáva vo mne a ja v ňom“ (Jn 6, 53 – 56).
  Ježiš Kristus ustanovil Eucharistiu deň pred svojím umučením, smrťou a zmŕtvychvstaním. Počas Poslednej večere „vzal Ježiš chlieb a dobrorečil, lámal ho a dával učeníkom, hovoriac: ,Vezmite a jedzte: toto je moje telo.‘ Potom vzal kalich, vzdával vďaky a dal im ho, hovoriac: ,Pite z neho všetci: toto je moja krv novej zmluvy, ktorá sa vylieva za všetkých na odpustenie hriechov‘“ (Mt 26, 26 – 28). Keď Ježiš dobrorečil a dával apoštolom chlieb a víno, hovoril: „Toto je moje telo... toto je moja krv,“ čiže vravel, že chlieb, ktorý im dáva jesť, je skutočne jeho telo a víno je jeho krv, a nielen nejaké symboly.
  Eucharistia je pre každého veriaceho najväčším darom a zázrakom. Ježiš nám v Eucharistii dáva seba samého, dáva nám účasť na svojom diele spásy, na svojom víťazstve nad smrťou, hriechom a diablom, zbožstvuje nás a uvádza nás do života Najsvätejšej Trojice. V Eucharistii dostávame „liek nesmrteľnosti, protilátku smrti“. Preto každé vedomé a dobrovoľné vynechanie nedeľnej svätej omše je nenahraditeľnou duchovnou stratou, prejavom zániku viery, a teda ťažkým hriechom. Nesmieme zabúdať, že „ak teda kresťana ťaží vo svedomí ťažký hriech, pokánie prostredníctvom sviatosti zmierenia sa stáva záväznou cestou umožňujúcou plnú účasť na eucharistickej obete“.
  Boh prostredníctvom zázračných znamení vyzýva ľudí k obráteniu. Ak Kristus premení hostiu na fyzicky vnímateľné telo a krv, na sval zodpovedný za srdcové sťahy, pričom toto srdce trpí – napr. ako niekto, koho ťažko bijú po hrudníku, chce tým prebudiť, povzbudiť, posilniť našu vieru v jeho skutočnú prítomnosť v Eucharistii. Ozrejmuje nám tým, že počas každej svätej omše sa sprítomňuje celé tajomstvo našej spásy: Kristovo umučenie, smrť a zmŕtvychvstanie. Ježiš povedal: „Ak nevidíte znamenia a divy, neveríte“ (Jn 4, 48). Netreba vyhľadávať zázračné znamenia, ale ak nám ich Ježiš dáva, máme ich pokorne prijať a snažiť sa pochopiť, čo nám prostredníctvom nich chce povedať. Vďaka nim mnohí ľudia získali vieru v trojjediného Boha, ktorého nám zjavuje Ježiš Kristus prítomný vo sviatostiach, ktorý učí vo Svätom písme a Učiteľskom úrade Cirkvi.
(Z Milujte sa - Eucharistický zázrak v Buenos Aries - závěr)

===========================================================================================================================

317.                            Poselství Panny Marie ze dne 18. ledna 2012 v 09:50.
                 
                              ZLÉ PLÁNY VE VATIKÁNU KE ZNIČENÍ KATOLICKÉ CÍRKVE.

  Mé dítě,
to, co v tomto čase odpadlictví ve světě všechny Boží děti potřebují nejvíce, je vytrvalost.
  Tak málo jich věří ve svého Božského Stvořitele, Mého Otce, Nejvyššího Boha.
  Už brzy uvidí pravdu, ale přesto budou mnozí ještě potom tvrdit, že žádný Bůh není.
   D Ě T I,   J E   T Ř E B A   J E Š T Ě   M N O H O   M O D L I T E B !
  Zlá sekta spřádá úklady proti papeži Benediktu XVI. v jeho vlastních kuloárech.
O této sektě je známo, že existuje mezi posvěcenými služebníky ve Vatikánu, přesto jsou tam bezmocní proti této zlovolné skupině, která infiltruje katolickou církev už po staletí.
  To oni jsou odpovědní za překroucení pravdy učení mého Syna. Tak málo se ví o nich, nebo o jejich hanebné práci.
To oni vypudili  p r a v d i v é   u č e n í   z katolické církve   a   n a h r a d i l i   j e   v l a ž n o u,   r o z ř e d ě n o u    v e r z í,    K T E R O U    B Y L I    K A T O L Í C I    N Á S I L N Ě    K R M E N I    V   P O S L E D N Í C H     Č T Y Ř I C E T I   L E T E C H.
  Tolik zmatku bylo rozšířeno touto zkaženou, nicméně skrytou sektou, že mnohé mé děti z pravé církve odešly.
  Modlete se, aby se papeže nezbavili.
  Modlete se, aby   F A L E Š N Ý   P R O R O K   N E O B S A D I L   S T O L I C I   S V A T É H O   O T C E   a  mohl  tak rozšiřovat lži.
  Modlete se, aby posvěcení služebníci ve Vatikánu byli dost silní, aby odolali tomuto zlému spiknutí, které je plánováno tak, aby zničilo katolickou církev.
  P L Á N U J Í   N A H R A D I T   S V A T É H O   V I K Á Ř E  papeže Benedikta XVI.,  D I K T Á T O R E M   L Ž Í,   jenž ve spolupráci  S   A N T I K R I S T E M   a   jeho  skupinou   V Y T V O Ř Í   N O V O U   C Í R K E V,   aby  oklamali  svět.
  Naneštěstí, mnoho z mých dětí budou ve své věrnosti ke katolické víře slepě následovat tuto falešnou doktrínu, jako beránci jdoucí na jatka.
  Děti, probuďte se k pravdě.
 TENTO  OHAVNÝ  PLÁN  JIŽ  V  BĚHU  LET  ZMĚNIL  ZÁKLADNÍ  PRAVOST  KATOLICKÉ  DOKTRÍNY !
  U R Á Ž Í T E   M É H O   S Y N A,   K D Y Ž   P Ř I J Í M Á T E   S V A T O U   E U C H A R I S T I I   D O   R U K O U !
  TO  BYLO  JEJICH  DÍLO !!!
  U R Á Ž Í T E   M É H O   S Y N A,   K D Y Ž   N E V Y H L E D Á V Á T E   S V Á T O S T I   P R A V I D E L N Ě. (Církev povolila přijímání minimálně jednou za rok o Velikonocích!!!)  Přesto ti, na které jste v tomto ohledu odkázáni, nezajišťují vaše duchovní blaho, protože   n e p o n e c h á v a j í   s v á t o s t i   d o s t u p n é   v š e m.
  Mé děti, velké zlo, po staletí skryté v kuloárech Svatého stolce se brzy vynoří, aby je uviděl celý svět. Ty z mých dětí, na kterých spočívá Duch Svatý, uvidí pravdu, až tato odporná lež bude představena světu.
  Jiní půjdou slepě do temné uličky.
  V řadách kněží, biskupů, arcibiskupů a kardinálů dojde k velkému rozdělení. Jedna strana bude stát proti druhé.
  Praví stoupenci se budou muset skrývat a kázat soukromě,  J I N A K   B U D O U   Z A B I T I !
  Pravá církev bude tak skrytá, že opravdoví věrní budou muset pobývat pospolu, aby mohli praktikovat svou věrnost mému Věčnému Otci.
  Z e m ě   s e   b u d e   t ř á s t   v  každém koutu hněvem mého Nebeského Otce kvůli této pohaně. Mé dítě, oni nemohou vyhrát. Víra a odvaha zbytků křesťanství způsobí, že ve výsledku budou tito zkažení podvodníci zničeni navždy.
  Čekejte teď a připravte se na to, že katolická církev ohlásí tyto změny. Tehdy poznáte pravdu, o které mluvím.
  M o d l e t e   s e,   M O D L E T E   S E,   m o d l e t e   s e   za papeže Benedikta a jeho opravdové stoupence.
   Vaše milovaná Matka Matka Spásy.

============================================================================================================================
  Nejdříve se zrušilo podávání vína a Hostie, aby se "suchá Hostie" mohla podávat na ruku místo do úst. Zavedlo se podávání ve stoje. A bezbožnost a neúcta k Eucharistii se šíří dál.....

http://www.tedeum.cz/6_2011/prijimani_na_ruku_liberalni_samoobsluha_0611.htm
 
                                     PŘIJÍMÁNÍ  NA  RUKU - POKRYTECTVÍ  LIBERÁLNÍ  SAMOOBSLUHY!
                                                             Martin R. Čejka

  ...A nyní názor Pavla VI. vyjádřený v instrukci Memoriale Domini ohledně svatého přijímání:
„Z pohledu celé současné Církve je nutné zachovat tento způsob podávání svatého přijímání [do úst], a to nejen proto, že vychází z tradice mnoha staletí, ale zejména proto, že je projevem úcty věřících k eucharistii. Tato praxe nikterak neubírá na důstojnosti těm, kteří k oné velké svátosti přistupují, a je součástí přípravy nutné k nejplodnějšímu přijetí Těla Páně. […] Změna v tak důležité věci, za níž stojí velmi starobylá a úctyhodná tradice, se netýká pouze disciplíny. Přináší s sebou různá nebezpečí, která mohou v souvislosti s novým způsobem podávání svatého přijímání vzniknout: nebezpečí ztráty úcty k vznešené svátosti oltářní, znesvěcení nebo oslabení pravé nauky.“
Pavel VI., Memoriale Domini. Stojí za zmínku, že v dotazníku ohledně přijímání na ruku na otázku: „Měl by být tento návrh přijat, čímž by bylo vedle tradičního způsobu povoleno i svaté přijímání na ruku?“ odpovědělo 567 biskupů „ano“, 1233 „ne“ a 315 „ano s výhradami“.

 Ponechejme stranou, že vydání Memoriale Domini bylo nešťastným krokem, který vlastně, ať už chtěně, či nechtěně, přispěl k rozšíření přijímání na ruku. Zarážející je zejména to, jak The Universe předkládá celou věc svým čtenářům. Jemně řečeno, nepíše pravdu. Dnes navíc vidíme, že se všechny obavy Pavla VI. naplnily.
  Problém je ale jiný. Nikdo nepopírá, že v dějinách Církve docházelo k vývoji, vždyť i podoba současné tradiční liturgie i samo přijímání vkleče a do úst je výsledkem vývoje. Musíme si ale uvědomit jednu důležitou zásadu, kterou popsal odborník na slovo vzatý, tedy kardinál bl. JOHN  HENRY  NEWMAN: „Rozvoj nauky, který jde v opačném směru než rozvoj, který mu předcházel, není skutečným rozvojem, nýbrž zkažením; a to, co je zkažené, působí zároveň jakožto nezdravý prvek proti tomu, co je zdravé.“ A platí to nejen o nauce, ale také liturgii, přičemž v případě přijímání na ruku by se měla výše uvedená věta tesat do kamene.
  Církev ale postupně, vedena Duchem Svatým, usilovala co nejdokonaleji vyjádřit nauku o eucharistii a úctu k ní také způsobem jejího přijímání. Sv. VINCENC  LERINSKÝ  ve svém slavném Commonitoriu, kde brání tradici a odkaz minulých pokolení, tento jev nazývá růstem (profectus) a píše: „Nechť tedy roste, ba činí velké pokroky pochopení, vědění, moudrost, ať už jednotlivě, či obecně, ať v každém člověku, tak celé Církvi, a to dle věků a staletí, avšak co do své jakosti, tudíž v rámci stejné nauky, v témže smyslu a témže významu.“
  Byť k všeobecnému rozšíření a pozdějšímu nařízení přijímání do úst mohly vést i praktické důvody, tak přední katolický odborník na liturgii JOSEPH  A. JUNGMANN  označuje za hlavní a rozhodující „rostoucí úctu k eucharistii“. Ta se mezi jinými projevovala i snahou, aby případně neupadla a nebyla znesvěcena byť sebemenší částečka proměněné hostie, neboť i v ní je Pán Ježíš plně přítomen svým tělem a krví, duší i božstvím.
  Snažíme-li se najít vyjádření současného stavu, sotva nalezneme výstižnější slova než ta SESTRA  LUCIE  Z  FATIMY, která v souvislosti s církevní hierarchií hovořila o „ďábelském zmatení“. Jedním z projevů tohoto zmatení je i přijímání na ruku, a to už od samotného jeho povolení.
  Bylo řečeno, že jako první začali podávat přijímání na ruku kněží v Nizozemsku, následně v německy mluvících zemích, a pak se rozšířilo i dál, do Francie, USA… Připomeňme si, že  SE  JEDNALO  O  VÝRAZ  NEPOSLUŠNOSTI  vůči církevní autoritě a že tito kněží porušovali platné předpisy. Jaká však byla odpověď Vatikánu? Je patrný rozdíl v přístupu Pia XII., který ještě roku 1947 ve své encyklice Mediator Dei psal, že takováto „opovážlivá troufalost“ má být „přísně zavržena“, a postojem Pavla VI., který ji, ať už z toho či onoho důvodu, roku 1969 instrukcí Memoriale Domini povolil.
  Tridentský koncil učí, že „bylo vždy zvykem Církve Boží, že laici přijímají přijímání od kněží“. Ostatně, potvrzuje to i sv.BASIL  VELIKÝ, když píše, že laikům je dovoleno brát Tělo Páně do rukou pouze ve výjimečných případech, jako je např. pronásledování, není-li kněze. Sv. Tomáš Akvinský to vysvětluje následovně: „Knězi přísluší rozdílení těla Kristova pro trojí...Za třetí, protože z úcty se této svátosti nedotýká žádná věc než posvěcená; pročež se posvěcuje i korporale, i kalich, podobně i ruka knězova je posvěcována k dotýkání této svátosti. Pročež není nikomu jinému dovolen dotyk, leda v nutnosti, třebas, kdyby spadla na zem nebo v nějakém jiném případě nutnosti.“
  PAPEŽ  JAN  PAVEL II. ve svém apoštolském listě Dominicae Cenae věnovaném eucharistii napsal: „Dotýkat se svátostných způsob a rozdávat je vlastníma rukama je výsadou těch, kteří mají svěcení.“ Ve stejném dokumentu však zároveň PŘIPOUŠTÍ přijímání na ruku a laické rozdělovatele eucharistie.Říkalo se, že se mu nelíbila praxe přijímání na ruku z mnoha důvodů, z nichž jeden důležitý je, že to všeobecný liturgický zákon zakazuje. Sám tak příležitostně podával, aby se u oltáře vyhnul kontroverzi, ale národním hierarchiím, když je navštěvoval, dal jasně najevo, že si přeje, aby  OD  NĚJ  LIDÉ  PŘIJÍMALI  SVÁTOST  OLTÁŘNÍ  DO  ÚST. (Také papež Benedikt při podávání lidem během mší propagoval podávání  V  K L E Č E   D O   Ú S T. - viz Garabandal!)

                                       JSOU  NAŠI  BISKUPOVÉ "BLUDAŘI"?

  Na první neděli postní roku 1998 zavedli čeští a moravští biskupové pastýřským listem možnost přijímání na ruku. Stalo se tak se souhlasem vatikánské Kongregace pro bohoslužbu. V některých sousedních zemích (Slovensko, Polsko aj.) není dodnes tento způsob povolen, protože je považován za méně uctivý a v rozporu s tradicí. Mnozí kněží odmítají podávat Nejsvětější svátost na ruku a dostávají se do konfliktu mezi vlastním svědomím (náboženským cítěním) a nařízením biskupů. Tato novota přišla do českých zemí ze západní Evropy, kde se rozšířila zejména v Nizozemsku a v Německu.
  Přijímání na ruku je jedním z nejmarkantnějších projevů revolučních změn v katolické církvi za posledních 50 let. K nim patří nejprve odmítnutí a posléze zapomenutí tradičního (latinského) ritu, odstraňování chórových přepážek a kazatelen, přemisťování svatostánků z čestných míst na hlavním oltáři do bočních prostor, zřizování nových „lidových“ oltářů...
  Je s podivem, že v oficiálních prohlášeních našich církevních představitelů týkajících se povolení přijímání na ruku žádný důvod pro tento krok nenacházíme. Tedy kromě jednoho, který lze bez nadsázky nazvat „turistickým“. Abych nebyl nařčen ze zlovolného výkladu, cituji slova Jeho Excelence brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho: „Jak už bylo dříve oznámeno, odpověděla vatikánská Kongregace pro bohoslužbu a svátosti kladně na žádost České biskupské konference o dovolení možnosti podávat věřícím svaté přijímání kromě tradičního způsobu do úst i na ruku. Je tak ukončeno období provizoria, ve kterém se objevovala řada potíží s tím, jak se dobře zachovat vůči těm, kteří do naší diecéze přicházejí zvláště z Rakouska, Německa a dalších zemí a doma jsou již po léta či desetiletí zvyklí na tento způsob přijímání Těla Kristova.“ Je však otázkou, zda je zrovna dvakrát šťastné přizpůsobovat se zvykům německých a rakouských liberálních katolíků.
  Pokud tedy bylo přijímání do úst vedeno neustále rostoucí úctou a láskou k Svátosti oltářní, jakož i snahou co nejvěrněji vyjádřit katolickou nauku ohledně eucharistie, pak se musíme ptát, jakým duchem bylo nutkáno současné zavedení přijímání na ruku a v čem byl tradiční způsob nevyhovující?
  V České republice vznesl námitky proti zavedení nového způsobu přijímání P. Antonín Filip Stajner (nar. 1964), někdejší dominikánský kněz a řeholník, který proto u svých nadřízených upadl v nemilost. Od roku 2000 je těžce nemocen (ALS – amyotrofická laterální skleróza, zcela závislý na přístrojích, komunikovat může jenom očima). Přinášíme zde rozhovor s ním, který vyšel již roku 1997 v časopise Světlo.
                                                  
                                            CÍRKEV  JE  NAZÝVALA  "BLUDAŘI"

  Dříve, než samostatně pojednáme o vývoji svatého přijímání v rámci Církve, podívejme se, kdo v době, kdy se všeobecně přijímalo do úst, zaváděl přijímání na ruku, a jaké důvody ho k tomu vedly. Asi nikoho nepřekvapí, že to byli lidé, kteří se považovali za „reformátory“.  Církev je však nazývala  B L U D A Ř I !
  Ne náhodou s tím jako první přišli modernističtí kněží v Nizozemsku, následováni svými druhy v německy mluvících zemích. Nizozemsko tehdy také shodou okolností nechvalně proslulo bludným Novým katechismem (Nieuwe Katechismus), který vyšel s požehnáním tamějších biskupů a zpochybňoval přepodstatnění a skutečnou Kristovu přítomnost ve Svátosti oltářní. Nutno zdůraznit, že všichni tito kněží, kteří přijímání na ruku ve svých farnostech zaváděli, vědomě porušovali platné církevní předpisy. Zmíněná „obnova“ tedy vzešla z neposlušnosti vůči Církvi a byla jejím projevem.

                                                    Potomci „reformátorů“

  Oblíbeným tvrzením také bývá, že jsme dospělí, žádné děti, a je to třeba vyjádřit i způsobem přijímání. P. Vojtěch Eliáš ve své odpovědi jedné farnici, která si stěžovala, že kněz v jejich kostele odmítá podávat přijímání na ruku, napsal: „Slavení eucharistie není ,sólem‘ celebrujícího kněze, ale posvátnou činností celé Církve, kterou při každém slavení vyjadřuje společenství přítomných věřících. Tito věřící nejsou jen děti, ale také dospělí křesťané, kteří nesou svůj díl odpovědnosti na poslání Církve. […] Dospělý člověk normálně jí sám, nepotřebuje krmit.“ A zmíněného kněze, aniž by se třeba snažil pochopit jeho starost o uctivé přijímání Těla Páně, pak nakonec nemístně zesměšňuje slovy: „Zdá-li se některému křesťanovi (tedy i knězi) příliš troufalé, co biskupové u nás zavedli, ať si vezme do ruky Písmo svaté a najde si v evangeliích slova Pána Ježíše při poslední večeři. On říkal apoštolům ,vezměte a jezte … pijte‘ a ne ,otevřete ústa a já vás nakrmím … napojím‘.“[41]Že budeme označováni za děti a nedospělé ovečky, pokud přijímáme Pána Ježíše bezmocně vkleče a do úst? Ale vždyť my jsme bez něj bezmocní! Naznačovat, jako by přijímání na ruku bylo projevem nějaké větší dospělosti, je hloupost. Odhlédneme-li od toho, že sám Pán Ježíš nás nabádá, abychom království Boží přijímali jako děti[48], zůstává otázkou, o jaké dospělosti je zde vlastně řeč. Není to náhodou zdánlivá dospělost tohoto světa, kdy si chce být ovce svým vlastním pastýřem? Nepasme se sami, nechejme se Beránkem vodit k pramenům živé vody.[49] Pokud přijímáme tradičně vkleče a do úst, buďme hrdí na to, že patříme mezi „nedospělé“ katolíky jako např. sv. Tomáš Akvinský, sv. Ludvík, sv. Ignác z Loyoly, sv. Terezička, fatimské děti, sv. Pius z Pietrelciny a celé zástupy dalších světců.
Co brání současnému člověku, aby padl na kolena a přijal, co je mu podáváno? Je to ona „dospělost“, tedy, nazývejme to pravým jménem, pýcha? Ano, z tohoto pohledu přijímání na ruku skutečně lépe vystihuje ducha doby. Ale je to správné? Není to tak, že vše máme povznášet ke Kristu, místo toho, abychom Krista snižovali, jak si to zrovna žádají nepravosti světa?[51]
  Stejně jako lze zneužívat prvotní Církev, je možno zneužívat i Písmo svaté. Proto je sv. Vincenc Lerinský v nadsázce nazývá „knihou bludařů“, neboť ti se na ně ve svých novotách rádi odvolávali.[42] Zaprvé je třeba říct, že nemáme dopodrobna v evangeliích vylíčeno vše, co se při poslední večeři odehrávalo. Nicméně, ať už to někomu připadá nedospělé, jedním z obyčejů na Blízkém východě bylo, že hostitel během svátků vkládal namočené sousto do úst hosta, a to buďto přímo vlastní rukou, nebo na lžičce.[43] Máme to ostatně zaznamenáno i v evangeliu sv. Jana, kdy Pán Ježíš označuje Jidáše za zrádce: „Ježíš odpověděl: ,Ten je to, komu já namočenou skývu podám.‘ A namočiv ji, podal skývu Jidášovi.“[44] Někdo by mohl samozřejmě namítnout, že Pán Ježíš přeci neřekl: „Jidáši, otevři ústa a já tě nakrmím,“ ale rozumnější je předpokládat, že mu nepodal namočenou skývu na ruku, nýbrž s ní naložil dle již zmíněných zvyklostí. Přinejmenším tak to bývalo chápáno.[45]
  Tridentský koncil učí, že „bylo vždy zvykem Církve Boží, že laici přijímají přijímání od kněží“.[57] Ostatně, potvrzuje to i sv. Basil Veliký, když píše, že laikům je dovoleno brát Tělo Páně do rukou pouze ve výjimečných případech, jako je např. pronásledování, není-li kněze.[58] Sv. Tomáš Akvinský to vysvětluje následovně: „Knězi přísluší rozdílení těla Kristova pro trojí...Za třetí, protože z úcty se této svátosti nedotýká žádná věc než posvěcená; pročež se posvěcuje i korporale, i kalich, podobně i ruka knězova je posvěcována k dotýkání této svátosti. Pročež není nikomu jinému dovolen dotyk, leda v nutnosti, třebas, kdyby spadla na zem nebo v nějakém jiném případě nutnosti.“[59]
Papež Jan Pavel II. ve svém apoštolském listě Dominicae Cenae věnovaném eucharistii napsal: „Dotýkat se svátostných způsob a rozdávat je vlastníma rukama je výsadou těch, kteří mají svěcení.“ Ve stejném dokumentu však zároveň připouští přijímání na ruku a laické rozdělovatele eucharistie.
  Ani Starý zákon nevidí nic nedospělého na tom, být „krmen“ Bohem, naopak, dokonce to opěvuje: „Oči všech doufají v tebe, Pane, a ty dáváš jim pokrm v čas příhodný, ty jim otvíráš svou ruku, a sytíš všecko, co žije, podle přání.“[46] Vzpomeňme si na velikého proroka Ezechiela a nádherný popis jeho setkání s Hospodinem: „V té podobě zjevila se mi velebnost Hospodinova. Když jsem ji uviděl, padl jsem na tvář, i slyšel jsem, že někdo ke mně mluví. […] ,Synu člověkův, čehokoli se ti dostane, jez; sněz tuto knihu a jda mluv k synům Israelovým!‘ Když jsem otevřel ústa, dal mi snísti knihu tu a řekl mi: ,Synu člověkův, břicho tvé ať jí, a střeva tvá ať se naplní touto knihou, kterou já dávám tobě!‘ I snědl jsem ji a zesládla mi v ústech jako med.“[47] Z toho je patrné, že prorok Ezechiel nečetl časopis Naše rodina, jinak by věděl, že si má vzít knihu do ruky a sám strčit do úst, aby vypadal dospěleji.
V žalmu se hovoří obecně o tom, že vše máme koneckonců z Hospodinových rukou, a nikoli ze svých. Ano, ale copak tuto pravdu nevyjadřuje lépe, když „padáme na tvář“, tedy poklekáme, a  z rukou kněze jakožto druhého Krista do úst přijímáme chléb života sestupující s nebe, který nám dobrý Bůh dává, než když vestoje vztahujeme ruku a podáváme si jej pak sami sobě?
  Pokud tedy bylo přijímání do úst vedeno neustále rostoucí úctou a láskou k Svátosti oltářní, jakož i snahou co nejvěrněji vyjádřit katolickou nauku ohledně eucharistie, pak se musíme ptát, jakým duchem bylo nutkáno současné zavedení přijímání na ruku a v čem byl tradiční způsob nevyhovující?
  Nikdo nepopírá, že v dějinách Církve docházelo k vývoji, vždyť i podoba současné tradiční liturgie i samo přijímání vkleče a do úst je výsledkem vývoje. Musíme si ale uvědomit jednu důležitou zásadu, kterou popsal odborník na slovo vzatý, tedy kardinál bl. John Henry Newman: „Rozvoj nauky, který jde v opačném směru než rozvoj, který mu předcházel, není skutečným rozvojem, nýbrž  Z K A Ž E N Í M;  a to, co je zkažené, působí zároveň jakožto nezdravý prvek proti tomu, co je zdravé.“[7] A platí to nejen o nauce, ale také liturgii, přičemž v případě přijímání na ruku by se měla výše uvedená věta tesat do kamene.

  Dříve, než samostatně pojednáme o vývoji svatého přijímání v rámci Církve, podívejme se, kdo v době, kdy se všeobecně přijímalo do úst, zaváděl přijímání na ruku, a jaké důvody ho k tomu vedly. Asi nikoho nepřekvapí, že to byli lidé, kteří se považovali za „reformátory“. Církev je však nazývala bludaři.
  Když odpadlý arcibiskup z Canterbury Thomas Cranmer (1489–1556) vydal v roce 1549 svou Knihu obecných modliteb a spravování svátostí a jiných ritů a obřadů[10], ponechal v ní ještě katolický způsob přijímání. To rozčílilo bývalého dominikána, v té době již „reformátora“, Martina Butzera (1491–1551)[11], který se dožadoval přijímání na ruku. Cranmer se nechal přesvědčit a novým vydáním Knihy obecných modliteb z roku 1552 takové přijímání zavedl. Zajímavé je, proč Butzer změnu chtěl. Důvodem byla obava, aby přijímání vkleče a do úst nesvádělo lidi k „papeženeckým pověrám“, tedy ke katolické víře ohledně Svátosti oltářní a kněžství. Myslím, že stojí za to, si zde uvést poněkud obsáhlejší výňatek z Butzerovy Censury a v duchu se nad ním zamyslet:
„Nevidím žádnou logiku v sedmém oddílu, který obsahuje požadavek, aby nebyl chléb Páně podáván na ruku, nýbrž přímo do úst přijímajícího. Důvod uváděný v tomto oddíle, tedy aby ti, kteří přijmou chléb Páně, jej náhodou místo požití neodnesli pryč a případně nepoužili k pověrečným účelům či nějakým strašným nechutnostem, se mi zdá neopodstatněný. Vždyť duchovní správce dobře vidí, když pokládá chléb na ruku, zda je požit, či nikoliv. Skutečně nemám žádných pochybností, že onen zvyk nepodávat věřícím svátost na ruku byl zaveden z důvodu dvojí pověry: za prvé kvůli falešné úctě, kterou by chtěli této svátosti prokazovat; za druhé z podlé namyšlenosti kněží, kteří jsou údajně s ohledem na své pomazání křižmem při svěcení více svatí než lid Kristův. Náš Pán zcela jistě vložil svoje svaté symboly do rukou apoštolů, a nikdo, kdo četl starobylé spisy, nemůže mít pochyb, že takový obyčej vládl v kostelech až do příchodu Římského Antikrista.(římského papeže)
  Proto je nutné vymýtit veškeré pověry Římského Antikrista a navrátit prostotu Kristovu, apoštolů a prvotních církví. Mým přáním je, aby bylo farářům a učitelům lidu dáno na srozuměnou, že každý může věrně učit, že je pověrou a zvrhlostí smýšlet tak, jako by ruce těch, kteří skutečně věří v Krista, byly méně čisté než jejich ústa; nebo ruce duchovního správce více svaté než ruce laiků; že by bylo něčím hříšným, či méně vhodným, přijímat tuto svátost na ruku, jak se dříve mylně domnívali prostí lidé. Veškeré projevy tohoto zvrhlého smýšlení je tudíž nutné odstranit – jako například to, že duchovní správce může nakládat se svátostmi, zatímco laikům to není dovoleno, a místo toho se má podávat svátost do úst, což je nejen cizí tomu, co ustanovil náš Pán, ale také proti lidskému rozumu.Tak všichni lidé dobré vůle snadno pochopí důvod přijímání SVATÝCH SYMBOLŮ na ruku. Je sice možné učinit dočasně jisté ústupky lidem chabé víry a podávat jim svátosti do úst, pokud si to přejí, avšak dostane-li se jim patřičného poučení, vbrzku se přizpůsobí zbytku Církve a budou přijímat svátosti na ruku.“[12]
  Podíváme-li se na výše uvedené věty, tak zjistíme, že protestant Butzer poměrně přesně vystihuje, proč bylo zavedeno přijímání do úst, tedy kvůli úctě k Svátosti oltářní, kterou však on ze svého pohledu nazývá „falešnou“, neboť považuje eucharistii za „symbol“. Určitě není nezajímavé,  že   V   P Ř I J Í M Á N Í   N A   R U K U   V I D Í   Z P Ů S O B,   J A K   L I D E M   T E N T O   B L U D   V Š T Í P I T ! (viz zjevení v Amsterodamu -škrtlí angličtí biskupové)
=======================================================================================================================

  V České republice vznesl námitky proti zavedení nového způsobu přijímání P. Antonín Filip Stajner (nar. 1964), někdejší dominikánský kněz a řeholník, který proto u svých nadřízených upadl v nemilost. Od roku 2000 je těžce nemocen (ALS – amyotrofická laterální skleróza, zcela závislý na přístrojích, komunikovat může jenom očima). Přinášíme zde rozhovor s ním, který vyšel již roku 1997 v časopise Světlo.

                                                     K přijímání na ruku
                                          Týdeník Světlo 31. 8. 1997, č. 35, 1997.

  V poslední době se rozvířila kampaň kolem „neposlušného řeholníka“ P. Filipa M. Stajnera O.P. Pater Filip je dominikán, který po svém kněžském svěcení působil dva a půl roku ve Spojených státech, kde poznal zblízka světla a stíny Církve na Západě. Blíže jsme ho poznali při novém vydání knihy sv. Ludvíka M. Grigniona z Montfortu „O pravé mariánské úctě“, proto jsme se s ním telefonicky spojili, aby nám sdělil některé podrobnosti svého jednání v souvislosti s nedávnou žádostí našich biskupů k Svatému stolci.

  Redakce Světla: Kolují různé protichůdné zprávy o vašem nedávném setkání se Svatým otcem, ke kterému došlo v souvislosti se žádostí našich biskupů, aby Svatý stolec povolil v našich zemích podávat sv. přijímání na ruku. Předal jste papeži žádosti 142 českých kněží, aby svatý stolec této žádosti nevyhověl. Co vás přimělo k tak radikálnímu vystoupení proti žádosti našich biskupů?
  P. Stajner: Především bych chtěl upřesnit, že se nejednalo v první řadě o předání kněžských žádostí, ale především o to, abych papeži předložil svůj spor, do kterého jsem se dostal s p. provinciálem Dukou a s panem kardinálem Vlkem. Byl jsem totiž jejich článkem v Katolickém týdeníku obviněn z neposlušnosti a nedostatku úcty vůči biskupům, když jsem rozeslal většině našich kněží svůj dopis, ve kterém jsem podal informaci o úskalích, jaká s sebou přináší praxe podávání Eucharistie na ruku, a nabídl jsem jim text kněžské žádosti, aby Svatý otec požadavku České biskupské konference nevyhověl.
  Nejsem si totiž vědom ani neposlušnosti ani nedostatku úcty k biskupům. Křesťané totiž mají právo a někdy dokonce i povinnost sdělit pastýřům církve své mínění o věcech týkajících se prospěchu Církve. Jelikož již bylo pozdě sdělovat něco biskupům, obrátil jsem se na kněze, kteří jsou spolupracovníky biskupů ve výkonu pastýřské služby a kterých se problém podávání Eucharistie především týká.
  Nevím proč je projevem neúcty vůči biskupům,(že by si o sobě moc mysleli?) když jsem podrobně informoval kněze a spolu s nimi podal Svatému stolci podrobnější podklady pro důkladnější zvážení otázky, která je stále ještě otevřená. Nebouřím se proti biskupům a neznevažuji jejich posvátnou autoritu. Již  9. července jsem jim napsal, že se rozhodnutí Svatého stolce podřídím, ať rozhodne jakkoliv, ale je věcí mého svědomí, abych se teď postavil proti zavedení praxe podávání na ruku.

  Redakce Světla: Proč jste tak zaujatý proti podávání Eucharistie na ruku?
  P. Stajner: Když jsem byl svěcen na kněze, udělalo na mne hluboký dojem, když arcibiskup Vaňák světil s použitím křižma prsty mých kněžských rukou, které se zakrátko měly dotýkat proměněné Hostie. Někdo si může myslet, že jsem se „zkazil“v Americe, protože během seminárních studií jsem se nijak vyhraněně„tradičně“ neprojevoval, ale ve skutečnosti můj postoj hluboce změnilo právě kněžské svěcení.
  Ve Spojených státech jsem dva a půl roku v poslušnosti místních norem podával svaté přijímání na ruku, ale byl to pro mne mnohdy otřesný zážitek, zvláště v případě mládeže a dětí, které často dávaly najevo spíše svou ledabylost než prostou dětskou víru a úctu ke svátostnému Kristu.
  Viděl jsem,  jaké ovoce přinesl tento způsob podávání Eucharistie po dvaceti pěti letech. Poznal jsem, že náboženský život není zdaleka výsledkem rozumových konstrukcí a inteligentního chápání, jako spíše celobytostným postojem, který v sobě zahrnuje i přirozené viditelné symboly, jimiž se víra vyjadřuje a rozvíjí. Abychom totiž na něco intenzivně mysleli, zpřítomňuje se to symboly, gesty, obrázky. Z tohoto hlediska je přijímání do úst symbolicky mnohem vhodnějším, pokornějším a tajemnějším gestem vztahu ke svátostnému Kristu, který prostřednictvím kněze sám obsluhuje hosty Beránkovy hostiny, než jak je tomu v případě určité „samoobsluhy“, kdy si přijímající podává do úst sám.
  To už nemluvím o tom, že jsem byl svědkem, jak si lidé oprašovali ruce od úlomků Nejsvětější svátosti. Jednou jsem našel dokonce zastrčenou Hostii v kostelní lavici. I hygienické důvody svědčí spíše proti praxi s upocenýma rukama, většinou bez možnosti umytí po určitých vlastních úkonech a obsluze batolat, včetně bacilů od „pozdravení pokoje“. jsou to snad důstojně připravené ruce, jimiž si mají věřící podávat do úst? Když se náhodou stane, že se kněz dotkne jazyka, tak si samozřejmě své prsty očistí do „utěrky“ – purifikatoria.

  Redakce Světla: Je ovšem zajímavé, že i přes důvody které uvádíte, prvotní Církev až do 10. století podávala Tělo Páně na ruku. Myslíte snad, že Pán Ježíš při poslední večeři podával apoštolům do úst?
  P. Stajner: Byl bych opatrnější s tvrzením, že to byla běžná praxe prvotní Církve. Jistě existovalo, že si křesťané sami podávali tělo Páně v případě krvavého pronásledování Církve, když nebyl k dispozici kněz, který by jim podal svátostnou posilu před smrtí. To dovolení platí dodnes. Ovšem papežové a jiní církevní Otcové ze 4. – 20. století jasně hovoří o jediném řádném způsobu podávání Eucharistie, totiž do úst. Intelektuálové, kteří dnes prosazují praxi podávání na ruku, obvykle citují jediný text ze 4. století, připisovaný sv. Cyrilu Jeruzalémskému, o jehož pravosti někteří teologové důvodně pochybují. Přijímání na ruku je pod přímým vlivem protestantské praxe ze 16. století. Dá se usuzovat, že stejně jako tehdy je výsledkem této praxe nedostatek eucharistické víry. Právě nahrazení oltářů stoly čelem k lidu a přijímání na ruku byly dvě věci, které po století vyvolaly ztrátu eucharistické víry u anglikánů.
  Kardinál Ratzinger upozorňuje na neustálé působení Ducha svatého v dějinách Církve a varuje před „romantickým archeologismem“ – vykonstruovanou liturgií podle dávných ....Ta dokonce spíše bývá produktem pouhých domněnek než přesnou kopií prvotní praxe. Navíc na Blízkém východě je dodnes  známkou pohostinnosti, že hostitel podává pečlivě připravené sousto hostům přímo do úst. Jsou lidé, kteří se domnívají, že tomu tak mohlo být i při poslední večeři.

  Redakce Světla: Musíte však připustit, že i přes tyto dohady v řadě zemí na Západě se mohou věřící sami rozhodnout, jak přijmou Tělo Páně. Proč nedat tuto možnost i věřícím u nás?
  P. Stajner: Někteří věřící mají vážné důvody, aby považovali podávání na ruku za méně vhodnější než do úst, a pohoršovalo by je, kdyby měli být přímými svědky takového způsobu zacházení s Nejsvětější svátostí. Církev vždycky brala ohled na to, aby nepohoršovala maličkých. Tím spíše není třeba urážet oprávněný cit věřících tam, kde by se tato praxe teprve zcela nově zaváděla. Navíc na Západě, který máme tendenčně napodobovat, se vedou vážné debaty o vhodnosti přijímání na ruku. Různá vzkvétající společenství mladých přijímají v kleče do úst. Ani sestry Matky Terezy nesmějí přijímat na ruku.
 MATKA  TEREZA  SAMA,  když se jí v USA ptali,  V  ČEM  VIDÍ  NEJVĚTŠÍ  SVĚTOVÉ  ZLO,  ODPOVĚDĚLA:  „Kdykoliv cestuji po celém světě,  NEJSMUTNĚJŠÍ  VĚCÍ  PRO  MNE  JE,  KDYŽ  VIDÍM  VĚŘÍCÍ  PŘIJÍMAT  NA  RUKU", a dodala: „Když lidé ztratí úctu ke Kristu v Eucharistii, ztratí úctu i ke Kristu v bližním“.

  Redakce Světla: Jak jste se vůbec dostal tak rychle ke Svatému otci?
  P. Stajner: Musím upřímně přiznat, že první myšlenka, která mě při pozvání papežským sekretářem napadla, byla: „To zařídila Panna Maria“. Když jsem 23. 7. dokončil přípravy dokumentů pro Svatého otce, telefonoval jsem do Vatikánu, aby mě přepojili do Castel Gandolfa na papežova osobního sekretáře. Toho jsem pak žádal, abych své dokumenty včetně žádostí ostatních kněží směl předat osobně jemu nebo někomu z papežova sekretariátu. Sekretář mě přímo ohromil otázkou: „Nechtěl byste koncelebrovat se Svatým otce a předat vše přímo jemu?“.
  P.Stajner: V sobotu jsem přijel do Castel Gandolfa. byl jsem uveden dovnitř spolu s několika desítkami italských kněží a laiků – rogacionistů, kteří slavili stoleté jubileum svého společenství.. (Do paláce se ten den marně dobývala skupina Poláků). Po mši svaté kněží po jednom přistupovali ke Svatému otci, který stál u oltáře. Když jsem přišel na řadu, poklekl jsem a políbil papežský prsten. Představil jsem se a vyňal z obálky svůj překlad Grigniona z Montfortu. Svatý otec se zeptal, zda jsem z Čech. Pak jsem mu s další obálkou předložil svou spornou záležitost a nakonec tlustou obálku se 142 kněžskými žádostmi. Přitom jsem česky řekl: „Svatý otče, zde čeští kněží prosí, aby Svatý stolec u nás nepovolil podávání Eucharistie na ruku.“ Papež hlasitě povzdychl a několikrát vážně pokýval hlavou. Pak se napřímil, pohladil mě po tváři a dal mi požehnání. Přistoupil ke mně sekretář, dal mi pět růženců od Svatého otce a ještě se mnou podrobně hovořil o mých dokumentech. Vylíčil jsem mu podrobněji podstatu svého sporu, vrátil vypůjčenou albu a štolu a pospíchal zpět domů.

  Redakce Světla: Co této cestě říkal váš představený?
  P. Stajner: Ačkoliv na každou cestu do ciziny musím mít jeho souhlas, tuto cestu jen přímo ke Svatému stolci jsem nehlásil, protože jsem měl důvodné obavy, že by mi ji znemožnil. Jinak jsem se cestou vůbec nikde nestavoval. p. provinciál mě nyní trestá za to, že jsem jej neuposlechl a nepředal dopisy kněží na provincialát. To jsem však podle svého svědomí nemohl udělat, protože kněží své dopisy neadresovali na provincialát, ale mně jakožto prostředníku, který je doručí na místo určení. Kdybych jednal jinak, nakládal bych s jejich majetkem proti jejich vůli a oklamal je, co je v rozporu s Božími přikázáními.

  Redakce Světla: Děkujeme za rozhovor a informace.
  (Na stránky Katolická kultura dáno 8. 8. 2009)
========================================================================= 

                        RONÍM SLZY ZÁRMUTKU PRO KNĚZE V KATOLICKÉ CÍRKVI,
                                             KTEŘÍ V TOMTO ČASE STRAŠNĚ TRPÍ.

  Mé dítě, můj Syn, Ježíš Kristus se nyní, před příchodem Varování, připravuje zachránit tolik duší, kolik je to jen možné. Neboť po Varování nezbude mnoho času do slavného návratu mého Syna.
  Roním slzy zármutku kvůli kněžím v katolické církvi, kteří v tomto čase strašně trpí. Tito čistí, ztracení a bloudící služebníci jsou chyceni uprostřed rozdělení, ze kterého se nemohou vymanit.
  Kvůli hříchům jiných zakoušejí muka, když vidí, jak věrnost k mému milovanému Synu je odsouvána stranou.
  Tato zlá rozdělení, způsobená zednářskými skupinami, jsou úmyslná. Hříchy těch, kteří jsou vinni zločiny na nevinných duších, jsou užívány jako výmluva ke změně zákonů, jimiž je řízena církev.
  Mnozí budou uvedeni v omyl z falešného pocitu věrnosti k Božím dětem.
  Jak trpím, když vidím, jak zdi katolické církve jsou rozebírány cihla po cihle, aby byla vytvořena cesta pro novou církev.
  Nová církev, která brzy vyvstane, nebude pro mého Syna přijatelná.
  Z R U Š Í   P Ř Í T O M N O S T   M É H O   S Y N A   V E   S V A T É   E U C H A R I S T I I   a můj Syn vytrpí ještě jednou bolest svého ukřižování.  OBĚŤ,  kterou přinesl, aby světu předal tento dar,  BUDE  BRZY  IGNOROVÁNA  A  ODMÍTNUTA!
  Místo toho oni, tato nová církev, neřeknou Božím dětem, že ve svaté eucharistii je skutečná přítomnost Ježíše, mého Syna.
Vytvoří novou interpretaci svaté eucharistie a už nebudou sesílat přítomnost mého Syna (proměňovat – pozn. překl.). Pokrm života bude mrtvý. Boží děti už nebudou živeny skutečným tělem a krví mého Syna.
  Jejich duše se stanou zplanělé a prázdné  BEZ  PŘÍTOMNOSTI  MÉHO  SYNA  A  MILOSTÍ,  KTERÉ  UDĚLUJE  TĚM,  KTEŘÍ  HO  PŘIJÍMAJÍ.
  Je povinností na straně kněží, aby hájili svatou eucharistii. Musí být silní a nikdy nesmí snížit tento vzácný a svatý dar.
  Můj Syn miluje katolickou církev a ví, jak právě teď trpí. Cítí její bolest.
  Mé Neposkvrněné Srdce je trháno ve dví, když v bolesti musí hledět, jak tento svatý chrám je záměrně ničen.
  Modlete se, modlete se, modlete se k Otci ve jménu jeho milovaného Syna, aby prokázal milosrdenství těm ve Svatém stolci, kteří chtějí církev rozdělit a Boží děti rozptýlit v propasti bezútěšnosti.
  Prosím, modlete se modlitbu modlitební kampaně (53):
                                                      Za katolickou církev:
  "Ó, BOŽE OTČE, VE JMÉNU TVÉHO MILOVANÉHO SYNA TĚ PROSÍM, ABYS DAL SÍLU A POTŘEBNÉ MILOSTI NA POMOC KNĚŽÍM, ABY ODOLALI PRONÁSLEDOVÁNÍ, KTERÉ BUDOU ZAKOUŠET.
  POMOZ JIM, ABY SETRVALI V PRAVDĚ UČENÍ TVÉHO SYNA, JEŽÍŠE KRISTA A NIKDY NAZAKOLÍSALI, NEZESLÁBLI, NEBO NEPODLEHLI NEPRAVDÁM  O  S K U T E Č N É   P O D S T A T Ě   S V A T É   E U C H A R I S T I E. AMEN."
   Vaše milující Matka Královna země Matka Spásy


728.                                    Poselství Ježíše ze dne 8. března 2013 v 14:05.

ZNESVĚTÍ  MOU  CÍRKEV  A  ROZDĚLÍ  JI  VE  DVÍ  A  PAK  ZNOVA  VE  DVÍ!
  BUDE  SE  SNAŽIT  Z B A V I T   Ú Ř A D U   V Ě R N É   S L U Ž E B N Í K Y   M É H O   M I L O V A N É H O   S V A T É H O   V I K Á Ř E   papeže Benedikta XVI., jmenovaného Mnou.
  VYKOŘENÍ  VŠECHNY  VĚRNÉ  MÉMU  UČENÍ  A  PŘEDHODÍ  JE  VLKŮM!
  Jeho činy nebudou zřejmé hned,  ale  příznaky  budou  brzy  zjevné,  když   S E   V Y D Á   Z Í S K A T   P O D P O R U   V L I V N Ý C H   S V Ě T O V Ý C H   V Ů D C Ů   a  těch, kteří jsou ve vysokých pozicích.
  Bude stát v čele nového světového náboženství a bude panovat nad pohanskými náboženstvími.
  PŘIJME  A T E I Z M U S   tím, že jej zbaví znamení hanby, o kterém řekne, že je spojeno s usilováním  O  TAK  ZVANÁ   L I D S K Á   P R Á V A.
  V Š E C H N O,   C O   J E    V    O Č Í C H    B O H A    H Ř Í C H E M,   B U D E  touto novou, všezahrnující církví,  P O K L Á D Á N O    Z A    P Ř I J A T E L N É.
   KDOKOLIV  SE  HO  ODVÁŽÍ  ZPOCHYBNIT,  BUDE   V Y H L E D Á N   A   P O T R E S T Á N.  
   KNĚŽÍ,  BISKUPOVÉ  A  KARDINÁLOVÉ,  KTEŘÍ  SE  MU  POSTAVÍ  NA  ODPOR,  B U D O U   E X K O M U N I K O V Á N I   A  Z B A V E N I   S V Ý C H   T I T U L Ů...

 
                                              ZPRÁVY  Z  VATIKÁNU:
                                         DALŠÍ VÝMĚNY KARDINÁLŮ V KURII:
  Kardinál Burke blízký spolupracovník Benedikta XVI., který zastával úřad prefekta Nejvyššího tribunálu Apoštolské signatury a důsledně hájil katolickou víru,  B Y L   O D V O L Á N   P A P E Ž E M   F R A N T I Š K E M   a  byl  nahrazen kardinálem Wuerlem,  který je svým  V E L M I     L I B E R Á L N Í M   postojem bližší papeži.

                     ANGLIKÁNI  ODSTRANILI  HŘÍCH  A ĎÁBLA  Z  KŘESTNÍCH  OBŘADŮ:

  LONDÝN 9.1.2014: Anglikánská církev odstranila hřích a ďábla z křestních obřadů. Canterburský arcibiskup Justin Welby potvrdil  N O V Ý   R I T U Á L,  který představuje alternativní verzi křestních obřadů a už nyní je uplatňován ve více než tisíci anglikánských farnostech. Rodiče a kmotři se podle něj už  N E M U S Í   Z Ř Í K A T   H Ř Í C H U   A N I   D U C H A   Z L A.  V nové formuli se už mluví jen obecně zřeknutí se zla ve všech podobách. Podle nových obřadů  JE  NOVÁ  FORMULACE  SROZUMITELNĚJŠÍ   A    O D P O V Í D Á    D U C H U    D O B Y.  V anglikánském společenství nicméně nechybí kritické hlasy. Podle biskupa Nazira - Aliho církev banalizuje své učení ve snaze vytvářet domáckou atmosféru a nikoho neurazit. Křest se tak redukuje na přivítání ve společenství Církve a  N E N Í  už  nijak   Z A K O Ř E N Ě N    V    B O Ž Í C H    P Ř Í S L I B E C H.
  (Regina 3/20014)

343.                                     Poselství Panny Marie ze dne 12. února 2012                                
                OSTATNÍ  ZEMĚ  BUDOU  NÁSLEDOVAT ANGLII  V  ZÁKAZU  VEŘEJNÉ  MODLITBY.                                                                 
  Mé dítě, jak pláču, když vidím, jak mnozí se pokouší potlačit uctívání mého milovaného Syna.
Už jsem ti řekla dříve, že bitva začala.  V  Anglii  se  již  začaly  uplatňovat   P L Á N Y   K   Z Á K A Z U   V E Ř E J N É   M O D L I T B Y   K   B O H U   O T C I   A   k  jeho  drahému   S Y N U,   J E Ž Í Š I   K R I S T U.
  To je jenom začátek. Velmi brzy to bude platit ve školách a na jiných veřejných místech, až se nakonec stane nezákonným modlit se v kostelech zasvěcených mému Synu, Ježíši Kristu.
  Nenávist mezi lidmi a mezi těmi ve vysokých funkcích vůči mému Synu znamená, že udělají všechno, co budou moci, aby zakázali veřejné praktikování křesťanské víry.
  Ti, kteří nenávidí mého Syna, říkají, že v mého Syna nevěří. Ale jak mohou projevit takovou nenávist k někomu, v něhož nevěří?
  Jejich pohrdání mým Synem  se  stane  zřetelnějším,  A Ž   A N G L I I   B U D O U   N Á S L E D O V A T   D A L Š Í   Z E M Ě  v  zákazu  veřejného  praktikování   K Ř E S Ť A N S K É   V Í R Y. (Celá Evropská únie je pod vládou satana.)
Uctívání mého Syna se stane trestným činem.
                         

1049.                          Poselství Matky Spásy ze dne 12. února 2014 v 22:45.
            MODLITBU  "ZDRÁVAS  MARIA"  UŽ  BRZY  NEUSLYŠÍTE  UVNITŘ  ANI  VNĚ  KOSTELŮ CÍRKVE  MÉHO  SYNA

  Mé dítě,
stejně jako vyobrazení mého Syna i jeho Slovo a slib druhého příchodu budou ignorovány a poté vymazány, tak bude také ignorována každá zmínka o mě, vaší milované Matce.
  Modlitbu "Zdrávas Maria" už brzy neuslyšíte uvnitř ani vně kostelů církve mého Syna. Návštěvníci mým posvátných míst se setkají s velkou nelibostí a mariánské skupiny budou z mnoha příčin kritizovány, všechny bezdůvodně. ŽÁDNÉ  UZNÁNÍ  PRAVOSTI  ZJEVENÍ  TÝKAJÍCÍ  SE  MĚ,  Blahoslavené Panny Marie, Matky Boží,  NEBUDE  VYSLYŠENO!  Všechny zmínky o mně budou brzy přijímány s nevolí nově přestavěnou správou církve mého Syna na zemi. Pobožnosti ke mně budou v mnoha kostelích zastaveny pod nově jmenovaným režimem, který bude v budoucnu zaveden. Budu zapomenuta a pak opovrhována těmi, kdo tvrdí, že představují novou, moderní, všeobjímající církev, která se bude jen málo podobat církvi, zbudované na skále, mým Synem milovaném apoštolu Petrovi.
  Až uvidíte, jak se vší zbožností ke mně, svaté Matce Boží, bude takto zacházeno, prosím, abyste si byli vědomi, že tato nová pravidla budou z nařízení Zlého. Zlý mnou pohrdá stejně, jako se mě bojí. Ví, že oddanost duší ke mně udržují jeho zlé způsoby na uzdě a že modlitba mého nejsvětějšího růžence ho deptá a činí bezmocným. Těmto přicházejícím dnům budou muset čelit ti, kdo mě milují, a přijde čas, kdy spojení církve s mými posvátnými místy bude přerušeno. Až se to stane, budete vědět,  že cílem je oddělení Božích dětí od mého vlivu,  který v těchto časech bude potřebný, mám-li pomoci vás přivést k mému Synu.
  Mou úlohou je připravit vás na Velký den Druhého příchodu mého Syna. Mám v úmyslu stále volat k mým dětem, až dokud ten den nepřijde. Toužím jen přivést duše před mého Syna, aby jim mohl dát věčnou spásu. Jde o spásu duší, ale Zlý podnikne vše, aby tomu zabránil.
   Vaše milovaná Matka Matka Spásy

851.                                   Poselství Ježíše ze dne 19. července 2013 v 20:54.                                      JEHO  PLÁNEM  JE  VLÁKAT  DUŠE  DO  SÍTĚ  KLAMU  TÍM,  ŽE  SE  BUDE  DOTÝKAT  JEJICH  SRDCÍ
  Mnozí znají Pravdu a mohou vidět pokusy konané k oslabení mého nejsvětějšího Slova. Všichni obdaření Světlem Ducha Svatého poznají ducha zla, jak se zmocňuje mé církve.  DUCH  ZLA  PŘICHÁZÍ  V  MASCE  SKROMNOSTI. Jeho plánem je  VLÁKAT  DUŠE  DO  SÍTĚ  KLAMU  tím, že  SE  BUDE  DOTÝKAT  JEJICH  SRDCÍ.
  Pamatuj, že plánem Satana je krást duše. Uvědom si, které duše hodlá polapit v první řadě. Bude se vždy pokoušet zničit ty, kteří Mě milují. Nebude si všímat těch, které již napadl, neboť je již zničil.
  Nemyslete si, že se zlo zjevně předvede.  TENTO  DUCH  ZLA  ZLÁKÁ  DUŠE  PŘEDVÁDĚNÍM  POKORY,  MÍRNOSTI  A  STAROSTLIVOSTI,  neboť jak jinak lze dobré duše přimět věřit lžím?

    Z katecheze papeže Františka 24.dubna 2013:
"...Ježíš během svého veřejného působení častokrát mluvil o svém druhém příchodu...Doba čekání na jeho druhý příchod je čas bdění; čas, v němž máme mít rozžaté lampy víry, naděje a lásky a ve kterém máme mít  S R D C E   O T E V Ř E N É   D O B R U,  kráse a pravdě; čas k životu podle Boha, poněvadž neznáme ani den, ani hodinu Kristova návratu...čekání na Pánův návrat je doba činnosti...Je to čas, ve kterém máme Boží dary zužitkovat nikoli pro sebe,  nýbrž pro Něho,  pro církev,  P R O   D R U H É;   ČAS   USTAVIČNÉ  SNAHY  DÁVAT  RŮST  DOBRU  V E   S V Ě T Ě.  Tedy zvláště dnes v době krize je důležité neuzavírat se do sebe - nezakopávat hřivny - tedy svoje duchovní, intelektuální  i  MATERIÁLNÍ  bohatství, všechno  to, co nám Pán daroval, ale otevřít se,   B Ý T   S O L I D Á R N Í   A   P O Z O R N Í   K   D R U H Ý M....Nezakopávejte hřivny!! Vsaďte na velké ideály, na takové, které rozšiřují srdce,  N A   I D E Á L Y   S L U Ž B Y,  jež vám umožní zužitkovat vaše hřivny...buďte velkomyslní! Život nám nebyl dán, abychom jej žárlivě střežili pro sebe, nýbrž proto, abychom jej darovali!...Evangelista  použil obraz pastýře, který odděluje ovce od kozlů. Po pravici stojí ti, kteří jednali podle  Boží  vůle  a   P O M O H L I   B L I Ž N Í M U,  HLADOVÉMU,  ŽÍZNIVÉMU,  CIZINCI,  NEODĚNÉMU,  NEMOCNÉMU,  VĚZNĚNÉMU.  Zmínil jsem cizince a myslím na mnoho cizinců, kteří jsou tady v římské diecézi:  CO  PRO  NĚ  DĚLÁME?"....

                                                  VIDĚNÍ  DAVIDA  WILKERSONA  Z  USA.
  Vidím, že se dostaví pronásledování, jakým lidstvo ještě nikdy neprošlo! Bude se týkat jenom pravých věřících, kteří milují Krista. Vynoří se jako mocná obluda z moře. Začne nepozorovaně právě v době, kdy se bude zdát, že náboženská svoboda dostupuje vrcholu. Rozšíří se po Americe, Kanadě a zachvátí celý svět a rozroste se ve smršť.
  T E N T O   D U C H   J E   J I Ž   V   M Y S L Í C H   A   S R D C Í CH   V Y S O C E   P O S T A V E N Ý C H   O S O B,   V E   V L Á D Á C H   A   TRADICIONÁLNÍCH   SYSTÉMECH   A   V E D E   K   D U C H O V N Í M U   Z L U   N A   V Y S O K Ý C H   M Í S T E C H.  Toto duchovní zlo povede brzy k tomu, aby se zakrývalo znepokojení nejen mezi oficiálními osobnostmi, ale misionáři a duchovními. Vidím, že přichází čas, kdy bezmála všechny evangelizační a misijní společnosti, všechny programy v televizích a rádiu, misijní projekty budou tak zfalšovány a omezeny politickými režimy, že budou nanejvýš opatrné a tak se budou bát, že nebudou schopny společného růstu.
 Vidím, jak se vzmáhá světová "nadcírkev", jak se rodí  SVĚTOVÁ  RADA  CÍRKVÍ.  Vzniká sjednocení liberálních křesťanů s ekumenickými křesťany protestantskými a římsko-katolickou církví,  ABY  SE  STALA  NEJSILNĚJŠÍ  POLITICKOU  MOCÍ  NA  ZEMI.
A toto spojení vznikne jako  S P O L E Č N Ý   C H A R I T A T I V N Í   P R O G R A M   A  SKONČÍ  POLITICKOU  UNIÍ.  Tato viditelná společenská nadcírkev - SUPER  WELS  KIRCHE - ponese jméno Pána Ježíše jen zdánlivě. Ve skutečnosti bude antikristovská. Tato mocná světová církev bude stroze zakotvená   V   S O C I Á L N Í   A K T I V I T Ě   S   D U C H O V N Í M I   P R O G R A M Y   A   S L U Ž B A M I   M I L O S R D E N S T V Í.  Jejich vůdčí osobnosti budou prohlašovat, že chtějí být  POMOCNÍKY  V  LIDSKÉ  BÍDĚ. Rozhýbou sociální akce, zvýší politickou angažovanost a ve světových programech budou mít stále sílící ohlas.
                                             
                                         VAROVÁNÍ  Z  AMSTERODAMU:

                                                 " Ř Í M E,  B D Ě T E !"
                                   "N Á R O D Y,   M Ě J T E   S E   N A   P O Z O R U !"                                                   29. 7. 1945   se  rozlehne  hlas: "Y A H V E H   V O L Á   S V Ů J   L I D   K   B D Ě L O S T I !"
=========================================================================================================================
                                        KALICH  SPRAVEDLNOSTI  JE  PLNÝ !!!    

                                           Rozmluva Ježíše s Vassulou.
   Vassula: Podruhé od začátku zjevení, dnes v neděli 13.září 1987 jsem ve své duši pocítila obrovskou úzkost, nevysvětlitelný smutek a hořkost, takže jsem myslela, že to nemohu přežít. Má duše trpěla a i tělesně mě všechno bolelo. Bolesti vycházely z hrudi podél mých paží. Ježíš mě zavolal:
   Ježíš:"Vassulo, měj se Mnou soucit a pociťuj Mou bolest. Znovu Mě křižují."
   Vassula:"Proč Ti to dělají a kdo?"
   Ježíš:"Milovaná, mnoho duší! Oni nevědí, co činí. Miluji je a přesto Mnou pohrdají. Vassulo, sdílej Mou bolest, buď jedno se Mnou. Má dcero, oba trpíme nevěrností lidstva. Vezmi Mne za ruku. Společně?"
   Vassula:"Ježíši, nevydržím to, že Tě stále urážejí. Pospěš si vyjmout tyto trny!"
   Ježíš:"Jsem Láska. Chci ti připomenout, že jsem na tvá ramena naložil svůj kříž. Ó má dcero, jak velice tě miluji! Květino, všechno, co cítíš je ode Mne, pokračuj vpřed.
    Má dcero, zapiš si slovo  "G A R A B A N D A L".  vassulo, když jsem tě vyburcoval ze spánku (duchovního), bylo to nejen proto, abych tě probudil, ale i proto, abych tě použil, milovaná. Když jsem tě čistil, nebylo to samoúčelné, ale proto, abys cítila Mou přítomnost. Posloužil jsem si tebou nejen pro sepsání Svých poselství a přání, ale také, abych napsal požehnání Svým dětem z Garabandalu. Přicházím k oslavě svého poselství. Svou mocí obnovím Svou Církev. Miluj Mě, nekolísej, opři se o Mne a odpočiň si. Budu stát při tobě,  h o d i n a   j e   b l í z k o.  Modli se se Mnou: Otče, osvoboď mne, vezmi mne do náruče, dovol mi odpočinout si vedle tebe. Posvěť mě, otče, když mne přijmeš. Odpusť mé hříchy, tak jako já jsem odpustila ostatním. Buď Bohu vzdána úcta. Amen.
   Vassulo, neboj se, napiš slovo "Garabandal". Garabandal je následek jiných znamení. Garabandalská zjevení jsou pravá! Věřte, vy všichni, kdo jste je neviděli, věřte, věřte!
   Má dcero, použil jsem tě, abych se skrze tebe mohl dát poznat. Má Matka se zjevila Mým vyvoleným duším. Z jejich úst vyšla  p r a v d a ,  ale mnozí z Mých kněží označili tato zjevení za pochybná, někteří je úplně popřeli. Zjevuji se tvým prostřednictvím, abych rozptýlil tuto pochybnost o Garabandalu! Tamní zjevení jsou pravá a Mé děti skutečně viděly Mou Matku a slyšely její poselství. Vassulo, budeš muset podstoupit ještě větší zkoušku, která učiní kříž na tvých ramenou ještě těžším  a  ještě  víc  naplní  pohár Mé spravedlnosti.   V a r o v a l   j s e m   s v ě t !"
   Vassula:"Můj Bože, je pravděpodobné, že jen málo lidí ví o této události."
   Ježíš:"To je pravda, mnozí to nevědí kvůli pochybnostem a obavám, které pociťují Mé kněžské duše. Svými pochybnostmi negují Má božská díla. Se svými zatvrzelými srdci ztratili svou duchovnost. Ranění slepotou hledají beze světla a bez moudrosti. Všechna  Má  díla   b y l a   v ž d y   d á n a   p r o s t ý m   d ě t e m,   nikdy učencům! Má díla v jejích očích nevypadají spořádaně, ale to je tím, že se přirovnávají ke Mně. Od počátku časů jsem vás neopustil." (Dal mi pochopit, že znamení jsou nám dávána, aby nám připomněla Jeho přítomnost mezi námi, aby nás povzbudila.)
   "Vassulo, vzpomínáš si na farizeje?"
   Vassula:"Ano, Pane."
  Ježíš:"V jednu chvíli Mne obžalovali, že kážu proti Mojžíšovu zákonu. Jaký je v tom dnes rozdíl? Byl jsem obžalován, že všechno zpřevracím a porušuji jejich zákon. Dnešní obžaloby a nejistoty se velice blíží těm Farizejským. Dovol Mi říci ti, že ti, kdo napadají zjevení a poselství z Garabandalu Mě zraňují. Jsou to trny v Mém těle. Řekl jsem ti nedávno, že tě božskou silou uvedu do hloubi Mého krvácejícího těla. Řekl jsem ti, že prstem ukáži na ty, kdo Mě zraňují."(Ježíš mluví o poselství z 11.června. Když mi tehdy říkal,  že  je   n e b u d e   š e t ř i t,  nevěděla jsem, koho tím míní.)
  Ježíš:"Vassulo, přijdu v tichu noci. Hodina je blízko, nejsi sama. Zdá se, že svět zapomněl na Mou přítomnost. Jsem Bůh, ale kolik lidí na Mne myslí? Docela málo!"(Viděla jsem noc plnou hvězd, všechno zahaleno mlčením, ale za těmi hvězdami jsem cítila Boží oči nad námi.)
   "Zůstaň bdělá, neboť sestoupím v tichu noci. Připravil jsem Své plány dříve, než jsem tě stvořil, malé dítě. Chci tě pozvednout k Sobě a ukázat ti něco. Miluji věrnost, Vassulo, dám ti vidění a vyzvednu tě k Sobě. Chci ti ukázat, jak bude vypadat nebe."(Bylo mi ukázáno nebe. Podobalo se hvězdné noci, pak se změnilo. Vypadalo jako barvy na obraze, jako paleta malíře, ale jedna barva převládala nad ostatními:  č e r v e n á !  Byla sytá a stále jí přibývalo, jako kvasnic, které přetékají.)
   Ježíš:"vassulo, otevřu ti nebe a ukážu,  co ještě žádné oko nevidělo.  Poznala jsi to správně,   z ů s t a ň   v z h ů r u.  Budu nad tebou bdít, naslouchej Mi a piš: Od počátku jsem miloval Své tvorstvo. Stvořil jsem je ale také proto,  a b y   M ě   m i l o v a l o   a   u z n á v a l o   j a k o   s v é h o   B o h a.  Od počátku časů jsem posvětil všechno, co utvořily Mé ruce.   Jsem Bůh Lásky.    J s e m   D u c h   v z n e š e n é   L á s k y !
   Tvorstvo, od počátku časů jsem lidstvu odsvědčil svou lásku, ale ukázal jsem jim i Svou spravedlnost. Pokaždé, když se tvorstvo bouřilo proti Mně a Mému zákonu, pokaždé se Mé Srdce zatvrdilo a bylo zarmouceno jejich zpupnými činy. Přišel jsem jim připomenout, že jsem Bůh Lásky  a  že  i   o n i   j s o u   d u c h o v é.  Přišel jsem, abych jim připomenul, že  na  z e m i   n e j s o u   n i c   n e ž   p r c h a v ý   s t í n,  stín  z  P R A C H U!  Mé první kapky vody, které na ně padnou, je odplaví, nezůstane po nich ani stopy!
   Vdechl jsem do nich Svůj  dech  tím,  že  jsem  jim  dal  život.   A   s v ě t   M ě   n e p ř e s t a l   u r á ž e t.  Já ze své strany jsem jim nepřestal připomínat Svou existenci a to, jak moc je miluji.
                         K A L I C H   S P R A V E D L N O S T   J E   P L N Ý,   T V O R S T V O ! ! !
   Má spravedlnost na vás spočívá jako těžké břemeno! Spojte se a obraťte se ke Mně,  c t ě t e   M n e,  tvorstvo !  Když to budete konat, nadlehčím i Já břemeno Své spravedlnosti. Můj křik se rozléhá a otřásá celým nebem. Moji andělé se třesou před tím, co se stane! Jsem Bůh spravedlnosti a Mé oči už unavuje se stále dívat   n a   p o k r y t e c t v í,   b e z b o ž n o s t   a   n e m r a v n o s t ! ! !  Mé tvorstvo se ve svém úpadku stalo opakováním   S O D O M Y !  Otřesu  vámi Svou spravedlností, jako jsem otřásal Sodomity!
   V z b u ď   l í t o s t,  tvorstvo,  d ř í v e   n e ž   p ř i j d u !  Varoval jsem vás často, ale nepřijali jste Má naučení.  Povolal jsem Své svaté,  aby vás varovali,  ale  Má  dcero,   o n i    z a v ř e l i    s v á   s r d c e !  Mé tvorstvo dává přednost životu ve smilstvu a rozkoších a ignoruje Mě! Dal jsem vám znamení, abych vás vyburcoval. Ale spíte hodinu za hodinou, rok za rokem. Vychoval jsem na zemi služebníky a učitele, aby vás poučili."
   Vassula:"Ale Pane, Tvoji služebníci a učitelé pracují, ale co mohou dělat, když masy jsou tak nepoddajné? Jsou bezmocní!"
   Ježíš:"Bezmocní? Měli vzbuzovat lítost, měli se vrátit ke Mně a litovat. Dával jsem jim znamení v toku času, ale odmítali je a tvrdili, že nejsou ode Mne. Varoval jsem je prostřednictvím ubohých a slabých duší, ale oni pochybovali o Mém slovu! Odmítli všechny tyto milosti a tím Mne zarmoutili! Ó lide, se srdcem z kamene! Lide s malou vírou! Kdybyste měli víc otevřená srdce, byl bych vám okamžitě přišel na pomoc! Vyburcoval jsem je z jejich spánku, ale jak často zavřeli oči a znovu do něho upadli! Rozprostřel jsem teď nad lidstvem Svou spravedlnost.  S k l í z í,  c o   z a s e l o.
   Vassulo, když Mě Mé kněžské duše přijmou a nebudou Mě popírat pak neuplatním Svou spravedlnost. Varoval jsem je, ale oni uchovávají Má varování v tajnosti. (Také třetí fatimské tajemství uveřejnili jen částečně!) Zdá se, že zapomněli na Mou všemohoucnost a na Má bohatství. Snaží se jen o jedno - o důkaz: budou věřit teprve,  a ž   u v i d í... .Nestaví  na  Mých   p o ž e h n á n í c h,  a  to  Mě rmoutí.
   Tvorstvo! Tvorstvo, oživ Mou Církev, Vassulo, cti Mě. Čas je blízko, milovaná, přichází hodina, Láska se vrátí zpět jako Láska."
   Vassula:"Děkuji Ti, Pane."
   Ježíš:" Vassulo, Garabandal je pokračováním zázraků. Mezitím jsem dal mnoho jiných znamení. Napiš některé z nich: Lurdy, pak Fatima. Chci, abys teď napsala: Garabandal v San Sebastianu. Oslavuj Mě! Vzpomeň si, že jsem světlo světa!" (Najednou mi Ježíš připomněl sen, který se mi zdál minulou noc, a na který jsem zapomněla. Odpovídal vizi, kterou jsem měla předtím, ale ve snu to bylo ještě horší.)
   Ježíš:"Poslouchej: ukázal jsem ti ve snu tuto vizi, abych ti dal pocítit události. Ne,  n e n í   v ý c h o d i s k a !"  (Vzpomínám si na onen červený předmět,  který  se   k   n á m   b l í ž i l   z   n e b e   j a k o   o b r o v s k á   v l n a.  Pokoušela jsem se utéci a schovat se, i když jsem věděla, že to není možné.)
   Vassula:"Ale proč se nám to má stát, když nás miluješ? Proč?"
   Ježíš:"Jsem znám jako Bůh Lásky a stejně tak, jako   B ů h   S p r a v e d l n o s t i !"
   Vassula:"Co můžeme dělat, abychom to zastavili?"
   Ježíš:"Ode všech od vás se teď žádá  h o r l i v é   p o k á n í !  Spojte se a buďte zajedno. Milujte se navzájem, věřte ve Mne, věřte v Má božská díla, neboť jsem mezi vámi stále.
   Vassulo, udělej Mi radost a  přijmi  Mě.  Chci,  abys Mne následovala.  Povedu tě  k   s e t k á n í   s e   M n o u   v e   s v a t o s t á n k u.  Přijmi Mne a požehnám ti. Miluji tě."(Ježíš mne volá, abych Ho opět přijala ve svatém přijímání.)
   Vassula:"Miluji Tě, Pane, a přijdu."
   Ježíš:"Má dcero, od této chvíle pochopíš, jak působím. Věř, Má Vassulo, neboť ti vdechnu mnohem více zjevení. Oddej se Mi cele a dej do sebe vtisknout Má slova. Pojď, Mé dítě, a pohlaď Mě." (Ježíš tím chce říci: pohladit Jeho velký obraz, který mám z Jeho pohřebního-turínského-plátna. Když rozjímám, mám ve zvyku položit ruku na Jeho obraz a hladit Jeho rány, jako bych chtěla odstranit stopy krve, abych Ho uklidnila.)
   Vassula:"Ano, Pane."
   Ježíš:"Vassulo, Má zjevení a zjevení Mé Matky v Garabandalu měla být prohlášena  z a   p r a v á !  Slyš Mne, Vassulo, pokaždé, když se Má Matka zjevila vyvoleným duším a osvítila je svou milostí(Panna Maria je prostřednicí všech milostí - viz zjevení v Rue du Bac.), stál jsem vedle ní, ale nikdo Mě neviděl. Často jsem se zjevil jako malé dítě, abych požehnal těm, kdo Mě oslavovali. Má dcero, přeji si, aby tato místa zjevení byla víc uctívána. Přeji si, aby Mne Svatý stolec uctil tím, že požehná těmto svatým místům. Chci tím říct, že nejen Lurdy a Fatima, ale i Garabandal. Přeji si, aby Můj Svatý stolec požehnal tomuto místu, aby bylo napraveno, co Mé kněžské duše, které Mě zranily, překroutily a falešně vysvětlovaly. Ať zanechají pochybností a ať zmizí zlořády páchané těmi, kdo se protivili zjevením."
   Vassula:"Pane, můj Bože, jak se to všechno dozví?"
   Ježíš:"Přenech Mi tento úkol, Vassulo. Najdu způsob, aby se to dověděli. Přeji si, aby pokaždé,  k d y ž   d á m   z n a m e n í   S v é   p ř í t o m n o s t i - ať  je jakkoli malé -, můj Svatý stolec   o s l a v i l   Mé  znamení tím, že mu požehná.
   C H C I,  A B Y   S E   S V Ě T   D O Z V Ě D Ě L   O   M É   P Ř Í T O M N O S T I,   O   M Ý C H   P O K L A D E C H,  O   M É M   M I L O S R D E N S T V Í   A   O   M Ý C H   B O Ž S K Ý C H   D Í L E C H !
   Přeji si, aby Můj Svatý stolec velkoryse   š í ř i l   z n a m e n í,   k t e r á   d á v á m,  abych   ž i v i l   s v ě t.  Chci, aby Má země byla úrodná. Chci, aby tyto pouště byly zavlaženy. Kdo zaleje Mou zahradu? Proč zanedbávají Mé květiny?"
   Vassula:"Milovaný Ježíši, jestli se nemýlím, trvalo sedm let, než byl potvrzen fatimský zázrak. Už předem vidím odpírání, kárání a těžkosti, než budou souhlasit."
   Ježíš:"Květino, nezarmucuj se, dovol, ať ti pomohu, Vassulo,  J á   v ž d y c k y   d o s á h n u   S v ý c h   c í l ů."

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Téma

(Pavel, 13. 5. 2016 22:53)

Přemýšlím,že bych začal taky poklekat a přijímat eucharistii do úst a vkleče.K tomu Nebi nemáme nikomu přát zlé věci ale tito lidé se sami odsoudí.František píše,že není hřích,který by nebyl odpuštěný když se otevřeme Bohu.No jaký na to máte názor?

Re: Téma

(Pavel, 14. 5. 2016 1:08)

Jsem za Vás nesmírně rád a vděčný.A není to jistě náhoda,že jsem přišel na Vaši stránku.Bylo to řízení Boží.

Re: Re: Téma

(jituskarybicka@seznam.cz, 14. 5. 2016 10:07)

S tím poklekáním by jste udělal Ježíškovi i Panně Marii radost, ale nevím, jakou uděláte svému knězi. Já se před lety pokoušela přijímat vkleče, ale pan farář tehdejší v Kyjově si to nepřál. Prý bych "zdržovala". Ale u nás jsem klekala. Musíte si pokleknout bokem, aby jste nezavazel ve frontě. Je to teď hrozné. barmanka

Re: Téma

(jituskarybicka@seznam.cz, 14. 5. 2016 10:02)

To je pravda, Bůh říká, že odpustí jakýkoliv těžký hřích, pokud za ním člověk přijde s upřímnou lítostí v srdci. A nezapomeňte, že je Bůh v našem nitru, takže cítí každou naši neupřímnost a nikdo Ho nemůže oklamat. A ještě je druhá podmínka odpuštění a to je zpověď.

Re: Re: Téma

(Pavel, 14. 5. 2016 14:45)

To ano,je to strašné v dnešní době.Druhý Vatikansky koncil toto narušil Paní.Ještě jsem chtěl dodat k Nebi.Naopak Duše v Nebi podle mě vnímá daleko intenzivněji a více než zde na Zemi ale jednoduše řečeno tam už není potřeba se handrkovat,protože tam působí pouze čistá láska,kde se bude malé dítě hrát se lvem aniž by mu ten lev ublížil,protože tam neexistuje zlo.

Re: Re: Re: Téma

(Pavel, 14. 5. 2016 15:10)

K tomu memorandu.Má platit do roku 2020.Období sedmiletého súžení, to by tak odpovídalo.V roce 2014 a 2015 byly 4 úplná zatmění měsíce.To prý má znamenat válku v Izraeli(Jeruzalém),kde se má zbudovat nový chrám.
Až se tak stane,antikrist vystoupí jak jste psala.Má být z východu,takže muž snědé pleti.

Re: Re: Re: Re: Téma

(Pavel, 15. 5. 2016 19:28)

Jaký na to máte názor?

Re: Re: Re: Re: Re: Téma

(Pavel, 15. 5. 2016 21:28)

Mohl bych si s Vámi o tom popovídat osobně?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Téma

(jituskarybicka@seznam.cz, 15. 5. 2016 21:43)

Na osobní kontakty nejsem zatím připravena. Chci zůstat v anonymitě. Nezlobte se. barmanka

Re: Re: Re: Re: Téma

(jituskarybicka@seznam.cz, 15. 5. 2016 21:40)

Milý pane Pavle, měl byste si konečně začít číst irská poselství na webu Ježíš Kristus varování. Tam máte všechny uložené za tři roky, je jich přes 1400. Tam se všechno dozvíte podrobně. Já si všechno nepamatuji.

Re: Re: Re: Téma

(jituskarybicka@seznam.cz, 15. 5. 2016 21:37)

Já myslím, že v nebi už lvi nebudou, že to je jen obrazné přirovnání.

Re: Re: Re: Re: Téma

(Pavel, 15. 5. 2016 22:50)

Z jakého důvodu?Čeho se bojíte?Já jsem si to myslel.Já se domnívám,že kdybyste byla upřímnější,že byste se nebránila. :)
Podle mě tam jsou zvířata taková,která jsme ještě ani neviděli.

Re: Re: Re: Re: Re: Téma

(Pavel, 15. 5. 2016 23:18)

No já v tom mám jasno,když se do roku 2020 nic nestane něco závažnějšího tak se to zřejmě nenaplní,a to z toho důvodu,že to memorandum platí do tohoto roku.Jaký máte názor?Ale věřím tomu, žijeme v těžké době.Nadruhou stranu vy byste naopak měla veřejně tedy vystupovat a zachránit tak co nejvíce duší nemám pravdu?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Téma

(Pavel, 16. 5. 2016 16:58)

Včera jsem se bavil se známým a říkal,že by si církev měla udělat pořádek mezi tím kdo je hoden sv.eucharistie a kdo ne.Prý kněžím již mimo funkci je povoleno přijímat a tak proč ne i rozvedeným.A to je samozřejmě velmi špatně.Zatrhl bych to obojí.Jak na to reagujete?Tu jsem četl,že papa chce světit ženy to je blbost ne?Nebo víte o tom něco?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Téma

(Pavel, 16. 5. 2016 22:42)

D.Duka má pravdu papež nechápe situaci u nás v Evropě.
Vzítí uprchlíků z Lesbosu prý bylo pouhým gestem.Merklová se D.Dukovi smála.Doufám,že ji Němci co nejdřív vyhodí z parlamentu,protože to ona je hrozbou!!

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Téma

(jituskarybicka@seznam.cz, 17. 5. 2016 2:46)

Neposlouchám zprávy, tak nevím, o co jde.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Téma

(jituskarybicka@seznam.cz, 17. 5. 2016 2:45)

Církev žádný pořádek neudělá, protože je v rozkladu. To by musel udělat Bůh, na papeže nikdo nemá, nikdo ho nemůže exkomunikovat, nikdo s tím nepočítal.A kdo by vyházel zednářské kardinály, papež? Ten v tom jede s nimi.Musíme se jen modlit, milý pane, nic jiného nám nepomůže.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Téma

(jituskarybicka@seznam.cz, 17. 5. 2016 2:42)

Jak říkám, nemám vnuknutí od Boha věřejně vystavovat. Asi bych nepřežila.

Re: Re: Re: Re: Re: Téma

(jituskarybicka@seznam.cz, 17. 5. 2016 2:40)

Už jsem jednou odpovídala na tuto otázku nějaké paní. Já jsem těžce nemocná a nechci se ukazovat lidem, jen abych byla slavná. Kdo má zájem, ať si to čte, nikomu se nechci vnucovat. A každý člověk má právo na své soukromí, nemyslíte? A navíc nemám od Boha vnuknutí, abych se vám vystavovala! barmanka

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Téma

(Pavel, 17. 5. 2016 5:29)

Ano máte pravdu.Tak budeme pokorně čekat a modlit se.
Jsem zvědav.