Nektar pro duši

            Č. 74  FALEŠNÝ  PROROK  SE  UJÍMÁ  VLÁDY  NAD  CÍRKVÍ

                          149. Poselství Ježíše ze dne 29. ledna 2017.      
                                    Nástroj: Luz de Maria (Argentina).
    JSEM ZRAŇOVÁN TĚMI, KDO Z KAZATELEN POPÍRAJÍ MÁ POSELSTVÍ
  Svět se svými intrikami pohrdá těmi, kdo Mě následují, zejména když usilují naplňovat své povinnosti každého mého Božího dítěte.  V  TOMTO  ČASE,   více než kdy jindy,   JE  SVOBODNÉ  ZEDNÁŘSTVÍ  NA  SVÉM  VRCHOLU.  Už neproniká,  ALE  OVLÁDÁ,  CO  JE  MOJE !!!  Může v tomto okamžiku rozhodovat jak ovládnout můj lid a připravit velké otřesy mého lidu, aby jej přivedl jako ovci na jatka. Nebojí se Mě, zbavují se mého lidu, zapomínají, že přijdu v mém Druhém příchodu, abych je vyzval k zúčtovávání za jejich činy, a budu je soudit mou spravedlností. Přísně...
    ZEDNÁŘSTVÍ  PŘEKRUCUJE  MÉ  SLOVO,  NIČÍ  PŘIKÁZÁNÍ,  UTLAČUJE  MOU  CÍRKEV  A  PŘEBÍRÁ  MOC,   ABY  skrze nevědomost  PŘIVEDLA  MÉ  DĚTI  K  POHRDÁNÍ  NAŠÍM  BOŽÍM  SLOVEM.  Zednářství se připravuje představit velkého podvodníka lidstvu, antikrista, a vy, protože o něm nevíte nic, se k němu vrhnete, jako bych to byl Já. Nechá mé děti trpět tím nejstrašnějším pronásledováním.  NENÁVIDÍ  TY,  KTEŘÍ  MĚ  MILUJÍ,  POSLOUCHAJÍ MĚ  A  NAPLŇUJÍ  BOŽÍ  VŮLI.
    Můj milovaný lide, Varování se blíží a vaše srdce nejsou pohnuta pro nedostatek šíření znalosti o tomto činu mého milosrdenství pro můj lid.
   JSEM  ZRAŇOVÁN  TĚMI,  KDO  Z  KAZATELEN  POPÍRAJÍ  MÁ  POSELSTVÍ!
   Jsem zraněn těmi, kdo pokračují v prohlašování, že Já nejsem Bůh katastrof, a proto by mé děti neměly vědět o všem, před čím je varuji. Proč neoznamují, že Já jsem Láska, a že z lásky k mým lidem jim říkám předem, co se stane, nebudou-li se včas kát? Mé zájmy by měly být vašimi.
Místo toho, dříve než je duše ztracena, měli byste důrazně vykřiknout:  JAK  ZTRACENÉ  JE  LIDSTVO!!!  Tímto způsobem by někteří mí lidé byli probuzeni.

                       26. Poselství Ježíše ze dne 5. června 2016.
                                   Nástroj: Luz de Maria (Argentina).
         DÍVEJTE SE NAHORU, ZNAMENÍ SHŮRY NENECHAJÍ NA SEBE DLOUHO ČEKAT
   Můj milovaný lide,
Modlete se, mé děti, modlete se, nová epidemie spěchá otřást lidstvem a člověk bude umírat během několika okamžiků. Modlete se, mé děti, modlete se, Jižní Amerika se zachvěje. Chile bude zasaženo mořem kvůli otřesům země a Peru, Bolívie a Argentina budou sdílet zemětřesení.
Modlete se, mé děti, modlete se za Španělsko, terorismus je překvapí. Modlete se, mé děti, modlete se,  KOMUNISMUS  UKÁŽE  SVOU  PRAVOU  TVÁŘ! Modlete se, mé děti, modlete se, terorismus související s falešným náboženstvím proniká do Francie a obnoví a zvýší bolest lidí.
      DÍVEJTE  SE  NAHORU,  ZNAMENÍ  SHŮRY  NENECHAJÍ  NA  SEBE  DLOUHO  ČEKAT.
    Moji lidé,  služte Mi mou Pravdou...Buďte jedno...Připravte se čelit tvrdosti očisty, která se přibližuje s velkou silou...Připravte se tím, že budete v souladu s naší Boží vůlí...Dodržujte, modlete se a praktikujete to, o co se modlíte, buďte neustálým cvičením DESATERA  PŘIKÁZÁNÍ...Zbožňujte Mě, navštěvujte Mě, buďte dobročinnou láskou a nadějí pro své bratry...Nebuďte obílené hroby, nebuďte farizeové nebo dravci...
    Milovaní,  HŘÍCH  JE   nejen činem, je to také zvyk  a   NEGATIVNÍ  ENERGIE,   která vás přiměje milovat zlo, a tato energie naplňuje ty, kteří jsou slabí ve víře. Věřte tomu, co vám oznamuji.  MUSÍTE  SE  OBRÁTIT!
    Pošlu vám Varování, abych probudil vaše svědomí a moji lidé se mohli sjednotit a pomáhat jeden druhému. Jsem ve vás,

                           BŮH  OPĚT  VARUJE  VATIKÁN:
    "Řekni hříšníkům,  ŽE  VŽDYCKY  NA  NĚ  ČEKÁM  a  naslouchám tepu jejich srdce,  KDY  ZAČNE  BÍT  PRO  MNE!
Napiš, (sestra Faustyna) že  K  NIM  MLUVÍM  SKRZE  VÝČITKY  SVĚDOMÍ,  neúspěchy a utrpení,  skrze  BOUŘE  A  BLESKY,  mluvím k nim skrze  HLAS  CÍRKVE,  a jestli promarní všechny mé milosti,  ZAČNU  SE  NA  NĚ  HNĚVAT,  ponechám je sobě samým a dám jim, po čem sami touží..."

                      OPĚT  BLESK  DO  SVATOPETRSKÉ  KOPULE
                                             7. října 2016
         
      Jak sděluje agentura Aleteia, dnes na svátek Panny Marie Růžencové v 09.20 hod.udeřil do kopule svatopetrské baziliky tak silný blesk, že obyvatelé v okolí Vatikánu měli dojem, že došlo k zemětřesení. Vatikán událost potvrdil. O škodách zatím není nic známo.
Je to druhý případ po 11. únoru 2013, kdy několik hodin po Benediktově abdikaci udeřil do kopule masivní blesk.
    

  PROČ  SE  BŮH  OPĚT  ZLOBÍ  NA  CÍRKEV?  TADY  MÁTE  ODPOVĚĎ!  STEJNÉ  DATUM! - 7.10.2016
                    782. Poselství Ježíše ze dne 30. dubna 2013 v 15:40.
      "Právě je psán dopis s pokyny všem, kteří jsou ve službě v katolické církvi. Všichni moji posvěcení služebníci budou brzy informováni o změnách, se sdělením, že jsou pro dobro církve.
    Nová pravidla se projeví  NOVELIZACÍ,  ČI  ÚPRAVOU  MODLITEB  BĚHEM  MŠE  SVATÉ  A  BUDOU  SE  ZDÁT  NEVINNÁ  Mnozí si nevšimnou jejich významu, ale  BUDOU  SE  VZTAHOVAT  K  NEJSVĚTĚJŠÍ  EUCHARISTII  A  MÉ  PŘÍTOMNOSTI  V  NÍ.   Bude použito slovo "připomínat si" (slavit památku) a všechny  CÍRKVE  BUDOU ZBAVENY  SVÝCH  POKLADŮ!

             KARDINÁL  SARAH:  REFORMA  REFORMY  PŘIJDE
                                         7. října 2016
    Vatikán: "Reforma liturgické reformy nastane, i kdyby se při tom mělo skřípět zubama, protože na ní záleží budoucnost církve", říká kardinál Robert Sarah, prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti. Podle jeho přesvědčení je dnes liturgie nemocná, "neuvádí člověka do Božího tajemství, byla připravena o posvátný charakter. Ochuzován je tím především lid Boží, obyčejní lidé, kterým se bere možnost vstupovat do společenství s Bohem. JE  NALÉHAVĚ  POTŘEBNÉ  VRÁTIT  LITURGII  JEJÍ  KRÁSU  A  POSVÁTNOST,  OBJEVIT  JEJÍ  BOŽSKÝ  PŮVOD",  zdůrazňuje šéf vatikánské kongregace.
     Kardinál Sarah rozvádí obšírně tyto úvahy v knižním rozhovoru, který v těchto dnech vyšel ve Francii a v příštích měsících bude přeložen do dalších jazyků. Kniha nese titul „La Force du silence", tedy Síla ticha. Právě na tento aspekt liturgie se africký kardinál zaměřuje nejvíce, vycházeje z trefné diagnózy kardinála Danneelse, který už před mnoha lety konstatoval, že západní liturgie se stala „příliš upovídaná“. Kardinál Sarah proto poukazuje na význam tiché adorace v liturgii v rámci eucharistické modlitby. Nezůstává však pouze při tom.
     Jeho reflexe nad krizí liturgie západní církve má široký historický rámec. Připomíná zhoubnou desakralizaci křesťanství, kterou  PŘED  NĚKOLIKA DESETILETÍMI  PROVEDLI  VLIVNÍ  TEOLOGOVÉ  A  DALŠÍ  MUŽI  CÍRKVE.(zednářská klika při II.Vatikánském koncilu) Domnívali se totiž, že kvůli vtělení Božího syna kategorie posvátna ztratila důvod k existenci. V důsledku toho „byla shozena také zbožnost, včetně slova samotného. Odstranili ji liturgici, kteří ji nazvali bigotností. Lid mezitím musel snášet jejich liturgické experimenty, zatímco různé spontánní formy zbožnosti a adorace byly odstraněny,“ vzpomíná kardinál Sarah. Dopad těchto změn je velice závažný. „Cit pro tajemství totiž vymizel následkem změn, neustálých úprav zaváděných libovolným a individuálním způsobem, které nás měly okouzlit světskou mentalitou, poznamenanou hříchem, zesvětštěním, relativizací a odmítnutím Boha,“ říká prefekt Kongregace pro liturgii a svátosti.
     Ve svých poukazech na nutnost liturgické obnovy, guinejský kardinál nepolemizuje s učením koncilu. Právě naopak: „Přišel čas – říká – abychom se učili od Koncilu, místo toho, abychom si jím sloužili k hájení kreativity podle vlastního gusta.“ Podle jeho mínění se mnoho postojů v současné liturgii zpronevěřuje hlubokým záměrům Koncilu.
    Ve své knížce se kardinál Sarah opakovaně odvolává k záměrům posledních papežů: Pavla VI., Jana Pavla II., Benedikta XVI. a rovněž  FRANTIŠKA,  PROTOŽE  PRÁVĚ  ON  MU  SVĚŘIL  ÚKOL  POKRAČOVAT  V  REFORMNÍM  DÍLE  ZAPOČATÉM  PAPEŽEM  BENEDIKTEM  XVI.  Kardinál Sarah se odvolává na Františkovu autoritu zejména v pasážích, kde popisuje situaci prostých lidí, kteří se stali obětí arogance těch, kdo se považují za „osvícené“, a byli ochuzeni o přístup k tajemství Boha. Připomíná také opakovaná napomenutí současného papeže, který doporučuje kněžím, aby nevystupovali „jako herci“. „Často mám pocit, že katolický kult se změnil z adorace Boha na jakási vystoupení kněze a věřících,“ říká kardinál Sarah.
     V právě vydané knize nepředstavuje hotový program reformy. Poukazuje prozatím na některé prvky, které považuje za nejdůležitější. Jedním z nich je návrat ticha do liturgie, která je „zvukovým závojem“ vyjevujícím tajemství. Nelze jej kodifikovat, neboť jde o duchovní postoj. Šéf vatikánské kongregace však mluví o zákazu dodatečných promluv a komentářů během eucharistie. Zvažuje možnost navrátit do jisté míry ticho do eucharistické modlitby. Pranýřuje kněze a biskupy, kteří nezachovávají mlčení a vážnost v sakristii a během procesí. Připomíná, že soustředění přeje odpovídající výběr liturgických zpěvů a zejména využívání gregoriánského chorálu, který vyrůstá z monastického ztišení a ke ztišení vede. Jako prefekt kongregace potvrzuje, že misál dovoluje sloužit liturgii ad Orientem, protože jde o apoštolskou tradici. Doporučuje dokonce, aby se v každé farnosti pravidelně sloužilo podle této orientace, a připomíná, že tam, kde to není z praktických důvodů možné, má na oltáři stát dobře viditelný kříž, který bude orientačním bodem pro všechny. Dodává rovněž, že kněží, kteří slouží eucharistii obráceni stejným směrem jako věřící, se chovají jinak. „Jsou v menším pokušení vystupovat jako v divadelním představení, jako herci,“ zdůrazňuje kardinál Sarah.
(job)    
                Kardinál Sarah se raduje, jak vrátí mši svatou do původního stavu před reformou II.Vatikánského koncilu, ale falešný prorok František mu podřezává větev....vymění  mu  věrné  kardinály  za ty zednářské...
   
               712.   Poselství Ježíše ze dne 17. února 2013 v 19:00.
               FALEŠNÝ PROROK PŘEVEZME ŘÍMSKÝ STOLEC
     Má drahá, milovaná dcero,
budete svědky rozkolu v katolické církvi, jak bylo předpověděno, a uvidí jej celý svět. Odchod mého drahého a milovaného svatého vikáře, papeže Benedikta XVI., označuje začátek konce. Více než dva poslední roky jsem se pokoušel skrze tebe, mého vybraného proroka, připravit moji církev na zemi na tuto smutnou událost.
    ZEDNÁŘSKÁ  ELITA  UCHOPILA  KONTROLU  NAD  MOU  CÍRKVÍ  A  OKLAME  KATOLÍKY  TÍM  NEJPODLEJŠÍM  ZPŮSOBEM!   Klíče Říma jsou nyní v mých rukou, poté, co Mi je předal můj Otec. Budu řídit všechny mé následovníky, aby Pravda mohla být zachována a mé svaté Slovo zůstalo nedotčeno.
    Falešný prorok nyní převezme Římský Stolec a  S  MÝM  SLOVEM,  s takovým, jaké bylo v čase mého pobytu na zemi,  BUDE  ZACHÁZENO  JAKO  S  HEREZÍ.   Nemylte se, neboť až bude podvod předložen světu, jako kdyby nové vedení reprezentovalo Pravdu, ty, má dcero, stejně jako proroci, kteří přišli před tebou, budete strašně trpět.
    Moji následovníci musí zůstat klidní a modlit se za spásu všech mých posvěcených služebníků, kteří budou polapeni touto ohavností. Volám k nim, aby odpověděli následovně:
    ŘIĎTE  SE  I  NADÁLE  MÝM  UČENÍM.
    NIKDY  SE  NEZŘEKNĚTE  BOŽÍHO  SLOVA!
    ZŮSTAŇTE  VĚRNI  VAŠIM  POVINNOSTEM  A  PODÁVEJTE  SVATÉ  SVÁTOSTI  TAK,  JAK  JSEM  VÁM  ULOŽIL!
Učení katolické církve, jejíž základy byly utvářeny mým apoštolem Petrem, zůstává neomylné. Nyní se to změní, až základy budou otřeseny přicházejícími změnami.
    Zkrátka, už více nepoznáte mou církev a budete se cítit velmi nepříjemně, až uvidíte, jak je mé Slovo pozměňováno.
       Váš Ježíš

                                       A  ŠUP  S  NIMI  VEN !

   ZMĚNA  SLOŽENÍ  KONGREGACE  PRO  BOHOSLUŽBU  A  SVÁTOSTI.

    Papež František  VYMĚNIL  VŠECHNY  ČLENY  VATIKÁNSKÉ  KONGREGACE  PRO  BOHOSLUŽBU  A  SVÁTOSTI,  což je orgán odpovědný za liturgické otázky. Je obvyklé, že papež jmenuje několik nových členů každé vatikánské kongregace, obměňuje členy, kteří slouží už několik let. Ale 28. 10. 2016 Vatikán oznámil, že papež František jmenoval 27 nových členů Kongregace pro bohoslužbu a svátosti,  A  TÍM  ZCELA  OBMĚNIL  ČLENY  TOHOTO  ORGÁNU.
    Z kongregace byli odvoláni kardinálové  RAYMOND  BURKE,  MARC  OUELET,  Angelo Scola, George Pell, Angelo Bagnasco a Malcolm Ranjith.
    Nově jmenovaní dají kongregaci  VOLNĚJŠÍ  CHARAKTER - bude v ní zastoupeno více národů. Zdá se, že tyto změny mají vyvážit práci kardinála  ROBERTA  SARAHA,  prefekta kongregace, který je výrazným zastáncem uctivější liturgie a "REFORMY REFORMY".
    Mezi nové prominentní nové členy kongregace patří kardinál státní sekretář Pietro Parolin, kardinál Beniamino Stella, prefekt Kongregace pro klérus, a kardinál Gianfranco Ravasi, předseda papežské rady pro kulturu. Zřejmě nejdiskutovanějším nově jmenovaným členem je arcibiskup Piero Marini, který působil jako papežský ceremoniář v době pontifikátu Jana Pavla II. Jediným americkým duchovním jmenovaným do kongregace je biskup Arthur Serratelli z Patersonu, v New Jersey, který předsedá výboru pri liturgii biskupské konference USA.
  (Z www.rcmonitor.cz, Zdroj: CC, 3. 11. 2016)

                                                             
                            OPĚTOVNÁ  VÝZVA  VŠEM  KNĚŽÍM
                                   Lumen de Lumine -  6. 7. 2016

        Kardinál Robert Sarah, prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátostný řád, opakoval svoji výzvu ke všem kněžím, aby opět slavili mši svatou tváří směrem k východu, nikoliv k lidu, jak tomu bylo až do 2.VK. Při konferenci Sacra Liturgia UK 2016 v Londýně uvedl poprvé konkrétní termín, a to 1. neděli adventní 2016. Britský list Catholic Herold hovoří o největší liturgické výzvě od Summorum Pontificum v létě 2007. Podle kardinálových slov návrat k praxi, která platila téměř 2000 let, znamená něco velmi dobrého jak pro církev, tak pro věřící.
      Kněží i věřící jsou společně obráceni směrem, odkud očekáváme příchod našeho Pána. Z toho důvodu byly stavby katedrál orientovány na východ a musí tak zůstat významnou výzvou a vzorem pro liturgický život.
     V rubrikách pro slavení mše svaté je konkrétně uvedeno, kdy se má kněz obrátit k lidu. Kněz se neobrací zády k věřícím, NÝBRŽ  JAKO  ZÁSTUPCE  VŠECH  VĚŘÍCÍCH  STOJÍ  V ČELE  A  OBRACÍ  SE  JMÉNEM  VŠECH  S  DŮVĚROU  K  BOHU.
     Konference se účastnili mezi jinými arcibiskup Salvatore Cordileone ze San Francisca, biskup Dominic Rey z Frejus-Toulon a biskup Alan Hopes z East Anglia.
     TVÁŘÍ  K  LIDU  CELEBROVALI  poprvé v roce 1536   P R O T E S T A N T I   ve Štrasburku,  KDYŽ  ODMÍTLI  KNĚŽSKÉ  SVĚCENÍ  A  SVÁTOST  KNĚŽSTVÍ.  Tato změna vedla k rušení oltářů a zavádění tzv. „Volksaltar“ - lidového oltáře.
    (Katholisches.info)     

                                    ŽÁDNÉ  ZMĚNY  OLTÁŘŮ!!
                                                 12.7.2016
    K návrhu kardinála Saraha týkajícímu se orientace celebranta směrem k východu, se papež František přímo osobně nevyjádřil, ale postaral se o to, aby nikdo nepochyboval o jeho nelibosti, s jakou se staví k takovému podnětu. Papež si kardinála pozval k rozhovoru, o jehož obsahu není nic známo.
    Bergoglio ovšem není sám, kdo návrat k dvoutisícileté tradici odmítá. Sarahův podnět vyvolal velký rozruch a představoval v církvi něco jako píchnutí do vosího hnízda. Papežův vatikanista Tornielli napsal hned v pondělí: „Celebrování mše: žádné změny oltářů“. Sám kardinál Nichols z Westminsteru, v jehož diecézi se liturgická konference s kardinálem Sarahem konala,  NAPSAL  IHNED  SVÝM  KNĚŽÍM,  ABY  NA  SARAHOVU  VÝZVU  NEDBALI  A  DRŽELI  SE  PLATNÝMI  SMĚRNICEMI.   P. Lombardi se vyslovil v tom smyslu, že Sarahovu výzvu František ani nepodporuje, ani si nepřeje.
    Tornielli nezapomněl odmítnout i rčení „reforma reformy“,  KTERÉ  POCHÁZÍ  OD  BENEDIKTA XVI.,   jak na to Františkův vatikanista výslovně poukázal. Celý případ nicméně ukazuje,  JAK  HLUBOKÉ  KOŘENY  ZAPUSTILA  PROTESTANTSKÁ  DEFORMACE  KATOLICKÉ  LITURGIE!
   (Lumen de Lumine)
                                                      
                                   DALŠÍ  RADIKÁLNÍ  ČISTKA
                                                3. 11. 2016

       Úsilí kardinála Saraha o návrat k původní orientaci liturgie k Východu  PŘICHÁZÍ  BERGOGLIOVI   velmi  NEVHOD.  Současné směrování k lidu je jedním z důležitých „zlepšovacích návrhů“  PROTESTANTSKÝCH  PORADCŮ  PAVLA  VI.  A  JEHO  ZMĚNA  BY  ZNAMENALA  VELKÝ  KROK  ZPĚT   v „lutersko – katolickém sbližovacím procesu“. Odvolat současného afrického kardinála z funkce prefekta Kongregace pro posvátné obřady by však mohlo vyvolat nepříznivý dojem. Nepohodlné prefekty Bergoglio zatím raději neodvolává, nýbrž  IZOLUJE  A  IGNORUJE.
      Izolace kardinála Saraha je však na první pohled velmi nápadná. Z  KONGREGACE  PRO  BOŽSKÝ  KULT  BYLI  ODVOLÁNI  ČLENOVÉ,  KTEŘÍ  STÁLI  NA  STRANĚ  SVÉHO  PREFEKTA,   jako kardinál Georg Pell, Malcolm Ranjith, Angelo Bagnasco a Marc Quellet, dále Angelo Scola a Raymond Leo Burke.  NA  JEJICH  MÍSTA  NASTOUPILY  mezi jinými osobnosti jako státní sekretář Parolin, kardinál Stella,  PAPEŽOVA  ŠEDÁ  EMINENCE  a prefekt Kongregace pro klérus, kardinál Gianfranco Ravasi, známý jako  CTITEL  ZEDNÁŘŮ  A  POHANSKÉHO  KULTU.  K dalším novým členům patří welingtonský arcibiskup John Atcherley Dew, který se osvědčil na synodě jako  PROTIPÓL  BENEDIKTA  XVI.  A  PŘÍZNIVEC  HOMOPÁRŮ   a především Piero Marini, někdejší pravá ruka Bugniniho a velký liturgický televizní scénárista Jana Pavla II. I slepému musí být jasné, že Bergoglio spěchá, aby smazal všechny stopy po svém předchůdci Benediktu XVI.
      Anglikánský primas Justin Welby přednesl Františkovi na úvod své soukromé audience tento šprým: » VÍŠ,  JAKÝ  JE  ROZDÍL  MEZI  LITURGISTOU  A  TERORISTOU?   S  TERORISTOU  MŮŽEŠ  JEDNAT....«

             CO  CHYSTÁ  BERGOGLIOVA  RENOVOVANÁ  KURIE?
         Přibývá zvrácených interpretací Bergoliova podvratného projektu.
 
        Podle zpráv z jezuitské revue American Magazine ze 17. ledna 2017 byla ustavena komise pro inovace v liturgii. Předsedou komise je biskup Arthur Roche, sekretář Kongregace pro božský kult a svátostnou kázeň. Komise má rozhodnout, zda zachovat v církvi liturgickou jednotu, nebo ponechat větší volnost místním biskupským konferencím. Mnohé z nich vyslovily názor, že proces překladů liturgických textů je příliš literární a příliš centralizován v Římě. Jako příklad je uváděno Japonsko, kde jsou biskupové nespokojeni s centralizací překladů.
    Toto opatření bylo učiněno jakoby ve stínu Kongregace pro božský kult, jejímž prefektem je kardinál Robert Sarah, který je předmětem  OPAKOVANÝCH  VEŘEJNÝCH  PONIŽOVÁNÍ  ZE  STRANY  PAPEŽE  A  JE  VLASTNĚ  ODSOUZEN,  ABY  PŘEDSEDAL  LIDEM,  KTEŘÍ  VESLUJÍ  OPAČNÝM  SMĚREM.
    Komisi řízenou sekretariátem ustanovil Bergoglio nikoliv proto, aby vymýtila četné pokoncilní liturgické degenerace a provedla tak reformu reformy, o jaké snil kardinál Sarah, nýbrž právě naopak,  aby provedla demolici jednoho z pilířů obrany proti excesům pokoncilních liturgistů, totiž instrukce Liturgiam autenticam k překladům liturgických latinských textů do moderních jazyků.
    BENEDIKT  posílil tuto instrukci, když např.  STANOVIL,  ABY  BYL  ZACHOVÁN  PŘEKLAD  KONSEKRAČNÍCH  SLOV  pro multis. (Bergoglio dal nepokrytě najevo, že taková věc je mu lhostejná.) Nyní dokonce vychází ustanovením nové komise takovým modernizujícím úpravám vstříc. Jsou oprávněné obavy, že tuto komisi bude následovat další komise, která provede ‚korekci‘ Summorum Pontificum.
   (Chiesa e postconcilio)

                MEZI  FALEŠNÝMI  REFORMAMI  A  PRAVOU  REVOLUCÍ
                        DON LUIGI VILLA - BOŽÍ  ŠPION  VE  VATIKÁNU

     V druhé polovině roku 1963 se Don Villa podruhé setkal s P. Piem. Sotva ho světec uviděl, řekl: „Už na tebe čekám hezkou dobu“, a stěžoval si na pomalost, s jakou don Luigi postupuje ve svém poslání, které mu svěřil.
     Na závěr setkání ho objal a řekl mu: „Odvahu, odvahu, odvahu! Protože církev je již napadená zednářstvím.“ A dodal: „Zednářství už dorazilo až do papežových pantoflí (Pavla VI.).“
                                  2. výročí úmrtí Dona Luigi Villy
     18. listopadu 2012 odevzdal Don Luigi Villa svou duši Pánu, kterému sloužil věrně 92 let. Narodil se v Lecco 3. února 1918 a jako mladík vstoupil do řádu komboniánů. 28. června 1942 přijal kněžské svěcení. Jako mladý kněz za italského fašismu zachránil několik desítek Židů a málem to zaplatil životem.
     Opustil řád komboniánů a jako diecézní kněz založil nejdříve ve Ferraře Mezinárodní misijní hnutí. Rozhodujícím bodem jeho života byla setkání s P. Piem, který mu oznámil, že  JEHO  POSLÁNÍM  JE  Z  BOŽÍ  VŮLE  BOJOVAT  PROTI  CÍRKEVNÍMU  ZEDNÁŘSTVÍ.   Papež Pius XII. mu určil za spolupracovníky tři ze svých kardinálů. Z pověření Pia XII. získal licenciát teologie, založil v Brescii kongregaci sester Dělnic Neposkvrněné   a   PLNĚ  SE  VĚNOVAL  DEMASKOVÁNÍ  ZEDNÁŘŮ  A  JEJICH  ROZHODUJÍCÍHO  VLIVU  na čelné osobnosti Vatikánu a především   NA  II.  VATIKÁNSKÝ  KONCIL. Založil měsíčník Chiesa viva, kterého do letošního září vyšlo 463 čísel. Kromě tuho napsal řadu knih a menších publikací. Charakteristickým rysem jeho práce byla  DŮSLEDNÁ  DOKUMENTACE  VŠECH  FAKTŮ.  Podrobnosti o jeho činnosti a díle je možno najít na těchto stránkách Lumen de Lumine. Byl terčem pronásledování, kritiky, pomluv i atentátů. Řada spolupracovníků ho opustila, ale žádné překážky a protivenství ho nezatavily v jeho Bohem svěřeném díle
     Jeho pohřeb se konal 20. listopadu 2012 ve farním kostele Santa Maria Crocifissa di Rosa a jeho ostatky byly uloženy v malé kapli v klášteře Dělnic Neposkvrněné Panny Marie. Z celého světa přicházely kondolenční dopisy, které dodnes postupně zveřejňuje revue Chiesa viva.
                                                                               

           ZLÉ PLÁNY VE VATIKÁNU KE ZNIČENÍ KATOLICKÉ CÍRKVE.
      Mé dítě,
to, co v tomto čase odpadlictví ve světě všechny Boží děti potřebují nejvíce, je vytrvalost.
    Tak málo jich věří ve svého Božského Stvořitele, Mého Otce, Nejvyššího Boha.
    Už brzy uvidí pravdu, ale přesto budou mnozí ještě potom tvrdit, že žádný Bůh není.  Děti,   JE  TŘEBA  JEŠTĚ  MNOHO  MODLITEB !
    Zlá sekta spřádá úklady proti papeži Benediktu XVI. v jeho vlastních kuloárech.
O této sektě je známo, že existuje mezi posvěcenými služebníky ve Vatikánu, přesto jsou tam bezmocní proti této  ZLOVOLNÉ  SKUPINĚ,  KTERÁ  INFILTRUJE  KATOLICKOU  CÍRKEV  UŽ  PO  STALETÍ.  
    To oni jsou odpovědní za překroucení pravdy učení mého Syna. Tak málo se ví o nich, nebo o jejich hanebné práci.
    To oni vypudili  p r a v d i v é   u č e n í   z katolické církve   a   NAHRADILII  JE  VLAŽNOU  ROZŘEDĚNOU  VERZÍ,  KTEROU  BYLI  KATOLÍCI  KRMENI  V  POSLEDNÍCH  ČTYŘICETI  LETECH!
    Tolik zmatku bylo rozšířeno touto zkaženou, nicméně skrytou sektou, že mnohé mé děti z pravé církve odešly.
    Modlete se, aby se papeže nezbavili.
    Modlete se, aby   FALEŠNÝ  PROROK  NEOBSADIL  STOLICI  SVATÉHO  OTCE  A  MOHL  TAK  ROZŠIŘOVAT  LŽI !
    Modlete se, aby posvěcení služebníci ve Vatikánu byli dost silní, aby odolali tomuto zlému spiknutí, které je plánováno tak, aby zničilo katolickou církev.
  PLÁNUJÍ  NAHRADIT  SVATÉHO  VIKÁŘE  papeže Benedikta XVI., DIKTÁTOREM  LŽÍ,  jenž ve spolupráci  S  ANTIKRISTEM  A  JEHO  SKUPINOU  VYTVOŘÍ  NOVOU  CÍRKEV,  ABY  OKLAMALI  SVĚT!
    Naneštěstí, mnoho z mých dětí budou ve své věrnosti ke katolické víře slepě následovat tuto falešnou doktrínu, jako beránci jdoucí na jatka.
    Děti, probuďte se k pravdě.  TENTO  OHAVNÝ  PLÁN  JIŽ  V  BĚHU  LET  ZMĚNIL  ZÁKLADNÍ  PRAVOST  KATOLICKÉ  DOKTRÍNY!  URÁŽÍTE  MÉHO  SYNA,  KDYŽ  PŘIJÍMÁTE  SVATOU  EUCHARISTII  DO  RUKOU !   To  bylo  jejich  dílo!
    URÁŽÍTE  MÉHO  SYNA,  KDYŽ  NEVYHLEDÁVÁTE  SVÁTOSTI  PRAVIDELNĚ !   Přesto ti, na které jste v tomto ohledu odkázáni, nezajišťují vaše duchovní blaho, protože   NEPONECHÁVAJÍ  SVÁTOSTI  DOSTUPNÉ  VŠEM..
    Mé děti, velké zlo, po staletí skryté v kuloárech Svatého stolce se brzy vynoří, aby je uviděl celý svět. Ty z mých dětí, na kterých spočívá Duch Svatý, uvidí pravdu, až tato odporná lež bude představena světu.  Jiní půjdou slepě do temné uličky.
     V  ŘADÁCH  KNĚŽÍ,  BISKUPŮ,  arcibiskupů  a  KARDINÁLŮ  DOJDE  K  VELKÉMU  ROZDĚLENÍ !  Jedna strana bude stát proti druhé.
    Praví stoupenci se budou muset skrývat a kázat soukromě,  J I N A K   B U D O U   Z A B I T I !
    Pravá církev bude tak skrytá, že opravdoví věrní budou muset pobývat pospolu, aby mohli praktikovat svou věrnost mému Věčnému Otci.
    ZEMĚ  SE  BUDE  TŘÁST  V  KAŽDÉM  KOUTU  SVĚTA  HNĚVEM  MÉHO  NEBESKÉHO  OTCE  KVŮLI  TÉTO  POHANĚ!!       Mé dítě, oni nemohou vyhrát. Víra a odvaha zbytků křesťanství způsobí, že ve výsledku budou t ito zkažení podvodníci zničeni navždy.
    Čekejte teď a připravte se na to, že katolická církev ohlásí tyto změny. Tehdy poznáte pravdu, o které mluvím.
    M o d l e t e   s e,   M O D L E T E   S E,   MODLETE  SE   za papeže Benedikta a jeho opravdové stoupence.
   Vaše milovaná Matka Matka Spásy

                     BERGOGLIO  JE  JEN  ŠPIČKA  LEDOVCE
                            Lumen de Lumine - 4. 1. 2017

    Obhajoba Bergogliovy neústupnosti, které se ujal jeho důvěrný spolupracovník, obsahuje v podstatě všechno, co je tento falešný pastýř ochoten přiznat a na čem bude nesporně trvat jakožto na podstatném krédu své bergo-víry, s jakou byl vybrán a vyslán na Petrův stolec, aby ji zde prosadil za každou cenu. Za povšimnutí stojí tato novinka: Po vzoru svého „jubilujícího učitele“ i on si našel opěrný bod v překrouceném citátu sv. Pavla (Řím 8,35.39).
    Tato Bergogliova ideologie byla zřejmá od jeho převlečení do bílé sutany a prvního vystoupení v lodžii Sv. Petra a potvrzovala se den co den ráno v kapli sv. Marty. Je to jen základ jeho mise, k jaké se zavázal svým tleskajícím masonským souvěrcům, kteří si v něm vyhlédli a připravili svého emisara. BERGOGLIOVO  LŽIVÉ  NAMLOUVÁNÍ  A  PŘEKRUCOVÁNÍ  PRAVDY  MÁ  MNOHO  SPOLEČNÉHO  SE  ZPŮSOBEM,  JAKÝM  HAD  V  RÁJI  OBELHAL  NAŠE   PRARODIČE!   Důsledky jsou katastrofální: Nejedná se o jedno či dvě heretická tvrzení, ale o celé jeho „krédo“,  KTERÉ  SVOU  PODSTATOU  A  ZAMĚŘENÍM  VŮBEC  NENÍ  KATOLICKÉ,  a to je více než povážlivé: rovněž ti, kterým imponuje a kteří si je tak či onak přisvojují, prakticky přestávají být katolíky.
    Jeho nastolení a jeho „zdomácnění“ bylo možné jen díky komplotu a politováníhodnému selhání kardinálů, a toto selhání bylo možné jen díky velké erozi, která vzešla z podvodu a zrady 2. vatikánského koncilu, hlavního zdroje panující slepoty. (Slepota k této slepotě zůstává dosud Achillovou patou i předních zastánců pravověrnosti.) BERGOGLIA  JE  TŘEBA  VOLAT  K  ZODPOVĚDNOSTI  nejen za to, co napsal, ale především  ZA  TO  CO  PODNIKL  A  PODNIKÁ  VE  SPOLUPRÁCI  SE  ZEDNÁŘI,  evangelikály a levičáky všeho druhu.
    Současné poněkud pozdní „ověření totožnosti“ falešného pastýře, které připravují čtyři kardinálové,(DUBIO) může proto splnit svůj účel jedině tehdy, pokud tito čtyři stateční využijí této příležitosti a kriticky a nekompromisně demaskují všechny tyto souvislosti a zdůrazní nebezpečné ohrožení ukolébané církve a nezbytnost zásadního návratu církve k autentickém duchu evangelia a k věrohodným odpovědným pastýřům jako nástupcům svatých apoštolů.
     BERGOGLIA  JE  MOŽNO  OZNAČIT  ZA  ANTIPASTÝŘE  PAR  EXCELENCE.  Veškeré jeho úsilí směřuje k tomu, aby svěřené stádo vedl nikoliv k podobnosti a společenství s Otcem, který je v nebesích, ale k podobenství a totožností s tou nešťastnou částí lidstva, která odmítla Bohem stanovený cíl lidských tvorů a pokládá za své výsostné právo zvolit si život podle obrazu odvěkého Božího Nepřítele.
    Falešné Bergogliovo mesiášství si troufá vybojovat „rovnoprávnost“ pro všechny a ve všem. Počíná si, jakoby lidé, kteří propadli hříchu a musí nést jeho následky, byli tím nespravedlivě postiženi a připraveni o nárok na osvobození a nerušené pokračování ve své navyklé hříšnosti. Způsob, jakým žijí lidé tohoto světa, kteří Boha odmítají, nemůže být vzorem a normou pro ty, kteří se křtem svatým stali údy velké Boží rodiny povolané k věčné a nepředstavitelné blaženosti v náručí nebeského Otce. Jestliže Bergoglio pokládá za prvořadý úkol vybojovat Božím dětem neomezené právo na soulož v každém stavu a za všech okolností, vyřazuje je ve skutečnosti z Boží rodiny a povyšuje na nejvyšší hodnotu život podle tělesné žádostivosti. To je pojetí, které odpovídá islámskému nebi.
    KŘESŤANÉ  však  KŘTEM  PŘIJALI  BOŽÍ  POZVÁNÍ  ŽÍT  PODLE  PŘIKÁZÁNÍ  a  příkladu Božího Syna  A  USILOVAT   tak   S  POMOCÍ  JEHO  MILOSTÍ,  aby byli svatí, čistí a neposkvrnění. K tomu totiž směřuje celý proces křesťanského života se všemi jeho normami i prostředky,  KTERÉ  PÁN  ČINÍ  PRO  KAŽDÉHO  ČLOVĚKA  DOBRÉ  VŮLE  DOSTUPNÝMI,   aby pak byli navěky u Boha blaženi. A v tom se musí Boží děti radikálně odlišovat od lidí tohoto světa, kde hlavní slovo má Boží nepřítel a jeho spojenci.
    Těch, kteří přijali toto Boží pozvání a vytrvali v něm až do konce, jsou nesčíslné zástupy - svatých a světic, které nikdo nemůže spočítat. K takovému cíli však Bergoglio a jeho  SOCIALISTICKÉ  EVANGELIUM   nesměřuje a  VŮBEC  MU  NEVADÍ,  KOLIK  DUŠÍ  PŘIVÁDÍ  DO   vážného nebezpečí  VĚČNÉ  ZÁHUBY !!
    Odkud vzal Bergoglio své  PSEUDONÁBOŽENSTVÍ?   Odkud jinud než z „ducha!“ posledního koncilu, o kterém by si všichni jeho ctitelé měli uvědomit, že ho třeba bona fide svolal muž zasvěcený Satanově sektě, (papež Jan XXIII., který byl prohlášen "církví" za svatého!!!), který toto zasvěcení zpečetil, když poklekl před zednářským velmistrem, aby přijal z jeho rukou biret jakožto znamení jednoho ze zaprodaných kardinálů. Ale co nejhoršího,  pPROSADIL  ZRÁDNÝ  KONCIL  POTÉ,  CO  ODMÍTL  VAROVNÉ  POSELSTVÍ  PANNY  MARIE  FATIMSKÉ,  JEHOŽ  PRAVÝ  OBSAH CÍRKEV  DODNES  ZAPÍRÁ  k tragedii své i celého světa.
   -vu-
   
                                                                    
            324.    Poselství Ježíše ze dne 26. ledna 2012 v 21:40.
         POSLEDNÍ TAJEMSTVÍ Z FATIMY ODHALUJE PRAVDU O ZLÉ    SATANOVĚ SEKTĚ,  KTERÁ PRONIKLA DO VATIKÁNU.
     Má drahá, milovaná dcero,
nadešel čas, aby celá pravda o tajemstvích z Boží Říše byla odhalena světu.
  Po určitý čas byla pravda skrytá. Uznání Mé Boží intervence na světě prostřednictvím zázraků, zjevení a Boží komunikace s vyvolenými dušemi, byla Mou církví po mnoho let odsouvána stranou.
  Proč Má církev pociťovala potřebu utlumit pravdu, která byla zapotřebí k posílení víry Mých dětí všude na světě, je známo pouze jí.
 KAŽDÝ  PRAVÝ  VIZIONÁŘ,   náležející  Mně a Mé Blahoslavené Matce,  BYL  OD  POČÁTKU  IGNOROVÁN  a  Má   církev s ním zacházela s pohrdáním.
  Má dcero, dokonce   i   POSLEDNÍ  TAJEMSTVÍ  Z  FATIMY  NEBYLO  DÁNO  SVĚTU,  protože by odhalilo pravdu o Satanově zlé sektě, která se vetřela do Vatikánu.
  POSLEDNÍ  ČÁST  TAJEMSTVÍ  NEBYLA  ODHALENA,  ABY  BYLA  OCHRÁNĚNA  ZLOVOLNÁ  SEKTA,  KTERÁ  OD  DOBY  ZJEVENÍ  MÉ  MATKY  NA  SVATÉM  MÍSTĚ  VE  FATIMĚ  PRONIKLA  VE  VELKÉM  POČTU  DO  VATIKÁNU!  
  Má dcera Lucia byla umlčena silami, které kontrolují část Vatikánu a nad níž Moji ubozí milovaní papeži mají jen málo moci.
  Pohleďte, jak  NEJENOM  POKŘIVILI  PRAVDU  MÉHO  UČENÍ,  ALE  TAKÉ  ZAVEDLI  "NOVÉ"  METODY  KATOLICKÉ  BOHOSLUŽBY,   které uráží Mě a Mého  Věčného Otce.(obrácení oltářů zády ke svatostánku, odstranění klekátek a přijímání na ruku ve stoje...) Katolická církev je tou pravou církví a jako taková je prvořadým cílem Satana a jeho zlovolné sekty. Pravda přichází ode Mě. Pravdu pociťuje lidstvo nepříjemně, protože může být spojena s osobní obětí. Pravda v některých případech budí pohoršení a mnohdy je považována za kacířství. Přesto jenom pravda vás může osvobodit od lží. Lží, které přicházejí od Satana a které zatěžují vaši duši jako těžké břemeno.
      Nadešel čas, aby ve světě, který je plný lží, byla pravda odhalena. Má dcero, tak mnoho lží bylo podáno Mým dětem falešnými náboženstvími, falešnými bohy, falešnými církevními vůdci, falešnými politickými vůdci a organizacemi, stejně jako falešnými sdělovacími prostředky. Tak mnoho pravdy je skryto. A přesto, kdyby pravda o tom, co se ve světě děje byla dnes odhalena, velmi málo lidí by ji přijalo.
     Totéž platí o Desateru přikázání Mého Otce. Ta jsou pravidly, která ustanovil Můj Věčný Otec a odevzdal Svému proroku Mojžíšovi.  PRAVDA  SE  NIKDY  NEMĚNÍ  a  je  jedno, jak dalece se lidstvo snaží ji pozměnit.
      Přikázání Mého Otce už nejsou více akceptována,  DOKONCE  ANI  MEZI  KŘESŤANSKÝMI  CÍRKVEMI!  "Nezabiješ!" - znamená, že   NEMŮŽETE  ZABÍT  JINOU  LIDSKOU  BYTOST!   Nevztahuje se na sebeobranu, ale platí za každých jiných okolností.
 NIKDO  NEMŮŽE  OSPRAVEDLNIT  VRAŽDU - POTRAT,  POPRAVU  NEBO  EUTANAZII,  NIKDO!!!  Je to smrtelný hřích a trestem je věčný život v pekle.
      Má dcero, akceptují to Mé děti? Nikoliv. Ony dokonce přijímají zákony, které vraždu dělají nejenom přijatelnou, ale i omluvitelnou v Božích očích. Ale tak tomu není!
     KAŽDÉ  Z  DESATERA  PŘIKÁZÁNÍ  JE  DENODENNĚ  PORUŠOVÁNO.
     PŘESTO  MÁ  CÍRKEV  NIKDY  NEKÁŽE  O  ZÁVAŽNOSTI  HŘÍCHU !
     Nikdy lidem neřekne,  ŽE   PŘIJDOU   DO   P E K L A,   POKUD  BY  SPÁCHALI  SMRTELNÝ  HŘÍCH  A  NEPOCÍTILI  VÝČITKY  SVĚDOMÍ!!!
      Mé Srdce je hluboce zraněno.  Mé církve všude na světě, nekážou pravdu.  MNOHO  Z  MÝCH  posvěcených  SLUŽEBNÍKŮ  UŽ  VÍCE  NEVĚŘÍ  VE  SKUTEČNOST  PEKLA  A  OČISTCE!  Neakceptují Přikázání Mého Otce.   OMLOUVAJÍ  KAŽDÝ  HŘÍCH. (viz poselství donu Ottaviovi Michelinimu)  HOVOŘÍ  O  MILOSRDENSTVÍ  Mého Otce, ale už nedokážou vysvětlit  NÁSLEDKY  SMRTI  VE  STAVU  SMRTELNÉHO  HŘÍCHU!  Když neplní své povinnosti, pro které byli určeni, tak Mě velice urážejí. V mnoha případech   JSOU  PROTO  ODPOVĚDNI  ZA  ZTRÁTU  TAK  MNOHA  DUŠÍ!!!
     Probuďte se k pravdě, všichni z vás, kteří tvrdí, že jsou věřící v Boha, Všemohoucího Otce, Stvořitele všech věcí a vězte následující:  J E   J E N O M   J E D N A   P R A V D A !  Nemůže být více, než jedna pravda.  Cokoliv jiného než pravda je lež a  NEPOCHÁZÍ  OD  MÉHO  NEBESKÉHO  OTCE,   Boha Stvořitele všech věcí.
   Váš milovaný Spasitel Ježíš Kristus

       "PŘEJI  SI,  ABY  JEDNOHO  DNE  BYL  VE  VATIKÁNU  PROVEDEN       VELKÝ  EXORCISMUS!"
                                                                                 
     Zesnulý exorcista P. Gabriele Amorth byl silně kritizován, když několikrát mluvil o tom, ŽE  VE  VATIKÁNU  SÍDLÍ  SATANSKÉ  SEKTY.    P. Amorth byl 30 let exorcistou diecéze Řím. V lednu 2008 řekl pro týdeník Spiegel: "Ve Vatikáně jsou satanské sekty.  NENÍ  JE  VIDĚT,  ALE  JSOU  TAM!"
      Nyní po jeho smrti v září loňského roku byla jeho slova potvrzena jiným exorcistou. Je jím Don Antonio Fortea, který řekl pro španělské vydání Newsweek: "Přeji si, aby jednoho dne byl ve Vatikánu proveden velký exorcismus." Don Fortea sám provedl několik velkých exorcismů. Jednoho z nich se účastnil také jeden kardinál.
    Don Antonio Fortea se stal knězem 1994 v diecézi Alcalá de Henares. V dalších letech se zabýval démonologií. Studium teologie a církevních dějin na Facultad de Teología de Comillas zakončil prací: „Exorcismus v naší době“. Když byl v průběhu pastorační činnosti jako farář sám konfrontován s problémy démonismu, prohloubil své studium na Papežském  Athaeneu  Regina Apostolorum a zakončil je dizertační prací Teologické problémy exorciční praxe.
    Vypracoval zvláštní  FORMU  VELKÉHO  EXORCISMU,  KTERÝ  JE  ZAMĚŘEN  PROTI  PŘÍTOMNOSTI  DÉMONŮ  NA  URČITÝCH  MÍSTECH,  BUDOVÁCH  NEBO  CELÝCH  MĚSTECH.  Tato forma nebyla zatím Vatikánem aprobována. Důležité však je, že nebyla ani Vatikánem ani jinou církevní autoritou zakázána. Jednoho takového velkého exorcismu se účastnil jeden z kardinálů. Je na čase, aby tato forma byla na příslušných místech akceptována.
   (KI)                                                   
 
                                                    
                            "ODPOVĚĎ"  VATIKÁNU  NA  DUBIA:

     V Římě se spekuluje o tom, zda Dubia nejsou důvodem, proč ve stejný den, kdy byla zveřejněna, svolal František všechna dikasteria římské kurie. Taková jednání jsou však svolávána dlouhodobě, mohou však okrajově projednávat také Dubia.
     La Croix, list francouzské biskupské konference, uveřejnil zprávu, že Vatikán na Dubia odpověděl.  NEBYL  TO  VŠAK  FRANTIŠEK,   ale spíše nově jmenovaný prefekt dikasteria pro laiky, rodinu a život mons. Farrel, který tím vstoupil do ringu.    19. listopadu obdrží kardinálský klobouk. K obraně použil Farrel National Catholic Reporter, což je vlajková loď progresivní publicistiky katolické církve. Na pomoc přispěchal Antonio Spadaro, redaktor jezuitské La Civilta Cattolica: „František musí kardinálům odpovědět“. Přitom poukázal na list Františka argentinským biskupům, ve kterém František chválil jejich pastorační směrnice jako správnou aplikaci AL. Tyto „směrnice“ umožňují připuštění osob žijících v neregulérních situacích ke svátostem.
     Čtyři kardinálové však nepředložili Dubia ani Spadarovi ani Farellovi nýbrž papeži a od něho očekávají odpověď. To je přesně to, co František nechce. Poněvadž je zahnán do úzkých, spekuluje se v Římě o čtyřech možnostech, jak by mohl papež reagovat:       Korigovat AL podle požadavků kardinálů,
      přiznat se k chybné nauce s rizikem možných závažných následků pro jednotu církve;
      zahalit se dále do mlčení a vystavit se tak nebezpečí, že po zbytek pontifikátu bude Lame Duck (Kulhavou kachnou, jak se v USA říká prezidentům neschopným jednání);
      anebo odstoupit.
Františkovi se přisuzuje význačná taktická fantazie. Jak bude reagovat?
 

                  Z  INTERVIEW  PENTIN  -  KARDINÁL  BURKE:

    Pentin: Co se stane jestliže Svatý otec nebude reagovat na Vaše gesto spravedlnosti a blíženské lásky a nevytvoří jasno o nauce církve, jakého chcete dosáhnout?
      Burke: Pak musíme tuto situaci projednat. V tradici církve existuje praxe korigovat papeže. Je to jistě něco zcela ojedinělého Ale když se nedostaví žádná odpověď na tyto otázky, pak by to byla záležitost formálního aktu k nápravě závažné chyby.
    Pentin: V případě konfliktu mezi katolickou naukou a posvátnou tradicí církve: co je pak závazné pro věřící a kdo má autoritu to stanovit?
      Burke:Závazná je tradice. Církevní autorita existuje jen ve službách tradici. Mám na mysli List sv. Pavla Galatským (1,8) „Kdo vám ale hlásá jiné evangelium, než jsme vám hlásali, budiž proklet, i kdyby to byl sám anděl z nebe.“
    Pentin: Kdyby papež učil závažnou herezi, která oprávněná autorita to může konstatovat a jaké budou důsledky?
      Burke:V takových případech, a to se už v dějinách stalo, kardinálové a biskupové  MUSÍ  JASNĚ  VYHLÁSIT,  ŽE  PAPEŽ  HLÁSÁ  BLUDY   a  žádat,  aby  je  opravil.
   ( katholisches.info)
                                                                
                                                                 
                   PRAVDA  UPRAVENÁ  BERGOGLIEM:
                                                                           
                                     CO  JE  "AL"?                                                         
         Postsynodální exhortace Amoris laetitia je katastrofální dokument
                                       10. 4. 2016
      Postsynodální apoštolskou exhortací Amoris laetitia zveřejněnou 8. dubna, se papež František oficiálně vyjádřil k problémům, o kterých se dva roky diskutuje. V konzistoři 20. - 21. února 2014 svěřil kardinálu Kasperovi úkol zahájit debatu na toto téma. Téze kardinála Kaspera, podle kterých má církev změnit svou praxi v oblasti manželství, představovaly leitmotiv dvou synod o rodině v roce 2014 a 2015 a představují dnes stěžejní body Františkovy exhortace.
     V průběhu těchto dvou let se zapojili do debaty významní kardinálové, biskupové, teologové, aby dokázali, že mezi naukou a praxí církve musí existovat intimní sepětí. Pastorace se totiž zakládá na dogmatické a morální nauce. »Nemůže zde být pastorace,která není v souladu s pravdou církve a její morálkou, je v rozporu s jejími zákony a není zaměřena na dosažení ideálů křesťanského života.« prohlásil kardinál Velasio Paollis ve svém proslovu k církevnímu tribunálu v Umbrii 27. března 2014. Idea odloučit magisterium od pastorační praxe je podle kardinála Saraha »formou hereze a nebezpečná schizofrenická patologie (La Stampa 24. února 2015).
     V týdnech, které předcházely postsynodální exhortaci, se množily veřejné i soukromé intervence kardinálů a biskupů u papeže s cílem naléhavé žádosti zastavit promulgaci  DOKUMENTU  PLNÉHO  BLUDŮ,   odhalovaných v četných opravných návrzích, které překládala Kongregace pro nauku víry. František neustoupil, ba zdá se, že svěřil poslední redakci exhortace nebo alespoň její stěžejní pasáže do rukou teologů, k nimž chová důvěru a kteří se pokusili reinterpretovat svatého Tomáše ve světle hegelovské dialektiky. Výsledkem je text, který není nejasný, nýbrž jasný ve své neurčitosti. Teologie praxe totiž vylučuje jakékoliv pevné doktrinální tvrzení a přenechává historii, aby vytyčila linie lidského jednání a skutků. Z toho důvodu, jak tvrdí František, »je pochopitelné«, že o klíčovém tématu rozvedených a civilně sezdaných (…) neměla by se očekávat od synody nebo od této exhortace nová zásadní norma kanonického typu, použitelná na všechny případy (srov. §300). Pokud panuje přesvědčení, že křesťané se ve svém chování nemusejí řídit absolutními principy, ale mají naslouchat »znamení doby«, bylo by jistě kontradiktorní čekat nějaká obecná pravidla.
     Všichni očekávali odpověď na základní otázku: ti, kteří po prvním manželství uzavřou civilní sňatek, mohou přistupoval ke svátosti Eucharistie? Na tuto otázku odpovídala církev vždy kategoricky NE. Rozvedení znovuoddaní nemohou přistupovat k přijímání, protože podmínky jejich života objektivně protiřečí přirozené a křesťanské pravdě o manželství, kterou představuje a uskutečňuje Eucharistie (Familiaris Consortio, § 84).
     Podstata skutku je tato: zákaz pro rozvedené a znovuoddané přistupovat k přijímání není absolutní. Papež nedává oprávnění ve formě obecného pravidla k přijímání rozvedených,  ALE  TAKÉ  JE  NEZAKAZUJE.   Kardinál Caffara oponuje Kasperovi takto: »Zde se jedná o nauku. Nevyhnutelně. Je možno také říct, že se tak neděje, ale děje se tak. A nejen to. Zavádí se obyčej, který při delším trvání prosazuje tuto ideu u lidí, a to nejen křesťanů: neexistuje prý žádné manželství absolutně nerozlučitelné. A že to je zcela jistě proti vůli našeho Pána, o tom nemůže být pochyb.«
     Pro ‚teologii praxe‘ neplatí pravidla, ale konkrétní případy. A to, co abstraktně není možné, je možné konkrétně. Ale jak správně konstatuje kardinál Burke: »Jestliže by církev dovolila přijetí svátostí, třeba jen v jediném případě, jediné osobě, která se nachází v neregulérním stavu, znamenalo by to, že manželství není nerozlučitelné, a proto dotyčná osoba nežije ve stavu cizoložství, anebo eucharistie není tělo a krev Kristova, nutně vyžadující správnou dispozici přijímajícího, tzn. lítost nad těžkým hříchem a pevné rozhodnutí už dále nehřešit (Interview pro Alessandra Gnocchiho v Il Foglio 14. října 2014).
     Navíc,  VÝJIMKA  JE  URČENA  K  TOMU,  ABY  SE  STALA  PRAVIDLEM,  protože kritérium pro připuštění k přijímání je v Amoris laetitia přenecháno „osobnímu rozhodnutí“ jednotlivců. Rozlišování se uskutečňuje skrze rozhovor s knězem, v interním fóru (§ 300) „případ od případu“. Ale jací to budou pastýři duší, kteří se odváží zakázat přístup k eucharistii, jestliže »samo evangelium nás žádá, abychom nesoudili a neodsuzovali« (§ 308) a jestliže je třeba»všechny integrovat« (§ 297). Pastýři, kteří by se chtěli odvolávat na církevní přikázání, by riskovali, že podle exhortace budou »jako kontroloři milosti a nikoliv rozdavatelé« (§ 310). »Proto u těch, kteří žijí v neregulérní situaci, se pastýř nemůže spokojit pouze s aplikací morálních zákonů, jako by to byly kameny, kterými házíme po životě osob. To je případ lidí zavřených srdcí, kteří se často skrývají dokonce za naukou církve, aby se posadili na Mojžíšův stolec a soudili obtížné případy a zraněné rodiny někdy s nadřazeností a povrchností« (§ 305).
     Tato nevídaná řeč, tvrdší než tvrdost srdce, které kárá „kontrolory milosti“, je příznačným rozlišujícím znamením Amoris laetitia, a to nikoliv náhodou. V tiskové konferenci 8. dubna kardinál Schönborn definoval »lingvistickou událost«: »Mojí velkou radostí z tohoto dokumentu je skutečnost, že koherentně překonává umělé a vnější rozdělování mezi regulérním a neregulérním«.
     Jazyk, jako vždy, vyjadřuje obsah. Situace, které postsynodální exhortace definuje jako »tak zvané neregulérní«, jsou situace veřejného cizoložství a mimomanželského soužití. Pro Amoris laetitia však představují ideál křesťanského manželství, třeba jen »dílčím a analogickým způsobem« (§ 292). »Z důvodu podmíněnosti nebo polehčujících faktorůje možné uvnitř situace objektivně hříšné – která není hříšná subjektivně, anebo ne plným způsobem – žít v Boží milosti, je možno milovat, je možno také růst v životě milosti a lásky a přijímat k tomu účelu pomoc církve« (§ 305);v určitých případech by to mohla být také pomoc svátostí« (pozn. 351).
     Podle katolické morálky okolnosti, určující kontext, ve kterém se uskutečňuje jednání, nemohou modifikovat morální kvalitu skutků a učinit z vnitřně zlého skutku jednání dobré a správné. Ale tato nauka o intrinsece malum je popřena exhortací Amoris laetitia, která se orientuje na novou morálku odsouzenou papežem Piem XII. v četných dokumentech a Janem Pavel II. ve Veritatis splendor.
     ‚Situační morálka‘ přenechává okolnostem a v posledním rozhodnutí subjektivnímu svědomí člověka vymezovat, co je dobro a co je zlo. Mimomanželské sexuální soužití nehodnotí exhortace jakožto intrinsece malum, nýbrž jako akt lásky zvažovaný podle okolností. Navíc, zlo samo v sobě zde ani neexistuje, stejně jako neexistuje těžký a smrtelný hřích. Zrovnoprávnění osob ve stavu milosti (situace ‚regulérní‘) a osob ve stavu stavu permanentního hříchu (situace ‚neregulérní‘) není jen lingvistické, ale zdá se, že podléhá luterské teorii o člověku, který je simul iustus et peccator, odsouzené Dekretem o ospravedlnění tridentského koncilu (Denz-H nn. 1551-1583).
     POSTSYNODÁLNÍ  EXHORTACE  AL  (Amoris laetitia) je mnohem horší než relace kardinála Kaspera, proti které se obrací tak velké množství kritik v knihách, článcích a rozhovorech. Kardinál Kasper položil několik otázek a exhortace nabízí odpověď: OTEVÍRÁ  DVEŘE  ROZVEDENÝM  A  ZNOVUODDANÝM,   kanonizuje situační morálku   A  SPOUŠTÍ  PROCES   normalizace všech forem more uxorio – CIZOLOŽNÉHO  SOUŽITÍ  -  A  ŠUP  DO  PEKLA!!!
     Uvážíme-li, že nový dokument patří k řádnému a neomylnému magisteriu, je třeba si jen přát, aby se stal předmětem hluboké kritické analýzy ze strany teologů a pastýřů církve, bez iluzí, že je na něho možno aplikovat „hermeneutiku kontinuity“.
     Jestliže text je katastrofální, daleko  KATASTROFÁLNĚJŠÍ  JE  FAKT,  ŽE  HO  PODEPSAL  KRISTŮV  NÁMĚSTEK!  Ale pro toho, kdo miluje Krista a jeho církev, je to nejlepší důvod promluvit a nemlčet.
     Vezměme za svá slova mons. Atanasia Schneidera: ‚Non possumus!‘   NEPŘIJMU  MLHAVOU  ŘEČ  ANI DOVEDNĚ  MASKOVANÁ  ZADNÍ  VRÁTKA  K  ZNESVĚCENÍ  SVÁTOSTI  MANŽELSTVÍ  A  EUCHARISTIE!  Podobně  NEPŘIJMU  VÝSMĚCH  ŠESTÉMU  BOŽÍMU  PŘIKÁZÁNÍ!  Raději ať jsem posmíván a pronásledován, než bych přijal nejednoznačné texty a   A  NEPOCTIVÉ  ZPŮSOBY!  'DÁVÁM  PŘEDNOST   průzračně jasnému‚ OBRAZU  KRISTA,  PRAVDY,  PŘED  OBRAZEM  LIŠKY  ZDOBENÉ  DRAHOKAMY‘ (sv. Irenej), neboť ‚vím, komu jsem uvěřil‘, ‚scio, cui credidi!‘ [2 Tim 1, 12].“
     (Roberto de Mattei, Corrispondenza Romana)

 Poznámka překladatele:  Citace z exhortace jsou přeloženy podle originálu, který použil  autor. -lš-
                               MÁME  NOVÉ  DOGMA?
                            Lumen de Lumine - 23.1.2017

        Bergogliánští biskupové vytvořili z papežovy dvojznačnosti jednostranně hotovou věc. „Revoluce něžnosti se změnila na klacek.“ Nejzávažnější případ se zatím udál v Kolumbii, kde biskup Robert Corredor v diecézi Pereira oficiálně suspendoval mladého kněze Luise Carlose Uribe Medinu, protože „veřejně i soukromě  ODMÍTAL „doktrinální a pastorační  NAUKU Svatého otce   VE  VĚCI  MANŽELSTVÍ  A  EUCHARISTIE".
    S odvoláním na kánon 1364 §1 KCP ho biskup prohlásil za odpadlíka a heretika, protože odmítá nauku Kristova nástupce.
Biskup obvinil kněze, že jeho ideje jsou v rozporu s katolickou vírou. Suspendovaný však nezastává nic jiného, než co je obsaženo v Katechismu katolické církve. Prohlásil veřejně, že  "osoby ve stavu těžkého hříchu, jakým je cizoložství, nemohou přistupovat ke svatému přijímání".
    Katholisches. info

                             Kardinál Sarah vyslovuje znepokojení
                               Lumen de Lumine  -  1. 12. 2016

        Francouzský týdeník Homme Nouveau uveřejnil rozhovor s kardinálem Robertem Sarahem, který vyjádřil krajní znepokojení z velkého zmatku, který zavládl v katolickém světě ve věci nauky církve, a to i mezi biskupy.
        Kardinál se cítí povolán, aby promluvit z pozice prefekta Kongregace pro božský kult a svátostný řád, protože současná dezorientace se týká tří svátostí: manželství, pokání a Eucharistie. Podle kardinála zmatek, který prožíváme, pramení z nedostatku formace, která se bohužel týká samotných spolubratří v biskupské službě. Kardinál Sarah zdůrazňuje, že  KAŽDÝ  BISKUP  JE   v prvé řadě  VÁZÁN  NAUKOU  O  MONOGAMNÍM  NEROZLUČITELNÉM  MANŽELSTVÍ,  KTERÉ  KRISTUS  USTANOVIL  jako řádnou formu, v níž spočívá dobro muže, ženy i dětí.
        Tato pravda nemůže nemít důsledky, pokud jde o možnost přistupovat k svatému přijímání: »Celá církev po všechen čas pokládala za nesporný fakt, že k svatému přijímání nemůže přistupovat, kdo si je vědom, že se dopustil těžkého hříchu, a tento princip byl potvrzen v encyklice Ecclesia de Eucharistia Jana Pavla II.« Kardinál prefekt dodává: »ANI  PAPEŽ  NEMÁ  PRÁVO  RUŠIT  TENTO  BOŽSKÝ  ZÁKON!«.
     (Chiesa e post concilio 30. listopadu 2016)

                         ARCIBISKUP  TREFIL  HŘEBÍK  NA  HLAVIČKU!
                                        Lumen de Lumine  - 20. 10. 2015

                 Útok na rodinu pochází od ďábla. Je nezbytný duchovní boj.
      Z vystoupení arcibiskupa Fülöpa Kocsise z řeckokatolického arcibiskupství Hajdudrog v Maďarsku:
     "Zaměřím svou pozornost k paragrafu 8 Instrumentum laboris, ale ve skutečnosti spatřuji zásadní chybu v celém textu: schází zde naše hledisko na tato témata. Z toho důvodu bych mohl jmenovat všechny paragrafy, které analyzují současnou situaci ve změněné společnosti a epoše a těžkosti, které nastaly v poslední době a které jsou nazvány „výzvou“.
    Zdá se mi, že text postrádá vysvětlení původu, kořenů těchto změn: odkud přicházejí?  VELKÁ  ČÁST  Z  NICH  NENÍ  V  SOULADU  S  BOŽÍM  PLÁNEM,  NEPOCHÁZEJÍ  OD  NĚHO!  A pokud je tomu tak, musíme se ptát:  ODKUD  TEDY  POCHÁZEJÍ  tyto těžkosti?
    Musíme říct zcela jasně, že  V  NAŠEM  HLUBOCE  ZKAŽENÉM  SVĚTĚ  JSOU  RODINA  A  LIDÉ  DOBRÉ  VŮLE NAPADÁNI  a vystaveni silným útokům.  A  TO  JE  ÚTOK  ĎÁBLA !  Musíme pojmenovat pravým jménem ďábelské síly, které v těchto událostech sehrávají velkou roli, neboť jen tak můžeme najít cesty k jejich řešení.
»Vedeme přece zápas ne proti nějaké obyčejné lidské moci, ale proti knížatům a mocnostem, proti těm, kteří mají svou říši tmy v tomto světě, proti zlým duchům v ovzduší « (Ef 6,12).
    Tak můžeme vidět zcela zřetelně, že je ve skutečnosti nezbytný duchovní boj, abychom odvrátili útoky Satana v naší době. Pokládal bych za velmi dobré, kdyby byl položen důraz na tento duchovní boj i   V  POSLEDNÍ  ČÁSTI  DOKUMENTU,  kde mají být formulovány návrhy na možná řešení. »Proto vezměte na sebe plnou Boží výzbroj. Jen tak budete moci odolat, až bude zle, všechno překonat a obstát« (Ef 6,13).
   + Fülöp Kocsis, Metropolita Archieparchie Hajdudrog (Maďarsko)
       Katholisches.in

             "Vaše řeč budiž ano, ano - ne, ne, Co je nad to, je ze Zlého!"

                              BRATRSKÉ  NAPOMENUTÍ

    Argentinští biskupové církevní provincie Buenos Aires, kteří stojí papeži velice blízko, vydali v září pastorační dokument, který s odvoláním na  AL  SCHVALUJE  ROZVEDENÝM  A  ZNOVU  CIVILNĚ  SEZDANÝM  PŘÍSTUP  K  SVATÉMU  PŘIJÍMÁNÍ.  Papež jejich dokument pochválil. Ani při tom však neuplatnil magisteriální autoritu. Chválit dokument, který konkrétně zavádí to, co AL pouze naznačuje, může však být označeno za formální herezi.
    Kardinál obhajoval své srovnání současného zmatku s ariánským sporem ve čtvrtém století. Oba spory se týkají základních pravd víry: tentokrát jsou to pravdy o svatosti manželství a o svaté Eucharistii. Jestliže tyto zmatky neustanou, vzniknou v církvi velké skupiny, které nebudou vyznávat katolickou víru, a to je „vážná záležitost“, jak učí svatý Ambrož.
    „Bratrské napomenutí“ se neliší příliš od Dubia. Pravdy, které AL zpochybňuje, budou postaveny vedle oficiální nauky církve, tak jak ji vždy učila a jak ji praktikovala. Na základě toho budou tyto omyly korigovány.
      (KI)

    KANADŠTÍ  BISKUPOVÉ  PROTI  BERGOGLIOVI  A  ARGENTINSKÝM  BISKUPŮM - 16.9.2016

      Kanadští biskupové provincie Alberta zveřejnili Pastorační směrnice, dokument adresovaný kněžím, jáhnům a těm, kteří pracují v pastoraci týkající se lidí a rodin v těžké situaci. Odmítají s veškerou rozhodností názor, že postsynodální list AL může něco změnit na církevní praxi vůči těm, kteří žijí v nedovoleném svazku. Na nauce o jejich připuštění k svatému přijímání se nic nemůže měnit. V jejich dokumentu stojí:
     Může se stát, že tyto páry vlivem médií, přátel nebo rodiny dospějí k názoru, že v praxi církve došlo ke změně, že nyní mají i rozvedení a civilně sezdaní možnost přistupovat při mši svaté k svatému přijímání, pokud o tom vykonají rozhovor s knězem. Tento názor je mylný. Páry, které si přejí mluvit s knězem, musí být vítány, aby jim znovu předložil „Boží plán s manželstvím v celé jeho velikosti“ (AL370) a pomohl jim nastoupit správnou cestou úplného smíření s církvi.
     Co se týká podmínky pro přijetí svatého přijímání, biskupové důrazně připomínají, že je k tomu naprosto nezbytný stav posvěcující milosti. Hříchy musí být očištěny ve svaté zpovědi. V té věci odkazují na Katechismus katolické církve čl. 1450 – 1460 a kán. 959 Kodexu církevního práva.
     Dokument podepsali: arcibiskup Richard W. Smith z Edmontonu, arcibiskup Gerard Pettipas CSsR z Grouard-McLennan, biskup Frederick Henry z Calgary, biskup Mark Hagemoen z Mackenzie-Fort Smith, biskup Paul Terrio z St. Paul a světící biskup Gregory J. Bittman z Edmontonu.
    (KI)

                                                         
                 739.    Poselství Ježíše ze dne 19. března 2013 v 2

  POSTUPNĚ SE JEJICH ZLÉ ÚMYSLY STANOU ZŘEJMÉ, AŽ SAMI KLOPÝTNOU
      Má drahá milovaná dcero,
mé svaté Slovo se v tomto čase šíří skrze tato poselství jako mocný vichr celým světem.
     Mnozí uslyší můj hlas, ať chtějí, nebo ne, neboť bude znít jako hrom před bouří. Někteří rozpoznají Ducha Svatého, jak uchvacuje jejich duše. Jiní, na neštěstí, nikoliv, ale těm říkám: Slyšeli jste můj hlas. Pohnul vaší duší, a přesto se Mi uzavíráte. Přesto se ke Mně obracíte zády. Možná se bojíte mého hlasu, protože může být zdrcující, ale jedinou věc, kterou učinit nemůžete, je ignorovat Mě.
     Můj Duch Svatý je tak mocný, že se dotkne vašich duší, ať si to přejete, nebo ne. Vy, kteří utíkáte, skrýváte se a děláte, jako bych nebyl přítomen – měli byste vědět, že nebudete schopni popřít moji přítomnost, a nesejde na tom, jak silně se o to pokoušíte.
     Někteří z vás se budou stavět proti Pravdě, protože vám chybí víra v můj slib nabídnout vám věčný život. Mnozí z vás shledávají tento slib hrozivým a dali by přednost si myslet,  ŽE  VELKÝ  DEN  PÁNA  NEPŘIJDE  BĚHEM  JEJICH  ŽIVOTA !   A tak zavíráte oči, zacpáváte si uši a hledáte útěchu v jiných věcech.
     Jistota, kterou pociťujete, když se pokoušíte nalézt pokoj tam, kde jej [ještě] nalézt můžete, bude mít krátké trvání. Brzy vám bude Boží Slovo odepřeno. Slova, která jste byli zvyklí slýchat, zmizí z kázání a dopisů vašich biskupů a kardinálů, které pronášejí k vám a ke všem mým nic netušícím následovníkům.
  ZEDNÁŘSKÉ  SEKTY  PRONIKAJÍ  DO  CÍRKVE  V  ŘÍMĚ.  Nemylte se – v rozpětí jednoho života může být pouze jeden papež.
     Mnozí z mých následovníků nyní odmítnou mé svaté Slovo, Pravdu, právě tak, jak to udělali během mého soudu na zemi. Ty, má dcero, budeš odmítnuta jako kacíř, budou se ti posmívat a zesměšňovat tě. Falešnému proroku se staneš trnem v oku. Ale brzy všichni uvidí lstivé činy a mazaná gesta těch falešných podvodníků, kteří ovládají můj trůn v Římě, neboť se rovnají svatokrádeži.
     Postupně se jejich zlé úmysly stanou zřejmé, až sami klopýtnou a ti, požehnaní vhledem, jenž jsem jim udělil, si uvědomí ohavnost, která se tak projeví.
     ŠELMA  JE  NYNÍ  PŘIPRAVENA  A  VYTVÁŘÍ  LAICKÝ  OKRUH,  zahrnující některé ze světových vůdců   V  JEDNOTĚ  SE  VŠÍM  CO  JE  PROTI  BOŽÍMU  KRÁLOVSTVÍ.     D É M O N I Č T Í   D U C H O V É,   kteří   OBSAZUJÍ  TYTO  UBOHÉ  DUŠE  SE  KVŮLI  SVÉ  PÝŠE  A  AROGANCI   sami ukážou, aby je všichni viděli,   SKRZE  JEJICH  GESTA,   která budou pečlivě zkoumána a analyzována, dokud těm, kteří jsou požehnaní darem rozlišování, nezačnou svítat konečné odpovědi.
  Důvěřujte Mi. Důvěřujte tomuto daru víry. Nechejte Mě vás podpírat a vést vás skrze džungli zlých stvoření, které chtějí pozřít vaše duše.
   Váš Ježíš

                      JAKO  OVCE  BEZ  PASTÝŘE
                        Lumen de Lumine -  6.3.2016

     Temnou a bolestnou situaci na italské politické scéně a zmatek mezi italskými katolíky charakterizuje Antonio Socci jako trosky, které zbyly po řádění velkého cyklonu, a píše:
     Není to důsledek protikřesťanské antropologické revoluce, která byla vnucena západní Evropě, ale je to především vpád ARGENTINSKÉHO  PAPEŽE,  KTERÝ  JE  FAKTICKÝM  NEPŘÍTELEM  VEŘEJNÉ  KATOLICKÉ  PŘÍTOMNOSTI.

                                         Papa  „BONINO“
     PAPEŽE,  KTERÝ  SE  TAK  SOLIDARIZUJE  S  NEPŘÁTELI  CÍRKVE  MÍSTO  SE  SVÝMI  VĚŘÍCÍMI,  JSME  JEŠTĚ  NIKDY  NEVIDĚLI !  Je to papež, který vychvaluje „dobrodiní“ arabské invaze do Evropy, papež, který Emmu Bonino a Napolitana označuje za „velikány dnešní Itálie“, zatímco katolíky každodenně očerňuje, papež, který si zvolí Eugenia Scalfariho za svého důvěrníka a svěřuje se mu se svými heretickými myšlenkami, (které jsou pak do písmene vytištěny), papež, který bombarduje katolickou nauku a její svátosti (které tvoří pilíře víry), a prohlašuje, že „katolický“ Bůh neexistuje, zatímco pomrkává na protestanty, muslimy a buddhisty.
     Papež, který hřímá proti těm západním politikům, kteří nechtějí zbourat hranice a nechtějí nechat zaplavit státy oceánem imigrace, a naopak používá nekritické tóny plné úcty vůči komunistickým despotům v Pekingu, jimž dokonce doporučuje, aby si nelámali příliš hlavu se svými zločiny a svou tyranií, která má na svědomí mnoho milionů obětí.
     Papež, který oslovuje „soudruhy“ v Centro sociale Leoncavallo a vyzývá je, aby „pokračovali v boji“, zatímco s pohrdáním odmítá jakýkoliv kontakt s rodinami z Family day (nemá pro ně ani pozdrav ani požehnání).

                                        Zrazený lid
      Právě dvě manifestace Family day - 20. června 2015 a 29. ledna 2016 představují snahu křesťanského lidu (šokovaného dvěma lety bergoglianismu) opřít se o světlou nauku Jana Pavla II. a Benedikta XVI.
      Papež Ratzinger - ze své vatikánské separace – se musí dívat na tento lid, který se sešel v Římě za tisícerých obětí, se stejným smutkem jako Ježíš na jedné slavné stránce evangelia: „Uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře“ (Mk 6,34).
     „Biskup Říma“ se snažil nejen sabotovat Family day, ale v klíčových hodinách, kdy se jednalo o osudu návrhu Cirinna (1) – který byl v krizi právě kvůli manifestaci v Circus Maximus – prohlásil výslovně ke svazkům gayů „zde já se nevměšuji“ a dokonce tvrdil – bez uzardění – že si nevzpomíná na nějaký oficiální církevní dokument z roku 2003, který podepsal papež Jan Pavel II. a kardinál Ratzinger.
      To už byla definitivně volná cesta, na kterou Renzi čekal, signál, že je možno dále pokračovat s návrhem zákona Cirinna, protože od papeže nepřišlo nikdy žádné anathema, které by postihovalo údajného katolíka ve funkci předsedy vlády.
      Význam schválení, jaké představovalo ono „nevměšuji se“, byl evidentní podle shodného „nevměšuji se“ k otázce imigrace vysloveného v USA: v onom případě Bergoglio intervenoval do prezidentských voleb: aby přibrzdil Trumpa ve prospěch Clintonové (Bergogliův pontifikát vůbec nachází svůj interpretační rámec v Obamově kadenci; argentinský papež se vlastně přidržuje agendy Obama – Clintonová).
       Pokusy založit v Itálii novou monotematickou politickou stranu rodiny nemají vyhlídku na úspěch. Ostatně katolíci mají jiné starosti než monotematické strany: Jejich naléhavým úkolem je zabránit sebedemolici církve a společnosti.                          
                   Antonio Socci, Lo Straniero

Pozn. (1) Cirinna - návrh stejnojmenné poslankyně na uzákonění sňatků gayů. (2) Renzi - it. ministerský předseda

                                                                      
            399.      Poselství Ježíše ze dne 12. dubna 2012 v 11:27.
      TENTO  PAPEŽ  MŮŽE  BÝT  ZVOLEN  ČLENY  KATOLICKÉ  CÍRKVE,
                              ALE  BUDE  TO  FALEŠNÝ  PROROK !

    JEHO  VOLIČI  JSOU  VLCI  V  ROUCHU  BERÁNČÍM  A  JSOU  ČLENY  TAJNÉ  ZLOVOLNÉ  ZEDNÁŘSKÉ  SKUPINY,  VEDENÉ  SATANEM.
    Tímto způsobem se Satan pokusí mou církev zničit.
    Žel, tento   F A L E Š N Ý   P R O R O K   PŘILÁKÁ  MNOHO  PŘÍVRŽENCŮ.  Ti, kteří mu budou odporovat, budou pronásledováni. (Vzpomeňte si, co se dělo v Argentině - únosy, zatýkání, mučení, vraždění nepohodlných..)
    Jednejte, děti, dokud můžete. Odsuďte tyto lži, které budou předkládány těmi, kteří se vás pokusí přesvědčit o pravosti falešného proroka.
    Buďte pevní.
    STŮJTE  PEVNĚ  PŘI  MNĚ,  VAŠEM  JEŽÍŠI!   Nikdy nepochybujte o mém Svatém Slovu.
    Kniha Zjevení je pravdivé Boží Slovo. Nelže vám.
    Ne všechna tajemství v ní obsažená jsou vám známa. Všechny je odhalím prostřednictvím Marie Božího milosrdenství, i když pravda bude vášnivě  NAPADÁNA  A  POVAŽOVÁNA  ZA  KACÍŘSTVÍ !
    Nezapomeňte jednu důležitou lekci:  Mé Slovo, bylo také  považováno  ZA      KACÍŘSTVÍÍ,  když  JSEM  PŘIŠEL  POPRVÉ  NA  ZEM!
    Věřící, včetně mých posvěcených služebníků, kteří představují mou církev na zemi, budou mé Slovo, které dostáváte teď, za mého Druhého příchodu,  TAKÉ  POVAŽOVAT  ZA  KACÍŘSTVÍ.(viz arcibiskup Graubner)
    Satan obětuje mnoho duší, aby uspokojil svoji konečnou touhu způsobit co největší hoře.
    Buďte ujištěni, že to bude   k a t o l i c k á   c í r k e v,   založená Mnou a dána pod velení mého milovaného apoštola Petra, která v tomto konci časů  b u d e   n e j v í c e   t r p ě t.
    Mějte se stále na pozoru. Prosím, modlete se modlitbu (43) z modlitební kampaně:

         ZA SÍLU K OBRANĚ MÉ VÍRY PROTI FALEŠNÉMU PROROKOVI.
  "Drahý Ježíši, dej mi sílu, abych se zaměřil na tvoje učení a vždy hlásal Tvé svaté slovo. Nikdy nedovol, abych byl pokoušen uctívat falešného proroka, který se pokusí vydávat za Tebe. Udržuj mou lásku k Tobě silnou. Dej mi milost daru rozlišení tak, abych nikdy nezapřel pravdu, obsaženou v Bibli svaté, bez ohledu na lži, které mi budou předkládány, abych se odvrátil od Tvého pravého Slova. Amen."
    Pravda je zapsána v Písmu svatém.
    Kniha Zjevení neodhaluje všechno, protože Já, Beránek Boží,   přicházím teprve teď,   abych  PŘED  ZRAKY  CELÉHO  SVĚTA  OTEVŘEL  KNIHU  ZJEVENÍ!
    Jakýkoliv lidský výklad ohledně 1000 let není důvěryhodný.
    Musíte věřit jenom Božímu Slovu.
       Váš milovaný Ježíš

         KATECHEZE  O  MIGRANTECH  PAPEŽE  FRANTIŠKA  26. 10. 2016 :

   Drazí bratři a sestry, pokračujeme v reflexi o skutcích tělesného milosrdenství... Tyto skutky ozřejmují, že křesťané nejsou znaveni a líní v očekávání konečného setkání s Pánem, nýbrž jdou mu denně v ústrety a rozpoznávají jeho tvář v lidech, kteří potřebují pomoc. V naší době je tento skutek  TÝKAJÍCÍ  SE  CIZINCŮ  víc než aktuální. Ekonomická krize, ozbrojené konflikty a klimatické změny nutí lidi mogrovat...Dějiny lidstva jsou dějiny migrace...Někdy se zdá, že tiché skutky mnoha mužů a žen, kteří různými způsoby poskytují uprchlíkům a  MIGRANTŮM  pomoc a asistenci, je zastiňována  HLASEM  JINÝCH,  KTEŘÍ  DÁVAJÍ  PRŮCHOD  INSTINKTIVNÍMU  SOBECTVÍ...Jediným řešením je  SOLIDARITA.  Solidarita s cizincem, solidarita s migrantem....
  (Česká sekce Rádia Vatikán)

                              KARDINÁL  DUKA  O  MIGRANTECH:

                                       Ještě že má někdo rozum

 KARDINÁL  DUKA:  NEREGULOVANÁ  MIGRACE  PŘINÁŠELA  VŽDY  KULTURNĚ-SPOLEČENSKÝ  PROPAD!
    Biskupové Čech a Slovenska mají vážné pochybnosti o vhodnosti současných řešení migračního problému v Evropě. V Bratislavě proběhla mezinárodní konference - 21. 2. 2017, které se kromě biskupů zúčastnili také političtí představitelé obou zemí. Podle kardinála Dominika Duky může nekontrolovaná migrace vést k dezintegraci společnosti. Jak upozornil, aktuální situace v zemích západní Evropy je pro nás varováním. Zdůraznil, že migrace musí být regulována takovým způsobem, aby brala ohled nejen na dobro migrantů, ale také obyvatel hostitelských zemí. "Neregulovaná migrace v celé historii lidstva vždy přinášela  NÁSILÍ,  VÁLKY,  ekonomický a kulturně-společenský propad", řekl pražský arcibiskup.
     Bratislavský arcibiskup a předseda Konference biskupů Slovenska Stanislav Zvolenský ve svém vystoupení upozornil, že příchod tisíců migrantů z muslimského světa může  ZÁSADNĚ  ZMĚNIT  NAŠI  CIVILIZACI,  a dodal, že "my toto setkání v průběhu desetiletí nemusíme ustát".  Země západní Evropy mají sice křesťanské kořeny, ale vliv křesťanství na jejich formování klesá, varoval arcibiskup Zvolenský.
  ( Světlo 10/2017,  Zdroj: www.radiovatikana.cz, 22. 2. 2017)

                             MUSLIMSKÁ  INVAZE
                         z Lumen de Lumine - 8. 9. 2015

    Maďarský biskup László Kiss-Rigó vyvolal mediální pozdvižení, když nepokrytě prohlásil: »To nejsou žádní utečenci, to je invaze. Přicházejí s pokřikem: „Alláh je veliký!“ Chtějí převzít kontrolu. Většina z nich se chová arogantně a cynicky.«
    Tento biskup plně sdílí názor a linii Viktora Orbána: „Papež František vůbec nezná situaci!“ Navíc tito lidé převážně pomoc nepotřebují, protože většina z nich je vybavena peněžními prostředky.
 (kath_net)

                            MULTIKULTURNÍ  SPOLEČENSTVÍ  V  PRAXI
    Britové se stávají cizinci ve vlastní zemi. Do některých částí svých měst mají vstup zakázán. Muslimští přistěhovalci je totiž vyhánějí. Britové se proto raději stahují pryč, a tak některá města připomínají spíše Afriku a Asii než Evropu.
    Britská spisovatelka Sue Reidová se vypravila do zcela muslimské čtvrti Savile Town na předměstí Dewsbury v hrabství Yorkshire. Bělošští obyvatelé už tam nežijí téměř žádní. Spisovatelka popisuje život muslimských žen, které jsou zahaleny od hlavy až po paty: "Mnoho z těchto muslimských žen se vůbec nestýká s osobami, jež nevyznávají islám. Jejich život je značně omezen a  ZAHRNUJE  JEN  VÝCHOVU  DĚTÍ,  VAŘENÍ,  případně  ÚČAST  na společenských akcích  s  ostatními ženami V místní  MEŠITĚ,  kterou provozuje vlivná islámská sekta  Deobandis. Jejich imámové nabádají své stoupence, aby se drželi od nemuslimů dále", napsala Sue Reidová pro "Daily Mail". Jak dále uvádí, pouze 48 ze 4033 zdejších obyvatel bylo podle sčítání z roku 2011 bílé pleti.
    S jednou Britkou se osobně setkala.  53letá Lorraine Matthewsová pracuje jako recepční v zubní ordinaci: "Sama ven v noci nechodím, protože pro nemuslimy je to zde nebezpečné. Není skutečně rozumné, aby tady bílá žena chodila sama po setmění po ulicích. Muslimští mladíci postávající před domy vůbec nerespektují bílé ženy", řekla jedna z posledních bílých obyvatelek této čtvrti.
    Špatnou zkušenost si v této neslavné čtvrti Savile Town prožila i samotná spisovatelka Sue Reidová. Když se ptali mladého muslima na cestu k mešitě, vyslechla si velmi nepřátelskou reakci: "Jdi pryč a už se nevracej! Tady nemáš co dělat!" cituje Reidová agresivního muslima. Podobné reakci čelí také poslední zbytky bílé populace v této čtvrti.
    Podobně jako v této čtvrti  JE  TAKOVÁTO  SITUACE  PO  CELÉ  BRITÁNII.  Nedávno vyšla studie, jež poukazuje na mizení bělochů z měst, kde žijí muslimští přistěhovalci. Konkrétně z ní kupříkladu vyplynulo, že v Londýně ubylo 600 000 bělochů a přibylo nejméně 1,2 milionu představitelů etnických menšin. Největší propady jsou zřejmé při pohledu na některé menší administrativní celky. V jedné části správní oblasti Blackburn with Darwen vědci zjistili, že běloši zde tvoří už jen 7,8 % populace. Přitom v roce 1991 to bylo ještě 42,3 %. Podobně jsou na tom oblasti Handsworth, Bradford nebo Luton.
  (Světlo 50/2016, zdroj: Life News Slovakia 8. 11. 2016)
 
        KORÁN  OBSAHUJE  79  VERŠŮ  VYZÝVAJÍCÍCH  K  ZABÍJENÍ  NEVĚŘÍCÍCH!
  NĚMECKO:  Řádová sestra Hatune Doganová, nedávno vyznamenaná Spolkovým křížem za zásluhy v oblasti charitativní péče  pro uprchlíky je tureckého původu a konvertitkou z islámu. Ve svém nedávném vyjádření pro média,  VAROVALA  EVROPANY   PŘED  NAIVNÍM  POHLEDEM  NA  ISLÁM. Řekla: "EVROPA  VPUSTILA  DOVNITŘ  VLKY,  zatímco  ovce jsou dosud venku. Nevěřím, že pro nás může být  NORMÁLNÍ,  když někdo  SKUTEČNĚ  ŽIJE  KORÁNEM!  To je nemožné!  Vždyť tato pro muslimy posvátná kniha obsahuje 79 veršů vyzývajících k zabíjení nevěřících!" Sestra Doganová uvedla poté konkrétní příklady ze Sýrie a Iráku, kdy muslimové zabíjeli nemluvňata křesťanů tak, že jim hlavičky rozbíjeli o skálu.
    (Glaube und Kirche, 10/2016)

  SÝRIE: Islámský stát zabíjí postižené děti, především ty s Downovým syndromem. Saudskoarabský muftí Abu Šarda nad nimi vyhlásil fatwu, tj. klatbu. Jejich choroba prý jim neumožňuje být bojovníky ISIS,  PROTO  PRÝ  NEMAJÍ  PRÁVO  NA  ŽIVOT!  ISIS tento názor akceptuje a takto i jinak postižené děti vraždí.
(Immaculata 6/2015)

                           BERGOGLIO  PROTI  JEŽÍŠI  KRISTU!

                         Papež si myslí, že je lepší než náš Spasitel
    Neměl  kardinál Kasper pravdu, když ohlašoval „velkou revoluci“? Nestaví Bergoglio apoštolskou exhortací „Amoris laetitia“ na hlavu učitelský úřad církve a  SÁM  SEBE  NAD  KRISTOVA  SLOVA  A  BOŽÍ  PŘIKÁZÁNÍ? Podle jeho slov prý nikoliv, tvrdí, že nauku nemění. Ale ve skutečnosti se ode dneška otevírá brána k něčemu, co dosud Písmo svaté a Církev zapovídaly.
    Operace „dvojí pravda“ byla ponořena v zamlžených a zcestných diskuzích. Proč? Aby se zakamuflovala ona „revoluce“, neboť v církvi není přípustné převracet Boží Zákon? Ano, ale především se tak děje kvůli rafinované gradualitě: je to strategie uvařené žáby, která se nyní v církvi aplikuje. Žába hozená přímo do hrnce s vařící vodou, by z hrnce vyskočila. Když se dá do hrnce s vlažnou vodou, kterou pozvolna zahříváme, nakonec se uvaří, ani neví jak.
    TAK  JSME  V  TĚCHTO  MĚSÍCÍCH  SVĚDKY  SOUSTAVNÉ  DEMOLICE  KATOLICKÉ  NAUKY.  Každý den kousek. Nakonec bude církev nucena zvolit si osud jakési ‚OSN‘ pro náboženství s příměsí Greenpeace a CGL (Generální konfederace práce).
    Ostatně – opakuji – byl to kardinál Kasper, který mluvil o „prvním kroku“ „revoluce“, a Kaspera také v únoru 2014 na konzistoři použil Bergoglio k tomu , aby hodil „bombu“ přijímání pro rozvedené a znovuoddadné .

                                       MIMO CESTU
    Tato „revoluce“ se uskutečňuje především tím, že se smazává pojem „smrtelného hříchu. Kardinál Müller na to správně upozornil: „Největším pohoršením, které může dát církev, není, když v ní jsou hříšníci, ale ,  KDYŽ  PŘESTANE  ROZLIŠOVAT  MEZI  DOBREM  A  ZLEM  a  relativizuje je; přestane vysvětlovat, co je to  HŘÍCH, a  OSPRAVEDLŇUJE  ho domnělou větší  VSTŘÍCNOSTÍ  A  MILOSRDENSTVÍM  VŮČI  HŘÍŠNÍKOVI.“
    Jan Pavel II. objasnil, že varovat před hříchem a před rizikem věčného zavržení je největším projevem mateřské lásky Církve.
To musí být hlavním úkolem papeže: JEŽÍŠ  KRISTUS  ULOŽIL  PETROVI,  ABY  BRATRY  "UTVRZOVAL  VE  VÍŘE"  NIKOLIV  ABY  MÁTL,  destabilizoval  A  SVÁDĚL  NA  SCESTÍ!
     Leč taková už je Bergogliova epocha. Sám kardinál Müller, strážce víry, řekl před třemi měsíci jedné novinářce z Die Zeit, že nepokládá papeže Bergoglia za heretika, ale dodal: „Zcela jiná věc je, když je nauka víry oficiálně prezentována způsobem nešťastným, scestným a vágním“ (fuorviante). Vzhledem k roli, kterou tento kardinál zastává, jeví se mi tato slova závažná jako balvany. Protože „fuorviante“ znamená zavádějící mimo cestu.  JE  PŘÍPUSTNÉ,  ABY  PAPEŽ  "ZAVÁDĚL  NA  SCESTÍ“?
    Kromě toho exhortace ukazuje,  ŽE  TATO  ZCESTNÁ  DVOJAKOST  není nechtěná náhoda, ale  JE  ZÁMĚRNÁ  STRATEGIE!  A opravdu, od včerejška propukl zběsilý vír interpretací samotné exhortace, vyvolaný zamlženým textem a kontradikcemi, které vyvolávají bouři.

                                                 DVOJÍ PRAVDA
     Zmatek živí sám papež Bergoglio, ačkolivjak mu káže povinnost podle evangelia hovořit s absolutní jasností: Vaše slovo buď ‚ano, ano – ne, ne‘; co je nad to, je ze zlého.
     Dnes naopak jsou dvojí cesta a dvojí pravda zcela evidentní, proto se bergogliovská partaj na vnitřním fóru snaží ujišťovat věřící a tvrdí, že se nic nemění (k čemu tedy ty dva roky zemětřesení v církvi a nyní dokument o 200 stránkách?), zatím co na externím fóru znějí fanfáry na oslsvu epochální změny. Všechny laické ultrabergogliánské listy to oslavují titulky: „Synoda, otevření papeže Františka“; „Přijímání pro rozvedené a sezdané umožněno“ (Repubblica); „Papež povoluje svátosti i pro znovuoddané“ (Corriere).
     Proč papež nenařídí otci Lombardimu, aby popřel tuto novinářskou interpretaci, ale ukládá mu, aby překotně dementoval banální drb o jeho zdravotním stavu? Není důležitější bránit víru před eventuálním zkomolením, než dementovat zdravotní problémy?
     Perfektním příkladem této pečlivě připravené dvojakosti je kluzká tisková konference k prezentaci exhortace, kterou vedl kardinál Schönborn a která se protáhla na dvě hodiny. V dnešním Vatikánu zavládla dvojí pravda.

                                            ZAVRŽENÍHODNÉ
    Zde je křiklavý příklad z textu exhortace. Aby bylo možno tvrdit, že nauka se nemění, Bergoglio musel určitým způsobem připomenout, za jakých podmínek mohli „rozvedenci“ přistoupit k přijímání: když se zavázali, že budou žít „jako bratr a sestra“.
To byla rozhodující pasáž ve Familiaris consortio Jana Pavla II., které měla být také ústředním bodem Bergogliovy exhortace, pokud měla tvořit kontinuitu trvalého učitelského úřadu. Ale toto pravidlo Bergoglio v textu ani necituje, objevuje se pouze v okrajové poznámce n.329, aby ji hned nato naboural slovy, že bez určitých „intimit“ by byla „věrnost“ kompromitována.
Z toho plyne, že pro Bergoglia neexistuje rozdíl mezi rodinou a neregulérními svazky, že „neregulérní situace neexistují a není možno říct, že se jedná o smrtelný hřích“. To je rozhodující bod. A tak ikdyž se zde neříká výslovně, že takové páry mohou být připuštěny k svatému přijímání, dává se na vědomí, že je to možno případ od případu připustit.

                                           LIKVIDACE CÍRKVE
    Exhortace de facto protiřečí liteře a duchu dekretu o ospravedlnění tridentského koncilu, dogmatické konstituci Lumen gentium (2VK) a morální encyklice Jana Pavla II. Veritatis splendor. Exhortace opravdu nepokládá za absolutní dobro být v Boží milosti a tedy dosáhnout spásy duší ( nejvyšší zákon Církve), ale spíše hledí na sociální, sociologické a sentimentální úvahy a TĚŽCE  TAK  PODVÁDÍ  A  KLAME  VĚŘÍCÍ  VE  VĚCI  JEJICH  POSTAVENÍ  PŘED  BOHEM  A  VYSTAVUJE  TĚŽKÉMU  OHROŽENÍ  JEJICH  SPÁSU!!!
    Bergoglio se varuje mluvit o „mravním zákonu“, který církev po staletí uchovává v dogmatech a kanonických dispozicích. Anebo ho prezentuje opovržlivě jako něco „abstraktního“, co se na „konkrétní“ situace nedá aplikovat. Dospěl až k tomu, že protestuje proti samotnému Ježíši při jeho střetu s farizeji o otázce rozvodu (Mt 19, 3-12). Bergoglio totiž tvrdí, že není možno prezentovat „teologický ideál manželství v příliš abstraktní podobě, jako uměle konstruovaný a vzdálený od konkrétní situace a od skutečných možností rodin jako takových“ (36). Byla by to prý „přehnaná idealizace“. A co horšího, „není možno vkládat na dvě omezené osoby strašné břemeno povinnosti, že mají být obrazem dokonalé jednoty mezi Kristem a jeho církví“ (122).
    Jako protiváhu Bergoglio stanoví nové těžké hříchy. Je to hřích tzv. „rigoristů“, kteří se proviňují tím, že připomínají Boží zákon. Ale především jsou to ti, kteří nesdílejí jeho politické ideje o sociálních otázkách. V části 186 připomíná Bergoglio nakonec slova sv. Pavla, který ukládá, jak přijímat náležitě Tělo Kristovo, jinak jíme a pijeme své „odsouzení“. Ale k vysvětlení, co znamená „náležitě“, neříká Bergoglio nic o stavu Boží milosti, (jak tomu církev vždy učila). Nevaruje páry, které žijí ve stavu „smrtelného hříchu“, ale rodiny, „které se uzavírají do vlastního pohodlí.... které zůstávají lhostejné k utrpení chudých a potřebných“.
    Smrtelné hříchy jsou tak vyřazeny. Bergoglio stanoví hříchy sociální (nebo socialistické). Tedy, pro lepší pochopení, přijímání eucharistie by se měli vyhýbat ti, kteří nesdílejí jeho ideje o imigraci.
   (Antonio Socci, Libero 10. dubna 2016)

                         BERGOGLIO – LUTHERŮV FANOUŠEK

Benedikt XVI. dal před čtyřmi roky na vědomí, že do Švédska nepojede, protože katolická církev nemá žádný důvod k oslavám.

    Bergoglio tam naopak pojede. Již jeho rozhodnutí vyvolalo pobouření u mnoha katolíků (ještě více znepokojených teologickými ústupky, které je třeba podle Bergoglia učinit), a vyvolalo bouři protestů také proto, že Bergogliova volba minulý čtvrtek, zatímco zapomněla na sluneční zázrak, který se stal v Fatimě, dala do Vatikánu vstoupit při audienci přímo Lutherově soše.
     Je pravda, že na audienci byli přítomni také protestanti, ale symbolický dopad tohoto Lutherova vstupu s velkou pompou vyvolal opravdový skandál. Navíc proto, že právě 13. X. - tento výroční den byla zcela ignorována Panna Maria.

                                        Luther - NEPŘÍTEL VÍRY
    Navíc Lutherova socha je přímou kontradikcí. Právě v Lundu, kam se František odebere, jak připomíná Vittorio Messori, byly zbourány všechny kostely kromě jednoho: katedrály, která zůstala zcela obnažená ode všech ozdob podle reformačního obyčeje. Kameny z budov katolických kostelů byly použity na stavbu městského opevnění.
     Bylo zapotřebí, aby se konal tento druh „kanonizace“ místo oslav Panny Marie? Je správné, aby se vědci zabývali Lutherem a vyzvedávali ho jako světce ve Vatikánu, kde papež vyvolává u křesťanského lidu pohoršení?
     CÍRKEV  VŽDY  OZNAČOVALA  LUTHERA  ZA  HERETIKA  A  SCHIZMATIKA   a  exkomunikovala ho 3. ledna 1521. Navíc Luther je protagonistou jedné z nejtragičtějších událostí křesťanských dějin. Velký historik Henri Pirenne, kterého připomíná Messori, napsal: »Luterství bylo ve většině zemí, které ho přijaly, zavedeno násilím knížaty a šlechtou, která dychtila zmocnit se církevního majetku. Náboženské přesvědčení sehrávalo velmi malou roli při této expanzi nové víry. Upřímného zájmu bylo, především zpočátku, velmi málo. Postupovalo se nejednou násilím a použitím autority«.
    Z tohoto schizmatu vzešly tragické náboženské války. »Všechna voda v Labi by nepojala slzy na oplakávání zhouby z Reformace, zla bez léku«, napsal Melanchton, nejbližší Lutherův spolupracovník. Byl to Luther, který sliboval, že vytrhne papeži jazyk a pověsí ho na šibenici se vší lůzou, která ho modlářsky uctívá. Luther je autorem těžkých invektiv proti židům (v roce 1543 vydal spis O židech a jejich lžích). Luther je autorem invektiv proti rozumu, který je podle něho slepý, hluchý, pyšný, bezbožný a svatokrádežný a je nevěstkou ve službách ďábla.
    Jean-Paul Wilaime, významný protestantský sociolog, uvádí, že Lutherovy ideje dovedly lidstvo k fundamentalismu.

                                  Bergoglio – LUTHERŮV FANOUŠEK
    Je to k nepochopení, jak mohl Bergoglio pošlapat všechno to, co církev dosud vždy tvrdila. V tiskové konferenci při návratu z Arménie pronášel chvalořeči na Luthera. Řekl, že "Luther byl veden těmi nejlepšími úmysly a jeho reforma byla lékem pro církev", a ponechal zcela stranou jeho podstatné dogmatické bludy.
     Existují skupiny mimo církev, které už po desetiletí usilují o zaměření vatikánské ideologie směrem na „politically correct“. Jak odhaluje v těchto dnech Wikileaks, VÝZNAMNÉ  OSOBNOSTI  V  USA diskutovaly v roce 2012 o tom,  JAK  IMPLANTOVAT  DO  CÍRKVE  SEMENA  REVOLUCE   a podpořit důležitá témata (jako ekologie, sexualita, imigrace).  BRZY  NATO  MUSEL  ABDIKOVAT   Benedikt XVI.
     Antonio Socci

                    6 KRÁT  13. ŘÍJEN.  JE  TO  POUHÁ  NÁHODA?

  13. října 1884
Papež Lev XIII. měl během mše, kterou právě sloužil, pozoruhodnou vizi. Asi 10 minut zůstal stát jako v transu, jeho tvář zbledla a byla úplně popelavá. Poté odešel do své pracovny a ihned napsal modlitbu ke svatému archandělu Michaelovi.

13. října 1917
Tisíce lidí byly v Cova da Iria svědky velkého slunečního zázraku, kterým Panna Maria potvrdila své trojí fatimské poselství (viz)

13. října 1962
Hned na prvním zasedání 2. vatikánského koncilu došlo k zásadnímu zlomu při bleskovém puči prelátů – svobodných zednářů

13. října 1973
Je to datum posledního a nejdůležitějšího poselství Matky Boží v Akitě: Panna Maria oznámila, že Otec sešle na celé lidstvo strašný trest.

13. října 2014
K dovršení všeho zlého bylo na mimořádném synodu v Římě prezentováno kontroverzní Relatio post disceptationem - nejostudnější dokument v dějinách církve. Naplňuje se zcela konkrétně proroctví o ďáblově aktivitě uvnitř samotné církve.

13. října 2016
Apostaze "papeže" Bergoglia do Lutherovy náruče

13. října 20..
Jsme v očekávání strašného Božího trestu, jediného a posledního prostředku, který je schopen zastavit úplný rozvrat církve a světa.

                    PAPEŽ  FRANTIŠEK  A  ÚCTA  K  EUCHARISTII !

OTČE BERGOGLIO, CO TO MÁTE ZA PROBLÉMY S EUCHARISTIÍ? NEVÍTE, ŽE V KŘESŤANSKÉ SPIRITUALITĚ – JAK NAPSAL RATZINGER - »NESCHOPNOST POKLEKNOUT SE JEVÍ JAKO PODSTATA TOHO, CO JE VLASTNÍ ĎÁBLU«? POMŮŽEME VÁM MODLITBOU...
     Udělal to také letos a je to velké utrpení dívat se na tyto scény. Je to utrpení z něho a z doby, kterou prožíváme....Doby zmatku a temnot. Ale nedá se nic dělat. Nejenže se papež Bergoglio – také letos – po mši vyhnul účasti na průvodu Corpus Domini (BOŽÍ  TĚLO)  ulicemi Říma spolu s křesťanským lidem (pastýř, který se nechce míchat mezi ovce) – ale také letos se ukázal pouze při příchodu a vyhnul se tomu, aby poklekl před vystavenou Nejsvětější Svátostí¨, vystavenou k adoraci pro všechny věřící, a zůstal před eucharistickým Ježíšem vzpřímený.
    Nechce pokleknout právě před Pánem ( je to vidět na video i na fotografiích - v Lumen de Lumine). Nepokleká při mši svaté a nepokleká ani nyní, i když má před sebou klekátko velmi vypolstrované měkkými polštáři. Navíc, je zcela vyloučeno, že se vyhýbá pokleknutí kvůli fyzickým problémům, protože existují jiné situace, kdy Nejsvětější Svátost není přítomná a kdy nemá žádné problémy s klečením. Tato neschopnost nastupuje výlučně před Nejsvětější Svátostí.
    Také o posledním Zeleném čtvrtku, kdy myl nohy imigrantům různých náboženství, POKLEKAL  DVANÁCTKRÁT  PO  SOBĚ  a hluboce se skláněl, aby líbal jejich nohy před televizními kamerami (v tomto gestu pokory pro Mondovizi, neboť zde posílá své osobní poselství, které se týká imigrace různých náboženství, zatímco katolická tradice tohoto obřadu stanoví, že papež má umývat v Lateránu nohy dvanácti římským kněžím, a toto umývání se vztahuje k ustanovení svátosti kněžství a Eucharistie při Ježíšově Poslední večeři).
    Chybějící pokleknutí Bergoglia před Nejsvětější Svátostí Oltářní jde ruku v ruce s jeho znepokojujícími výroky při návštěvě u luteránů v Římě. Ale především s jeho vytrvalým bojem, trvajícím dva roky, za změnu pravidla, které stojí v Písmu svatém a které církev vždy zachovávala, pokud jde přijímání Těla a Krve Páně.
V Amoris laetitia (AL) totiž Bergoglio směřuje k zavedení faktické profanace Eucharistie. Ještě nikdy se nestalo, aby byla svatokrádež tak autorizována samotnou hierarchií.
    Ve světle toho, co se stalo v církvi v posledních třech letech, je možno lépe pochopit epizodu průvodu Božího Těla. Víme, že Jan Pavel II., i když byl jeho zdravotní stav již velmi špatný, účastnil se vždy tohoto průvodu na kolenou před monstrancí na autě, které ji převáželo. Tak tomu bylo i u Benedikta XVI. Jen u Bergoglia nikoliv.
    Ale toto pokleknutí není nějakým nevýznamným detailem. Jak nás učil Benedikt XVI., toto gesto obsahuje nesmírný význam. VYJADŘUJE  PODSTATU  VZTAHU  MEZI  ČLOVĚKEM  A  BOHEM.
     S odvoláním na křesťanskou duchovní literaturu vysvětloval Ratzinger, že neochota pokleknout patří přímo k podstatě vlastní ďáblu: Zde jsou Ratzingerova slova: "Existují prostředí, která vyvíjejí značný vliv, který se snaží nás přesvědčit, že není zapotřebí poklekat. Říkají, že toto gesto nepatří do naší kultury… Ve skutečnosti klečení křesťanů není forma inkulturace, která současné obyčeje předcházela, ale je to projev křesťanské kultury, která vychází z nového a hlubokého poznání a zážitku Boha.
Úkon pokleknutí nemá svůj původ v jakékoliv kultuře, ale v Písmu svatém a v prožitku Boha. Ústřední význam klečení v Písmu je možno vyvodit ze skutečnosti, že jen v Novém zákoně se vyskytuje výraz proskynein 59 krát, z toho 24 krát ve Zjeveni sv. Jana, nebeské liturgii, kterou církev představuje jako vzor a kriterium své vlastní liturgie. Pokleknutí není gesto jen křesťanské, ale christologické: Nejdůležitějším výrokem o teologii pokleknutí je a zůstane pro mne Fil 2,6 -11.
    Kříž se stal univerzálním znamením Boží přítomnosti a všechno to, co jsme dosud slyšeli o kříži historickém i kosmickém, musí zde nacházet svůj pravý smysl. KŘESŤANSKÁ  LITURGIE  JE  LITURGIÍ  KOSMICKOU  PRÁVĚ  PRO  SKUTEČNOST,  ŽE  SKLÁNÍ  KOLENA  PŘED  PÁNEM  UKŘIŽOVANÝM  A  POVÝŠENÝM. Toto je střed naší kultury – kultury pravdy.   POKORNÉ  GESTO, se kterým  PADÁME  K  NOHÁM  NAŠEHO  PÁNA,   nás umísťuje na pravou cestu života, v harmonii s celým vesmírem."
     Bylo by třeba připojit ještě mnohé, např. vyprávění pouštních Otců o tom, jak byl ĎÁBEL přinucen od Boha, aby se sklonil před opatem Apollem; jeho vzezření bylo černé a hrozné na pohled, jeho údy vyhublé, a především,  NEMĚL  KOLENA. Neschopnost pokleknout se jeví přímo jako sama podstata ďábelskosti.
     Snad vzhledem k tomu, že biskup Říma často žádá, abychom se za něho modlili, je opravdu toto pravý důvod k intenzifikaci modliteb za papeže Bergoglia, aby se konečně rozhodl pokleknout před Pánem. Pro dobro své, dobro duší i pro dobro církve.
    (Antonio Socci, Lo Straniero)