Jdi na obsah Jdi na menu
 


Č. 85 ČLOVĚK JE PŘIJÍMAČ I VYSÍLAČ

     Č. 85  ČLOVĚK  JE  PŘIJÍMAČ  I  VYSÍLAČ 

40. Poselství archanděla Michaela ze dne 3. července 2016.
                                  Nástroj: Luz de Maria (Argentina).
                  NEJSTE SI VĚDOMI DOSAHU ZLÉHO ČINU

   Zlo povstalo z povýšenosti, pýchy, závisti, z nenávisti, která se probudila v nádherném andělovi, majícím všechny vlastnosti, které mu byly dány Bohem. Ale tento anděl hleděl na Ženu s čistým a panenským lůnem, kde se měl zrodit Boží Syn. A v tomto andělu se zrodil pocit závisti a závist zažehla pocit pýchy, který se stal skutečností. Tento padlý posel přivedl lidstvo do sváru, k duchovní a morální nízkosti, na kusy rozbil všechno dobro, aby tím člověka proměnil ve zlo. Milovaní, nejste si vědomi dosahu zlého činu... KAŽDÝ  ZLÝ  ČIN,  každý čin znečištěný hněvem, pýchou, závistí, nemravností, zvráceností a agresivitou není statický, nezůstává v lidském stvoření, ale  ZASAHUJE  CELÉ  STVOŘENÍ,  protože člověk je násobitel své činnosti a jednání, ať zlého či dobrého. Podobně jsou činy dobra zesilovány po celém stvoření, aniž si to člověk uvědomuje. Je to zákon Lásky, který není statický.  ČLOVĚK  JE  VE  STVOŘENÍ  PŘIJÍMAČ,  ale současně  I  VYSÍLAČ   a  to  je   VELKÁ  ZODPOVĚDNOST   před Nejvyšším a před samotným lidstvem.

  Milované děti Nejvyššího: Bůh nemá začátek ani konec...Bůh učil každé své dítě DOBROTĚ  A  SPRAVEDLNOSTI...V tomto čase člověk, ze své vlastní svobodné vůle, nezná Boha, a  DOKONCE  HO  VINÍ  Z  OSOBNÍCH  NEŠTĚSTÍ.     Člověk vyzařuje myšlenky, touhy, jedná mezi ostatními, a co člověk vysílá, vychází z něj a je zesíleno směrem k celému Stvoření. Tak jako slunce ovlivňuje člověka a jako měsíc ovlivňuje člověka, tak člověk neustále vysílá své myšlení a pocity navenek, mimo své fyzické tělo. Člověk není uvězněn uvnitř svého těla, ale je zesilovačem svých děl a skutků, a odtud důležitost prozíravosti, vycházející z Ducha Svatého, kterou věřící přitahuje.

                                                 
     
                347. Poselství Boha Otce ze dne 10. ledna 2018.        
                              Nástroj: Glynda Linkous (USA).
                               ROK SILNÝCH UDÁLOSTÍ

     Modlila jsem se a ptala jsem Pána, proč se v našem světě (USA) stalo tolik tragických událostí – sezóna hurikánů, požáry v Kalifornii, mimořádně nízké arktické teploty nad většinou Spojených států a nyní strašná chřipka, která se všude šíří. "Co se děje, Pane? To nemůže být náhoda." - A On začal ke mně mluvit těmito slovy: "TENTO  ROK  BUDE  ROKEM  SILNÝCH  UDÁLOSTÍ,  mé dítě. Jako u ženy při porodu, každá bolest bude silnější než ta minulá. UVIDÍŠ  stále více životů,  JAK  BUDOU  VZATY  BEZ  JAKÉHOKOLIV  VAROVÁNÍ.   Jsi v čase soužení, a to bude pokračovat a sílit každým uplynulým měsícem.
     Mé děti, buďte si jisté, že vaše záležitosti jsou v pořádku, protože mnoho z mých lidí bude také vzato v těchto událostech. Nebudete před nimi varovány – přijdou náhle, protože déšť padá na spravedlivého i nespravedlivého. CELÉ  PÍSMO  MUSÍ  BÝT  V  TOMTO  ČASE  NAPLNĚNO,   protože konec se rychle blíží. Neznáte počet svých dnů, tak  BUĎTE  STÁLE  PŘIPRAVENY !!!
     Tyto události se budou stávat stále častěji, jak se země svíjí v porodních bolestech pod váhou tolikerého hříchu, a pak to skončí a vy všichni budete doma se Mnou. Buďte nebojácné, buďte velmi odvážné. Vytrvejte až do konce, abyste mohly být zachráněny.
     Bůh Otec

                                                                                                                        328. Poselství Matky Spásy.ze dne 22.prosince 2017                               
                     Nástroj: Luz de Maria (Argentina).
             NEJVĚTŠÍ CHYBOU JE NEDOSTATEK LÁSKY K BOHU

        "Země se třese kvůli lidské neposlušnosti a v tomto třesu lidé trpí a budou trpět ještě většími pohromami. Nepochopili jste, že neposlušností k Boží vůli se člověk sám trestá a Bůh dovoluje tento trest kvůli lidské negativitě.
     Mé děti,  MĚSÍC  SE  NA  NĚKOLIK  OKAMŽIKŮ  ZBARVÍ  JINOU  BARVOU,  než je normální, stejně tak i nebeská klenba."

 

                              BOŽÍ  ZNAMENÍ  NA  OBLOZE ROKU  2018:
                                      MODRÝ A "KRVAVÝ MĚSÍC"
    Blue Moon nastává pokaždé, když na jeden kalendářní měsíc připadnou dva úplňky (jako modrý je označován ten druhý)
Čas od času se ovšem datum této události kryje s datem úplného zatmění Měsíce. A jakmile se mezi Měsícem a Sluncem ocitne Země, sluneční paprsky musejí procházet její atmosférou, která rozptýlý zelené a fialové světlo víc než to červené - v důsledku čehož se Měsíc "zalije krví".
    Z Canon of Lunar Eclipses plyne, že k takovému úplnému zatmění modrého Měsíce naposledy došlo před 150 lety - 31. března  1866. Nyní se ho dočkáme znovu.
    Podle portálu Space.com, bude Super Blue Blood Moon nejlépe viditelný ve střední a východní Asii, Indonésii, Novém Zélandu a v Austrálii. NASA již zveřejnila obrázek, který přehledně ukazuje v jakých zemích bude možné tuto velkolepou nebeskou show pozorovat. Více na: https://vtm.zive.cz/clanky/po-150-letech-bude-k-videni-extremne-vzacny-modry-a-krvavy-mesic/sc-870-a-191433/default.aspx
Zdroj: Business Insider, EarthSky, Foto: Larry Johnson from New Braunfels, USA, CC BY 2.0

Rok 2018: V průbehu roku 2018 proběhne ve světě celkem 5 zatmění, z Česka však uvidíme jen jediné. První z pěti úkazů bude dlouhé úplné zatmění Měsíce 31. ledna nad Pacifikem, dvě částečná zatmění Slunce se pak odehrají 15. února a 13. července v Antarktidě, čtvrté a nejpozorhudnější bude úplné měsíční zatmění 27. července, které uvidíme i od nás  a 11. srpna se pak odehraje částečné zatmění Slunce na velké ploše Asie. Právě zmíněné červencové zatmění Měsíce bude nepochybně nesmírně očekávanou událostí v celosvětovém měřítku, neboť půjde o bezprostředně nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století!

    NEBE  NÁS  VARUJE  PŘED  TRESTY,  DÁVÁ  NÁM  ZNAMENÍ  NA  NEBI

                        VII. Sestra Elena Aiello (20. století, Itálie)

      Byla zakladatelkou náboženského řádu, svatou jeptiškou, obětovanou duší a stigmatičkou.
    - 22. srpna 1960 se jí zjevila Blahoslavená Panna Maria a řekla jí: „...jestliže se lidé...nevrátí k Bohu se skutečně křesťanským životem, přijde od východu na západ další strašná válka. Rusko se svými tajnými armádami bude bojovat s Amerikou, obsadí Evropu. Rýn bude přeplněn mrtvými těly a krví. Itálii bude také trápit veliká revoluce a papež bude strašně trpět.“
    - V letech 1959-1961 jí Blahoslavená Panna Maria ukázala další vidění: „Ach, jaké strašlivé vidění spatřuji! V Římě se odehrává veliká revoluce! Oni vstupují do Vatikánu. Papež je úplně sám, modlí se. Drží papeže. Berou ho silou. Srážejí ho na zem. Svazují ho. Ach, Bože! Ach, Bože! Kopou do něj. Jaká strašlivá scéna! Jak úděsné!“
    - „Přibližuje se Naše požehnaná Matka. Mrtvá těla těch zlých lidí padají na zem. Naše Paní pomáhá papeži na nohy, bere ho za paži, zahaluje ho svým pláštěm a říká: Neboj se!“
    - „RUSKO  BUDE  POCHODOVAT  PŘES  VŠECHNY  NÁRODY  EVROPY,   zvláště Itálii, a vztyčí svou vlajku nad Svatopeterským dómem. Itálie bude těžce zkoušená velikou revolucí  a  ŘÍM  BUDE  OČIŠTĚN  V  KRVI  PRO  MNOŽSTVÍ  SVÝCH  HŘÍCHŮ,   zvláště hříchů /sexuální/ nečistoty. Stádo bude rozptýleno a papež bude velmi trpět.“

(Albert J. Hebert, Prophecies! the Chastisement and Purification!)

                                                                
                            154. Poselství Ježíše ze dne 7. října 2017.
                                     Nástroj: Luz de Maria (Argentina).
        KOMUNISMUS ROZDRTÍ NÁRODY TAM, KDE SE ZMOCNIL VLÁDY
     Milované děti,
žehnám vám, vy jste můj lid. Ochraňuji vás a chovám vás ve svém srdci. Nemějte strach a obraťte se. Ano, nemějte strach a obraťte se! Tolik lidí se vysmívá mému Slovu, tolik lidí se vysmívá a opovrhuje mými věrnými proroky, a pak je hledají, aby se cítili ochraňováni…!
     Můj lide, rozlišuj mé Slovo. Falešní proroci jsou na vzestupu a matou ty, kteří patří Mně. Lidstvo se udržuje v konstantní nejistotě a trpí hladem, nejenom fyzickým, ale i duchovním. Antikrist a jeho spojenci povstávají s velkou silou a postaví se slábnoucí moci vlád ještě před kritickými okamžiky, které přijdou na celou zemi.  KOMUNISMUS  ROZDRTÍ  NÁRODY  TAM,  KDE  SE  ZMOCNIL  VLÁDY  A  ROZŠÍŘÍ  SE  SMĚREM  K  JINÝM  NÁRODŮM  S  ÚMYSLEM  JE  PŘEMOCI.  Já pošlu moji pomoc z nebes, ale můj lid Mě nepozná.
     Já na vás čekám, moje milosrdenství nemá hranic, Moje láska se nemění, zůstává stejná pro všechny, kteří o ni požádají.
Moje milosrdenství vzrůstá, letí od srdce k srdci, živí vás, miluje a posiluje vás. Velké změny se blíží a zmatek ovládá mé děti. Udržím vás v bezpečí,  PROSTE  O  MÉHO  SVATÉHO  DUCHA,   přijměte Ho ochotně. Můj lid je mým lidem, není sám. Já miluji každého a každého stejně. Buďte poslušní mého volání.
     Milovaní, oheň se pozvedne ze země,  OBŘI(sopky) SE  PROBUDÍ... Modlete se za  ISLAND....Modlete se  ZA  SPOJENÉ  STÁTY....Modlete se za  JAPONSKO (Pošle další radioaktivní spad na svět.)...Je to modlitba, jež upevňuje jednotu mezi vámi, a mezi vámi a Mnou. Jednota je mocí, která oslabuje Zlého. Mluvte ke Mně a Já vás uslyším. Nejsem Bůh hluchý k prosbám mého lidu.
     Tak jako slunce ozařuje a vyjasňuje ponuré dny, tak také  MÉ  MILOSRDENSTVÍ  DOSÁHNE  KE  VŠEM  DUŠÍM,  KTERÉ  SE  KÁLY  ZE  SVÝCH  ČINŮ!  Já jsem Ten, kdo živí svůj lid. Já jsem Ten Stejný, který obětoval sebe za své děti. Já jsem Ten Stejný, který přichází, aby zachránil ty, kteří jsou jeho.
    Můj Druhý příchod je blízko. Přijdu v síle a slávě a oddělím pšenici od plev. Přicházím, abych osvobodil tuto generaci. Přicházím, abych jí přinesl mír, poté co bude očištěna. Volám mé milované kněze, aby udrželi můj lid v jednotě. Moje milované děti, buďte silné a vytrvejte; hřích je temnotou. Má Pravda, mé Slovo je sluncem, které dává světlo a živí duše.
     JSEM, KTERÝ JSEM. Můj lid je mým lidem. Žehnám vám. Jděte v pokoji.
      Váš Ježíš

                  380. Poselství Boha Otce ze dne 12. února 2018.
                                Nástroj: Glynda Linkous (USA).
                                           STRAŠNÝ KONEC

     Dívala jsem se na ranní zprávy o počasí, když pak přišla reklama, ukazující obyčejnou americkou rodinu v noci. Pak jsem uviděla střelu… "Pane, jsi to Ty, kdo mi ukazuje, co přichází?"
     "V čase, kdy přijde útok, na který se díváš, mé dítě,  MNOHO  ZKÁZY  RYCHLE  SESTOUPÍ  Z  NOČNÍ  OBLOHY.  Mnoho duší bude ztraceno bez předchozího varování."
      Viděla jsem sezdané páry, jak spolu bojují a křičí na sebe nelaskavá slova. Viděla jsem matku, jak se pere s nedospělou dcerou, která se jí staví na odpor. Viděla jsem neprovdanou matku v klubu, její dítě bylo doma s paní na hlídání… Viděla jsem bratry, kteří spolu nemluvili kvůli hrubým slovům a neporozumění… to vše, když ta střela sestupovala.
      "Moji lidé, kteří nejdou po mých cestách, budou chyceni ve svých hříších, až ten útok přijde. (Slyšela jsem strašný smutek v jeho hlase a uvědomila si, jak se nad tím hrozně trápí). Mnozí budou vzati, ti, kdo už byli dlouho mimo moji přítomnost. Mnohé duše budou ztraceny, ty, které se nepodrobily mému očišťování, které Mi nedovolily, abych je zbavil jejich hříchů. Tolik duší, dcero, které půjdou do pekla v této noci, která přichází…"
     Viděla jsem lidi v jejich postelích, kteří už šli spát, aniž by vzdali Pánu byť i jedinou myšlenku, a kteří se nikdy neprobudí. Viděla jsem unaveného muže v pozdní hodině, pracujícího ve své kanceláři. Jeho mysl byla plná myšlenek všeho druhu, ale ani jediná správná, nebo ctnostná, nebo o Bohu. Viděla jsem mladé muže, jak berou drogy a náramně si to užívají, a hned vedle mladé ženy, jak se pokoušejí získat jejich pozornost…
     "Řekni mým lidem, ať Mě nechají ve svém srdci a dovolí Mi udělat nezbytnou práci, abych je zachránil od tohoto osudu – nechci, aby zahynuli. Nechci, aby chodili s mým nepřítelem, když zneužívají mé jméno, neboť nejsou bez viny, když to činí. Řekni jim to. Řekni jim, že si přeji, aby trávili více času se Mnou, aby vešli do mé přítomnosti a uctívali Mě, abych je mohl poznat a mohli uniknout tomuto strašnému konci."
     Bůh Otec    
                                           EVANGELIUM:
     Lk 12, 18-20: Tohle udělám, řekl si, strhnu své stodoly, vystavím větší a tam složím své obilí i své zásoby: Pak mohu říci své duši: "Duše, máš velké zásoby na mnoho let. Pohověj si, jez, pij, vesel se!"  Bůh však mu řekl: "Blázne, ještě této noci bude od tebe vyžádána tvá duše, a čí bude pak to, co jsi nashromáždil?"
     1Thes 5, 2-3: Víte totiž sami velmi dobře, že onen den Páně přijde jako zloděj v noci. Až lidé budou říkat: "Je pokoj, bezpečnost" tu znenadání přitrhne na ně záhuba jako porodní bolesti na těhotnou ženu. Uniknout jim nebudou moci.
    Ex 20, 7: Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval.

                        350. Poselství Boha Otce ze dne 25. ledna 2018.
                                   Nástroj: Glynda Linkous (USA).
                                              MODLETE SE!

     Mé děti, modlete se teď. Modlete se velmi horlivě, abyste byly považovány za hodné uniknout těmto věcem, které mají brzy přijít. Začnou velmi brzy, a až začnou, začnou velmi náhle.
     V okamžiku, kdy to začne, mnoho tisíc lidí skončí. PAK  UŽ  NEBUDE  PRO  NĚ  ŽÁDNÁ  PŘÍLEŽITOST  SE  KÁT  A  BÝT  ZACHRÁNĚNI!!!   Vy, kteří nyní vědí, kteří vědí v předstihu času, jste zodpovědní se modlit za tyto ztracené duše. Požaduji, abyste za ně pozvedli své modlitby ke Mně každý den, abych je mohl zachránit. Přeji si, abyste pozvedli své modlitby každý den, abych mohl zachránit ty, které milujete a kteří jsou ztracení.
     Mé děti, neotálejte, neboť čas je mnohem kratší, než si myslíte. Neodkládejte pozvednout tyto modlitby ke Mně, neboť váš čas na zemi může být zkrácen, protože beru mnoho soucitných brzy domů, aby mohli uniknout tomu, co má přijít.      Nedomnívejte se, že máte roky a roky k tomu, abyste si to naplánovali. Neodkládejte, co vám říkám dnes, abyste učinili!
Tuto noc bude od vás vyžádána vaše duše.
     Bůh Otec   

                                KDYŽ  V  RODINĚ  "DÝCHÁ"  BŮH

                                    PROTOŽE  JSEM  TO  ZAŽIL...  
                               Petr Duval, kyterista a Boží zpěvák                        
     Byl jsem pátý z devíti dětí. Unás mě nikdo neučil falešné a přepjaté zbožnosti. Co na mne ještě dnes nejvíce působí, je vzpomínka na chování mého otce. Ať byl jakkoliv unaven po práci na poli nebo při transportu klád, on, který upřímně přiznal po návratu z práce, že je utahaný, klekl si po večeři, opřel své lokty o židli a s obličejem v dlaních rozmlouval s Bohem bez pohybu, nezakašlal, nikdy nebyl netrpělivý.
      Říkal jsem si: Můj otec, který je tak silný, který poroučí celému domu i svým dvěma mezkům, který je tak nezlomný při ranách osudu a tak nebojácný před starostou, před bohatými a před zlými, dělá se docela malým před Bohem. Když mluví s Bohem, je tichý. Bůh musí být velice velký, když můj tatínek před ním klečí, ale i přátelský, když s ním mluví v pracovních šatech.
      Svou matku jsem nikdy neviděl klečet. Unavená, sedla si doprostřed světnice, nejmenší dítě v náručí a my ostatní kolem jsme se opřeli o ni. Pohybovala rty, nechtěla nic z modlitby vynechat, říkala ji pro sebe. Zajímavé bylo, že z nás nespustila oči; dívala se z jednoho na druhého, na ty menší se dívala déle. Dívala se na nás, ale neříkala nám ani slovo. Ani když ti malí byli neklidní, ani když vedle udeřil blesk, ani když kočka převrátila hrnec.
       Myslel jsem si: Bůh musí být velice kamarádský, když se s ním může mluvit s dítětem v náručí a v zástěře. A musí být velice důležitý, když hrom a kočka jsou vedlejší.
      Ruce mého otce a rty mé matky mi řekly o Bohu víc, než můj katechismus!
            ( Z Pravdivých příběhů - Nektar pro duši)

                             BOŽÍ  DOPIS  PRO  VŠECHNY:
              "Drahý příteli,
rád bych ti řekl pár slov, jak tě miluji a jak o tebe pečuji. Jak se ti daří? Včera jsem tě viděl, jak hovoříš se svými přáteli. Celý den jsem čekal a doufal, že si pohovoříš i se Mnou...Když nastal večer, daroval jsem ti k zakončení velkolepý západ slunce a čerstvý vánek, aby sis odpočinul. Och, ano, jakou bolest mi působí, jsem-li takto opomíjen, přesto tě však miluji.
     Dnes v noci jsem tě viděl usínat a jak jsem zatoužil, abych se dotkl tvého čela, rozlil jsem po tvé tváři i polštáři měsíční paprsek...a stále jsem čekal. Ty jsi však přesto ke Mně nepromluvil. Probudil ses ráno pozdě a hned jsi odešel do práce...a Mé slzy se smísily s deštěm, neboť právě pršelo.
     Dnes vypadáš tak smutně, že mi to láme sdrce, protože Já rozumím. I Mne přátelé tak často opouštěli a zraňovali. Kdyby ses aspoň se Mnou rozdělil o svou bolest a samotu. Jsem si jist, že bych tě mohl potěšit!
     Miluji tě, víš, a snažím se ti to říci modří oblohy a hebkou zelení trávy, šeptám ti to listím stromů a píši ti to barvou květů. Volám to k tobě horskými potoky a do ptáků vkládám milostné písně, aby ti je zpívali. Odívám tě teplem slunce a ovzduší provoňuji parfémy přírody!
      Má láska k tobě je hlubší než oceán a větší než tvá nejživější ze tvých žádostí! Och, kdybys jen vůbec věděl, jak rád bych chtěl s tebou hovořit a doprovázet tě na cestě! Vím, že je to na této zemi těžké. Opravdu to vím. Žil jsem na ní. Volej Mne, žádej Mne, volej ke Mně, nezapomínej na Mne.... Mám tolik věcí, o které bych se chtěl s tebou rozdělit!
    Už tě nebudu obtěžovat, jsi svobodný v tom, přijmeš-li Mne za přítele. Rozhodnutí je na tobě. Vyvolil jsem si tě však, a proto budu na tebe ještě čekat, neboť tě miluji!!!"
   Tvůj přítel Ježíš.

                           CO DĚLÁTE SE SVOJÍ SVOBODOU?

        " Můj Trojjedinný Bože! " Anebo snad: "Můj bože!?"
    Jaký je mezi tím rozdíl poznáme na papíře snadno. Ale realita často bývá jiná: jako by nám někdo zaslepil duchovní zrak a nepozorujeme ve svém životě žádný rozdíl. A přece! Jak propastná hlubina se rozprostírá mezi Trojjedinným Bohem a „bohem“, pod kterým si můžeme představit ledacos – vlastní ego, majetek, lidské uznání, svobodu myšlení neomezenou Ježíšovou naukou.... Prožívaná doba postní nás mj. nabádá, abychom se na  své „bohy“ opětovně zaměřili a odstranili je definitivně ze svého života.. Ostatně mělo by to být součástí každodenního zpytování svědomí....
    Je nutné být v odstraňování svých bůžků a hříchů velmi důslední. A je třeba vzbudit dokonalou lítost: Lituji kvůli urážce Trojjediného Boha, jehož mám rád, a ne ze strachu před trestem.
    Tak získáme zpět ztracenou milost, oživíme svůj vztah s Bohem a vydáme se v jeho síle znovu na cestu spásy, která je jediným cílem našeho krátkého pobytu zde na zemi. Jak v jiné souvislosti, ale naprosto výstižně říká Phil Pöschl: „Je naprosto nutné nechat se naplnit Pánem, který je autorem lásky.“ Ne jen té přirozené nýbrž především oné dokonalé, nadpřirozené lásky.
    Kdo z nás by netoužil po dokonalé lásce? Je to přirozená touha člověka, který dokonalou Lásku – Trojjediného Boha - opustil v okamžiku prvního hříchu a s následky se potýká po celý život.. Avšak touha po něčem dokonalém může člověka přivést na scestí – odvrátit ho od Boha a nasměrovat na své vlastní ego. Svoboda, kterou nám Bůh dal, nese toto riziko  A  VÍTĚZSTVÍ  NAŠEHO EGA  NENÍ  NIČÍM  JINÝM, NEŽ  VÍTĚZSTVÍM  SATANOVÝM!
    S naší svobodou máme vůbec potíž.. Jak často jsme možná i nešťastní, že ji máme: jsouce oslabeni následky hříchu, tíhneme k úlevám, k „dovolení si odbočit“ na zakázanou cestu, k „udělání si radosti“...Nejde sice o prudký jed, ale jed vždycky jedem zůstane, i když bude užíván v malých dávkách. A když to všechno víme, nastává pak tvrdý duchovní boj o to, neuhnout ani o krok z cesty spásy.. A právě tehdy si asi říkáme: „Nebylo by lepší nemít svobodu? Bůh má přece dost moci, aby to vyřešil za nás.“ Ano, má, A kupodivu On už to za nás vyřešil: podal nejvyšší důkaz své lásky k nám a obětoval za naše hříchy a pro vítězství nad smrtí svého jediného Syna.
    Jeho láska k nám je však tak nezměrně velká a neskonale něžná, ŽE Z NÁS NECHCE ČINIT OTROKY. Naopak chce, abychom zakoušeli lidskými slovy nepostižitelnou sladkost svobodného aktu lásky vůči Němu, z nichž vychází i krása našich dobrých skutků, pěkných slov, vznešených a přirozeně „čistých“ výtvorů... A co víc, Bůh nám dává základ našeho svobodného rozhodování, aby bylo šťastné – DESATERO, JEŽÍŠOVU NAUKU A PŘÍKLAD JEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA V LIDSKÉM TĚLE. A NADTO JEŠTĚ DUCHA SVATÉHO, JENŽ NÁS UČÍ BOŽÍ MOUDROSTI, tak nezbytné pro SPRÁVNÉ ROZLIŠOVÁNÍ DOBRÉHO A ZLÉHO. Kde je tedy chyba? Na straně Boží nikoliv!
    Jak tedy povstat z nebezpečné situace, do níž se čas od času dostáváme, nebo dokonce v ní i permanentně žijeme, a jež nás směřuje k věčnému zatracení? Stačí jediné a na tom trvat: OBNOVME VE SVÉM SRDCI BÁZEŇ BOŽÍ. Nikoliv otrockou bázeň strachu, ale láskyplnou bázeň ze vznešené velikosti Toho, který vše může, a přesto položil za nás v Ježíši oběť nejvyšší, a který nám dává nejen svobodnou vůli, ale i dokonalý návod – světci ověřený – v této svobodě svatě žít.
    Trojjediný Bůh je vždy věrný a spolehlivý, a je jen na nás, zda jsme ochotni to naplno přijmout. Prosme Pannu Marii, aby nás to naučila a pomáhala nám v tom.
       (Daniel Dehner . Světlo -9/2018)

                             SMILSTVO  A  SVATOKRÁDEŽE

      Nejčastějšími hříchy, které přivádějí duše do věčného ohně, jsou hříchy proti VI. a IX. Božímu přikázání. Jsou to právě ty hříchy, se kterými si zaslepení biskupové na čele s papežem Františkem zahrávají a chystají se svým falešným „milosrdenstvím“ jim nikoliv předcházet, ale uvolnit cestu. Tyto hříchy bývají velmi často spojeny se svatokrádežemi.
      Svatokrádež je jedním z nejtěžších hříchů, pro který může být duše snadno zatracena. Ubohé duše, které se vydají touto cestou! Za života svatého Jana Bosca byly to nejčastěji svatokrádežná přijímání těch, kteří po hříších proti čistotě ze studu zamlčeli tyto těžké hříchy zpovědníkovi a pak po svatokrádežných zpovědích kupili hřích na hřích. V současné době zatěžují svatokrádežemi své duše nejvíce biskupové a kněží, kteří na sebe uvalují vinu za hříchy věřících, které zaviňují svou laxností a nedbalostí v péči o svěřené duše.
      Don Bosco nám zanechal závažné výstrahy o věčných trestech, které postihly duše, které i kvůli jednomu hříchu nečistoty hromadily svatokrádež na svatokrádež. Umíme si představit, jaká věčnost čeká duchovní osoby, jejichž svatokrádeže dosahují několikaciferných hodnot?
                       Don Bosco vypráví o jednom svém varovném vidění:
     »Byl jsem se svým průvodcem (andělem strážným) v propasti v temném údolí. Spatřil jsem náhle obrovskou budovu, které měla velmi vysoká vrata a ta byla zavřená. Přepadlo mě strašné horko. Z budovy se zvedal hustý kouř, téměř zelený, s krvavě rudými plameny. Zeptal jsem se: „Kde to jsme?“ Můj vůdce odpověděl: „Čti nápis na vratech." Bylo tam napsáno: Ubi non est redemptio. ( Kde není vykoupení) Náhle jsem spatřil nejdříve jednoho chlapce, pak dalšího a pak ještě jiné, jak padají do propasti. Každý měl na čele napsán svůj hřích. Znal jsem tyto mladé lidi a zeptal jsme se: „Je tedy neužitečné, že pracujeme pro tuto mládež, když pak mnoho z nich je zatraceno? Jak tomu mohu zabránit?“ -„Tito mladí ještě žijí. Ale stav jejich duše je takový, jaký jsi viděl. Kdyby zemřeli, všichni by přišli sem.“
     Vstoupili jsme do budovy. Přišli jsme na velký temný dvůr a já jsem četl tato slova: Ibunt impii in ignem aeternum! (Bezbožní půjdou do věčného ohně!) Můj průvodce mi řekl: „Pojď za mnou!“ Vzal mě za ruku a zavedl mě k jednomu okénku, které otevřel. Viděl jsme obrovské peklo plné ohně, který jistě překračoval tisíc stupňů. Je nemožné toto peklo popsat. Náhle jsem viděl mnoho mladých lidí padat do hořícího pekla. Vůdce mi řekl. „Věčné zatracení tak mnoha mladých lidí způsobuje porušování šestého Božího přikázání.“ - „Ale když zhřešili, tak se přece vyzpovídali!“ - „Zpovídali se, ale hříchy proti čistotě zamlčeli. Např. mladík spáchal takových hříchů čtyři nebo pět, ale přiznal jen dva nebo tři. Jistí lidé se takových hříchů dopouštěli během mládí, ale vždy se styděli z nich vyzpovídat. Jiní neměli lítost a předsevzetí. Jiní si mysleli, že zpovědníka podvedou, místo aby udělali správné zpytování svědomí, a kdo v takovém stavu zemře, bude zavržen na celou věčnost. A nyní uvidíš, proč se zde neuplatnilo Boží milosrdenství.“
      Anděl zvedl záclonu a já jsme viděl některé mladíky z našeho ústavu, které jsem všechny znal, a ti byli zavrženi pro svatokrádež. Mezi nimi byli někteří, kteří se jevili jako dobří. Můj anděl pokračoval: „Mluv všude proti falešnému studu“.
Pak jsme asi půl hodiny mluvili o nezbytných podmínkách pro dobrou zpověď a zakončili jsme: „Změnit život! Změnit život!“
     A můj přítel dodal: „Viděl jsi pekelná muka a je nutné, abys také zakusil trochu pekla“. Když jsme opouštěli tuto strašnou budovu, vzal moji ruku a dotkl se s ní poslední vnější zdi. Začal jsem křičet. Když vidění skončilo, prohlédl jsem si ruku. Musel jsem ji mít týden v obvaze.                      
                                                                                                            * * *
     P. Giovanni Battista Ubbani, jezuita, vypráví o jedné ženě, která po několik let zamlčovala ve zpovědi hřích nečistoty. Čekala vždy na nějakého cizího zpovědníka. Jednou šli kolem dva dominikáni. Když je viděla, zeptala se, zda ji mohou vyzpovídat, a jeden z nich jí vyhověl.
     Když oba kněží vyšli z kostela, vyprávěl, že když se žena zpovídala, viděl, jak z jejích úct vylézalo mnoho hadů. Jeden had však vystrčil hlavu, ale vrátil se zpět, a všichni hadi se opět vrátili do ní. Zpovědník nemluvil o tom, co ve zpovědi slyšel, ale začal přemýšlet, zda by ji neměl vyhledat. Když byl konečně na místě, řekli mu, že žena zemřela, sotva přišla domů.
     Byl z toho velice smutný a začal se ihned za mrtvou ženu modlit. Tu se mu zjevila v plamenech a řekla: „Já jsem ta žena, která se u tebe zpovídala. Spáchala jsem svatokrádež. Nevyznala jsem hřích u svého faráře, až mi Bůh poslal tebe, ale i pak jsem se styděla a zamlčela jsme ho. Boží spravedlnost mi dala zemřít, jakmile jsem přišla domů. Boží spravedlnost mě navěky zatratila.“
Po tomto rozhovoru se otevřela země a žena zmizela.
                                                                                                            * * *
     Svatý Alfons zanechal zprávu o tom, jak v Anglii, když byla ještě katolická, vládl král Angubertus a měl překrásnou dceru, se kterou se chtělo oženit mnoho princů. Když se jí otec ptal, zda by se chtěla vdát, odpověděla, že učinila slib čistoty. Otec žádal papeže o povolení, aby se dcera mohla vdát, ale papež mu nevyhověl. Zůstala v soukromí v domě, otec s tím byl srozuměn a svěřil ji péči a ochraně dvorních dam. Žila jako světice, často se zpovídala, postila a konala pokání. Přijímala svaté svátosti a hojně navštěvovala nemocné a pečovala o ně. Pak onemocněla a zemřela.
     Jedna z dam, která byla její učitelkou, uslyšela náhle v noci, když se za ni modlila, velký hluk. Pak spatřila královskou dceru v plamenech ve společnosti mnoha démonů. Řekla dámě: „Věz, že já jsem nešťastná dcera krále Anguberta!“ - „To přece není možné, že jsi zatracena. Žila jsi tak zbožně!“ - „Ano, je to spravedlivé, že jsem zatracena, je to moje vina. Musíš vědět, že jako mladá dívka jsem spáchala hřích proti čistotě. Šla jsem ke zpovědi, ale styděla jsem se tento hřích vyznat. Opakovala jsem tuto svatokrádež dokonce i na smrtelné posteli. Řeka jsem zpovědníkovi, že jsem velká hříšnice, ale znovu jsem se styděla hřích vyznat. Kněz o tom nic nevěděl a řekl mi, abych na toto pokušení zapomněla. Zemřela jsem a nyní jsem na celou věčnost zavržena.“
     Pak zmizela za hrozného hluku a zanechala po sobě velký zápach, který bylo cítit v domě několik dní. Jsou věřící i kněží, kteří se těmto příběhům vysmívají. Je to smích pyšné sebejistoty, kterou čeká velké rozčarování.
    (  Pramen: Giuseppe Tomaselli, Peklo existuje)

                                                                   
                                ZÁCHRANA  NEBO  ZÁHUBA?  
                                    Mieczyslaw Piotrowski
                                           6.9.2017

     Ve svých sděleních své služebnici Rozálii Celakové Pán Ježíš opakovaně zdůrazňoval, že hříchy, které mu působí nejvíce utrpení a které současně nejvíce ničí člověka, mezilidské vztahy a vedou do věčné záhuby, jsou hříchy nečistoty, vraždy (potraty) a nenávist.
     Lidské pohlaví je projevem velké důvěry, jakou Bůh projevuje ženě a muži. JE  TO  POSVÁTNÁ  OBLAST,  VE  KTERÉ  JE  PŘÍTOMEN  SÁM  MILUJÍCÍ  BŮH  A  NAPLŇUJE  ZDE  ZÁZRAK  STVOŘENÍ  NOVÝCH  LIDSKÝCH  BYTOSTÍ..   Sám Bůh nám zjevil, že  POHLAVNÍ  SOUŽITÍ  MUSÍ  BÝT  PROTO  PROŽÍVÁNO  POUZE  V  POSVÁTNÉM  MANŽELSKÉM  SVÁTOSTNÉM  VZTAHU,  JAKO  ZNAMENÍ  TÉTO  SVÁTOSTI.  Svátostí manželství Kristus zaručuje manželům svoji stálou posvěcující přítomnost. Manželé v posvěcujícím stavu vzájemné lásky a odevzdanosti se sexuálním soužitím stávají účastníky života a lásky Boha a jsou obrazem Nejsvětější Trojice. Proto  NENÍ  MOŽNÉ  SEXUÁLNÍ  SOUŽITÍ  MIMO  SVÁTOST  MANŽELSTVÍ,   čili v odtrženosti od Boha a v rozporu s šestým a devátým přikázáním Desatera.
Mimomanželské styky,  PORNOGRAFIE,  MASTURBACE,  HOMOSEXUÁLNÍ  AKTY  A  ANTIKONCEPCE   a  všechny další hříchy nečistoty jsou projevem neposlušnosti vůči Bohu, egoismu a ZRADOU LÁSKY  a působí katastrofální spoušť v duchovní oblasti člověka: posilují egoismus, ničí dispozici k lásce a vedou člověka do otroctví sil zla. Hříchy nečistoty jsou proto tak nebezpečné, že jsou dokonalou vraždou lásky, a proto působí Ježíši nesmírné utrpení.
      Je to cesta, která vede k duchovní smrti, k závislosti na sexuálních prožitcích a v důsledku toho k dalším ohavnostem jako antikoncepci, zabíjení nenarozených, rozvodům a eutanazii.
     "Nevíte, že nespravedlivým se nedostane podílu v Božím království? Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani zhýralci, ani lidé zvrácení, lakomci, opilci a utrhači nebudou mít v království Boží účast "(1 Kor 6, 9).                             Naprostá nezbytnost svrchované vlády Ježíše Krista
     To je důvod, proč Pán Ježíš chce bezvýhradně vládnout v lidských srdcích i v národech. Jeho svrchovanost není svrchovaností násilného utiskovatele, nýbrž svrchovanost lásky Boha, který je Láska a jen z lásky stvořil a posléze vykoupil svět. Ti, kteří nepřijímají tuto svrchovanost lásky Božího Syna, odmítají zaslepeně základ a podstatu svého bytí, darovaného od Boha, odtrhli se pyšně od samotného zdroje života, a proto budou jako zrůdy nenávratně smeteny z povrchu zemského a už nikdy nepovstanou k životu.
      Tato bolestná Ježíšova slova jdou ruku v ruce s varovným hlasem Matky Boží ve Fatimě, Quito, La Salettě, Akitě a dalších místech. (Varovná proroctví).
      Podstatná a  ODPOVĚDNÁ  ČÁST  CÍRKVE,   kterou Ježíš Kristus založil, aby střežila svrchovanost jeho lásky, však  PODLEHLA  BLUDNÝM  SVODŮM  SATANA,  ZRADILA  SVÉ  POSLÁNÍ  a přiznala odbojnému lidstvu jeho právo na svou vlastní svrchovanost vzpouzející se proti Bohu a sama se této vzpouře podle přizpůsobuje. A tak se lidstvo, které se odloučilo od svého zdroje Čistoty a Lásky, stává stále hlubší nečistou kloakou nejhnusnějších ohavností pojmenovaných a ukrývaných pod falešnými krycími jmény. NADCHÁZEJÍCÍ  VELKÁ  OČISTA  BUDE  PROJEVEM  svrchovaného  MILOSRDENSTVÍ  VŮČI  CHORÉMU  LIDSTVU,   které volá po očistné koupeli. Kdo to čteš, rozuměj.
      ( Pramen:  Miłujcie się - 1/ 2017)  
          
                       PROROCTVÍ  NAŠÍ  PANÍ  DOBRÉHO  ZDARU  
            Ekvádor, Quito - 2.února 1594
                  24.9.2015 - Úvodem:
     Když kardinál Caffarra zakládal Papežský institut pro studium manželství a rodiny, obdržel dopis od sestry Lucie dos Santos, ve kterém mu mimo jiné sdělila, že předmětem finálního střetu mezi Pánem a královstvím Satana bude právě rodina a manželství. Boj se tedy týká především   NOSNÉHO  SLOUPU  STVOŘENÍ  PRAVDY  O  VZTAHU  MEZI  MUŽEM  A  ŽENOU  a budoucími generacemi. Kardinál, velký ctitel sv. otce Pia upozorňuje rovněž na to, jakou pozornost věnoval tento světec manželství a  SVATOSTI  MANŽELŮ.   Hovořil o tom ve svém kázání 16. února 2008 v Lecce.
     Lucie dos Santos znala tyto skutečnosti ze svých rozhovorů s Pannou Marií. Jak tato záležitost Matce Boží leží na srdci, poznáváme také ze skutečnosti, že o této naší současnosti hovořila již před čtyřmi staletími.

      Stalo se tak v Ekvádoru. Mladé abatyši kláštera Neposkvrněného početí v Quito matce Marianě de Jesus Torres (1563 - 1635) se Maria zjevila v noci 2. února 1594. Byla oděná jako abatyše,, na její levé ruce spočívalo božské Dítě a v pravé držela zlatou opatskou berlu ozdobenou četnými drahokamy.
       Představila se jako Maria Dobrého Zdaru, Královna nebe a země. Zjevila se jí celkem šestkrát v období 1588 -1634. Mluvila o budoucích osudech ekvádorského národa a kláštera Neposkvrněného početí v Quito, jehož byla matka Mariana abatyší, ale také o západním křesťanství a jeho katolické církvi. Její proroctví vrhají zvláštní světlo na závažné období, které právě prožíváme. Předpověděla také vznik zednářství, které pak bylo založeno 24. června 1717. Ekvádorskému národu slíbila v XIX. století křesťanského prezidenta, který veřejně zasvětí národ Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a kterému Pán udělí mučednickou palmu. Tímto prezidentem byl Gabriel Garcia Moreno (*1821 +1875 ) Zasvěcení bude oporou pro katolickou víru, kterou, čekají velmi smutná období.
      21. ledna 1610 předpověděla Matka Boží pro XX. století velkou mravní zkázu, protože nastoupí Satanova vláda, a to skrze masonské sekty. Ty se soustředí hlavně na děti, a tak způsobí rozšíření nemravnosti. Běda dětem této epochy!  SVÁTOST  MANŽELSTVÍ,  KTERÁ  JE  ŽIVÝM  SYMBOLEM  JEDNOTY  JEŽÍŠE  KRISTA  A  JEHO  CÍRKVE,   bude cílem velkých útoků a  BUDE  HLUBOCE  ZNESVĚCENA!!!  Masonerie vydá ničemné zákony, které mají za cíl zničit tuto svátost, usnadnit každému hříšný život, podporovat porody nemanželských dětí, které přicházejí na svět bez požehnání církve. KATOLICKÝ  DUCH  NESMÍRNĚ  UPADNE,   VÍRA  SE  BUDE  postupně  VYTRÁCET  A  DOJDE  TAKŘKA  K  TOTÁLNÍ  ZKÁZE  MRAVNOSTI. (…)
      »V této neblahé době  PROPUKNE  OTEVŘENÁ  NEMRAVNOST,  KTERÁ  SI  PODROBÍ  nesčetné frivolní  DUŠE  A  ZPŮSOBÍ  JEJICH  VĚČNOU  ZÁHUBU!!!   Mezi dětmi takřka vymizí nevinnost a u žen umravněnost a cudnost. V době, kdy se církev ocitne v krajní nouzi,  TI,  JEJICHŽ  POVINNOSTÍ  JE  MLUVIT,  BUDOU  NAOPAK  MLČET!  Uvidíš to všechno z nebe, kde už nebudeš trpět, moje milovaná dcero, ale velmi budou trpět tvoje dcery a ty, které budou po nich následovat. Tyto milované duše, které již znáš, budou smiřovat Boží hněv. Budou se utíkat ke mně, vzývat Naši Paní Dobrého Zdaru, proto ti přikazuji zhotovit její sochu pro útěchu a ochranu mého kláštera a pro duše věrných z té doby. Bude to období, kdy se velmi rozmnoží úcta ke mně, protože jsem Královna nebes pod různými tituly. TATO  ÚCTA  BUDE  ŠTÍTEM  MEZI  BOŽSKOU  SPRAVEDLNOSTÍ  A  ZVRÁCENÝM  SVĚTEM,   aby se předešlo uskutečnění strašných trestů Božích, které tato země zasluhuje."

/C            V noci 2. února 1634, když se abatyše modlila v chóru v kapli, zhaslo světlo v lampě před svatostánkem a nastala dlouhá posvátná tma. Abatyše vstala, aby lampu opět zapálila, ale pocítila, jakoby ji neznámá síla zcela zmrazila. Náhle se zjevila Panna Maria, zvítězila nad temnotami a kaple se rozzářila jejím světlem, jakoby byl plný den. Paní z Quito znovu promluvila:
      »Zhasnutá lampa před uvězněnou Láskou má mnoho významů (…): POČÍNAJE  KONCEM  XIX.  STOLETÍ  ROZMNOŽÍ  SE  RŮZNÉ  HEREZE  A  POD  JEJICH  MOCÍ  ZHASNE  V  DUŠÍCH  DRAHOCENNÉ  SVĚTLO  VÍRY  V  DŮSLEDKU  ÚPLNÉ  ZKÁZY  MRAVŮ.   V té době dojde k velkým kalamitám fyzickým i mravním, veřejným i soukromým. Zbude jen malý počet skrytých duší, které zůstanou věrné, ty budou podrobeny nesmírnému a dlouhému mučednictví. Mnohé z nich padnou do hrobu na následky utrpení a budou pokládány za mučedníky, kteří se obětovali za církev. (...)
     Třetí znamení zhasnuté lampy se týká   JEDOVATÉHO  DUCHA  NEČISTOTY,   který se v té době bude valit ulicemi, náměstími a veřejnými místy jako nečisté moře a  BUDE  SE  TĚŠIT  NAPROSTÉ  VOLNOSTI  TAK  UDIVUJÍCÍ,  ŽE  NA  SVĚTĚ  TAKŘKA  NEZŮSTANE  ŽÁDNÁ  PANENSKÁ  DUŠE. (...)
      Čtvrtým znamením je  SVOBODNÉ  PŮSOBENÍ  MASONSKÝCH  SEKT,  KTERÉ  ZÍSKAJÍ  KONTROLU  NADE  VŠEMI  SOCIÁLNÍMI  TŘÍDAMI  A  VKRADOU  SE  DO  RODIN  A  UHASÍ  NEVINNOST  I  V  NEJMENŠÍCH  SRDCÍCH  A  TAKŘKA  UHASÍ  VE  SVĚTĚ  KNĚŽSKÁ  POVOLÁNÍ.   Světský klérus opustí své ideály, nebude dbát na své posvátné povinnosti. CÍRKEV  BUDE  PROCHÁZET  TEMNOU  NOCÍ,  ve které bude postrádat preláta a pastýře, který by bděl s láskou, sladkostí a silou, prozíravostí a moudrostí, a  MNOHO  DUŠÍ  ZAHYNE,   protože vystaví nebezpečí svou věčnou spásu.
      Pátým znamením zhasnuté lampy je  NECITELNOST  A  NEZÁJEM  LIDÍ,  KTEŘÍ  SPOKOJENI  SE  SVÝM  HOJNÝM  BOHATSTVÍM  BUDOU  LHOSTEJNÍ  k útlaku, k pronásledování ctností a k triumfu zlých nad církví  A  NEBUDOU  DBÁT,  ABY  SVÉHO  MAJETKU  VYUŽILI  K  POTLAČENÍ  ZLA  A  K  OBNOVĚ  VÍRY.
      V této tragické době temnot bude zlo triumfovat. Ale nadejde moje hodina, ve které zázračným způsobem sesadím pyšného a zlostného Satana, ocitne se pod mojí nohou, bude spoután v pekelné propasti a církev bude zbavena krutého tyranství.«
        Tuto tyranii připisuje Madona také  BÁZLIVOSTI  DUŠÍ  BOHU  ZASVĚCENÝCH.  Vítězná Královna hovořila rovněž o maličkém stádu, které odolá všeobecnému odpadlictví.
      Svátek Naší Paní dobrého zdaru se slaví 2. února a tato úcta byla schválena 1611 arcibiskupem v Quito.
     Proces blahořečení abatyše Mariany, nositelky Kristových ran, byl zahájen 8. srpna 1986. Socha Panny Marie dobrého zdaru byla korunována 2. února 1991. Ve stejném roce byla kaple v klášteře prohlášena za mariánskou svatyni. Její proroctví jsou nerozlučně spojena s proroctvími v La Salettě a ve Fatimě.
      (Pramen: Corrispondenza Romana, Cristina Siccardi)


            SLEDOVÁNÍ PORNOGRAFIE VEDE DO PEKLA
   EVANGELIUM  Matouš 5, 27-29:"Slyšeli jste, že bylo řečeno:'Nezcizoložíš!' Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, JIŽ S NÍ ZCIZOLOŽIL  VE SVÉM SRDCI! Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů,  NEŽ  ABY  CELÉ  TVÉ  TĚLO  BYLO  UVRŽENO  DO  PEKLA!"

            VYSVĚTLOVÁNÍ  JE  ÚKOLEM  RODIČŮ
      Možná pomoc v boji proti všudypřítomné pornografii.
     PORNOGRAFIE SE STALA MASOVÝM KONZUMENTNÍM ZBOŽÍM. Je dostupná každému přes internet a smartphone, už také i dětem!!! Jak se máme sami chránit? A co když jsem už sám „nakažený“? Otiskujeme rozhovor s Philem Pöschlem, který pracoval ve výzkumu pro CLINICAL RESEARCH ASSOCIATE, je manažerem kvality a předsedou spolku „Safersurding“. Pro německý časopis „Vision 2000“ klade otázky Christof Gaspari:

     GASPARI: Existují nějaké jasné představy, jak velmi je rozšířen konzum pornografie?
     PÖSCHL: My jsme malý spolek z Brunn am Gebirge a měli jsme v posledních deseti letech více než 8,5 milionu kliků na webových stránkách při 1,8 milionech návštěvníků. Narazili jsme zřejmě na téma, které je pro mnoho lidí výnamné. My sami jsme se museli ptát a byli jsme velmi překvapeni, když jsme poznali, že asi každý druhý muž řekl, že v posledním roce VĚDOMĚ KONZUMOVAL PORNOGRAFII. K mému překvapení to řeklo i 20% žen. To se týká především DOSPÍVAJÍCÍ GENERACE DĚVČAT. PŘITOM MLUVÍME O ČÍSLECH Z CÍRKEVNÍCH KRUHŮ!!!
     Doprovázím i  KNĚZE,  KTEŘÍ  BOJUJÍ  S  TÍMTO  PROBLÉMEM ! Také kněží a řeholníci mají dnes internet a smartphony. Pokud je člověk zklamaný, vyčerpaný, zbavený odvahy, může vzniknout přání, udělat si „něco dobrého“...A pak si dopřeje pohled na tuto falešnou lásku....
     GASPARI: Jak se odehrává vstup do pornografie?
     PÖSCHL: Podle našich dotazníků se uskutečňuje vstup v průměru kolem 12 let – děvčata a chlapci ve stejném stáří. EXISTUJÍ PŘÍPADY, V NICHŽ SE PRVNÍ KONTAKT USKUTEČNIL VE 3 LETECH!!! Jsme zváni často do základních škol, protože tam existuje pornokonzum – a to tvrdé porno! Konzumují to 8mi a 9ti letí. Teď mluvím o zcela normální základní škole. Spolky rodičů nebo učitelů nás zvou, protože mají tento problém ve škole. Žáci si to vzali s sebou na svých mobilech. Děti uviděly tyto obrazy a byly rozrušené: „Co s tím máme dělat?“ ptají se nás.
     Vrátíme se k tomu tříletému: Jeden případ za posledních 18 měsíců. TAM KLIDNĚ RODIČE POKOUŠELI DÍTĚ TABLETEM, NA KTERÉM BĚŽELO PORNO. Nejmladš „závislák“ na pornografii, kterého jsem poznal, měl 6 let. Nemohl se od toho odtrhnout! Neuměl ani číst ani psát, věděl však, jak se k pornografickému materiálu dostat!
     JE  TO  EPIDEMIE  a  nejen v Rakousku! Mezitím jsme dostali z celého světa pozvání, abychom mluvili o tématu v německy mluvících zemích, především  V  KATOLICKÉM  I  JINÉM  VĚŘÍCÍM  PROSTŘEDÍ!...
     GASPARI: Jak jste se dostal k tomuto tématu?
     PÖSCHL: V osmi letech jsem se setkal s pornografií. V kontejneru na papír jsem našel pornografický časopis. Zhrozil jsem se a zastyděl. Na druhé straně jsem byl fascinován, otevřel se mi nový svět – a tak jsem ve dvanácti letech do toho nastoupil: přes televizi, počítač...Ve čtrnácti letech jsem se pornografií zabýval, až jednou mi moje snoubenka řekla, že v tom nic tak úžasného nevidí. Když jsem uviděl její slzy, byl jsem zraněný. Ve všech těchto letech jsem si však přál, abych se z této ZÁVISLOSTI dostal. Hledali jsme potom pomoc, mluvili s jinými lidmi a zabývali se tímto tématem. Jak jsem řekl, moje žena byla tímto zraněna – oba jsme dostali pomoc. Do našeho života přišlo „Světlo“! A jak víme z Písma svatého, světlo zahání tmu.
     O několik roků později nám Bůh vnukl myšlenku, že bychom my, moje žena a já, mohli udělat seminář na toto téma, a zorganizovali jsme jej. Na tento seminář přišlo 250 lidí!! V prvním roce byly potom tři, v příštím už 20 přednášek... Dosud jsme mluvili před 42000 lidmi, máme šest zaměstnanců, 35 dobrovolných spolupracovníků, katolických i mimocírkevních. Já sám jsem předsedou spolku, ale angažovaným jenom mimo běžné zaměstnání.
     GASPARI: Jak je možné chránit děti a mládež před tím, aby neupadly do této mizérie?
     PÖSCHL: Dá se opravdu něco dělat – je důležité to vědět. Rodiče jsou často zoufalí, myslí si, že se nedá dělat nic, že i když ne doma, dívají se děti u sousedů, ve škole... Především začněme doma. Tam všechno zajistíme. Počítače, domácí přístroje VYBAVTE  CHYTRÝM  SOFTWAREM, KTERÝ  MŮŽE  PORNOGRAFII  BLOKOVAT. Pak dojde na smartphony a laptopy....
     GASPARI: Jak se dostaneme k takovým pomůckám?
     PÖSCHL: Radíme, abyste se podívali na www.safersurfing.org na internetu. Tam se můžete informovat. Tam najdete odpovídající software, ale také zprávy od rodičů, jak to probíhalo u jejich dětí, co se všechno dá dělat.
     Ale je to řešení jenom zčásti. Velmi důležité je s dětmi mluvit o sexualitě – vždycky úměrně ke stáří, citlivě, začít už brzy...Začíná to už při přebalování plenek, nazývat věci správným jménem, nepřehánět, na otázky dětí normálně odpovídat. Když budou chtít ve třech letech vědět, odkud přicházejí děti, nevyprávět báchorky o čápech, ale říci jak to je, bez detailů, děti většinou samy převedou řeč jinam.
     GASPARI: Tedy přiměřeně reagovat na otázky?
     PÖSCHL: Samozřejmě. Ale také aktivně oslovovat – a to poměrně brzy! ABYCH TO BYLOD JÁ, KDO SVÉMU DÍTĚTI VŠE VYSVĚTLÍ A NIKOLIV PORNOGRAFICKÝ PRŮMYSL! Křesťanští rodiče se musí postavit této výzvě. ZE STRANY POLITIKŮ EXISTUJÍ SNAHY ODEJMOUT RODIČŮM TOTO PRÁVO, třeba ve škole. Mnoho rodičů má z toho radost – ale neprávem! SEXUÁLNÍ VYSVĚTLENÍ JE VĚCÍ RODIČŮ! - a pak velké světelné roky nic....
      Co zažijí od organizací, které ve škole působí – jsem šokovaný, co se tam při vyučování o sexu odehrává. Učitelé nesmí být přítomní ve třídě, děti se stanou ostýchavými, nic neříkají....
      Ale nazpět k otázce, jak se dají děti chránit: Mohu je tedy sám poučit, posílit, oslovit také na téma pornografie. Potom se vyskytnou příležitosti, třeba když uvidí na ulici skrovně oblečené ženy, a dětí se zeptat, jak to pociťují. DŮLEŽITÉ JE ROZLIŠOVAT  SEXUALITU  A  PORNOGRAFII. To první je skutečné a velmi pěkné, to druhé je virtuální, nepravé, hnusné a nemůže člověka naplnit. V mladistvém věku je možné pohovořit – aniž bychom zacházeli do detailů, - jak k tomu dochází v pornografické oblasti: ženy to obvykle nedělají dobrovolně, jsou skoro stále pod vlivem alkoholu a drog, že nenávidí muže, že mají strach z onemocnění... S člověkem zacházejí jako se zbožím – a právě toto je nedůstojné člověka. Vždyť člověk je tvor Boží! Jeden kněz řekl k tomuto tématu:“Člověk byl stvořen, aby byl milován, věci, aby byly používány. V naší společnosti je tomu naopak: Milujeme věci, smartphony, hamburgery – a používáme lidi.“
     GASPARI: Jak můžeme posílit děti, když se všude kolem nich dívají na porno?
     PÖSCHL: Je to obtížné, protože pornografický a hráčský průmysl mají agresivní reklamu. Přesto nemusíme rezignovat. Tady je důležité, ABY SI DÍTĚ UVĚDOMILO, JAK JE CENNÉ. Zvláště děvčatům je to potřebné sdělit. Když se dívají na porno, je jejich reakce většinou taková:“To je sexualita, to musím nechat přejít přes sebe!“ Musíme je posílit, umět říci NE! Je důležité mluvit o jejich kráse. Apel zvláště na otce, aby upozornili NA JEJICH VNITŘNÍ DŮSTOJNOST. V naší rodině chodíme vždycky na organizované víkendy otců se syny nebo matek s dcerami – kromě času, který s nimi strávíme jinak. Je to srdečný pobyt, který děti posiluje. A pak se musí v rodině mluvit o těchto tématech, bez trapnosti.
     GASPARI: Je opravdu možné pomoci?
     PÖSCHL: S mládeží jsme pracovali především pávě preventivně. Čsto mluvíme s mládeží na zábavách, které jsou na závěr workshopů. Pak se přihlašují ve většině skupin 15 až 20 mladistvých, u nás 200. Na tom poznáváme, že se naše přednáška mládeže dotkla. Na začátku workshopu vládne většinou stísněnost – na konci velké ulehčení, úsměvy. Stále znovu prožíváme při setkáních, že nám někdo řekne:“Tenkrát před pěti nebo sedmi lety mi pomohlo, co jsem tenkrát slyšel, teď jsem z toho venku...“ A oni objeví, že mají novou životní sílu, protože poznali lásku. Především lásku k Bohu.
     GASPARI: Jak se vychází ze závislosti na pornografii? Co se tu osvědčilo?
     PÖSCHL: Zkušenosti s tím máme po dobu 11 let. NEJDŘÍVE MUSÍ ČLOVĚK POZNAT, ŽE MÁ PROBLÉM! TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE JÍT S TÍM NA SVĚTLO! Úspěchy jsou tam, když muži a ženy jdou do odpovídající skupiny. Protože přicházíme mnoho do styku s křesťany, je pro ně důležité poznat, že z této bídy se sami nedostanou. Pak je možné upozornit na to, aby se položili před Bohem na zem, a sami nevstali, že se musíme konečně vzdát toho, BOJOVAT S MYŠLENKAMI O SAMOTĚ! Člověk potřebuje pomoc, jiné lidi, především však Boha! A pak může ON za tyto lidi bojovat.
      Pro věřící může dojít k hlubokému setkání s Bohem, a to na emocionální úrovi. A to je pro mnohé nezvyklé. Začíná ho oslovovat utrpení. Má zkušenost se zacházením s tématem, které známe z Písma: Marie Magdalská, cizoložnice, žena u Jakubovy studny...A potom ve Starém zákoě: Abrahám, Noe, Lot, David... BŮH NENECHÁVÁ NIKOHO O SAMOTĚ. NENÁVIDÍ HŘÍCH, ALE MILUJE HŘÍŠNÍKA. Moha lidem, kteří jsou aktivní v naší oblasti, pomohl právě tento názor: Je tu Někdo, kdo mě zná, kdo mě miluje, kdo by mi chtěl pomoci z mé nesnáze...
     GASPARI: Co ještě pomůže?
     PÖSCHL: Zabudovat do smartphonu a počítače odpovídající software. Ale to je jenom berlička. Potom pěstovat přátelství, nechat prožít lásku.  ŽIJEME  NA  ZÁPADĚ  VE  VELMI  NEMOCNÉ  SPOLEČNOSTI,  KDE  JSME  SE  ODNAUČILI  MILOVAT. Proto je nutné nechat se naplnit Pánem, který je autorem lásky.
     GASPARI: Může se stát snaha vymanit se z pornografie cestou k Bohu?
     PÖSCHL: Ano, prožíváme to. Konkrétně mám teď před očima odezvu od čtyř lidí. Jeden z nich vstoupil nyní do biblického kroužku.
     (Světlo 9/2018)

                  70. Poselství Matky Spásy ze dne 21. srpna 2016.
                               Nástroj: Luz de Maria (Argentina).
          NEHLEDEJTE MOC, HLEDEJTE JEDNOTU A BRATRSTVÍ
    Milované děti mého Neposkvrněného Srdce,
v této době musí člověk v jediném činu lásky rozpoznat svou vzdálenost od Boha a napravit tuto situaci, protože je to vážná chyba. V těchto časech se člověk pohybuje v neskutečném světě, který ho podněcuje k tomu, že neposlouchá vnitřní hlas svého Krále a Pána. Tyto časy jsou utvářeny nedostatkem rozumu. Boží Slovo padá na neúrodnou půdu, která vytváří základ každému způsobu myšlení. Chybějící rozum je výsledek instinktu násilí.  V mém srdci cítím velký žal a rmoutím se nad vzdáleností mých dětí od mého Syna. Mé děti se mohou cítit zneklidněné, když čelí určitému utrpení nebo nesprávnému chování, ale pak nereagují, neprovedou nápravu.  MÉ  DĚTI  HLEDAJÍ  PROSTOPÁŠNOSTI,  KTERÉ  JE  ČINÍ  CHLADNÝMI  A  ZATVRZUJÍ  JEJICH  SRDCE.   Prostopášnost živí duchovní půdu v člověku semeny nerozumu, který přináší jen takové činy a díla, které jsou plody nezvládnutých pokušení. Moji milovaní, lidé se orientují daleko více na materiální než na duchovní hodnoty. Nemají zájem o duchovní hlediska, ale jen o materiální růst. Lidé nemyslí na to, že tělo musí být něčím udržováno a že stejně tak jako v těle pulzuje srdce, musí existovat něco, co poskytuje obživu duchovnímu organizmu.
     Děti, vy máte duši a duše podporuje tělo. Je to právě duše, kterou musíte zachránit, abyste se mohli radovat v nebi. Tím, že budete živit svou duši, dosáhnete víry v Nejsvětější Trojici. Děti, vy nevíte, že máte duši! Zapomněly jste to... Ráda bych vám to v těchto časech připomněla.
     Nevolám vás k prázdné víře, volám vás, abyste víru žily. Vyzývám vás, abyste na sebe pohlédly zevnitř, utišily smysly, a naplnily srdce, rozum, mysl a myšlení velikostí a potřebou Nejsvětější Trojice.
      Milované děti, Bůh je jedinou Pravdou a zůstává přítomen, ať už jste si toho vědomi, nebo ne. Zůstává přítomen v tajnosti v duchu, myšlení, rozumu a srdci. Je to spojení, které máte s Otcem, Synem a Duchem Svatým, které vám vždy dává lásku k Pravdě. Tímto způsobem vždy směřujete k dobru.
 Lidstvo je prosyceno neřestí. Mysl člověka nenalézá odpočinek. Člověk je pohroužen do tělesné žádostivosti, člověk zmutoval do stvoření větší smyslnosti, z níž čerpá potěšení a dává jí své srdce.
     MNOHO  Z  MÝCH  DĚTÍ  UCHVÁTIL  ĎÁBEL,  JSOU  POSEDLÉ,  ÚTOČÍ  NA  VŠE,  CO  JIM  PŘIPOMÍNÁ,  NEBO  REPREZENTUJE  MÉHO  SYNA  A  MĚ.  Nikdo by neměl věřit, že zná všechno. Nebuďte z těch, kdo cítí, že jsou mimořádní. Pokora dává lidské bytosti rodokmen být Božím dítětem.  POKORNÝ  ČLOVĚK  VÍ,  JAK  BÝT  LÁSKOU,  DOBROČINNOSTÍ,  ODPUŠTĚNÍM - JE  MOUDRÝ.  Pokora dává lidské bytosti, co nedávají ani knihy, ani tituly, ani zkušenosti, protože vše právě zmíněné je zabarveno pýchou, která znečišťuje a ničí, co našla na své cestě.
    Moji milovaní, toto je čas, kdy lidstvo vstoupilo do utrpení, jde pomalu ale jistě k setkání se svou zkouškou ohněm. Mé děti, moji vyslanci, mé mystické duše, které sdělují Boží Slovo a které můj Syn svěřil mně, zvláště v tomto čase, jsou ochraňovány mými anděly. Neubližujte jim před časem, protože ti, kdo působí více bolesti mým nástrojům, ponesou větší břemeno a budou mít pomalejší cestu ke konečnému setkání s mým Synem. "Neboť podle toho, jak soudíte, budete sami souzeni, a mírou, kterou měříte, bude naměřeno i vám" [Mt 7,2].
   Drahé děti, nechovejte se povýšeně vůči pokornému. Když pokorný člověk vás uvidí bezmocné na kraji silnice, podá vám svou ruku, abyste mohly jít dál. Naproti tomu pyšný se bude trápit a sám se zahanbí.  Milované děti mého Neposkvrněného Srdce,  CELÝM  VESMÍREM  PROUDÍ  ENERGIE.  KAŽDÉ  Z  MÝCH  DĚTÍ  VYZAŘUJE  ZEVNITŘ  DOBRO,  NEBO  ZLO  V  PROSTORU  A  ČASE.   To dobro, nebo zlo je ve svém rozhodujícím okamžiku. V tomto čase  SE  ZLO  ROZMÁHÁ  A  PŘITAHUJE  VÁŽNÁ  NEBEZPEČÍ,  KTERÁ  SE  BLÍŽÍ  Z  VESMÍRNÉHO  PROSTORU.   Země samotná je na svém bodu varu a pokouší se zbavit množství zla, které na ni lidstvo položilo – přijde utrpení, smutek, teror...
   Člověk jedná proti Boží vůli. Proto volám mé děti, aby byly duchovně silné, zahloubaly se do poznávání Božího díla a činů, aby duše v každém okamžiku chtěla být podobnější mému Synu a méně světu. Svaté... Ano, chci vás svaté!  Milovaní, tím že se ponoříte do Božích činů a díla, vás povede k tomu, že budete více duchovní, budete se těšit z dobra, činit dobro a dávat dobro svým druhům.  Nezapomeňte, že Věčný Otec je ten, kdo řídí všechno a chce, aby to, co řídí, toužilo po Něm.
   Děti, modlete se za Německo, modlete se, tento lid bude trpět působením zla, bude utrápený a vyděšený. ... Děti, modlete se za Maďarsko, příroda je bude divoce bičovat....  Děti, modlete se za Chile, bude se otřásat s velkou prudkostí.... Děti, modlete se jeden za druhého, epidemie se šíří a vzrůstá napříč zemí.
   Milované děti mého Neposkvrněného Srdce:  Nebudete opuštěné, andělské síly zůstanou s vámi. Měly byste vědět, že svobodná vůle lidí uspíšila události. Budete zkoušeny samy sebou. Trest sestoupí na zemi, teplota celé země bude nižší, chlad bude takový, že se bude zdát, že proniká kostmi vašeho těla.
   Pochopte, děti, že čím víc je bytost duchovní, tím blíž je Nejsvětější Trojici.  Nehledejte moc, hledejte jednotu a bratrství. Buďte láskou, která poutá pohled mého Syna k Zemi.  Přijměte mé požehnání.
                             Matka Maria

                        BĚDA  DĚTEM  V  TĚCHTO  ČASECH!
  Sestra Mariana de Jesús Torres – Quito. Dne 20. ledna 1610 se jí opět zjevila Matka Boží a řekla mimo jiné: „Věz, že konec 19., a zvláště století 20., bude ve znamení exploze náruživosti a dojde k úplnému zničení morálky. Protože satan tehdy bude celkově panovat skrze zednářské sekty. Aby k tomu mohlo dojít, soustředí se zejména na děti. Běda dětem v těchto časech! Demoralizovaní duchovní, jež pohorší křesťanský lid (L: např. homosexuální pedofilové), vyvolají nenávist vlažných věřících a ti spolu s nepřáteli římské apoštolské Církve se obrátí proti kněžím všem. "
   
                                DĚTI  POSEDLÉ  ĎÁBLEM
                              Děti, z nichž se stávají zabijáci
                                          P. Gabriele Amort

      P. Gabriele Amort - italský exorcista píše ve své knize "Poslední exorcista":
 Exorcismy jsou můj osobní zápas proti ďáblu. Zápas, který jsem sám nevyhledával. Tuto úlohu mi svěřil Bůh prostřednictvím kardinála Polettiho a já jsem ji přijal v duchu poslušnosti. Přijímám tento zápas, i když je tvrdý a strašný. Jako tomu bylo v případě, když se přede mnou objevilo něco, co jsem nikdy nečekal: několikaměsíční dítě.
      Je to velmi těžké pochopit, ale bohužel, i to je realita. Mezi oběťmi ďábla je hodně dětí. Ďábel se snaží zmocnit i jejich těla, přestože jsou nevinné. A často se mu to i podaří. Posednutí se může někdy začít už tehdy, když jsou ještě v těle matky. Je to strašné, ale je to tak. Stane se že nějaký čaroděj uřkne ženu s úmyslem zasáhnout i její dítě, které v sobě nosí.
     Bohužel, někdy to skutečně účinkuje. Je to nevysvětlitelné, ale uhranutí se podaří. Je zřejmé, že jde o věc, kterou Bůh dovolí. Proč? To je tajemství. Stává se, že Bůh nechá volnou ruku ďáblovi, který se vybije na nejnevinnějších stvořeních, dětech. Tak se stane, že je tu dítě posedlé už od narození.
     Znaky posednutí jsou ihned velmi zřetelné. Pokud takové dítě přinesou do kostela, pláče a hází sebou bez žádného zjevného důvodu. Stejně reaguje i doma, když se rodiče modlí. Postupně jak roste, se tyto fenomény zvýrazňují. Rozpoznat je lze však hned od začátku. Právě proto radím všem rodičům, aby pokřtili své dítě co nejdříve po narození. Aby nenechali uplynout příliš dlouhou dobu. Křest je velmi silným exorcismem. Křest vyhání ďábla a on se ho bojí. Ne náhodou většinu posedlých ve světě tvoří nepokřtěné osoby. A především s nepokřtěnými má ďábel lehkou práci.
      Přinesli mi několikaměsíční dítě. Rodiče si neuměli vysvětlit některé jeho neobvyklé reakce. Pláč, který působil, jakoby pocházel z jiného světa. Nenormální křik na svůj věk. Lékaři ho vyšetřili, no nic nenašli. A tak rodičům řekli: „Počkejte, až vyroste. Postupně se vše vyřeší." Z jejich pohledu to je pravda. Dítě nemá takové problémy, které by se musely řešit léky. Spíše naopak, nejednou se stane, že pokud dítěti podají nějaký uklidňující lék, reaguje opačně. Je velmi podrážděné. Léky mu nepomáhají, mají opačný, nežádoucí efekt.
     Uběhlo několik dní a otec, který je praktikujícím katolíkem, si všiml něčeho neobvyklého. Sotva vkročí s dítětem do kostela, dítě začne zoufale plakat. Zčervená v obličeji a všude mu naběhnou žíly. Připomíná nezvládnutelný oheň. A tak v otci vzniklo podezření, že jde o cosi, co není lidské, co je třeba vyhnat. A proto přišel za mnou. Nikdy ke mně nepřivedli takové malé dítě. Mám pochybnosti, ale dobře vím, že exorcismus nikdy neublíží. Tak mi to mnohokrát opakoval páter Candido. Buď má pozitivní účinek, nebo žádný.
     A tak si dám na sebe štolu, do ruky vezmu knihu exorcizmů, svatý olej, svěcenou vodu a začínám exorcismus. Stačí pouze několik slov a dítě začíná plakat a silně křičet. Přestože má jen několik měsíců, zdá se, že je schopno vytrhnout se z otcova náručí. Otec ho musí položit na zem. V rychlosti končím exorcismus a rodičům říkám, že exorcismus musíme zopakovat vícekrát, a to nejméně tři až čtyřikrát týdně. Takovým způsobem to trvá několik měsíců. Ďábel nikdy nic neříká. Jediným viditelným znamením, kterým se projevuje, je strašný křik dítěte během celého trvání exorcismu. Když skončím, ztichne. Pláč dítěte během obřadu drásá srdce rodičů. Zdá se, že pro jejich syna není žádné útěchy. Prosím je, aby se hodně modlili, postili se a denně přicházeli na mši svatou. Uposlechli mé rady, a tak se po několika měsících stalo to, co jsem v takovém krátkém čase nikdy nečekal.
     Rodiče přišli s dítětem opět. Začal jsem s exorcismem, ale dítě je klidné a nepláče. Usmívá se. Pomodlím se celý obřad, pokropím ho svěcenou vodou, pomažu posvěceným olejem. Je to neuvěřitelné: po několika měsících je dítě osvobozeno. Na vlastní kůži jsem se naučil, jaké strašné bývá posednutí dětí. Agresivní, divoké. Zároveň jsem pochopil, jaké jsou děti bezbranné a křehké.
     Jak tyto děti rostou, objevuje se jasný příznak, který svědčí o jejich posedlosti: je to zákeřnost. Zákeřnost, která se vymyká rozumu a zejména věku. Je to způsob jednání zla, touha ničit. Zároveň to vypadá, jakoby vše bylo projevem osobnosti, jakoby tu šlo o výbušnost, kterou dokazují vlastní sílu všemu a všem.
 Existuje mnoho případů dětí i dospívajících, u kterých byla tato zákeřnost jasným znakem posedlosti. O některých psaly noviny, do televizních pořadů byli pozváni kriminologové a psychiatři, aby se pokusili vysvětlit takovou hroznou krutost. Na exorcistu se zapomnělo. Pokud by ho někdo zavolal, objasnil by tyto případy během několika minut. Řekl by: "Jde o posednutí ďáblem."

      Vzpomínám si na dva případy, které zná celý svět. Budu o nich mluvit, abyste mě pochopili a aby se více lidem otevřely oči. Chci ukázat, jak ďábel chodí po světě a požírá bytosti, které by měly být čisté, nevinné a radostné. První případ se odehrál v Anglii a je jím vražda Jamese Bulgera. Druhý případ se stal v Itálii. Šlo o vraždu Susanny Cassiniové a jejího syna Gianluca de Nardi.
     James Bulger se narodil v Liverpoolu 16. března 1990. V roce 1993, kdy měl pouze tři roky, ho unesli a zavraždili dva desetiletí chlapci, Jon Venables a Robert Thompson. K únosu došlo v obchodním centru New Strand v Botole v Anglii, kde byl tehdy James se svou matkou Denise. Jon a Robert byli také v centru. Potloukali se po něm a pozorovali děti, které pobíhaly nedaleko vstupu do jednoho z obchodů. Najednou dostali nápad: "Co kdybychom nějaké dítě unesli?" Nejprve se pokusili přilákat dvouleté dítě, které si hrálo se svou sestřičkou, ale matka to uviděla a oba odehnala. James byl v obchodním centru spolu s matkou. Ta ho na chviličku nechala samotného před dveřmi obchodu. Když se vrátila, zjistila, že malý zmizel. James zatím kráčel sám až před samotnou budovu, kde ho chytili oba chlapci. Přišli k němu, chvíli s ním rozmlouvali, aby si získali jeho důvěru a pak ho vyvedli ven z nádvoří. Celou scénu zachytily bezpečnostní kamery. Jon a Robert vedli chlapce skoro čtyři kilometry. Dítě začalo plakat a volat mámu. Ale oni ho táhli dál. Nedaleko kanálu Robert ze žertu navrhl: "Co se stane, hodíme-li ho do kanálu?" Pak ho jeden zvedl za nohy a nechal spadnout. Způsobil mu tím hlubokou ránu na čele. Oba věděli, že tentokrát zašli příliš daleko.
     A tak se skryli se za nedaleký plot a přihlíželi se. Ale u chlapce se nikdo nezastavil. Vyšli tedy ze svého úkrytu a malého vzali.
Namířili si to do města. Ránu na Jamesova čele zakryl Jon kapucí své vesty. Když přišli na křižovatku, chlapec se jim vytrhl z rukou a utíkal doprostřed cesty volajíc mámu. Robert ho doběhl a táhl ho pryč. Mnozí motocyklisté si všimli dítěte, které se zpěčovalo a nechtělo jít. Ale nikomu nenapadlo sesednout z motorky a zjistit, co se vlastně děje. Jon chytil Jamese za nohy a Robert za krk. Nesli ho tak až na trávník před jednu restauraci. Zde k nim přišla nějaká žena, která si všimla Jamesovy rány. Zeptala se jich, co se stalo. "Nevíme. Našli jsme ho pod kopcem, " odpověděli Jon a Robert a tvářili se, že chlapce neznají. Žena upozornila nejbližší policisty. Ti se však dali opačným směrem. Křičela, aby se zastavili, ale marně. Všichni tři šli dál a jejich cesta vedla až do County Road. Po cestě se zastavili v různých obchodech.
     Pak přišli před železniční stanici Walton & Anfield na Walton Lane. Byla to malá, už nepoužívaná stanice. Vrátili se kolem cesty zpět, pak zašli do uličky, ale hned z ní vyšli. Policejní stanici měli po pravé straně a Robertův dům po levé. Rozhodli se vrátit k železnici, aby se vyhnuli policejní stanici.
     Tuto trojici během jejich dlouhé cesty vidělo třicet osm lidí. Nikdo je však nezastavil. Zatímco kráčeli směrem k železnici, Jon z chlapce strhl kapuci a hodil ho mezi stromy. Jeden z chlapců vzal modrou barvu, kterou koupili ráno v obchodě, a natřel jí Jamesovi tvář. Pak do něj začali házet cihly a kameny. Bili ho železnou tyčí. Jeden z nich ho začal kopat. Thompson kopl malého Jamese do tváře s takovou silou, že v ní zůstal otisk jeho boty. Stáhli mu kalhoty a jeden z chlapců mu kroutil genitáliemi. Do chlapcových úst nacpali tužkové baterky, které koupil před několika hodinami. James měl zlomeniny na různých částech těla. Ještě živého ho nechali na kolejích, hlavu mu zakryli kameny a doufali, že když ho přejde vlak, jeho smrt bude vypadat jako náhoda. Po chvíli opravdu vlak přeřízl tělo malého na dvě poloviny. Pitva později prokázala, že James byl mrtvý už předtím, než ho vlak přejel.
       V následujících měsících absolvovali oba chlapci hodně testů. Ty ukázaly, že Thompson, syn alkoholika, byl otcem opakovaně znásilněn. Stejně i jeho mladší bratr. Venables byl syn rozvedených rodičů, kteří oba měli v minulosti patologické deprese. Měl staršího bratra a mladší sestru, oba měli problémy s chováním. Proto se mu ve škole vysmívali a neustále byl předmětem šikany. Venables poznal Thompsona ve škole poté, co oba propadli. Společně chodívali za školu. Hnáni silou, pro kterou není vysvětlení, unesli malého Jamese a zavraždili ho, jakoby pili sklenici vody. Jak je možné, že udělali takový hrozný čin? Bohužel, logicky to není možné vysvětlit. Můžeme zkoumat jejich minulost a těžké dětství. Ale ať chceme nebo ne, ani to uspokojivě neobjasňuje tak velkou krutost a zákeřnost. A v tomto případě jde o ďáblovu zákeřnost. Takový delikt nelze vysvětlit jinak, jen jako řízení ďábla. Byl to právě on, kdo se nějakým způsobem dokázal zmocnit těchto dvou chlapců a přivést je krok za krokem k nenormální a strašlivé zkaženosti, vraždě malého neviňátka. Takovou zákeřnost nelze vysvětlit. Je však velmi důležité všimnout si násilí otců vůči dětem, což je i Thompsonův případ. Násilí otců na synech je jedním z přednostních kanálů, kterými satan vstupuje do světa. To, že Thompson byl opakovaně znásilněn svým otcem, není zanedbatelným detailem. Chlapci jsou často posedlí démonem, pokud byly v minulosti znásilněni vlastním otcem. Otcovo násilí je velmi účinným kanálem, kterým přichází démon. Vina otců zasahuje děti pro zlo mimořádného charakteru. Ne všichni, kteří byli znásilnění svými otci, jsou později i posedlí. Ale mnozí ano. Otcové předávají synům duchovní dědictví, které matky nemají. Pokud otec často žehná vlastního syna, jeho požehnání mají pozitivní účinek, mnohem pozitivnější, než když žehná matka. Proto pokud otec znásilní svého syna, efekt může být devastující.

       Marinella měla osmnáct let, když ke mně přišla poprvé. "Proč si myslíš, že jsi posedlá?" ptám se jí. "Otče," říká mi," už od dětství nedokážu vstoupit do kostela. Nedokážu vejít na svatá místa. Snažím se tam vstoupit, ale nějaká síla mi v tom brání." -
"Odkdy tím trpíš?" - "Přibližně od mých sedmi let." - "Stalo se něco, když jsi měla sedm let?" - "Ano... Trochu se stydím ... " -
"Přede mnou se nemusíš stydět. Řekni mi všechno." - "Otec mě znásilnil..." - "Kolikrát tě znásilnil?" - "Mnohokrát. Nyní je už mrtvý. Ale nic se nezměnilo. Můj život je plný neštěstí. Chci prosit Boha o pomoc, ale nedokážu to. Nedokážu se modlit a nevím, kdo by mi mohl pomoci."
     To znamená, že posednutí, pokud o něj jde, trvá už jedenáct let. Tedy velmi dlouhou dobu. Rozhodnu se proto neprovést exorcismus ihned. Jsem doma sám a nemám u sebe žádné asistenty. Obávám se možné agresivní reakce. Dohodneme se tedy na setkání za týden.
     Marinella přišla přesně za sedm dní. Mám u sebe deset osob. Devět laiků a mladého kněze, který mě poprosil, aby mohl být občas přítomen při exorcismu. Dívka si lehne na lůžko a nechávám ji spoutat. Dám si na sebe štolu, do ruky vezmu svěcenou vodu a svatý olej. Začnu s latinskými modlitbami. Marinella reaguje okamžitě. Hází sebou, ale pásy, kterými je připoutána, zatím drží. Mladý kněz vedle mě sleduje celou scénu s obavami. Pak ve chvíli lítosti nad dívkou udělá něco, co raději nikdy neměl dělat. Přistoupí k Marinelle, dotkne se jejího ramene a řekne: "Odvahu, brzy to skončí." Marinella se obrátí, pronikne ho očima zmije a řekne mu: „A ty jsi kdo, malá panna?" - "Jsem ..." - "Mlč!" Zasáhl jsem. Požádal jsem mladého kněze, aby ustoupil. Ale škoda, už bylo pozdě. Ďábel dívá na mladého kněze a vychrlí na něj: "Malá panna, co tu děláš? Neměla bys být o této hodině v posteli a spinkat? Aach, promiň. Ty, když jsou všichni v posteli, nikdy nejdeš spinkat. Ty v noci nespíš. Ty masturbuješ před televizorem. Baví tě marnit čas o samotě, ne? Oh, ano, je to pravda. Co děláš? Neodpovídáš? Bídná panna, odhalená tady přede všemi!" A hlučný smích pohřbí i to, co z mého společníka zůstalo.
      Ale teď na něj nemám čas. Musím pokračovat v exorcismu. Ďábel odrovnal mladého kněze a já vím, že prozatím s ním nic víc činit nehodlá. Vedle něj totiž stojím já. Můj exorcismus je pro démona strašným trestem. A s tímto trestem se teď musí konfrontovat. "Mlč, ďáble!" křičím. "Mlč! Odpověz mi jménem Krista: Kdo jsi, že se opovažuješ obtěžovat tuto dívku? Kdo jsi?"
Marinella sebou hází a z úst jí tečou sliny. Najednou se začne velmi silně třást a z úst jí zazní dlouhé vytí. "Mlč ty, kněz!Neodpovím ti!" křičí. "Nikdy ti neodpovím!" - "Ve jménu Krista, odpověz mi! Kdo jsi? Řekni mi, kdo jsi!"  Z hrdla Marinelle vychází ponurý hlas: Jsem noční můra Marinelly. Jsem její démon a její potěšení. Jsem ďábel a příčinou toho, že jsem ji posedl, je její otec. Bude mnou posedlá navždy." - "Ne, nezůstaneš navždy u nikoho. Kristus vítězí. Kristus zvítězil. Kristus tě porazí!"
     Pokračuji v exorcismu. Zdá se, že latinské modlitby mají účinek. Marinella reaguje na moje slova během tří hodin velmi agresivně. Pak ukončím exorcismus. Marinella se nepamatuje na nic, co se před chvílí událo. Požádal jsem ji, aby mi vyprávěla něco o otci. Odpověděla: "Byl to násilník a já jsem byla jeho hračkou. Musela jsem splnit jeho požadavky. Jinak mě bil až do krve a stejně i mou matku. To vše jsem trpěla dlouhé roky, dokud nezemřel. Ale víte, co vám řeknu?'' - "Co?" - "Řeknu vám, že ho nedokážu nenávidět. Byl to můj otec. Byl to můj otec ... " Marinella se pustí do pláče. Utěšil jsem ji a dohodl jsem se s ní na dalším setkání za týden. Poprosil jsem ji, aby se vyzpovídala a každý den se snažila přiblížit co nejvíce k nějakému kostelu. Říkám jí: "I když nedokážeš vejít do kostela, zkus stát před ním venku alespoň pět minut v tichosti. Uvidíš, že pokud to budeš dělat každý den, po několika měsících dokážeš do kostela i vejít." Rozloučím se s ní, ale vím, že mě čeká ještě jedna úloha; promluvit si s mladým knězem.
     Čeká na mě před místností, kde proběhl exorcismus. Hledí do země. Je zlomený a zároveň vystrašený. Říkám mu: "Vidíš, co se stane, když si příliš troufáš? Nejprve je třeba mít s démony jistou zkušenost. Ale především musíš vést svatý život. Jinak tě ďábel odhalí a před všemi poníží." - "Otče, je mi to líto." - "Bude to pro tebe ponaučením." - "Otče ..." - "Prosím." - "Musím vás o něco poprosit." - "Ano, prosím." - "Můžete mě vyzpovídat?"

       21. února 2001 v Novi Ligure v Itálii Erika de Nardo, která tehdy měla sedmnáct let, se svým přítelem Maurem Favara - "Omarem", také sedmnáctiletým, ubodala k smrti kuchyňským nožem svou matku Susan Cassinio - „Susy "a jedenáctiletého bratra Gianluca. Hrůza a dynamika tohoto činu člověka až mrazí.
     Susy se spolu se synem vrátila domů kolem půl osmé večer. Zazvonila u dveří. Otevřela její dcera Erika. Společně šli do kuchyně a tam se mezi matkou a dcerou začala hádka o zlých školních výsledcích dívky. Tehdy se to spustilo: první bodnutí. Po něm si dívka natáhla rukavice. Qmar, který byl ukrytý v koupelně v přízemí a rukavice už měl na rukou, přiběhl k Erice, aby jí pomohl. Společně zaútočili na Susy zezadu. Jeden z nich jí zacpal ústa rukou a druhý zasazoval rány nožem. Pak se přidal i druhý. Žena se snažila utéct, ale narazila do kuchyňského stolu, který se pod silou nárazu rozlomil na dvě části. Oba bodali nožem, dokud Susy nebyla mrtvá. Gianluca rychle přiběhl z prvního patra a zděšen viděl celou scénu matčiny vraždy. Oba si ho hned všimli a okamžitě zasadili ránu i jemu. Nejprve v přízemí, pak v prvním patře vilky. Tady, v Eričině pokoji, byl Gianluca zavražděn padesáti sedmi bodnutími nožem. Erika a Omar se pak vrátili na přízemí. Společně plánovali, jak zavraždit i otce, který měl přijít. Ještě předtím však byli prozrazeni.
     Ani v tomto případě není co dodat. Může být na světě ještě větší ohavnost? Větší nenávist? Větší hněv? Zdá se, že je těžké si to i jen představit. Je to nelidská ohavnost. Je to ohavnost ďáblova. Podobná té, která zasáhla dívku z Cassina, naštěstí jen na jeden den.

       Laura měla v červenci 1988 čtrnáct let. V jeden večer ji kamarádka ze školy pozvala na krátkou procházku. "Kam půjdeme?" ptá se Laura.  "Podívat se na něco, co jsi ještě nikdy neviděla," odpoví přítelkyně. Vyšly z města a zamířily do nedalekého lesa. Po chvíli přišly k horské samotě a vstoupily do domu. Deset osob zahalených kápěmi se účastní spiritistických seancí. Vzývají duchy, aby s nimi komunikovali. Pak obětují ďáblu nějaké zvíře, které krátce předtím chytili. Laura má strach, ale neodváží se utéct. Přítelkyně ji drží za ruku a přinutí ji zůstat. Trvá to asi hodinu. Poté, co se všechno skončilo, se obě přítelkyně vrátily do města. Podle Laury šlo o hloupou hru, ale neškodnou. Rozloučila se s kamarádkou a šla domů.
      Když přišla domů, rodiče ještě nespali. Pozdravili ji, ale Laura jim odpověděla vulgárními nadávkami. Je to neobvyklé, protože Laura nikdy nenadávala, ani se nechovala agresivně. V ten večer se k ní však vůbec nedá přiblížit. Pokud se jí ptají na důvod nadávek a vulgárních slov, které opakovaně vycházejí z jejích úst, okamžitě útočí. Plive, kouše a křičí. Je to kdosi úplně jiný. Vypadá jako posedlá.
      Otec je praktikujícím katolíkem. Slyšel mluvit o páteru Candidovi, exorcistovi od Svatých schodů, mém učiteli. Dlouho nepřemýšlí a uprostřed noci vezme dceru autem do Říma. Ke Svatým schodům přijel nad ránem. Zastavil auto a čekal, až bratři o šesté otevřou bránu. "Potřebuji mluvit s P. Candidem," říká prvnímu bratrovi, jehož uvidí. - "Proč?" - "Musím mu ukázat mou dceru,“ ukazuje na dívku vedle sebe, která nevrle hází nenávistné pohledy na řeholníka. "Páter Candido je indisponován. Musíte se obrátit na jeho nástupce. Jmenuje se páter Gabriele Amorth a toto je jeho adresa."
     Oba hned nastoupili do auta a přijeli ke mně. Počkali, až jsem se vzbudil. Pak mě zavolali. V to ráno jsem měl před sebou dva velmi tvrdé exorcismy. Proto jsem nechal otce s dcerou čekat na vrátnici, pokud jsem neskončil. O dvanácté mi připomněli, že mám s nimi dohodnuto setkání. Byl jsem velmi unavený, ale souhlasil jsem. Myslel jsem si: Dám jim nějaké rychlé požehnání a pak končím. "Dobrý den. Jak se jmenuje tato dívka?" ptám se. Odpovídá mi otec a ve vzduchu panuje napětí. Oba jsou velmi unavení. Ale ihned chápu, že jde o něco více než jen o obyčejnou únavu. Začínám požehnání. Hned jsem potrestán za neopatrnost. Stojím příliš blízko Laury, která skočí a kousne mě do zápěstí. Cítím, jak mi její zuby vnikají do masa.
     Vykřikl jsem a ustoupil. Pochopil jsem, že jde o vážný případ. Začal jsem se soustředit a modlím se pozorněji. Stačí deset minut a Laura jakoby splaskla. Zdá se, že je zničená nějakou nelidskou námahou.
     "Jak ti je, Lauro?" - "Dobře,“ odpovídá. - "Lauro, teď jsi svobodná, jdi." Laura vstala a vyšla na dvůr. Hned běhá a hraje si s míčem. Jak je možné, že byla osvobozena v tak krátkém čase? Je to zásluha jejího otce. Přesněji, jeho rychlé reakce. Pokud je posednutí odhaleno dostatečně brzo, nestihne se zakořenit. Ďábel se pokoušel Lauru dostat. Vešel do ní během spiritistické seance. Během několika hodin se však nedokázal zakořenit tak, jak chtěl. Proto její osvobození bylo jednodušší.

       I evangelium mluví o posedlém chlapci. Ježíš je na vrchu Tábor se třemi učedníky. Zde se událo proměnění. Všichni čtyři pak sestoupí z hory k ostatním apoštolům. Nacházejí je obklopené mnoha lidmi a zákoníky, se kterými diskutují. Když uvidí Ježíše, jeden z nich předstoupí a říká: "Mistře, prosím, podívej se na mého syna, je to moje jediné dítě! Hle, zachvacuje ho duch, z ničeho nic křičí, hází jím, až mu jde pěna; těžko ho opouští a týrá ho. Prosil jsem tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nemohli."
     Tento neúspěch pravděpodobně vyvolal diskusi se zákoníky, kteří si nenechali ujít příležitost pomlouvat učedníky a nepřítomného učitele. Ale teď je už tady. Když se dozvěděl, o co jde, zvolal: "Pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám ještě snášet?" - Potom řekl: "Přiveďte ho sem, ke mně!" Víra je pro Ježíše základním předpokladem pro zázrak. Pláče nad chybějící vírou nejen u zákoníků a mladíkova otce, ale i u apoštolů, u nichž neúspěch podkopal jejich váhavou víru. Mladíka přivedli k Ježíšovi. V jeho přítomnosti okamžitě dostane záchvat, zmítá se po zemi, chrčí a plive. Během záchvatu se Ježíš ptá otce: "Odkdy to má?" - "Od dětství. A často ho zlý duch vrhl i do ohně a do vody, aby ho zahubil. Ale pokud můžeš, smiluj se nad námi a pomoz nám!" - Ježíš odpovídá! "Pokud můžeš?! Všechno je možné tomu, kdo věří!" - A chlapcův otec hned vykřikl: "Věřím! Pomoz mé nevěře!"
     Ježíš přistoupil k mladíkovi se slovy: "Němý a hluchý duchu, já ti nařizuji, vyjdi z něho a už nikdy do něj nevcházej!" Ten vykřikl, mocně jím zalomcoval a vyšel. Chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel. Ale Ježíš ho vzal za ruku, zvedl ho a on vstal.
     Když pak vešel do domu a byli sami, učedníci se ho zeptali: "Proč jsme ho nemohli vyhnat my?" - A Ježíš řekl: "Pro vaši slabou víru! Amen, amen pravím vám, kdyby vaše víra byla jako zrnko hořčice, řekli byste této hoře: „Přejdi odsud!"- a přejde. A nic vám nebude nemožné."

       Ježíš je prvním velkým exorcistou. Tato epizoda ukazuje, že ďábel se násilně zakořeňuje i v dětech. Mladík pod vrchem Tábor byl osvobozen pouze díky velké Ježíšově víře. Čím déle je malé dítě posedlé, tím těžší je osvobodit ho. Děti jsou nevinné. Rodiče je však často nedostatečně chrání. A to i proto, že rodiče často žijí tak, jakoby život neměl smysl. Ďábel všechno ničí a snaží se postavit jedny proti druhým. Pokud se mu podaří postavit proti sobě matku a otce, pokud dokáže rozdělit rodinu, dosáhne svého velkého cíle. Ďábel ví, že pokud se rodiče rozvedou, způsobí rozdělení a bolest všem blízkým, počínaje dětmi.

       Eleonora má čtyřicet let. Vdala se ve třiceti, ale hned po sňatku se vztah s manželem jakoby zasekl. Přestože před sňatkem měli vztah nádherný, po sňatku šlo vše k horšímu. Eleonora nedokáže prožít se svým manželem klidný den. Neustále se totiž hádají. Jakákoliv věc je důvodem naštvaných diskusí. Tyto obtíže trvají už roky. Dokud se Eleonora nerozhodla jednoho dne přijít za mnou. „Otče, už nemohu dál,“ říká. - "Co se děje?" - "Jsem vdaná deset let a těchto deset let bylo nejsmutnějších v mém životě." - "Proč?" - "Nevím. Vím jen, že ráno v den sňatku jsem zářila. V kostele vše proběhlo dobře. Ale když jsme vyšli z kostela a nastoupili do auta, manžel mi vytkl, že jsem se chovala chladně vůči jeho matce, když jsme si dávali pozdravení pokoje. Od té chvíle se vše kazilo. Během těchto deseti let jsme se hádali o všem. Často byla předmětem našich hádek jeho matka. Chovala ses ošklivě k mé matce, je fráze, kterou mi manžel opakuje roky až do vyčerpání. Před sňatkem však vše bylo v pořádku. Potom mezi nás dvou vstoupil třetí - matka mého manžela.“ - „Jeho matka ještě žije?" - "Ano, ještě žije." - "Jaký s ní máte vztah?" -
"Žádný. Když se dozvěděla, že si chci vzít za manžela jejího syna, přestala se mnou komunikovat. Nikdy už mě nechtěla vidět. Nemám o ní žádné zprávy prakticky deset let. Můj manžel naopak, často jí telefonuje a setkává se s ní. Ale nikdy mi nic o tom neřekne." - "Myslíte si, že manželova matka vás uřkla v den vašeho sňatku?" - "Nevím na to odpovědět, ale teď si myslím, že ano. Manžel mě před sňatkem miloval. Potom, v den sňatku, se něco změnilo. Ani nevím, jak jsem dokázala vydržet ty roky. Kromě toho jsme neměli ani potěšení z dětí. Nedokázali jsme je zplodit. Ach nevím, co vám mám říct, pomozte mi!"
 "Podívejte se, možná se skutečně jedná o nějaké uhranutí, ale nejsem si jistý. Někdy bývá život komplikovaný a uhranutí s tím nemá nic společného. Víte co? Udělejte toto: Vraťte se domů a zítra ráno přijďte opět za mnou i s vašimi svatebními šaty."
     Následující den se Eleonora vrátila. V rukou měla své dlouhé bílé šaty. Odevzdala mi je a společně jsme jeli mimo Řím, na periferii. Vystoupili jsme z auta a položili šaty na zem. Z kufru auta jsem vyndal kanystr s benzínem, polil šaty a zkusil jsem je zapálit. Nestalo se však nic. Šaty nehoří. Přidal jsem víc benzínu, ale šatům se nic nestalo. Pochopil jsem, že něco není v pořádku. Zdá se, že pravděpodobně bylo nad svatebními šaty provedeno uhranutí, aby se manželství nevydařilo a aby byla nevěsta nešťastná, Eleonora se lekla, ale zároveň se jí to nechtělo věřit.
     Vrátili jsme se domů s šaty nasáklými benzínem v kufru auta. Oblečení zůstalo u mě a ukryl jsem ho na bezpečné místo, daleko od zvědavých pohledů mých spolubratří. Během dvou měsíců jsem svatební šaty každý den žehnal svěcenou vodou.
     Po dvou měsících jsem Eleonoře zatelefonoval a poprosil ji, aby za mnou přišla. Opět jsme vyjeli na římskou periferii. Tentokrát už šaty hořely. Pomalu, ale hořely. Popel jsme pak vysypali do nedaleké  řeky. Nestačí totiž uřknutou věc spálit, popel z ní se musí vysypat do proudící vody.
     Eleonora se pak vrátila domů a její manželský život se zlepšoval ze dne na den. Manželova matka však zůstala stále negativní přítomností v jejich rodině a myslím si, že takovou bude až do konce svého života. Tvrdošíjnost jistého typu lidí je neuhasitelná a jejich náklonnost ke zlu je velmi těžké porazit. Některé tchýně umějí být doslova ďábelské vůči ženám, které se opováží vdát se za jejich vyvoleného syna. Egoismus a chorobná láska k vlastnímu synovi je úchylkou, která pochází od satana. Namísto touhy po synově štěstí se rozhodnou jeho štěstí udusit. A to je velké vítězství démona. Rozdělený pár totiž za sebou zanechává dlouhou stopu utrpení. I když později se mohou vztahy uspořádat, způsobené utrpení zůstává.
     (Z knihy G. Amorta: Poslední exorcista)

                 367. Poselství Matky Spásy ze dne 3. února 2018.                     
                              Nástroj: Luz de Maria (Argentina).
        ČLOVĚK DOSÁHL TOHO, ŽE SE ZEMĚ STALA MINOVÝM POLEM

      Milované děti mého Neposkvrněného Srdce, žehnám vám z nitra mého srdce.
Jste lidmi mého Syna a nebudete opuštěny. V tomto čase se zlo rozšířilo po celé zemi a přivlastnilo si většinu mých dětí, a jak lidstvo žije vnitřně pohrouženo do omylu, stává se čím dál tím více tvrdší srdcem a jedná ve zpětném duchovním pohybu.
     Nejste povolány sloužit dvěma pánům… Nevyzvala jsem vás, abyste daly přednost sloužit světu před službou mému Synu…
Nepřestávala jsem vás volat, abyste získaly znalost toho, co přijde, vzdálíte-li se Boží vůli. Má jasná slova v mých zjeveních a odhaleních vám byla dána proto,  ABYSTE  ZŮSTALY  BDĚLÉ  A  NESTALY  SE  KOŘISTÍ  ZLA,   ale vy jste neposlouchaly.
     Lidé mého Syna, hlídejte si Pravdu a sjednocujte se v našich Nejsvětějších Srdcích, buďte si opravdovými bratry, bez konfliktů a lží.Ten, kdo se považuje za největšího a nejdůležitějšího mezi vámi, je nejmenší a nedokáže vidět za své šílenství, dokud se nestane pokorným.
      Vidím velký počet mých dětí, jak se modlí svatý růženec. Vidím je účastnit se mše svaté a přijímat mého Syna, vidím je pomáhat v kostelích, a přesto vidím tato stvoření, jak si přivlastňují, co jim nepatří: Pravdu a soud na stupínku v kostelích, aby je jejich bratři obdivovali. Kolik horlivosti je v okázalých srdcích, které věří, že vlastní Pravdu a privilegia v domech mého Syna! Běda těmto stvořením! Jsou kameny úrazu a zbraní zla, aby překážely Boží vůli mého Syna, ubohá stvoření!
     Vyzývala jsem vás, abyste byli láskou jako můj Syn je láskou k vám, ale se smutkem vidím pravý opak. Co se stane mým dětem, když zapomenou na dar Slova? Řeknou, že nezabily žádného bližního, ale já je prosím, aby se vnitřně přezkoumaly.
Víte, děti, že jazyk je dvojsečný meč a že každý jej používá, aby chválil, žehnal, nebo proklínal? Jen jste zapomněly, že ten, kdo proklíná, se vystavuje tomu,  ŽE  JEHO  KLETBA  SE  K  NĚMU  VRÁTÍ,   zatímco ten,  KDO  ŽEHNÁ, ví, že  K  NĚMU  PŘIJDE  ZPÁTKY   POŽEHNÁNÍ.  Zlo, které přejete svému bratru, je zlem, které si připravujete pro sebe, aniž byste na to myslely.
     Jako lidstvo visíte na vlásku. Velké národy, které dobře znáte, mají vyspělé technologie ve výrobě zbraní a jsou zaměstnány přípravou na obranu proti možným útokům jiných zemí. Vzhledem k tomuto pokroku, minulé války, jimž bylo lidstvo vystaveno, se zdají být hrou vzhledem k válečným zbraním, které nyní vlastní velká většina zemí, třebaže v menším počtu než velké mocnosti. Člověk dosáhl toho, že se země stala minovým polem, nebezpečným pro celé lidstvo, neboť arogance jednoho vůdce bude v jediném okamžiku rozdrcena, a to bude stačit k vyvolání toho, co se stane masakrem pro lidstvo.
     Není nutné, aby se lidé stěhovali z jedné země do druhé,  JEDEN  ROZKAZ  BUDE  STAČIT  A  ZEMĚ  SHOŘÍ!  Proto vás s naléhavostí vyzývám, abyste se vnitřně přezkoušeli, aby každý se stal láskou, dobročinností, neztratil víru a udržel plamen naděje, aby lid mého Syna nebyl zničen. Volám lid mého Syna, aby si udržel víru a byl lidem, kde září Pravda a Láska svatého Slova, úcta a láska k mému Synu v nejsvětější eucharistii, stejně jako naplnění Božího Zákona a svátostí, abyste byli Boží stvoření… Ale to si lidé nesmí sami zničit.
     Lidé mého Syna zapomínají, že všechny jejich činy a jednání jsou pozorovány Nejsvětější Trojicí a že proto nesmíte jednat skrytě proti svým bratrům, jak to dělají zloději, když využívají tmu. Zlý snadno poznává vlažné, kteří jsou lehce polapeni, aby sloužili zlu. Mé srdce se hluboce trápí, když vidím některé z mých vlastních, jak přijímají mého Syna, modlí se ke mně a následovně ubližují svým bratrům. Mé srdce trpí kvůli stvoření, jemuž je způsobena škoda a smrt zlým jazykem, stejně jako trpím kvůli stvoření, které takové zločiny spáchalo, protože dopadnou zpět na svého pachatele.
     Když vám říkají o slibné budoucnosti pro lidstvo, podívejte se kolem sebe a uvidíte, že to není pravda, pokud se lidstvo ve svém celku nerozhodne k radikální změně, a to, děti…
     Země jsou bičovány neočekávaným. Lidmi pozměněná příroda, bije kolem sebe s obrovskou silou....Modlete se, děti, Guatemala je proniknuta bolestí, Uruguay se třese a mé děti trpí....Modlete se, děti, Kolumbie se učí z tvrdosti své cesty.
Modlete se, děti, zlo v Anglii ukazuje svou tvář a otřese mé děti v tomto národu....Modlete se, děti, Mexiko znovu trpí a Španělsko se vroucně modlí k nebi kvůli nečekané události...Volám vás k modlitbě za Kostariku.
     Nespravedlnost na sebe nenechá čekat, mé děti, vzdalte se všemu, co vás odděluje od mého Syna, co vás odděluje od dobré cesty, od spásy. PŘIJĎTE  K  TÉTO  MATCE,  KTERÁ  SE  PŘIMLOUVÁ  ZA  KAŽDÉHO  Z  VÁS!  Přeji mým dětem cestu dobra a toho dosáhnete tím, že do hloubky poznáte mého Syna.
     Přijďte, mé děti, přijďte a půjdeme ruku v ruce k mému Synu, budeme naplňovat Boží vůli v pokoji a službě vašim bratrům. Nebojte se, mé děti, jsem Matka všech a úpěnlivě se přimlouvám za všechny před Nejsvětější Trojicí. Žehnám vám, miluji vás.
     Matka Maria
                              
                                  
                                                           
                        359. Poselství Ježíše ze dne 26. ledna 2018.
                                 Nástroj: Luz de Maria (Argentina).
                         NYNÍ NASTAL ČAS KE SKLÍZENÍ ÚRODY
     Můj milovaný lide,
mluvím k tobě, lidstvo! Volám tě a ty si Mne nevšímáš! Tak jako se vysmívali Abrahámovi v čase Sodomy a Gomory [Gn 19, 23-29], stejně tak se nyní posmíváte mým věrným nástrojům a chcete je zničit. Můj Duch Svatý sestupuje, aby lidstvu vysvětlil, čemu člověk stále nerozumí, nebo co nechce chápat. Můj Duch to vysvětluje pokorným, těm, kteří chtějí činit dobro, těm, kteří Mě milují a poslouchají. Člověk se nachází ve zpětném cyklu, jde po neblahých stopách minulosti. Toto zlo bude výrazně posíleno vynálezy zhoubných novinek, v nichž má člověk zálibu.
     Moji lidé, nestáváte se lepšími. Jdete za rostoucí touhou zkoumat zlo, nedbáte na má volání a stáváte se částí temnoty, kterou ďábel nabízí člověku. Pro věřícího nestačí říkat: "Pane, Pane!…" [Mt 7, 21]. Vyzýval jsem vás k poslušnosti a vy se vysmíváte mým prosbám. Někteří, kdo neznají Písmo svaté, nevědí, že jen jediná rodina byla ušetřena zničení Sodomy a Gomory – rodina Lotova, člověka, který byl v očích mého Otce příjemný a spravedlivý [Petr 2, 6-8]. Pověřil Lota, aby nařídil, že žádný z členů jeho rodiny se nesmí dívat zpět, ale jeho žena se podívala zpátky a strnula ve své neposlušnosti [1Gn 19, 26]. Ti, kdo neposlouchají, se vzpírají Boží vůli a jednají proti tomu, co oznámila naše milosrdná Láska. Tak tomu bylo, tak tomu je v těchto časech a tak tomu bude v budoucnosti.
     Vidím velké zmatení mezi lidmi,  VIDÍM  TĚŽKÉ  HŘÍCHY  NA  ZEMI,   vidím, jak se člověk připoutává ke zlu a páchá ukrutnosti, poblouznění, vraždy, prostopášnosti, chlípnost, smilstvo, cizoložství, zneužívání nevinných, užívání drog, šíření lží a vidím opovážlivce, kteří přísahají v našem jménu… [Mt 5, 34]. Duch a mysl člověka byly otráveny hněvem, a ten v lidech klíčí. Kvůli trvalé otravě zlem, ješitností, drogovou závislostí a pýchou, člověk jedná a reaguje se ztvrdlým srdcem proti svým bližním.
      Lidstvo se vzbouřilo proti Mně a nechce sloužit dobru. Ucpává si uši, aby neslyšelo ty, jimž jsem svěřil úkol varovat své bratry. Vzdorujete Mi, nepotřebujete Mě, neprokazujete Mi čest, kterou Mi musíte vzdávat. Tato generace věří, že je nezranitelná, a přesto bude snadnou kořistí, jestli se odchýlí od mých cest. Pravda je odmítnuta. Mým lidem je pohrdáno a je urážen. Kdyby byla Pravda přijata, lidstvo by se vrátilo k dobru, k naplňování mé vůle a nakonec by se stalo více nebem než zemí.
     V TOMTO  ČASE  SI  ĎÁBEL  VYTKL  ZA  CÍL  VTÁHNOUT  DUŠE  DO  ZATRACENÍ  PEKELNÉ  LEGIE  POSEDLY  TY,  KDO  EXISTUJÍ  BEZE  MNE.  DUCHOVÉ  ZLA  OVLÁDLI  CHLÍPNÉ,  KTEŘÍ  NEČINÍ  POKÁNÍ,  kdo ustavičně žijí v neposlušnosti. Zlí duchové ovládli ty, kdo jsou stále v hříchu a nechtějí se kát. Zlý nepokouší člověka jen pro své potěšení, ale proto, že SE  BLÍŽÍTE  K  činu milosrdenství, přicházejícího z našeho Domu:   V A R O V Á N Í !!!
     Ignorování pravidel oblékání odráží stav hříchu, který lidské stvoření může nést ve svém nitru. Ženy se oblékají jako muži a muži jako ženy. Cesta lidstva byla k prospěchu některých pozměněna a lidstvo se podvolilo. Z tohoto důvodu požaduji, abyste si uvědomili své skutky a jednání. Ustavičný hřích je pro duši největším zlem. Musíte ve společnosti znovu nastolit morální řád, morální řád v souladu s naší vůlí a nesmíte být povolní vůči hříchu, který vám oslabuje duši. Hřích je hřích, a pokračujete-li v něm, aniž se kajete, pak vás tento hřích připraví o věčnou slávu.
     Dívám se na Zemi z vnějšku, a ta se noří do chaosu. Člověk žije jen přítomností a nezastaví se, aby myslel na zítřek. Člověk ovlivňuje Zemi. Hříšnost, jež vychází z člověka, dokáže měnit jeho okolí. Proto jsem vás volal k obrácení, ke spáse duše, k přípravě na sjednocení s Domem mého Otce a stát se vykonavateli a šiřiteli dobra. Přijměte Mne a zbožňujte Mne, neboť není boha většího, než jsem Já [Ž 86, 8].
      Příroda se bouří kvůli sklonu člověka milovat sama sebe a nikoli Mne. Lidé hřích schvalují a někteří s hříchem spolupracují, a to je vážné. Můj lid nesmí takto jednat, když si je vědom zla, které páchá.  HŘÍCHY  OVLIVŇUJÍ  OKOLÍ  LIDÍ  A  MĚNÍ  TO,  CO  BYLO  AŽ  DOSUD  PROSPĚŠNÉ  PRO  ŽIVOT  LIDSKÝCH  STVOŘENÍ.   Jste obklopeni těmi, kteří vědí, že  POUŽITÍ  NUKLEÁRNÍ  ENERGIE  VYVOLÁ  BEZPŘÍKLADNÉ  KRVEPROLITÍ   a  bez rozmyslu ji použijí.
     Mravně závadné módní styly těch, kteří je vytvářejí, vedou k pádu morálky lidského stvoření. Ženy se oblékají nevhodně a bez studu odhalují svá těla. Muži nosí ženská oblečení pod tlakem vzdorné společnosti. Nedostatek pochopení mezi lidmi vede k tomu, že lidské stvoření touží po svobodě a zdánlivé samotě, ale toho využívá Zlý, aby sváděl z cesty slabé, ničil rodiny a destabilizoval společnost a lidstvo.
     Moji milovaní lidé, nyní nastal čas ke sklízení úrody, neustupujte zpět ani o krok, buďte pevní. Jako se člověk bouří proti přirozenosti, příroda vnikne na zem a smyje hřích, který na ni spočívá kvůli zkaženým lidem. Pohlédněte do výše, budete překvapeni. Zastavte se, pohlédněte na znamení tohoto času! Nestačí budit dojem dobrého člověka. Země bude ohrožena a člověk padne na kolena, ale mnozí to učiní, aniž by byli upřímní.
     ITÁLIE  BUDE  TRPĚT  V  PŘEDTUŠE  BOLESTI  BLÍŽÍCÍ  SE  INVAZE. Hřích se stal  KOLEKTIVNÍM HŘÍCHEM, přijatý jako shoda mezi lidmi, kteří se jej dopouštějí s velkou lehkomyslností.(Jako pokácení Mariánského sloupu v Praze - velká urážka Panny Marie, která dosud nebyla odčiněna. Modlete se, aby ho vláda povolila postavit zpátky.) Na vypalování mých kostelů nebude pohlíženo s hrůzou, ale jako čin nadvlády lidí nad naší Trojicí. Mé děti budou pronásledovány....Chile bude znovu trpět, Ekvádor bude otřesen... Vulkány naženou člověku strach....Moji lidé trpí těmi, kdo mají pozemskou moc. Víra mých dětí bude vystavena zkoušce a Já je posílím tím, že jim pošlu mého anděla.....Některé silnice se propadnou, lidé budou často trpět tímto jevem. Nemoci budou častější kvůli genetickým změnám, jimž člověk podlehl....Spojené státy trpí a budou otřeseny, mé děti jsou ve stavu pohotovosti....Kvůli podnebí se cestování stane pro člověka obtížnější.
     VLK  JE  STÁLE  OBLEČEN  JAKO  BERÁNEK, shromažďuje moc a nebude blahosklonný. (Papež František) Moji lidé, moji milovaní lidé,  POZORUJI VÁS NAPLNĚN BOLESTÍ,  LID  BEZ  BOHA  JE  ZTRACENÝ  LID!  Nenapodobujte ty, kdo žijí ve zlu. Buďte jiní, změňte se teď! Žehnám vám, ochraňuji vás, prosím vás, abyste se odvrátili od zla. Mé požehnání je s vámi.
     Váš Ježíš


                    

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář