Nektar pro duši

                              Č.31 PANNA MARIA NAŠE NADĚJE.                            

            I PŘES VEŠKÉRÉ ZLO, KTERÉ NÁS ČEKÁ, NEZTRÁCEJME NADĚJI, KDYŽ MÁME TAKOVOU MATKU, POMOCNICI, OCHRÁNKYNI, PŘÍMLUVKYNI A UTĚŠITELKU V NEBI !  

      PANNA MARIA SE ZJEVUJE SVĚTU A ZACHRAŇUJE NÁS.
  
                        Zjevení 12: Poražený nepřítel.

  A ukázalo se veliké znamení na nebi:   Ž E N A   O D Ě N Á   SLUNCEM,   s měsícem pod nohama  a  S  KORUNOU  DVANÁCTI  HVĚZD  KOLEM  HLAVY.
  Ta žena byla těhotná a křičela v bolestech, neboť přišla její hodina.
  Tu se ukázalo na nebi jiné znamení:  V E L I K Ý   O H N I V Ý   D R A K   s  deseti rohy a sedmi hlavami, a na každé hlavě měl královskou korunu. Ocasem smetl třetinu hvězd z nebe a svrhl je na zem.
  A drak se postavil před ženu,  A B Y   P O H L T I L   J E J Í   D Í T Ě,  jakmile se narodí.
  Ona porodila dítě,  S Y N A,  K T E R Ý   M Á   Ž E L E Z N O U   BERLOU    P Á S T   V Š E C H N Y   N Á R O D Y;
 ale dítě bylo přeneseno k Bohu  a   J E H O   T R Ů N U.
  Žena pak uprchla na poušť, kde jí Bůh připravil útočiště, aby tam o NI bylo postaráno po tisíc dvě stě šedesát dní.
  Když drak viděl, že je svržen na zem, začal pronásledovat ženu, která porodila syna. Ale té ženě byla dána dvě mocná orlí křídla, aby mohla uletět na poušť do svého útočiště, kde ukryta před hadem byla zachována při životě  r o k   a   d v a   r o k y   a   p o l o v i n u   r o k u. (tři a půl roku soužení)
  Had za ní vychrlil ze chřtánu proud vody jako řeku, aby ji smetl. Ale země přispěchala ženě na pomoc, otevřela ústa a pohltila tu řeku, kterou drak vychrlil.
  D R A K   V   H N Ě V U   V Ů Č I   T É   Ž E N Ě   ROZPOUTAL  VÁLKU  PROTI  OSTATNÍMU  JEJÍMU  POTOMSTVU  (všichni děti Boží - církev),   proti   těm,   KDO  ZACHOVÁVAJÍ  PŘIKÁZÁNÍ  BOŽÍ   a  drží se svědectví Ježíšova.
  A drak se postavil na břeh moře.

     EVANGELIUM JANA 19,25-27:
  U Ježíšova kříže stála jeho matka, příbuzná jeho matky Marie Kleofášova a Marie Magdalská. Když Ježíš uviděl svou matku, a jak při ní stojí ten učedník, kterého měl rád, řekl matce:"Ž E N O,   T O   J E   T V Ů J   S Y N."
  Potom řekl učedníkovi(a nám všem):"T O   J E   T V Á   M A T K A."  Od té chvíle ji ten učedník vzal k sobě.


  MATKA BOŽÍ UČINILA V MÉM ŽIVOTĚ NĚCO VELKOLEPÉHO!
       (Davidovo svědectví na festivalu mládeže v Medjugorji v srpnu 2012.)

       Vše dobré v mém životě přišlo díky Matce Boží z Medžugorje.
  Chtěl bych vám vyprávět svůj příběh, myslím a věřím, že je to poselství naděje.
  Moji rodiče pocházejí ze středozápadu USA. Žijí tam protestanti - přinejmenším většina - a tak jsem byl vychován protikatolicky. Můj otec věděl, že se musím stát katolíkem.
  Jednoho dne byl otec přeložen z pracovních důvodů do Kalifornie. Tam se setkal s jedním kolegou, který byl zbožným katolíkem. Otec nad ním žasl, neboť v něm viděl něco, co bylo jiné než u všech lidí, které dosud poznal. Jednoho dne si zavolal mého otce stranou a řekl:"Jsem římskokatolík a věřím, že římskokatolická víra v sobě zahrnuje úplnou pravdu. Když dokážeš, že lžu, stanu se protestantem, ale jestliže se ukáže, že mám pravdu, budeš se muset stát katolíkem."  Můj otec neměl z tohoto požadavku žádný strach a řekl:"O.K."  Nato dal ten muž mému otci dvě knihy:"Dějiny duše" od svaté Terezie z Lisieux a "Vyznání víry" svatého Augustina. Ve své protestantské víře otec nikdy nic takového nepoznal a věděl, že se musí stát katolíkem.
  Když mi otec řekl, že se staneme katolíky, dostával jsem záchvaty vzteku."Katolíci nejsou příjemní, na všechno stříkají vodu s vínem - jako by to bylo něco magického!"
  Ale chodil jsem do katolické školy a byl vychován v katolicismu. Současně ve mně zůstaly veškeré pochybnosti a strach, které jsem získal díky protestantské víře. Proto jsem katolickou víru nepřijal.

    Všechno, po čem jsem toužil, byla čest a sláva.
  Když jsem byl starší, oženil jsem se a měl čtyři děti. Stal jsem se světákem. Peníze, čest a sláva, být viděn bylo to, oč jsem usiloval. A i když jsem měl ženu a děti, vedl jsem egoistický život a uvnitř jsem byl úplně prázdný.
  Jednoho dne jsem se rozhodl něco udělat, co jsem ještě nikdy neučinil. Šel jsem na exercicie - pět dní v tichu. Na počátku to bylo velmi těžké. Ale potom to bylo překrásné. Poprvé ve svém životě jsem měl pocit a dojem, že mohu promlouvat s Bohem. Když jsem seděl v kapli, byla tam také starší řádová sestra a mě napadlo, že ona ve svém životě učinila mnohem více dobrého než já. A já jsem se zastyděl za svůj egoistický život, kdy se točí vše jen kolem mé osoby. Modlil jsem se:"Milý Pane, pomoz mi, abych se stal lepším člověkem a abych dělal něco jiného." A víte, jak mi Bůh na tuto moji modlitbu odpověděl?

               ...Ale vše se zlomilo.
  Byl jsem velmi úspěšný obchodník, najednou však nastaly v obchodě problémy a došlo k bankrotu. Ztratil jsem svůj podnik, domov, svůj věhlas, mé jméno bylo téměř každý den v regionálních novinách a byla se mnou zahájena spousta soudních procesů. Byla to hrozná doba utrpení, ale řekl jsem si:"Mám ještě svou rodinu a zdraví." Krátce na to jsem se zranil při sportu a díky tomu zranění jsem už nikdy sportovat nemohl. Ale myslel jsem si, mohu to přijmout, mám pořád svou rodinu.
  Avšak jednoho dne za mnou přišla moje žena a řekla mi:"Už tě nemiluji! Už za tebe nechci být vdaná." I přestože jsem byl egoistický muž, moje rodina byla pro mě to nejdůležitější v mém životě. A tak jsem se rozhodl udělat vše, abych si svou rodinu udržel.
  Po dobu devíti měsíců jsem žil odděleně od své ženy a dětí. Každý den jsem plakal a modlil se. Konečně mi moje žena dovolila, abych se vrátil domů - ale rány, které jsem měl v srdci, se nezhojily. Stal jsem se zahořklým a zuřivým člověkem. Otevřel jsem se všemu temnému. Začal jsem mluvit jinak, začal jsem se chovat jinak a stal jsem se mužem temna. Sice si nikdo ničeho nevšiml, ale já jsem věděl, že se ve mně něco změnilo. A v tomto okamžiku zasáhla do mého života Matka Boží.
  Jeden z mých přátel zažíval dobu temna, stejně jako já. Opustil ženu, děti, měl nejrůznější aféry - Bohu díky jsem nikdy nic takového neudělal. Také jsem ho vídal opilého po barech. Srovnával jsem se s ním a myslel si: nejsem tak špatný jako on.

                  Rozhodující setkání.
  Jednoho dne přišel tento přítel na sportovní  akci mých dětí, ale já jsem ho skoro nepoznal. Vypadal úplně jinak. Byl zcela klidný, obličej mu zářil radostí. Řekl jsem:"Vypadáš báječně! Co se stalo?"  Odpověděl:"Byl jsem na pouti v Evropě!"  Odvětil jsem:"Na pouti? Jakou víru vyznáváš?" - "Jsem katolík jako ty!"
  Byli jsme tak dlouho přátelé a já jsem nevěděl, že máme stejnou víru! Nato začal mluvit o Medžugorje, o zjeveních Matky Boží, o zázracích, které viděl. Byl jsem fascinován, ale současně jsem pociťoval obavy. Myslel jsem, že se zbláznil, a já jsem se zároveň obával toho, co jsem slyšel. Poděkoval jsem mu a odešel tak rychle, jak jsem jen mohl. Ale celý týden jsem nemohl myslet na nic jiného než na jeho obličej, na radost a pokoj, které z něho vyzařovaly. Nevěděl jsem, že je to první zaťukání Matky Boží na mé srdce.
  V následujícím týdnu při další sportovní akci mých dětí jsem se přistihl při tom, jak ho vlastně všude hledám. Když jsem ho nakonec nalezl, řekl jsem:"Vyprávěj mi, prosím, víc o tom Medžugorje!" Usmál se a řekl:"Myslel jsem si, že se uvidíme." A dal mi brožurku. Přečetl jsem ji jedním dechem a začal číst opět nanovo. Napadlo mě, že kdybych žil před dvěma tisíci lety a někdo mi vyprávěl, že existuje nějaký muž, který se jmenuje Ježíš a který může být Mesiáš, a abych za ním šel, věřím, že bych odpověděl:"Ano, mohu," a že bych Ježíše hledal.

               Nebudu vzývat Marii.
  Nyní jsem byl konfrontován se skutečností, že se snad zjevuje Matka Boží. Musel jsem vyzkoumat, jestli je to pravda. Tak jsem si koupil letenku a za týden jsem byl v Medžugorje - sám, neboť moje žena letět nechtěla. V letadle jsem se modlil:"Milý Bože, nechci tě zranit, ale nebudu vzývat Marii!" Najednou se objevily mé protestantské obavy. "Pomoz mi, abych poznal pravdu!" Musím vám říci, byl jsem v Medžugorje tři až čtyři dny a bylo nádherné vidět pohromadě tolik lidí z celého světa, kteří se modlí. Byla to skutečně   o á z a   v í r y.
  Ale když jsem se šel projít, byl jsem víc a víc zklamán. Hledal jsem víc, ale nevěděl jsem co. Snad jsem chtěl vědět, že nebe skutečně existuje, že mě Matka Boží skutečně zná a že jsem pro ni důležitý. Čtvrtého dne se můj růženec zabarvil do zlatova. Věděl jsem, že je to zázrak, ale stále jsem tomu nevěřil. Stále jsem měl pochybnosti a myslel jsem, že katolíci dělají růžence, které se po nějaké době zbarví dozlatova.
  Pak jsem se připojil ke skupině Angličanů, protože jsem slyšel, že půjdou do domu vizionářky Marije. Myslel jsem si, že třeba právě zde najdu odpověď, kterou hledám. Marija přišla a mluvila k naší skupině. Tehda jí bylo tak 22-24 let. (asi v roce 1989) Myslel jsem si:"Uvidím, jestli řekne pravdu!" Její obličej vyzařoval tentýž klid a tutéž radost, jakou jsem viděl u svého přítele.
  Její odpovědi na naše otázky byly hluboké, nikdy před tím jsem nikdy nic takového neslyšel. Kdosi se vizionářky Marije zeptal, jak dlouho se modlí, a ona odvětila:"Celý svůj život jsem zasvětila jako modlitbu!" Tak jsem věděl, že Matka Boží je skutečně zde. Konfrontován s touto skutečností a s krásným obličejem Marije jsem se zamyslel nad svým životem. Pohlédl jsem také do svého srdce a tam uviděl temnotu. Poprvé ve svém životě jsem se uviděl zcela zřetelně. Pmyslel jsem si, že mi Bůh daroval tuto velikou milost. Byl jsem pln smutku a výčitek ze života, jaký jsem vedl.(zpytování svědomí) Hledal jsem místo, na němž bych se mohl vyplakat - a to jsem také učinil.(milost Boží upřímné lítosti) Poté jsem zakončil svou životní zpověď a poprvé v životě  j s e m   b y l   v o l n ý !  Naplněn pokojem, radostí a svobodou jsem Medžugorje nechtěl ani opustit. Na cestě domů jsem prosil Boha o pomoc, o to, aby změnil můj život. Napadla mě biblická věta, když Ježíš visel na kříži a řekl Janovi:"Hle, tvá matka!" A Písmo svaté nám říká, že  J A N   J I   V Z A L   K   S O B Ě.   A tak jsem se Matky Boží zeptal:  "C H C E Š   J Í T   S E   M N O U   D O M Ů ?"

               Další cesta k pokoji.
  Možná si řeknete, že se potom můj život změnil v něco nádherného. Ano, cítil jsem se, jako bych létal! Každý den jsem se probudil a chtěl se modlit. Začal jsem chodit na mše svaté, číst o životech svatých lidí, knihy o učení církve a poprvé jsem porozuměl. Ale zároveň se moje žena zeptala:"Co se s tebou stalo?" Myslel jsem, že ve mně uvidí lepšího manžela a otce, ale je neuvěřitelné,   j a k   p ů s o b í   ď á b e l.  Začala nenávidět vše, co bylo ve spojení s vírou. Nikdy jsem svou překrásnou ženu tak mluvit neslyšel! Začala proklínat, nadávat, pak zuřit a ptát se mne:"Jak to, že chodíš na mše svaté! Pro mě je to nepříjemné, sousedé o tobě mluví. Jak to, že nosíš na krku medailku Matky Boží? Sundej ji prosím!"
  Chtěl jsem v našem domě pověsit kříž, ale ona to nedovolila. Jen si pomyslete, že byla jednou z deseti dětí a byla vychována v katolické rodině! Ale podívejte se, jak se to vyvíjelo v naší rodině dál. Zvládl jsem změnit výchovu našich dětí. Jako bych viděl svět novýma očima. Televize, noviny, filmy - nejprve jsem nechápal, jak špatné tyto věci jsou.
  Moje děti víru přijaly. Poslouchaly příběhy svatých a začaly se modlit. Ale moje žena se stále víc a víc vzdalovala. Došlo to tak daleko, že se mnou vůbec nemluvila a ani se mnou nechtěla spát. Toto utrpení, že se mnou manželka nemluvila, trvalo léta. A tak jsem došel k závěru, že nemůžeme zůstat pod jednou střechou a já jsem se rozhodl dát své ženě svobodu. Vzal jsem doklady nutné k rozvodu a řekl své ženě:"Miluji tě nade vše! Nechci rozvod, ale chci, abys byla šťastná!"
  Následujícího dne jsem měl v práci tak těžké srdce, že jsem se ani nedokázal ohlásit telefonicky, ani jsem s nikým nemohl promluvit.
                Poselství naděje.
  V poledne zazvonil v mé kanceláři telefon. Byl to nějaký muž, kterého jsem sotva znal. Jednou jsem se s ním setkal při modlitbách růžence. Chtěl se se mnou vidět, ale já jsem řekl, že by to bylo lepší až někdy jindy. Ale on trval na tom, že mě musí ještě dnes vidět. Rozčílilo mě to a tak jsem se zeptal, co to má být tak důležitého. Řekl:"V modlitební skupince, kam jsi také přišel, je jedna mladá dívka, k jejímuž srdci promlouvá Matka Boží." Neboť jsem v Medžugorji poznal vizionářku Jelenu, byl mi tento způsob vnitřního rozhovoru znám, a tak jsem se rozhodl, že se s ním setkám v parku. Řekl:"Tato mladá žena bděla  dnem i nocí a Matka Boží jí řekla, aby pro tebe napsala poselství!"  Řekl jsem:"Jaké poselství? Já tu osobu přece vůbec neznám." Dal mi uzavřenou obálku, kterou jsem otevřel, a začal číst poselství.
  Věřte nebo nevěřte, bylo to poselství Matky Boží, která říkala:"Můj nejmilejší synu, viděla jsem tvé utrpení, vím, že jsi mi zasvětil svůj život. Nepřeji si, aby se tvoje rodina rozpadla. Měj víru a buď vytrvalý." Bylo tam ještě mnoho dalších pěkných věcí, které mohla vědět pouze Matka Boží, a já jsem se rozplakal: dostalo se mi  n a d ě j e   v   b e z n a d ě j i.

              Boží odpověď.
  Najednou se na moji ženu sesypala spousta zlých událostí. Náš obchod byl vyloupen dvěma maskovanými lupiči. Ti zavlekli moji ženu do vedlejší místnosti, vláčeli ji za vlasy po zemi, do úst jí strčili pistoli a řekli:"Otevři sejf a dej nám peníze!" Dokážete si představit to trauma, jaké má žena zažila. Několik dní nato dělala má dcera ženě kulmou účes. Moje žena se podívala nahoru a v tom okamžiku vypadla dceři horká kulma z ruky do oka mé ženy. Bylo to velmi bolestivé a moje žena myslela, že nebude vidět. Měla problémy mnoho týdnů. Pak - zase o několik dní později - bylo ukradeno auto mé ženy, velký suburban, na který jsme zatím neměli uzavřeno pojištění, protože jsme auto teprve koupili. A tak se děly věci jedna po druhé.   Nato za mnou přišla moje žena a řekla:"Přemýšlela jsem o tom, že si sednu do auta a vjedu do moře, abych se zabila. Můj život postrádá smysl a radost. Jsem nešťastná a žiju ve tmě. Ale dívám se na tebe, svého muže. Jsi pořád spokojený, i když se k tobě chovám špatně. Jak to děláš?" - "Každý den chodím na mši." Má žena ale nechápala, že to může být ten pravý důvod.
  Po několika dnech, 1.ledna, na svátek Matky Boží, jsem se šel modlit do kaple Matky Boží. Čekal jsem, až se všichni lidé po mši rozejdou, abych si mohl Bohu vylít srdce.:"Bože, proč se u nás událo tolik špatného?" V tom okamžiku se dotkl někdo mého ramene. Byl jsem překvapen, neboť jsem si byl jist, že jsem sám. Vedle mne stála najaká žena a usmívala se - neznal jsem ji. Řekla:"Všechny ty špatné věci jsou odpovědí na  veškeré tvé modlitby." ("Já kárám a trestám ty, které miluji."- Zj)

               Čas změn, postní doba.
  V tomto roce začala postní doba velmi časně. A tak jsem se večer zeptal dětí, čeho se v tomto roce vzdají. Řekly, že nebudeme jíst bonbóny a vzdáme se i jiných věcí. Pak se na mne podívala moje žena a řekla:"Mne se nechceš zeptat, co budu dělat v postní době?" Měl jsem strach se jí zeptat, neboť jsme nemohli mluvit o víře. Řekla:"Budu chodit v postní době každý den na mši svatou." Moje žena je, jako mnoho jiných žen, mnohem pevnější a vytrvalejší. Pokud něco slíbí, pak to také dodrží. A tak chodila každý den půstu na mši svatou. Stín, který byl v jejím obličeji, zmizel.
  Krátce před Velikonocemi jsem řekl dětem:"Před Velikonocemi musíme jít na mši svatou a ke zpovědi." A moje žena řekla:"Chci také ke zpovědi!" Protože nebyla 22 let u zpovědi, nemohl jsem něčemu takovému uvěřit! Moje žena tedy šla ke zpovědi. Nato jsem jí řekl, že udělá něco velikého, ale že jí bude ďábel pokoušet. Velmi se rozzlobila řekla:"Ty musíš vše rozbít!"
  Tu noc se má žena v noci náhle probudila, vyskočila z postele a řekla:"Někdo je v domě!" Běžela domem a všude rozsvítila. Začala bědovat a řekla:"Byl to nejživější sen, který jsem kdy měla. Ještě že to byl jen sen!" Požádal jsem ji:"Vyprávěj mi o tom."
  Sen začal tím, že se stala opět malou dívenkou v domě svého otce. Obloha byla nádherná a všude kvetly květiny. Podívala se z okna a náhle tam stála strašlivá šedá postava, která se snažila projít dovnitř. Dívka měla veliký strach. Nevěděla, co má dělat. Náhle uslyšela   ž e n s k ý   h l a s,  který k ní promluvil:"Neboj se! NNemůže ti nic udělat, ty se jen modli."  Moje žena zapomněla veškeré modlitby. To jediné, co si vzpomněla, byla dětská modlitba:"Maria má malého beránka." Tu tedy neustále opakovala. Pak uviděla na psacím stole svého otce malého bílého beránka z keramiky. Vzala ho a přitiskla k srdci. A ten démon, ta postava, se jí pokoušel toho malého beránka vzít, ale ona to nedovolila. Postava zařvala a zapráskla dveře. To bylo to, co moje žena slyšela a co se mělo dít v domě. To byla proměna v životě mé ženy. Dnes mě dokonce v duchovním životě  předehnala. Kam přijdeme, tam si kupuje sošky a obrázky Matky Boží a kříže.
             Plody Medžugorje.
  Matka Boží z Medžugorje učinila v mém životě něco velkolepého.  POPRVÉ VE SVÉM ŽIVOTĚ JSME SE STALI, JÁ A MOJE ŽENA, PARTNERY.  J S M E   O P R A V D O V Á   KATOLICKÁ  RODINA.
  Jeden z mých synů se stal katolickým knězem v Kalifornii. Modlil se u jedné jeskyně v Lurdech a nato se mu osobitým způsobem zjevila Matka Boží. Věděl, že je povolán k tomu, aby se stal knězem.
  Moje nejstarší dcera se chtěla stát lékařkou. Ale přece změnila medicínu na teologii. Studovala v Evropě a pak odešla do Říma, kde dělala doktorát z teologie a filosofie. Tři muži ji žádali o ruku, ale ona cítila, že se chce stát řádovou sestrou. Ti tři muži se stali kněžími.
  Další dcera mi volala z Evropy a říkala:"Tatínku, poznala jsem muže a chci se za něho provdat." Problém byl ale v tom, že řekla:"Je to seminarista a připravuje se na kněžské povolání." Řekl jsem jí:"Nech toho mladíka na pokoji!" Odpověděla:"Tatínku, je byzantského vyznání, a proto se může před vysvěcením oženit a stát se knězem.
  Nyní mám syna, který je knězem, a zetě, který je také knězem. Děkuji Matce Boží z Medžugorje za každé požehnání v mém životě. VYBÍZÍM VÁS, ABYSTE JÍ TAKÉ ZASVĚTILI SVŮJ ŽIVOT. Poproste ji, aby s vámi šla do vašeho domu. Ctěte to, co Ježíš řekl Janovi, a váš život bude naplněn.  MATKA  BOŽÍ  SE  O  VÁS  POSTARÁ !
  Pochválen buď Pán Ježíš Kristus!
 (Z Medjugorje aktuel 91/2012)

   POSELSTVÍ KRÁLOVNY MÍRU MIRJANĚ V MEDŽUGORJI 2.LEDNA 2013:
  "Drahé děti!
  S velikou láskou a trpělivostí se snažím učinit vaše srdce podle srdce svého. Snažím se   p ř í k l a d e m   v á s   n a u č i t   POKOŘE,  MOUDROSTI  A  LÁSCE,  neboť vás potřebuji, nemohu být bez vás, děti moje. Podle Boží vůle si vás vybírám. Jeho mocí vás posiluji.
  Proto, děti moje, nebojte se otevřít mi svá srdce,  JÁ  JE  DÁM  SVÉMU  SYNU.  Povedu vás skrze   u s m í ř e n í,   PŮST  A  MODLITBU.
  Má láska je nesmírná, nebojte se.
  Děti moje, modlete se za pastýře a vaše ústa ať jsou zavřená pro každý posudek, neboť nezapomeňte, že je vyvolil můj  Syn  a  JEN  ON  MÁ  PRÁVO  JE  SOUDIT.
  Děkuji vám."
 
397.       Poselství Panny Marie ze dne 13. dubna 2012 v 17:57.
       MŮJ ČAS, ABYCH ROZDRTILA HADA, SE BLÍŽÍ.

  Já jsem vaše milovaná Matka,  K R Á L O V N A   Z E M Ě.  Jsem Neposkvrněné Početí, Panna Maria, Matka Ježíše, který se stal tělem.
  Mé dítě, čas k vítězství mého Neposkvrněného Srdce je blízko.
  MŮJ  ČAS,   A B Y C H   R O Z D R T I L A   H A D A,   SE  BLÍŽÍ !  Ale dokud Satan a jeho démoni nebudou vrženi do pustiny, dojde na zemi k mnoha zmatkům.
  Pro věřící v mého Syna to bude čas muk. Ti budou katolickou církví taženi do dvou různých směrů.
  Jedna polovina bude z povinnosti věřit, že musí následovat falešného proroka,  PAPEŽE, KTERÝ  NASTOUPÍ  PO  PAPEŽI  Benediktu XVI.          On, šelma, je oblečen jako beránek, ale není od mého Otce, Boha Nejvyššího, a oklame ubohé duše včetně kněží, biskupů a kardinálů.
  Mnozí ho budou následovat a uvěří mu, že je poslán Bohem, aby vládnul nad jeho církví na zemi.
  Naneštěstí bude mnoho duší následovat jeho učení, které bude urážkou mého Otce.
  Jiní, naplnění Duchem Svatým a obdaření milostmi daru rozlišení kvůli jejich pokorným duším, budou okamžitě vědět, že v církvi v Římě sedí   P O D V O D N Í K !
  Tento  nový   F A L E Š N Ý   P A P E Ž – ještě  dříve,   než  vystoupí  na  Petrův  stolec,   Z A Č N E   S P Ř Á D A T   I N T R I K Y,  A B Y   O D S O U D I L   U Č E N Í   M É H O   S Y N A.  P O T O M   O D S O U D Í   M Ě,   B L A H O S L A V E N O U   M A T K U   B O Ž Í   a  zesměšní moji úlohu Spoluvykupitelky.
  Mé dítě, tvůj úkol se stává ještě těžší než dříve, neboť mnoho z mých dětí bude velmi zmateno. Urážky, kterým budeš každý den čelit, muka, jež budeš snášet ve jménu mého Syna, budou narůstat.
  N I K D Y   S E   N E O B Á V E J   Ř Í C T   S V Ě T U   P R A V D U,   mé dítě. Byla jsi učiněna silnější, jako výsledek tělesného a duševního utrpení, které přijímáš ve jménu mého Syna, abys zachraňovala duše.
  Bude vynaloženo veškeré úsilí,  zejména jednou částí katolické církve,   aby   p o s e l s t v í,   která dostáváš,  b y l a   o d m í t n u t a.
  Tvoje poslušnost a věrnost ke mně a k mému milovanému Synu bude testována, jako nikdy dříve. To tě může vést k tomu, aby ses stáhla do ústraní. Ale kdyby k tomu došlo, nebude to trvat dlouho.
  M O D L I   S E,   mé dítě,  Z A   V Š E C H N Y   BOŽÍ  DĚTI,  KTERÉ  BEZ  SVÉHO  VLASTNÍHO  ZAVINĚNÍ   B Y L Y   V T A Ž E N Y   DO  POSLEDNÍ  BITVY  O  DUŠE !
  Toto všechno se musí stát, protože je to napsáno v Knize mého Otce.
  Všichni andělé v nebi tě ochraňují, mé dítě, v tomto poněkud osamělém poslání.
  N I K D Y   N E Z A P O M E Ň,  JAK   D Ů L E Ž I T Á   JE  MODLITBA !
  Modlete se, modlete se, modlete se, protože bez modlitby, zejména  BEZ   M O D L I T B Y   M É H O   S V A T É H O   R Ů Ž E N C E,  vás Satan může odtáhnout od Svatého Slova mého drahého Syna.
  N E Z A P O M E Ň T E   T A K É   N A   D Ů L E Ž I T O S T   P Ů S T U,  neboť ten vám  u d r ž u j e   m i s t r a   k l a m u   o d   t ě l a.
  Bez pravidelné modlitby, mé děti, bude pro vás těžké, abyste zůstali v blízkosti mého Syna.
  Nikdy se neobávejte budoucnosti, mé děti, neboť když zůstanete blízko u mého Syna, budete ochráněni a budou vám dány nutné milosti k přípravě vašich duší a duší vašich rodin na novou éru pokoje, předpověděné už před tak dlouhým časem.
   Vaše milovaná Matka  Královna země  Matka Spásy

       PANNA MARIA UŽ ROZDRTILA HLAVU HADOVI V MEXIKU.
    Tento týden slavíme svátek Panny Marie Guadalupské.
  Téměř před pěti sty lety, 12.prosince 1531, v Mexiku jako důkaz pravosti svého zjevení vytvořila Matka Boží z prostého pláště - "tilmy" - zbožného Indiána svatého Juana Diega pro místního biskupa svůj vlastní zázračný obraz.
  Tři dny předtím se svatému Juanovi zjevila na hoře, která se od té doby na její vlastní žádost nazývá aztécky COATLAXOPEUH = španělsky Guadalupe, což v indiánské řeči znamená "ROZDRTILA JSEM HADA".
 Právě modle božstva QUETZALCOATLA = aztécky "OPEŘENÝ HAD", přinášela v té době osmimilionová kultura Aztéků kruté lidské oběti. Zaživa rituálním obětem vyřízli srdce z hrudi, obětovali je a pak  t ě l a   z a b i t ý c h   p o j í d a l i. (Viz komunisté v Číně - mrtvé plody potracených dětí.) Ročně bývalo takto popraveno 20 000 lidí.
  Do tohoto prostředí přišel roku 1519 španělský kolonizátor Hernando Cortéz se svou malou armádou. Podivuhodně rychle se Aztécké říše zmocnil. Zaslepený touhou zmocnit se nesmíného bohatství říše, nestaral se o spásu své duše, ani těch, jimž měl místo šíření zkázy hlásat evangelium.
  Dva kněží, které měl v první expedici s sebou, nebyli schopni - nedokázali se dorozumět s domorodci - hlásat evangelium o obětní smrti Ježíše Krista, jíž byly jednou provždy ukončeny všechny rituální oběti - starozákonní i pohanské.
  Bůh ale Aztékům - stejně jako Židům a dalším národům - k přijetí  K Ř E S Ť A N S T V Í  vyšel vstříc. Podle svého kalendáře a proroctví očekávali ve svém náboženství "zlom", příchod TOHO, kdo jim bude plně reprezentovat Boha. I pro samotného Cortéze mělo být usvědčující a vedoucí k pokání a hlásání evangelia, že se mu Aztékové v očekávání naplnění proroctví jako představiteli nového  B O Ž Í H O   K R Á L O V S T V Í   poddali.
  Do této situace, kdy i po příchodu misionářů hlásajících svým životem a slovem pravé křesťanství,  p r o   k r u t o s t   d o b y v a t e l ů,  jejich pyšnou nadřazenost a zaslepenost pro bohatství zůstávala srdce mnohých Aztéků pro přijetí křtu uzavřená, zasáhl sám Bůh.
  Panna Maria se zjevila na kontinentě tohoto "Nového světa" - dala se uvidět prostému Indiánovi, zázračně svůj obraz vtiskla do jeho pláště. Tím dala místnímu biskupovi důkaz pravosti zjevení. Svatému Juanovi řekla, že je Svatá Maria, vždy Panna, Matka Boží, jediné Pravdy, skrze niž žijeme, Stvořitele lidí, Pána nebe a země; a požádala ho, aby vyřídil biskupovi, že má na místě zjevení postavit kostel.
  Již v roce 1539 přijímají  m i l i ó n y   A z t é k ů   k ř e s ť a n s k o u   v í r u.  Zpráva o zjevení a obraz Panny Marie "naplno" započaly a dovršily přijetí evangelia v Mexiku.
  Tak jako "uslyšel na poušti Boží slovo Jan, syn Zachariášův",(Jan Křtitel) tak se díky Panně Marii stává prostý domorodec prostředníkem pokřesťanštění Aztécké říše.
  Svatý Jan Křtitel "šel do celého okolí Jordánu a hlásal křest  p o k á n í,  a b y   b y l y   o d p u š t ě n y   h ř í c h y".  Svatý Juan Diego přijímá milosti zjevení a otevírá cestu mnoha misionářům - sám je jedním z nich - aby šli a mnohým již pokřtěným kolonizátorům a křest očekávajícímu domorodému obyvatelstvu hlásali křest pokání, připravovali je na přijetí křtu Ježíše Krista vodou a Duchem Svatým (biřmování) v katolické církvi.
  Panna Maria  prostřednictvím tilmy svatého Juana Diega stále  u k a z u j e   n a   "z á z r a č n ý   s v ě t" - N A   J E Ž Í Š O V O   K R Á L O V S T V Í.  Stále vybízí k  v í ř e  i  naše současné generace, oddané  m a t e r i a l i s t i c k é m u   smýšlení.
  D Ů K A Z,  který tento Indián od Svaté Panny biskupovi přinesl, slavný milostný obraz Panny Marie Guadalupské, byl již mnohokrát zkoumán i nejmodernější technikou. Každé nové bádání přináší další poznatky, které sami vědci označují  z a   l i d s k y   n e v y s v ě t l i t e l n é,  Z A   Z Á Z R A Č N É !
  V oku Panny Marie bylo po více než 2500x násobném zvětšení nedávno odhaleno celkem dvanáct postav: Je zachycena scéna, která se v rezidenci biskupa odehrála před téměř pěti sty lety. Panna Maria, jak je z kompozice scény poznat, stojí vedle biskupa, jenž právě v její zjevení uvěřil. Naproti němu klečí Indián, vysypávající růže ze své tilmy, na níž se "více než fotografickým způsobem" otiskuje postava Panny Marie. Dokonce je i vidět, jak z oka španělského biskupa padá slza. Upomíná na slzu v závěru filmu Mela Gibsona, která z oka Boha Otce nad Golgotou, kde právě umírá Jeho Syn Ježíš,  s k a n u l a   n a   s v ě t  s h r o m á ž d ě n ý   o k o l o   k ř í ž e. (film UMUČENÍ)
  Konvertita svatý Pavel se zásahem Boží  m i l o s t i   nechal touto slzou - Boží láskou - která vydala vlastního Syna na smrt, abychom jeho krví byli očištěni od  h ř í c h ů,  povolat k tomu, aby se stal  "k ř t i t e l e m"   m n o h ý c h. 
  Vyzývá nás, abychom šli   c e s t o u   v ě ř í c í c h,  kteří  připravují   p ř í c h o d   J e ž í š e   K r i s t a,   J E H O   A D V E N T  do srdcí těch našich nejbližších, kdo jsou uzavřeni do konzumního, sobeckého způsobu života a od pravého,  v ě č n é h o   ž i v o t a   o d v r á c e n i.
  Píše:"Jsem totiž přesvědčen, že ten,  k d o   v e   v á s   t o t o   d o b r é   dílo   z a č a l,   dokončí ho až ke  D N I   K R I S T A   J E Ž Í Š E !"
  (Z časopisu "Světlo" 49/2012: P.Oldřich)
          ------------------------------------------------------------------------------------------------------
 Tak já jsem se právě dověděla, že ten velký humbuk v médiích "o konci světa" který měl nastat 21.prosince 2012 je vlastně předpovězený  KONEC    N A Š E H O   ČASU   A   P Ř I C H Á Z E J Í C Í   BOŽÍ  KRÁLOVSTVÍ!!!
  Pán Ježíš sám říká, ve svých poselstvích z Irska, že v polovině prosince 2012 začíná čas našeho utrpení a těžkých zkoušek na konci času, který má trvat tři a půl let.
  Tak snad to všichni - s modlitbami růženců a modlitební kampaně a s Boží pečetí - přežijeme a potkáme se v Novém Božím Ráji.   VŽDYŤ   M Á M E   T A K   S K V Ě L O U   A   S T A R O S T L I V O U   MAMINKU  V  NEBI!   Všem Vám to ze srdce přeji. barmanka.        -------------------------------------------------------------------------------------------------------

       CONSOLATRIX AFFLICTORUM - TĚŠITELKA ZARMOUCENÝCH.

  Autor knihy "Neviditelné světlo"(Vyšehrad 1970) Robert Hugh Benson (1871-1914) se narodil jako čtvrtý syn anglikánského biskupa z Canterbury. Vystudoval anglikánskou teologii a stal se duchovním.
  V roce 1903 konvertoval ke katolicismu. Byl vysvěcen na kněze a stal se kanovníkem westminsterské katedrály. Jeho životní dráha mu poskytla dost příležitostí seznámit se dokonale s velikostí i bídou lidského života.
  V podstatě všechny povídky ve sbírce Neviditelné světlo popisují události, jichž byl během svého života svědkem, ve světle katolické víry, která i v nepatrném dění nachází hlubší smysl, pomáhá člověku poznat místo ve světě a naplňuje jeho život.   Otec Robert tak dodnes ukazuje svým čtenářům cestu ze zmatků doby i vlastního nitra k pravému smyslu lidské existence.

  "Dopis, který tu uvádím, bude sám sobě vysvětlením. Jeho originál mi četl můj přítel jednoho dne, když jsem dlel u něho na návštěvě, a na mou prosbu mi dovolil, abych si ho opsal. Kázání, o němž je zmínka v první větě dopisu, bylo proneseno v jednom lázeňském městě v cizině na Hod Boží vánoční..."

     Villa 29.prosince 18..
  Vážený důstojný pane,
 s velkou pozorností jsem vyslechl Vaše kázání na Hod Boží vánoční. Přicházím už do let a jsem zchromlý nemocemi, a tak jistě pochopíte, že mám velmi málo přátel - a patrně žádného, který by mě nepovažoval za blázna, kdybych mu vyprávěl příběh, který chci teď vyprávět Vám.
  Řadu let jsem o té věci zachovával mlčení, protože kdysi mi to nikdo nevěřil, ale mám takový dojem, že vy mi to věřit budete. Když jsem Vás pozoroval a poslouchal na ten Hod Boží, připadal jste mi jako jeden z těch, pro něž oblast nadpřirozeného je něčím víc než pouhou půvabnou a symbolickou báchorkou, jako člověk, který nepokládá za nemožné, aby se tento neviditelný svět někdy projevil viditelně.
  Jak jste nám připomněl náboženství Vtělení tkví právě v té skutečnosti, že Nekonečné a Věčné se vyjadřuje v pojmech prostoru a času, a v tom je právě nesmírnost lásky Boží. A protože je tedy, jak jste nám říkal, Stvoření, Vtělení i systém svátostí stejnou podstatou, byť i rozdílnou měrou projevem Boha za těchto hmotných podmínek, jistě není "materialistické"- ať už to znamená cokoli - věřit, že duchovní svět a osobnosti, které jej obývají, se někdy projeví stejným způsobem jako jejich Stvořitel. Ale snad mi dovolíte, abych Vám ten příběh dopověděl celý? Nemohu prostě uvěřit, že  TAKOVÁ     M I L O S T  by měla zůstet v tajnosti.
 
  Bylo mi asi sedm let, když mi zemřela matka, a otec mě většinou ponechával na starosti služebnictvu. Snad jsem byl obtížné dítě nebo moje chůva byla citově tak nepřístupná - zkrátka, neměl jsem k ní důvěru. Lnul jsem jenom ke své matce, tak jako svatí lnou k Bohu, a když jsem ji ztratil, myslel jsem, že mi to utrhne srdce.
  Noc co noc jsem ležel a nemohl usnout v té ložnici osvětlované září z krbu a vzpomínal jsem na ni, jak se vždycky přišla na mě podívat, než sama ulehla - a když jsem konečně usnul, snil jsem snad jenom o ní, jak mi teď připadá, a pak se znovu probouzel do té bezútěšné prázdnoty. Trýznil jsem se tím, že jsem zavíral oči a představoval si, že je u mne, a pak je zase otvíral a hleděl do prázdnoty pokoje, obracel jsem se a zmítal a vzlykal beze zvuku a patrně jsem byl tak blízko šílenství, jak je vůbec možné.
  Během dne jsem vysedával na schodech, když se mi podařilo ztratit se chůvě, a namlouval si, že slyším matčiny kroky v patře nad sebou, že se dveře otvírají a slyším šustění jejích šatů po koberci - a znovu jsem otvíral oči a bez milosti se nutil pochopit, že je  n a v ž d y   p r y č !
  Pak jsem si zase říkával, že všechno je v pořádku - že matka jenom odešla někam na návštěvu, ale večer se zas vrátí. A k večeru jsem byl čím dál šťastnější, jak se blížila chvíle jejího návratu, a nemohl se dočkat, když jsem odříkával své modlitbyčky, až budu v posteli a otevřou se dveře, jak jsem si namluvil, a matka ke mně přijde. A potom ta chvíle přešla a moje klamná víra se zhroutila, a já jsem vzlykal tak dlouho, až jsem usnul, a snil jsem o ní a vzlykotem se probouzel znovu.
  Když na to vzpomínám teď, připadá mi, jako by to trvalo celé měsíce, ale ve skutečnosti to jistě nebylo déle než pár neděl, protože jinak bych byl přišel o rozum. A tak jsem tedy dospěl až na okraj té propasti a vracel se zase zvolna do bezpečí a klidu.
  Spával jsem tehdy sám v dětské ložnici a moje chůva obývala vedlejší pokoj. Dětská ložnice měla dvojí dveře, jedny u nohou mé postele a druhé na zadním konci pokoje, v rohu, který byl přímo proti záhlaví mé postele. První dveře vedly na chodbu a druhé, obyčejně trochu pootevřené, do pokoje mé chůvy. V mém pokoji nebylo světlo, ale v pokoji chůvy svítila stále noční lampička, takže u mne nebyla úplná tma, ani když nehořelo v krbu.
  Jedné noci jsem ležel a bděl - mohlo být kolem jedenácté - když jsem předtím strávil jednu dvě hodiny strašné sklíčenosti, napolo ve bdění a napolo ve spánku. Plakal jsem jenom potichu, ze strachu, aby mě chůva neslyšela pootevřenými dveřmi, a zarýval rozpálený obličej do polštáře. Cítil jsem se úplně vyčerpán a jenom jsem naslouchal tepu svého srdce a skoro si namlouval, že jsou to kroky matčiny a že matka jde za mnou do ložnice. Dokonce jsem pozdvihl hlavu a zahleděl se upřeně na dveře u nohou postele - a ty se náhle beze zvuku otevřely a stála v nich má matka, jak jsem se domníval, a dopadala na ni záře z petrolejové lampy na chodbě. Připadalo mi, že je oblečena tak, jak jsem ji jednou viděl v Londýně, když odcházela na nějaký večírek a přišla mi dát dobrou noc. Na hlavě jí zářily klenoty a mihotavě se třpytily v záblescích z ohně z krbu, tmavý plášť jí obepínal šíji a ramena, jednou rukou se dotýkala okraje dveří a na prstě jí svítil velký drahokam. Měl jsem dojem, že hledí přímo na mne.
  Rázem jsem se posadil na posteli, užaslý, ne však vyděšený - tohle jsem si přece tak často představoval - zavolal jsem na ni:"Mami..maminko!"
  Při tomto slově se obrátila zpátky k chodbě a pokynula lehce hlavou, jako na potvrzení nebo propuštění někomu, kdo tam čeká, a pak se zase otočila ke mně. Dveře se tiše zavřely a ve světle z krbu a slabém zásvitu z druhých dveří jsem viděl, že ke mně rozpíná náruč. V okamžiku jsem odhodil pokrývku a vrhl se k nohám postele a ona mě zdvihla něžně do náruče, ale neřekla ani slovo - já ostatně také ne. Pzvedla cíp pláště a přikryla mě jím a já jí ležel v náručí celý blažený, s hlavou na jejím rameni a rukou kolem její šíje. Přešla pak tiše a jemně k houpací židli, která stála u krbu, posadila se a začala mě něžně kolébat. Snad je to teď skoro k nevíře, ale řeknu Vám jenom, že jsem ani nemluvil, ani netoužil něco říci - stačilo mi, že ona je u mne. Za chvíli jsem asi usnul - začal jsem se třást a žalostně vlykat, ale její paže mě držely pevně, a tak jsem se brzo upokojil. A při tom všem nepromluvila ani slovo a já jsem ani nezahlédl její tvář.
  Když jsem se znovu probudil, byla pryč. Bylo ráno, ležel jsem v posteli, chůva vytahovala záclony a paprsky zimního slunce klouzaly po zdi. Byl to ten nejšťastnější den, který jsem zažil od matčiny smrti - protože jsem věděl, že přijde zas.
  Toho večera jsem ulehl a čekal, tak plný blažené a bezpečné jistoty, že jsem usnul. Když jsem se probudil, oheň v krbu byl vyhaslý a do pokoje pronikal jenom úzký proužek světla z chůviny ložnice. Ležel jsem chvíli pokojně a čekal s jistotou, že každou chvíli se otevřou dveře u nohou mé postele, ale minuty plynuly a pak náhle hodiny dole v chodbě odbyly tři. A tu mi vyhrkly bolestné slzy - noc se chýlila ke konci, a ona nepřišla! A jak jsem se tak zmítal v posteli a dusil svůj vzlykot v polštářích, závojem slz mi do očí pronikl mlhavý záblesk světla, jak se dveře otevřely, a ona tu stála znovu - hned jsem se zas octl v jejím náručí, položil jí hlavu na rameno a brzo zase usnul.
  A to se opakovalo noc co noc, ale přece jenom ne pokaždé, jenom když jsem bděl a plakal. Vypadalo to, že přicházela, kdykoli jsem ji zoufale potřeboval, ale jenom tehdy.
  Došlo také ke dvěma podivným příhodám, tak jak je zde popořádku popisuji. Tu druhou aspoň teď už chápu. Tu první jsem nikdy docela nepochopil, nebo přesněji řečeno, dala by se vykládat různým způsobem.
  Jedné noci jsem ležel v jejím náručí u krbu a náhle vypadl z roštu velký oharek a zvukem nárazu probudil chůvu ve vedlejším pokoji. Zřejmě ji napadlo, že se něco děje, protože se objevila ve dveřích s přehozem přes rameno, v ruce noční lampičku, kterou si stínila druhou rukou. Chystal jsem se promluvit, ale matka mi položila ruku na ústa. Chůva postoupila dál do pokoje,  P Ř E Š L A   T Ě S N Ě   K O L E M   N Á S,  ale zřejmě   N Á S   N E Z P O Z O R O V A L A,   šla přímo k prázdné posteli, pohlédla na schumlané přikrývky a zase se obrátila, jakoby uspokojena, a šla do své ložnice. Druhý den jsem na ni dotíral otázkami tak dlouho, až mi řekla, že ji v noci něco vyrušilo a že se šla podívat do mé ložnice, ale   P R Ý   J S E M   K L I D N Ě   S P A L !
  Druhá příhoda se udála takto: Jedné noci jsem ležel v dřímotách na prsou své matky, s hlavou u jejího srdce a ne jako obyčejně na jejím rameni, a když jsem tam tak ležel, připadlo mi, jako bych zaslechl zvláštní zvuk, podobný hukotu mořských vln v lastuře, ale melodičtější. Těžko bych ho popisoval - bylo to jako šumot vzdáleného davu, jímž prolínají nárazy hudby. Přitulil jsem se těsněji k ní a naslouchal - a tu se mi zdálo, že rozeznávám nekonečné vlny zvuku hlaholících kostelních zvonů jakoby z jiného světa. A pak jsem se zaposlouchal do toho druhého zvuku - byla to slova, ale nemohl jsem porozumět jejich smyslu...znovu a znovu se zdálo, že jeden z těch hlasů se zvedá nad ostatní, ale nedokázal jsem rozeznat ani jediné slovo. A ty hlasy volaly všemi tóny - tóny utrpení, uspokojení, zoufalství, nudy... A když jsem tak naslouchal, usnul jsem. Dnes už nikterak nepochybuji, jaké to byly hlasy, které jsem tehdy slyšel.
  A teď přicházím ke konci svého příběhu. Moje zdraví se zlepšovalo tak znatelně, že všichni kolem mne si toho všimli. Alespoň ve dne jsem se teď už nikdy nepoddával těm svým dřívějším mučivým představám, a v noci, kdy vůle člověka bezpochyby zčásti ochabuje, ona mě přišla potěšit, kdykoli má úzkost dostoupila jisté výše - její návštěvy však teď byly čím dál řidší, protože jsem ji už tolik nepotřeboval, a nakonec ustaly docela. Ale rád bych ještě pojednal o její poslední návštěvě, která se udála na jaře následujícího roku.
  Spal jsem pokojně celou noc, ale probudil jsem se ještě za tmy těsně před svítáním z jakéhosi snu, na který si už nevzpomínám, ale který mě roztřásl hrůzou, a když jsem se z toho zděšení rozplakal, znovu se otevřely dveře a ona přišla ke mně. Stála tam s drahokami ve vlasech a s pláštěm přes ramena a světlo z chodby jí zčásti dopadalo na tvář. Hned jsem se vyhrabal z postele a ona mě zvedla do náruče a odnesla do křesla a tam jsem za chvíli usnul. Když jsem se probudil, bylo už ráno, ptáci se probouzeli a švitořili, pokoj zalévalo příjemné nazelenalé světlo a já byl dosud v jejím náručí. Bylo to poprvé, kromě případu, o němž jsem se zmínil, že jsem se probudil jinde než v posteli, a byl jsem velmi šťasten, že ji vidím u sebe. Otočil jsem se trochu a   S P A T Ř I L   J S E M   P L Á Š Ť,   K T E R Ý   N Á S   Z A K R Ý V A L - plášť sytě modré barvy, se spletitým vzorem květin, listí a ptáků mezi větvemi. A pak jsem se natočil ještě víc, abych jí viděl do tváře, kterou jsem měl tak na blízku, ale ta byla ode mne odvrácena, a když jsem se pohnul, matka vstala a nesla mě do postele. Přidržela mne levou paží a druhou rukou zdvihla a narovnala ložní prádlo a pak mě uložila něžně do postele, hlavou na polštář - a potom jsem poprvé zřetelně spatřil její tvář. Skláněla se nade mnou, držela mi jednu ruku na prsou, jako by mi bránila, abych se zdvihl, a hleděla mi přímo do očí - nebyla to má matka!
  Na okamžik jsem byl přímo oslepen zděšením a hořem. Prudce jsem zavzlykal a chtěl se posadit, ale její ruka mi v tom zabránila a já sevřel tu ruku v dlaních, ale nepřestal jsem jí pohlížet do očí. Nebyla to má matka; ale byla kdy tvář tak mateřská jako tato? Připadalo mi, že nahlížím do hlubin nevýslovné nežnosti a síly, a já se v té chvíli žalu opíral o tu sílu celou bytostí. Ještě jsem párkrát zavzlykal, ale už jsem se uklidňoval a nakonec na mne sestoupil pokoj a všechno se mi vyjasnilo.
  Nevěděl jsem tehdy, kdo to je, ale má dušička jaksi nejasně tušila, že moje vlastní matka z nějaké příčiny nemohla v té době přijít ke mně, když jsem ji tak bolestně postrádal, a že jiná velká Matka ji zastoupila - a přesto jsem už necítil hněv ani žárlivost po tom prvním okamžiku zklamání, protože k takovým myšlenkám se nemohl snížit ten, kdo jednou pohlédl do tak láskyplné tváře.
 Pak jsem pozdvihl trochu hlavu, jak si vzpomínám, a zvolna a uctivě jsem políbil ruku, kterou jsem držel v dlaních - a nevím, proč jsem to udělal, vím jenom, že mi to připadalo docela přirozené. Byla to silná a bílá ruka a vycházela z ní lahodná vůně. Ona potom odtáhla ruku a zvedla se k odchodu...ještě jsem ji viděl stát v otevřených dveřích, a pak byla pryč a dveře byly zavřené.
  Od té doby jsem ji už nikdy nespatřil, ale nikdy jsem ji také nepohřešoval, protože teď vím, jak doufám, že tam bude i moje matka, a snad to už nebude trvat ani tak dlouho...a ona mi snad potom dovolí, abych jí políbil ruku znovu.
  Nevím, vážený pane, jak Vám tohle všechno bude připadat - snad jako čiré dětinství, ačkoli jsem přesvědčen, že tak na to pohlížet nebudete. A přesto zase v jiném smyslu si nepřeji nic jiného než právě tohle, protože sám náš Spasitel nás vybízel, abychom byli jako maličcí, a sám náš Spasitel také kdysi spočíval na prsou své Matky. Vím, přicházím už do stařeckých let a staří lidé bývají někdy velmi pošetilí, ale připadá mi stále zřejmější ze zkušenosti i z Jeho slov, že to veliké nebeské království má jen úzkou a nízkou bránu, kterou mohou vejít jen malé děti, a že my se musíme znovu stát maličkými a odvrhnout všechnu svou zátěž, abychom tam také mohli vejít.
 To je tedy můj příběh, vážený důstojný pane - smím Vás ještě poprosit, abyste mě vzpomněl někdy u oltáře a ve svých modlitbách? Bůh jistě bude požadovat mnohé od toho, jejž tolik obdaroval, a já až dosud nemám, čím bych se odvděčil, a moje lhůta je téměř u konce - i když jeho neskonalá trpělivost nekončí.
  S výrazem upřímné úcty a oddanosti Váš...


200.    Poselství Panny Marie ze dne 22. září 2011 v 21:00.
       MODLETE SE ZA MOJI OCHRANU

  Mé dítě,
musíš prosit mé děti,  A B Y   S E   K E   M N Ě   M O D L I L Y,   A B Y C H   J E   V   T Ě C H T O   Č A S E C H   M O H L A   P Ř I K R Ý T   S V Ý M   N E J S V Ě T Ě J Š Í M   P L Á Š T Ě M. (A ukrýt nás před nepřítelem!)  Práce mistra klamu nabývá na síle a rozšiřuje se jako pustošící požár.
  Kontrola, kterou vykonává zlo, jež vidíte všude kolem vás, je řízena jím a jeho armádou démonů. Ti způsobují mnoho bolesti a  utrpení  na  světě.   M O D L I T B O U   M É H O   N E J S V Ě T Ě J Š Í H O   R Ů Ž E N C E   MU   Z A B R Á N Í T E,   A B Y   Z P Ů S O B I L   Š K O D Y,   které zamýšlí způsobit   T O M U T O   S V Ě T U.
  M O D L E T E   S E,   D Ě T I,   ať už jste kdekoliv,   Z A   M O J I   M I M O Ř Á D N O U   O C H R A N U   před Zlým.
  Modlete se, abyste zmírnili utrpení mého milovaného Syna, jenž naléhavě potřebuje vaši útěchu. Potřebuje vaše modlitby, děti, protože hodlá ještě jednou zachránit lidstvo z jeho hříšných a svévolných životů.
  M O D L E T E   S E   T E Ď,   JAKO  JSTE  SE  NIKDY  PŘED  TÍM  NEMODLILI ! ! !
   Vaše Blahoslavená Matka Královna pokoje

                ZJEVENÍ PANNY MARIE V KÉRIZINEN.

  Bretaň, kraj francouzským králům nejvěrnější, i v dnešní době výspa francouzského katolicismu, byla Marií navštívena na několika místech.
  Od roku 1873 se zjevovala spolu s Ježíšem a četnými svatým na samotě Fraudais u města Blain tehdy třiadvacetileté Marii Julii Jahennyové, a to nepřetržitě až do její smrti v roce 1941. Vizionářka dobrovolně přijala  Ježíšovo utrpení a byla stigmatizována. Tato zjevení, obsahově navazující na La Salettu a zaměřená především na budoucnost Francie, jsou vydávána knižně  v hlavních světových jazycích.
  V roce 1940 se Maria zjevila malé Tereze Coatové v Bodenou u Brestu a v letech 1947-48 se na stejném místě zjevovala i dalším třem dětem v celkem jedenácti zjeveních.
  Ale dnes zdaleka  N E J P R O S L U L E J Š Í M,  byť  D O S U D   CÍRKEVNĚ  NEUZNANÝM  mariánským střediskem je Kérizinen.
  Není to ani vesnice, jen shluk tří chudých venkovských statečků, stojících daleko od všech větších sídel v nejzápadnějším cípu Finistére, asi čtyřicet kilometrů od Brestu. Není to místo ledajaké, vždyť sídlo farnosti, do níž samota patří, nese jméno Kristovo - Plounévez-Lochrist - na paměť toho, že skrze Ježíše zde kdysi byly vykonány zázraky.
  Je zde i ještě jedna drobná, ale zvláštní pozoruhodnost: na křižovatce u nejbližší obce Kermorvanu, stojí starobylý žulový kříž orientovaný přesně k místu zjevení. A navíc: o kříž s ukřižovaným Kristem je opřená Svatá Panna s Božským Dítětem v náručí, jakoby prorocky předznamenávající svoje  s p o l u v y k u p i t e l s t v í,   o z n á m e n é   v   A m s t e r o d a m u...
  Nejchudší ze tří domů s břidlicovou střechou, jediným oknem a dusanou hliněnou podlahou patřil rodině Ramonetů, která k obživě osmi dětí měla dvě krávy a dva hektary půdy, z nichž jen jeden byl obdělatelný.
  Zde se 7.října 1910, ve svátek Růžencové Panny Marie, narodila Jana Luisa; ochrnutá na jednu nohu a trpící silným odvápněním kostí. Byla dítětem křehkého zdraví, často postonávala, takže nejenže nemohla vypomáhat v hospodářství, ale do deseti let ani nechodila do školy. Bylo-li její vzdělání zanedbáno, o to více se rozvíjel její vnitřní duchovní život, hlavně přičiněním její matky, dobré katoličky s důkladnými znalostmi katechismu, jemuž vyučovala i děti na okolních samotách.
  Neduživá dívenka už od svých dvanácti let slýchávala ve svém nitru Ježíšův hlas, kladoucí jí na srdce, aby milovala své bratry; to nebylo pro ni úkolem tak nesnadným, Ježíš však po ní žádal daleko více, věc s ohledem na její zdravotní stav absurdní: chtěl, aby se stala jeho apoštolem!
  Rozuměla tomu po svém a chtěla se starat o nemocné; několikrát od svých patnácti let chtěla vstoupit do špitálního kláštera sv.Tomáše ve Villeneuve, ale pro své chatrné zdraví byla vždy odmítnuta. To byla pro ni veliká rána. Po smrti matky zemřel za dva roky i otec. Žila tedy na statečku s bratry, často hospitalizována v nemocnici v Brestu. V roce 1936 její farnost uspořádala pouť do Lurd; zůčastnila se jí také - a vrátila se uzdravena, byť ne docela, ale přesto natolik, že se mohla samostatně starat o hospodářství, jež jí její bratři ponechali.

                                            První zjevení 15.září 1938
  Všechno pro ni začalo až o dva roky později na svátek Panny Marie Bolestné, 15.září 1938; v ten den jako obvykle hlídala svoje krávy na pokraji svého pozemku, pletouc při tom; pojednou spatřila světelný globus, v němž rozeznala postavu mladé ženy. V zápětí k ní žena promluvila:"Neboj se, neudělám ti nic zlého. V budoucích letech mě budeš vídat častěji, později ti řeknu, oč žádám. Evropě hrozí válka. Oddálím ji o několik měsíců, neboť nemohu zůstat hluchou k tolika modlitbám za mír, které se v tuto chvíli ke mně vznášejí z jihu od Lurd." (O týden později - 22.září, mobilizuje Francie, 23.září Československo. 29.září je podepsána Mnichovská dohoda.)
  Zjevení, v němž Jana Luisa rozpoznala Svatou Pannu, se opakovalo v nepravidelných intervalech 27 let až do 1.října 1965; přitom jí bylo sděleno 63 poselství, jejichž soubor byl vydán soukromou společností. Dvanáctkrát se Janě Luise zjevil i Ježíš.
  Se svými zjeveními se svěřila svému zpovědníku, místnímu faráři, ten jí přikázal o nich mlčet, a sám se o nich také nikomu nezmínil, ani svým nadřízeným. Bylo třeba zvláštní náhody(jako v případě Matůša Lašuta z Turzovky), a to až téměř po devíti letech, aby se konečně zprávy o Mariiných zjeveních dostaly na veřejnost. Došlo k tomu takto: Když se v neděli 5.října 1947 Jana Luisa jako obvykle svěřovala svému zpovědníku, vyslechla mimoděk její tajemství jedna školačka, stojící příliš blízko zpovědnice, a všechno okamžitě rozhlásila. Místní farář o věci i nadále mlčel, a tak i celá farnost zachovala po jeho příkladu vůči Janě Luise už sedmatřicetileté, opatrný odstup: lidé zprávám uvěřili i neuvěřili.
  Ale věci šly přesto svou předurčenou cestou; došlo k několika uzdravením, jež lidem otevřela oči. Místo začalo být navštěvováno nejen místními obyvateli, ale i poutníky ze vzdálenějšího okolí, a tak zde postupně vznikalo středisko modliteb.
  Maria žádala, aby na místě zjevení byla postavena kaple; k jejímu zřízení však církevní autority  nedaly souhlas, a tak na návrší poblíž místa zjevení byl zprvu postaven pouze prostý nevysvěcený domek, sloužící za oratoř; v roce 1976 byl nahrazen velikou moderní halou.
  V roce 1949 Maria přislíbila, že ze země vytryskne pramen vody, což se o 3 roky později skutečně stalo.(a církev nepovolila!)
  Dne 9.prosince 1949 Svatá Panna Janě Luise sdělila poselství určné Svatému Otci a týkající se dogmatu o Nanebevzetí; toto dogma bylo církví prohlášeno dne 1.listopadu 1950.
  Nicméně quimperský  B I S K U P  jako místní církevní autorita   S E   O S T Ř E   P O S T A V I L   P R O T I   Z J E V E N Í   V   K É R I Z I N E N;  D O D N E S   P L A T Í   Z Á K A Z   S T A V B Y   K A P L E,  sloužení mše v oratoři  a  provozování jakéhokoliv kultu. (Ach jo,  K D E P A K   A S I   S K O N Č Í   naši  biskupové a arcibiskupové, i ten mostarsý v případě Medžugorje, kteří brání Bohu v šíření Jeho varovných poselství? Už je načase, aby dostali rozum a nestavěli se proti Boží vůli, když jsou jen zrnkem prachu na jeho dlani!)
  Dne 16.února 1957 Jana Luisa obdržela výstražné poselství, ve kterém jí bylo dáno vidět  S T R A Š L I V É   O B R A Z Y   Z K Á Z Y   S V Ě T A !
  Jana Luisa žije dnes (kniha byla vydána v roce 1991) na svém statečku, denně se chodí modlit do oratoře a často mívá vidění, žádné však už není určeno veřejnosti. Je velice zesláblá, unavená a před návštěvníky se uzavírá. Poutníci neustále přicházejí, neboť se zde dějí četná uzdravení a dochází k mnoha obrácením; o tom svědčí stěny oratoře zaplněné děkovnými plaketkami. Č A S T O   J S O U   Z D E   P O Z O R O V Á N Y   I   Z V L Á Š T N Í   S L U N E Č N Í   A   J I N É   S V Ě T E L N É   Ú K A Z Y. (jako i u nás na Turzovce, a jiných Mariánských místech, třeba v Medžugorji)
  A konečně: Jana Luisa patří k oněm vyvoleným, kteří Tělo Kristovo - hostii - přijímají z rukou anděla.
  Mariánská poselství z Kérizinen jako by navazovala na poselství amsterodamská: ukazují perspektivu vítězné Kristovy církve sjednocující celé lidstvo do jediného společenství, ale v Kérizinen jsou jednotlivá témata rozváděna do lidsky jímavých podrobností a nečekaných hloubek; mnohá naučení vytvářejí nový katechismus moderního křesťana, vedouce ho a posilujíce ho v boji za nový svět Božího Království.
  Předtím však svět musí projít  O Č I S T O U,  a  tedy i tresty,  J E J I C H   S Í L A   J E   O V Š E M   P O D M Í N Ě N Á,  neboť závisejí na intenzitě   V N I T Ř N Í H O   P Ř E R O D U   L I D S T V A.
  I v Kérizinen Maria upozorňuje, že opravdový mír na svět  P Ř I J D E   J E N   P R O S T Ř E D N I C T V Í M   D U C H A   S V A T É H O  - tedy opět  D R U H É   L E T N I C E !

                                                VAROVÁNÍ.
  12.května 1955 Maria promlouvá:"Ach, jakou cestu byste urazili, kdybyste se nestavěli na odpor mému vlivu! P O J Ď T E   P Ř E C E   K E   M N Ě,   D O V E D U   V Á S   K   J E Ž Í Š I;  budete-li utěšovat jeho Srdce, zároveň osušíte i moje slzy. A slzy, jež pro vás prolévám, jsou slzami lásky,  m a t e ř s k ý m i   s l z a m i,  neboť  N E V R Á T Í T E - L I   S E   Z P Ě T   K   B O H U,  V E L M I   Z Á H Y   S E   D O Č K Á T E   S T R A Š L I V Ý C H   T R E S T Ů !  Copak nevidíte, kolik pohrom už teď přichází na svět?
  A vy se stavíte zády k výstrahám tak něžné a milosrdné Matky, místo abyste z jejích naučení čerpali užitek, neboť to  J E   J E D I N Á   C E S T A  k zmírnění pohrom,  J I M I Ž   V Á M   H R O Z Í   B O Ž Í   H N Ě V !  Má slova a mé slzy se jinak stanou poselstvími  S P R A V E D L N O S T I   a  celý svět jimi bude trpět. (Dne 16.ůnora 1957 Jana Luisa obdržela výstražné poselství, ve kterém jí bylo dáno vidět   S T R A Š L I V É   O B R A Z Y   Z K Á Z Y   S V Ě T A  -  jako Henochovi) Neboť postavit se proti mně,  znamená   o d m í t n o u t   j e d i n o u   a   v ý h r a d n í   s p á s u,  jež světu zbývá!
  Mnoho se modlete za Svatého Otce, za svatou církev; budu ji podporovat, aby jednoho dne,   v í t ě z n á   a   v e   v š í   s v o b o d ě   p o   s t r a š l i v ý c h   m u k á c h,  j i m i ž   mezitím  p r o j d e,  mohla všude kázat Evangelium J E D I N É H O   A   P R A V É H O   Krista, jenž pak bude milován  a  u c t í v á n   p o   c e l é   z e m i,  navrácené míru.(tisícileté Boží království  NA ZEMI! NOVÝ RÁJ!)
  Neboť k nebesům bezustání vystupuje rozjímavý růženec, ona duha míru, jíž Bůh ve svém milosrdenství vytyčil na obloze své církve. Je jako  g i r l a n d a   r ů ž í,    s v a z u j í c í     v a š e   s r d c e   d ě t í   s   m ý m   m a t e ř s k ý m   S r d c e m."

                 ZAHNÁNÍ  BOHA  Z  NAŠICH  ŽIVOTŮ.
  13.října 1958 Maria promlouvá: "Svět nechtěl naslouchat ani mému hlasu, ani hlasu mého Syna, ani  p o r o z u m ě t   n a š i m   v ý s t r a h á m   a  slzám. Právě proto vidíte, jak Boží ruka zasahuje lidi nejstrašnějšími tresty.
  V žádné historické epoše nedošlo k podobnému pozdvižení  v z b o u ř e n c ů   p r o t i   B o h u;  nikdy žádná generace nepřeťala  t a k   a b s o l u t n ě   v š e c h n u   s m l o u v u   s   N E B E M. 
  S jakou odhodlaností se snažíte Bohu adresovat tato smělá slova: 'B Ě Ž   P R Y Č !'  Ale vězte, že nic velkého a trvanlivého se nedá vykonat, neposkytne-li se Bohu místo, jež mu právem náleží! (Marné lidské namáhání, bez Božího požehnání, už to věděly naše babičky!)
  Vaše neštěstí mají tedy původ v tom, že   B O H U   O D M Í T Á T E   P Ř I Z N A T   J E H O   S V R C H O V A N O S T !
  Pohleďte na národy opuštěné Bohem, připravené vzájemně se uškrtit vyhlazovacími válkami, vrhnout se jedni proti druhým a pokrýt svět krví a ruinami. (Francouzská revoluce - bezbožecká, Leninova revoluce v Rusku - bezbožecká atd.)
  Ale Bůh se navrací, přichází   S   OZBROJENOU   RUKOU,   JEŽ   BIJE   A   OČISŤUJE,   ROZLÉVÁ   NA   SVĚT   POHÁR  SVÉHO   HNĚVU   A   SVĚT   BUDE   NUCEN   TENTO   POHÁRO,    (když se neobrátí)   VYPÍT   AŽ   DO   POSLEDNÍ   KAPKY   PRO   SVÉ   NESČETNÉ   ZLOČINY,   URÁŽEJÍCÍ   TROJJEDINÉHO   BOHA !  (A které asi hříchy to jsou? Potraty, sexuální revoluce, odmítání eucharistie.)
  Znovu tedy volám k hříšníkům:  P O K Á N Í !!!  A ke spravedlivým: t r p ě l i v o s t  a   d ů v ě r u !
  Och, MILUJTE  BOŽÍ  VŮLI,  MILUJTE  JEHO  SPRAVEDLNOST  I  MILOSRDENSTVÍ,  NEBOŤ  VŠECHNO   N A   B O H U   J E   O B D I V U H O D N É !
  Vizte, jak se v tomto období pročisťování vznáší Svatý Duch nad dušemi jako božský orel a svým ohnivým pohledem fascinuje ty, kteří pochopili,  Ž E   O N   J E   STŘEDEM  JEJICH  ŽIVOTA.  Vskrytu vytváří zázraky, pokud počet obětí nebude naplněn. Neznepokojujte se tedy pro všechny ty události, neboť je potřeba více než kdy jindy,  A B Y S T E   S E   M O D L I L I   A   TAKÉ  JEDNALI,  neboť potřebují-li lidé Boží pomoc, i Bůh žádá lidi  o   s p o l u ú č a s t.  Potřebuje vás, aby mohl realizovat odvěké záměry své prozřetelnosti.
  Uložte si tedy za velitelskou povinnost být důstojnými ručiteli a věrnými posly  n a š i c h   D V O U   S R D C Í,  tak důvěrně spojených ve Svatém Duchu."
                                     
                                                     APOKALYPSA.
  26.dubna 1961 Maria promlouvá: "Tyto návštěvy země mi dovoluje sám Bůh, jehož moudrost nepodléhá změnám. Jak je však smutné pomyšlení, že jsem mluvila do větru! A přitom  s e   s l z a m i   v   o č í c h !  Proč jakoby závoj zapomnění chtěl překrýt tuto   n e k o n e č n o u   m i l o s t,  připravenou   v a š e m u   ZBLOUDILÉMU  STOLETÍ ?
  Považujte přece má  zjevení  za    M A R I Á N S K O U   A P O K A L Y P S U,  velmi dobře se shodující  s  A p o k a l y p s o u  svatého Jana; a jestliže vás svými vizemi budoucnosti oprávněně děsí a rozechvívají, především vás mají utěšit a posilnit. JEJICH  ŠÍŘENÍ  JE  PROTO  SKUTKEM  MILOSRDENSTVÍ  K  BLŽNÍMU, aby svou včasnou konverzí (obrácením k Bohu) mohl spolupůsobit na  o d v r á c e n í   B o ž í h o   h n ě v u.
  Bůh vám je nedává proto, aby ukojil vaši zvědavost, ale aby podpořil dobré, všechny, kdo v něj chtějí věřit s  n a d ě j í,  a aby jim ukázal,  J A K   M A J Í   J E D N A T   V   NEBEZPEČNÝCH  SITUACÍCH  -  a samozřejmě i proto, aby byli obráceni  h ř í š n í c i.
  Mimoto můj Syn sám neodhalil za prvních dnů svým vlastním apoštolům všechnu dokonalost evangelické morálky a všechna svoje tajemství a mystéria. A právě proto Bůh dnes dovoluje, aby toto vše bylo zjevováno poselstvími, jež jsou jakoby parabolami obsahující hluboká mystéria, skrytá v tom, co dosud nebylo prozkoumáno. PŘIŠEL  VŠAK  UŽ  ČAS,  ABY  BYLA  STUDOVÁNA,   neboť vám   D A J Í   O P R A V D O V É   JASNO  O  BUDOUCNOSTI.
  Pouze nadpřirozeno chová tajemství pravé vědy.
  Ž Á D N É   S T O L E T Í   D O S U D   N E S P A T Ř I L O   T O L I K   M O R Á L N Í   A   F Y Z I C K É   B Í D Y   J A K O   S T O L E T Í,   V E   K T E R É M   Ž I J E T E,  neboť  z l o  n a r ů s t á  bez ustání  p o   d v ě   s t ě   l e t. (Počítáno od Velké francouzské revoluce r.1789)
  A tak po tolika pohromách  Ž I J E T E   V   P Ř E D V E Č E R   K A T A K L Y S M A T U,  který souhrnně   Z A S Á H N E   L I D S K O U   S P O L E Č N O S T !  A kdyby tomu Bůh ve své síle a moudrosti  n e s t a n o v i l   m e z e,  celé lidstvo by   s e   z n i č i l o   krutostí  z b r a n í,  jež byly vynalezeny lidskýma rukama a které by vyvolaly   j e h o   v l a s t n í   d e s t r u k c i !  Strašlivé destrukce na celém světě, v celém Stvoření, (i ve vesmíru)  v  onom  Stvoření,  jež  BŮH  STVOŘIL  Z  LÁSKY  PRO  DOBRO  A  ŠTĚSTÍ  SVÝCH  DĚTÍ !
  Právě proto chtějí všechno zničit: T O   S A M O T N É   P E K L O   POKRAČUJE  VE  SVÉ  HŘE   se  všemi svými přisluhovači!!!
  Věřte ve mne a já opět dosáhnu vítězství, nikdo nepochybujte o tom, že chci dát světu mír, vylučující jakýkoliv konflikt, násilí, rozruch; mír, zasévající do srdcí štěstí a radost. Pomáhejte mi svou milosrdností  a  m o d l i t b a m i,  abyste od Boha obdrželi tento mír. A brzy, až budou historikové bádat, která událost změnila tvář světa a přinesla mu mír a rozkvět, objeví, že to nebyla žádná bitva, ale  M O D L I T B A,  modlitba nabízená v duchu opravdového katolicismu za celý svět!
 T O   B U D E   T A   N E J V Ě T Š Í   N Á B O Ž E N S K Á   U D Á L O S T   V   H I S T O R I I   MODERNÍHO   S V Ě T A !

    
         MINULE  POTOPA - DNES  TREST  Z  OHNĚ  A  KRVE !
  21.listopadu 1957 Maria promlouvá: "Neustávejte se zabývat mými posledními poselstvími. (Únorové vize Jany Luisy o strašlivé zkáze světa!)  R O Z J Í M E J T E   O   N I C H; jsou to milosti předvídavosti, světla pro budoucnost, neboť nic není účinnějšího a vhodnějšího k obrácení hříšníků  n e ž   s t r a c h   z   t r e s t u  a  nic není povzbudivějšího k podpoře spravedlivých  n e ž   j i s t o t a   v í t ě z s t v í !
  Bůh dal kdysi  v o d á m   p o t o p y   s t o u p a t   p o s t u p n ě,  aby poskytl hříšníkům čas k obrácení; obdobně jedná i dnes ve své nekonečné dobrotě a velikém  milosrdenství  ke  všem hříšníkům: Z A S A H U J E   Ú Z E M Í   P O S T U P N Ě,  a tak svědky  milosrdně   u p o z o r ň u j e,   a b y   s e   p ř i p r a v o v a l i   a   o d v r a c e l i   o d   h ř í c h ů,  nebo aspoň oslabovali modlitbami jeho hněv.  Bouře se však vzdálí jen tehdy,  P O D Ř Í D Í - L I  S E   D A V,  masa lidí  BOHU,  E V A N G E L I U,   C Í R K V I   V   J E J Í M   U Č E N Í    A   V   P Ř I J Í M Á N Í    S V Á T O S T Í.
  Nechť  dnešní  očistné  pohromy  vás  tedy  dovedou   K    P R A K T I C K Ý M    M A S O V Ý M   K O N V E R Z Í M  -  a  přestanete se bát.
  NE-LI,  N E B E S A   B U D O U   O Č I S Ť O V A T   T Ě M I   N E J V Ě T Š Í M I   T R E S T Y,  jež budou mít ráz nepředvídanosti,  náhlosti,  násilnosti  a  neodolatelnosti a  jež  VYVOLAJÍ   ÚŽASNOU   ÚMRTNOST   LIDSKÉHO   POKOLENÍ ! Y V O L A J Í   Ú Ž A S N O U   Ú M R T N O S T   L I D S K É H O   P O K O L E N Í !  Obzvláště poslední šok bude nesnesitelný, sice ne tak všeobecný jako potopa světa, ale krutější, neboť bude pozůstávat  Z  O H N Ě   A   K R V E.  Bůh zakročí viditelně, aby revoltujícímu lidstvu ukázal pravdu, rozdrtil bezbožnost a napravil racionalismus.  O D Ř Í Z N E   K Ř E S Ť A N S K É   S P O L E Č N O S T I   JEJÍ  ZKAŽENÉ  A  GANGRÉNOU  POSTIŽENÉ  ÚDY,  A   T A K   Z A C H R Á N Í   Z B Y T E K   MYSTICKÉHO  TĚLA  SVÉ  CÍRKVE. (budeme přeneseni do Nového ráje a zbytek lidí zde zahyne) Pomstí krev svých obětí, svých spravedlivých, které bezbožní budou perzekuovat; ale navzdory tolika pohromám a trestům k očistění světa a obrácení velkého počtu duší, přesto zde až do konce setrvají hříšníci, nenapravitelní hříšníci, pod údery Boží spravedlnosti stále zlotřilejší a zuřivější. Na tyto hříšníky, vkořeněné do své nenapravitelnosti, spustí  náhle  svůj  hrom  a   v š e c h n y   j e   r o z d r t í.
  T A K   L I D É   P O Z N A J Í,   ŽE  BŮH  JE  PÁNEM  TOHOTO  SVĚTA,  KTERÝ  STVOŘIL,  A  ZE  KTERÉHO  SI  LIDÉ  MYSLELI,   Ž E   H O   V Y H N A L I.
  Ano, Bůh, pohnut modlitbami spravedlivých a zoufalými výkřiky lidstva, hrůznějšími než  za  dnů  potopy,  Z Á Z R A Č N Ě   Z A K R O Č Í,  J A K   P Ř I S L Í B I L.  Bude podoben matce, spravedlivě rozhořčené nad svým drzým dítětem: obejme ho po trestu,  p ř i j a t é m   s   r e s p e k t e m   a   p o k á n í m.  Vrátí společnosti mír a církvi dá zvítězit!
  Tento triuf církve bude vpravdě   Z Á Z R A Č N Ý, neboť poslední démonovi koryfejové   BUDOU  ÚPLNĚ  A  NEPŘEDVÍDANĚ   V Y H L A Z E N I  !!  Bude nesrovnatelně větší než i ty nejkrásnější triumfy historie, neboť podobného nikdy nebylo; bude evangelický, založený na pokoře v úspěchu, neúčasti na bohatství a poctách tohoto světa a především na praktické lásce Božského Ukřižovaného.
  Právě toto byste proto měli vidět, očekávat,  u s p i š o v a t   a   v y k u p o v a t.  Kolik obětí, kolik mučedníků to vykupovalo před vámi!  Ó  spravedliví,  buďte si tedy vědomi tajemství světových dějin!   Ž I J T E   U Ž   P Ř E D E M   V   R A D O S T I   A   N A D Ě J I   V   T O T O   V Í T Ě Z S T V Í,   K T E R É   J E   V Á M   P Ř I S L Í B E N O   a  pro které pracujete.
  Z A T Í M   C O   B E Z B O Ž N Í,  navzdory svému pomíjivému  h m o t n é m u   v í t ě z s t v í,  K R Á Č E J Í   T E M N O T A M I   Z A   S V Ý M   O S U D N Ý M   K O N C E M   P O R A Ž E N Ý C H. (DO HLUBIN PEKLA)
  Nechť moje nebeská poselství jsou tedy neustálým zdrojem radosti a nadějí pro všechny, kdo svou vírou, důvěrou a láskou přispívají k uskutečnění tohoto velikého,  D N E S   U Ž   V E L M I   B L Í Z K É H O   V Í T Ě Z S T V Í,  jímž bude dvojvláda lásky Ježíšova Nejsvětějšího a mého Neposkvrněného Srdce."

       KŘESŤANÉ,  PROBUĎTE  SE !   VRAŤE  SE  K   JEŽÍŠI !
  3.března 1962 Maria promlouvá: Svět hoří, lidstvo  se   n e b e z p e č n ě   r o z d ě l u j e :  jsou v něm ctižádostivci,(Nový světový řád) které nic nezastaví! Jsou v něm i ubití a rozdrcení.  Z b y t e k   s e   l h o s t e j n ě   b a v í !
  Proč tolik nenávisti? Není to proto, že ti,  k t e ř í  jsou nazváni  v ě r n ý m i   k ř e s ť a n y,  ZAPOMÍNAJÍ    N A   P O S L Á N Í   L Á S K Y,  jež má být sdělována ostatním? Není to také proto, že mnoho katolíkú se otupuje nebezpečnou ospalostí, letargií, svým způsobem nahrávají satanským silám, (sami žijí v hříchu a tak proti němu nebojují, proti zákonům, které odporují evangeliu) které  v  této  R O Z H O D U J Í C Í   H O D I N Ě   ÚTOČÍ  NA  KRISTOVU  DOKTRÍNU  A  CHTĚJÍ  LIDSTVO   S T Á H N O U T   D O   P R O P A S T I   NEJVĚTŠÍ  TRAGÉDIE  VŠECH  STOLETÍ ?
  K Ř E S Ť A N É,   P R O B U Ď T E   S E !   S T A Ň T E   S E   A P O Š T O L Y !  Apoštol se nezavírá  do  m a l é h o   o s o b n í h o   s o b e c k é h o   s v ě t a,  ale snaží se roznášet plamen svého náboženského ducha a zapalovat duše svých bratří   P R A V D O U,   K T E R O U   B Ů H   Z J E V I L,  a upevňovat je  v   p l n ě n í   j e h o   p ř i k á z á n í!  Právě skrze lásku k bližnímu osvědčujeme svou lásku ke Kristu.

  V R A Ť T E   S E   K   J E Ž Í Š I !
  K D Y B Y S T E   J E N   V Ě D Ě L I,   J A K   V Á S   M I L U J E !

  Zatímco vy pracujete proti němu s takovou urputností, jeho Srdce se víc než kdy jindy pro vás  n a p l ň u j e   n ě h o u. Vraťte se k Němu, nezůstávejte sirotky! Čeho potřebujete nejvíc je mír,  M Í R   B O Ž Í C H   D Ě T Í.  Jak ho můžete najít v klíně revolty?
  V   t ě c h t o   h o d i n á c h   z k o u š e k   a   z m a t k ů   s e   u t e č t e   d o   j e h o   S r d c e,  které zůstává vaším útulkem, vaším Pánem, vaší láskou, a věřte,   ŽE   VŠE   SKONČÍ   VLÁDOU   J E H O   B O Ž S K É H O    A   M É H O   N E P O S K V R N Ě N É H O   S R D C E !"


                SVĚT  BUDE  OPĚT  ZACHRÁNĚN  RŮŽENCEM!
  1.října 1955 Maria promlouvá: "Nebude-li modlitba na vašich rtech a ve vašich srdcích, nevím, co s vámi Bůh učiní, co se stane s ubohým opuštěným a vyšinutým světem. Och ano, svět je ve velikém nebezpečí, je zaplaven tolika hříchy! Ale už v minulých stoletích byl v obdobných situacích  ZACHRÁNĚN  RŮŽENCEM ! (Připomeňme několik velkých událostí - vítěznou bitvu u Lepanta proti Turkům r.1571; dobytí nepřemožitelné protestantské pevnosti La Rochelle r.1628; uhájení Brna proti švédské přesile za třicetileté války r.1645; drtivou porážku Turků u vídně r.1683)
  A dnes to nebudou ani kanóny, ani bomby, ani síla lidí, kdo učiní konec válkám a rozruchům. Nuže drahé děti země, opět se sjednoťte ve všech končinách světa prostřednictvím   M O C N É   A   Ú Č I N N É   Z B R A N Ě,  J Í Ž   J E   R Ů Ž E N E C,   prostřednictvím tohoto požehnaného řetězu, který spojuje zemi s nebem,  a  já  budu  odpouštějící  Matkou,  h o l u b i c í   u s m í ř e n í   p ř e d   b o ž s k o u   s p r a v e d l n o s t í,  od níž dosáhnu, že samotná  N E B E S A  rázným zásahem   U Č I N Í   K O N E C   Z L U,  jímž lidstvo trpí!
  R Ů Ž E N E C ! 
  Ráda bych vám dnes chtěla říci, jak  j e   m i   t a t o   m o d l i t b a   m i l á !  Když ji říkáte, pokaždé kladete na mé čelo královský diadém, obnovujíce synovské gesto papežovo, když prohlásil mé království: to gesto, které bylo tak sladké mému srdci, tak něhyplné k mému Synu, způsobilo, že síla, moudrost a láska Nejsvětější Trojice, tento trojitý pramen milosti,  z a v l a ž i l   c e l o u   z e m.
  Ano,  časy  jsou  vážné,   NÁRODY  A  VLÁDY  SE  SPOJILY  PROTI  BOHU  A  KRISTOVI;  SVĚT  ODSOUDIL  K  VYHOŠTĚNÍ  TOHO,   K D O   J E   Ž I V O T E M   A   M Í R E M.  Hle, vidím, jak se tento svět zachvívá a bortí jako hora Kalvárie v záchvatech agónie, neklamném to znamení přibližující se jisté smrti.
  Ale právě pro záchranu národů, které ztratily svou podstatu, a rozvráceného lidstva žádám, aby svět byl opět zasvěcen, tentokrát však našim oběma spojeným Srdcím.
  Och ano! NECHŤ  VAŠE  RODNY,  NÁRODY,  CELÝ  SVĚT  JE  ZASVĚCEN, a to prostřednictvím jediného zasvěcení - Svatému a Milosrdnému  S R D C I   Ježíšovu a mému Bolestnému a Neposkvrněnému  S R D C I  !   Našim dvěma Srdcím spojeným ve Svatém Duchu.
  Toto zasvěcení nápravné lásky přemění rány našich Srdcí v prameny života a umožní nám, abychom se na tuto rozrušenou zem vrátili jako  d o b y v a t e l é,  ovládli bouři  a suverénním gestem rozehnali početné odpadlíky, kteří se s ďábelským vztekem všemožně snaží  ZNIČIT  VAŠI  VÍRU  A  ODKLIDIT  VŠECHNO,   CO   POCHÁZÍ   OD   BOHA.
  Ano, svět bude zachráněn našimi dvěma sjednocenými Srdci, neboť tato dvě Srdce, svázaná stejným utrpením, budou triumfovat v tomtéž království. Toto království však nebude všeobecně uskutečněno, dokud se předtím   n e z r o d í   u v n i t ř   v a š i c h   s r d c í !  Neboť právě ve vás samotných,  V   T A J N Ý C H   S V A T O S T Á N C Í C H   V A Š I C H   D U Š Í,   chceme vytvořit základ našeho Božského království, které bude vystavěno z milosrdenství, světla a lásky a jež  n a   z e m i   p ř i n e s e   n e b e s k ý   v á n e k   n e p ř e d s t a v i t e l n é h o   p o k o j e."                                               
 
            MILUJTE,  POMÁHEJTE,  MODLETE   SE.
  25.února 1964 Maria promlouvá: "Jsem cestou vedoucí k Pánu. Vyzývám vás, abyste milovali, šli a setkávali se, abyste překonávali sebe samotné. Podstupte tu cestu se mnou a nebudete kráčet temnotami, ale budete vlastnit   S V Ě T L O   Ž I V O T A,  ono   SVĚTLO    KRISTOVO,   KTERÉ    SE   P O Z V E D L O   N A D   S V Ě T E M.  Pronikne celým vaším životem; bude ve vás vítězit nad temnotami zla a zavlaží vás silou, mírem Boží radosti.
  Především milujte Ježíše. Ježíš si bez ustání žádá o vaše srdce, aby vám řekl,  ŽE  CHCE  BÝT  MILOVÁN,  že láska je největším a prvním z jeho přikázání.  V E   V A Š E M   S R D C I   C H C E   Z A U J Í M A T   P R V N Í   M Í S T O.  Ponechává vám však svobodu,  A B Y S T E   M U   S V É   S R D C E   D A L I   V Y   S A M I.  Právě takto dovršená služba je Ježíšem odměněna, právě toto je předpokladem, abyste byli zahrnováni stále novými milostmi. Och, jak nečekaný půvab by měli radosti a city tohoto světa, kdybyste je podřídili té nejprvotnější povinnosti:   PŘEDEVŠÍM  MILOVAT  JEŽÍŠE,  VŠE  MILOVAT  V  NĚM  A  PRO  NĚHO !
  Jděte, setkávejte se.
  Po příkladu Svatého Otce následujte své kněze a jděte i vy jako křesťané a apoštolové, abyste se setkávali s oněmi dušemi, které uprostřed noci svých životů   č e k a j í   na někoho,  KDO  BY  JIM  VRÁTIL  NADĚJI,  kdo by k nim opět promlouval  o  l á s c e   o n o h o   B o h a,   n a   n ě h o ž   z a p o m ě l i,  nebo jehož  n i k d y   n e p o z n a l i.  Přinášejte jim něco z toho, co jste vy sami dostali, něco z této plnosti milostí, z této plnosti Boží.
  Buďte opravdovými křesťany,  křesťany,  kteří  existují,  kteří  nemají  strach  jít,  setkávat  se,  překonávat  se  pro ostatní. B U Ď T E   odhalenou   P R A V D O U   V Š E M,   KDO  JI  HLEDAJÍ,  neboť vaše století vyžaduje pravdu. A jak potom za večera vašeho života   b u d e   s l a d k é   s e t k á n í   s   K r i s t e m,  když jste byli zde na zemi jeho svědky, ohlašujícími jeho Království a budování jeho církve!
  M I L U J T E,  P O M Á H E J T E,  M O D L E T E   S E.  Modlete se stále více za to, aby co nejdříve ve všech národech byla většina duchů osvobozena od mylných doktrín skrze katolicismus autenticky mystický, vědecký a sociální a  p ř i š l a   p o k o r n ě   p o k l e k n o u t,  následujíc Svatého Otce,  k   n o h á m   v a š e h o   J e ž í š e,  KRÁLE  MILOSRDENSTVÍ  A  LÁSKY.
  Nikdo nepochybujte o tom, že se postupně uskutečňuje jednota srdcí a že z jednoty srdcí, věnované hmotným i intelekuálním dílům milosrdenství, pozvolna vznikne jednota duchů, podivuhodné znamení oné lásky,  jež   p o z v e d á   v á š   s v ě t."


         TRIUMF  MÉHO  NEPOSKVRNĚNÉHO  SRDCE.
  1.října 1965 Mariino poslední poselství: "Z Ů S T Á V Á M   S   V Á M I   A   B D Í M  s  očima bez ustání otevřenýma na všechnu vaši bídu, na všechno vaše úsilí, na vaši touhu milovat a budu tak činit stále,  dokud  třeba  J E N   J E D I N Á   D U Š E   N A   Z E M I   BUDE  JEŠTĚ  POTŘEBOVAT  MOU  POMOC.
  Mám ráda vaši důvěru; ale nestačí schoulit se pod mou paži a tam vše přečkat s odevzdaným srdcem a očima zavřenýma před vnějším nebezpečím. NE, co po vás žádám, je tvrdší a náročnější. Věřte v lásku, jež vám přináším.
  Aby se v bitvě zvítězilo, musíte dokořán otevřít oči na svět,  K D E   S E   R O Z M Á H Á   N E B E Z P E Č Í,  kde se neustále rodí bída. Musíte milovat, modlit se a jednat, bojovat, umírat  s e   z b r a n í   v   r u c e.  (s růžencem)
 V A Š I C H   M O D L I T E B   J E   T Ř E B A   K   TOLIKA  DŮLEŽITÝM  ZÁMĚRŮM,  jež vyžadují mobilizaci všech duchovních hodnot.
  Abyste  činili  duchovní  pokroky,  m u s í t e   z e   s v é h o   m y š l e n í   v y p u d i t   v š e c h n y   p o c i t y   n e p ř á t e l s t v í   a   p o m s t y c h t i v o s t i.  M U S Í T E   M I L O V A T !   Láska je dokonalým plodem Ducha. Přichází obvazovat rány lidstva, sbližovat harmonicky národy a přinášet světu mír a rozkvět.
    Abyste mohli jednat v duchu lásky,  v e   v a š e m   v ě d o m í   m u s í   b ý t   p ř í t o m e n  BŮH.  Uchovávejte proto své myšlenky ve středu svého bytí tam, kde přebýváte v Boží přítomnosti, a v duchovním životě budete činit rychlé pokroky. Modlíte-li se, myslete na to, že to ve vás jedná Bůh, jenž se vámi vyjadřuje, a vaše modlitby nabudou neobyčejně na účinnosti.
  Chcete-li získat všechna vítězství na bitevním poli i v lásce, jež rozmrazuje srdce a znovu je přivádí do přístavu spásy,   M O D L E T E     S E     R Ů Ž E N E C.
  V průběhu staletí jsem ukázala, jak tato modlitba, SHRNUTÍ  EVANGELIA, je mi milá. Je lékem prozřetelnosti na zla, jimiž trpí lidstvo, ale plné účinnosti nabývá jen napodobením ctností mého Syna, který se ve vás probouzí zcela prostě a mocně prostřednictvím patnácti mysrérií, předložených vám k rozjímání. Přimějte se, abyste z toho čerpali hlubší uvědomění, a tak se stali, byť ve svém pokorném měřítku, skutečnými strůjci míru, a církvi a světu přinášeli ducha lásky a světla.
  S E   S V Ý M I   R Ů Ž E N C I   U T V O Ř T E   K O R U N U,   J E Ž   O P Ě T   P Ř E K R Y J E   Z E M I   V L N O U   M O D L I T E B,  O P Ě T   O D O L Á   P O S T U P U   S I L   Z L A,   KTERÉ  HROZÍ  LIDSTVU,  A   U S P Í Š Í   bez válek a revolucí pokojný   T R I U M F   M É H O   N E P O S K V R N Ě N É H O   S R D C E   v  pokoji,  spravedlnosti  a  lásce  mého  Syna  Krista."
(Z knihy Mariánská poselství lidem 20.století - František Press)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
  Tak když jste si přečetli tato nádherná a jímavá poselství, dána nám nebem už před tak dlouhou dobou, tak se zamyslete, proč někteří církevní "služebníci" se tak příčí slovu, které nám sesílá samo nebe, živý Bůh, po svých vyvolených poslech  a my se to ani nemáme dovědět?   Co za tím vězí?   Je to neschopnost služebníka rozpoznat hlas z nebe, nebo ZÁMĚR?   barmanka
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------                    
                          
691.      Poselství Ježíše ze dne 27. ledna 2013 v 20:30.
         PROROCTVÍ OBSAŽENÁ V KNIZE ZJEVENÍ JSOU ZNÁMÁ POUZE ČÁSTEČNĚ
  Má drahá, milovaná dcero,
musím informovat mé následovníky, že budou přísně pokáráni některými mými posvěcenými služebníky. Některými z nich vám brzy budou dány pokyny, abyste od této činnosti upustili.
  Bude s vámi zacházeno právě tak, jako to učinili s mými stoupenci kněží tehdejší doby. Také jim řekli, aby Mne opustili a mnohým nebylo dovoleno vstoupit do chrámů, aby uctívali Boha, mého Věčného Otce.
  Použijí ono velké nepochopení mých zaslíbení lidstvu jako nástroje k nabádání ostatních, aby Mě odmítli, když v tomto čase sděluji mé svaté Slovo celému světu.
  Vy, moji stoupenci, budete obviněni z kacířství a nařčeni, že se neřídíte svatým učením.
  Moji posvěcení služebníci se dopustí strašných omylů, když si zvolí špatnou cestu, stojíce na rozcestí k mému království.   Udělají to z nevědomosti, neboť mnozí z nich se domnívají, že již znají proroctví, které mám ještě světu odhalit před mým Druhým příchodem.
  Ó, jak budou zmatení, až jim budou dány pokyny k provádění špatnosti, odmítnutím mých varování daných všem pro záchranu duší.   P R O R O C T V Í,  proroctví, obsažená v Knize Zjevení,  J S O U   Z N Á M A   J E N O M   Č Á S T E Č N Ě.
  Žádný posvěcený služebník mé církve ještě nerozumí Knize Zjevení. Budou informování, ale učiním tak postupně. Dozvíte se to tehdy, až rozhodnu, že je ten správný čas.
  Prosím, otevřete svá srdce Pravdě.   Buďte  opatrní   P Ř I   S O U Z E N Í   B O Ž Í H O   S L O V A   D A N É H O   V Y B R A N Ý M   P R O R O K Ů M!
 Suďte je tvrdě a budete souzeni podobně. Odmítněte je krutě, a vy také budete odmítnuti mojí rukou spravedlnosti. Přijměte je s láskou a obejmu vás mými svatými pažemi.
  Nic, co vám dávám, neodporuje Knize mého Otce, neboť to není možné. Nyní přicházím, abych uzavřel učení, které jsem vyložil během mého času, v němž jsem působil na zemi. Až má práce bude hotova, má smlouva bude konečně naplněna. Pak přinesu ten nejnádhernější dar věčného života.
   Váš Ježíš
                                            

468.  Poselství Panny Marie ze dne 20. června 2012                             
       SPOLU S MÝM SYNEM VÁM MOHU DÁT MILOSTI A OCHRANNÝ KRUH,  KTERÝ ŽÁDNÝ PADLÝ ANDĚL NEMŮŽE PŘESTOUPIT.

  Mé dítě, jak můj Syn v tomto čase trpí a jak mé vlastní utrpení je svázáno s jeho. Ti, kteří způsobují utrpení druhým, přibíjejí mého Syna na kříž.
  Když páchají strašné činy, způsobující nouzi, bolest a smrt Božím dětem, obnovují utrpení mého Syna na kříži.
  Ti, kteří jdou cestou mistra klamu, jsou každou vteřinu pokoušeni padlými anděly, vedenými Satanem. Mnozí z nich to nevědí, proto se musíte za ně modlit.
  Mnozí z nich nechápou, že jsou používáni Zlým k dosažení jeho záměru – zničit lidskou rasu. Velmi brzy budou Satanem odhozeni, jakmile už mu nebudou k žádnému dalšímu užitku. (Tak skončí všichni i v naší vládě, kteří slouží EU a  podporují hřích potratu a homosexuality!)                                           = = = = = = = = = = = = = = = = = =
  Můj Syn bude čekat, aby přivítal takové hříšníky zpátky ve své svaté náruči, až tak je milosrdný.
  Zlé plány, které spřádá Satan, neviditelný všem, mají přinést zármutek mému Věčnému Otci. Tím, že zraňují vaše bratry a sestry, zraňují tito zatvrzelí hříšníci Boha.
  Nikdy nevěřte, že dosáhnou všeho, co měli v úmyslu udělat.
  Mně, Matce Boha, Spoluvykupitelce a Prostřednici, byly dány milosti ke zničení hada.
  Děti, když mě požádáte o pomoc, mohu vám nabídnout ochranu před strachem. Mohu vám, spolu s mým Synem dát milosti a ochranný kruh, který žádný padlý anděl nemůže přestoupit.
  S A T A N   N E M Ů Ž E   U Š K O D I T   T Ě M,     N E B O   N A P A D N O U   T Y,     K T E Ř Í   S E   K A Ž D Ý   D E N   M O D L Í   M Ů J   S V A T Ý   R Ů Ž E N E C !
  Když  s e   p o m o d l í t e   t ř i,   nebo více růženců,   m ů ž e t e   r o z š í ř i t   t u t o   o c h r a n u   n a   j i n é !   Kdyby jen sto lidí to mohlo udělat, mohli by zachránit svůj národ od nákazy, šířené Zlým.
  Děti,   m u s í t e   s e   s c h á z e t   a   m o d l i t   s e,   abyste ochránili sami sebe.
  Musíte být velkodušní srdcem a modlit se za své nepřátele, neboť mnozí z nich nechápou, co činí.
  Když budete mému Synu zcela důvěřovat a přijmete jeho dary, které vám teď přináší skrze své učení a proroctví, můžete se zbavit všeho vašeho strachu.
  S a t a n   kořistí  a   ž i v í   s e   s t r a c h e m.   Obraťte se k Pravdě a používejte modlitbu, abyste zmírnili zlé plány, které jsou v již běhu a jež vytvořily ty zlovolné skupiny,   které   C H T Ě J Í   Z N I Č I T   L I D S T V O !
  Přijímejte lásku mého Syna tím, že   M u   o t e v ř e t e   s v á   s r d c e.   Předejte mi, Matce Spásy, vaše starosti a já je vezmu k mému Synu.
  P o t o m   v á s   p ř i k r y j i   m ý m   n e j s v ě t ě j š í m   p l á š t ě m   a  vy pocítíte sílu, jaká může přicházet pouze z nebes.
  Jenom pak budete naplněni pokojem, odvahou a rozhodností, abyste se stali částí Boží armády. Tato armáda, která se již formuje, je vytvářena množstvím lidí napříč všemi národy.
  Budou kráčet až ke konci a nebudou moci být poraženi.
  Děkuji ti, mé dítě, že jsi odpověděla na mé volání.
   Vaše milovaná Matka Matka Spásy

      Z poselství Panny Marie ze dne 5. února 2012.
 MODLITBA MODLITEBNÍ KAMPANĚ 26,  MODLITBA SVATÉHO RŮŽENCE.

V poselství Marii Božího Milosrdenství 5. února 2012, Naše Paní naléhavě vyzývala k modlitbě svého svatého růžence k pomoci zachránit svůj národ.
"Nikdy nezapomeňte na důležitost mého nejsvětějšího růžence, protože když se jej modlíte každý den, můžete pomoci zachránit váš národ.
  K D Y Ž   S E   M O D L Í T E   M Ů J   R Ů Ž E N E C,    J E   S A T A N O V A    M O C    O S L A B E N A  -  U T Í K Á   P R Y Č   V E   V E L K Ý C H   B O L E S T E C H   A   S T Á V Á   S E   B E Z M O C N Ý M !   Nejdůležitější ale je – a nezáleží na tom, k jaké křesťanské víře patříte – abyste se jej modlili nejméně  j e d n o u   d e n n ě !"
                                                     
               Modlitba před růžencem:
  Královno svatého růžence, ty jsi ráčila přijít do Fatimy odhalit třem dětským pastýřům poklady milostí skrytých v růženci.   Vzbuď v mém srdci upřímnou lásku k této modlitbě, abych meditací o tajemstvích našeho vykoupení, které je v něm vzpomenuto,   mohl být obohacen jeho plody a dosáhl mír pro svět, obrácení hříšníků a Ruska a milostí, o které tebe prosím v tomto   růženci. [Zde zmíníte svou žádost]. Žádám to pro větší slávu Boha, pro tvou vlastní čest a pro dobro duší, zejména pro mou  vlastní duši. Amen.
               Apoštolské krédo:
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha Svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován, umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího, odtud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný. Amen.

                            Otče náš:
  Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé; Přijď království tvé; Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi; Chléb náš vezdejší dej nám dnes; A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům; A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
                                                     10X Zdrávas Maria:
  Zdrávas Maria, milosti plná, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami-a požehnaný plod života tvého, Ježíš. Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naší. Amen.

                                                         Sláva Otci:
  Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

                                                        Fatimská vložka:
  Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně a přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které tvého milosrdenství nejvíce potřebují.
                                                       Zdrávas královno:
  Zdrávas, Královno, Matko milosrdenství, živote, sladkosti a naděje naše, buď zdráva! K tobě voláme vyhnaní synové Evy, k tobě vzdycháme, lkajíce a plačíce v tomto slzavém údolí. A proto, orodovnice naše, obrať k nám své milosrdné oči, a Ježíše, požehnaný plod života tvého, nám po tomto putování ukaž, ó milostivá, ó přívětivá, ó přesladká Panno Maria!
Oroduj za nás, ó svatá Matko Boží, abychom směli být hodni zaslíbením Kristovým.

                                                       Modlitba po růženci:
  Bože, tvůj jednorozený Syn nám svým narozením, životem, smrtí a zmrtvýchvstáním získal věčnou spásu. Dej nám, prosíme, když v posvátném růženci Blahoslavené Panny Marie o těchto tajemstvích rozjímáme, ať také podle nich žijeme a dosáhneme toho, co slibují. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

  Modlitba Otče náš, se 5x modlí s 10ti Zdrávasy s tajemstvími jednotlivých desátků:
  Radostný růženec:(o Kristově narození) ...kterého jsi z Ducha Svatého počala;
                                         ...se kterým jsi Alžbětu navštívila;
                                         ...kterého jsi v Betlémě porodila;
                                         ...kterého jsi v chrámě obětovala;
                                         ...kterého jsi v chrámě nalezla.

  Růženec světla:(o Kristově působení před ukřižováním)...který byl pokřtěn v Jordánu;
          ...který v Káně zjevil svou Božskou moc;(proměnil vodu ve víno)
             ...který kázal Boží Království a vyzýval k pokání;
            ...který na hoře proměnění zjevil svou slávu;
                 ...který ustanovil Eucharistii.

  Bolestný růženec:(o Kristově umučení)...který se za nás krví potil;
                                       ...který za nás bičován byl;
                                       ...který pro nás trním korunován byl;
                                       ...který za nás nesl těžký kříž;
                                       ...který byl za nás ukřižován.

  Slavný růženec:(o Kristově VZKŘÍŠENÍ a korunování jeho Matky)...který z mrtvých vstal;
                 ...který na nebe vstoupil;
           ...který nám seslal Ducha Svatého;(první Letnice)
                    ...který tě, Panno, do nebe vzal;
              ...který tě, Panno, v nebi korunoval.


      695.   Poselství Panny Marie ze dne 31. ledna 2013 v 15:30.                        KRISTOVA  ARMÁDA  ZBYTKU  CÍRKVE  ZVÍTĚZÍ

  Mé milované Boží děti,
jsem vaše nebeská Matka, Matka milosrdenství, Matka Spásy. Vy jste moje nejdražší děti a já vás všechny skryji pod svůj závoj spásy, jak vaše znavené duše bojují v bolesti.
  Modlete se, mé děti, k mému Synu s naprostou vírou a důvěrou v jeho milosrdenství. Nikdy vás neopustí. I když snášíte bolest a jste zarmoucení, protože znáte pravdu, a cítíte se nešťastní kvůli zlobě, kterou vidíte všude kolem vás, musíte zůstat v pokoji. Neboť jste obklopeni láskou Boha, mého Otce, a jste požehnáni milostmi, které vám můj Syn uděluje, a to obohacuje vaše duše.
  Nesmíte dovolit strachu a obavám, aby vás odváděly od úlohy, kterou vám můj Syn předurčil. Kristova armáda zbytku [církve] zvítězí  a  p ř i v e d e   v e   s v ý c h   s t o p á c h   m i l i a r d y   duší,   které stanou před trůnem Božím.
  J A K É   P O Ž E H N Á N Í   V Á M   B Y L O   D Á N O !  Ti  z vás, kteří budou řídit a pomáhat modlitebním skupinám modlitební kampaně mého Syna, zachrání miliardy duší. Tyto modlitby jsou jako žádné jiné, dané lidstvu jako dar se zvláštními milostmi s nimi spojenými.   Aniž byste věděli, duší, které pomáháte zachránit, je třicetkrát více, když se modlíte tyto modlitby. Umožňují vám utěšit Srdce mého Syna zvýšením a posílením počtu duší, které potřebuje, aby naplnil svůj plán spásy.
  D Ě K U J I   V Á M,   Ž E   O D P O V Í D Á T E    N A    P R O S B U   MÉHO  SYNA  Z  NEBES.  V posledních dvou týdnech vám bylo dáno mnoho milostí. Ovoce, které přinesou, poznáte jasněji, až si budete razit cestu vpřed na cestě Pravdy, směrem k věčnému životu.
   Vaše milovaná Matka Matka Spásy