Nektar pro duši

  94 KB

        Č. 91  ABY  NIKDO  Z  NICH  NEBYL  ZTRACEN!

             "Kdo  ztratí  život  pro  mne,  nalezne  ho!"

    708. Poselství Matky Spásy ze dne 24. ledna 2019.
                    Nástroj: Luz de Maria (Argentina).
   NEVÍTE JAK NAJÍT KRÁSU DUŠE A ZTRÁCÍTE SE V BÍDĚ NEČINNOSTI
   Milované děti mého Neposkvrněného Srdce:
Já jsem Matka a Učitelka, Ochránkyně lidstva a první z učedníků mého Syna, proto přicházím ke všem, abych se dotkla vašich srdcí,  ABYSTE  ZŮSTALY  VE  VÍŘE  A  POD  OCHRANOU  MÉHO  SYNA,  PROTOŽE  NECHCI  ZTRATIT  VAŠE  DUŠE.
   Můj Syn je Všemocný, Všemohoucí, Vševědoucí,  JEMU  JSOU  PODŘÍZENY  ZLÉ  SÍLY [Fil 2, 10]; proto kdokoli vítá mého Syna s vírou a zůstává v Něm tím, že dodržuje Zákon, ctí svátosti, koná skutky milosrdenství, přijímá mého Syna v eucharistii a oddává se službě bližnímu, se nesetká se snadnou cestou, ale se silou zvednout se po každém pádu.
    Milované děti mého Neposkvrněného Srdce:
JE  NEZBYTNÉ,  ABY  LIDSTVO  ZNOVU  OŽIVILO  POVĚDOMÍ  O  TOM,  ŽE  BŮH  JE  PRO  ČLOVĚKA  VŠÍM!!!
    Lidstvo zabloudilo, vydalo se nejsnazší cestou, neposlechlo a vzdalo se tomu, kdo se pak stal mučitelem pro  člověka samotného, a pak utlačovatelem všech. Podvodník se představil s velkou výmluvností, v očích lidstva dokázal jít nepozorovaně a předstíral pokoru a poslušnost.   MÉ  DĚTI,  VY  NEZNÁTE  ROZSAH  NENÁVISTI,  KTERÁ  ŽIVÍ  SRDCE  ANTIKRISTA!  JEHO  ŽÍZEŇ  PO  NIČENÍ  A  SMRTI  JE  NEOMEZENÁ,  BUDE  MÍT  MOC,  KTERÁ   ve stanoveném čase,  MU  PŘEDÁ  CELÉ  NÁRODY,  KTERÉ  PAK  BUDE  SOUŽIT   bez příměří,   DOKUD  JE   ve své touze po moci   ZCELA  NEVYHLADÍ!
    Je pro vás nutné, abyste poznaly mého Syna a  MILOVALY  VĚČNÝ  ŽIVOT!  Člověk hledal poznání pro své vlastní – nikoli chvályhodné cíle. Nepochopily jste, že opravdové poznání je to, co hledají mé děti, které se snaží poznat mého Syna [Jan 17, 3], aby  OBJEVILY  STAV  VNITŘNÍHO  ŠTĚSTÍ,  VYVOLANÉHO  JISTOTOU  LÁSKY  K  BOHU  jednomu a trojjedinému.
Musíte se snažit dosáhnout velikosti Pravdy, a tu najdete životem v Boží vůli, jste-li duchovně moudří, kdy   PRAVÁ  MOUDROST  JE  PRAVDOU.   Vy nevíte jak najít krásu duše a ztrácíte se v bídě nečinnosti. Je pravdou, že ne všechny lidské bytosti jsou stejné. Některé se nacházejí v klášterech, jiné jsou oddané modlitbě, a dokonce i v takových stavech nedosáhnete krásy duše vnitřní pasivitou, ale  NEUSTÁLÝM  HLEDÁNÍM  SETKAT  SE  S  MÝM  SYNEM  A  touto  MATKOU.
   Proto, mé děti, ten, kdo zůstává ostražitý, je tím, kdo je stálý. Abyste byly stálé a vytrvalé, potřebujete být uvnitř aktivní ve stálém hledání pravdy, a Pravda je v Boží vůli. Nežadoňte o to, co už vlastníte jako dědicové. Jděte, aniž byste se unavily, aniž byste se poskvrnily blátem toho, co je světské a hříšné, nenechejte se svést z cesty, buďte poctivé ve své práci a jednání.
   Milované děti mého Neposkvrněného Srdce,  Zlý  NASTRAŽIL  PASTI  NA  VÁS,  ABY  ZLOMIL  VĚRNOST,  kterou jste nabídly   MÉMU  SYNU,   proto buďte moudré a  ROZPOZNEJTE  ZLO! [Mt 10, 16].
   Děti, modlete se za své bratry, které budou čelit zuřivosti přírody a šílenství člověka....Děti, modlete se, mír je v ohrožení!
Můj Syn vylévá svou milosrdnou Lásku na celou zemi, aby ti, kdo chtějí, si ji vzali a začali nový život. Rozesmutňuje mě, že tato Láska mého Syna není známá všem lidem, a proto On není opravdově přijat. Říkáte, že se změníte, avšak tato změna trvá po dobu "mrknutí oka". Hřích přemůže dobré úmysly…
   Vy, mé děti, buďte láskou, jako můj Syn je Láskou. Žehnám vám svým srdcem planoucím láskou ke každému z vás.
     Matka Maria

                                        Z poselství Ježíše ze dne 30. listopadu 2012 v 15:5
                                                                 MODLITBA 87
                                           OCHRAŇUJ NÁŠ NÁROD PŘED ZLEM

        "Ó, Otče, ve jménu tvého Syna, zachraň nás před komunismem. Zachraň nás před diktaturou. Ochraňuj náš národ před pohanstvím. Nedej ublížit našim dětem. Pomoz nám vidět Boží Světlo. Otevři naše srdce k učení tvého Syna. Pomoz všem církvím, aby zůstaly věrné Božímu Slovu. Snažně Tě prosíme, uchraň naše národy od pronásledování. Nejdražší Pane, pohlédni na nás s milosrdenstvím, nehleď na to, jak jsme Tě urazili. Ježíši, Synu člověka, pokryj nás tvou vzácnou Krví. Vysvoboď nás z nástrah Zlého. Úpěnlivě Tě prosíme, drahý Bože, zasáhni a zastav zlo, které se nyní chystá pohltit svět. Amen."

                                                     O  NÁSLEDOVÁNÍ  KRISTA
   Mat 16,24-28: Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde;  KDO  VŠAK  ZTRATÍ  SVŮJ  ŽIVOT  PRO  MNE,  NALEZNE  JEJ.  Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život(věčný) ztratí? A zač získá člověk svůj život zpět?
   SYN  ČLOVĚKA  PŘIJDE  VE  SLÁVĚ  SVÉHO  OTCE  SE  SVÝMI  SVATÝMI  ANDĚLY,  a tehdy odplatí každému podle jeho jednání.  Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří  SYNA  ČLOVĚKA  PŘICHÁZEJÍCÍHO  SE  SVÝM  KRÁLOVSTVÍM!"

                                                            EDITH  STEINOVÁ
                                                   (Terezie Benedikta od Kříže)
                                                      Marco paollinelli  OCD

                                  Židovka, filosofka, řeholnice a mučednice  
     Když uvažujeme o jejím životě, vidíme, jak se setkává s celou řadou bolestných rozchodů, možno říci i vykořenění a odloučení: od rodiny, zvláště od své nejmilovanější matky, od svých učitelů, od svých žáků, od svého studia, které pro ni nebylo jakákoliv práce, nýbrž cesta k pochopení sebe sama a smyslu svého života, od svého národa, přičemž mnoho Židů nechápe její obrácení a její vstup do kláštera, od své německé vlasti, kterou milovala, a kterou viděla, jak se řítí do barbarství a krvavého pronásledování jejích soukmenovců až k programovému vyhlazování; od svého kláštera, který opouští, aby nepřitahovala hněv pronásledovatelů, a nakonec od vlastního života, který jí vytrvala anonymní smrt v komoře koncentračního tábora.
    Terezie napsala: „Byla jsem schopna odtrhnout se lehkým pohybem od nejpevnějších pout a odletět jako pták, který byl vypuštěn z klece.“ Tato slova by mohla znít lidsky jako nářek, ale jsou naopak výkřikem radosti. To proto, že ačkoliv se nám její život jeví jako zpřetrhaná trať vedoucí cik cak, je to cesta a život v hluboké jednotě, je zde srdce, které ji vnitřně vede a vše sjednocuje, dává všemu smysl, takže nic není ztraceno. Terezie ví, že nic z toho, co člověk nemůže ani předvídat, ani opanovat, dokonce ani to, proti čemu musí bojovat, se nevymyká z náruče všemohoucího Boha, který je Láska. „To, co nevstupuje do mých plánů, vstupuje do plánů Božích.   NIC  SE  NEDĚJE  NÁHODOU,  CELÝ  MŮJ  ŽIVOT   do nejmenších podrobností   JE  USPOŘÁDÁN  PODLE  BOŽÍ  PROZŘETELNOSTI   a  každá událost má své nejvyšší zaměření v Božích záměrech. Proto již nyní očekávám s radostí světlo slávy, která mi zjeví v plnosti toto Boží určení“. Proto se vždy cítila jako  BOHEM  VEDENÁ.

                                 Inteligentní, předčasně vyspělá, ale pyšná a svévolná
    O své rodinné výchově řekla: „Nedá se říct, že bychom od své matky přijali výchovu hlásanou v zásadách. Ona byla pro nás vzorem všech ctností a nedělali jsem nic jiného, než že jsem ji napodobovali.“ Především jednu věc však svým dětem vštěpovala tato matka, plná Boží bázně: strach před hříchem. „ Když o něčem řekla, že je to hřích, věděli jsem, že tím naznačuje vrchol ničemnosti a odporu“.
   Možná, že tato morálka postrádala něco radosti: „Byli jsem příliš vážní a málo veselí“, píše v autobiografii. Když byla malá, zlobila se, že nemůže jít do školy se sestrou o dva roky starší. Když povyrostla, představovala v rodině své školní úkoly a nelíbilo se jí, když budily jen povrchní zájem. V sedmi letech se však stala velmi učenlivou, bez výbuchů hněvu, dala se vést a byla přesvědčena, že maminka i sestra vědí lépe, co je pro ni dobré.
   Ve čtrnácti letech se dostavila krize dospívání. Opouští školu i studium a jde bydlet několik měsíců ke starší vdané sestře do Amburgu. Ještě více se změnil její vnitřní život. Stala se nyní „zcela nezávislou“, vymaněnou z matčina vedení. Ztratila svou dětskou víru, zřejmě pod vlivem osob, které obklopovaly její sestru, a jako její švagr se stala zcela nevěřící. „Zcela svobodně a vědomě jsem se přestala modlit“. Otevírá se tak perioda jejího ateismu.
   Po několika měsících obnovila studium, ale k víře se nevrátila. Studovala nikoliv jako z tíživé povinnosti, ale s velkým osobním zájmem a vášní a hledala přitom odpověď na smysl života. Bylo tomu tak již na gymnáziu a ještě více na univerzitě. „Moji ustavičnou modlitbou byla žízeň po pravdě“, vysvětlila později všechnu námahu svého hledání. S ohledem na svého profesora Husserla napsala:  „BŮH  JE  PRAVDA.  KDO  HLEDÁ  PRAVDU,  HLEDÁ  BOHA,  ať už si to uvědomuje nebo ne“.
   Není proto divu, že se jí nepříjemně dotýká a pohoršuje ji lehkomyslný život studentů, kteří hledají jen zábavu, rozkoše a rozptýlení, ale nelíbí se jí ani ti, kteří studují jen pro dobrý prospěch s výhledem na ekonomický úspěch v životě. Podle ní je to chování, kterému schází odpovědnost, jakoby nedbali na to, že jsou lidé. Při jejím studiu ji zajímala především přirozenost osobního života, duchovní život, ať už se týká jednotlivého člověka nebo vztahu k druhým, ke společnosti, k organizaci, k politice a státu. Vede vášnivé debaty, bojuje o ženskou emancipaci, za návrat důstojnosti a práv ženy.
   Ve Vratislavi studuje germanistiku, historii a psychologii. Tyto obory jí však nepřinášejí odpovědi na její otázky, zvláště psychologie ukazuje neschopnost odhalit smysl osobního lidského života. Obrací se proto k filozofii a hledá klíč především ve fenomenologii a u jejího zakladatele Husserla. Aby mohla navštěvovat jeho přednášky, přesídlí do Göttingenu. Je uchvácena fenomenologií a vidí v ní křišťálovou jasnost pojmů a objektivní pravdu bez předsudků a mentálních schémat.
    Po dosažení doktorátu se stane asistentkou svého učitele Husserla a píše různá filozofická díla. Husserl o ní prohlásil: „U ní je všechno absolutně autentické. A P. Przywara: „Charakterizuje ji absolutní jasnost a bezúhonnost“. Účastní se s velkou spontánností a senzibilitou i společenského a kulturního života, projevuje schopnost pochopení a soucitu. Zůstává však vždy rezervovaná a žárlivá na svou intimitu.
   V roce 1915 během první světové války pracuje na Moravě jako ošetřovatelka ve vojenské nemocnici. S velkou rozhodnosti uskutečňuje to, co se jí jeví jako správné, a odmítá naopak lehkomyslné vztahy mezi mladými, úplnou hrůzu má před lží. Je ochotna přijmout nejtěžší důsledky, jen aby nezradila pravdu.

                                             „TOTO JE PRAVDA!“
   Ani filozofie ani fenomenologie nejsou přístavy, kde by mohla najít spočinutí. Jsou to tisíce malých nepozorovatelných kroků, ve kterých pozná s úžasem a vděčností milosrdné Boží dílo a v nich dozraje pro dar víry. S odvoláním na svatého Pavla napíše: „Uvěřit znamená uchvátit, ale abychom uchvátili, musíme být uchváceni, není víry bez milosti“.
   Není nic divného, že Edith, intelektuálka a filosofka, našla první impuls na cestě, která ji „přivedla k přijetí katolické víry“, v přednáškách filozofa Maxe Schelera, jehož duše „přetékala katolickými myšlenkami“. „Představoval pro mne první kontakt se světem, který mi byl dosud zcela neznámý. Nepřivedl mě ještě k víře, ale otevřel mi nový prostor fenomenů, ke kterých jsem nemohla zůstat necitelná (…). Padaly bariéry mých racionalistických předsudků, ve kterých jsem vyrůstala , aniž jsem si to uvědomovala, a náhle se přede mnou otevíral svět víry (…). Podstupovala jsem zcela mimoděk pravou transformaci.“
   Byly zde ještě jiné zážitky a setkání,  JIMIŽ  JI  KRISTUS  ZAČÍNAL  PŘITAHOVAT!  Setkání, ve kterých se jí objevuje Kristus jako žijící ve své církvi a jako intimní rodinné pouto, které spojuje křesťany s jejich Pánem.
   Na příklad: Edith pojilo přátelství k filozofu Adolfu Reinachovi a jeho ženě. Když Reinach ve válce padl, vdova ji prosila, aby uspořádala jeho pozůstalost a spisy. Edith nejdříve pojala velká nechuť, protože měla v živé paměti, jak šťastná to byla dvojice, a obávala se, že se tam setká s velkou bolestí a zoufalstvím. Nicméně smysl pro povinnost ji přiměl, aby přítelkyni vyhověla, a místo tváře poznamenané bolestí se setkala s tajemnou září víry: „Bylo to moje první setkání s Křížem, můj první zážitek božské síly, která vychází z Kříže a sdílejí ji ti, kteří ho objímají. Poprvé mi bylo dopřáno rozjímat o této zářivé skutečnosti víry zrozené ze spásného Kristova umučení, z jeho vítězství nad ostnem smrti.  BYL  TO  OKAMŽIK,  KDY  SE  MOJE  NEVÍRA  OTŘÁSLA,  ŽIDOVSTVÍ  VYBLEDLO  A  KRISTUS  SE  PŘED  MÝM  ZRAKEM  POZVEDL  VE  SVÉ  ZÁŘI:  Kristus v tajemství svého Kříže“.
   Jiná epizoda zdánlivě banální se stala při turistické návštěvě ve Freiburgu ve společnosti přátel. „Vstoupili jsem na chvíli do dómu a zatímco jsme zde v uctivém tichu stáli, vstoupila dovnitř jedna žena s taškou plnou nákupu a poklekla na chvíli v lavici k modlitbě. Bylo to pro mě něco absolutně nového. Do synagog a do protestantských chrámů, které jsem navštívila, přicházejí lidé jen na bohoslužby. Sem se však přichází, i když je chrám prázdný, uprostřed každodenních zaměstnání, jako na krátký důvěrný rozhovor. Je to věc, na kterou jsem již nikdy nemohla zapomenout.“
   Rozhodující okamžik obrácení se udál v Bergzabern a domě manželů Conrad-Martiusových, jejích přátel, v létě 1921. Byl večer a hostitelé vyšli z domu. Edith zůstala sama a šla do knihovny. „Zcela náhodně jsem sáhla po první knize, která mi padla do ruky. Byl to tlustý svazek, který nesl titul: Život svaté Terezie z Avily, jak ho sama napsala. Začala jsem ho číst a byla jsem tak uchvácena, že jsem knihu neodložila, dokud jsem ji nepřečetla až do konce. Když jsem ji zavřela, musela jsem sama sobě přiznat: ‚Toto je pravda!‘“ Nyní definitivně „uchvácena“ koupila si ráno misálek a katechismus,  ZÚČASTNILA  SE  MŠE  SVATÉ  A  PO  NÍ  POŽÁDALA  KNĚZE,  ABY  JI  POKŘTIL.  Přijala křest 1. ledna 1922 a paní Conrad-Martiusová byla její kmotrou.

                            Studium a vyučování jako služba Bohu
   Edith Steinová chtěla své obrácení ke křesťanství spojit bezprostředně se vstupem na Karmel. Její duchovní vůdce jí však vysvětlil, aby se zaměřila na službu Kristu a Církvi ve světě. V dlouhé čekací době má opravit svou vizi jako dosud nezralá pro život z víry vůbec a pro život klášterní zvláště. V roce 1928 napsala v jednom dopise: „V době, která bezprostředně předcházela mé obrácení, a dosti dlouhou dobu po něm jsem si myslela, že žít nábožně znamená především skončit se vším, co je pozemské, a myslet jen na věci božské. Krok za krokem jsem se naučila, že na tomto světě se žádá něco jiného a že ani v kontemplativním životě nelze přerušit všechna pouta se světem. Myslím, že čím více je někdo přitahován do intimity s Bohem, tím více musí vyjít ze sebe a  JÍT  VSTŘÍC  SVĚTU,  ABY  DO  NĚHO  VNÁŠEL  ŽIVOT“.   Tímto způsobem nyní zaměřila své studium i své vyučování jako „službu Bohu“.
   Začala své cykly konferencí v tomto duchu. Hovořila o specifickém povolání ženy, o pedagogických argumentech i o duchovních tématech obecnějšího charakteru. Některým lidem se zdály příliš „zbožné“. Edith se tomu divila. „Pokud bych neměla mluvit takto, vůbec bych nevystoupila na katedru. Jedná se malou pravdu, jak je možno začít žít a dát se přitom vést od Pána. Jsem jen Pánův nástroj. Každého, kdo přijde za mnou, toho bych chtěla přivést k Němu“.
   V každodenní životě byl skromná, rezervovaná, velice prostá, takový byl i její pokojík. Nikdy nemluvila o své vědecké kariéře. Ke studentům byla velmi srdečná, byla jim vždy k dispozici, klika u jejích dveří šla často z ruky do ruky. „Lidé světa nepotřebují jen to, co máme, ale také to, co jsme.“  TO  VŠECHNO  PRAMENILO  ZE  ŽIVOTA  MODLITBY  A  Z  VELMI  ŽIVÉ  ÚCTY  K  NEJSVĚTĚJŠÍ  SVÁTOSTI.  Ti, kdo ji tehdy znali, dosvědčili, že ji bylo možno najít v kostele kdykoliv.  KAŽDÝ  VOLNÝ  OKAMŽIK   byl pro ni pokladem, který   MOHLA  VYUŽÍT  K  ADORACI,  kde trávila celé hodiny.

                               Na Karmelu, v přístavu Boží vůle
   Když se nacisté v roce 1933 chopili moci, bylo zřejmé, že pro svůj židovský původ nemůže pokračovat ve své pedagogické práci, a to jí otevřelo cestu na Karmel. Nyní jí to duchovní vůdce povolil a přijala ji i klášterní komunita. „Nezaplavila mě nějaká překypující radost...ale moje duše se nacházela v dokonalém pokoji, v hlubokém pokoji jsem otevřela bránu Božího domu“. Byla si vědoma, že tento vstup znamená konec její studijní aktivity a vědeckého bádání, které velmi milovala. Její odpověď byla: „ To, co nám dá spásu, není naše činnost, ale Kristovo utrpení. Moje aspirace je nyní tato: mít na něm účast“. Touží zříci se vnější aktivity podle příkladu svaté Terezie, ‚drahocenné perly‘ Ježíše Krista.
   Každodenní život na ni nebral žádný ohled. Nikdy neměla špatnou náladu, nikdy si nestěžovala. Projevovala „velkou odevzdanost, kterou spojovala s velkodušným posláním v neustálém úkonu lásky k Bohu vykonávat s velkodušností každodenní povinnosti. Nedělala rozdílu mezi věcmi malými a velkými, důležitými a druhořadými. Ve všem viděla prostředek,  JAK  OSVĚDČIT  BOHU  SVOU  LÁSKU  A  UDĚLAT  MU  RADOST!   Všechny spolusestry se v tom shodovaly.
   Ale její učenlivost a takřka skrupulózní zachovávaní řehole byly plodem velkého a přísného úsilí. Kateřina Esse, zakladatelka kolínského Karmelu, o ní napsala. „Nebyla to malá oběť pro ženu ve věku 46 let, která byla vždy svým pánem, stát se znovu dítětem, poslouchat, podřizovat vlastní úsudek úsudku představených“. Byla to však námaha naplněná duchem vděčnosti a radosti za dlouze vytoužený dar života na Karmelu: „Nyní jsem na místě, kam jsem vždy patřila“. Jedna mladá spolunovicka dosvědčila: „Její vážné chování záhy zmizelo a zdálo, že omládla, jako by jí bylo dvacet. Její rezervovanost se změnila v družnost. Velmi brzy se mi zdálo, jako bychom spolu žily odedávna“.
   Podle vůle představených mohla Edith opět studovat a psát. Nezanedbávala přitom domácí práce, které byly pro ni školou pokory.
                                   „Pojď, půjdeme za svůj národ!“
   V roce 1935 napsala Edith Gertrudě von Le Fort: "Neumíte si představit, jak se stydím pokaždé, když slyším mluvit o našem životě jako o ‚životě oběti‘. Pro mne byl život oběti tam venku. Nyní mi byla odebrána všechna břemena a mám v plnosti to, co mi dříve scházelo. Jistě, jsou zde sestry, od kterých jsou denně žádány velké oběti. Já začínám pociťovat den mého povolání ke Kříži mnohem většímu, než je ten nynější. Zatím Pán se mnou jedná jako s malým dítětem“.
   Ten den dlouho neotálel, jak to tušila ři prvních zprávách o rodícím se nacismu. Na vznik Třetí říše na počátku roku 1933 reagovala slovy: „V tomto okamžiku jsem měla intuici, že znovu dolehla Boží ruka na jeho národ, který je také mým národem. Zakoušela jsem úlevu při myšlence, že i já budu postižena společným osudem“. V roce 1938 cítila své povolání jako biblická královna Ester, kterou lid vyslal, aby orodovala za svůj národ. Píše: „Jsem si jista, že Pán přijal můj život za všechny. Já jsem však jen malá Ester, velmi ubohá a nemohoucí, ale Král, který si mě vybral, je nekonečně veliký a milosrdný.“ 9. listopadu v křišťálové noci napsala v jednom dopise: „Čím více houstne tma, tím více musíme otevírat naše srdce světlu, které přichází shůry.“
   V kolínském Karmelu se začali obávat nejhoršího. Edith řekla představené: „Hoďte mě do moře jako Jonáše, dříve než utone celá loď“. Připravuje se její přemístění do Echtu v Holandsku. Je to bolestné odloučení pro ni i pro klášterní komunitu. Útěk se uskuteční na Nový rok 1939. 3. ledna Edith píše: „Lidské útěchy neexistují. Ten, který vkládá kříž na naše bedra, ví, jak jeho tíži učinit lehčí“. Již v roce 1933 napsala: „Cesta utrpení je nejbezpečnější spojení s Pánem. Výkupná síla utrpení snášeného s radostí je proto pro naši dobu tak nutná."  Z kláštera sleduje osudy své rodiny, která se snaží rozptýlit a utéci před nacistickým pronásledováním. Vidí, jak její národ trpí, a drásá jí to srdce. 25. března na Smrtnou neděli žádá matku představenou, aby se mohla obětovat Ježíšovu srdci na smír za „pravý pokoj“, protože „si nesmí přát, aby byla ušetřena Kříže, když nese jeho jméno: od Kříže“.
   Z pověření představených studuje dílo svatého Jana od Kříže. Je právě čtyřsté výročí od jeho narození. Píše: „Vědu o Kříži je možno získat, jen když zakusíme jeho břemeno. Byla jsem o tom přesvědčena od prvního okamžiku a řekla jsem z celého srdce: „Buď zdráv, Kříži, jediná naděje!“
   Spolu s katolickými Židy, kteří se nacházeli v Holandsku, byla 2.srpna 1942 brutálně uvězněna a po strastiplné cestě dopravena do Osvětimi, kde se jako „Beránkova nevěsta“ setkala se svým Snoubencem: „Ukřižování nevěsty je její svatební slavnost“.

                                        Dcera židovského národa
    Edith Steinová zůstala vždy dcerou židovského národa. Největší utrpení již při jejím obrácení, ale ještě více při jejím vstupu do kláštera jí působilo vědomí, že je to velká bolest pro její matku. O své poslední návštěvě ve Vratislavi napsala: „První zářijovou neděli jsem byla sama doma s maminkou. Seděla u okna a pletla punčochu a já jsem seděla vedle ní. Došlo na otázku, kterou jsem dávno očekávala: „Co chceš dělat u sester v Kolíně?“ - „Žít s nimi.“ Celá zdrcená mě prosila, abych upustila od toho záměru: aniž přestala pracovat, snažila se rozmotat přízi, která se zauzlila. Pokoušela jsem se jí pomoci. Ale mír byl ten tam. Na celý dům dolehla tíže (…).
   Poslední den, který jsem doma strávila, byl 12. říjen, den mých narozenin, který připadal na židovský svátek stánků. Matka se účastnila modliteb v synagoze a já jsem ji provázela, protože jsme chtěly být obě spolu po celý den (…). V tramvaji během jízdy jsme mluvily málo (…). Nazpět chtěla matka jít pěšky. Cesta trvá tři čtvrtě hodiny, a matka měla osmdesát čtyři roky. Ale musela jsem se podřídit, protože jsem chápala, že to bude pro ni příležitost mluvit se mnou bez vzrušení“. „Nebylo kázání pěkné?“ - „Ano.“ „I v naší hebrejské víře můžeme být zbožní, nezdá se ti?“ - „Jistě, pokud nepoznáme druhého!“ Tu matka zdrcena odvětila: „A proč jsi ho poznala? Nechci proti němu říct nic špatného, jistě to byl velmi dobrý muž, ale proč se stal Bohem?“
    Gertrudě von Le Fort Edith naspala: „Nikdy jsem matce o tobě nic neřekla, nemohla jsem jí dát žádnou tvoji báseň, protože ona odmítá všechno, co stojí mimo hebrejskou víru. Proto také nemůže pochopit krok, který jsem učinila. Odmítá především konverzi. Každý prý má žít a umřít ve víře, v jaké se narodil. Má strašné představy o katolicismu a o jeho náboženském životě. Je těžko říct, čím trpí více: zda odloučením od své nejmladší dcery, se kterou ji pojily vždy zvláštní city, nebo hrůza, kterou jí vnuká zcela cizí a nedostupný svět, ve kterém její dcera zmizí, anebo její svědomí, že mě nevychovala v judaismu s náležitou strohostí. Nevidím žádné jiné styčné body, než nejmocnější Boží lásku, kterou moje matka má, a její lásku ke mně, která je neotřesitelná.“
   Edith Steinová  JÁSALA  NAD  TÍM,  ŽE  V  JEJÍCH  ŽILÁCH  KOLUJE  STEJNÁ  KREV,  JAKO  U  KRISTA  A  PANNY  MARIE. Jedné spolusestře v Echtu řekla: Vy nemůžete zakusit, co pro mne znamená skutečnost, že Matka Boží Maria byla Židovka“. Krátce před deportací napsala P. Petrovi Hirschmannovi: „Neumíte si představit, co to pro mne znamená jít ráno do kaple, podívat se na svatostánek a na obraz Panny Marie a říci si: ‚Byli naší krve.‘“ A ještě: „Neuvěříte, co to pro mne znamená být dcerou vyvoleného národa a patřit Kristu nejen duchovně, ale spřízněností krve“.
   Pod dojmem ještě těžších událostí se nabízí jako smírná oběť a zcela vědomě přijímá osud, který se pro ni chystá. Napsala matce představené 26. března 1939: „Drahá Matko, prosím Vaši velebnost o dovolení  OBĚTOVAT  SE  JAKO  SMÍRNÁ  OBĚŤ   za pravý mír,   ABY  SE  KRÁLOVSTVÍ  ANTIKRISTA  ZHROUTILO,   pokud je to možné, bez nové světové války a byl nastolen nový řád. Chtěla bych to učinit ještě dnes, protože udeřila dvanáctá hodina. Vím, že nejsem ničím, ale Ježíš to chce a v těchto dnech povolá jistě také mnohé další, aby učinili stejnou věc“.
    Ve své duchovní závěti 9. června 1939 v oktávu Božího Těla na závěr svých exercicií napsala: "Již nyní přijímám smrt, kterou mi Pán připravil, v plném přilnutí k Jeho svaté vůli. Prosím Pána, aby přijal můj život a moji smrt ke své cti a slávě na všechny úmysly Nejsvětějších Srdcí Ježíše a Marie a svaté Církve; zvláště za posvěcení a zdokonalení našeho svatého řádu, především Karmelu v Kolíně a zde v Echtu; na usmíření nevěry hebrejského národa, aby byl Pán přijat od těch, kteří jsou jeho; aby přišlo jeho království v celé jeho slávě; za spásu Německa a mír na světě; konečně za mé příbuzné živé a zemřelé a za všechny ty, které mi Bůh dal:  ABY  NIKDO  Z  NICH  NEBYL  ZTRACEN!"
    (Pramen: Il Messagero di Gesu Bambino di Praga 8/1998)

                                  709. Poselství Boha Otce ze dne 8. února 2019.
                                           Nástroj: Glynda Linkous (USA).
                                                VYTYČÍM HRANICI

    "Moji lidé (slyšela jsem takový velký smutek v hlase Pána), přichází velká válka, která postihne všechny národy. Během této války se násilí zmocní vašich zemí. Nepřítel připravuje srdce svého lidu na tuto válku. Napětí se rychle zvyšuje, nebude trvat dlouho (než začne) – mnoho, mnoho duší bude v této válce ztraceno v království temnoty.  DUŠE,  KTERÉ  NEJSOU  VROSTLÉ  DO  MNE  a nemají ve Mně základy,  NEBUDOU  MÍT  ŽÁDNOU  ŠANCI!
   Pro můj lid, Já budu tím rozdílem v tom, co přichází do vaší země. Právě tak, jak jsem vytyčil hranici v zemi Gošen pro můj lid Izraele, který následoval mého služebníka Mojžíše, tak vytyčím hranici pro můj lid. Potrestám sluhy Satana v čase této války, a vy to uvidíte, ale můj trest nepřijde blízko těch, kdo celým svým srdcem slouží Mně. Povedu vás a zajistím vás a jen svýma očima spatříte a uvidíte odměnu bezbožných.
   Tato válka bude velmi smutný čas pro celé lidstvo, neboť zkáza bude velmi velká.  VELKÁ  MĚSTA  A  ZEMĚ  BUDOU   v této válce  NAVŽDY  ZTRACENA!  Rozkládající těla budou ležet ve vašich ulicích, neboť nebude bezpečné pohřbívat vaše mrtvé. Až se to stane, vězte, že konec je velmi blízko  a   VÁM  ZBÝVÁ  MÁLO  ČASU  NA  ZEMI.
   POVĚZTE  LIDEM  O  MÉM  DRUHÉM  PŘÍCHODU,  NEBOŤ  JE  NYNÍ  VELMI  BLÍZKO!   Řekněte jim, aby dali svá srdce Mně, neboť přijdu brzy zpět, abych shromáždil mé děti ke Mně. Řekněte jim, že nebudou žít věčnost bez mé velké Lásky.
    Bůh Otec

                                                Bl. HELENA  AIELLO,  
                                                Ježíšova smírná oběť

    Helena Emilie Aiello se narodila 10. dubna 1895 ve Svatém týdnu v italské Kalábrii v Montalto Uffugo ( Cosenza). Její matka prosila Pána o dítě, které by mohla zasvětit Kristu.
    Místem jejího prvního vzdělání byla rodina a farní společenství, kde se učila skromnosti, statečnosti, počestnosti a důvěře v Pána. Denně se modlila růženec a navštěvovala mši svatou. Byla ve stálém styku se sestrami Lásky k Nejdražší Krvi a s jejich duchovním vůdcem donem Kajetánem Maurem. Měla 11 let, když jí zemřela matka. Po dlouhé nemoci průdušek slíbila ve 13 letech, že vstoupí do kláštera, ale pro otcův odpor a s ohledem na období první světové války musela tento nástup odložit. Vstoupila k sestrám Láky k Nejsvětější Krvi v Salernu v srpnu roce 1920. Ještě před vstupem do kláštera prožila velké drama během epidemie španělské chřipky, kdy pomáhala při ošetřování nemocných a v nouzových rakvích pochovávala zemřelé.
    Setrvala v klášteře jen do května následujícího roku. Zranila se nešťastnou náhodou na rameni a špatně léčenou ránu napadla sněť. Byla nezbytná operace. Jediným umrtvením byl malý křížek, který pacientka držela ve svých rukou, a pohled na obraz Sedmibolestné Panny Marie. Při chirurgickém zákroku poranil lékař nešťastně dva nervy a způsobil tak ochrnutí levé paže a úst. Pohled na nemocnou byl žalostný, po čtyřicet dní ji soužilo dávení. Připojila se k tomu trvalá horečka, která vyvolávala podezření z tuberkulózy.
   I když snášela své utrpení s velkou trpělivostí a hlubokou vírou, sestra rozhodla, aby se vrátila domů. Všechny další lékařské zákroky byly neúčinné. V tom období zapsala Helena ve svých poznámkách, že několik dnů před odchodem z kláštera ji Pán několikrát vyzval k odevzdanosti, aby přijala, co na ni nakládá, a objala kříž, pro který se připravuje.
    Obtíže s přijímáním potravy jí přivodily velké bolesti žaludku a lékaři diagnostikovali rakovinu. K jejich úžasu však nemocná prohlásila s pevným přesvědčením, že bude uzdravena na přímluvu sv. Rity. Světice se jí zjevila a ujistila ji, že bude uzdravena ze smrtelné nemoci. Neduh ramene jí zůstane jako kající utrpení za hříšníky. Stalo se tak po třídenní veřejné pobožnosti v místním kostele.
   Od listopadu 1921 začaly u Heleny vidění Panny Marie a Spasitele, kteří od ní žádají dobrovolnou spoluúčast na bolestech umučení Páně pro dobro lidstva.
   Od 2. března 1923, první postní pátek tohoto roku, objevil se u blahoslavené fenomén stigmat a krvavého potu až do stavu fyzického zhroucení. Tento fenomén ji pak provází po celý její život. Ráno po svatém přijímání jí vnitřní hlas oznámil, že Pán pro ni připravil nový druh utrpení.  V 15 hodin ležela na lůžku s velkými bolestmi nemocného ramene a Pán se jí zjevil v bílém šatu s trnovou korunou. Na otázku, zda chce mít podíl na jeho utrpení, odpověděla souhlasně. Podržel tedy rukou její hlavu a vložil na ni trnovou korunu. Ihned vyteklo z její hlavy mnoho krve. Pán jí řekl, že žádá toto utrpení za obrácení hříšníků, za mnoho hříchů nečistoty. Helena se má stát obětí na usmíření Boží Spravedlnosti. Krev z její hlavy vytékala celé tři hodiny Svědkem tohoto jevu byli příbuzní a přivolaný lékař a kněží. Dr. Turano soustavně umýval vytékající krev, ale nebyl schopen ji zastavit. Po třech hodinách výron krve sám od sebe ustal. Fenomén se opakoval přesně ve stejnou dobu další pátky v 15. hodin. O třetím pátku lékařova matka utírala vytékající krev do kapesníku, který pak složila a schovala. Když se vrátila domů, byl kapesník zcela čistý bez jediné stopy krve. Když to matka vyprávěla synovi,  OBRÁTIL  SE  A  PŘIJAL  KŘEST.
   V jednom zjevení jí Pán vyložil, že je to on sám, kdo způsobuje její utrpení, aby se tak stala obětí za svět. Jeho přítomnost v jejím srdci je dokumentována viditelným znamením jeho ran na jejím těle. „Musíš se mi podobat i ty, protože musíš být obětí za hříšníky a usmiřovat hněv mého Otce, aby byli spaseni.“
   Tyto fenomény navíc vyvolaly nevoli církevních úřadů a staly se pro ni zdrojem četných pokoření. Lidé se k ní však obraceli ve svých těžkostech a ona byla pro ně zdrojem důležitých rozhodnutí.
   10. května 1924 uvedla v dopisu Mons. Maurovi, že její rameno bylo uzdraveno: "Včera odpoledne ve tři hodiny se mi zjevil Ježíš a řekl mi: 'Moje milá dcero, chceš být uzdravena nebo trpět?' Řekla jsem: 'Chci trpět s tebou, můj milý Ježíši, to je tak dobré utrpení. Ale učiň, jak chceš.' Ježíš řekl. 'Uzdravím tě, ale každý pátek ti dám vstoupit do smutku a budeš tak se mnou spojena'."
   V roce 1928 začala Helena své dílo, které vyústilo do založení kongregace Malých sester Umučení Pána našeho Ježíše Krista. 17 ledna se odebrala do Cosenzy, aby zde našla pro ně dům, Dům jí ukázala sv. Terezie z Lisieux na Via Rivocati. Po několika dnech k ní přibyla její přítelkyně Luigina Mazza. Za svůj úkol si vytkly pečovat o výchovu opuštěných sirotků. Brzy přijaly desítku děvčat a bylo nutné hledat další dům. Prozřetelnost zjevně provázela jejich dílo. Některé z dívek se k nim pak připojily. Byly zahájeny kroky ke kanonickému uznání kongregace Malých sester Umučení našeho Pán Ježíše Krista. Kongregace byla schválena v roce 1949 a Helena s prvními společnicemi složily slavné řeholní sliby. První generální kapitula 1956 zvolila Helenu Matkou představenou.
   Zdravotní stav ji postupně přinutil většinu dne trávit na lůžku. Její pokoj se stal místem útěchy, modlitby a nauky pro její sestry i pro mnoho laiků. Vše provázely stále mystické fenomény, které učinily tuto řeholnici známou v Cosenze a okolí jako „svatou mnišku“.
   V červnu 1961 se odebrala do Říma, kde 19. téhož měsíce zemřela. Pohřeb se konal o dva dni později v Cosenze za velké účasti lidu, kněží a řeholníků. Ihned byl zahájen proces blahořečení. Tímto titulem byla ozdobena v 14. září 2011.

                       Z myšlenek blahoslavené Heleny:
    Dílo lásky, o které mě Pán pořádal, mělo být výrazem jeho utrpení, protože mě povolal na cestu kříže.
Živ svůj vnitřní život modlitbou, usebraností a mlčením. Měj Ježíše vždy v mysli, v srdci a na rtech.
  Malá sestra Umučení ať upírá svůj pohled na ukřižovaného Ježíše a jako on ať usiluje a touží konat jen vůli Boží.
AŽ  NEBUDE  MOŽNÝ   VNĚJŠÍ   APOŠTOLÁT, zdvojnásob svou modlitbu a své utrpení pro Boží slávu a pro spásu duší.
  Zabývej se Božím královstvím. Pro ně pracuj, modli se a trp.
Na tváři každého dítěte musí sestra objevovat obraz trpícího Krista.
  Není lásky bez utrpení, není oběti bez lásky.
Jako se kříž stal mírou lásky Ježíšovy k nám, tak je také mírou naší lásky k němu.
   KDO MNOHO MLUVÍ S LIDMI, MÁLO MLUVÍ S BOHEM.
Děti jsou naše radost, protože jsou odrazem Kristovy nevinnosti.
  Chudí, nemocní a trpící jsou naši nejlepší přátelé; když je dokážeme milovat, milujeme Ježíše.
Životní zkoušky jsou nutné, protože nás očišťují a činí nás vítanými před Boží tváří.
  Musíme žít z víry i v nejtěžších životních zkouškách.
Ve chvílích těžkostí obraťme se na Marii, naši mocnou Orodovnici a Prostřednici u Boha.
   Upírejte svůj pohled na ukřižovaného Ježíše a toužebně se snažte konat jeho vůli.

                                                                       * * *
               ODKAZ  ZPRÁVY  O  NASTÁVAJÍCÍ  ZKÁZE:
    
    Matka Helena Aiello nás může zajímat z několika pohledů: jako charitativní pracovnice a laická apoštolka, jako zakladatelka ženské řeholní kongregace, jako dobrovolná oběť na usmíření hříchů celého lidstva, jako omilostněná stigmatizovaná trpitelka posel Ježíše Krista a jeho zvláštní posel.
    Na jejím příkladu vidíme, že Boží Syn si dává záležet na tom, aby nebylo žádných pochyb, koho si skutečně vybral jako svého posla, aby nevzniklo podezření, že snad vystupuje z vlastní iniciativy. Skýtá nám nesporné záruky, že jeho vyvolení se na prvním místě vyznačují ochotou k naprostému sebeobětování a aktivní spoluúčasti a doplňování toho, co „schází k plnosti Kristových útrap“. Tito Boží poslové sami nepodnikají nic, aby o sobě dali vědět, spíše se brání vnější popularitě. Jejich poselství je nerozlučně spojeno s celou jejich osobností, která nám i beze slov tlumočí nikoliv, co je nového a co je třeba vědět, ale co je třeba dělat. Jejich spolehlivost nezaručuje obsah jejich sdělení, ale jejich vlastní život.
   Podobnou konstelaci charakteristik nenajdeme u současných konjunkturálních „proroků a prorokyň“, kteří se bez těchto zvláštních a potvrzujících znamení představují samozvaně jako „hlasatelé proroctví na plný úvazek“ a neúnavně je chrlí prostřednictvím internetu své plody, aby tak uspokojovali nedočkavé a zvědavé ctitele, a vymýšlejí si k nim úvodní a závěrečná oslovení, aby zněla podle jejich zdání co nejvěrohodněji.

 Matka Helena Aiello obdržela od Pána a jeho Matky závažná posleství o bezprostřední budoucnosti:
                                                  
   „Lidé přespříliš urážejí Boha. Kdybych ti dal spatřit počet hříchů spáchaných v jediném dnu, zemřela bys bolestí.“
„Doba je velmi těžká. Celý svět je znetvořený, protože se stal horším než v době před potopou. Materialismus je na postupu a pokračuje ve svém pochodu poznamenaném krví bratrovražedných bojů. Jsou zde evidentní znaky nebezpečí pro mír. Pohroma přichází na svět jako stín hrozebného mraku, aby dosvědčila lidem, že Boží spravedlnost dopadá na lidstvo a že moje moc Boží Matky zadržuje ještě propuknutí uragánu. Všechno visí na nitce: když se tato nitka přetrhne, BOŽÍ  SPRAVEDLNOST  DOPADNE  TĚŽCE  NA  SVĚT  A  ZAHÁJÍ  SVŮJ  STRAŠNÝ  OČISTNÝ  PROCES!   Budou potrestány všechny národy, protože množství hříchů je nesmírné a pokrylo zemi jako záplava bahna z moře.  SÍLY  ZLA  JSOU  PŘIPRAVENY,  ABY  PROPUKLY  NADE  VŠEMI  ČÁSTMI  SVĚTA  SE  STRAŠNOU  KRUTOSTÍ! Rozvrat jako důsledek toho, co nastane, bude děsivý.“
   „Již dávno jsem varovala lidi tolika způsoby. Vládci národů jsou si vědomi přetěžkého nebezpečí, ale nechtějí uznat, že ráně je možné se vyhnout jen tak, že   SE  SPOLEČNOST  VRÁTÍ  K  OPRAVDU  KŘESŤANSKÉMU  ŽIVOTU.   Jakou trýzeň pociťuje moje srdce, když vidí, jak lidé ze všeho nejméně myslí na návrat k Bohu. Ale není daleko doba, kdy  SVĚT  BUDE  ROZVRÁCEN!   BUDE  PROLITO  MNOŽSTVÍ  KRVE  SPRAVEDLIVÝCH,  NEVINNÝCH  A  SVATÝCH  KNĚŽÍ,   církev bude mnoho trpět. Nenávist dosáhne vrcholu.
   Itálie bude pokořena a očištěna krví, a bude muset mnoho trpět, protože  V  TOMTO  VYVOLENÉM  NÁRODĚ,  V  SÍDLE  KRISTOVA  NÁMĚSTKA,  JE  MNOHO  HŘÍCHŮ.  Neumíš si představit, co všechno se bude dít! Propukne strašná revoluce a cesty budou zaplaveny krví. Papež bude mnoho trpět a všechno toto utrpení bude pro něho jako agonie, která ukrátí jeho pozemské putování. Jeho nástupce bude řídit loď v bouři.
   Trest pro bezbožné nebude otálet. Onen den bude děsivý tím nejstrašnějším způsobem: země se bude třást a zalomcuje celým lidstvem. Zlí zhynou za hrozné tvrdosti Boží spravedlnosti.  VYDEJTE  POSELSTVÍ  A  IHNED  VARUJTE,   pokud je to možné,  VŠECHNY  LIDI  ZEMĚ,  ABY  SE  VRÁTILI  K  BOHU  V  MODLITBĚ  A  POKÁNÍ!!!"
                                                                          ***
    „Lidé se stali tak nevděční vůči mému Nejsvětějšímu Srdci a zneužíváním mých milostí přetvořili svět na scénu zločinů. Nesčetné skandály přivádějí duše od záhuby, zvláště duše mládeže.   ODDALI  SE  BEZMEZNĚ  SVĚTSKÝM  ROZKOŠÍM,  KTERÉ  ZDEGENEROVALY  DO  ZVRÁCENOSTÍ!
   Špatný příklad rodičů vytváří v rodinách pohoršení a nevěrnost i v praktikování ctností a modlitby. Domov, pramen víry a svatosti, byl poskvrněn a zbořen. Vzpurnost lidí se nemění a oni vzpurně pokračují ve svých hříších.  Tresty a soužení, které Bůh sesílá, aby přišli k rozumu, jsou přísné, ale   LIDÉ  JSOU  ZDIVOČELÍ  JAKO  ŠELMY  A  ZATVRDILI  SVÁ  SRDCE  PROTI  BOŽÍ  MILOSTI.  Svět nezasluhuje již odpuštění, ale oheň, zničení a smrt. Muselo by být mnoho pokání a modliteb od věřících, aby zmírnili zasloužené tresty, které zatím zadržuje moje drahá Matka, která je také Matkou lidí.  BUDE  NÁSLEDOVAT  TREST,  KTERÝ  OČISTÍ  ZEMI  OD  ZLA!  Boží spravedlnost volá po dostiučinění za mnoho urážek a zla, které pokrývá zemi. Nic jiného nelze připustit. Lidé ve své zatvrzelosti se zatvrdili ve svých bludech, a proto se neobracejí k Bohu.
    OSOBY  SE  NEPODŘIZUJÍ  CÍRKVI  A  POHRDAJÍ  KNĚŽÍMI,  PROTOŽE  JE  MEZI  NIMI  MNOHO  TĚCH,  KTEŘÍ  JSOU  DŮVODEM  K  POHORŠENÍ!   Poslouchej dobře, co ti řeknu, a oznam to všem: Moje Srdce je hluboce zarmouceno mnohým soužením, které hrozí světu. Spravedlnost našeho nebeského Otce je těžce urážena. Lidé nadále tvrdošíjně žijí ve svých hříších." (16. dubna 1954)
    "Bezbožecká propaganda rozšířila po světě mnoho bludů a probouzí všude pronásledování, zkázu a smrt. Jestliže lidé nepřestanou urážet mého Syna, není daleko doba, kdy Otec pošle na zem nezbytný trest, který bude horší, než jaký lidé ve svých dějinách kdykoliv zažili.   AŽ   SE  NA  NEBI  OBJEVÍ  ZVLÁŠTNÍ  ZNAMENÍ,   budou všichni lidé vědět, že   NÁSLEDUJE  TREST  PRO  SVĚT." (7.ledna 1950)
    "Chci, abyste věděli, že tato metla je blízko:  NIKDY  NEVÍDANÝ  OHEŇ  SESTOUPÍ  NA  ZEM  A  VELKÁ  ČÁST  LIDSTVA  BUDE  ZNIČENA … Ti, kteří přečkají, budou pod ochranou Božího, milosrdenství, zatímco   TI,  KTEŘÍ  SE  NECHTĚJÍ  KÁT  ZE  SVÝCH  HŘÍCHŮ,  ZAHYNOU  V  MOŘI  OHNĚ!...Rusko bude takřka kompletně spáleno. Také jiné národy zmizí. Itálie bude částečně zachráněna kvůli papeži." (11. dubna 1952)
    "Svět propadl nesmírné zkáze. … TI,  KTEŘÍ  VLÁDNOU,  SE  STALI   opravdovými vtělenými  ĎÁBLY!   Zatímco mluví o míru,   PŘIPRAVUJÍ  TY  NEJZHOUBNĚJŠÍ  ZBRANĚ,  ABY  ZNIČILI  NÁRODY." (16. dubna 1954)
    "Přiblížil se Boží hněv a svět bude postižen velkým neštěstím, krvavými revolucemi, silnými zemětřeseními, epidemiemi, strašnými uragány, které způsobí, že vystoupí voda z řek a moří! Svět bude zachvácen novou strašnou válkou. Ničivé zbraně zahubí četné národy. Diktátoři, pekelné zrůdy, zboří chrámy se svatými nádobami a zničí národům ty nejdražší věci. V této svatokrádežné válce z divokého podnětu a v rozhořčené obraně bude zničeno všechno, co bylo vytvořeno lidskýma rukama.   NAKONEC  SE  OBJEVÍ  NA  NEBI  MRAKY  SE  ZÁBLESKY  OHNĚ  A  ROZPOUTÁ  SE  OHNIVÁ  BOUŘE  NAD  CELÝM  SVĚTEM!   Strašná pohroma, nikdy v lidských dějinách nevídaná,   BUDE  TRVAT  70  HODIN. (tři dny tmy) Bezbožní budou obráceni v prach a mnozí zahynou pro zatvrzelost ve svých hříších. Projeví se moc světla nad mocí temnot." ( 16. dubna 1955).
   "BUDE  TO  VELKÝ  BOJ  MEZI  MNOU  A  SATANEM... Materialismus dělá velké pokroky u všech národů a pokračuje ve svém postupu poznamenaném krví a smrtí... Jestliže se lidé nevrátí k Bohu, přijde velká válka z východu i západu, válka teroru a smrti, nakonec spadne z nebe očistný oheň jako vločky sněhu na všechny národy a velká část lidstva bude zničena.
   RUSKO  VTRHNE  KE  VŠEM  NÁRODŮM,  zvláště do Itálie, a vztyčí svou vlajku nad kopuli sv. Petra!.... Projevím své zalíbení pro Itálii, která bude uchráněna před ohněm, ale nebe se zahalí hustou temnotou  a   ZEMĚ  BUDE  POSTIŽENA  STRAŠNÝMI  ZEMĚTŘESENÍMI,  KTERÁ  OTEVŘOU  HLUBOKÉ  PROPASTI  A  BUDOU  ZNIČENA  CELÁ  MĚSTA  A  PROVINCIE;   všichni budou křičet, že je konec světa! Také Řím bude potrestán podle spravedlnosti ze mnohé těžké hříchy, protože pohoršení dosáhlo vrcholu. Proto   DOBŘÍ,   kteří trpí a jsou pronásledováni pro spravedlnost   A  SPRAVEDLIVÉ  DUŠE  SE  NEMUSÍ  OBÁVAT,  protože   BUDOU  ODDĚLENI   od bezbožných a od zatvrzelých hříšníků  A  BUDOU  ZACHRÁNĚNI!" (1959).
   "Lidstvo se vzdálilo od Boha a ošáleno pozemskými statky zapomnělo na nebe a propadlo bezmezné zkaženosti, která není srovnatelná ani s dobou před potopou!... Ale hodina spravedlnosti se přiblížila a bude strašná!... A jestliže lidé neobnoví v těchto pohromách volání k Božímu Milosrdenství a nevrátí se k Bohu v opravdu křesťanském životě,  RUSKO   SVÝMI   ZBRANĚMI  NAPADNE  AMERIKU,  ZAVALÍ  EVROPU   a  především řeka Rýn v Německu bude plná mrtvol a krve. Také Itálie bude zachvácena velkou revolucí a papež bude muset mnoho trpět. Nepřítel jako řvoucí lev vtrhne do Říma a jeho hořkost zaplaví národy." ( 22. srpna 1960)
   "Ó, jak strašný obraz vidím! Právě propuká velká revoluce v Římě! Vstupují do Vatikánu. Papež je sám a modlí se. Chytají papeže. Násilím se ho zmocňují. Zasazují mu rány, až padne. Spoutávají ho. O, Bože, ó Bože. Kopají do něho. Jak strašná scéna... Blíží se naše Paní. Tito zlosynové padají na zem jako mrtvoly. Naše Paní pomáhá papeži povstat, bere ho do náruče a přikrývá svým pláštěm se slovy: 'Neboj se!' "(Velký pátek 1961)
     (Prameny: Mons. Francesco Spadafora, "Suor Elena Aiello, 'a monaca santa". ( Imprimatur))

                               711. Poselství Ježíše ze dne 9. února 2014.
                                     Nástroj: Mária Julianna (Maďarsko).                     
                       PROSÍM VÁS, UŽ NEODKLÁDEJTE VAŠE OBRÁCENÍ!
   "Moje drahé děti, čas nadešel.
 Prosím vás, už neodkládejte dál vaše obrácení, ale odložte své hříchy při svaté zpovědi a přijměte Mě ve svatém přijímání do své sněhobílé duše,   ABYCH  JÁ,   Druhá božská osoba,  ŽIJÍCÍ  VE  VAŠEM  SRDCI,  BYL  OCHRANNÝM  ŠTÍTEM  proti pokušením Satana. Nechť jsem Já zdrojem vaší síly v zápase proti Satanovi.
   PROTO  JSEM  ZŮSTAL  MEZI  VÁMI  V  NEJSVĚTĚJŠÍ  SVÁTOSTI  OLTÁŘNÍ,   neboť beze Mne nedokážete nic vykonat. Satan je mnohem silnější, inteligentnější a mazanější než kterýkoli člověk. S vámi si lehce poradí, ale  KDYŽ  MĚ  NOSÍTE  VE  SVÉM  SRDCI,  TAK  JE  U  VÁS  BEZMOCNÝ,   protože  SE  MNOU,   Jenž jsem Bůh,  SI  PORADIT  NEDOKÁŽE!
   Moje děti, teď stojíte před velkými změnami. Zanedlouho velmi mnoho z vás bude stát před mou soudní stolicí a váš život se před vámi definitivně uzavře. Přejdete do jiného života, aniž byste to chtěli. Proto na vás naléhám,  ABYSTE  SE  OBRÁTILI,  neboť vám není jedno, kde bude pokračovat váš věčný život.
    Velice vás prosím,   PŘIJMĚTE  MÉ  SLOVO,  DOKUD  NENÍ  PŘÍLIŠ  POZDĚ.  Neodtrhněte se ode Mne kvůli vašim hříchům. Otočte se k hříchu zády. Přetrhněte každé spojení k Satanovi!   VKROČTE  NA  CESTU  SVATOSTI  ŽIVOTA  A  JÁ  VÁM  ODPUSTÍM  A  OTEVŘU  PŘED  VÁMI  BRÁNU  KRÁLOVSTVÍ  MÉHO  OTCE.
    K tomu vás žehnám ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.
     Váš Ježíš

                                712. Poselství Ježíše ze dne 28. ledna 2019.
                                     Nástroj: Luz de Maria (Argentina).                                                
                            KDYBYSTE MĚLI VÍRU JAKO HOŘČIČNÉ ZRNKO…
   Já jsem Pán času…
Toto je čas počátku nářku mého lidu… a můj lid je celé lidstvo.
    Moji milovaní: Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko… [Lk 17, 6].
Kdybyste měli víru, nebyli byste uvedeni v zoufalství, ani nepřijali, že to, co lidstvo prožívá, je částí činu zla na člověku.
Pyšný říká, že vše je v pořádku, když většina lidstva je uvolněná, když lidé jdou z jednoho extrému do druhého, a proto jsou tolerantní k tomu, co je nepatřičné, snadno pokračují v tom, co je zakázané.
   Pšenice se stává plevelem, když plevel je roubován do pšenice: už není stejná. Plevel ji napadne silou tak, že nepřinese úrodu, že nebude přinášet světlo.
   Přišel jsem do světa, aby člověk pokračoval ve snaze o obrácení a aby obrácení nebyli spokojeni se svým stavem, ale byli pevní a dále přijímali víru, aby nepadli kvůli pokušení, nebo zkouškám.
   Moji milovaní lidé,  MÁ  CÍRKEV  BYLA  NAPADENA  PLEVELEM,   jejž někteří z mých do ní přinesli a dovolili mému lidu, aby vrávoral, když byl vyzván jít cestou, kterou jsem mu neurčil.
   MÁ  CÍRKEV  BYLA  NAPADENA  TĚMI,  KDO  SE  V  NÍ  SKRÝVAJÍ,  ABY  SE  DOPOUŠTĚLI  HROZNÝCH  HŘÍCHŮ,  PRO  NĚŽ  MÉ  SRDCE  KRVÁCÍ.  Má církev směřuje k rozkolu kvůli pokračujícím přestupováním mého Zákona některými z těch, které nazývám mými oblíbenými syny, mými mužskými a ženskými řeholníky a řeholnicemi,  KTEŘÍ  PŘIJALI,  CO  JSEM  OZNAČIL  JAKO  HŘÍCH  A  OHAVNOST  V  MÝCH  OČÍCH! (homosexuální vztahy)
   MOJI  OBLÍBENÍ  SYNOVÉ,  KTEŘÍ  JSOU  VĚRNI  MÉMU  ZÁKONU  A  MÝM  SVÁTOSTEM,  ZŮSTÁVAJÍ  USTRAŠENÍ  Z  ÚCTY  K  TĚMTO  PROVINILCŮM,  JAKO  OVCE,  ČELÍCÍ  VLKU!
   Můj Zákon je Láska a moji lidé musí být vedeni k mé Lásce, nikoli k lásce lidské, ale Lásce Boží, aby pronikli do mé Pravdy.
Má Láska nezůstává ve Mně, ale spíše přebývá v každém z mých dětí a dělá zázraky v těch, kdo Mě hledají s kajícným a pokorným srdcem. Moji Lásku můžete najít v projevu Stvoření, které, se svými zázraky, se vám v každém okamžiku odhaluje a činí vás účastníky na velikosti mého božství. Ale když Boží Láska, na níž se Stvoření účastní, je odmítnuta, člověk se stává cizím lidským stvořením, které mou Lásku nepředává, ale ničí mé Stvoření.
   Stvoření není jen to, co vás obklopuje v přírodě, vesmíru, nebo v živlech. Člověk je plným vyjádřením naší trojičné Lásky, a přesto nevydechuje naši Lásku – velký počet mých vlastních páchá hříchy a stálé omyly, a vystavují se odsouzení svých duší, pokud se opravdu nekají a neučiní svým velmi pevným záměrem už Mě víc neurážet.
   Tyto ustavičné hříchy a vytrvalé svatokrádeže, ke kterým dochází na zemi skrze velké a hrozné hříchy, jako jsou potraty, jsou hříchy proti daru života a zvyšují utrpení lidstva. Naplánování předem ze strany těch, kteří jdou provést potrat se svými spolupracovníky v tak velkém zločinu, má za následek, že mé slzy se vylévají na zem a příroda se vzpírá proti člověku, podobně jako s celou škálou hříchů, které ďábel vložil do mysli člověka a které člověk vítá, i když jdou proti lidské přirozenosti.
   Vidím mnoho Herodesů, kteří registrují projekty proti daru života, aby člověk byl chráněn lidským zákonem, a zapomínají na Zákon Boží: Tito Herodesové, jsou přisluhovači světového řádu, který diktuje zákony lidstva.
   Všichni andělé v nebi hlasitě křičí: ohavnost, ohavnost!, při každém činu proti mému Duchu Svatému. Tak vážné činy svatokrádeže donutí přírodu jednat proti těm, kdo jednají mimo naši Trojici, a naše Trojice je Láska. Moji lidé trpí, když jdou proti Božímu Zákonu, protože se nemohou rozdělit se svými bratry o to, co nesou ve svých srdcích. Moji lidé Mě nenávidí a třesou svými těly nazí v ulicích s křikem proti Mně, znecitlivělí ďáblem. To je, co antikrist zasel, ten, aniž by se veřejně objevil, přišel, aby vás ovládl, abyste ode Mne odešli, aby vás oloupil o spásu.
   PROBUĎTE  SE,  DĚTI,  PROBUĎTE  SE!!! …
Události pokračují, nečekají, jdou z jedné země do druhé!
   Půda se obrací proti člověku, není pevná, ale utíká jako voda a voda se vrhá na zem a mé děti kvůli tomu trpí. Vroucí jádro Země vystupuje skrze vulkány. Tam, kde voda nebyla, bude voda, a kde byla voda, tam nebude žádná. Období sucha se zvětší a povodně zaskočí člověka.  ZEMĚ  PRASKÁ  A  MOŘE  SE  PROPADÁ,   a  pak stoupá nad pobřežní oblasti. Přichází chlad, mé děti trpí, i Já pro to trpím.
   Modlete se mé děti, modlete se za Island, příroda je proti němu nelítostná....Modlete se, mé děti má církev bude překvapena novinkami....Modlete se, mé děti, modlete se za Čínu, člověk bude žít v úzkosti....Modlete se, mé děti, modlete se, Španělsko bude překvapeno, smrt se vynoří....
   Moji milovaní lidé: Já jsem nekonečná Láska a současně nekonečná Pravda, volající vás, abyste se připravovali, zatímco očista trápí některé země a šíří se do ostatních. Já jsem nekonečná Láska, nekonečné milosrdenství, přesto vás upozorňuji na těžké urážky, které v tomto čase jsou záležitostí každodenního života.  JÁ  JSEM  NEKONEČNÉ  MILOSRDENSTVÍ  A  VOLÁM  VÁS,  ABYSTE  SE  KE  MNĚ  PŘIBLÍŽILI  S  POKOROU,   abyste Mě slyšeli. Jste mé děti, které miluji, pro které jsem se obětoval na mém kříži z lásky. Neodmítejte mé volání, dívejte se nahoru, dívejte se nahoru! Nebojte se, přijďte ke Mně najít můj pokoj i mou lásku. Žehnám ty, kteří jsou vědomi mé Boží lásky, mlčky obsažené v tomto volání. Žehnám vám.
    Váš Ježíš
                                  
                        SVATÝ  KAREL  LWANDA  A  DRUHOVÉ  PAPEŽI  FRANTIŠKOVI:

  V programu Františkovy cesty do Ugandy má významné místo návštěva svatyně ugandských mučedníků v Namugongo 28. listopadu. Málo lidí však ví a takřka  NIKDO  NEHOVOŘÍ  O  TOM,  PROČ  BYLI  TITO  MUČEDNÍCI  UMUČENI!
K tomu stačí otevřít římské martyrologium. Čteme zde, že sv. Karel Lwanda a jeho dvanáct druhů mučedníků ve věku mezi 24 – 30 lety patřili ke královskému dvoru jako  UROZENÍ  MLÁDENCI  nebo  TĚLESNÁ  STRÁŽ  krále Mwangy. Byli to horliví nově pokřtění křesťané,  KTEŘÍ  ODMÍTLI  SOUHLASIT  S  HANEBNÝMI  POŽADAVKY  KRÁLE   A  BYLI  na pahorku Namugongo v Ugandě  JEDNI  POPRAVENI  MEČEM,  JINÍ  ZA  ŽIVA  UPÁLENI.
   Hanebnými požadavky se rozumí  KRÁLOVY  HOMOSEXUÁLNÍ  ŽÁDOSTI.   Svou mučednickou smrt podstoupili v roce 1886 v tehdejším nezávislém království Uganda, které krátce předtím evangelizovali Bílí otcové.
   Karel Lwanda a dvanáct druhů byli prohlášeni blahoslavenými 16. června 1920 Benediktem XV. a 8. října 1964 je svatořečil Pavel VI., když byl v plném běhu 2VK.
   Na místě mučednictví byla zbudována svatyně, kterou posvětil Pavel VI. při návštěvě Ugandy 1969. Další chrám byl zbudován nedaleko kostela anglikánské církve, která zde měla také své mučedníky. Svátek katolických mučedníků Karla Lwandy a druhů se slaví 3. června. Je to záměrná shoda s datem 3. června 2003, kdy Kongregace pro nauku víry vydala  DOKUMENTY,   které  BYLY  ČASTO   citovány i  ODMÍTÁNY  V  SOUČASNÉ  DISKUZY  O  POSTOJI CÍRKVE  K  HOMOSEXUÁLŮM  A  LEGALIZACI  JEJICH  SVAZKŮ.
   V tomto dokumentu čteme: Církev učí, že respekt k homosexuálním osobám nemůže být v žádném případě pokládán za schvalování homosexuálního jednání ani za legalizaci homosexuálních svazků.  V katechetické tradici církve figurují mezi čtyřmi hříchy, které „volají před Boží tváří o pomstu“. (podle katechismu sv. Pia X.) nebo jako hříchy „do nebe volající“ podle katechismu Jana Pavla II. a  JSOU  NAZÝVÁNY  „SODOMSKÝM  HŘÍCHEM“.
   Zdá se však, že   TATO  TRADICE  NYNÍ  UPADLA  DO  ZAPOMENUTÍ!  Papež František dosud vysílal ve věci homosexuality dvojznačné signály. Na jedné straně několikrát tvrdě kritizoval gender- teorii a rovněž kritizoval, že mezinárodní instituce svou finanční podporu vážou na skutečnost, aby dotyčné země zavedly homosexuální svazky.
    Na druhé straně vyslovil jednu z nejpovážlivějších vět svého pontifikátu „Kdo jsem já, abych soudil?“ - VĚTU,  KTERÁ  BYLA  MNOHOKRÁT  ZNEUŽITA  PRO  LEGALIZACI  „homosexuálních práv“, a  FRANTIŠEK  TENTO  VÝROK  NIKDY  NEKORIGOVAL!
   Není vhodnějšího místa, kde by tak mohl a měl udělat, nežli u hrobu sv. Karla Lwandy a jeho druhů.
      (Podle Settimo cielo , Lumen de Lumine)                                                                                               

                                      
                                NAUKA  A  KNĚŽSTVO
       Svědectví Bruna Cornacchiola vizionáře z Tre Fontane
   V extázi dne 28. dubna 1986 se Cornacchiola nachází na náměstí Svatého Petra spolu s Pannou Marií, která mu ukazuje ty, kdo "uposlechli Božího hlasu v Ježíši Kristu skrze papeže, který je hlasem Církve, živým hlasem ve věčně živé Církvi. Všichni jsou ve slávě a provolávají 'Hosana', zatímco ti, kdo neuposlechli, jsou ve smutné a trudnomyslné temnotě. 'Hleď, můj synu', říká mi Panna Maria, 'i když ti dávají příkaz, který se ti zdá být mylný, musíš poslechnout,  POKUD  OVŠEM  TENTO  PŘÍKAZ  NEPORUŠUJE  VÍRU,  MRAVNOST  A  LÁSKU.  TEHDY  NIKOLIV!!!' "
    Dne 12. listopadu 1986 mu Panna Maria v symbolickém jazyce vidění ukazuje další, a to jistě děsivý výjev, který evokuje třetí fatimské tajemství:  "Přivádí mne na místo pro mne neznámé a nacházím se na velikém náměstí; dává mi spatřit jednu věc, kterou mám ještě živě před očima a jež mě naplňuje bolestí: 'Dívej se, co dělají mým synům, těm, kdo  ZŮSTÁVAJÍ  VĚRNI  VÍŘE  A  CÍRKVI  MÉHO  SYNA,  ve velkém pronásledování pro pravé  OČIŠTĚNÍ!' Dívám se a vidím mnohé kněze v jejich klerice a řeholníky a řeholnice v jejich hábitě a řeholním oděvu každé formy a barvy: všichni jsou v řadě a mučitelé je pohánějí a vlečou jednoho po druhém na dřevěné pódium. Tam je nutili pokleknout a žádali je: 'Odhoďte hábit!' Když odpověděli: 'Ne!', uchopili je za hlavu, položili ji na špalek a byli popraveni katem, který měl sekeru. Krev stříkala všude a ti, kteří očekávali stejné mučednictví, volali: 'Toto jsou duše těch, kdo volají zpod Božího oltáře!' (Zj 6,9: ."..uviděl jsem pod oltářem duše těch, kteří byli zabiti pro Boží slovo a pro svědectví, které vydali.")
    Zabijáci a ti, kdo jim pomáhali při tomto krveprolití, volali: 'Ať žije ateismus! Konečně jsme osvobozeni od hábitů a slibů, které nás zotročovaly, neboť působily,  ABYCHOM  VĚŘILI  V  BOŽÍ  EXISTENCI;  a hle, konečně jsme svobodní!' "
   Odtud vroucí výzva Panny Marie: "Toto říkám mým synům kněžím: TÍM,  ŽE  ŽIJETE  JAKO  KNĚŽÍ  A  ŘEHOLNÍCI,  JSTE  SE  ZŘEKLI  ŽÍT  SVĚTSKY,  i když jste ve světě; zřekli jste se pohodlného a konformního života a  PŘIJALI  JSTE  ZA  SVŮJ  ŽIVOT  ODŘÍKÁNÍ  A  OBĚTI; slíbili jste žít Ježíšovi rady - čistoty, chudoby a poslušnosti - a on byl první, kdo vám dal dobrý příklad toho, jak je máte žít: tedy vy je máte žít tak, jako je žil můj Syn  V  DOKONALOSTI  OTCOVY  VŮLE,  V  NÁBOŽNÉ  CTNOSTI  A  S  POMOCÍ  LÁSKY!  Vy, moji synové, jste přijali a oblékli kleriku a řeholní hábit,  ABYSTE  SE  ODLIŠOVALI  OD  SVĚTA:  přesto se necháváte rozptylovat tolika neužitečnými a zbytečnými věcmi a málo myslíte na to, abyste se cvičili v životě dokonalosti, oné prvotní řeholní dokonalosti pro spolupracující spásu s Ježíšem,  SPÁSU  DUŠÍ,  KTERÉ  OČEKÁVAJÍ  SVĚTLO  A  SŮL  OD  VÁS,  ZASVĚCENÝCH!"
                                                                 MODLITBA  A  POKOJ
    "Moji synové,  JE  ČAS  POKÁNÍ,  JE  ČAS  POSTU,  JE  ČAS  MODLITBY!  Modlete se a nevěřte, že modlitba je jakási "zahálčivá  činnost", jak mnozí říkají. Modlitba je skutek lásky, neboť vůli vlastní podřizuje vůli Boží."
   Vroucí výzva Panny Marie o slavnosti Zjevení Páně v roce 1972 evokuje v mysli Cornacchioly to, čemu naslouchal při prvním zjevení: "NEZAPOMÍNEJTE  NA  RŮŽENEC,  KTERÝ  VELMI  PŘISPÍVÁ  K  VAŠEMU  POSVĚCENÍ:  Zdrávas, Maria, které říkáte s vírou a láskou, jsou tolikeré zlaté šípy, které  ZASAHUJÍ  JEŽÍŠOVO  SRDCE!  Přísaha Boha je a zůstane věčná, je jen jedna a pevná. Zachránilo tě devět pátků Ježíšova Nejsvětějšího Srdce, které jsi vykonal předtím, než ses oddal lži a stal ses Božím nepřítelem." (O jeho životě je psáno v některé z předešlých kapitol.)
   Panna Maria se zde odvolává na pobožnost prvních devíti pátků v měsíci, která má původ v Kristových zjeveních sestře Markétě Marii Alacoque, svatořečené v roce 1920, jež žila v druhé polovině 17.století ve francouzském konventu v Paray-le-Monial. Ježíš si jí stěžoval na  NECITELNOST  LIDÍ  VZHLEDEM  K  BOŽSKÉ  LÁSCE.  Žádal ji proto, aby se stala  ŠIŘITELKOU  ÚCTY  K  JEHO  NEJSVĚTĚJŠÍMU  SRDCI.  A ctitelům dal mnohá zaslíbení: pokoje v rodinách, útěchy v souženích, milostí nutných k jejich životnímu stavu. A ještě nadto ujistil o zvláštní záruce ty, kdo se o prvním pátku po devět po sobě jdoucích měsíců  VYZPOVÍDAJÍ  A  PŘIJMOU  SVATÉ  PŘIJÍMÁNÍ:  "NEZEMŘOU  V  MÉ  NEMILOSTI,  NÝBRŽ  PŘIJMOU  SVÁTOSTI  A  MÉ  SRDCE  BUDE  V  ONÉ  CHVÍLI  JEJICH  ÚTOČIŠTĚM!"

                                  717. Poselství Ježíše ze dne 8. února 2015.
                                     Nástroj: Mária Julianna (Maďarsko).                                        
                             DOBŘE PŘEMÝŠLEJTE O TOM, JAK ŽIJETE
   Moje drahé děti:
Času je málo, připravte se. Zanedlouho budou kvůli Mně prolévat vaši krev. Války se rozšíří, stejně tak pronásledování křesťanů se bude šířit dál. Modlete se za mír, abyste alespoň zmírnily údery válek.  PROSTE  ANDĚLA  POKOJE,  ABY  BDĚL  NAD  VAŠÍ  KRAJINOU   a  proste anděly strážné každého člověka, aby se modlili za spásu svých chráněnců, aby se obrátili k Satanovi zády a místo války chtěli mír.
   Moje děti, tato válka přinese na svět nikdy nevídané ničení.  S  VAŠIMI  MODLITBAMI  MŮŽETE  JEŠTĚ  ZMÍRNIT  ZKÁZU.  Udělejte si zásoby potravin! Dobře vysušte chléb a uchovávejte jej tímto způsobem, neboť se tak uchová po neomezený čas. Zásobujte se vodou! Pohodlí zanikne v jediném okamžiku. Obchody se vyprázdní, nebude voda, elektřina a plyn.   OBSTAREJTE  SI  SVÍČKY  A  NECHEJTE  JE  POSVĚTIT,   nebo je sami pokropte svěcenou vodou. Kupte si zápalky!
   Moje děti, přijde k vám očista světa. Hřích se rozrostl tak velice, že volá po trestu.  MODLETE  SE  ZA  OBRÁCENÍ  HŘÍŠNÍKŮ.  TÍM  DOKÁŽETE  JEŠTĚ  MNOHO  LIDÍ  ZACHRÁNIT  PŘED  VĚČNÝM  ZATRACENÍM!  Času je málo. Obraťte v činy má slova, neboť zanedlouho bude příliš pozdě.
   Moje děti, hříchy už volají do nebe. Nedivte se těmto událostem, které se teď stávají. Hříchy lidí přitahují na svět rány přírody a války. Má Matka ve Fatimě řekla. "Když se svět neobrátí, tak propukne ještě hroznější válka." Žel, právě toto se stalo. Svět se stal ještě horší, ještě hlouběji se ponořil do močálu hříchu. Proto propukne třetí světová válka, která bude ještě ničivější než první dvě dohromady.
   Vyspělá technika, která přinesla světu velké pohodlí, uhasí nejvíc životů.  JEDINÝM  VAŠÍM  ÚTOČIŠTĚM  JE  MÉ  MILOSRDNÉ  NEJSVĚTĚJŠÍ  SRDCE.  JSEM  VŠEMOHOUCÍ,  DOKÁŽU  VÁS  SKRÝT  I  PŘED  NEJMODERNĚJŠÍMI ZBRANĚMI!   VĚŘTE  VE  MNE  NADE  VŠECHNO!!!   V míře vaší důvěry, dostanete ode Mne milost. Já s vámi budu každý den, až do konce světa. Já se o vás budu starat, neboť beze Mne nedokážete udělat nic.
   Nedůvěřujte vašim penězům a majetku, ale jen ve Mne! Peníze se stanou ničím a majetek zanikne.  BUĎTE  SE  MNOU  V  DOBRÉM  OSOBNÍM  PŘÁTELSKÉM  VZTAHU  SKRZE  SKÁLOPEVNOU  VÍRU  A  USTAVIČNOU  MODLITBU.  Tak se zachráníte. I když umře vaše tělo, vaše duše se bude ve svém věčném domově třpytit jako hvězdy.
   Moje děti, život nezanikne. Tělo sice zemře a zpráchniví, ale   VAŠE  DUŠE  MÁ  VĚČNÝ  ŽIVOT!   Každý pokračuje na onom světě v tom, čím žil tady na zemi. Kdo žil v lásce s Bohem a se svým bližním, ten bude milovat navěky v nebi ve věčném štěstí. Ale kdo na zemi žil v nenávisti a ve zlomyslnosti, ten bude v tomtéž pokračovat v pekle navěky.  TO  JE  VĚČNÁ  SMRT!   Dobře přemýšlejte o tom, jak žijete.
   Smiřte se jeden s druhým a žijte v lásce. Neboť když si neodpustíte, ani můj Otec vám neodpustí. Nedopusťte, aby vás Satan spoutal vašimi hříchy.   VY  HO  SPOUTÁTE  TÍM,  ŽE  BUDETE  KONAT  POKÁNÍ,   usmíříte se [s Bohem] a budete přistupovat k svátostem. To je věčný život. Tak učiníte Satana bezmocným tím, že ho nebudete poslouchat a nedávat se s ním do řeči. Na světě je tolik zlomyslnosti a ohavného hříchu, protože lidé se Satanem spolupracují.
   Existuje jedno pořekadlo: Jeden spící ďábel dokáže nohou rozvalit celé město, ale  DVANÁCT  LEGIÍ  ĎÁBLŮ  JSOU  BEZMOCNÉ  S  NĚKOLIKA  ŘEHOLNÍKY,  KTEŘÍ  SE  USTAVIČNĚ  MODLÍ.   Neříkejte, že nemáte čas se modlit! Každá práce s dobrým úmyslem se pokládá za modlitbu.  KDYŽ  MI  BĚHEM  DNE  ŘEKNETE  JEN  NĚKOLIK  VZÝVÁNÍ,   Tomu, kdo přebývá ve vašem srdci,   UŽ  I  TO  POSTAČÍ.
   Pochopte:  PODSTATOU  MODLITBY  JE  LÁSKYPLNÝ,  OSOBNÍ  A  DŮVĚRNÝ  VZTAH  S  BOHEM,   o Němž vím, že mě miluje a chce moje dobro. Kdo takto prožívá svou víru, ten kráčí po dobré cestě. Já chci být s vámi jedno a   K L E P U   NA  DVEŘE  VAŠEHO  SRDCE. Ten, kdo Mi otevře dveře, s tím utvořím jedno společenství. Vkročím do jeho života a povedu ho po cestě svatosti života úplně nahoru, do nebe.
   K tomu jsem vás všechny pozval, v každé životní situaci. Vžijte se do toho, jak velkou milostí je tato má starostlivost, a na jak velkém dobru má podíl ten, kdo ji přijme. Nebojte se Mi odevzdat svůj život, nelpěte na svém starém hříšném životu. Já jsem Cesta, Pravda a věčný Život. Já vám nabízím dokonalý a šťastný život. Důvěřujte Mi! Nebojte se, věřte, že chci vaše dobro. POHLÉDNĚTE  NAHORU  NA  KŘÍŽ,  JAK  VÁS  MILUJI!   VZDEJTE  MI  DÍK  A  S  DŮVĚROU  PŘIJMĚTE  SPÁSU,  KTEROU  JSEM  VÁM ZÍSKAL.
   K tomu vám žehnám ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.
     Váš Ježíš

                                    VÍM,  ŽE  MÁM  VĚČNÝ  ŽIVOT!

   1.list Janův 5,11-12: " A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu.  KDO  MÁ  SYNA,  MÁ  ŽIVOT,  kdo nemá Syna Božího, nemá život!"
     
"Můj drahý Spasiteli, Pane Ježíši Kriste! Mé tělo je jako tráva - může rychle zvadnout a proměnit se v prach. Proto Ti děkuji, že jsi i pro mne připravil vzácný dar - věčný život v Tvém Božím království. Ty jsi zaslíbil, že svou mocí proměníš i naše tělo a učiníš ho podobným Tvému vzkříšenému tělu slávy. V naději proto očekávám veliké a slavné věci! Dar věčného života přijímám prostou vírou. Až se křehký stánek mého těla zbortí a já budu procházet údolím stínu smrti,  NEBUDU  SE  BÁT  ZLÉHO,  PROTOŽE  TY  JSI  A  BUDEŠ  SE  MNOU.  ZA  TO  TĚ  VELEBÍM,  PANE  JEŽÍŠI.  Amen."
   ( Z modlitebníku "Jistota i v nemoci"

     ODPOVĚĎ  PROTESTANTŮM: PROČ  MAJÍ  PRO  KATOLÍKY  VÝZNAM  KŘÍŽE  S  JEŽÍŠOVÝM  TĚLEM,  A  NE  "PRÁZDNÉ"  KŘÍŽE?
                                                   Nate Lauer

   Katolíků se často ptají, proč nosí křížky, na kterých je také korpus, čili tělo Pána Ježíše, namísto toho, aby na sobě, na růženci anebo ve svých domovech měli pouze obyčejný kříž bez korpusu. Můj známý, protestant, se mě jednou v kostele zeptal: "Proč máte Ježíše stále na kříži? Vždyť už vstal z mrtvých."
   Odpověď je vcelku jednoduchá, má sílu a je k věci: Katolíci nosí křížky s korpusem a umísťují kříže s korpusem na různá místa  JAKO  INTENZIVNÍ,  VIDITELNOU  PŘIPOMÍNKU  UTRPENÍ,  SMRTI  A  ZMRTVÝCHVSTÁNÍ  JEŽÍŠE  KRISTA;  všeho, co udělal pro duši každého jednoho člověka jakékoliv rasy, která na světě byla, je a bude. Ve smrtelné úzkosti se za nás potil krví, snášel kruté bičování, ponížení při korunování trním, s nesmírnými bolestmi nesl kříž, až se nakonec nechal - z lásky pro nás nepochopitelné - krutě a bolestivě ukřižovat;  A  TO  VŠECHNO  Z  ODVĚKÉ  A  LÁSKYPLNÉ  TOUHY  PO  SPÁSE  DUŠE  KAŽDÉHO  JEDNOHO  Z  NÁS!
   Katechismus katolické církve nekompromisně učí: Církev po vzoru apoštolů učí, že Kristus zemřel za všechny bez výjimky: "Není, nebyl a nebude žádný člověk, pro něhož by nebyl Kristus trpěl."(čl.605) Skutečně si s plnou vážností uvědomujeme fakt, že Ježíš by žil, zemřel a vstal z mrtvých,  I  KDYBY  TO  NEBYLO  ZA  MILIARDY  LIDÍ,  ALE  JEN  ZA  JEDNOHO  JEDINÉHO  ČLOVĚKA?  O duši každého člověka se totiž stará jako o perlu nevyčíslitelné ceny, kterou ona také ve skutečnosti je!  JAK  HROZNOU  TRAGÉDIÍ  PRO  LIDSKOU  DUŠI  JE  BÝT  NA  VĚKY  ZATRACEN,  i  navzdory tomu, že největší touhou Boha je,  ABY  SE  NIKDO  NEDOSTAL  DO  PEKLA,  ale aby po celou věčnost mohl žít životem, který pro nás svým životem, smrtí a zmrtvýchvstáním vydobyl Ježíš Kristus, Slovo,  které  se  stalo  tělem!
   My katolíci nosíme křížky s korpusem právě proto,  ABY  NÁM  PŘIPOMÍNAL,  ŽE  KRISTOVA  OBĚŤ,  KTEROU  VYKONAL  JEDNOU A  PROVŽDY  A  KTERÁ  SKUTEČNĚ  VYKOUPILA  CELÉ  LIDSKÉ  POKOLENÍ,  PATŘÍ  KAŽDÉMU  Z  NÁS  INDIVIDUÁLNĚ  PŘIJETÍM  JEHO  MILOSTI  A  MILOSRDENSTVÍ.  Je zjevné, že nejen katolíci,  ALE  VŠICHNI  KŘESŤANÉ  BY  MĚLI  namísto prázdných křížků nosit křížky s korpusem, a to proto, aby se sjednotili v názoru na velmi radostný a povzbuzující fakt, že Ježíš zemřel za každého z nás, i kdybychom byli jediným člověkem na světě;  aby se v nás posílilo rozhodnutí pokračovat v tomto "běhu";  ABYCHOM  VŽDY  PROSILI  PÁNA  O  MILOST  VYTRVALOSTI  VE  VÍŘE,  O  MILOST  NIKDY  NEZAPŘÍT  JEHO,  ANI  TO,  CO  PRO  NÁS  VYKONAL!  A tuto skutečnost zdůrazňuje kříž s korpusem a nikoliv prázdný kříž.
   Kříže s korpusem  SPOJUJÍ  KATOLÍKY  NEROZLUČNĚ  TAKÉ  S  NEJSVĚTĚJŠÍ  OBĚTÍ  MŠE  SVATÉ - S  EUCHARISTIÍ -,  V  NÍŽ  JE  V  PLNOSTI  PŘÍTOMEN  SÁM  JEŽÍŠ  KRISTUS,  "ZDROJ  A  VRCHOL  CELÉHO  KŘESŤANSKÉHO  ŽIVOTA",  jak to vyhlašuje i dokument II. vatikánského koncilu Lumen gentium. Jiní křesťané někdy katolíky obviňují z toho,  že  nemají  osobní  vztah  se  svým  Pánem  a  Spasitelem  Ježíšem  Kristem,  ale  podle  mě  JEJ  MAJÍ  MNOHEM  ZŘEJMĚJŠÍ  A  NĚŽNĚJŠÍ  právě  také  díky  rozšířenému  NOŠENÍ  A  POUŽÍVÁNÍ  KŘÍŽKŮ  S  KORPUSEM  a jiným vyobrazením Krista. Nemluvě o tom, že katolíci vědí podle Pravdy, že  MAJÍ  S  JEŽÍŠEM  TEN  NEJBLIŽŠÍ  A  NEJOSOBNĚJŠÍ  VZTAH,  jaký jen mohou mít,  PROTOŽE  REÁLNĚ  A  SKUTEČNĚ  PŘIJÍMAJÍ  TĚLO  A  KREV,  DUŠI  I  BOŽSTVÍ  NAŠEHO  PÁNA  JEŽÍŠE  KRISTA  V  EUCHARISTII  PŘI  SVATÉM  PŘIJÍMÁNÍ,  V  TOM  NEJDŮVĚRNĚJŠÍM  SJEDNOCENÍ  SE  S  JEŽÍŠEM  NA  ZEMI,  které  více či méně proniká i do našeho osobního života a do modlitby.

                              /Cmd+V

   Při poslední večeři řekl Ježíš svým apoštolům: "TO  ČIŇTE  na mou památku".(Luk 22,19) Neřekl tedy, aby se scházeli a  UCTÍVALI  PAMÁTKU  TOHO,  CO  ŘEKL  A  UDĚLAL  PŘI  POSLEDNÍ  VEČEŘI.  Právě naopak! Apoštolům a tím pádem  VŠEM  BISKUPŮM  A  KNĚŽÍM  PŘIKÁZAL  SLOUŽIT  od toho okamžiku  MŠI  SVATOU,  PŘI  NÍŽ  SE  BUDE  VIDITELNÝM  ZPŮSOBEM  ZPŘÍTOMŇOVAT  A  USKUTEČŇOVAT  TO,  CO  UČINIL.  Jeho slova v řečtině v prvních biblických rukopisech zněla: "Touto poieite tan eman anamnasin", a vyjevují nám jeho záměr.  JEHO  OBĚŤ  NA  KŘÍŽI  SE  MÁ  REÁLNĚ  A  SKUTEČNĚ  ZPŘÍTOMŇOVAT  PŘI  KAŽDÉ  MŠI  SVATÉ  JEDNOU  PRO  VŽDY!  Slovo "poieite" čili "dělat, činit"  odpovídá pojmu  PŘINÁŠENÍ  OBĚTI  ve  29. kapitole knihy Exodus v souvislosti s  OBĚTOVÁNÍM  BERÁNKŮ  NA  OLTÁŘI.
   Samotné slovo "památka" - "anamnasin" nás vyzývá  PŘINÁŠET  V  PŘÍTOMNOSTI  OBĚŤ  Z  MINULOSTI,  ale nejen jako připomínku, nýbrž takovou, jaká ve skutečnosti je,  BOŽÍ  MOCÍ  JI  REÁLNĚ  A  SKUTEČNĚ  "VYKONAT"  TADY  A  TEĎ!  Křížky a kříže nám mají tuto  KRISTOVU  OBĚŤ  NA  KALVÁRII  neustále zpřítomňovat v našem každodenním  životě.
   Přechod přes Rudé moře, kdy Hospodin vysvobodil Izraelity z Egypta, slaví Židé každý rok jako Paschu, když obnovují svji smlouvu s Hospodinem. Jako připomínku Kristova definitivního Přechodu při každé mši svaté si církev Kristovu oběť, jednou a provždy, reálně a skutečně zpřítomňuje tím, že katolíci přijímají toho stejného Ježíše,  KTERÝ  ZEMŘEL  ZA  NAŠE  HŘÍCHY,  JEHO  TĚLO  A  KREV,  DUŠI  A  BOŽSTVÍ.  VŮBEC  NEJDE  O  SYMBOLIKU,  O  VZPOMÍNKOVÝ  AKT!  Ježíš opravdu vstal z mrtvých, je vzkříšen,  ALE  JAKO  BŮH,  kterým je od věčnosti, vstoupil v jistém dějinném okamžiku mezi lidi a zachránil nás od našich hříchů na kříži   A  ZŮSTÁVÁ  MEZI  NÁMI  V  PODOBĚ  EUCHARISTIE  PO  VŠECHNY  VĚKY!  Kříže a křížky s korpusy zobrazují tuto 2000 let starou, přece však nadčasovou   OBĚŤ  LÁSKY,  JEŽ  SPASILA  VŠECHNY  LIDI!
   Používání křížků a křížů s korpusy není banální, ani morbidní. Připomínají nám,  JAK  JEŽÍŠ  VELMI  MILUJE  KAŽDÉHO  Z  NÁS  OSOBNĚ,  jakož i lidstvo jako celek, čímž se z krutého nástroje umučení stávají znamením spásy a záchrany celého lidstva!
    BĚHEM  MŠE  SVATÉ  SE  REÁLNĚ  NACHÁZÍME  NA  KALVÁRII,  O  VELKÉM  PÁTKU,  a křížek s korpusem nám tuto úžasnou a zároveň děsivou skutečnost,  KDYŽ  SI  UVĚDOMÍME,  CO  VŠECHNO  PRO  NÁS  KRISTUS  PODSTOUPIL,  velmi osobně připomíná. Pokud ještě nemáš křížek anebo kříž s korpusem,  JE  ČAS  SI  JEJ  POŘÍDIT.
    (Světlo 14/2019, Z www.lifenews.sk)

                                            KATECHEZE  PANNY  MARIE

   Bůh projevuje všem lidem přízeň a milost. Ať už je to navenek viditelné, nebo to zůstává skryté, činí tak vždy skrze Pannu Marii, Prostřednici všech milostí.
   Událost, ke které došlo vroce 1944 v americkém státě Mississippi, velmi jasně ukazuje mateřské prostřednictví milostí skrze Pannu Marii. P. Robert O’Leary SVD (1911–1984), misionář verbista ve státě Mississippi, byl osobním účastníkem těchto událostí a vydal o nich vlastní svědectví. Zanechal dalším generacím nahrávku pod titulem:

                                  Příběh obrácení vězně Clauda Newmana
   Černoch Claude Newman (1923–1944) odešel již jako pětiletý od své matky Floretty do Boviny. Tam vyrůstal spolu se starším bratrem u babičky Ellen Newmanové. Velmi brzy poznal tvrdou práci na bavlníkových plantážích, kde pracoval Sid Cook, za kterého se babička Ellen vdala. Jako devatenáctiletý byl několikrát svědkem toho, jak tento muž jeho babičku bil a  zneužíval. 19. prosince 1942 svého nevlastního dědečka zastřelil. Po několika týdnech ho chytili a byl odsouzen k smrti na elektrickém křesle.
   Když Newman v roce 1943 čekal ve vězení na svou popravu, která měla být provedena dne 20. ledna 1944, byl na cele spolu s jinými čtyřmi odsouzenými. Když už neměli o čem vyprávět, všiml si Claude, že spoluvězeň má na šňůrce na krku oválný předmět. Se zájmem se zeptal, co to je. Mladík odpověděl stručně, že je to medailka. Když se Claude zeptal, co to je medailka, její nositel, který byl sice katolík, ale význam medailky neznal, ji rozzlobeně utrhl a hodil Claudovi k nohám: "Vem si to!" Claude zvedl medailku a s dovolením vězeňského dozorce si ji pověsil na krk. Zdálo se mu, že ho tento stříbrný plíšek přitahuje, a chtěl ho prostě nosit jako ozdobu.
   Když spal Newman v noci na své pryčně, něco ho dotykem na zápěstí probudilo. Později vyprávěl knězi: "Stála tu nejkrásnější žena, jakou Bůh stvořil." Byl nejdříve vylekaný a zděšený a  nevěděl, co má dělat. Paní ho uklidnila a dříve, než zmizela, mu řekla: "Chceš-li, abych byla tvoje matka a ty moje dítě, dej si zavolat katolického kněze." Claude osaměl a zvolal tak hlasitě, že probudil své spoluvězně: "Přiveďte mi katolického kněze!"
   Tak přišel za Newmanem P.O’Leary. Newman se mu svěřil, co minulé noci zažil. Proto spolu sním i kněz byl nejdříve skeptický, i když ho všichni čtyři spoluvězni ujišťovali, že Claudovo vyprávění je autentické, ačkoliv oni sami zjevení neviděli ani neslyšeli. Nakonec jim verbista slíbil hodiny katechismu.
   Po návratu do své farnosti vyprávěl P. O’Leary svému faráři, co se stalo, a další den se odebral v dohodnutou hodinu do věznice na první hodinu náboženství. Tam zjistil, že černoch Claude Newman neumí číst ani psát, protože nikdy nechodil do školy. Jeho náboženské znalosti byly ještě slabší, nevěděl vlastně vůbec nic. Ježíše vůbec neznal a věděl jen, že existuje Bůh. Tak míval Claude hodiny náboženství a jeho spoluvězni mu při učení pomáhali.

                                                 Jeho krev nás očišťuje
   Po několika týdnech jednou P.O’Leary řekl: "Takže dnes budeme, hoši, mluvit o svaté zpovědi." Claude ihned odvětil: "O tom už něco vím. Paní mi řekla, že když jdeme ke zpovědi, neklekáme před knězem, ale před křížem jejího Syna. A když opravdu litujeme svých hříchů a vyznáme je, krev jejího Syna, kterou za nás prolil, teče na nás a očišťuje nás ode všech hříchů."
   P.O’Leary zůstal jak zkamenělý a poslouchal s otevřenými ústy. "Nezlobte se, nechtěl jsem to tak rychle vychrlit", omlouval se Claude. - "To nic, já se nehněvám, jen žasnu. Tak tys ji znovu viděl?" ptal se dojatý kněz. Pak si ho vzal stranou a Newman začal  s veškerou vážností: "Paní mi řekla, že jestli budete mít pochybnosti nebo námitky, mám vám připomenout slib, který jste dal Panně Marii v Holandsku vroce 1940, když jste ležel v zákopech. Na splnění tohoto slibu stále ještě čeká."
   P.O’Leary vzpomíná: Potom mi popsal podrobně, čeho se týkal můj slib. Tato neuvěřitelná skutečnost mě úplně přesvědčila, že Claude mluvil o zjeveních pravdu.
   Když se vrátili k ostatním, Claude pokračoval v povzbuzování svých kamarádů: "NEBOJTE  SE  ZPOVĚDI ! VY  ŘEKNETE  SKUTEČNĚ  SVÉ  HŘÍCHY  BOHU,  NIKOLIV  KNĚZI.  Panna Maria mi vysvětlila, že skrze kněze mluvíme k Bohu a Bůh nám zase skrze kněze odpovídá."

                            Svaté přijímání jen vypadá jako kousek chleba
   Asi za týden se P.O’Leary připravoval na to, že sdělí svým pěti vězňům i tajemství Nejsvětější svátosti oltářní. Claude mu naznačil, že Panna Maria ho poučila i o této svátosti, a se souhlasem kněze začal vysvětlovat: "Panna Maria mi řekla, že svaté přijímání vypadá jen v mých očích jako kousek chleba, ale že  BÍLÁ  HSTIE  JE  SKUTEČNĚ  A  OPRAVDU  JEJÍ  SYN. Vysvětlila mi, že tímto způsobem bude ve mně Ježíš jen krátký čas, a to přesně tak, jako byl v ní, než se v Betlémě narodil. Proto mám ten čas prožívat s  ním stejně, jako to dělala ona: milovat ho; klanět se mu; chválit ho a prosit o požehnání a  děkovat mu. Během těchto minut se nemám o nikoho jiného a o nic jiného starat. TEN  ČAS  MÁM  STRÁVIT  JEN  S  NÍM." (Čtvrt hodiny.)

                                                     Poslední přání
   Nakonec vyučování pěti vězňů skončilo. Claude byl s polu snimi přijat do katolické církve a  16. ledna 1944 byl pokřtěn. Za čtyři dny, pět minut po půlnoci, měl být popraven. Den před popravou se šerif Williamson zeptal Newmana: "Claude, máš právo vyslovit před smrtí poslední přání. Co by sis přál?" - Claude odpověděl: "Všichni jste napjatí a dozorce dokonce zmatený. Ale vy nechápete – umře jen moje tělo. Já odcházím, abych mohl být u „ní“, a proto si žádám party na oslavu." -  Šerif se zeptal: "Co tím myslíš? "– "Party na oslavu. Mohli byste požádat kněze, aby obstaral koláče a zmrzlinu, a dovolili byste vězňům z druhého poschodí, aby se mohli volně pohybovat v hale a   abychom všichni spolu oslavovali?" - "Někdo by mohl na kněze zaútočit," varoval dozorce.  Claude se však obrátil na muže, kteří stáli u něho, a řekl: "Chlapi, to určitě neuděláte, je to tak?"
   Kněz navštívil jednu zámožnou paní z farnosti, která se postarala o zmrzlinu a koláče. Vězni měli svoji party. Hned po ní se podle Claudova přání všichni pomodlili v hale křížovou cestu za spásu Clauda i za svou vlastní. Potom odvedli muže zpět do cel a P.O’Leary odešel do kaple, přinesl Nejsvětější svátost a podal Newmanovi svaté přijímání. Potom si spolu klekli a modlili se.

                                         Oběť lásky za beznadějný případ
   Patnáct minut před popravou přišel šerif Williamson, vyběhl po schodech a volal: "Odklad, odklad! Guvernér povolil odklad o dva týdny."  Šerif a právní zástupce se totiž pokusili udělat všechno, aby zachránili Newmanův život. Když se to dověděl, rozplakal se. P. O’Leary aWilliamson si mysleli, že jsou to slzy radosti a úlevy. Claude však ze sebe těžko dostal slova: "Vy vůbec nic nechápete. Kdybyste ji byli aspoň jednou viděli a podívali se jí do očí, nechtěli byste žít ani o jeden den déle. Co zlého jsem udělal za poslední týdny, že mi Bůh odepřel odchod na věčnost, a musím čekat ještě dva týdny?"
   Tu si P.O’Leary vzpomněl na Jamese Hughse, vraha, který byl vychovaný v katolické víře, ale pak vedl nemravný život a byl rovněž odsouzen k smrti. Tento vězeň pociťoval k Newmanovi velkou nenávist. "Možná, že si Panna Maria přeje, abys tuto oběť přinesl za obrácení Hughse", řekl kněz. "Proč neobětuješ Bohu každý okamžik, kdy ještě musíš být odloučený od Panny Marie, za toho vězně, aby ani on nebyl navěky odloučen od Boha?"
   Claude souhlasil a prosil kněze, aby ho naučil slova modlitby, kterou by Bohu nabídl tuto oběť. Kněz pomohl svému svěřenci, který mu pověděl: "Ach, pater, zde ve vězení mne Hughs od začátku nenáviděl, ale nyní jeho nenávist nezná hranic."  Přesto obětoval dvacetiletý černoch všechno šikanování, oběti a modlitby za Jamese Hughse. Za dva týdny byl Newman popraven a P.O’Leary o tom řekl: "Nikdy předtím jsem neviděl nikoho, kdo by šel vstříc smrti s takovou radostí." Dokonce i oficiální svědci a novináři byli ohromeni a nedokázali pochopit, proč kandidát smrti na křesle tak zářil štěstím.
   Poslední slova Clauda Newmana patřila P.O’Learymu: "Budu na vás pamatovat. A kdykoliv budete mít nějakou prosbu, obraťte se na mne a  já krásnou Paní poprosím... "  Bylo to 4. února 1944.

                                  Zachráněn v posledním okamžiku
    Za tři měsíce, 19. dubna 1944, se konala poprava bělocha Jamese Hughse, který tolik nenáviděl Newmana. "To byl ten nejšpinavější, nejnemorálnější muž, jakého jsem kdy potkal. Jeho nenávist vůči Bohu a všemu duchovnímu se nedá popsat", řekl o Hughsovi P.O’Leary.
   V posledních minutách před příchodem šerifa, který měl zločince odvést z cely k vykonání rozsudku, domlouval mu naléhavě lékař, aby si alespoň klekl a pomodlil se Otče náš. Hughs ho proklel a plivl mu do tváře. Když ho připoutali na elektrické křeslo, udělal šerif poslední pokus: "Chcete-li naposled něco říct, učiňte to nyní!" Odsouzenec znovu klel a rouhal se. Náhle zmlkl, oči otevřel široce hrůzou a hleděl někam do kouta místnosti. Pak začal křičet k šerifovi: "Přiveďte mi kněze!"
   Protože zákon v Mississippi předepisoval při popravě přítomnost kněze, P.O’Leary byl již v místnosti. Stál však za novináři, aby neprovokoval odsouzence k urážkám Boha. Bez meškání přistoupil k odsouzenému a ten vyznal: "Byl jsem katolík, ale pro nemravný život jsem se od náboženství zcela odvrátil."  Potom všichni opustili místnost a kandidát smrti  SE  KAJÍCNĚ  VYZPOVÍDAL  S  HLUBOKOU  LÍTOSTÍ  JAKO  DÍTĚ.
    Když byli opět všichni v místnosti, šerif se zeptal kněze: "Co způsobilo ten náhlý obrat?" – "Nevím, neptal jsem se ho na to." Šerif se obrátil přímo na odsouzence: "Co tak náhle změnilo tvůj názor?" – "Pamatujete se na toho černocha, Clauda Newmana, kterého jsem tolik nenáviděl? Stál na tomto rohu a  za ním stála s rukama na jeho bedrech svatá Panna. Claude mi řekl: 'Obětoval jsem svoji smrt spolu s Kristem na kříži za tvoji záchranu. Ona, Panna Maria, ti vyprosila milost, abys mohl vidět místo  v  pekle připravené pro tebe, jestliže nebudeš litovat.' V  tom okamžiku jsem začal křičet, že chci kněze."
   Krátce nato byl popraven James Hughs, který se obrátil doslova v poslední minutě.
     (Víťazstvo srdca 86/2012, Překlad -lš-)

                         Z poselství Ježíše Krista ze dne 11. prosince 2011
                                              MODLITBA 13
                        ZA MILOST OCHRANY PRO ZTRACENÉ DUŠE

   „Ó, Nebeský Otče, skrze lásku tvého milovaného Syna Ježíše Krista, jehož utrpení na kříži nás zachránilo od hříchu, prosím Tě, zachraň všechny ty, kteří stále odmítají jeho ruku milosrdenství. Drahý Otče, zaplav jejich duše důkazem tvé lásky. Nebeský Otče, snažně Tě prosím, vyslyš mou modlitbu a zachraň tyto duše od věčného zatracení. Tvým milosrdenstvím jim dovol, aby jako první vstoupily do nové éry míru na zemi. Amen.“

                       757. Poselství Ježíše ze dne 27. listopadu 2018.
                            Nástroj: Mária Julianna (Maďarsko).
             ZANEDLOUHO MĚ VYKRADOU Z NEJSVĚTĚJŠÍ OLTÁŘNÍ SVÁTOSTI                           
   Za úsvitu 27. listopadu 2018, jsem měla sen:
Na mši svaté mi velekněz dal přijímání. Hostie byla velká tak, jak je zvykem, když je umisťována do monstrancí. Když mi dal přijímání, řekl toto: "Je deset hodin". Tehdy jsem se podívala na hostii, která se podobala hodinám, na nichž ručičky ukazovaly 10 hodin. Věděla jsem, že je deset hodin v noci. Odpověděla jsem: Amen. Potom jsem si pomyslela: Proč neřekl, že je to Tělo Kristovo. Bylo tam i více lidí a zeptala jsem se jich, proč to přijímání bylo takové. Řekli mi, abych se zeptala kněze, který mi je dal. Hledala jsem ho a nakonec jsem jej našla.
   Řekla jsem mu: "Přijímám každý den už 35 roků. Až dosud jsem nikdy neslyšela, že by kněz neřekl, že je to Tělo Kristovo." Velekněz řekl následující: "Protože Tělo Kristovo už v hostii není. Dříve v ní byl, ale už není." A když se mi to nelíbí, ať jdu přijímat k jinému. Pozoruhodný byl čas snu, který se mi zdál   DVA  DNY  PO  HLAVNÍM SVÁTKU  KRISTA  KRÁLE.  Za několik dní vstoupíme do nového církevního roku.
    Dnes, v hodině milosti, řekl Pán Ježíš: "Tvůj sen znamená toto: Zanedlouho Mě vykradou z nejsvětější oltářní svátosti. 10 hodin v noci znamená, že je blízko půlnoc, kdy  PŘIJDE  ÚPLNÁ  TEMNOTA!   Tehdy se už nebudou říkat slova proměnění   A  OD  TÉ  DOBY  ZANIKNE  MŠE  SVATÁ,  KTERÁ  UDRŽUJE  CELÝ  SVĚT!   Až se to stane,  NA  ZEMI  SE  UVOLNÍ  PEKLO!  VYSTOUPÍ  ANTIKRIST,   který oklame celý svět. Dokonce i vyvolené, kdyby to bylo možné. Proto zkrátím čas.
   MODLETE  SE,  DOKUD  JSEM  JEŠTĚ  MEZI  VÁMI!  PŘIJĎTE  KE  MNĚ,  DOKUD  JE  TO  JEŠTĚ  MOŽNÉ!  Zanedlouho   PŘIJDE  NOC,  ÚPLNÁ  TEMNOTA,   kdy Mě, jenž jsem Světlo světa, vám odejmou.  POTOM  SLEPÝ  POVEDE  NEVIDOUCÍHO  A  OBA  SPADNOU  DO   JÁMY.  To  je   ZATRACENÍ!!!   Právě to je cíl mého protivníka,   ABY  CO  NEJVÍC  DUŠÍ  UVRHL  DO  PEKLA!
    Dítě moje, tobě byla dána milost, abys svítila.  HLÁSEJ  pravdivé učení,  BUDOUCNOST,   KTERÁ  SE  MUSÍ  BRZY  NAPLNIT!   Neříkám ti nic nového. Všechno už je napsáno v Písmu svatém. Buď odvážná a neboj se. Já jsem vždy s tebou. Žehnám tě s opravdovou láskou mého srdce ve jménu Otce i Syna i Duch Svatého.
                    Ježíš    

                      761. Poselství Ježíše ze dne 16. dubna 2018.
                           Nástroj: Mária Julianna (Maďarsko).                                                               
             NASLOUCHEJTE HLASU SVĚDOMÍ A NIKDY NEČIŇTE NIC ZLÉHO
Ježíš: "Otevři Písmo svaté!"
Otevřelo se na listu sv. Pavla 1Tim 1, 3: "Když jsem odcházel do Makedonie, prosil jsem tě, abys dále zůstal v Efesu a důrazně poučil jisté lidi, že si nemají začínat s nějakým jiným učením."
   "Piš, co ti říkám: Mé drahé děti,  VELKÉ  VAROVÁNÍ  JE  BLÍZKO!   VŠICHNI  ČIŇTE  POKÁNÍ!  UMYJTE  SE  V  MÉ  DRAHÉ  SVATÉ  KRVI  prolité za vás  VE  SVÁTOSTI  POKÁNÍ.  Když tak učiníte, můžete pohlédnout Velkému Varování, jímž je vylití Ducha Svatého, do očí. Můj Duch svatý vám ukáže všechny vaše skutky, celý váš život a vám patřící odměnu, nebo trest, podle toho, co si zasloužíte.
   SVÝMA  DUCHOVNÍMA  OČIMA  BUDETE  VIDĚT  PEKLO,  OČISTEC  I  NEBE,  KAM  BYSTE  MĚLI  JÍT,  KDYBYSTE  V  TÉ  CHVÍLI  UMŘELI.  To je obrovská milost. Dostanete ještě čas, odklad, abyste si změnili svůj život a vydali se na dobrou cestu. Proto vám dávám Velké Varování, abych zachránil vaše duše.
    Můj protivník se teď nevídaným způsobem snaží,  ABY  VÁS  ZATRATIL!   Podvede mnohé a uvrhne je do hříchu. NASLOUCHEJTE  HLASU  SVĚDOMÍ  A  NIKDY  NEČIŇTE  NIC  ZLÉHO!  Zvolte si vždy dobro. Soud svěřte Mně, protože Já jsem věčný soudce. Sami pro sebe si nevymáhejte spravedlnost, neboť Já zaplatím každému, podle jeho skutků. Přede Mnou jste jen popel a prach. Já jsem Stvořitel a budu od vás požadovat zúčtování.  VY  JEN  DODRŽUJTE  MÉ  ZÁKONY,  A  PAK  SE  NEMÁTE  ČEHO  BÁT.  Tímto způsobem se připravujte na Velké Varování, které už na sebe nedá dlouho čekat. Přijměte mé napomenutí!  Dávám vám své láskyplné požehnání ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.
        Ježíš
                         
                                Z poselství Matky Spásy ze dne 5. února 2014 v 15:
                                                   MODLITBA 133
                                    VOLÁNÍ K NÁVRATU K BOHU

    "Drahý Ježíši, odpusť mi, odloučené duši, která se Tě zřekla, protože jsem byl slepý. Odpusť mi, že jsem vyměnil tvou lásku za bezcenné věci, neznamenající nic. Pomoz mi najít odvahu jít po tvém boku, přijmout s vděčností tvou lásku a milosrdenství. Pomoz mi zůstat blízko tvému Nejsvětějšímu Srdci a nikdy se znovu od Tebe nevzdálit. Amen."

          
                        760. Poselství Boha Otce ze dne 27. března 2019.
                                Nástroj: Glynda Linkous (USA).                                                  
                                        NEVHODNÉ SVAZKY

   Mé děti, je čas odstranit nevhodné vztahy z vašeho života. Mnoho z vás vstoupilo do špatných vztahů – vztahů, které Já nemohu požehnat a v nichž žijete mnoho let bez mého pokoje. (žití bez svatby na "psí knížku")  Nedal jsem pokyn k těmto svazkům a nemohu je požehnat, protože nejsou ode Mne. Proto jste je nemohli učinit funkční.
   Tato spojení, která nejsou ode Mne, nemají místo v tom, co přichází a váš čas v soužení bude daleko těžší, pokud ještě existují, neboť spory mezi vámi vzrostou víc než cokoli, co můžete snést.
    Bůh Otec

                            756. Poselstí Boha Otce ze dne 25. března 2019.
                                        Nástroj: Glynda Linkous (USA).
                                             VŠE, CO JE JISTÉ

      Mé děti, v tom, co přichází, člověk nebude vědět, kterou cestou jít. Naplánoval jsem události konce, abych dal těm, kdo Mě neznají, žádné jiné místo kam jít než ke Mně. Tyto události vystraší ty, kdo jsou pyšní na své vědomosti, ty, kdo věří, že znají vše, co se dá vědět.
   V tom, co přichází, vše, co je jisté, bude otřeseno, aby lidé neměli způsob jak poznat pokoj [kromě u Mne]. Podnebí bude otřeseno, půda se bude třást, atmosféra bude otřesena. Způsoby, které si nemůžete představit, obrátím všechno vzhůru nohama, abych způsobil, že   TOLIK  DUŠÍ,   kolik je jen možné,  BUDOU  VOLAT  KE  MNĚ,  DOKONCE  I  TY,  KTERÉ  MĚ  DŘÍVE  NEZNALY!  V ten den,   DOKONCE  I  TI,  KDO  TVRDILI,  ŽE  ŽÁDNÉHO  BOHA  NENÍ,  BUDOU  KŘIČET  A  JÁ  JE  ZACHRÁNÍM,   budou-li volat ke Mně.
   Děti, modlete se bez ustání za ty, kdo Mě neznají, protože jste na konci a už není víc času. Musíte Mě poznat teď, jestli Mě máte poznat. Nicméně, budete-li se modlit, zachráním vás, i když některé mohou být zachráněny až na samém konci. Já jsem velký a milosrdný Bůh a má paže není příliš krátká k vaší záchraně.
      Bůh Otec

                               Z poselství Matky Spásy ze dne 5. února 2014
                                             MODLITBA 134
                                     UVĚŘIT V BOŽÍ EXISTENCI

   "Ó, Bože Nejvyšší, pomoz mi věřit v tvou existenci. Rozptyl všechny mé pochybnosti. Otevři mé oči Pravdě života po tomto životě, a veď mě po cestě k životu věčnému. Prosím, nechej mě pocítit tvou přítomnost a uděl mi dar pravé víry přede dnem mé smrti. Amen."

                     754. Poselství Ježíše ze dne 17. března 2019.
                              Nástroj: Luz de Maria (Argentina).
      VZPÍRÁTE SE MĚ MILOVAT, ABYSTE NEOPUSTILI TO, CO JE SVĚTSKÉ          
   Moji milovaní lidé:
Má Matka se přimlouvá za každého z vás, ať už ji milujete, nebo ne. Má Matka nechce, aby její děti byly ztraceny. Má Matka je stále pozorná k poušti v srdci člověka, který neodpovídá kladně na naše volání, nereaguje na nutnost vnitřní změny, kterou ke své potřebě musí dychtivě a rozhodně provést právě teď!
   Moji milovaní: Vaši bratři nemohou znát lidské myšlení zevnitř, ani se nemohou dostat k osobním pocitům, ale Já lidi zkoumám, i když to nechtějí. Každý člověk si musí uvědomit přesahující povahu tohoto času, v němž dochází k změnám v lidech, změnám, které nevnímají ti, kdo jsou daleko od mého Slova, daleko od mé Pravdy, daleko od reality, v níž žijí. Změnám v myšlení, v uvažování, změnám, které budou přínosem těm, kdo žijí ve víře, v mé Lásce, v mém odpuštění, změnám v těch, kdo pomáhají svým bratrům, kdo jsou věrní a dobročinní, změnám v těch, kdo nasytí hladové a dají vodu těm, kdo žízní. Sdílení se stává zákonem v čase, kdy budete čelit hladu, který přichází na lidstvo [Mt 25, 31-36]. Toto je čas zkoušek pro tuto generaci, která se zřekla lásky a překroutila pravý význam tohoto nezměrného daru.
   Moji lidé: Vzpíráte se Mě milovat, abyste neopustili to, co je světské, proto vaše rozhodnutí nejsou správná, jdou-li ruku v ruce se strachem být vyděleni a odmítáni, protože jste moji. Kvůli tomu jste v duchu a ve svých emocích neklidní, protože jste velmi slabí ve schopnosti bojovat s těmito rušivými podněty.
    Lidstvo upadlo, protože odmítlo mou moc. Ustrnuli jste v popírání pravosti mé Lásky, podnítili jste ďábla, který do vašich rukou dal prapory, abyste byli ještě víc rozdělení, a zmatek je v každém a ve všem. V  MÉ  CÍRKVI  VLÁDNE  ZMATEK,  ROZDĚLENÍ -  někteří se rozhodli Mě přijímat jedním způsobem, jiní v jiném – NĚKTEŘÍ  VE  STAVU  M I L O S T I,   a  OSTATNÍ  OPRÁVNILI  HŘÍŠNÍKY,  ABY  MĚ  PŘIJÍMAL  kdokoli,  KDO   Ž I J E   V   H Ř Í C H U.   Jsem křižován znovu a znovu.
    Nemodlíte se srdcem, ale v rozptylování svými myšlenkami. Nemluvíte ke Mně s důvěrou – modlitba a bratrství vám chybí.
Mé děti jsou odrazem mého Světla a musí vzít mé Světlo, kamkoli jdou. Vezměte je ke všem, kdo jsou vlažní, k těm, kdo nevytrvají v měnících se dobách a k těm, kdo se v tomto čase sami odvracejí od mého milosrdenství.
   Moje děti dřív, než budete osobně přezkoumány, zjistíte, že jste požehnány změnami, které jsou před vámi, díky modlitbám a přímluvám mé Matky, aby vás Varování nezastihlo nepřipravené.  JE  ŽENOU  ODĚNOU  SLUNCEM,  s Měsícem pod svýma nohama,   KTERÁ   v tichu této chvíle  ÚPĚNLIVĚ  PROSILA  O  TUTO  MILOST  PRO  SVÉ  DĚTI,  PO  NÍŽ  NECHÁ PADNOUT  RUKU  MÉHO  OTCE  NA  LIDSTVO!   A tak to, co je psáno a prorokováno, bude naplněno, aby moji věrní nebyli ztraceni.
   Děti, ďábel užívá všechny své triky, abyste nezměnily své životy, abyste šly dál v hříšnosti, abyste byly sobecké, nemilosrdné, neznaly mou Lásku a zradily Mě, abyste tvrdily, že pravda je lež a víru nazývaly nevědomostí.
    Vesmír, když slyší nářek lidí, přichází s otřesem: Slunce ohřívá Zemi jako nikdy dřív a v okamžiku, bez ohlášení, tma dosáhne k Zemi a dovolí, aby vedoucí úloha na nebeské klenbě byla nahrazena tlumenou září, která zabrání člověku, aby jasně viděl, dokud hřmot nezazní na Zemi ozvěnou a každý si uvědomí, že to, co bylo oznámeno Mnou a mou Matkou je pravda.
    Modlete se, dramatické změny přicházejí k lidstvu....Modlete se, národy se bouří, volají po milosrdenství a mé děti trpí.... Modlete se za země Severní Ameriky, budou otřeseny a bičovány přírodou....Modlete se svým srdcem za instituci mé církve, za vaše bratry, kteří jsou pronásledováni, za utlačované a hladové.
    Pošlu mé nebeské armády, aby pohnuly vaše srdce. Nechci, abyste byly ztracené, děti,   SKUTEČNĚ  NECHCI,  ABYSTE  BYLY  ZTRACENÉ!   Obrácení v tomto okamžiku je tak víc než rozhodnutí, je to přesvědčení a cíl všech mých dětí.
   Věřte v mé milosrdenství v tomto novém čase, pro které má Matka úpěnlivě prosila, abyste byly spaseny a věřte v mou spravedlnost.  KDOKOLIV  SE  ROZHODNE  ŽÍT  V  HŘÍCHU  A  NEOPUSTÍ  JEJ,  BUDE  POHROMOU  pro mé vlastní,   DOKONCE  I  PO  VAROVÁNÍ!
   Práce v nitru je naléhavá, víc než v jiném čase, kvůli pokušením kolem vás a kvůli překvapivým utrpením vyvolaných klimatickými, atmosférickými a kosmickými jevy, s nimiž se setkáte.
   Pokračujte v modlitbách v oddanosti ke Mně a v lásce k svému bližnímu, dejte ruku svým bratrům. Kažte beze slov i se slovy, dávejte modlitbu, útěchu, lásku, buďte misionáři mé Lásky a žijte v neustálém dávání sebe sama. Věřte, Já jsem s vámi [Mt 28, 20] a vy potřebujete mít ke Mně důvěru. Žehnám vám.
   Váš Ježíš

                                 Z poselství Ježíše ze dne 13. února 2013 v 11:20.
                                                     MODLITBA 100
                                           ZA PŘEŽITÍ KŘESŤANSTVÍ

    "Ó, drahý Ježíši, prosíme Tě, dej nám schopnost přežít zkoušky, kterým nyní čelíme, až poslední pravý papež skončí svou misi pro Tebe. Pomoz nám vydržet hroznou trýzeň, které nyní budeme muset čelit kvůli pádu církve, kterou jsme kdysi znali. Nikdy nás nenechej se odchýlit od Pravdy tvého Božího Slova. Pomoz nám zůstat mlčenlivými, až na svých bedrech poneseme tíhu útoků, které nás mají zlákat obrátit se zády k Tobě a ke svátostem, které jsi dal světu. Pokryj tvou armádu jako štítem mocnou láskou, kterou potřebujeme, abys nás ochránil před falešným prorokem a antikristem. Pomáhej své církvi na zemi se šířit a násobit, aby bylo možné se pevně držet Pravdy a pomáhat Ti vést naše bratry a sestry po cestě Pravdy, abychom se náležitě připravili na tvůj Druhý příchod. Amen."