Č.121 DÉMONI JSOU SKUTEČNÍ A JAK V NÁS PŮSOBÍ
MEMENTO MORI! PAMATUJ NA SMRT!
70. Poselství Matky Spásy ze dne 21. srpna 2016.
Nástroj: Luz de Maria (Argentina).
NEHLEDEJTE MOC, HLEDEJTE JEDNOTU A BRATRSTVÍ
Milované děti mého Neposkvrněného Srdce,
v této době musí člověk v jediném činu lásky rozpoznat svou vzdálenost od Boha a napravit tuto situaci, protože je to vážná chyba. V těchto časech se člověk pohybuje v neskutečném světě, který ho podněcuje k tomu, že neposlouchá vnitřní hlas svého Krále a Pána. Tyto časy jsou utvářeny nedostatkem rozumu. Boží Slovo padá na neúrodnou půdu, která vytváří základ každému způsobu myšlení. Chybějící rozum je výsledek instinktu násilí. V mém srdci cítím velký žal a rmoutím se nad vzdáleností mých dětí od mého Syna. Mé děti se mohou cítit zneklidněné, když čelí určitému utrpení nebo nesprávnému chování, ale pak nereagují, neprovedou nápravu. MÉ DĚTI HLEDAJÍ PROSTOPÁŠNOSTI, KTERÉ JE ČINÍ CHLADNÝMI A ZATVRZUJÍ JEJICH SRDCE. Prostopášnost živí duchovní půdu v člověku semeny nerozumu, který přináší jen takové činy a díla, které jsou plody nezvládnutých pokušení. Moji milovaní, lidé se orientují daleko více na materiální než na duchovní hodnoty. Nemají zájem o duchovní hlediska, ale jen o materiální růst. Lidé nemyslí na to, že tělo musí být něčím udržováno a že stejně tak jako v těle pulzuje srdce, musí existovat něco, co poskytuje obživu duchovnímu organizmu.
Děti, vy máte duši a duše podporuje tělo. Je to právě duše, kterou musíte zachránit, abyste se mohli radovat v nebi. Tím, že budete živit svou duši, dosáhnete víry v Nejsvětější Trojici. Děti, vy nevíte, že máte duši! Zapomněly jste to... Ráda bych vám to v těchto časech připomněla.
Nevolám vás k prázdné víře, volám vás, abyste víru žily. Vyzývám vás, abyste na sebe pohlédly zevnitř, utišily smysly, a naplnily srdce, rozum, mysl a myšlení velikostí a potřebou Nejsvětější Trojice.
Milované děti, Bůh je jedinou Pravdou a zůstává přítomen, ať už jste si toho vědomi, nebo ne. Zůstává přítomen v tajnosti v duchu, myšlení, rozumu a srdci. Je to spojení, které máte s Otcem, Synem a Duchem Svatým, které vám vždy dává lásku k Pravdě. Tímto způsobem vždy směřujete k dobru.
Lidstvo je prosyceno neřestí. Mysl člověka nenalézá odpočinek. Člověk je pohroužen do tělesné žádostivosti, člověk zmutoval do stvoření větší smyslnosti, z níž čerpá potěšení a dává jí své srdce.
MNOHO Z MÝCH DĚTÍ UCHVÁTIL ĎÁBEL, JSOU POSEDLÉ, ÚTOČÍ NA VŠE, CO JIM PŘIPOMÍNÁ, NEBO REPREZENTUJE MÉHO SYNA A MĚ. Nikdo by neměl věřit, že zná všechno. Nebuďte z těch, kdo cítí, že jsou mimořádní. Pokora dává lidské bytosti rodokmen být Božím dítětem. POKORNÝ ČLOVĚK VÍ, JAK BÝT LÁSKOU, DOBROČINNOSTÍ, ODPUŠTĚNÍM - JE MOUDRÝ. Pokora dává lidské bytosti, co nedávají ani knihy, ani tituly, ani zkušenosti, protože vše právě zmíněné je zabarveno pýchou, která znečišťuje a ničí, co našla na své cestě.
Moji milovaní, toto je čas, kdy lidstvo vstoupilo do utrpení, jde pomalu ale jistě k setkání se svou zkouškou ohněm. Mé děti, moji vyslanci, mé mystické duše, které sdělují Boží Slovo a které můj Syn svěřil mně, zvláště v tomto čase, jsou ochraňovány mými anděly. Neubližujte jim před časem, protože ti, kdo působí více bolesti mým nástrojům, ponesou větší břemeno a budou mít pomalejší cestu ke konečnému setkání s mým Synem. "Neboť podle toho, jak soudíte, budete sami souzeni, a mírou, kterou měříte, bude naměřeno i vám" [Mt 7,2].
Drahé děti, nechovejte se povýšeně vůči pokornému. Když pokorný člověk vás uvidí bezmocné na kraji silnice, podá vám svou ruku, abyste mohly jít dál. Naproti tomu pyšný se bude trápit a sám se zahanbí. Milované děti mého Neposkvrněného Srdce, CELÝM VESMÍREM PROUDÍ ENERGIE. KAŽDÉ Z MÝCH DĚTÍ VYZAŘUJE ZEVNITŘ DOBRO, NEBO ZLO V PROSTORU A ČASE. To dobro, nebo zlo je ve svém rozhodujícím okamžiku. V tomto čase SE ZLO ROZMÁHÁ A PŘITAHUJE VÁŽNÁ NEBEZPEČÍ, KTERÁ SE BLÍŽÍ Z VESMÍRNÉHO PROSTORU. Země samotná je na svém bodu varu a pokouší se zbavit množství zla, které na ni lidstvo položilo – přijde utrpení, smutek, teror...
Člověk jedná proti Boží vůli. Proto volám mé děti, aby byly duchovně silné, zahloubaly se do poznávání Božího díla a činů, aby duše v každém okamžiku chtěla být podobnější mému Synu a méně světu. Svaté... Ano, chci vás svaté! Milovaní, tím že se ponoříte do Božích činů a díla, vás povede k tomu, že budete více duchovní, budete se těšit z dobra, činit dobro a dávat dobro svým druhům. Nezapomeňte, že Věčný Otec je ten, kdo řídí všechno a chce, aby to, co řídí, toužilo po Něm.
Děti, modlete se za Německo, modlete se, tento lid bude trpět působením zla, bude utrápený a vyděšený. ... Děti, modlete se za Maďarsko, příroda je bude divoce bičovat.... Děti, modlete se za Chile, bude se otřásat s velkou prudkostí.... Děti, modlete se jeden za druhého, epidemie se šíří a vzrůstá napříč zemí.
Milované děti mého Neposkvrněného Srdce: Nebudete opuštěné, andělské síly zůstanou s vámi. Měly byste vědět, že svobodná vůle lidí uspíšila události. Budete zkoušeny samy sebou. Trest sestoupí na zemi, teplota celé země bude nižší, chlad bude takový, že se bude zdát, že proniká kostmi vašeho těla.
Pochopte, děti, že čím víc je bytost duchovní, tím blíž je Nejsvětější Trojici. Nehledejte moc, hledejte jednotu a bratrství. Buďte láskou, která poutá pohled mého Syna k Zemi. Přijměte mé požehnání.
Matka Maria
A JEŠTĚ JEDNOU PANNA MARIA, V MEDŽUGORJI NÁS VARUJE, ŽE NÁS CHCE SATAN ZNIČIT A S NÁMI I CELOU PLANETU A JAK SE MÁME BRÁNIT, ABY NÁS NEDOSTAL:
Zvuková nahrávka zamyslenia nad posolstvom z 25. júla 2025
TATO KAPITOLA POJEDNÁVÁ O SVĚDECTVÍ BIBLE, EXORCISTŮ A LIDÍ, JAK DÉMONI SE DOSTÁVAJÍ DO NAŠICH DUŠÍ, MYSLÍ A TĚL A CHTĚJÍ SI V NÁS ZAŘÁDIT. ABY MOHLI NA ZEMI ŘÁDIT, POTŘEBUJÍ K TOMU NAŠE TĚLO, VSTOUPÍ DO NÁS A ZNIČÍ NÁS.
Robíme základnú chybu: Myslíme si, že satan útočí na nás. │ o. Dušan Lukáč
VIDEO: Hovoril som s duchmi, až kým na mňa neprehovoril Boh - Gabo…
Temnota je drsná, približuj sa Bohu. │ o. Dušan Lukáč
1,14 Když byl Jan (Křtitel) uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!“ Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak loví v moři; byli totiž rybáři. Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou, a udělám z vás rybáře lidí!“ Ihned nechali sítě a následovali ho. Když popošel o něco dále, uviděl Zebedeova (syna) Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě; a hned je povolal. Zanechali svého otce Zebedea s pomocníky na lodi a odešli za ním.
Kázání v Kafarnau a v Galileji; zázraky
Tak přišli do Kafarnaa. (Ježíš) hned v sobotu vstoupil do synagógy a učil. Žasli nad jeho učením, protože je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako učitelé Zákona. V jejich synagóze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Začal křičet: „Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský! Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi: Svatý Boží!“ Ale Ježíš mu přísně rozkázal: „Mlč a vyjdi z něho!“ Nečistý duch posedlým zalomcoval a s velkým křikem z něho vyšel. Všichni užasli a ptali se jeden druhého: „Co je to? Nové učení ‒ a s takovou mocí! I nečistým duchům poroučí, a poslouchají ho!“ A pověst o něm se hned roznesla všude po celém galilejském kraji.
Hned jak Ježíš vyšel ze synagógy, vstoupil s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu. Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli. Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Tu jí horečka přestala a ona je obsluhovala. Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé. Celé město se shromáždilo u dveří. I uzdravil mnoho nemocných s rozličnými chorobami a vyhnal mnoho zlých duchů. Nedovoloval však zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je. Brzo ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel ven, zašel si na opuštěné místo a tam se modlil.
O TOM, ŽE BŮH NEJEN VYHÁNÍ DÉMONY Z ČLOVĚKA, ALE I NEMOCI, PROTOŽE JSOU ZPŮSOBENY TAKÉ DÉMONY, TI MAJÍ PRSTY VŠUDE, KDE MOHOU ČLOVĚKU ŠKODIT. PROTO NECHOĎTE ZA LÉČITELI, KTEŘÍ VĚTŠINOU SPOLUPRACUJÍ S TEMNÝMI SILAMY, ALE RADĚJI SE MODLETE A UZDRAVTE SVOU DUŠI. POMAZÁNÍ NEMOCNÝCH VÁS TAKÉ MŮŽE UZDRAVIT. ZÁLEŽÍ, JAK MOC BOHU VĚŘÍTE.
DĚTI POSEDLÉ ĎÁBLEM
Děti, z nichž se stávají zabijáci
P. Gabriele Amort
P. Gabriele Amort - italský exorcista píše ve své knize "Poslední exorcista":
Exorcismy jsou můj osobní zápas proti ďáblu. Zápas, který jsem sám nevyhledával. Tuto úlohu mi svěřil Bůh prostřednictvím kardinála Polettiho a já jsem ji přijal v duchu poslušnosti. Přijímám tento zápas, i když je tvrdý a strašný. Jako tomu bylo v případě, když se přede mnou objevilo něco, co jsem nikdy nečekal: několikaměsíční dítě.
Je to velmi těžké pochopit, ale bohužel, i to je realita. Mezi oběťmi ďábla je hodně dětí. Ďábel se snaží zmocnit i jejich těla, přestože jsou nevinné. A často se mu to i podaří. Posednutí se může někdy začít už tehdy, když jsou ještě v těle matky. Je to strašné, ale je to tak. Stane se že nějaký čaroděj uřkne ženu s úmyslem zasáhnout i její dítě, které v sobě nosí.
Bohužel, někdy to skutečně účinkuje. Je to nevysvětlitelné, ale uhranutí se podaří. Je zřejmé, že jde o věc, kterou Bůh dovolí. Proč? To je tajemství. Stává se, že Bůh nechá volnou ruku ďáblovi, který se vybije na nejnevinnějších stvořeních, dětech. Tak se stane, že je tu dítě posedlé už od narození.
Znaky posednutí jsou ihned velmi zřetelné. Pokud takové dítě přinesou do kostela, pláče a hází sebou bez žádného zjevného důvodu. Stejně reaguje i doma, když se rodiče modlí. Postupně jak roste, se tyto fenomény zvýrazňují. Rozpoznat je lze však hned od začátku. Právě proto radím všem rodičům, aby pokřtili své dítě co nejdříve po narození. Aby nenechali uplynout příliš dlouhou dobu. Křest je velmi silným exorcismem. Křest vyhání ďábla a on se ho bojí. Ne náhodou většinu posedlých ve světě tvoří nepokřtěné osoby. A především s nepokřtěnými má ďábel lehkou práci.
Přinesli mi několikaměsíční dítě. Rodiče si neuměli vysvětlit některé jeho neobvyklé reakce. Pláč, který působil, jakoby pocházel z jiného světa. Nenormální křik na svůj věk. Lékaři ho vyšetřili, no nic nenašli. A tak rodičům řekli: „Počkejte, až vyroste. Postupně se vše vyřeší." Z jejich pohledu to je pravda. Dítě nemá takové problémy, které by se musely řešit léky. Spíše naopak, nejednou se stane, že pokud dítěti podají nějaký uklidňující lék, reaguje opačně. Je velmi podrážděné. Léky mu nepomáhají, mají opačný, nežádoucí efekt.
Uběhlo několik dní a otec, který je praktikujícím katolíkem, si všiml něčeho neobvyklého. Sotva vkročí s dítětem do kostela, dítě začne zoufale plakat. Zčervená v obličeji a všude mu naběhnou žíly. Připomíná nezvládnutelný oheň. A tak v otci vzniklo podezření, že jde o cosi, co není lidské, co je třeba vyhnat. A proto přišel za mnou. Nikdy ke mně nepřivedli takové malé dítě. Mám pochybnosti, ale dobře vím, že exorcismus nikdy neublíží. Tak mi to mnohokrát opakoval páter Candido. Buď má pozitivní účinek, nebo žádný.
A tak si dám na sebe štolu, do ruky vezmu knihu exorcizmů, svatý olej, svěcenou vodu a začínám exorcismus. Stačí pouze několik slov a dítě začíná plakat a silně křičet. Přestože má jen několik měsíců, zdá se, že je schopno vytrhnout se z otcova náručí. Otec ho musí položit na zem. V rychlosti končím exorcismus a rodičům říkám, že exorcismus musíme zopakovat vícekrát, a to nejméně tři až čtyřikrát týdně. Takovým způsobem to trvá několik měsíců. Ďábel nikdy nic neříká. Jediným viditelným znamením, kterým se projevuje, je strašný křik dítěte během celého trvání exorcismu. Když skončím, ztichne. Pláč dítěte během obřadu drásá srdce rodičů. Zdá se, že pro jejich syna není žádné útěchy. Prosím je, aby se hodně modlili, postili se a denně přicházeli na mši svatou. Uposlechli mé rady, a tak se po několika měsících stalo to, co jsem v takovém krátkém čase nikdy nečekal.
Rodiče přišli s dítětem opět. Začal jsem s exorcismem, ale dítě je klidné a nepláče. Usmívá se. Pomodlím se celý obřad, pokropím ho svěcenou vodou, pomažu posvěceným olejem. Je to neuvěřitelné: po několika měsících je dítě osvobozeno. Na vlastní kůži jsem se naučil, jaké strašné bývá posednutí dětí. Agresivní, divoké. Zároveň jsem pochopil, jaké jsou děti bezbranné a křehké.
Jak tyto děti rostou, objevuje se jasný příznak, který svědčí o jejich posedlosti: je to zákeřnost. Zákeřnost, která se vymyká rozumu a zejména věku. Je to způsob jednání zla, touha ničit. Zároveň to vypadá, jakoby vše bylo projevem osobnosti, jakoby tu šlo o výbušnost, kterou dokazují vlastní sílu všemu a všem.
Existuje mnoho případů dětí i dospívajících, u kterých byla tato zákeřnost jasným znakem posedlosti. O některých psaly noviny, do televizních pořadů byli pozváni kriminologové a psychiatři, aby se pokusili vysvětlit takovou hroznou krutost. Na exorcistu se zapomnělo. Pokud by ho někdo zavolal, objasnil by tyto případy během několika minut. Řekl by: "Jde o posednutí ďáblem."
(z kapitoly č.85 Člověk je Přijímač i Vysílač)
Č. 85 ČLOVĚK JE PŘIJÍMAČ I VYSÍLAČ
40. Poselství archanděla Michaela ze dne 3. července 2016.
Nástroj: Luz de Maria (Argentina).
NEJSTE SI VĚDOMI DOSAHU ZLÉHO ČINU
Zlo povstalo z povýšenosti, pýchy, závisti, z nenávisti, která se probudila v nádherném andělovi, majícím všechny vlastnosti, které mu byly dány Bohem. Ale tento anděl hleděl na Ženu s čistým a panenským lůnem, kde se měl zrodit Boží Syn. A v tomto andělu se zrodil pocit závisti a závist zažehla pocit pýchy, který se stal skutečností. Tento padlý posel přivedl lidstvo do sváru, k duchovní a morální nízkosti, na kusy rozbil všechno dobro, aby tím člověka proměnil ve zlo. Milovaní, nejste si vědomi dosahu zlého činu... KAŽDÝ ZLÝ ČIN, každý čin znečištěný hněvem, pýchou, závistí, nemravností, zvráceností a agresivitou není statický, nezůstává v lidském stvoření, ale ZASAHUJE CELÉ STVOŘENÍ, protože člověk je násobitel své činnosti a jednání, ať zlého či dobrého. Podobně jsou činy dobra zesilovány po celém stvoření, aniž si to člověk uvědomuje. Je to zákon Lásky, který není statický. ČLOVĚK JE VE STVOŘENÍ PŘIJÍMAČ, ale současně I VYSÍLAČ a to je VELKÁ ZODPOVĚDNOST před Nejvyšším a před samotným lidstvem.
Milované děti Nejvyššího: Bůh nemá začátek ani konec...Bůh učil každé své dítě DOBROTĚ A SPRAVEDLNOSTI...V tomto čase člověk, ze své vlastní svobodné vůle, nezná Boha, a DOKONCE HO VINÍ Z OSOBNÍCH NEŠTĚSTÍ. Člověk vyzařuje myšlenky, touhy, jedná mezi ostatními, a co člověk vysílá, vychází z něj a je zesíleno směrem k celému Stvoření. Tak jako slunce ovlivňuje člověka a jako měsíc ovlivňuje člověka, tak člověk neustále vysílá své myšlení a pocity navenek, mimo své fyzické tělo. Člověk není uvězněn uvnitř svého těla, ale je zesilovačem svých děl a skutků, a odtud důležitost prozíravosti, vycházející z Ducha Svatého, kterou věřící přitahuje.
EDITORIAL-SVĚTLO Č.27/2012
P říběh paní Markéty Armstorferové z Rakouska (str. 4) si zaslouží velkou pozornost čtenářů. Je to autentické svědectví osoby, která se v dobré víře a s nejlepšími úmysly uchýlila k esoterickým metodám používaným jako léčebná metoda. Tato žena, která se vždy považovala za věřící, skutečně prožila po zasvěcení do nauky zvané „reiki“ svou esoterickou iniciaci jako velký „vodopád energie“ a ovládala způsoby a metody, jak tuto energii přivolat, aby byla pak schopná ji předávat dále a využívat. Aniž by k tomu byla při „školení“ vedena, praktikovala to, co je pro esoteriku příznačné: samotného Boha při tom zcela opomíjela. Lidé byli aplikací těchto praktik nadšeni, chválili její „zlaté ruce“, a tak si získala velkou popularitu. Ona „světová energie“, která přicházela vždy poslušně na její zavolání, nebyla nějaká sugesce, bylo to něco skutečně hmatatelného. Katechismus pro mladé nemá tak zcela pravdu, když říká, že neexistují techniky, jimiž by bylo možno spoutat „božské síly“. Tyto techniky skutečně existují, ale jsou dostupné pouze zasvěceným.
Máme tu tedy také co do činění s gnózí. Za pozornost stojí, že během provozování reiki nepociťovala žádný rozpor mezi touto praxí a vírou, naopak, pokládala za potřebné, aby měla ve své „ordinaci“ kříž a sochu Panny Marie i růženec. Protože se domnívala, že se přitom vlastně všude setkává s Bohem, nepokládala za potřebné, aby ho vyhledávala ještě v kostele. I ve zcela katolickém prostředí o sobě dokonce s hrdostí vyhlašovala, že je mistryní reiki a její okolí jí to plně schvalovalo. Neměla tušení, jak velké lži se stala obětí. Při styku s katolickými vzdělávacími institucemi a jejich programy zjišťovala, že dokonce i ony mají výuku esoterických praktik ve svém programu. Když poprvé slyšela z povolaných úst pravdu o okultismu a esoterice, rozčilovala se na referenta, jak může takové věci označovat za hříšné. U zpovědi nebyla tak dlouho, že zcela zapomněla, kdy to naposled bylo.
Pravou podstatu pasti, do které se chytila, začala poznávat teprve tehdy, když se z ní chtěla vymanit. Velkým darem pro mistryni okultismu bylo, že našla milující a obětavou osobu, která měla s esoterikou své vlastní smutné zkušenosti a která se všemožně zasadila za její záchranu. I když se o tom sama nezmiňuje, měla v nebi velkého přímluvce ve své milované babičce. V této fázi svého vývoje a svých zkušeností už poznávala zcela jasně, že nespolupracovala s univerzální vesmírnou energií, ale pracovala ve službách zlého ducha, který byl zcela osobně zainteresován na tom, aby tuto jednou nastoupenou cestu neopustila. Pro zasvěcení do esoterických rituálů potřebovala celé dva roky.
Cesta zpět netrvala méně douho a byla bolestná a namáhavá. Bylo jí zcela jasné, že zřetelným vnitřním hlasem k ní nepromlouvá neosobní energie, ale sám ďábel.
Ďábel ustavičně obchází nejen jako řvoucí lev, ale také jako vlk v ovčím rouchu a hledá, koho by polapil. Jen blázen by si mohl myslet, že své zvláštní „dary“ a „privilegia“ rozdává zdarma. Zasvěcení do okultních tajemství je totéž jako prodej vlastní duše ďáblu. Ten se samozřejmě postará, aby se jeho oběť nejdříve cítila velmi spokojená, ale až přijde čas, začne požadovat splátky. Takový nešťastník se podobá člověku, který si pro splnění svých nepřiměřených tužeb sáhne po vysoké půjčce. Nejdříve se raduje z toho, co si mohl takto pořídit, ale pak přijde vystřízlivění v podobě neúprosných pohledávek a úroků. Každý si umí představit, v jakých obtížích a nebezpečích by se paní Markéta ocitla, kdyby ji v tomto stavu překvapila smrt. V takové rozhodující situaci ďábel vynaloží všechno úsilí, aby mu jeho oběť už neunikla. Umí jí vylíčit její stav v takové hrůze, aby ji doslova utopil v zoufalství, které znemožňuje přístup k Božímu milosrdenství.
Tento konkrétní a docela současný případ je pro nás velkým vykřičníkem, jakým nebezpečím je pro křesťany jejich nevědomost. Každého odpovědného pracovníka v církvi by mělo doslova zděsit, čemu všemu tato žena v dobré víře věřila, a to měla za sebou klášterní internátní školu. Svou náboženskou nevědomostí neubližovala jen sama sobě. Domnívala se, jak velká dobrodiní neprokazuje lidem ve své „ordinaci“ i mimo ni, a teprve po letech pochopila, že si počínala jako šiřitelka smrtelné infekce. Velká odpovědnost před Bohem padá nejen na okultní zasvěcence, ale odpovědní jsou i kněží a katecheti, vydavatelé a křesťanská média a všichni ti, kteří se podíleli na jejich výchově a formaci. Při takovém stavu náboženského a teologického vzdělání se člověk vůbec nemůže divit, že polovina kněžíi věřících v Rakousku sympatizuje s vyhlášením stavu neposlušnosti, ke kterému vyzval bývalý vídeňský generální vikář. Tak jako ďábel režíruje mezi věřícími šíření okultismu, stejně režíruje i vzpouru kněží.
Týká se to jen Rakouska? Nedávno nás požádala jedna čtenářka, abychom v našem týdeníku uveřejnili seznam bludů. Vyprovokovalo ji k tomu kázání, na kterém slyšela, že reinkarnace neboli posmrtné převtělování skutečně existuje. Seznam takových tolerovaných bludů by vydal na celou knížku, ale kdyby taková knížka vyšla, myslím, že by se na nás sneslo velké hromobití.
O tomto nedobrém a velmi nebezpečném stavu v přípravě kněží, a tím také ve výchově a formování svědomí věřících však Ježíš promlouval k Mons. Ottaviovi Michelinimu již před 40 lety. Nedobrá žeň byla zasévána již před léty. Modleme se, aby Rok víry přispěl alespoň k tomu, aby budoucí generace byly ušetřeny současného zmatku ve věci tak podstatné pro naši spásu. V žádné rodině by neměl scházet katechismus kardinála Tomáška a Katechismus katolické církve (případně jeho vydání pro mladé) jako pramen trvalého studia. Nespoléhejte na větu „nevědomost hříchu nečiní“. Sama nevědomost je hřích.
(SVĚTLO, přeložil -lš)
Alexa Gaspariová
Bolestná cesta návratu - Markéta Armstorferová, mistryně reiki, se po létech bloudění vrací
Markéta Armstorferová (ročník 1952) měla dětství, jaké by si mnoho dětí přálo: láskyplný domov v krásném selském dvoře jižně od Salcburku. Rodina zde stále ještě bydlí: Markéta a její muž Martin, její rodiče, bratr a syn s rodinami. Domy jsou od sebe vzdáleny jen několik kroků. Dlouhou cestou údolím, kterou je dnes možno vykonat autem, absolvovala Markéta a její bratr dříve na sáňkách nebo na lyžích.
Čeká nás před svým domem. V její útulné kuchyni nic nepřipomíná léta, kdy intenzivně praktikovala reiki, esoterickou praxi, která se rozšířila do světa z Japonska začátkem 20. století. Cítíme se zde velmi dobře. Sympatická Rakušanka nám zcela uvolněně vypráví o svých zkušenostech s esoterikou. Ví, jak je její svědectví dnes důležité pro ty, kteří jsou v nebezpečí, že se do esoteriky zapletou. Protože jak je to snadné, tak je obtížné najít cestu ven.
Jako dítě ji rodiče vychovávali stejně jako bratra v tradiční katolické víře. Zvláště si vzpomíná na první svaté přijímání a vánoční svátky. Také v klášterní škole po skončení základní docházky se cítila dobře. Ale náhlá smrt babičky uprostřed školního roku představovala přerušení nádherného dětství. Měla babičku nesmírně ráda a v klášterní kapli při jejím pohřbu velice plakala a pocítila poprvé útěchu Matky Boží, které si postěžovala.
Toužila po vzdělání zdravotní sestry, ale rodiče ji poslali pracovat do továrny na obuv. Tam poznala brzy svého muže, v 17 letech s ním měla první dítě a v 19 letech se vdala. Pak přišli ještě další dva synové a rodina byla úplná. Její muž tehdy pracoval ve výrobně sýrů. Vypráví o něm jen to nejlepší. Je velmi laskavý a oblíbený i u tchána a tchyně. Ze tří synů, se kterými zůstala doma, mají jen radost. A málo starostí. Doma se provozuje hudba, ale také se společně modlí, chlapci každou neděli ministrují.
Dnes se Markéta domnívá, že kdyby její víra tehdy nebyla spíše jen povrchní, – Ježíš byl někde daleko v nebi – nebyla by začala studovat pečovatelství, aby naplnila svůj sen z mládí, ale raději by zůstala doma a pečovala o děti. Rodina tím přišla zkrátka. Manžel musel v zaměstnání těžce pracovat a nyní také vypomáhat v domácnosti. Peníze,které vydělávala jako pečovatelka, umožnily nyní splnit důležitá přání, jako nové auto, cesty o dovolených, krásné šaty, pěknější dům. Víra byla odstavena na vedlejší kolej...
Jelikož další léta poznamenal stres a více práce, měl to vynahradit „luxus“ a více „potěšení“. Ale manžel těžce onemocněl a lékaři si nevěděli rady s jeho
stavem, velkými bolestmi v celém těle. Velice ho také trápilo, že ho někteří lidé pokládali za simulanta. Tak se manželé vydali za hledáním různých alternativních léčebných metod a praktik. Ačkoliv to nepomáhalo, cítil se manžel alespoň spokojen, že ho léčitelé berou vážně. Různé nabídky posloužily k tomu, že se manželé začali učit metodám samoléčení.
Tak narazila Markéta na reiki, „léčebnou metodu“, která se po světě rozšířila z Japonska počátkem dvacátého století.
Co je to reiki? Má to být přijímání a předávání „univerzální životní energie“. K tomu je třeba znát jedno tajemství: učitel reiki zasvěcuje zájemce postupně do užívání určitých symbolů a slovních textů podobných mantře. Tím se pro praktikujícího otevírají „čakry“, něco jako kanály. Skrze ně vniká do těla
energie, kterou je možno předávat druhým. Markéta se během dvou let vypracovala až na mistryni reiki. Bylo jí řečeno, že nyní může přijímat božské symboly světla a božskou energii. Jeden tehdejší zážitek: „Byl to přechod od potůčku k vodopádu. Jakmile jsem pomyslela na symboly, byla ve mně síla... Cítila jsem, jak silně tato energie teče,“ napsala ve své knížce Cesta mého obrácení. Pronikala stále hlouběji do okultního světa, který slibuje fantastické síly, rozšíření vědomí, vyšší rozvoj a seberealizaci. Aniž to věděla, otevírala se doširoka démonickému světu. V esoterice je všechno šikovně smíšeno. Ježíš a Maria přitom slouží jen jako tažné spřežení.
A tak v její „ordinaci“, kde ošetřuje pacienty, je kromě masážního stolu také kříž a socha Panny Marie. Růženec, který tam visel, sloužil jako jiné esoterické pomůcky. Byly zde různé kameny naplněné reiki-silou, které se přikládaly pacientům. Nabízela i různé reflexní masáže a čištění aury.
U manžela zjistil jeden německý lékař těžké autoimunitní onemocnění: fibromyalgii. Proti nesnesitelným bolestem dostával opiáty, které mu spolu
s reiki praktikami, ke kterým ho Markéta přemluvila, dovolovaly usnout. Když odešel do důchodu, staral se o vnuky, zatímco babička navštěvovala další esoterické kurzy a semináře: jógu, traumatické semináře, astrální cesty,
channelling a meditace atd. Zdá se, že nevynechala vůbec nic. Přitom byla přesvědčena, že je stále hluboce věřící, a vyučovala v katolickém vzdělávacím středisku. Teprve později si uvědomila, že vlastně vůbec nechodí do kostela a že o církvi mluví špatně. Koná zvláštní posty: 50 dní žije jen o tekutinách a cítí se pak plná energie, o které se domnívá, že pochází od Boha. „Dnes vím: Satan je rafinovaný svůdce. Ale jeho taktiky jsem neznala...“A pak: „Člověk je do té energie tak zapleten jako do pavoučí sítě. Vůbec nemůže ven, je na ní zcela závislý a není schopen to překonat,“ popisuje tehdejší situaci.
K obratu došlo, když se přihlásila do hnutí hospiců, aby pomáhala umírajícím. Tam narazila na Anni, „anděla strážného“,kterého jí poslala Matka Boží.„Anni se totiž již dříve vymanila z esoteriky,“ vysvětluje. Anni v dalších letech svou novou přítelkyní vyvede opatrně z esoteriky. Její první pokus– seminář u profesora Ivančiče a cesta do Medjugorje, svědectví někdejších drogově závislých ve Večeřadle sestry Elvíry – nepřinesly žádný pozoruhodný efekt, protože síly, kterým Markéta dovolila vstoupit do své duše, se jen tak lehce nevzdaly. I když byla přesvědčena, že nic zlého nedělá, její svědomí se začalo pomalu ozývat. Po jednom semináři u P. Klementa Pilara, kam ji Anni zavedla, viděla Markéta konečně jasně: „Moje srdce se zcela otevřelo. Uvěmila jsem si, že to, co dělám, je hříšné. Ale ve hříchu jsem žít nechtěla.“ Písmo svaté to popisuje černé na bílém: Zbloudila. Zpovídá se a kněz nad ní vyslovuje modlitby osvobození, dávájí pomazání nemocných.
V červnu 2003 po další přednášce je připravena odevzdat svůj život Bohu. Vrátila se domů a řekla svému manželovi, že by chtěla skončit s reiki a léčením. Nyní ví, že je to s katolickou vírou neslučitelné. Tím však začala těžká doba, protože Nepřítel nechtěl jen tak opustit své pole.
Když chtěla esoterické symboly, mandalu a kouzelné květy odstranit, ozval se v ní hlas Zlého a řekl jí zcela zřetelně: „To je všechno lež. Pokračuj dále!“ „Slyšela jsem to ve dne, v noci. Na druhé straně tu byl Duch Svatý, který mi připomínal slova kněze,“ vypráví o svých velkých konfliktech. Stále více cítí, jak ji přijímá „druhá strana“, cítí jinou energii, kterou vlastně nechce přijmout.
Stále více přátel ji opouští. Neměla by přece jen pokračovat? Bohu díky, manžel stál na její straně. Spolu vykonali exercicie, kde nad nimi kněz pronesl modlitby uzdravení a osvobození. Další cesta do Medjugorje sice přinesla uzdravení vztahů v rodině jejího bratra – díky Markétině nadšení pro esoteriku totiž silně utrpěly – ale ďábelské útoky na Markétu pokračovaly ještě jeden celý rok: „I když jsem je nechtěla, byly symboly, mantry, energie a pokušení stále přítomné. Při zasvěcení do reiki otevírá bohužel člověk ďáblu dveře dokořán.“
Je stále rozpolcená. Nebyla strašně oblíbená a obdivovaná, dokud praktikovala reiki? A na druhé straně: Neodevzdala svůj život Bohu? Démonické síly a jimi zasetý egoismus jí ztěžovaly rozejít se s tím. Okrádaly ji o spánek, o radost z modlitby. Rozhovory s knězem na ni působily dobře, s výjimkou těch kněží, kteří byli sami v zajetí esoteriky, aniž to tušili. „Dnes je zcela zřejmé, že ďábel napadá osoby Bohu zasvěcené: kněze i manžely. Zlý nepřítel nenávidí všechno, co je zasvěceno Bohu, a napadá to.
Potřebujeme ustavičnou ochranu Ježíše a Matky Boží,“ dodává na základě svých zkušeností. Stále více trpí svou rozpolceností. Přemýšlím o tom, jak neuvěřitelně tvrdošíjné a panovačné mohou být tyto síly, když se jim člověk vědomě nebo nevědomě vydá a otevře. Zeptala jsem se, co bylo při obrácení nejtěžší.
„Přiznat si, že žiji v hříchu, tedy zlomit pýchu a stát se pokornou. Člověk nechce slyšet: »Žiješ ve hříchu!« – ten »druhý« nechce dovolit toto přiznání. Člověk žije jako pod závojem, který zastírá svědomí. Duše je zcela zamlžená. Proto je tak těžké přistoupit k Bohu a říci mu: »Chci, aby ses mě ujal, rozhoduj ty, nikoliv já!«“
Říká to přesvědčivě a pokračuje: „Opustit vlastní představy je těžké. Protože jsme pyšní, že si můžeme sami stanovit přikázání, a nedůvěřujeme Bohu a jeho pomoci, nemůžeme být otevření pro Boží lásku a uznat pravdu. Kdo je polapen esoterikou, nemůže dosáhnout svobody Božích dětí.“
Ve chvílích adorace v loretánském kostele – zde se cítí obzvláště chráněna – cítí stále častěji sílu Ducha Svatého a upevňuje se její důvěra v Boží pomoc. Mnoho času stráví při pomoci v hospici. U umírajících vnímá zvláště Boží blízkost. Poznává, že pro člověka je těžké všechno opustit.
Roku 2004 odjíždějí manželé spolu na dánské ostrovy. Zde se ještě jednou přihlásí pochybnost a rozpolcenost. Markéta upadne do těžké deprese. Nevidí žádné východisko. Když jde jednou na pláž, vykřičí svou bezmocnost Bohu: „Kde jsi, Bože, kam ses ztratil? Hledám tě, chci tě najít. Vstup konečně do mého života, pomoz mi z této temnoty! Vidíš přece, že už nemůžu dál...“
A tu se to stalo. „Bůh vstoupil do mého života. Vyplnil ve mně moji prázdnotu, do mého těla vstoupilo teplo, pocítila jsem lásku, kterou nejsem schopna popsat, žádný člověk na zemi by ji nemohl dát: proudila přímo do mého srdce a naplnila je. Pak se dostavil hluboký mír, který bych nevyměnila za nic na světě.“ Proměněná zůstala sedět na kameni: „Dnes vím, že to byl velký dar milosti mého obrácení. To bylo moje setkání s živým Bohem: vstoupil citelně do mého života.“ Od toho okamžiku je všechna reiki energie pryč, nemůže si vzpomenout na žádné symboly ani mantru. Všechno je vymazáno. Místo toho pociťuje sílu, která ji oživuje nekonečnou láskou a pokojem, velkou odevzdaností a vděčností. Tak, jak ji poznávám nyní po osmi letech, zdá se mi, že z toho daru nic neztratila.
Co bylo dále? „Po svém obrácení jsem nemohla dosti rychle odhodit všechno neužitečné. Na co jsem dřív byla tak hrdá, vše jsem cítila jako břemeno. Bůh mi dal poznat moje bůžky a modly. Cítila jsem se jako nové stvoření, znovu narozené z Ducha Svatého,“ shrnuje Markéta.
A co bylo s lidmi, kterým dala reiki proti jejich utrpení? „To nebylo ve skutečnosti žádné utrpení, co jsem léčila. Jsem si jista: Kdo si dává posloužit s reiki, utrpí mnoho duchovních škod. Energie odplyne a zbude duchovní závoj. Bolesti zad jsou snad pryč, ale zato přijdou deprese, duševní stavy a egoismus podle hesla: »Hlavně, že se vede dobře mně, pak se vede dobře i ostatním.« A především, esoterika neuznává žádnou pravdu ani vinu.
Esoterické síly pomáhají člověku jen potlačit, popřít bolesti a utrpení vlastní nebo druhých.“ „Já jsem v době reiki neměla žádné kříže. Nepotřebovala jsem je odstrkovat, zbavit se jich.“ Démon si volí lehké cesty. Všechno se jeví harmonické, krásné a lehké. Naopak Ježíš nám dává sílu kříže přijímat do svého života, aby ho proměnil. To je právě velké pokušení: nemít žádný kříž. A jak velký pocit moci má člověk, když si je v každé chvíli vědom, že může čerpat energii – i když z pochybných pramenů – a předávat ji druhým, které tak činí závislými. „Nikdy jsem se přitom za manžela ani za druhé nemodlila.“
Dnes se modlí za mnoho lidí, kterým předala reiki. Pomáhá také všem, kteří se po přečtení její knížečky hlásí, protože by se chtěli vymanit z pout esoteriky.
Ale to není lehké, jak sama zakusila. „Dokud si s mocí zlých duchů posluhujeme, vede se nám zdánlivě dobře. Zjistí to teprve, když se pokusí o osvobození. K tomu nutně potřebuje kněze a modlitby za uzdravení a osvobození. Ti, kteří ji dnes prosí o pomoc, mívají často strašné sny, zažívají, jak je obklopují hadi a ošklivá zvířata, nebo je obklopují démoni, kteří jim vyhrožují,“ poznává Markéta z jejich vyznání. Když tento boj vyhraje ten, kdo opustil církev, pak se do ní zase vrací.
A dnes? Dnes začíná svůj den v pět hodin na synově statku, kde pracuje ve stáji. „Tím chci plná radosti každý den děkovat Bohu za své obrácení a osvobození. Slyším přitom zpěv ptáků,“ vyznává s velkou radostí.
Nadále působí v hospici při doprovázení umírajících. Vypráví mi úžasné zážitky o radosti a pokoji s Bohem, jaký prožívají ti, kdo se loučí se životem.
Připisuje to dnes také přímluvě Matky Boží, které plně důvěřuje, a obrací se skrze ni na Ježíše se všemi kříži, duševními tělesným utrpením. „Pomáhá
mi všechno snášet a všechno mění v požehnání, jak mohu stále znovu konstatovat. Každý den si více uvědomuji, jakým darem je víra a důvěra v Pána, kterému můžeme odevzdat všechny starosti. Kdo najde víru, prožije umírání před smrtí a pak znovuzrození. Nemám vůbec strach z návratu do věčné vlasti. Žiji sice ráda, abych byla se svou rodinou, ale s budoucností si nedělám žádné starosti. Vím, že Ježíš je s námi každý den až dokonce časů. I když přijdou kříže, které pomáháme nést Pánu Ježíši, mohu cítit Boží lásku a jeho pokoj, který jsem v reiki nikdy nezažila.“
(VISION 2000 – 3/2012-Překlad -lš)
==========================================
NEJEN EZOTERIKA JE SATANOVA LÉČKA, I KULT TĚLA A FITNES CENTRA. SVĚDECTVÍ Z POLSKA:
o. Piotr Glas - Proroctvo - Iskra nezhasla, oheň tleje - Laici…
+++
A JAK NA TOM DNEŠNÍ LIDSTVO JE, SE DOZVÍME Z TOHOTO VIDEA. ROZHOVOR S PSYCHOANALITIKEM O MASOVÝCH VRAZÍCH.
Někteří lidé se prostě nikdy nezmění. Tvrdá realita, o které se…
Čtvrté výročí modlitebního tažení za záchranu českého národa
V listopadu 2008 jsme vyzvali čtenáře Světla a Zpravodaje Matice cyrilometodějské, abychom se všichni spojili k modlitebnímu tažení pod praporem sv. Václava, Pražského Jezulátka a všech českých kandidátů na svatořečení. Navrhli jsme společný úmysl:
• Za obrácení českého národa a návrat ke kořenům svaté víry. • Za dary Ducha Svatého pro českou církevní hierarchii, zasvěcené osoby a pracovníky sloužící v církvi. • Za moudrost pro politiky, aby neschvalovali zákony odporující zákonům Božím. • Za křesťanskou morálku pro osoby v oblasti podnikání, ekonomiky a financí, v oblasti kultury a umění. • Za pravdomluvnost, statečnost a čestnost pro pracovníky ve sdělovacích prostředcích. • Za lékaře a zdravotnický i ošetřovatelský personál, za zastavení potratů a všech praktik vedoucích k zabíjení nenarozených dětí.
• Za přijímání svátostí umírajícími a za duše v očistci. • Za naše rodiny a rody, za uzdravení rodových kořenů. • Za učitele, vychovatele, za čistotu dětí a mládeže, za návrat mravnosti. • Za všechny svázané a zotročené duše.
Na webových stránkách Matice cyrilometodějské s. r. o. www.maticecm.cz byl zveřejněn formulář seznamu lidí, kteří se po půlhodinách nepřetržitě budou modlit na tento úmysl.
Během krátké doby se seznam celý zaplnil a více než 700 věřících se od té doby bez přestávky modlí na tento úmysl. Hodně se jich modlí i mimo časový harmonogram, ve svých volných chvílích.
Touto cestou bychom chtěli všem těmto modlitebníkům poděkovat za jejich vytrvalost, zvláštětěm, kteří navíc nesouobtíže spojené s modlitbou v náročnou denníči noční dobu, kdy většina lidí už odpočívá. PánBůh zaplať za vaše oběti, posty, mše svaté, svatá přijímání, kající pobožnosti a večeřadla natento úmysl.
Za všechny modlitebníky, jejich rodiny a na jejich úmysl bude sloužena mše svatá na svátek sv. Ondřeje v pátek 30. listopadu 2012 v 18 hod. v Olomouci-Holici.I přes stálé projevy zla v našem národě, přes mnoho bolestí, jejichž kořenem je žitý ateismus, věříme, že Bůh nezapomíná na své tvorstvo a žádná z našich zbožných a pokornýchmodliteb nebude oslyšena. Vytrvejme tedy! Prosme a bude nám dáno, neboť náš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí! (viz Mt 7)
Redakce Světla
VIDEA S KNĚZEM DLOUHÁ KOLEM 20 MINUT:
