DOPIS SESTŘE 23.1.2025

Desatero přikázání

   DESATERO BOŽÍCH PŘIKÁZÁNÍ.

  První tři přikázání Boží vysvětlují lásku k Bohu, a další přikázání vysvětlují lásku k sobě a k bližnímu.
  Desatero nám dal Bůh nejen pro věčnou spásu, ale také  i  pro  pozemské  blaho  a  p r o   p o ř á d e k   v   l i d s k é   s p o l e č n o s t i.  Na silnicích se řidiči řídí silničními předpisy, aby nedocházelo ke kolizím a haváriím, i smrtelným.  O kolik lépe by bylo na světě, kdybychom všichni svědomitě plnili předpisy Boží, bez smrtelných hříchů!!!

           1.V JEDNOHO BOHA VĚŘITI BUDEŠ.
        2.NEVEZMEŠ JMÉNA BOŽÍHO NADARMO.
           3.POMNI, ČLOVĚČE, ABYS DEN SVÁTEČNÍ SVĚTIL.
        4.CTI OTCE SVÉHO I MATKU SVOU, ABYS DLOUHO ŽIV BYL A DOBŘE SE TI VEDLO NA ZEMI.
           5.NEZABIJEŠ!
        6.NESESMILNÍŠ!
           7.NEPOKRADEŠ!
        8.NEPROMLUVÍŠ KŘIVÉHO SVĚDECTVÍ!
           9.NEPOŽÁDÁŠ MANŽELKY BLIŽNÍHO SVÉHO!
        10.ANIŽ POŽÁDÁŽ STATKU JEHO!

MATOUŠ O ROZVODU V EVANGELIU.

19,3 Přistoupili k němu farizeové s úmyslem přivést ho do úzkých a zeptali se ho: „Může se člověk se ženou rozvést z jakéhokoli důvodu?“ On jim odpověděl: „Nečetli jste (v Písmu), že Stvořitel na začátku učinil (lidi) jako muže a ženu a prohlásil: 'Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své ženě a ti dva budou jeden člověk?' Už tedy nejsou dva, ale jeden. Co tedy Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“ Řekli mu na to: „Proč tedy Mojžíš nařídil dát ženě rozlukový list a rozvést se s ní?“ Odpověděl jim: „Mojžíš vám dovolil rozvod se ženou pro tvrdost vašeho srdce, ale na začátku to tak nebylo. Říkám vám: Kdo se rozvede se svou ženou z jiného důvodu než pro smilstvo a ožení se s jinou, dopouští se cizoložství.“ Učedníci mu řekli: „Když je to mezi mužem a ženou takové, je lepší se neženit.“ Odpověděl jim: „Všichni to nechápou, jenom ti, kterým je to dáno. Jsou totiž lidé k manželství neschopní už od narození a jsou k manželství neschopní, které takovými udělali lidé, a jsou konečně takoví, kteří se manželství sami zřekli pro nebeské království. Kdo může pochopit, ať pochopí!“

              1.PŘIKÁZÁNÍ: V JEDNOHO BOHA VĚŘITI BUDEŠ

                                     VÍRA - NADĚJE - LÁSKA:

                                                  V Í R A.

 
  VÍRA V BOHA: Slovo "věřím" znamaná: Uznávám za pravdu.
  Věřím v Boha znamená: Uznávám za pravdu všechno, co je od Boha. Víra je veliký dar, který Duch Svatý vlil do duše s milostí posvěcující. Tato křesťanská víra  je   n a d p ř i r o z e n á,  od Boha do duše vlitá schopnost, abychom ochotně a rádi uznávali za pravdu všechno,  co  Bůh  zjevil   a   čemu   u č í   k a t o l i c k á   C í r k e v.
  Za tento dar prosíme a děkujeme, prosíme o jeho zachování, proto se častěji modlíme vzbuzení víry - Credo.(Věřím v Boha...)

  V pravdy Boží máme věřit pevně, vytrvale, nebojácně a účinně. Pevně věří, kdo  n e p o c h y b u j e.
  Vytrvale věří, kdo se   n e d á   n i č í m   o d v r á t i t   od  svaté víry.
  Nebojácně věří ten, kdo  i   v e ř e j n ě   m l u v í   a   j e d n á   podle  svaté  víry  a  hrdě  se  hlásí  ke  Kristu a  k jeho Církvi.
  Účinně věří ten, kdo   v í r u   o s v ě d č u j e   d o b r ý m   ž i v o t e m.  "Ne každý, kdo mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, nýbrž ten,  k d o   p l n í   v ů l i  nebeského  Otce."(Matouš 7,21)

                                             Hříchy proti víře:
  Proti víře se prohřešuje ten, kdo ji lehkomyslně vydává v nebezpečí, kdo  dobrovolně   p o c h y b u j e   o   některé     p r a v d ě   v í r y,   kdo svou vinou v Boha   n e v ě ř í,  víru   z a p í r á   nebo  od  ní   o d p a d á.
  TĚŽKÉ HŘÍCHY: Bludařství, odpadlictví, atheismus.
  Kdo některé pravdě křesťanského náboženství tvrdošíjně věří jinak, než učí církev katolická, dopouští  se   b l u d a ř s t v í.
  Kdo odpadá od Církve, dopouští se  o d p a d l i c t v í.
  Kdo svou vinou v Boha vůbec nevěří, je nevěrec  neboli   a t h e i s t a.
  Tyto hříchy proti víře jsou   t ě ž k é.  Dále by bylo hříchem proti víře být ve víře  l h o s t e j n ý.  Člověk ve víře lhostejný říká:"Víra jako víra"..."Víra není hlavní věc"..."Každé náboženství je stejně dobré"...
  Je výslovně zapovězeno chodit na kázání a bohoslužby jinověrců, přijímat od nich svátosti. Jen v poměru k pravoslavným je to dovoleno za určitých podmínek. K jinověrcům se máme chovati s láskou bratrskou. Pro jejich víru jimi nepohrdáme, neposmíváme se jim a nepronásledujeme je. Byl by to hřích proti lásce k bližnímu. Proto praví svatý Augustin:"Bludy potírejte, bloudící milujte!" Kdo byl od malička vychováván v nepravé víře a pokládá ji pevně za pravou, nemá za to hřích,  d o k u d   n e p o z n á   VÍRU PRAVOU. (Pán Ježíš už se zjevuje nejen Muslimům, ale i Židům a volá je k sobě.)
 
                                                 N A D Ě J E.

  DOUFEJ V BOHA! Slovo "doufám" znamená: Čekám od někoho, že mi pomůže. Doufám v Boha, znamená: Pevně očekávám, že mi Bůh dá všechny prostředky k tomu, abych byl na zemi šťastně živ a pak věčně spasen. Mohu to očekávat s důvěrou,  protože   B ů h    t o   s l í b i l.  "On chce,  a b y   v š i c h n i   l i d é   b y l i   s p a s e n i."(I.Timoteovi 2,4)
 Je to veliký dar, který nám Bůh vlil do duše s milostí posvěcující   p ř i   s v a t é m   k ř t u.  Křesťanská naděje je  n a d p ř i r o z e n á,  od Boha vlitá schopnost do duše, kterou pevně,   s jistotou  a  s  hlubokým  vnitřním  přesvědčením  očekáváme   v š e c h n o,   co  nám  Bůh  slíbil  pro   z á s l u h y   J e ž í š e   K r i s t a.  Za tento dar vděčně děkujeme, prosíme za jeho upevnění a zachování. Proto se častěji modlíme vzbuzení naděje. "Ježíši v tebe věřím, v tebe doufám, tebe nade všechno miluji." Kdo takto v Boha doufá, má křesťanskou naději.
  Hřeší, kdo  spoléhá   j e n   n a   l i d s k é   s í l y   a  o  Boží  pomoc   n e p r o s í.
  Hřeší, kdo  spoléhá   j e n   n a   l i d s k é   s í l y   a  o  Boží  pomoc   n e p r o s í.
  Hřeší, kdo se  o p o v á ž l i v ě   spoléhá  a  říká:"Bůh je milosrdný, nemusím se o nic starat, nemusím se bát jeho trestů,  p o l e p š í m   s e   a ž   p o z d ě j i."
  Hřeší proti naději, kdo v Boha nedůvěřuje a zoufá si:"Bůh mi nemůže pomoci."  "Bůh mi nemůže odpustit."                       Člověče přičiň se a Bůh ti požehná. Když je nouze nejvyšší, pomoc Boží nejbližší.

                                                  L Á S K A.

  Slovo "miluji" znamená: Mám zalíbení v tom, koho mám rád, a  proto   c h c i   j e m u   j e n   d o b r o.
  Slovo MILUJI BOHA, znamená: Mám zalíbení v Bohu, proto chci jeho   č e s t   a   s l á v u   a   p r o   n ě h o   miluji sebe a všechny ostatní lidi jako   d ě t i   B o ž í.
  Láska  k  Bohu  je   v e l k ý   d a r,  který nám Bůh vlil do duše s milostí posvěcující  p ř i   s v a t é m   k ř t u.  Kdo miluje Boha proto, že Bůh je nejvýš dobrý, dokonalý a lásky hodný,  m á   L Á S K U   D O K O N A L O U.
  Kdo miluje Boha jen pro dobro, které od něho má, nebo očekává,  m á   L Á S K U   N E D O K O N A L O U.
  K D O   M I L U J E   B O H A   N A D E V Š E C K O,  váží si Boha víc   n e ž   v š e h o   n a   s v ě t ě   a  je  hotov  se  všeho raději vzdát než těžkým hříchem   z t r a t i t   j e h o   l á s k u !
  Kdo se prohřešuje proti lásce k Bohu? Ten, kdo  je  k  Bohu   l h o s t e j n ý,  kdo o Boha a Boží záležitosti  n e s t o j í   a  kdo  jeho přikázání   l e h k o m y s l n ě   p ř e s t u p u j e.
  Pán Ježíš praví: "Kdo mé příkazy zachovává, ten mne miluje."(Jan 14, 21) "Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mne hoden."(Matouš 10,37) Tím, že budeš vždy věrně zachovávat všechna přikázání Boží i církevní, ukážeš, že Boha opravdu miluješ. Ukazuj proto Bohu činem, jak ho miluješ.

                                            Ú C T A   K   B O H U.

  Jen Bohu se  k l a n í m e,  protože je náš Stvořitel, nejlepší Otec a nejvyšší Pán.
  Úctu Bohu prokazujeme zvláště  v n i t ř n í   m o d l i t b o u.  Poněvadž mu náležíme s duší i  s   t ě l e m,   jsme povinni ctít ho i zbožnými úkony,  k l a n ě n í m,  p o k l e k n u t í m.
  Nejvíce se Bohu  projevuje  úcta   o b ě t m i.  Boha máme ctít nejen soukromě a jednotlivě, ale i veřejně a společně. Čím je obětní   d a r   dokonalejší, tím je oběť cennější. Proto byly společné služby Boží předepisovány už ve Starém zákoně, kde se obětovala zvířata a jejich krev Bohu za naše hříchy. Dnes  obětujeme   p ř i   m š i   tu nejdokonalejší oběť - Ježíše krista.
  Kdo se prohřešuje proti úctě Boží? Kdo   z a n e d b á v á   modlitbu,  v ě d o m ě  je při ní roztržitý, kdo se   n e m o d l í   v   t ě ž k é m   p o k u š e n í,  kdo se k Bohu nemodlí z lhostejnosti alespoň ráno a večer.
  Kdo proti Bohu   r e p t á,  kdo Boha  p o s u z u j e,  kdo proti Bohu a Božímu pořádku na světě mluví  n e u c t i v ě   a s tím, co Bůh nařídil nebo zařídil,  n e n í   s p o k o j e n.

  Neúctu k Bohu projevuje i ten,  kdo  se  dopouští   p o v ě r y.  Kdo například věří, že pátek, nebo číslo 13 jsou nešťastné,  kdo věří, že bude zdráv, nezranitelný a šťasten, dokud má u sebe jisté věci (talismany), kdo věří, co mu kdo hádá z ruky, karet nebo hvězd.(věštění) Ani snům se nemá věřit, nejsou-li to sny  n a p o m í n a j í c í   člověka, aby konal pokání anebo vykonal skutek Bohu milý.

  Zvlášť   n e b e z p e č n ý   h ř í c h  je,  když někdo vyvolává duchy, aby zjevily skryté věci - spiritismus.        
Z dopuštění  Božího by se to mohlo stát s pomocí   z l é h o   d u c h a,  jenž může přeludem nebo skutečně všelicos způsobit, co  převyšuje   l i d s k é   s í l y !  Návštěva spiritistických kroužků  působí  t ě ž k é   d u š e v n í   p o r u c h y   a  podrývá   s v a t o u   v í r u !  Proto Církev přísně zapovídá věřícím se jich účastnit.

  Uráží Boha ten, kdo se dopouští   s v a t o k r á d e ž e !  Kdo zneužívá osoby,  místa  nebo  věci Bohu zasvěcené  a  kdo  p ř i j í m á   n e h o d n ě   n ě k t e r o u   s v á t o s t.  Jsou to: posvěcené osoby - kněží, řeholníci; posvěcená místa - kostel, hřbitovy; posvěcené věci - bohoslužebné předměty, obrazy, sochy, růžence, medailóny, zvony, varhany, posvátné pomníky.(Kříž u cesty, kaplička..)

  Hrubě a surově jedná ten, kdo svévolně   r u š í   s l u ž b y   B o ž í.  O velké mravní zpustlosti by svědčilo, kdo by  zlomyslně poškodil nebo jinak zneuctil místa nebo věci Bohu zasvěcené. Když se toho hříchu dopustil babylonský král Baltazar,  tím, že zneuctil bohoslužebné poháry k pití na své hostině, ukázal se na stěně "prst Boží" a napsal na stěnu:"Mené, mené, tekel ú-parsín". Král dal zavolat Daniela a ten mu vše vysvětlil:"Toto je výklad těch slov: Mené - Bůh sečetl tvé kralování a ukončil je. Tekel - byl jsi zvážen na vahách a shledán lehký. Peres - tvé království bylo rozlomeno a dáno Médům a Peršanům."

  MODLÁŘSTVÍ: se dopouští lidé, kteří  u c t í v a j í   s t v o ř e n é   v ě c i,  jako Boha. Tak se pohané klanějí slunci, hvězdám, stromům, ba i zvířatům. To je modlářství.
 Modlářům  se  podobají  ti,  kteří v í c e   n e ž   B o h u   s i   h l e d í   m a j e t k u !  Ve Starém zákoně bylo zakázáno Židům zhotovovat sochy a obrazy, že by po způsobu pohanů jim vzdávali božskou úctu. Od doby Nového zákonu tento zákaz přestal, poněvadž nebezpečí takového modlářství už nehrozí. Neklaníme se sochám a obrazům, ale jedině Bohu. Jeho dobrotu a moc oslavujeme v osobách  a  činech  světců,  j e ž   n á m   s o c h y   a   o b r a z y   ž i v ě   p ř i p o m í n a j í.

       2.PŘIKÁZÁNÍ: NEVEZMEŠ JMÉNA BOŽÍHO NADARMO.

  Z úcty píšeme slovo Bůh s velkým "B" a užíváme toho jména jen když se modlíme nebo když vážně o Bohu mluvíme.
  Stejně užíváme i jména Ježíš Kristus, jméno Matky Boží Panny Marie, svatého Josefa i ostatních svatých.
  Nikdy nevoláme lehkovážně:"Ježíši, Maria, Josef!"
  Je však pěkný zvyk říkat::"Pán Bůh zaplať." "Pán Bůh požehnej." "S Pánem Bohem." "Bůh vás potěš." "Pomáhej Pán Bůh." "Dá-li Pán Bůh." "Chvála Bohu." "Pochválen buď Ježíš Kristus a Panna Maria."
  Z b o ž n é   a   d ů v ě r n é   vyslovení  jména  Božího  a  svatých  je   n e j k r a t š í   m o d l i t b a.

  Mluvíme uctivě nejen o Bohu a svatých, ale také o všem, co je posvátné. V kostele při bohoslužbách slyšíme slovo "sakramentum", to znamená "svátost" a nebo slovo "krucifix", to znamená "ukřižovaný". Jsou  to   s l o v a   p o s v á t n á, proto se nemají zneužívat.

  Když někdo vyslovuje jméno Boží nebo svatých v hněvu a přitom ještě přeje někomu něco zlého, dopouští se   p r o k l í n á n í   neboli   k l e n í.

  R o u h á n í   se  dopouští ten, kdo mluví nebo píše   p o s m ě š n ě   o  Bohu, o světcích, anebo posvátných věcech.
  Kdo potupně napodobuje posvátné obřady nebo se chová potupně k posvátným věcem, dopouští se také   r o u h á n í. 
  ROUHÁNÍ JE  V E L M I   T Ě Ž K Ý   H Ř Í C H !  Ve Starém zákoně se rouhání trestalo smrtí. Podnes   se   s t á v á,
  že Bůh tento hřích někdy i náhle trestá. "Nemylte se, Bůh se nenechá posmívati."(Galatským 6,7)
  Pokaždé, když uslyšíš někoho vyslovovat jméno Boží nadarmo, napomeň ho.
  Odpros Pána Boha za tuto urážku tichou modlitbou:"Budiž jméno Páně pochváleno."

                       Přísaha a slib.

  K Ř I V Á   P Ř Í S A H A   J E   V E L M I   T Ě Ž K Ý   H Ř Í C H !  Protože Bůh je nejvýš pravdomluvný a takovou přísahou se volá za svědka lži. O křivé přísaze Bůh praví:"Do domu člověka, jenž přísahá křivě,   p ř i j d e   k l e t b a   a   u s a d í   s e   v   d o m ě   j e h o,  stráví jej s dřevem i s kamením."(Zachariáš 5,4)
  Kdo přísahá, že učiní  n ě c o   n e d o v o l e n é h o,   nesmí to učinit, protože by to byl závazek hříšný a dopustil by se   d a l š í h o   h ř í c h u !

  Slovo "PŘÍSAHÁM" znamená: "Beru Boha za svědka, že mluvím pravdu nebo že chci splnit, co slibuji.
  Slova "SLIBUJI BOHU" znamenají:"Zavazuji  se  pod   h ř í c h e m,  že vykonám..., k čemu nejsem jinak povinen."
  Přísaha se vykonává různým způsobem, např:"Bůh je můj svědek." "Jako je Bůh nade mnou." Slavnostně se přísahá pod křížem u soudu, nebo na Bibli.

  Před oltářem při oddavkách  se   p ř í s a h á   slovy:"K tomu mi dopomáhej trojjedinný Bůh, Otec, Syn a Duch Svatý. Amen."

  Posvátný slib je, jestliže se k němu člověk zaváže pod hříchem. Jestliže se k tomu nezavázal pod hříchem, je to jen předsevzetí.
  Posvátný slib zavazuje jako smlouva.
 Neváže  s l i b   v y n u c e n ý,  nebo  za druhého učiněný. Děti nejsou vázány sliby rodičů nebo opačně, ani potomci slovy předků.
  Proto si dobře rozmysli, než Bohu něco slíbíš, zdali to také budeš moci splnit! Poraď se se zpovědníkem.
  Biskup může z důležitých příčin posvátný slib (manželský) prominout anebo změnit v lehčí. Prominutí některých slibů je vyhrazeno Svatému Otci.
 

   3.PŘIKÁZÁNÍ: POMNI, ČLOVĚČE, ABYS DEN SVÁTEČNÍ SVĚTIL!
 Již ve Starém zákoně byl jeden den v týdnu zasvěcen Bohu. Byla to sobota.  V  Novém  zákoně,  již  od  dob  apoštolských   N E D Ě L E,  protože v neděli Ježíš   v s t a l   z   m r t v ý c h   a   v   neděli   seslal   D u c h a   s v a t é h o.
  Neděli světíme tím, že  se   z ů č a s t n í m e   c e l é   m š e   s v a t é   a   n e k o n á m e   nepotřebné  všední   p r á c e.
  Být v den sváteční na mši svaté   j e   p o v i n e n   k a ž d ý   k ř e s ť a n   p o   s e d m é m   roce  svého  věku.
  Mimo mši svatou je v den sváteční žádoucí, abychom přijali svátosti, abychom šli případně  na služby Boží i odpoledne  a   k o n a l i   m i l o s r d n é   s k u t k y.(návštěva nemocných, opuštěných a potřebných lidí)
  Stejně jako neděli světíme   i   z a s v ě c e n é   s v á t k y.  Jsou to:
     Narození Páně - 25.prosince
   Oktáva narození Páně - Nový rok 1.ledna
     Zjevení Páně neboli svatých Tří králů - 6.ledna (Vánoční svátky)
   Hod Boží velikonoční neboli Velká neděle - (velikonoční svátek - pohyblivé svátky, jsou bez datumu)
     Nanebevstoupení Páně -
   Hod Boží svatodušní -
     Svátek Božího těla -

  Zasvěcené svátky Panny Mari, Boží Matky jsou:
     Svátek jejího Neposkvrněného početí - 8.prosince
   Nanebevzetí Panny Marie - 15.srpna

  Zasvěcené svátky svatých jsou:
     Svatých apoštolů Petra a Pavla - 29.června
   Cyrila a Metoděje - 5.července
     Všech svatých - 1.listopadu

                                                   MŠE SVATÁ.

  Druhé přikázání církevní nařizuje:"Buď v neděle a zasvěcené svátky  z b o ž n ě   n a   c e l é   m š i  svaté.
  Být zbožně na mši svaté znamená: Být tam z úcty k Bohu, chovat se při ní   u c t i v ě   a  sledovat   p o z o r n ě,   co se   n a   o l t á ř i    k o n á.   Má být  ve   s l u š n é m   o d ě v u   a   n e r u š i t   ostatní přítomné. Nejlépe, když se modlíme příslušné modlitby a zbožně zpíváme písně ke mši svaté.
  K D O  BY   D O B R O V O L N Ě   Z A N E D B A L   C E L O U   M Š I   SVATOU,  NEBO  HLAVNÍ  JEJÍ  ČÁST - PROMĚŇOVÁNÍ,   M Ě L   B Y   T Ě Ž K Ý   H Ř Í C H.
  Omluven je ten, kdo je nemocen, kdo je neodkladně zaměstnán (má službu v nemocnici, pomáhá při neštěstí, opatruje malé dítě nebo nemocného), nemá se jak dostat na mši pro špatné počasí, (náledí, krupobití, bouřky, nemá spojení dopravní). V takovém případě může alespoň poslouchat mši v rádiu, televizi, nebo se modlit pobožnost ke mši svaté. (v kancionálu)
  V některých kostelích je možnost navštívit mši svatou v sobotu s nedělní platností.(při turistice a výletech)

                                                 SVÁTEČNÍ KLID.

  Bůh je náš nejlepší Otec. Chce,  aby  si  člověk  odpočinul  a   n e v y č e r p a l   předčasně  své  životní   s í l y.
  Zároveň chce, aby měl každý dost  č a s u   p e č o v a t   o   s p á s u   s v é   d u š e.
  S v á t e č n í   k l i d   má  trvat  c e l ý   d e n,  od půlnoci do půlnoci.
  Sváteční klid je také důležitý   p r o   u t u ž o v á n í   r o d i n y.
  Z nutné potřeby se smí s církevním povolením v den sváteční konat všední práce z nutné potřeby: sklidit úrodu za trvalé nepohody, pomáhat při neštěstí (Hasiči, záchranáři..), konat práce, které nelze přerušit bez značné škody.
  "Jaký tvůj den nedělní, takový den   p o s l e d n í." "Neděle bez mše svaté - celý týden bez Božího požehnání."
  Pamatuj, že všechny tvé  m o d l i t b y   bez  mše svaté   n e m a j í  nikdy takovou   c e n u,  jako když se zbožně účastníš mše svaté. Proč? Při mši svaté Pán Ježíš spojuje tvé modlitby   s e   s v o u   o b ě t í,  a  proto  právě při mši svaté můžeš nejvíce Boha chválit,  jemu  děkovat,  jej   u s m i ř o v a t  a  všechno   p o t ř e b n é   si  od  něj   v y p r o š o v a t.



      4.PŘIKÁZÁNÍ BOŽÍ: CTI OTCE SVÉHO I MATKU SVOU...

  Čtvrtým přikázáním Bůh poroučí, aby děti své rodiče   c t i l y,   m i l o v a l y   a   p o s l o u c h a l y.

                                           Povinnosti dětí k rodičům.
  Dobré dítě prokazuje svou úctu rodičům tím, že je zdraví, prosí, děkuje jim a blahopřeje k narozeninám, jmeninám  a   m l u v í   o   n i c h   u c t i v ě.
  R O D I Č Ů M   N Á L E Ž Í   Ú C T A,  I   K D Y Ž   S N A D   N Ě K D Y   C H Y B U J Í.
  Svou lásku ukazuje dobré dítě rodičům tím, že je nermoutí a nehněvá, pomáhá jim v práci  a   n e d o s t a t k u,  v nemoci a ve stáří, s radostnou vděčností jim   o d v á d í   p o v i n n é   d á v k y  a  pamatuje na ně i po smrti modlitbou a mší svatou.
  "Synu, zastaň se ve stáří otce svého a nezarmuť ho po celý život jeho. Zeslábne-li na rozumu, měj slitování a nepohrdej jím. A nezapomínej na bolest matky své!"(Sirachovec 3,14-15 a 7, 29)
  Svou poslušnost ukazuje dobře vychované dítě tím, že poslouchá na první rozkaz s jasnou tváří  a  b e z   o d m l u v.  Tak byl oddán Pán Ježíš jako dítě v Nazaretě své Matce a pěstounu Josefovi. Svému nebeskému Otci byl poslušen až k smrti na kříži.  P O S L U Š N O S T - P R V N Í   C T N O S T !

  HŘÍCH proti čtvrtému přikázání má ten, kdo se za rodiče nemodlí, v potřebách jim nepomáhá, kdo jejich napomenutí, výstrah a  rozkazu nedbá, kdo se na ně hněvá, hrubě se k nim chová, zle o nich mluví a za ně se stydí.

  POŽEHNÁNÍ RODIČŮ: Když žehná otec nebo matka dětem z plna srdce, je to   ú č i n á   m o d l i t b a   o  Boží  požehnání.

  POVINNOST RODIČŮ K DĚTEM: Rodiče jsou povinni pečovat podle svých sil o výchovu svých dětí mravní, tělesnou, náboženskou i občanskou.

                                          Poslouchej státní úřady.
  Státní úřady: Bůh, neviditelný Pán světa a celého vesmíru, vládne všem lidem. Viditelně nechává vládnout místo   s e b e   j i n é. 
  V rodině se dává zastupovat otcem a matkou.
  Ve státě se dává zastupovat vládou a státními úřady. Svatý apoštol Pavel proto napsal:"Každý ať je poddán nadřízeným vrchnostem,  n e b o ť   n e n í   v r c h n o s t i,  l e d a   o d   B o h a !..Proto kdo se vzpírá vrchnosti,  z ř í z e n í   B o ž í m u   s e   v z p í r á...Dávejte tedy všem, čím jste povinni: Komu daň,  t o m u   d a ň;  komu clo,  t o m u   c l o;  komu úctu, tomu úctu;  komu čest, tomu čest."(Římanům 13,1-7)

  Povinnosti ke státu: Občané jsou povinni svému státu   p l a t i t   d a n ě,   konat vojenskou povinnost, (ta už je zrušena)  a   v o l i t   d o b r é   p o s l a n c e.

  HŘEŠÍ tedy, kdo státu  o d p í r á  spravedlivé   d á v k y   a   povinné   s l u ž b y.

  Zákonnému presidentu a jeho vládě jsme povinni zachovávat úctu, věrnost a poslušnost. Věrnost ukládá, abychom plnili služební sliby a úřední povinnosti.

 HŘÍCHEM proti věrnosti je zrada, vzpoura  a   z p r o n e v ě r a !

  Pán Ježíš řekl Pilátovi:"Neměl bys žádné moci nade mnou, kdyby ti nebyla dána shůry."(Jan 19,11) Tedy podle slov samého Pána Ježíše mají představení svou moc od Boha. Podle toho musíme také o nich smýšlet, k nim se chovat a podle toho jednat.
Správní katoličtí křesťané proto vždy byli, jsou a budou  n e j l e p š í   o p o r o u   s t á t u.

     MILUJ BLIŽNÍHO SVÉHO JAKO SEBE SAMÉHO.

  Kdo je tvůj bližní? Náš bližní je   k a ž d ý   č l o v ě k,  přítel i nepřítel.  Všichni lidé jsme jako   j e d n a   r o d i n a, neboť máme jednoho praotce Adama a jednu pramáti Evu.
  Pán Ježíš vybízí k lásce k bližnímu slovy:"Přikázání nové vám dávám, abyste se  n a v z á j e m   m i l o v a l i,   jako  já  jsem  miloval  vás."(Jan 13,34)
  V Novém zákoně se stává přikázání lásky novým přikázáním v tom smyslu, že vzorem této lásky  má  nám  být  sám  Pán  Ježíš,  k t e r ý   z a   n á s   o b ě t o v a l   i   s v ů j   ž i v o t.

  Jsme   p o v i n n i   mi l o v a t   v š e c h n y   l i d i   bez  rozdílu rasy a národnosti.
  Více máme milovat lidi, kteří nám jsou bližší rodem - příbuzní, vírou, dobrodiním nebo přátelstvím, členové vlastního národa.
  
  Kdo miluje svůj národ, hlásí se k němu, zůstává mu věrným, váží si mateřské řeči, otcovské země a národních památek.
  Hledí poznat dějiny svého národa, hájí jeho práva, přispívá na jeho potřeby a modlí se zaň.
  Hledí národu prospět  p o c t i v o u   p r a c í   v  povolání.
  HŘÍCHEM  by  bylo  vlastní   n á r o d   zradit,  tupit  a   p o š k o z o v a t.
  HŘÍCHEM  je  však také záští a utiskování, výsměch a pohrdání  p r o t i   národu   d r u h é m u !

  Láska k bližnímu se má projevovat také   z d v o ř i l ý m   j e d n á n í m   ústně  i  písemně.
  Zdvořilý neuráží a není na obtíž, uctivě oslovuje a zdraví, prosí a děkuje, je ochotný, poslouží, omluví se, když pochybí.
  Je způsobný, šetrný a srdečně přívětivý.
  Je soucitný k lidem starým, postiženým tělesnou vadou a jinak ubohým.
  "Před šedivou hlavou povstaň a cti osobu starcovu," napomíná Písmo svaté.(III.Mojžíšova 19,32)
  O dobrém chování hledí se poučit na příkladě druhých a z knih o společenském chování.
  "Vaše laskavost budiž známa všem lidem."(Filipským 4,5)

                                              Milosrdné skutky.
  Bližnímu prokazujeme lásku zvláště milosrdnými skutky. "V pravdě pravím vám: Co jste učinili jednomu z nejmenších těchto   m ý c h   b r a t ř í,  m n ě   j s t e  t o   u č i n i l i", praví Pán Ježíš.(Matouš 25,40)

  Skutky tělesného milosrdenství: sytit hladové, napájet žíznivé, do domu přijímat pocestné, odívat chudé, navštěvovat nemocné, osvobozovat zajaté, pohřbívat mrtvé.
  Skutky duchovního milosrdenství: napomínat hřešící, učit nevědomé, dobře radit pochybujícím, těšit zarmoucené,  trpělivě   s n á š e t   k ř i v d y,  ochotně   o d p o u š t ě t   tomu, kdo vám ublíží,  m o d l i t   se  za živé i za mrtvé.

  Účelněji je možné konat dobré skutky v dobročinném sdružení. (Katolická CHARITA)
  Svatý Augustin řekl:"Nemáme si přáti, aby byli bídní, abychom mohli konat milosrdné skutky. Přičiň  se  však,  a b y   b í d n ý c h   n e b y l o."  Tato slova svatého Augustina ukazují, že máme pracovat na takovém uspořádání lidské společnosti,  o takový společenský   ř á d,  k t e r ý   o d s t r a ň u j e   p ř í č i n y   l i d s k é   b í d y   a   d á v á   m o ž n o s t   l i d s k y   d ů s t o j n é h o   ž i v o t a   v š e m   l i d e m.

  "A l m u ž n a   vysvobozuje od všelikého hříchu a nedopouští, aby duše přišla do temnot." (Tobiáš 9,11)
  Vykonej každý den aspoň jeden skutek milosrdenství. Čiň tak v milosti posvěcující a nashromáždíš si největší poklady - skutky záslužné   p r o   n e b e   a  vyšší stupeň   v ě č n é   r a d o s t i.
  Pán Ježíš řekl:"Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději..kradou. Ukládejte si  p o k l a d y   v   n e b i,  kde je neničí mol ani rez, a kde je zloději...nekradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce."(Matouš 6,19-21)


                                          Milujte své nepřátele.
  Pán Ježíš řekl:"Milujte své nepřátele, dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí a modlete se za ty, kteří vás pronásledují a pomlouvají, abyste byli   d ě t m i   s v é h o   n e b e s k é h o   O t c e,  jenž velí svému slunci vycházeti na dobré i na zlé a déšť sesílá na spravedlivé i nespravedlivé."(Matouš 5,44-45)

  NEMSTI SE: Právo trestat křivdu má jenom Bůh a k tomu oprávněný úřad.
  ODPUSŤ A SMIŘ SE: K odpuštění nás Pán Ježíš vybízí v modlitbě Otče náš:.."a odpusť  nám  naše  viny, jako i  my   o d p o u š t í m e   n a š i m   v i n í k ů m.."  "Slunce nezapadej nad hněvem vaším!" (Efeským 4,26)

  DOBŘE ČIŇ I NEPŘÍTELI: Říká se:"Kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem."
  "Lační-li nepřítel tvůj, dej mu najíst; a žízní-li, dej mu napít...nenech se přemoci zlem,  a l e   p ř e m á h e j   z l o   d o b r e m." (Římanům 12,20-21)
 
  Pokoj v rodině, se sousedy, v obci, ve státě a mezi všemi národy je podmínkou   k r á s n é h o   s o u ž i t í,  síly, požehnání Božího a pokoje věčného. "Žijte v pokoji a Bůh pokoje a lásky bude s vámi!" (II.Korintským 13,11)

  T Ě Ž K É   H Ř Í C H Y.

  HŘÍCH je vědomé a dobrovolné přestoupení Božího zákona. Těžký hřích je pro člověka největším zlem, protože ho zbavuje milosti posvěcující   s e   v š e m i   z á s l u h a mi   p r o   n e b e   a   u v a l u j e   n a   n ě h o   t r e s t y   B o ž í   č a s n é   i   v ě č n é !!!
  Přirozené následky hříchu jsou: nepokojné svědomí, škoda, nemoc, hanba, nedůvěra u lidí, nepořádek v rodině a ve společnosti, nespokojenost, někdy pokuta a vězení.
  Daleko horší následky má hřích pro duši, pro život nadpřirozený, zvláště  T Ě Ž K Ý   H Ř Í C H !
  O tom, kdo je v těžkém hříchu, platí slova:"Máš jméno jako bys žil, ale jsi mrtev."(Zjevení 3,1)
  Kdo je v hříchu těžkém, je mrtev pro nebe. Proto  mu  také  říkáme   h ř í c h   s m r t e l n ý.
  Když se někdo častěji dopouští téhož hříchu, pak se ten hřích stává jeho zlým návykem. Jestliže některý zlý návyk tak zesílí, že se člověk stává jeho otrokem, (alkohol, sex, drogy..) pak z toho vzniká   n á r u ž i v o s t.  Kdo při tom odpírá milosti Boží,  n e c h c e   s e   p o l e p š i t  a  pokračuje dále v těžkém hříchu, stane se zaslepeným, zatvrzelým hříšníkem   a   k o n e c   t a k o v é h o   b ý v á   h r o z n ý.
  Největším nebezpečím lehkých hříchů je, že Bůh může ubrat milostí  a  následkem toho je člověk   m é n ě   c h r á n ě n   p ř e d   t ě ž k ý m   h ř í c h e m.

  HŘÍCHY DO NEBE VOLAJÍCÍ: 1.ÚMYSLNÁ VRAŽDA (potrat, poprava, sebevražda);
         2.SODOMSKÝ HŘÍCH A SMILSTVO (SEX BEZ POSVĚCENÍ MANŽELSTVÍ=VOLNÁ LÁSKA)
     3.UTISKOVÁNÍ CHUDÝCH LIDÍ, VDOV A SIROTKŮ; (OBÍRÁNÍ STARÝCH  LIDÍ  O  DŮCHOD)
              4.ZADRŽOVÁNÍ NEBO UJÍMÁNÍ MZDY DĚLNÍKŮM. (NESPRAVEDLIVÉ ROZDĚLENÍ PENĚZ VLÁDOU=HRABÁNÍ PRO SEBE)

  HŘÍCHY PROTI DUCHU SVATÉMU: Jsou to hříchy, které zcela zvláštním způsobem odporují milosti Ducha Svatého, a proto obyčejně   z a m e z u j í   o b r á c e n í   h ř í š n í k a.
  Jsou to: 1. hřešit úmyslně na milosrdenství Boží - lidé před potopou;(Žít ve hříchu a spoléhat se na to, že mi Bůh stejně odpustí a nenapravit se.)
           2. zoufat nad milosrdenstvím Božím - Jidáš nevěřil, že mu Ježíš odpustí a spáchal sebevraždu;
           3. odpírat poznané křesťanské pravdě - Židé za časů Pána Ježíše;(Falšovat Evangelium)
           4. nepřát a závidět bližnímu Boží milosti - Kain; farizeové
           5. mít zatvrzelé srdce k spasitelnému napomínání - faraon v Egyptě neposlechl Boha ani po četných znameních;
           6. setrvat v nekajícnosti až do smrti - lotr po levici Pána Ježíše na kříži.

  CIZÍ HŘÍCHY jsou hříchy, na kterých je účasten ještě někdo jiný.
  CIZÍHO HŘÍCHU SE DOPOUŠTÍ: 1. kdo jinému ke hříchu radí;
                             2. kdo jinému hřích přikazuje;
                             3. kdo k hříchu druhého svoluje;
                             4. kdo k hříchu jiného navádí;
                             5. kdo k hříchu jiného mlčí;
                             6. kdo hřích jiného netrestá, ač je k tomu povinen;
                             7. kdo bere podíl na hříchu jiného;
                             8. kdo hřích jiného vychvaluje;
                             9. kdo hřích jiného hájí.

  I ty vždy pamatuj! Raději zemřít, než těžce zhřešit!
  A kdybys byl tak nešťasten, že bys přece jen upadl do těžkého hříchu, ihned  v z b u ď   d o k o n a l o u   l í t o s t   nad  tímto  hříchem,  co  n e j d ř í v e  jdi   k e   s v a t é   z p o v ě d i   a  v  budoucnosti buď opatrnější!!!

         5.PŘIKÁZÁNÍ BOŽÍ: NEZABIJEŠ.

  Pátým přikázáním Bůh zapovídá svévolně škodit  s o b ě   č i   j i n é m u   na  těle  nebo  na  duši!!

  HŘÍCH má, kdo bez potřeby vydává v nebezpečí své zdraví nebo život (NEBEZPEČNÉ SPORTY, KDE RISKUJE SVŮJ ŽIVOT BEZDŮVODNĚ.)  a  kdo  si   ž i v o t   b e r e ! (SEBEVRAH, KDO SOUHLASÍ S EUTANÁZIÍ)
  HŘÍCH MÁ, kdo bez potřeby vydává v nebezpečí zdraví nebo život jiného, kdo jej úmyslně zabije, nebo zraňuje a kdo jej bezprávně usmrcuje. (POTRAT, POPRAVA, EUTANÁZIE-USMRCENÍ NA VLASTNÍ ŽÁDOST.)
 
  SRDCEM SE PROHŘEŠUJE PROTI PÁTÉMU PŘIKÁZÁNÍ, kdo se na bližního   h n ě v á,  z á v i d í   m u   n e b o   n a   n ě h o   ž á r l í !
  NENÁVIST JE TĚŽKÝ HŘÍCH: Je to velký dlouhý hněv  b e z   ú m y s l u   s e   u s m í ř i t.
  Závistí přišla smrt na svět. Ďábel záviděl Adamovi a Evě přátelstí s Bohem.
  Kain záviděl Ábelovi a zabil ho. Synové Jakubovi žárlili a záviděli Josefovi otcovu přízeň a prodali ho do otroctví.
  Bratrem  z á v i s t i v é h o   je  člověk   š k o d o l i b ý   a   ž á r l i v ý.

  HŘÍCH MÁ, kdo se slovem prohřešuje proti pátému přikázání: kdo  bližnímu   n a d á v á,   kdo mu     v y h r o ž u j e   a  kdo  jej  p r o k l í n á.
  PROKLÍNÁ: kdo ze zlosti nebo nenávisti svolává na bližního tresty Boží!

  HŘÍCH MÁ, KDO SVÉVOLNĚ ŠKODÍ  S O B Ě  NA TĚLE: Kdo si zdraví poškozuje alkoholem a kouřením, drogami a omamnými prostředky, nestřídmostí v jídle, sebepoškozováním,   přílišný sport nebo tanec, nevhodný oděv.
  Zvlášť hnusné   a   z á h u b n é   je  opilství (a drogy). To snižuje člověka "pod obraz Boží", hubí ho tělesně i duševně, jeho následky se přenášejí  n a   p o t o m s t v o,  a ohrožuje i jeho   v ě č n o u   s p á s u !

  Naopak JE HRDINSKÝM SKUTKEM, když z lásky k Bohu a bližnímu nasazují zdraví a život pro jeho záchranu. O takových praví Pán: "Kdo ztratí život svůj pro mne, nalezne jej.! (Matouš 10,39)
 
  VELMI TĚŽKÝ HŘÍCH JE SEBEVRAŽDA! Úmyslná sebevražda je hrozný hřích proti Bohu! Základní  příčinou  je   z t r á t a   v í r y   a   d ů v ě r y   v   B o h a !  Kdo věří, že Bůh dá každému odplatu a že nikoho neopustí, ten při zdravém rozumu za žádných okolností si na život nesáhne.
  Příčetný sebevrah hřeší proti své duši,  k t e r o u   v r h á   d o   v ě č n é   z á h u b y !  Jen Bůh je Pánem nad smrtí a životem!
  Sebevražda  V  POMATENÍ  SMYSLŮ  NENÍ  HŘÍCHEM,  ale neštěstím.

  HŘÍCH MÁ KDO SVÉVOLNĚ ŠKODÍ NA TĚLE JINÉMU: Kdo vydává zdraví a život jiného v nebezpečí. Kdo padělá potraviny, kdo zanedbává povinnou opatrnost   p ř i   j í z d ě   dopravním prostředkem, při práci, při dohledu na děti, kdo nerozumně žertuje - se zbraní, strašením, ukvapenou sázkou.

  HŘÍCH DO NEBE VOLAJÍCÍ JE  Ú M Y S L N Á   V R A Ž D A   J I N É H O: z nenávisti, ze msty, z unáhlení, v prudkém hněvu, pro peníze nebo aby odstranil nepohodlného člověka. Vraždou je i úmyslné usmrcení nemluvněte  nebo  p o t r a t.

  DVOJÍ POKUS O VRAŽDU JE SOUBOJ. Proto jej Církev vždy zapovídala.

  TĚŽKÝM HŘÍCHEM JE EUTHANASIE: Ze soucitu někdo zabije, třeba injekcí, nevyléčitelně nemocného, starého, pomateného, těžce zraněného a trpícího člověka. I kdyby si to on sám přál, musíme pamatovat,  ž e   Bůh  j e  mnohem soucitnější než člověk,  a   když   d o p u s t í   u t r p e n í,  v í   p r o č !

  NENÍ HŘÍCH, když někdo zabije ve spravedlivé obraně svého života nebo vojín  při   o b r a n ě   vlasti.

  K ŽIVÉ PŘÍRODĚ SE CHOVÁME TAKÉ UŠLECHTILE! ZACHÁZÍME ŠETRNĚ S ROSTLINAMI A SOUCITNĚ SE ZVÍŘATY. Zvířata  ošetřujeme,   n e t ý r á m e   je   a   zbytečně   n e z a b í j í m e.
  ZVÍŘATA TRÁPIT JE HŘÍCH A VEDE TO KE KRUTOSTI TÉŽ VŮČI LIDEM!!!

  Pečuj o své zdraví, život i celé tělo, je to velký dar, který ti   B ů h   k   u ž í v á n í   j e n o m   s v ě ř i l !
  Nesmíš se svým zdravím a tělem dělat, co bys chtěl. Jednou se z toho budeš Bohu odpovídat!
  Máš tedy povinnost se o svůj život, zdraví a tělo náležitě starat: správnou výživou, tělesnou čistotou, dostatečným spánkem, zdravým bydlením, vhodnou tělesnou prací a rozumným sportem.
  Přitom  pamatuj,  že   z d r a v í   d u š e   p o m á h á   v   u d r ž e n í   i   z d r a v é h o   t ě l a !


                                              POHORŠENÍ.

  Co řekl Pán Ježíš o pohoršení:"Kdo by pohoršil jednoho z těchto maličkých, kteří ve mne věří, tomu by bylo lépe, aby byl mlýnský kámen zavěšen na jeho hrdlo a aby byl pohroužen do hlubiny mořské...B Ě D A   T O M U   Č L O V Ě K U,   S K R Z E   N Ě H O Ž   P O H O R Š E N Í   P Ř I C H Á Z Í !"(Matouš 18,6-7)
  JINÉMU ŠKODÍ  N A   D U Š I,  kdo mu dává špatný příklad, kdo jej úmyslně svádí ke hříchu a kdo je jinak na jeho hříchu spoluvinen.

  POHORŠENÍ neboli špatný  p ř í k l a d   dávají někdy rodiče dětem, představení podřízeným, starší mladším, když před nimi něco zlého mluví, dělají, nebo se špatně chovají!
  Jako jiskra v popelu doutná, tak v pohoršené duši doutná špatný příklad,  a ž   s e   r o z h o ř í   v   h ř í c h.

  Ještě více HŘEŠÍ POHORŠENÍM, kdo tak veřejně mluví, píše, maluje, vystavuje takové obrazy, fotky, sochy, nebo točí filmy, které tím jiného  p ř i v á d í   k e   h ř í c h u ! (PORNOGRAFIE)

  Na hříchu jiného je spoluvinen ten,  kdo   m o h l   h ř í c h u   z a b r á n i t,  ale   n e u č i n i l   t o !

  Na hříchu jiného má podíl ten, kdo dává jinému příležitost ke hříchu, například   N E S L U Š N Ý M   O D Ě V E M   N E B O   C H O V Á N Í M !  Neslušný oděv, zvláště u dívek a žen,   b ý v á   p r o   m n o h é   p o h o r š e n í m.
  BŮH BUDE TRESTAT TOHO,  KDO   SE   ŽÁDOSTIVĚ   DÍVÁ   I   TU,   KTERÁ   TAKOVÝM   POHLEDŮM   SE   SCHVÁLNĚ   V Y S T A V U J E   NEBO  K  NIM   D Á V Á   P O D N Ě T !
  Šat má být závojem studu  a   o c h r a n o u   m r a v n í   č i s t o t y !

  Nedávej nikomu pohoršení ani ty, sviť svému okolí dobrým příkladem a vlastní duši opatruj před nákazou hříchu.

  6.PŘIKÁZÁNÍ BOŽÍ: NESESMILNÍŠ     A  

    9.PŘIKÁZÁNÍ BOŽÍ: NEPOŽÁDÁŠ MANŽELKY BLIŽNÍHO SVÉHO!
  Šestým a devátým přikázáním Bůh zapovídá  n e m r a v n é   m y š l e n k y,   ž á d o s t i,   p o h l e d y,   s l o v a   a   s k u t k y.

  STUD: Bůh nám vložil do duše posvátný cit, který žádá, aby některé části našeho těla byly zakryty.
  Člověk, který je slušný a má v sobě stud, se tam bez náležité potřeby   n e o d k r ý v á,   n e d í v á,   n e d o t ý k á   a n i   n a   S O B Ě   a n i   n a   D R U H Ý C H !
  Ani  n e d o p u s t í,  a b y   s e   h o   n ě k d o   n e s t y d a t ě   D O T Ý K A L !
 
  NENÍ HŘÍCHEM, jestliže tak činíme pro očištění těla, u lékaře, co se děje z práva rodičů.

  NENÍ HŘÍCHEM, když někdo cítí  t ě l e s n é   p o d r á ž d ě n í,  ačkoliv je nechtěl a sám si je nepřivodil. V takovém případě má svou pozornost obrátit k něčemu jinému.
  Kdyby toho zavčas nenechal, ukázal by, že si to přeje a dopustil by se již těžkého hříchu  p r o t i   m r a v n í   č i s t o t ě.

  TĚŽKÝM HŘÍCHEM PROTI MRAVNÍ ČISTOTĚ, se proviňuje ten, kdo se schválně oddává takovým myšlenkám, žádostem, pohledům, četbě, kreslení, mluvení, zpívání, psaní, dotýkání sebe či jiného, obnažování a choval se k sobě nebo k jiným tak proto, aby  s e   t ě l e s n ě   d r á ž d i l.  BYLO BY TO   N E M R A V N É !
 
  Hřích proti mravní čistotě je velká opovážlivost proti Bohu Otci Stvořiteli!  NAŠE TĚLO NENÍ NAŠÍM MAJETKEM, ALE MAJETKEM BOŽÍM. Proto si s ním nemůžeme dělat, co sami chceme, ale co je vůle Boží. "Tělo není pro smilstvo, nýbrž pro Pána a Pán pro tělo!"(I.Korintským 6,13)

  Hřích proti mravní čistotě je také velká opovážlivost proti Ježíši Kristu: Katolický křesťan je údem (součástí) tajemného těla Kristova, CÍRKVE. Hříchem proti mravní čistotě tedy znesvěcujeme tělo Kristovo. A kolikrát jste byli u svatého přijímání,  tolikrát jste se   S T A L I   Ž I V Ý M I   S V A T O S T Á N K Y,  neboť byl   v   n á s   S y n   B o ž í   i   s e   s v ý m   nejsvětějším  tělem !  A jak bychom mohli znesvěcovat živý svatostánek hříchem?

  HŘÍCH PROTI MRAVNÍ ČISTOTĚ JE  VELKÁ   O P O V Á Ž L I V O S T   PROTI   D U C H U   S V A T É M U.  Bůh je všude, tedy i v nás. Jsme jako Boží svatyně.
  Kromě toho Duch svatý posvětil zvláštním způsobem naši duši milostí posvěcující a tím i naše tělo. Proto čteme v Písmě svatém:"Nevíte, že jste chrámem Božím a že Duch svatý přebývá ve vás?  ZNEUCTÍ-LI   N Ě K D O   C H R Á M   B O Ž Í,   T O H O   Z N I Č Í   B Ů H,  neboť  chrám  Boží   j e   s v a t ý,   a   t í m   j s t e   v y."(I.Korintským 3, 16-17)
  Kdo tedy hřeší proti svému tělu, prohřešuje se proti živému chrámu Božímu!

  SMILSTVO: Apoštol Pavel nás napomíná:"PRCHEJTE  PŘED   S M I L S T V E M ! Každý jiný hřích, kterého se člověk dopustí, je mimo tělo,  k d o   v š a k   s m i l n í,  prohřešuje se proti svému tělu!" (I.Korintským 6,18)
  Proto Bůh  tyto  hříchy   p ř í s n ě   t r e s t á v á,  i   různými nemocemi.
  N e m o c i  zaviněné hříchy proti mravní čistotě bývají  t ě ž k o   z h o j i t e l n é   a  jejich  smutné následky  se  někdy  přenášejí  i  na   p o t o m s t v o ! (AIDS, NAKAŽLIVÉ POHLAVNÍ CHOROBY)
  Čteme o tom výstražná slova  v Písmě svatém:"Bůh do třetího a čtvrtého kolena  stíhá   s y n y   z a   n e p r a v o s t i   o t c ů." (II.Mojžíšova 20, 5)

  Šestým a devátým přikázáním Bůh chrání velký poklad každého člověka -  S T U D   A   M R A V N Í   Č I S T O T U.

  Jen čisté mládí je šťastné a radostné. Zachovej si proto mravní čistotu. Jsi květem Církve a květem národa. Jací jste vy, mladí, takový bude náš národ a naše Církev.
  NEDOPUSŤ, ABY ČERV HŘÍCHU NAHLODAL BĚLOSTNÝ KVĚT TVÉ MRAVNÍ ČISTOTY.
  Modli se, přijímej svátosti a   v y h ý b e j   s e   k a ž d é   p ř í l e ž i t o s t i   k e   h ř í c h u !

                                                 MRAVNÍ ČISTOTA.

  Mravní čistota dává člověku pravou krásu, sílu, radost a nadšení pro všechno dobré a krásné.
  Je milá nejen lidem, ale   z v l á š ť   Pánu  Bohu.
  Pán Ježíš říká:"Blahoslavení   č i s t é h o   s r d c e,  neboť   o n i   b u d o u   v i d ě t   B o h a."(Matouš 5,8)

  Nebezpečné pro mravní čistotu je:
  1. Oddávat se zahálce a nestřídmosti.
  2. Dívat se na nemravné obrazy, filmy, číst nemravné knihy. Pozor na oči! "Zloděj oknem, hřích okem!"
  3. Lehkomyslně se scházet a přátelit s osobami druhého pohlaví bývá pro někoho mravně nebezpečné. Důvěrná známost, není-li úmyslu a vyhlídky na brzký sňatek, je obyčejně   h ř í š n á,  n e d o v o l e n á !
  4.  Chodit na neslušné zábavy, neslušná hudební a divadelní představení, oddávat se neslušným tancům a vyhledávat jakékoliv nebezpečí pro mravní čistotu. Nebezpečné je společné koupání o samotě, společné jejich potulky v přírodě a schůzky o samotě a za tmy.

  Uhas ihned jiskru proti mravní čistotě, chceš-li zabránit požáru:  P R Y Č   O D   T O H O,  C O   T Ě   D R Á Ž D Í !
  Braň se také modlitbou střelnou:"Pane Ježíši, ty jsi můj a já jsem tvůj!"
  Ráno se pomodli k Panně Marii:"Ó Paní má, ó Matko má, tobě se zcela obětuji. Zasvěcuji ti dnes svůj zrak, sluch, ústa, srdce sebe samého zcela celého, abych ti osvědčil svou oddanost. Protože náležím zcela tobě, ó dobrá Matko má, chraň a opatruj mne jako své vlastnictví. Amen."

  Pamatuj i ty: BŮH JE ZDE A DÍVÁ SE NA MNE, JAK BYCH MOHL HŘEŠIT PROTI SVÉMU bOHU?

            7.PŘIKÁZÁNÍ BOŽÍ: NEPOKRADEŠ!
   10.PŘIKÁZÁNÍ BOŽÍ: ANIŽ POŽÁDÁŠ STATKU JEHO!

  Sedmým a desátým přikázáním Bůh zapovídá hříchy proti   p o c t i v o s t i   a   s p r a v e d l n o s t i !

  HŘÍCH MÁ: 1. kdo krade nebo loupí;
            2. kdo se dopouští lichvy (půjčuje na vysoký úrok)  nebo podvodu;
            3. kdo cizí majetek nespravedlivě zadržuje nebo poškozuje.

  OSOBNÍ MAJETEK: Všechny pozemské věci   n á l e ž e j í   B o h u.  On všechno stvořil a vším vládne!
  Co kdo   s p r a v e d l i v ě   získal pro sebe, to je jeho   o s o b n í m   m a j e t k e m.  Má právo podle zákonů Božích a lidských s ním svobodně nakládat. Ale   k a ž d ý   s e   b u d e   B o h u   z o d p o v í d a t,  jak  s  majetkem   z a c h á z e l.(Jestli chamtil jen pro sebe, nebo se rozdělil s potřebnými!)
  Podle Boží vůle správně nakládá s majetkem ten, kdo  z  něho   t ě ž í   s p r a v e d l i v ě,  zachází s ním šetrně  a užívá  ho  k  d o b r ý m   s k u t k ů m.
  Příliš velký majetek se nesmí  h r o m a d i t   jen  u některých lidí na úkor druhých tak,  že  j i n í   t r p í   n o u z í.
  Proto Pán Ježíš prohlásil:"V pravdě pravím vám: Snáze projde velbloud uchem jehly, než boháč vejde do království nebeského!"(Matouš 24)
  PENÍZE KAZÍ CHARAKTER. Proto svatý apoštol píše:"Kdož však chtějí bohatnouti, upadají  v  pokušení,  v  o s i d l o   ď á b l o v o,  a  v  mnoho pošetilých   a   z h o u b n ý c h   ž á d o s t í,  které vrhají lidi do zkázy a  z á h u b y.  Neboť  kořenem  všeho  zla   j e   c h t i v o s t   p e n ě z !"(I.Timoteovi 6,9-10)

  VEŘEJNÝ MAJETEK: Je to majetek obecní, okresní, krajský a státní. U nás máme státní dráhy pošty, spořitelny, banky, nemocnice, továrny, podniky, lesy, statky doly a jiné.
  Každý řádný občan proto zachází s majetkem veřejným šetrně, ničím jej nepoškozuje, hledí je udržovat v co nejlepším stavu svědomitou prací a také jej rozmnožovat. Je to jeho nejen občanská povinnost, ale zároveň i povinnost   k ř e s ť a n s k é   l á s k y   k   b l i ž n í m u.

  HŘÍCH PROTI SEDMÉMU PŘIKÁZÁNÍ má ten, kdo krade - odcizuje nějakou věc tajně;
        kdo loupí - odcizuje nějakou věc násilím;
        kdo lichvaří - předražuje zboží, práci nebo peníze  n e s p r a v e d l i v ý m   ú r o k e m.
        Podvodu se dopouští , kdo jiného zkracuje na majetku lstivě : neplatnými penězi, nesprávnou mírou a váhou, špatným zbožím, nepoctivou hrou, podvrženou listinou, podplácením svědků nebo úředníků, a záměrnou půjčkou - "na věčnou oplátku" - bez úmyslu vrácení.

  Nespravedlivě zadržuje majetek: kdo nevrací, co nalezl, vypůjčil, nebo má svěřeno;
                                  kdo zkracuje jiného v jeho právu (pozemky);
                                  kdo neplatí včas, co platit je povinen.(výživné na děti)
  Zadržovat mzdu dělníkům a utiskovat chudobné, zvláště vdovy a sirotky, je HŘÍCHEM DO NEBE VOLAJÍCÍM.

  Nespravedlivě poškozuje cizí majetek, kdo povinnou práci zanedbává nebo ji koná špatně;
                                        kdo cizí majetek záměrně ničí nebo poškozuje.
  Kdo poctivě nepracuje nemá práva na plnou mzdu.

  NA HŘÍCHU PROTI CIZÍMU MAJETKU  je  spoluvinen,  k d o  n e p o c t i v ý   m a j e t e k   k u p u j e,   přijímá,  nebo  p ř e c h o v á v á.

  PROTI DESÁTÉMU PŘIKÁZÁNÍ SE PROHŘEŠUJE ten, kdo touží po cizím majetku a žádá si jej přivlastnit neprávem.

  VRAŤ A NAHRAĎ všechnu škodu způsobenou ať zlomyslně nebo z neopatrnosti. Nahraď alespoň co můžeš, co nejdříve a alespoň po částech, nemůžeš-li najednou.
  Jestliže již poškozený nežije, nahraď vše jeho dědicům, pakli je nemá, dej nespravedlivý majetek chudým nebo na zbožné a dobré účely.

 "LÉPE JE MÍTI MALIČKO, ALE SPRAVEDLIVĚ, NEŽ VELKÉ PŘÍJMY, ALE NEPOCTIVĚ!" (PŘÍSLOVÍ 16,18)

    8.PŘIKÁZÁNÍ BOŽÍ: NEPROMLUVÍŠ KŘIVÉHO SVĚDECTVÍ!

  Osmým přikázáním Bůh zapovídá HŘÍCHY PROTI PRAVDĚ A CTI BLIŽNÍHO.

  PROTI PRAVDĚ SE PROHŘEŠUJE, kdo lže, křivě svědčí  a   p ř e t v a ř u j e   s e !
  PROTI CTI BLIŽNÍHO SE PROHŘEŠUJE: 1. kdo bezdůvodně o něm smýšlí špatně;
    2. kdo vyjevuje neprávem jeho chyby nebo  j e j   p o m l o u v á;
         3. kdo mu donáší, co druhý o něm zlého namluvil.

  PRAVDOMLUVNOST: Bůh je nejvýš pravdomluvný.
  Kdo mluví pravdu, podobá se Bohu.
  Kdo však lže, podobá se  ď á b l u,  neboť  "ď á b e l   j e   o t e c   l ž i".(Jan 8,44)

  Jaký by to byl život na zemi, kdyby děti nemohli věřit svým rodičům, žák učiteli, přítel příteli, nemocný lékaři a soudce svědkům. Proto Bůh chce, abychom v řeči i chování  d b a l i   v ž d y   p r a v d y !
  LEŽ: Lže, kdo vědomě mluví nepravdu, aby   o k l a m a l   j i n é h o.
       Hřeší, kdo lže, aby pomohl sobě,
                       aby pomohl jinému,
                       nebo aby někomu ublížil.

  Lež kazí celou povahu člověka: mladý lhář - starý zloděj!
  Nemocnému zalhávat jeho   b l í z k o u   s m r t   by  mohlo  být   t ě ž k ý m   h ř í c h e m,  kdyby se nemocný z toho důvodu nemohl postarat o věčnou spásu své duše! (Poslední pomazání nemocných.)

  KŘIVÉ SVĚDECTVÍ: Křivě svědčí, kdo lže o někom před soudem. Někdy s tím bývá spojena křivá přísaha - další těžký hřích!

  PŘETVÁŘKA: Přetvařuje se, kdo se chová tak,   a b y   j i n é h o   o k l a m a l. 
 
  BUĎ UPŘÍMNÝ A VĚRNÝ: Zachovej svěřené tajemství, zvláště úřední
                       a plň, co dobrého jsi   s l í b i l !
  "Přijměte prsten věrnosti a buďte   s o b ě   v ě r n i", praví kněz novomanželům při oddavkách.

  Kdo mnoho mluví, snadno způsobí nepříjemnosti sobě i druhým.
  Nesluší se, a může být  h ř í c h e m,  tajemství vyzvídat, prohlížet druhému proti jeho vůli byt, zásuvky, kapsy, dopisy.

  Říká se:"Lež má krátké nohy, daleko neuteče!" Mluv vždy pravdu.
  O nikom nemluv nelaskavě, a  ani   n e p o s l o u c h e j   takové  řeči!
  Dej vždy pozor na jazyk!
    (Zatím konec katechismu Katolické církve kardinála Tomáška--barmanka)

                           +V/Cmd+V

  Varovný sen sv.Jan Bosca                          

                                          JEŽÍŠ NÁS VARUJE - DESATERO BOŽÍCH PŘIKÁZÁNÍ

                                                                      5. až 29. srpna 1990

Vassula: Pane?

Ježíš: Já jsem; opři se o Mě, mysli na Mou Lásku; cestou k Ukřižování jsem šel sám, ani jeden z Mých lidí nebyl se Mnou; nenáviděli Mě, aniž by k tomu měli jediný důvod; násilně a dle zákona jsem byl zajat; utrpení a pokoření byly cenou Mého vítězství; vzal jsem na Sebe vaše viny a rukám, které jsem stvořil, jsem dovolil, aby Mě bily a znetvořily, ale těmito Ranami jste uzdraveni… proto žehnej těm, kdo tě pronásledují, neodsuzuj je, žehnej jim a modli se za ně; dnes ti říkám se slzami v Očích: je mnoho těch, kdo se ke Mně a k Mému Kříži chovají jako nepřátelé; z těch, kdo kážou Mé Evangelium, jich ve skutečnosti jen velmi málo pracuje se Mnou a pro Mé Království; celý Můj Zákon je obsažen v jediném příkazu:             MILUJ;

kdyby zachovávali Můj Zákon a denně zkoumali své jednání, zjistili by, že nežijí podle Mých Přikázání; a kdyby Mi řekli: „jak to, že nezachováváme Tvá Přikázání? jak je tedy máme zachovávat? můžeme učit Tvým Přikázáním, když říkáš, že je nezachováváme?“ ano, nezachováváte, protože mezi vámi chybí láska: Korunou Mých Přikázání je Láska; milovat znamená žít podle Mých Přikázání; nebuďte jako Kain, který Mě nemiloval a jen z duchovní žárlivosti podřezal hrdlo svému bratru…

Vassula: (Když jsem pochopila, že má Bůh v úmyslu komentovat Svých Deset Přikázání, bála jsem se, že to nebudu schopna všechno napsat.) Ó, Bože, to nikdy sama nezvládnu!

Ježíš: kdo ti řekl, že to budeš dělat sama? zapíšeš každé slovo, které ti řeknu; nespěchej; jestli chceš, mohu ti to diktovat po částech;

Vassula: Pane, postupuj s ohledem na mé schopnosti!!

Ježíš: zapomínáš na Mé Schopnosti, které mohou doplnit tvé schopnosti; pojď… pracuj se Mnou na Mém Díle, abys získala duše; chápeš Mou touhu? toužím po duších, toužím po vaší svatosti, toužím po smíření; toužím, Mé drahé děti, po všem, co jsem Já a co je Mým obrazem; toužím po tom, abych vám vrátil vaše božství, toužím po návratu lásky; toužím obnovit váš prvotní zdroj a společenství v Mém Svatém Jménu; váš původní zdroj, který vyvěrá z Mé Vznešené Lásky;toužím po klanění, ale hleďte, čím jste se stali a co jste udělali! Ó, pokolení! přestali jste se Mi klanět a místo toho jste rozmnožili své falešné bohy; neřídíte se Mými Přikázáními, ne, nevšímáte si Mého Zákona; ubohé pokolení, co se z tebe stalo! málokdy Mně vzýváte, abyste se Mi klaněli; nevoláte Mě z lásky, ani Mi neprokazujete úctu a už Mi nejste ochotní sloužit;

volal jsem vás po všechny dny vašeho života, abych vám připomněl, kdo je váš Nebeský Otec a ke komu se máte obracet, ale vaše srdce na Mě není připraveno, ani vaše mysl není ochotná, protože jste raději přerušili pupeční šňůru, která nás spojuje a činí nás jedním, abyste si ustanovili svůj vlastní zákon a nazvali se bezbožnými; ve své Ješitnosti se chcete považovat za rovné Mně; říkáte teď: „jsem roven Bohu a sedím na Jeho Trůně, protože Má moudrost nahromadila velké bohatství a dostalo se jí velkého uznání po celém světě;“ jste ve svém obchodování tak obratní, že mnoho národů následuje váš příklad; ano, řídíte se pradávnou radou hada, který tak úskočně přiměl vaše předky jíst zakázané ovoce, když je ujistil, že budou jako bohové; mysleli jste si, že se vám otevřou oči, ale ve skutečnosti jste oslepli, a dodnes se úporně snažíte přerušit tuto Šňůru, která vám dává Život a Svatost, protože si myslíte, že tak najdete svobodu; ale co nacházíte, je Smrt;

Ó, ubohé pokolení! sloužíte Pošetilosti místo Moudrosti; sloužíte draku, a ne svému Svatému; neposloucháte Má Přikázání, ne, nezachováváte Můj Zákon, který jsem vám ustanovil; neustále Mě pokoušíte; vaše doba, Mé dítě, se provinila těžkým rouháním, protože nezachovává Můj Zákon; nedbají na Má Přikázání, ve kterých, pokud je zachovávají, mohou najít život; jeden národ za druhým se odchýlil od všech Mých deseti Přikázání a ke vzpouře přidali rouhání; s nadvládou draka, černá šelma spolu s druhou šelmou neboli falešným prorokem, vztyčila na každém návrší a pod každým košatým stromem rouhavé kůly, aby ovládla svět a zhasila malé světélko, které v něm zbylo; na každé ze svých sedmi hlav postavila šelma modly, které představují její vlastní bohy; tyto modly jsou mocí draka umístěny na vysoká místa;

pak ze svých řad jmenovali kněze a dosadili je na vysoká místa, a tito dnes úřadují v srdci Mé Svatyně; tito kněží Mě nectí, jen předstírají, že tak činí; vycházejí přestrojeni za velekněze, uctívají šelmu a slouží jí a jejímu dílu, které je poplatné světu; klaní se cizím a neživým bohům, právě tak, jako kdysi dávno jejich otcové; opovrhují zbožností a zavrhují Má Přikázání, Mé dítě; vycházejí ke všem národům, aby je učili ctít obraz smrtelníka, bezcennou náhražku, místo Mé Věčné Slávy… ach! je Mi kvůli nim tak těžko! mocí, kterou jim dal drak, dosáhla jejich nesmiřitelná nenávist a duch pomstychtivosti vrcholu tím, že vedou válku proti svatým a proti všem, kdo nepatří do jejich klanu a kdo nechtějí uctívat sochu šelmy; proto ti pravím: požehnaní ti, kdo ve Mě věří a ctí Mě; požehnaní ti, kdo Mě následují; požehnaní ti, kdo věří, že se naplňuje Mé Zaslíbení, neboť na jejich čela vtisknu Toužebný Povzdech Své Lásky; vpravdě vám říkám: pokud Mi někdo slouží, musí Mě následovat; Ó, pokolení, neboj se navrátit se ke Mně; vrať se ke Mně, dokud je čas, protože Můj Den je blízko, a jak v něm obstojíš?

1: je řečeno: nebudete mít jiné bohy mimo Mě, nenásledujte jiné bohy, bohy lidí kolem vás; ale lidé překročili první Přikázání Mého Otce a vyhlásili otevřeně svou svobodu prostřednictvím a za podpory temných šelem, na jejichž hlavy padne krev mnohých;

2: nevezmeš Mé Jméno nadarmo, je další Přikázání; dnes opovážlivé národy útočí proti Mému Svatému Jménu; lidé, pro které nic neznamenám, mají ústa plná rouhavých řečí a vždy jsou připraveni lichotit druhým, když ví, že jim to přinese nějaký odporný zisk; když se zapletou do sporů, proklínají Mé Svaté Jméno, rouhají se proti Mému Božství a Mé Svatosti; a ti, kdo dnes úřadují v Mé Církvi, kdo se chvástají znalostí Mého Zákona a přitom jsou ve všem ovlivňováni mocí šelmy, jsou právě ti, kdo berou Mé Jméno nadarmo; právě oni před lidmi zavírají nebeské království, sami nevstupují, a ani nedovolují vstoupit ostatním, kteří by chtěli; „kážou“ proti krádežím, a přesto Mě okrádají o duše; „zakazují“ cizoložství, ale sami cizoloží, když následují černou šelmu a jsou jí věrní; předstírají, že pohrdají modlami, a přesto vykrádají Mou Svatyni; jestliže se tato generace rouhá Mému Svatému Jménu a bere je nadarmo, je to kvůli tolerantnosti prosáklé neřestí, kterou jí otevřeně nabídli právě ti, kdo jsou oblečeni v černých pláštích; jejich cílem je zničit kořeny svatosti a spravedlnosti a vystupňovat nezákonnost na největší možnou míru; pokolení… budu muset říci při Svém Návratu: což tu nezůstal ani jeden dobrý člověk, což Mi nikdo nerozumí, ani Mě nikdo nehledá?

3: žádal jsem vás, abyste pamatovali na to, že máte světit Den Sváteční, ale vy jste ho porušili nečistotou a pošpinili neřestnými zábavami a praktikami, jimiž zneucťujete svá vlastní těla i mysl, protože jste božskou Pravdu vyměnili za lež a uctíváte věci stvořené a sloužíte jim, místo abyste sloužili Mně; Sodoma a Gomora se ve srovnání s vaší nečistotou zdají téměř nevinné a čisté; vpravdě vám říkám, že toho Dne se nepovede Sodomě a Gomoře hůř než vám; většina z vás nezachovává den sváteční; ne, nezachováváte jej, nedodržujete Můj Zákon…

4: písmo říká: „z celého srdce cti svého otce a nikdy nezapomínej, co vytrpěla tvá matka; vzpomeň si, že ti dali život: co jim podáš za to, co pro tebe udělali?“ a tak máte dodržovat toto Přikázání: cti otce svého i matku svou; proč se tak divíte, že málokdo dodržuje toto Přikázání? pošetilé a zkažené názory svedly tyto děti k tomu, aby se klaněly prázdným výtvorům, a tak od raného dětství plnily svého ducha duchem lenivosti a apatie; mnozí rodiče nepředali svým dětem tento věčně plynoucí Zdroj Mého Ducha; Moudrost je volala dnem i nocí, ale tato generace před ní zavřela dveře a s každým dalším dnem se vaše děti stále víc odchylovaly od Stezky vedoucí ke Mně; jestli Mě někdo, ať mladý nebo starý, uzná za svého Boha, tak se stane odleskem Mého Obrazu a z lásky ke Mně bude ctít a poslouchat své rodiče, jako by ctil a poslouchal Mě; ale všechny věci, které vyhovují tomuto světu, zabránily těmto dětem přijít ke Mně; chybí láska; mnoho rodičů naříká nad neposlušností svých dětí, a přitom se sami přesně tak chovají ke Mně; proč? mohou skutečně tvrdit, že mají dost laskavosti, trpělivosti a snášenlivosti? kdyby opravdu měli všechny tyto ctnosti, jejich děti by měly ctnost poslušnosti a ctily by je; ale říkám vám: mysl této generace je prázdná, a proto přišla Temnota a zaplnila ji; neboť představa, že se stanou filozofy, je v jejich očích důležitější než Má Věčná Sláva; jejich nedostatek svatosti je pak nahrazen vášní, takže od časného mládí jdou a znesvěcují svá vlastní těla; vaše generace se posmívala Mým Přikázáním a nahradila Je bezbožnými imitacemi; až dodnes vycházejí z úst šelmy zlé věci, aby zatemnily mysl vašich dětí a vlekly je jako oběti přímo do lvího chřtánu; nutí jejich mladou mysl uctívat první šelmu a sloužit modlám, které zhotovili lidé, a vzdávat jim čest a chválu, která patří Mně; a tak se to všechno vrací zpět jejich rodičům; vpravdě vám říkám: nepoddajné, kteří odmítli řídit se Mými Přikázáními a místo nich si zvolili zkaženost, nakonec čeká oheň; Ó, šťastní ti, kdo mají poddajné srdce, dosáhnou dokonalosti; proto vám říkám: nebuďte nepoddajní Bázni Boží -

5: víte, že jsem vám zakázal zabíjet, pokolení! jestliže se nazýváte Mými a říkáte, že jste částí Mé Církve a kážete proti zabíjení, jak to, že zabíjíte; domníváte se, že budete schopni tvrdit, že jste v právu a trvat na Své nevinnosti, až se přede Mnou ocitnete v den Soudu, když hromadíte zločiny proti nenarozeným dětem? dívám se z Nebe na hrůzostrašné obrazy; ach! jak trpím, když vidím, že lůno, které utváří dítě, je odmítá a posílá je na smrt, beze jména a bez lítosti; lůno, které je formovalo, už si na ně ani nevzpomene; těmto říkám: „ostři si meč, napínej svůj luk a chystej ho, pro sebe si chystáš nástroje smrti a ze svých šípů děláš střely ohnivé; hle, chystáš se porodit Zlobu, počal jsi Trápení, zrodíš zklamání; odkrýváš Jámu a hloubíš ji, spadneš do díry, kterou jsi udělal; na tvou hlavu se vrátí tvé trápení, na lebku ti padne tvé násilí;

(PRO KATOLICKOU CÍRKEV) a ty, který jsi považován za věrného Mně a za toho, kdo se pevně drží Mého Jména, vím o tobě vše; ano, jsi považován za živého, za toho, kdo prospívá, a přesto nejsi, jsi mrtvý a v rozkladu; litujte! svěřil jsem vám bezpočet duší, ale ďábel vám nabídl, že je vymění za zlato a stříbro; ano, skutečně! vím, jak teď žijete, žijete jako šakalové v tajných doupatech, nad kterými vystavím všem přístupnou dálnici; přijdu k vám znenadání a vystavím vaši nahotu, a až přijde ten Den, nedovolím vám jíst ze stromu Života; pozorně poslouchejte: kážete proti zabíjení, a přesto zabíjíte Mého Ducha; chlubíte se Zákonem, a pak ho neposloucháte, protože jste nepochopili tajemství Mé skryté many; ne, ještě jste nepochopili Má zázračná nasycení, ani tajemství Mého Proměnění;

(PRO JINÉ CÍRKVE BEZ EUCHARISTIE) slíbil jsem, že vás na konci Časů zachovám naživu Svou Nebeskou Manou; řekl jsem Své církvi v Pergamu: „vítězi dám skrytou manu a dám mu též bílý kamínek - a na tom kamínku je vyryto Nové Jméno, které nezná nikdo kromě toho, kdo je dostává;“ dnes vám nabízím tuto manu, uchovanou pro vaši dobu, Nebeský pokrm, stravu Mého Ducha pro vašeho vyhladovělého ducha; vylévám Svého Ducha v plnosti, aby naplnil poušť vašeho nitra, a nabízím vám Svou nebeskou manu zadarmo, protože je to strava chudých… ale vy jste nepochopili… proto ji odmítáte jíst a zakazujete ostatním, aby ji jedli; už jsem napsal Své Nové Jméno na „bílý kamínek,“ které bude známo jen chudým; tvrdíte o sobě, že jste pokorní a chudí, ale nejste ani pokorní ani chudí; váš duch se usídlil v bohatstvích Satanových;

6: Já jsem Vládce pozemských králů a žádal jsem vás, abyste se nedopouštěli žádných nečistých skutků ani cizoložství; Satan zdokonalil cizoložství takovým způsobem, že ztratilo svůj význam jak v církevních řádech, tak i mezi laiky; Má trpělivost s vaším hříchem už dospěla ke konci; těm, kdo hledali rouhavou moc Satana a pozvedli ji jako prapor, aby zničili Mé Božství a Mou Svatost, i Mou Svatou Oběť, vám říkám: je to vaše vina, že se bezbožní rouhají Mému Jménu; poskvrnili jste Mou Svatyni tím, že jste na kněze vysvětili zvrhlé muže s hanebnými vášněmi; jeden jak druhý stejně poskvrněni nemají bázeň přede Mnou; jestliže se tedy bezbožní dopouštějí cizoložství a zdá se jim to přirozené, je to pro velkou liberálnost v Mé Církvi, ke které dala pokyn šelma, jejímž cílem je zfalšovat Pravdu; jak to, že tak snadno zapomínáte, že vaše těla jsou částí Mého Těla? rád bych vás viděl osvobozené od zvráceností, vždyť vaše těla jsou chrámem Mého Svatého Ducha; Já, váš Bůh, bych rád viděl, že žijete svatě, protože Já jsem Svatý; tvorstvo! když uznáte Mě jako svého Boha, budete schopni uznat Můj Zákon, a tak ho dodržovat, ale mnozí z vás padli, a vaše mrtvoly se teď povalují jako smetí na této poušti… nepřikázal jsem vám hřešit, tak proč své svobody užíváte způsobem, který vaši duši přivádí do záhuby? modlete se ke Mně, abych vám odpustil, jinak ztratíte všechno; manželství je třeba ctít a udržovat ve svatosti;

Já jsem Pán a povolal jsem vás k životu v oddanosti, pokoji, lásce a svatosti; povolal jsem vás k Sobě navěky; povolal jsem vás, abyste se zasnoubili s Mou Něhou a Láskou, a dokud nepochopíte, že jste Moji a Mně zasnoubení, nepřestanete hřešit a dopouštět se vůči Mně nevěry; nepřestanu pro Své Svaté Jméno užívat všech prostředků, abych vás opět přivedl k rozumu, i kdybych vás musel zavléct do pustiny a tam vám odhalit Své Nejsvětější Srdce a Jeho Nezměrná Bohatství, abyste poznali nahotu a ubohost své duše; pak jako svitek před vámi rozvinu všechno své Poznání, abyste se vzdali svého hříchu; mám moc vás uzdravit, proto pojďte a litujte!

7: Můj Svatý Duch tě žádá, abys nekradl; jestliže říkáš, že jsi Můj a jestliže znáš Můj Zákon a tvrdíš, že jsi v Pravdě, tak proč ty, který jsi ustanovil sám sebe i jiné za kněze, nenaučíš sám sebe nekrást? ale ty ses nechal koupit, a aniž by si toho kdokoli všiml, lstivě následuješ šelmu, která tě naučila pozvedat prapory nezákonnosti; patříš světu a je toho moc, za co tě musím odsoudit; tvá ústa pyšně prohlašují, že děláš velké věci, dobré věci, poctivé věci, takže tvá beránčí maska klame i vyvolené; ale říkám ti, Mě neoklameš, protože vím, že za svou beránčí maskou chystáš lidstvu strašlivou katastrofu, kterou svět ještě nikdy neviděl: tvým cílem je zrušit Mou Oběť a nahradit Ji Zkažeností a Lží; říkáš si Prorok, abys popřel Mé Vlastní proroky; nebojíš se, že bude tvé jméno vymazáno z knihy života, když neděláš nic jiného, než že Mi kradeš miliony duší a vedeš je na smrt? - tvé divy dnes působí na mnoho lidí a budou působit ještě víc v den, kdy se zbavíš Mých proroků a porazíš je mečem; teď jsi po zuby ozbrojený, abys s nimi válčil, protože jejich svědectví je nepříjemné tvým uším a jejich poslušnost Mým Přikázáním ti vadí ještě více; nenásledovali ani tebe ani šelmu, oni jsou ti, kteří Mi zůstali věrní, a z jejich úst nikdo nikdy neslyšel lež; jsou to Moji Ábelové; v očích tohoto světa to bude vypadat, jako bys je přemohl, ale tvá radost potrvá jen krátce, protože jako úder blesku na tebe dopadne Má Spravedlnost; sestoupím a znovu do nich vdechnu život a pozvednu je přímo před tvýma očima jako sloupy světla v Mé Svatyni…a pak se nebe otevře a uvidíte Mě; a když se Mě zeptáte: proč jsou tvá skvostná roucha zbarvená do ruda? proč ta červeň na tvém plášti, proč jsi oblečený jako ten, kdo šlape v lisu? řeknu vám: sám jsem šlapal ve vinném lisu; z mužů Mého lidu se Mnou nikdo nebyl; ve Svém hněvu jsem šlapal po Svých nepřátelích, nikdy Mě nepřestali urážet a provokovat; 

8: Přišel jsem smést z povrchu země všechny lidské doktríny a pravidla, která byla jako otrávená strava pro vás pro všechny a byla vám vnucena mečem, aby zneuctila Mé Božství a Mou Svatost; toto bude první bitva konce;

Já Jsem: Vznešený Jezdec; Já Jsem: Slovo; jestliže tato země naříká, hyne a její stromy už nedávají ovoce a jejich listí vadne, je to proto, že nejste poslušni Mého Zákona; - což jsem neřekl: nevydáš křivého svědectví? a přesto, v srdci Mé Svatyně, kde zůstává hrot kopí, kde jsou mezi Ábely i Kainové, se nedodržuje ani toto Přikázání; kněží ustanovení Kainem jsou teď rozesíláni do všech čtyř světových stran, ne aby svědčili o Mně jako Zmrtvýchvstalém, ani o Mé Oběti, ale aby zatracovali Mé Slovo tím, že pitvoří Písma a hlásají světu Falešného Krista skrze falešný ekumenismus; dávají světu příděl Racionalismu a Naturalismu, nečistý pokrm: Lež; pravím vám, že nezvítězí, ani nebudou vládnout věčně; Spravedlnost zvítězí! nedovolím, aby se vám dařilo navěky, protože o vás vím všechno, jak mocí draka ustanovujete své vlastní kněze a dosazujete je na vysoká místa, aby drtili a přemáhali Mé vlastní kněze; říkám vám: ten čas je téměř u konce; strhnu vás z vašich vysokých míst, abyste padli k nohám Mých vlastních kněží, Mých svatých a Mých andělů, a přiměji vás, abyste přiznali, že jste otroky šelmy… brzy, velice brzy k vám přijdu jako zloděj, nečekaně, a svrhnu Lež, vašeho Falešného Krista, a znovu nastolím Pravdu; brzy přijdu a rozbiji tento falešný obraz, který o Mně vytváříte, a nutíte všechny národy, aby ho uctívaly; ne, nezvítězíte!

dcery a synové, vy, kteří bez cíle bloudíte v této poušti, vraťte se ke Mně, litujte! už nehřešte; vím, že jste mnohokrát křivě svědčili pro nedostatek lásky, ale kvůli vašemu nepřátelství vůči Mně, jste nebyli pod ochranou svého pastýře, aby vás učil svým nařízením; přesto k vám volám, navzdory vaší pýše a nepřátelství: miluji vás! a už jsem vám odpustil; pojďte ke Mně takoví, jací jste, a obléknu vás do Svého Božství; pro Své Svaté Jméno vám vrátím vaše božství; - chcete svědčit? vydávejte svědectví o Mé velké Lásce a o Mém Slitování; chcete vydat svědectví? přinášejte svědectví v Mém Jménu, Ježíše Krista, Milovaného Syna Božího a Spasitele; milujte se navzájem, jako Já miluji vás; radujte se, že vám byla dána Má skrytá mana a že už jste na své čelo přijali Pečeť Mé Lásky;

9+10: z Nebe jsem vám přikázal, abyste netoužili po majetku svého bližního ani po jeho ženě, ale ani toto Přikázání není zachováváno, od laiků až po kněze; svou Obětí jsem projevil Lásku ke všem tvorům na zemi a touto Obětí jsem vám dal věčný život a Své Poselství Lásky; mnozí z vás kážou pořád dokola lásku, odpuštění, pokoru, snášenlivost, svatost, a přesto jste schopní zabíjet, protože nemáte to, co chcete; nepřestáváte po sobě střílet otrávenými šípy, protože nemáte to, co jsem dal vašemu bližnímu; od dnů Mého Ábela až dodnes se stále opakuje tento hřích; první člověk, který toužil po vlastnictví svého bratra, byl Kain, ale oč víc Kainů je dnes? a o kolik víc je Ezauů? motivován jen okamžitým prospěchem a ničím jiným se vzdal svého prvorozeneckého práva a propadl odpadlictví; proč nenásledovat příklad Ábela a být svatý? milovat znamená žít svatě podle Mých Přikázání; žádám vás, kteří Mě dnem i nocí chválíte, a přesto toužíte po statcích svého bližního, abyste litovali! když se Mě zeptáte: „jak to, že toužím po statcích svého bližního, Já, který jsem všechen svůj majetek zasvětil Tobě, svůj život a všechno; jak mohu toužit po jeho majetku?“ řeknu vám: tvůj duch prahne po duchu tvého bližního a právě po těch darech, které jsem dal jeho duchu; ďábel nastražil past tvé duši, nepadni! jak začínají války a bitvy mezi vámi v Mém Domě, když ne z duchovní žárlivosti? Kain něco chtěl a nedostalo se mu toho, proto zabil Ábela; Ezau něco chtěl, a aby to získal, vzdal se svého práva prvorozence; máte ambice, které nemůžete uspokojit, a tak buď přehlížíte štěstí svého bližního, abyste ho učinili nespokojeným, nebo jdete a jste připraveni zabíjet; vpravdě vám říkám, máte-li v srdci hořkost žárlivosti nebo sobecké ambice, tak si nikdy na nic nedělejte nárok a nepokoušejte se zakrývat Pravdu lží, protože kdekoliv je žárlivost a ctižádost, tam je i nesoulad, pokrytectví a vlažnost; už nehřešte, litujte! a nedejte se ovlivnit těmi, které ustanovil falešný prorok, a kteří jsou obyvateli Satanova příbytku; nenaslouchejte jim;

brzy sestoupím se Svým Trůnem mezi vás, proto pojďte a litujte, dokud je ještě čas; pojďte, vy, kteří kolísáte a váháte mezi dobrem a zlem, a kdo se vkrádáte do domu svého bližního, abyste zapůsobili na pošetilé ženy, které jsou posedlé svými hříchy a dělají jednu hloupost za druhou ve snaze se poučit, ale nikdy nemohou přijít k poznání Pravdy; uvědomte si, jak uboze vypadáte v Mých očích a nevykládejte si Mé výtky špatně; uvědomte si, jak vás miluji; pracujte pro Mou Slávu a nedívejte se napravo ani nalevo, protože když se podíváte doleva, spatříte dravé vlky připravené vrhnout se na vás a rozsápat vás na kusy, a když se podíváte doprava, uvidíte jámu, která byla vykopána, abyste do ní spadli; buď, generace, spokojená s tím, co jsem ti dal, a dělte se, jako Já se dělím s vámi;

Můj Oheň je blízko a ach… tolik z vás bude nepřipravených, protože vaše éra nevěří; oni Mě nectí, nedoufají ve Mě ani Mě nemilují; vaše generace nahradila Pravdu a Má Přikázání rouháním; není mezi vámi Lásky; nežijete životem lásky, ani jste nepochopili, co to znamená, že „Počátkem Moudrosti je Bázeň Boží“; máte-li bázeň přede Mnou, jste požehnáni; máte-li bázeň přede Mnou, můžete dosáhnout dokonalosti; budete-li mít přede Mnou bázeň, opojím vás Svým sladkým Vínem a naplním vás Svými plody; budete-li mít bázeň přede Mnou, budete žít v Míru; budete-li mít přede Mnou bázeň, Moudrost přijde až k vašim dveřím; budete-li mít bázeň přede Mnou, budete s horlivostí zachovávat Má Přikázání, aniž byste na nich změnili jedinou čárku;

proto vám všem doporučuji, abyste nežili s neupřímným srdce; napojte svou duši Mou Božskou Milostí teď, dokud je ještě čas; litujte, dokud je čas; vraťte se ke Mně, dokud je čas; nehromaďte jeden hřích na druhý;

běda! běda zatvrzelým duším, které nechtějí slyšet tato poslední varování, co budete dělat při Mém Návratu? je o Mně známo, že jsem Věrný a Pravý, a říkám vám: Spravedlnost zvítězí; nepodléhej zmatku, Mé dítě; nediv se tomu, co jsem ti dal zapsat, protože bylo předpovězeno, že ve vašich dobách bude Má Církev zrazena jedním z Mých vlastních, stejně jako to udělal Jidáš, a Její odpadlictví vyjde z Jejího vlastního středu; budu zrazen těmi, kdo se Mnou seděli u stolu, kdo ke Mně patřili, kdo se Mnou pili a jedli; ale teď už velmi brzy bude odhaleno všechno, co je skryto, a bude objasněno, co jsem řekl v metaforách a podobenstvích; chudým odhalím Svá přísloví a přirovnání; dříve než pomine tato generace, Svou Mocí a Slávou svrhnu Falešného Proroka; všechno, co říkají Písma, se musí splnit do posledního písmene, proto jsem všechno zapsal, abyste po prozkoumání těchto Poselství pochopili pravost každého písmene a že jsou to Má Vlastní Slova daná z Mé Milosti vám všem; přišel jsem oživit skomírající plamínek lásky dříve, než ho falešný Prorok úplně uhasí...(Ježíš plakal.)...ano, pláču; bydlí v Mém Domě, a místo, aby Mi podával vonné dary a oběti, nahrazuje je vším možným zlem, které mu nabízí zlý: nečistotou, promiskuitou, nespravedlností, neposlušností Mému Zákonu, zkažeností a opájením se krví Mých proroků, Mých Vlastních… z jeho úst bez přestání vychází chvástání a rouhání do všech čtyř světových stran; neplatná požehnání a skutečné kletby vychází z těch samých úst; vím o něm všechno, znám jeho nitro a říkám vám: nikdy nedojde na místo pokoje; Já, Pán, ti dám, Mé dítě, vizi toho, kdo má na svých rukou krev mnohých, a těch, kdo ho uctívají; zůstaň bdělá, neustále se modli o sílu, abys stála pevně při Mně; slyš Mě: hříchy tohoto Rebela dosáhly až k Nebi a vyprovokovaly veškerou Mou Spravedlnost, ale zároveň způsobily Nesmírný Žal Mé Duše, protože musím odsoudit ho i celý jeho klan; - Můj Otec je stvořil s radostí a s velkou Láskou a Já jsem je miloval a obětoval jsem se, abych vykoupil nejen spravedlivé, ale i nespravedlivé; dal jsem za ně Svůj Život, ale on a jeho klan se obrátili proti Mně s plným vědomím, že ničí svou víru…(Ježíš opět plakal.)…a navěky ruší Mou Smlouvu... jeho úmyslem je překroutit Písmo od začátku až do konce a udělat z Mého Slova, z Mých Pravd, z Mé Moudrosti a z řeči Mého Kříže řinčící cimbál, rozumovou teorii, filozofii a opičí Moudrost, a těmito prázdnými naukami živí mnohé a vede je na smrt; - chvástavými ústy pitvoří Radostnou Zvěst, Mé Zmrtvýchvstání a celé Mé Božství; ach! doba vašeho obchodování už téměř končí; kupci, kteří vám dodávali zboží nejlepší kvality, budou poraženi a lidé budou zděšeni vaším osudem; dcero, čti Ezechiela 28; „protože tvé srdce zpychlo, řekl jsi: jsem bůh, bydlím v Božském příbytku, v srdci moře; třebaže jsi člověk, a ne bůh, činíš si srdce podobné srdci Božskému; hle, jsi moudřejší než Daniel, žádný z mudrců se ti nepodobá; svou moudrostí a svým rozumem sis nadělal bohatství, zlato a stříbro sis uložil do svých pokladnic; jak obratný jsi v obchodování! rozmnožil jsi své jmění a srdce ti z tvého jmění zpychlo; Pán Jahve proto mluví takto; protože sis učinil srdce podobné srdci Božskému, dobrá! hle, přivádím na tebe cizince, nejsurovější z národů; vytasí meč na tvou krásnou moudrost a znesvětí tvůj lesk; shodí tě do jámy, a ty zemřeš násilnou smrtí v srdci moří; budeš ještě říkat: jsem bůh, Prorok, před svými vrahy? vždyť jsi člověk, a ne bůh, v rukou těch, kdo tě probodávají; zemřeš smrtí neobřezaných, rukou cizinců; býval jsi vzorem dokonalosti, plný moudrosti, divukrásný, býval jsi v Edenu, v Boží zahradě; v samotném Srdci Mé Svatyně; při svém obchodování ses naplnil násilím a hříchy; množstvím svých provinění, nepoctivostí svých obchodů jsi znesvětil Mou Svatyni;“ pak čti Zjevení 18; - nyní byl vynesen rozsudek nad tímto světem; kníže tohoto světa bude brzy svržen; druhá šelma neboli Falešný Prorok, „velekněz“, Kopí, šakalové, jsou všichni jedno a totéž; to je on, kdo se po zuby ozbrojil, aby válčil proti Mému Zákonu a proti Mým prorokům; on a jeho klan jsou šakalové, o nichž jsem mluvil v předchozích Poselstvích; on a celý jeho klan Mě už unavují a nemám zálibu v trestání; chtěl jsem je vykoupit a adoptovat je za Své syny, ale oni se nechali koupit bohatými kupci, kteří padnou spolu s nimi; vnímej Mé trápení, vnímej Můj žal, vnímej Mou bolest; jsou to modloslužebníci peněz…

Vassula: Můj Bože, pojď a odpočiň si v srdcích Svých Ábelů, těch, kteří tě doopravdy milují. Možná je jich jen několik, ale jsou to Tvoji svatí, kteří obstojí ve zkouškách, jsou to lidé, kteří Tě milují, jsou to ti, kteří jsou věrní ve víře, jsou to Tvoji přátelé, jsou Tvými prvními plody, kteří nikdy nedovolili lži, aby vyšla z jejich úst. Nabízím Ti je, aby sis v nich mohl odpočinout. 

Složím Svou Hlavu v srdcích Svých oddaných dětí (svatých vaší doby); pojď, miluj Mě, utěš Mé Srdce a konej zadostiučinění za ty, kdo odvádějí celé národy od Mé Lásky tím, že stavějí zeď mezi Mnou a Mými dětmi; nikdy jsem žádné duši neodepřel Svou Lásku; modli se, Má Vassulo, bez přestání; mnozí budou očištěni modlitbou; mnozí budou očištěni oběťmi a postem; neotálej, čas naléhá, více Mne chval; odstraňuj zkaženost světa tím, že Mi budeš prokazovat víc lásky; ach, Vassulo, Má dcero, těš Mě a říkej Mi tato slova: Ježíši, uč Mě milovat tě něžně; dej tuto milost těm, kdo Tě nemilují a neznají Stravující Oheň Tvého Nejsvětějšího Srdce;
 amen;

Ježíšova poselství P. Ottaviovi Michelinimu

ZÁKLADNÍ PRAVDA
1. prosince 1976 (Stav Církve po koncilu)
Včera jsem ti řekl, že kněz  má být oběť, která obětuje sebe sama spolu se Mnou Otci na odpuštění hříchů a osvobození duší z otroctví Zlého. Myslíš, že tato pravda se hlásá v seminářích? Myslíš, že pastýři a duše si to ověřují a bdí nad tím, aby aspiranti kněžství byli osvíceni, aby si byli vědomi odpovědnosti více než lidské za to, že zítra budou kněžími, mými služebníky, správci plodů mé Krve a mého Umučení? Ne, synu. To, co někdo nemá, nemůže dát druhým. Orientace a formace aspirantů kněžství je všechno možné, jen ne tento můj požadavek, dokonce je někde v rozporu s tímto požadavkem. Jestliže pastýři a vychovatelé nejsou duše-oběti, nemohou formovat velkodušné a svaté duše. Důvod jsem ti již dříve vyložil.
Horečný dynamismus =hereze aktivity
Ptám se: Ježíši, jsou zde velmi horliví pastýři a kněží a není jich málo.
Odpovídám: Nikoliv, můj synu. Potvrzuji ti, že jsou svatí pastýři a kněží, ale je jich velmi málo! Jsou zde pastýři a kněží oduševnění horečným dynamismem, jsou nakaženi herezí aktivismu. Já neposuzuji podle zdání, ale posuzuji objektivní skutečnost, kterou znám jen Já sám.Duše-oběti milují být skryté, duše-oběti milují setrvávat se Mnou v nepřerušené modlitbě, duše-oběti se velmi liší od jiných, které takové nejsou. Dnes, můj synu, zůstalo v seminářícha v řeholních kongregacích málo pozitivního; zrušili stará pravidla a nahradili je novými, téměř všechna jsou postavena na chybných zásadách, nejsou ve shodě s mou vůlí a s mým evangeliem.
Svoboda neznamená nevázanost ani anarchii!
Synu, pokusím se lépe ti ozřejmit, jak se zaměňuje pojem svobody s pojmem anarchie...Čím je svoboda pro mnohé vychovatele, pro mnohé kněze a pastýře? Zaměnili a spojili svobodu s nevázaností. Tak vstoupila laxnost do seminářů, takže se aspiranti odlišují velmi málo nebo se vůbec neliší od mnoha mladých, víceméně materialistů, kteří nic neodřeknou žádostivosti smyslů. Sledují se pornografickéa násilnické filmy, vesměs amorální a zcela proniknuté materialismem, sexuálními zážitky všeho druhu...; je prý třeba poznat život, říkají, aby byli schopni provést svou volbu. Život je pohyb, není života bez pohybu a také lidský život, život tvora učiněného k Božímu obrazu a podobenství, je pohyb. Člověk má svobodu pohybovat se jak směrem k dobru, tak ke zlu; ale jen tehdy, když směřuje k dobru, uskutečňuje smysl svého života, svého povolání, podstatu své existence, protože byl stvořen k dobru; člověk ponižuje svou svobodu, a tím svou důstojnost, když se obrací ke zlu. Svoboda neznamená ani nevázanost, ani anarchii! Avšak ti, kteří mají těmto věcem vyučovat, to nepochopili.
Strašná mravní a duchovní zvrácenost 

Od okamžiku, můj synu, kdy Bůh vloží svoje semeno do duše člověka, kterého si vyvolil odvěčnosti, musí ten, kdo je přijal, toto semeno střežit, chránit a bránit, ale totéž musí dělat ti,kteří skrze Boží prozřetelnost přijali závazek naplňovat své povolání a plnit s vírou a láskou svou povinnost vychovatele.
Synu, potvrzuji ti znovu, a jsem to Já, Ježíš, kdo tak činí, že ti ani nemohu říct, až dojaké míry mravní a duchovní zvrácenosti dospěly některé semináře, hotová semeniště herezí a zkázy; jsem nucen sanovat nakažený terén, infikovaný tolika zly. Učinil jsi dobře, můj synu, když jsi nedoporučil semináře a řeholní instituty těm, kteří se na tebe obrátili, protože i oni ve svých pochybnostech a nejistotách nebyli schopni vyřešit svůj osobní problém řeholního povolání.
Ze zbabělosti, strachu, z lidských ohledů, aby se vyhnuli těžkostem, nenapravili tyto trestuhodné situace ti, kteří tak měli učinit bez váhání. Kdo má pevnou víru, neřídí se při svém jednání podle soudů světa, ale jen podle soudu Božího.

BOŽSKÝ ROLNÍK
1. prosince 1976
Kněžské povolání je tajemné semeno nadpřirozeného života, kterému dal Bůh padnout do vyvolené duše, aby dozrávalo pod vedením rodičů nebo osob pověřených Bohem a dosáhlo svého plného rozvoje. Duše, která v sobě nosí semeno tak vzácné, že se mu nemůže rovnat žádná perla na světě, musí být poučena o drahocennosti tohoto daru, musí být podporována modlitbou, musí se orientovat ve svých zbožných úkonech na Ježíše, reálně přítomného v Eucharistii, v tajemství nekonečné pokory, moudrosti a moci, musí být plně vedena k lásce, k modlitbě a k Duchu Svatému a Královně apoštolů, protože právě ona, nejsvětější Panna, dovádí povolání ke konečnému zrání.
V období přípravy k povolání musí být vyvolená duše uvedena také do tajemství Církve, protože bude jejím živým údem s mnoha vitálními funkcemi.
Vychovatelé jsou Boží spolupracovníci 

Bůh jedná zpravidla skrze druhotné příčiny. Proto jsou semináře, řády, řeholní kongregace pověřeny specifickým úkolem ujmout se péče o povolané, aby skrze vzdělávání v posvátných i světských oborech jako Boží nástroje a Boží spolupracovníci předem vyvolení v Božím plánu spásy dovršili formaci a zrání povolání a přivedli povolané ke kněžskému svěcení.
Bylo již dříve řečeno, že nkomu není dovoleno narušovat řád a harmonii stanovenou Bohem v řádu milosti. Kdo tak činí, dopouští se velké vzpoury proti Otci, vzpoury, která nemůže zůstat bez trestu, neboť představuje veliký hřích pýchy a zpupnosti; z toho vyplývá velká odpovědnost vychovatelů, zvláště vychovatelů povolaných k tak delikátnímu úkolu v mé Církvi.
Vyžaduje se od nich svatosta dokonalost života a je samozřejmé, že pokud svatost a dokonalost zde nejsou, nikdo nemůže předávat druhým to, co nemá.
Tato svatost a dokonalost v sobě obsahují: naprostou pravověrnost, absolutní věrnost nejvyššímu Pastýři a bohatství všech křesťanských ctností. Vychovatelé musí být osobnosti na výši bez nejmenší pochybnosti, požívající vážnosti pro svůj správný život, jedním slovem, musí to být vzory pravého křesťanského života

 Strašná odpovědnost vychovatelů – ničitelů víry
Pastýři mají velkou odpovědnost při volbě vychovatelů pro své semináře. Lepší je seminář zavřený než seminář svěřený ničitelům víry a křesťanských ctností, jak se to bohužel děje za těchto dnů v mnoha seminářích. Běda těm, kdo na sebe vzali odpovědnost za mylný výběr, stali se svou neschopností a slabostí ze zbabělosti nebo ze strachu komplici Satana v ničivém díle zkázy duší.
Biskupové a vychovatelé budou skládat nejpřísnější účty Boží spravedlnosti za všechno zlo, za které jsou odpovědní..., a ať si nemyslí, že najdou milosrdenství, když pro sebe a pro svou prestiž obětovali nejvyšší dobro duší; ať už jsou to špatní kněží, jsou to duše jimi zničené, ti všichni vystoupí proti nim jako svědkové u Božího soudu, který nepřipouští odvolání.
Můj synu, nediv se, jestliže znovu opakuji to, co jsem již řekl, ale je nutné, aby to všechno bylo napsáno a rozšířeno; žádá si to dobro mé Církve.
Odpovídají s ledovoua diplomatickou chladností

Kolik je těch, kteří oplakávají tragickou situaci v seminářích a řeholních řádech nakažených herezemi!  Kolik duší se obětovalo, aby byly lékem proti takové zkáze a zhoubě! Ale jejich oběti nic nezmohly proti ledové diplomatické chladnosti těch, kteří měli tisíc důvodů, aby byli nadmíru citliví na tyto problémy, tak životně důležité pro Církev.
Kněží obrozené Církve budou mít zcela jiný pohled na přirozenost, funkci a cíle svého kněžství, oni budou muset být, a také budou skutečnými spoluvykupiteli, tj. budovateli mého království v duších.
Neboj se to všechno napsat, nic nedbej na strach, budu vždy u tebe.

STOJÍM U DVEŘÍ A TLUČU!
6. prosince 1976
Z čeho se budou zodpovídat mnozí biskupové a velmi četní kněží?
1. Provinili se herezí aktivity, tj. falešnou horlivostí, za kterou je jen prázdnota.
2. Provinili se, že se nechali strhnout vnější aktivitou až do vyčerpání: to však neodpovídá plánu Boží vůle, ale je to skrytá pýcha a lstivý manévr Zlého.
3. Tato vybičovaná aktivita totiž neměla a nemá odpovídající vnitřní aktivitu, takže v jejich duších vzniklo přesvědčení, že jsou nosnými sloupy, bez kterých by se všechno zhroutilo, jinými slovy jde o přehnané přeceňování sebe samých a z toho plynoucí pokles důvěry a odevzdanosti Bohu.
4. Odmítají vlastní duchovní obnovu a vážnou obnovu svých církví podle evangelia; toto je těžké provinění, protože nedbali na výzvy nebes, na fakta a nadpřirozené události. (Mariánská zjevení po světě - většinu dmítli.)
5. Vynalézavá pohodlnost, která byla překážkou mnohého dobra pro duše, také je samotné přivedla k mnohým nerozvážnostem.
6. Mnoho mých biskupů je opojeno racionalismem, a dokonce marxismem.
7. Těžce obviňuji všechny, kteří hledají pouze kompromis, aby se vyhnuli obtížím s vrchností, a mají strach z kritiky zdola. Ale Bůh nedělá kompromisy ani jeho svatí, protože kompromisy odporují mému evangeliu.
8. Jsou odpovědní za anarchii, která ovládla moji církev.
9. Navíc jsou odpovědní za úchylky od nauky a nejednou od morálky v mnoha seminářích, a tím za šíření omylů a bludů a udělali tak z církve ustrašený babylon, na který se nedbá, nebo jen málo.
10. Komu jinému přičítat mnohé rozpory v moderní pastoraci, ne-li pastýřům a kněžím, kteří nemoudře používají svou autoritu? Správně bylo řečeno, že princip autority se prosazuje proto, aby se zabránilo šíření anarchie, ale také bylo řečeno, že je třeba změnit uplatňování autority a že u skutečného otce a pastýře duší se dobře snoubí otcovský vztah s pevností.
11. Velmi těžká vina mnoha biskupů a kněží spočívá v tom, že se dali ovlivnit ďábelským moderním životem, že jej v mnoha případech schvalují a blahoslaví, ačkoliv byli vyvoleni k úkolu zcela opačnému, aby zastavili temné síly zla a zabránili destrukčnímu působení v mé církvi; ti, kteří mají být zářícími lampami ve světě, dali se přikrýt a uhasit temnotami pekla; ti, kteří měli být kvasem pro Boží lid, solí země, dali se vysušit a paralyzovat agresivitou démonů.
12. Jsou navíc vinni, že napodobují velké a mocné tohoto světa v jejich způsobu vlády; jsou hrdí na svou diplomacii, a přitom zapomínají, že Já, věčné Slovo Boží, Vykupitel lidstva, nejvyšší Vyslanec Boha pro celé lidstvo, jsem měl jen jedinou diplomacii, a to diplomacii pravdy; oni naopak závodili s diplomaty tohoto světa a stali se experty a nejednou mistry lži; diplomacie tohoto světa je totiž dovednost lhaní. Otec marnotratného syna znal jen diplomacii lásky. Já Ježíš jsem za svého tříletého veřejného života nebyl vladařem, nehledal jsem pocty, uznání ani lidský souhlas, nýbrž jako Dobrý pastýř a Otec marnotratného syna jsem měl vždy jen jedno přání: vůli Otce a osvobození duší ze strašného Satanova jha, ve které dnes lidé nevěří.
13. Konečně musím přičítat pastýřům a kněžím jako těžkou vinu necitelnosti k těm, kteří trpía jsou nemocní tělesně i duševně v důsledku temných sil pekla. Jeto neuvěřitelná necitelnost, která je v rozporu s učením evangelia, s příklady, které jsem dal Já, pravý Bůh a pravý člověk, a s mocí, kterou jsem předal svým apoštolům a jejich nástupcům, aby uzdravovali nemocné a vyháněi zlé duchy. 

Mystifikace zde dosahuje svých vrcholů.
Myslí si snad biskupové a kněží, že Já, pravý Bůh,  jsem tyto věci řekl bez užitku a do prázdna? Myslí si, že moje nauka a slova jsou pro dnešní dobu neužitečné?
Já Bůh nejsem podmíněn časem ani prostorem, moje učení platí pro všechny generace. Ale jakou víru mají biskupové a kněží v této bezbožecké, zvrácené a nevěřící generaci? Nebo si myslí moji biskupové, že dnešní doba je jiná než ta, kdy jsem se vtělil a žil na zemi?
Nejsou si snad vědomi, že celý moderní pokrok, myslím na tento pokrok materiální a manipulovaný Satanem, slouží samotnému Satanu jako nástroj sociálních nepořádků a světských zvráceností?
Nejsou si vědomi moji biskupové a kněží, že cílem člověka není technologie a materiální blahobyt odtržený od nejvyšších duchovních zájmů všeho lidstva?
Nepochopili to, nebo jim pohodlnost nedovoluje pochopit,aby náhodou nenarazili na temné a tajemné síly zla, proti kterým místo zbraní pravdy dávají přednost ďábelské zbrani kompromisů?
Nepřipouštějí si tu strašnou odpovědnost spočívající na jejich kněžství, když jako přirození učitelé zapomínají varovat duše před nebezpečím a nástrahami materiálního pokroku a konzumní civilizace?
Blahoslavení ti, kteří umějí přijímat pravdu s pokorou pro své osobní dobro a pro dobro celé Církve.
Bohužel, moje opakované výzvy, aby se zpytovali a ptali se svého svědomí, zůstávají nevyslyšeny a zaznívají do prázdna!
Můj synu, je strašné klást odpor Boží dobrotě, která tluče na dveře duší a chce jejich spásu; jejich předchůdce Jidáš odporoval, ale jeho odpor se stal jeho zkázou.Žehnám ti, modli se, odčiňuja miluj Mne!