Jdi na obsah Jdi na menu
 


Č.65 NIKDO MÉ RUCE NEUNIKNE I.ČÁST


 

                        Č.65   NIKDO  MÉ  RUCE  NEUNIKNE   I. ČÁST

                                          NOVÍ HOSTÉ
     Rozjímání bratra Amadea nad čtením z Lukáš 13, 22-30:
    Jeden z Ježíšových posluchačů položil zvláští otázku. I tebe možná zajímá, kolik bude těch, kteří budou spaseni. Není stanovená žádná kvóta těch, kteří mají naplnit nebe. Budeš-li mezi ně připočten, záleží jen na tobě a tvém vlastním rozhodnutí.
    Pro Pána je však tento dotaz vhodnou příležitostí, ABY VYSLOVIL ZÁVAŽNÉ VAROVÁNÍ! Důrazně tě upozorňuje, že cestu k věčné blaženosti si nesmíš představovat jako nějakou pohodlnou a bezstarostnou procházku. Pokud těch, kteří skutečně vstoupí do Otcova domu, bude spíše málo, pak jen proto, že je příliš mnoho těch, KTEŘÍ NEJSOU OCHOTNI PODSTOUPIT POTŘEBNÉ ÚSILÍ, aby došli k poslednímu cíli. Pros proto Ducha Božího, abys správně pochopil dnešní JEŽÍŠOVU VÝSTRAHU!
    Upozorňuje tě totiž na to, že sklon k svévoli a pohodlnosti neohrožuje pouze ty, kteří jsou daleko od Pána a jednají podle svého. Právě nejeden z těch, kteří si zakládají na tom, že se pohybují v Ježíšově blízkosti, PŘÍLIŠ SPOLÉHÁ NA SVÉ NIČÍM NEZASLOUŽENÉ POSTAVENÍ a podlehl pokušení zařídit si v duchovním životě obdobu pozemského pohodlí a blahobytu.
    I když na zemi stále přibývá širokých a lidsky pohodlných cest, K TĚSNÉ BRÁNĚ JEŽÍŠOVA KRÁLOVSTVÍ POVEDE VŽDY JEN ÚZKÁ CESTA, která nenabízí žádné pohodlí. Je to CESTA PŘÍSNÉ BOŽÍ VÝCHOVY, která je nezbytná, protože DO NEBE NEVEJDE NIC NEČISTÉHO.
    Nemysli si, že když se můžeš pohybovat v privilegované blízkosti Božího Syna, máš tím už zaručeno, že s ním budeš uveden dovnitř! JEDINĚ PŘIJETÍ PŘÍSNÉ BOŽÍ VÝCHOVY TĚ OPRAVŇUJE POČÍTAT SE MEZI BOŽÍ DĚTI. Bez této kázně patříš mezi cizí. Dokonce i těm, kteří s Pánem jedí a pijí, se může stát, ŽE NAKONEC USLYŠÍ NEKOMPROMISNÍ ODMÍTNUTÍ: „NEZNÁM VÁS!“
    Pán poznává své blízké nikoli podle blízkosti, ale  PODLE  PODOBY,  podle toho, že neberou na lehkou váhu, KDYŽ JE VYCHOVÁVÁ, ZACHOVÁVAJÍ JEHO  SLOVO,  BEROU  NA  SEBE  KAŽDÝ  DEN  JEHO  KŘÍŽ  A  JDOU  V  JEHO  ŠLÉPĚJÍCH.
  NESTAČÍ,  ŽE  SES  NARODIL   v křesťanské zemi, V   KATOLICKÉ  RODINĚ,  JSI  POKŘTĚNÝ,   že patříš k tomu či onomu hnutí nebo společenství, že zastáváš ten či onen úřad, nestačí spokojit se s tím,  ŽE SI VEDEŠ TAK,  JAK JSOU ZVYKLÍ POČÍNAT SI OSTATNÍ... Zpohodlnělé, automatizované a vylepšené křesťanství nevede k té jediné brance, kterou je možno vstoupit. Sebeuspokojení nenáročného duchovního života  TĚ   MŮŽE SNADNO ZASKOČIT,  A  OCTNEŠ  SE  VENKU PŘED  ZAVŘENÝMI DVEŘMI! Nedovol si ani v nejmenším pochybovat o existenci MÍSTA VĚČNÉHO ZATRACENÍ! Falešní proroci s oblibou namlouvají sobě i tobě, že pokud vůbec existuje, je prázdné. Jak to, že Ježíš s politováním konstatuje, že těch, kteří jdou do záhuby,  JE  MNOHO? Chceš snad říct, že si to jen vymýšlí? (Papež František nevěří, že peklo existuje, lidé prý budou jen odloučení od Boha do nicoty-že by věřil víc budhovi jak Ježíši?)
    To vůbec neznamená, že by Otec nebyl milosrdný a shovívavý. Je dostatečně dlouho trpělivý a dobrotivý právě proto, že jednoho dne se těsná branka NENÁVRATNĚ  UZAVŘE  A  může to postihnout kohokoliv.
    Smutná skutečnost,  ŽE  MNOZÍ  NEVYUŽILI  VČAS  JEHO  MILOSRDENSTVÍ,  vůbec neznamená, že Bůh je bezcitný nebo krutý.  VE  SVÉ  DOBROTĚ  POSKYTUJE  SVOU  MILOST  VŠEM,  KDO  JSOU  OCHOTNI  JI  PŘIJMOUT.  „Jeho milosrdenství nad námi mocně vládne. Hospodinova věrnost trvá navěky!“(Žalm 117, 2) Můžeš to poznat z toho, jak na místo těch, kteří slyší Pánovo volání, kteří byli v jeho blízkosti, ale LEHKOMYSLNĚ  SI  ZAHRÁVALI  S  NEPRAVOSTÍ,  uvádí do svého království zcela jiné hosty, kteří přišli dokonce z daleka.
    Kde je málo těch, kteří vstoupili na úzkou cestu, tam je i málo těch, kteří slyší Pánovo volání. Nedostatek duchovních povolání v tradičních křesťanských zemích usvědčuje tyto země, že  NEJSOU  NA  SPRÁVNÉ  CESTĚ!  Místo křesťanů, kteří zmalátněli, protože se zabydleli v blahobytu, zaujmou zcela jiní, kteří o něm dosud neslyšeli mluvit a neviděli jeho slávu, ale  NYNÍ  SI  HO  DOKONALE  ZAMILOVALI  a přinášejí v čistých nádobách své dary do Hospodinova domu. Z nich si bere kněze a levity.
    Pros Ježíše,  ABYS  CELÝ  ŽIVOT  VĚRNĚ  SETRVAL  V  JEHO  ŠKOLE.  Je to spojeno s bolestí, ale tím více to přináší bohaté ovoce. Přestaň se dívat na to, co dělají druzí.  VŮBEC  NESPOLÉHEJ  NA  VĚTŠINU!  Ani, když si jásá a prozpěvuje, ale dívej se věrně na Ježíše. "Pane, dodej nové síly mým ochablým rukám a klesajícím kolenům!"
     (Světlo 33/2016)

                                     DENÍČEK 1728:

    Ježíšova slova sestře Faustyně Kowalské: “ŘEKNI  HŘÍŠNÍKŮM,  ŽE  ŽÁDNÝ  MÉ  RUCE  NEUNIKNE!
   Prchají-li před mým milosrdným Srdcem,  UPADNOU  DO  MÝCH  SPRAVEDLIVÝCH  RUKOU.“  Kdyby měl hříšník živé povědomí o tom, že setrváváním v těžkém hříchu riskuje věčné odloučení od štěstí a místo toho si připravuje stav věčné prázdnoty a utrpení. Kdyby měl povědomí o tom, že  BŮH  JE  MILOSRDNÝ  V  TOMTO  ŽIVOTĚ,  ALE  TAKÉ  SPRAVEDLIVÝ  SOUDCE,  MOŽNÁ  BY  O  SVÉM  OBRÁCENÍ  PŘEMÝŠLEL  SVĚDOMITĚJI!
                                                                               
                      SVATÝ  OTEC  PIO  MLUVÍ  K  SVĚTU:

  Poznámka: Sv. Otec Pio zasvětil celý svůj život službě Bohu a lidem. Ale i po jeho smrti v  r. 1968,   HO  BŮH  OBDAŘIL  MILOSTÍ  DÁLE  NÁM  POMÁHAT.  NA  JEHO  PŘÍMLUVU  DOCHÁZÍ  I  K  ZÁZRAKŮM.  Kromě toho předal svému spolubratru důležité a povzbudivé informace:

     V pozemském ráji nekladli muž a žena odpor ďábelskému pokušení pýchy, a tak byli přemoženi a padli do spárů ďábla. Jejich hřích přešel na celé potomstvo  AŽ  DO  KONCE  SVĚTA.  A tak znovu ožívá tento boj zaviněný tímto hříchem. Jako  ZKAŽENÝ  OTEC,  který vede hanebný život,  KAZÍ  SVÝM  PŘÍKLADEM  SVÉ  DĚTI,  TAK  ADAM  ZKAZIL  SVĚT!
     Co ti nyní svěřuji, milý bratře,  MĚL  BYS  ŠÍŘIT  BEZ  POCHYBNOSTÍ  DÁL,  PROTOŽE  JE  NEJVYŠŠÍ  ČAS,  ABY  LIDSTVO  PROCITLO  A  NEŽILO  DÁLE  V  BAHNĚ  HŘÍCHU!  Aby uznalo všemohoucnost Boha třikrát svatého a aby z jeho srdce neprýštil hněv, ale mléko a med. Člověk je tím, který na sebe  PŘITAHUJE  TRESTY  SVOU  VZPOUROU  VŮČI  NEJVYŠŠÍMU!  Člověk přenechaný  SÁM  SOBĚ,  kráčí  k  propasti  zavržení!

                                   Poselství  světu  o  zániku
    Milý bratře piš! Pán rozhodl nejprve použít mne a pak tebe.  JEHO  VŮLE  MÁ  BÝT  OZNÁMENA  skrze mne a ty ji musíš dál předat zpohanštěnému světu!
    Vy všichni, mužové, ženy a mladí lidé,  UZNEJTE,  ŽE  ZEMĚ  SE  ŘÍDÍ  PODLE  VŮLE  STVOŘITELE  A  JEHO  ZÁKONŮ.  A přece tato země vzdychá a úpí, cítí se otřesena, pošlapána kvůli svým obyvatelům, kteří se bouří vůči svému Stvořiteli a Vykupiteli. Všechno máte, co potřebujete k životu a k rozvoji své lidské existence.  TAK  SE  O  VÁS  BŮH  STARÁ.  Ale vy, místo abyste mu byli vděční,  OBRACÍTE  SE  K  SVÉMU  DOBRODINCI  ZÁDY  a vlastně proklínáte svým špatným chováním  Pána nebes.
    Copak nevidíte, že spěcháte temnými a tmavými dny, kdy vaše tužby po slastech zahalují stíny smrti? Copak nechcete otevřít oči, abyste  POZNALI  JASNĚ  SVÉ  ZLÉ  POČÍNÁNÍ?
     PROČ  NECHCETE  VĚŘIT  NEBESKÝM  POSELSTVÍM?

 Ta vás, zbloudilé ovečky, chtějí přivést nazpět. Řekl jsem vám, že Stvořitel nedopustí, abyste měli v něčem nedostatek! A zde slyšte Jeho odpověď: "COPAK  JE  VAŠE  TĚLO  DOBYTČE,  KTERÉ  NASLOUCHÁ  JEN  NA  ZAPRÁSKÁNÍ  BIČE  SVÉHO  NEMILOSRDNÉHO  PÁNA?  V čem  spočívá  váš pozemský život? A co bude z vašeho vzletu ducha, kterým se odvažujete prozkoumat nebe? A  JAKÝ  UŽITEK  MAJÍ  VAŠE  DUŠE  z těchto vědeckých podniků, nadšeně oslavovaných nerozvážným lidstvem?"
     Pán vám dal k dispozicí mnoho možností,  ABYSTE  MOHLI  ŽÍT  DOBŘE.  Především vám poskytl velmi cennou pomoc k záchraně vašich duší. Vaše inteligence se namáhá, aby odkryla různé vynálezy.  JEN  PRO  DUŠI,  KTERÁ  BYLA  STVOŘENA  PRO  VĚČNOST,  NENACHÁZÍ  ŽÁDNÁ  ZŘÍDLA,  ABY  SE  POVZNESLA  KE  STVOŘITELI  A  VYKUPITELI!   ŽIJETE  V  ÚPLNÉM  POHANSTVÍ,  protože vaše srdce jsou prodejná a sobecká. Každý miluje sám sebe na úkor svého bratra,  PROTOŽE  JSTE  OPUSTILI  CESTU  PRAVÉ  BOŽSKÉ  LÁSKY.  Přemýšlejte o tom vážně!  
    PÁN  JIŽ  NEMŮŽE  SNÁŠET  VAŠI  PÝCHU,  VAŠI  AROGANCI,  VAŠE  SRDCE  ZKAMENĚLÁ  V  HŘÍCHU!  Celý váš život se vyčerpává v necudnosti a pýše světa.  STOJÍTE  NA  POKRAJI  PROPASTI  a  vůbec si neděláte starosti.  PROBUĎTE  SE!!!  Pozvedněte se ze svého opojení a nenechte se mást svým pekelným přítelem, který vás již do značné míry dostal pod svoji moc, a který stále zesiluje svůj morový vliv.  ZBÝVÁ  JIŽ  JEN  MÁLO  ČASU,  abyste zahladili jizvy ve svých duších.  ČIŇTE  POKÁNÍ!  Odložte všechny zhoubné požitky denní i noční!  KDYŽ  SE  NEOBRÁTÍTE  S  LÍTOSTÍ  K  BOHU,  BUDOU  VÁS  PRONÁSLEDOVAT  NA  KAŽDÉM  KROKU  STÍNY  VĚČNÉ  SMRTI!

                                     Jen jedno je opravdu nutné!
    MUŽE  ŽENE   v této době do propasti dvojí žádost:  PO  PENĚZÍCH  A  PO  POŽITCÍCH.  ŽENU  však  žene  TOTÁLNÍ  VÝSTŘEDNOST.  Život muže  by měl být zaměřen na získání věčného života, a to tak, že  BOJUJE  PROTI  ZLÝM  VÁŠNÍM.  S jak velkým bojovým úsilím se snaží na bouřlivém moři života zlepšit svou pozici, chránit se proti neúspěchům, zajistit si dobrou pověst a držet v šachu každého konkurenta!
    Copak jste zapomněli, že každé duši bylo vtisknuto ono věčné Slovo Boží: "UČIŇME  ČLOVĚKA  JAKO  OBRAZ  NÁŠ,  PODLE  NAŠÍ  PODOBY?"  Proto by měl člověk - PLOD  NEKONEČNÉ  BOŽÍ  LÁSKY - žít ryzí skutečností,  USILOVAT  O  SPOJENÍ  S  VĚČNÝM!  TOHO  SE   však  DOSAHUJE   pouze  MODLITBOU...(DŮVĚRNÝ ROZHOVOR S BOHEM.)
    Ježíš nám dal příklad: odešel dokonce od apoštolů, aby se modlil. Potom řekl svým vyvoleným apoštolům: "Bděte a modlete se, abyste neupadli v pokušení!" Kdo se modlí, bude zachráněn. Kdo se nemodlí, bude odsouzen!  Ztratili jste cestu. Proč nechcete trochu  PĚSTOVAT  SVŮJ  ROZHOVOR  S  BOHEM?  Čas jen tak protloukáte neblahými večery v smrtícím uvolnění před televizorem, který stále  ZATEMŇUJE  VAŠEHO  DUCHA  A  ZAMOŘUJE  JEJ  mnoha neblahými  REVOLTAMI.
    Přemýšlejte vážně o tom,   že  DUŠE  JE  PRAVÝM  BOHATSVÍM  VAŠEHO  ŽIVOTA,  protože byla stvořena a povýšena Bohem, Tvůrcem vesmíru! Mimo tuto skutečnost  JE  VŠECHNO  OSTATNÍ  BEZCENNÉ!  KDYŽ  NEZASÉVÁTE  PRO  VĚČNOST,  žijete ve vzduchoprázdném prostoru  A  ŠLAPETE  po vlastní důstojnost, totiž  PO  SVÉ  DUŠI!
    Probuďte svou víru!  MODLETE  SE  A  ZACHRÁNÍTE  SE!  Myslete na velkomyslnost mučedníků pro záchranu svých duší. A co vy uděláte pro záchranu své duše? Copak tažné dobytče - tělo, je víc než jeho pán - duch? A když má vaše duše nekonečnou cenu, proč ji ničíte, proč s ní jednáte jako s tažným dobytčetem?  COPAK  JE  DUŠE  VAŠÍM  VLASTNICTVÍM?  Pravdu nelze zapírat!  MÁTE  ŽIVOU  DUŠI,  KTERÁ  VÁS  vlastně  OŽIVUJE.  Když ta se oddělí od těla, aby vešla do věčnosti,  TĚLO  ZTRATÍ  ŽIVOT  A  PROPADNE  ZKÁZE.
A  PŘECE  SE  NAPROSTO  NESTARÁTE  O  TOTO  VELKÉ  TAJEMSTVÍ,  JAKO  BY  VÁM  BYL  PŘISOUZEN  VĚČNÝ  ŽIVOT  ZDE  NA  ZEMI!!!
    Vědecký pokrok vás zcela vtahuje do své moci.  VĚDĚNÍ  O  BOŽSKÝCH  VĚCECH  A  O  BOŽSKÉ  CNOSTI  LÁSKY,  která má pronikat celým vaším životem,  SE  STÁVÁ  čím dál tím víc  PŘEDMĚTEM  POHRDÁNÍ!  Ten vědecký pokrok, jaká zkáza pro tolik blouznivých duší!  DÁ  SE  ŘÍCI,  ŽE  MODERNÍ  VĚDA  JE  BIBLÍ  ĎÁBLA!  Každý vynález, každá aplikace přírodního zákona, kosmický let, to vše by vás mělo přivádět  blíže k Bohu, který vás uschopňuje, abyste rozumem pronikali do tak mnohých nádherných tajemství tohoto světa.
    ČLOVĚK - MALÝ  ATOM  VESMÍRU - SE  proti  tomu  ZTRÁCÍ  VE  SVÉM  VELIKÁŠSTVÍ!  Cítí se tak veliký, protož bádá a odvažuje se do vesmíru, ale přitom   ZAPOMÍNÁ  NA  SVŮJ  VĚČNÝ  CÍL,  NA  SVÉHO  STVOŘITELE!  Člověk myslí jen časně a je zcela zaujat svou vědou. Ale přece  VÍRA, která je  OPRAVDU  VĚDOU,  překonává lidskou vědu.  VE  SVĚTĚ  JE  VŠECHNO  OMEZENÉ!  ALE  BŮH  NEZNÁ  ŽÁDNÉ  HRANICE   ani minulost ani přítomnost ani budoucnost. Je nestvořený,  VŠEMOCNÝ,  VŠEVĚDOUCÍ,  nekonečná propast, kterou nic nevyplní.  Proto byste neměli unikat Jeho pohledu.  VIDÍ  VŠECHNO  A  BUDE  VÁM  MĚŘIT  TAKOVOU  MĚROU,  JAKOU  JSTE  MĚŘILI  VY  JEMU.  A tak vám bude zcela určitě v poslední den naměřeno, když On ve svém nekonečném majestátu se všemi otcovskými právy nade všemi národy vám řekne: "ODEJDĚTE,  ZLOŘEČENÍ,  DO  VĚČNÉHO  OHNĚ,  NEZNÁM  VÁS!"
    Tato má napomenutí jsou vlastně nesmírné milosti, které vám Bůh propůjčuje,  PROTOŽE  JÁ  K  VÁM  MLUVÍM  V  JEHO  JMÉNU,  abyste se snažili  horlivě  O  SKUTEČNOU  OBNOVU.  KDYŽ  VŠAK  tuto  obnovu  neprovedete  a  když  BUDETE  DÁLE  HLUŠÍ,  NEUJDETE  BOŽSKÉ  SPRAVEDLNOSTI!
    Máte mnoho prostředků k záchraně:  PŘEDEVŠÍM  MODLITBU,  abyste se přiblížili k Bohu. Kostely jsou prázdné. Neukazujete žádnou horlivost,  ABYSTE  HLEDALI  BOHA,  který stále hledá ztracenou ovečku. A ti, kteří ještě chodí do kostela,  s jakým  SPĚCHEM  A S JAKOU BEZBOŽNOSTÍ  STOJÍ  V  PŘÍTOMNOSTI  BOHA,  KTERÝ  JE  SKUTEČNĚ  A  ŽIVĚ  VE  SVATOSTÁNKU  PŘÍTOMEN.  Někteří vstupují do Božího domu ze zvyku a vlastně   BEZ  ZBOŽNOSTI,  BEZ  LÁSKY,  BEZ  STUDU  V  CHOVÁNÍ,  TAKŽE  SVATÉ  MÍSTO  ZNESVĚCUJÍ!!!
   Opakuji vám znovu:  NEBUĎTE  LAKOTNÍ  S  ČASEM  PRO  MILÉHO  BOHA  A  VŮČI  SVÉ  DUŠI,  ALE  PAMATUJTE  NA  JEJÍ  HODNOTU,  OPATRUJTE  JI  A  VEĎTE  JI  PŘÍMO  KE  STVOŘITELI!  VÍTE  PŘECE,  ŽE  MŮŽETE  NÁHLE  ZEMŘÍT,  NÁHLE  BÝT  POSTAVENI  PŘED  SOUDNOU  STOLICI  BOŽÍ!   Některé případy náhlé smrti jsou jistě znamením Božích trestů, protože se žije bez Boha.
     Pán je nesmírně milosrdný,  ALE  JE  TAKÉ  NESMIŘITELNÝ  VE  SVÉ  NEKONEČNÉ  SPRAVEDLNOSTI.  
     Blahoslavený, kdo zná cíl,  PRO  KTERÝ  BYL  STVOŘEN!  Ale takových je málo.

                                            Určeno ženě!
    Žena je od přírody něžná a měla by svou něžnost vyzařovat svou láskyplnou bytostí. Její chování, které co do něžnosti převyšuje chování muže, mělo by se vyznačovat čistotou a osobní zdrženlivostí.  NYNÍ  VŠAK  MNOHO  ŽEN  SVÁDÍ  LIDSTVO,  SPOLEČNOST,  RODINU  A  NEVINNOST,  která  je obklopuje,  PROTOŽE  PŘEVRACEJÍ  BOŽÍ  ŘÁD!  Vy ženy nezaplňujte svým hříšným chováním pláže! Nezakalujte oko muže, místo toho abyste je zjasňovaly. Váš vzor ať je krása, lesk ctností a čistota Nebeské Panny. Neupisujte se ďáblu, tomu neblahému, drzému ničiteli!  NEOBLÉKEJTE  SVÉ  TĚLO  LEHKOMYSLNĚ!  Jednoho dne se nad ním i hrobník zděsí! Žijte chytře a moudře, nikoli bezmyšlenkovitě! Opakujte si často tuto modlitbu: "Ó  MARIA,  JSI  CELÁ  KRÁSNÁ,  CELÁ  ČISTÁ,  CELÁ  SVATÁ!  POMOZ  MI  ZACHRÁNIT  MOU  UBOHOU  DUŠI!"

                            Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!
    Milý bratře, žádáš mě o poselství ohledně rozvodu. Ale mé poselství po tolika veřejných pohoršeních nebude mít žádnou sílu:
   ROZVOD - TO  NENÍ  JEN  ROZVOD  - TO  JE  HŘÍCH  CIZOLOŽSTVÍ,  co chtějí zavést pronásledovatelé Církve v Itálii.(Tato posmrtná návštěva otce Pia byla v době, kdy se v Itálii bouřlivě projednával návrh zákona o rozvodu.) Jak může moje slovo odstranit hanebnou,  HŘÍŠNOU  VZPOURU  PROTI  ZÁKLADNÍMU  BOŽSKÉMU  ZÁKONU!...Jaké zrcadlo lze nastavit tak pohanskému a vášněmi opilému národu!...Přívrženci satana mají ve světě svou říši! (Tresty pro Itálii oznamované v poselstvích - zemětřesení a sopky!) KOLIK  OHNĚ  DOUTNÁ  POD  POPELEM  A  STÁLE  VÍC  HROZÍ  EXPLOZÍ!
    K čemu bude mé poselství,  KDYŽ  SE  POSELSTVÍM  VĚNUJE  TAK  MÁLO  VÍRY,  KDYŽ  SE  DOKONCE  ZATAJUJE! (Páter Pio v šedesátých letech obhajoval Garabandalská zjevení a poselství Panny Marie, ještě když žil, ale církev je stejně neuznala.)  A  KROMĚ  TOHO,  NYNÍ  JE  PŘÍLIŠ  POZDĚ!  Ale přesto napiš:  ROZVOD  JE  HANBA  POSLEDNÍ  DOBY.  JE  TO  ROZVRAT  RODINY  A  SPOLEČNOSTI!  Je to děsivé ochuzení tohoto světa! - Měli bychom si připomenout alarmující výzvu hořkosti a bolesti Božského Srdce!  ALE  LIDÉ  SE  STALI  MÍČEM  VE  HŘE  PEKELNÝCH  PROPASTÍ!  Jak by se daly tyto trosky znovu postavit?  JEDINĚ  MOCNÁ  MODLITBA  A  UTRPENÍ  DOBRÝCH,  SPOJENÉ  S  MODLITBOU  mohou vnésti několik jisker světla do zatemnělých hlav. I když jsem ve věčné slávě, díky lásce, která mě spojuje se svatou Matkou Církví a s vámi jediným poutem, ve jménu Božím a prostřednictvím svého bratra mohu vám adresovat výzvu a obracím se na ty, kteří mě viděli ještě živého a kteří se mnou sdíleli smýšlení a víru a vroucí lásku k Bohu.

                                        Uctivost v kostele.
    Blíží se letní doba, kdy  KOSTELY  JSOU  ZNESVĚCOVÁNY  nedbalým postojem  UVOLNĚNÝCH  A  NOVOTÁŘSKÝCH  KNĚŽÍ:   NEBDÍ  NAD  UCTIVOSTÍ  A  CUDNOSTÍ,  KTERÁ  SE  MÁ  PROJEVOVAT  VŮČI  BOHU  SKUTEČNĚ  PŘÍTOMNÉMU  V  CHRÁMĚ!
    Pán zvolil pro svůj příchod dobu, kdy v Palestině měly  ŽENY  stále  POKRYTOU  HLAVU  A  MUŽI  NOSILI  TUNIKU  jako přehoz. Nebeská KRÁLOVNA   vám  TO  UKAZUJE  NA  VŠECH  SVÝCH  OBRAZECH:  DLOUHÝ  ODĚV  A  POKRYTÁ  HLAVA.  Proto ve jménu Božím - NIC  NEVHODNÉHO  NEMÁ  VSTOUPIT  DO  KOSTELA!!!  Služebníci boží, by měli překonat svou  ZBABĚLOST.  MAJÍ  BDÍT  NAD  VĚŘÍCÍMI  s otevřenýma očima. Ve  všem mají vytvářet Boží lid, aby  SE  TÍM  USMÍŘIL  BOŽÍ  HNĚV,  protože Bůh již prokázal příliš dlouhou trpělivost!

                                  Jednejte, dokud ještě není pozdě!
    DUŠE  BUDE  SKLÍZET  TO,  CO  ZASELA,  PAMATUJTE  NA  TO  DOBŘE!  Snažte se o šlechetné, plodné a nepomíjející cíle a neošklivte si  UTRPENÍ,  které doprovází naši životní cestu a které  VÁS  MÁ  TŘÍBIT  A  OČIŠŤOVAT!  Kdybyste trávili pohdlný život , honili se za požitky, abyste si všeho užili, ztratíte pokoj a klid a dostanete se do víru, který hrozí všechny pohltit.  ZŘEKNĚTE  SE  ZBYTEČNÝCH  A  NEDOVOLENÝCH  VĚCÍ.  Utrpení činí váš život záslužným. Čím více si ceníte života, tím víc to platí.  PRAVÉ  HODNOTY  vám dává Bůh  nalézt   V  ŽIVOTĚ  VÍRY,  LÁSKY  K  BOHU  A  K  LIDEM.  POSILŇUJTE  SE  ČASTO  SVÁTOSTMI,  KTERÉ  USTANOVIL  SÁM  BŮH!
   Mluví k vám ten, který na zemi  ŽIL  ŽIVOT  UKŘIŽOVANÉHO,  MUČEDNÍKA  TĚLA  I  DUCHA,  ABY  PŘIVÁDĚL  DUŠE  KE  KRISTU.  A vy chcete žít život bohatý na požitky a nestarat se o  nejdůležitější  cíl  svého  života:  ZÁCHRANU  SVÉ  DUŠE!  Obraťte se ke Stvořiteli! Vystupujte odvážně proti svým protivníkům! Staňte se  OCHRÁNCI  NEROZLUČITELNOSTI  MANŽELSTVÍ!
   EXISTUJE  JEN  JEDEN  PRAVÝ  ZÁKONODÁRCE:  BŮH - MLUVÍ  V  CÍRKVI,  na základě jejích zákonů má žít společnost v konkrétních vztazích. Kéž má poselství vzbudí důvěru!  NEBERTE  JE  NA  LEHKOU  VÁHU!  DĚKUJTE  BOHU,  KTERÝ  SE  RADUJE,  ŽE  JE  VE  VAŠEM  STŘEDU,  ABY  VÁS  POVZBUZOVAL!
    Od té doby, co nejsem na světě, prodělal tento svět do dnešního dne velký krok k horšímu.  CELOU  TVÁŘ  ZEMĚ  ZAKRÝVÁ  TEMNOTA!  Chtěl bych vám připomenout, že  VAŠE  CHOVÁNÍ  VOLÁ  PO  ZKÁZE!  URYCHLUJETE  ČAS  SOUDU!  Místo, abyste odzbrojovali  božskou  spravedlnost, vkládáte jí do rukou zbraně pro rozhodující bitvu. Opakuji vám znovu:  MODLETE  SE!  MODLETE  SE!!  MODLETE  SE!!!
   JDĚTE  KE  SVÉMU  SPASITELI,  který visí na kříži pokryt ranami a zalitý krví pro vaši záchranu! Učiňte jeho nekonečně drahé zásluhy plodnými! ZANECHTE  NEVDĚKU  A  NECITELNOSTI!  ZAPALTE  VE  SVÉM  SRDCI  PLAMEN  RYZÍ  LÁSKY  KE  KRISTU!  MILUJTE  TOHO,  KTERÝ  MILUJE  VÁS!  ROZTRHEJTE  ŘETĚZY  HŘÍCHU,  které vás poutají a svazují.  VZBUĎTE  VÍRU,  která vás povede k jednání hodnému pravého života,  ODSTRAŇTE  VŠECHNO,  CO  VÁS  VZDALUJE  OD  BOHA,  OD  CÍRKVE,  OD  SVÁTOSTÍ!  VRHNĚTE  SE  S  DŮVĚROU  k nohám a  DO  NÁRUČE  NEBESKÉHO  OTCE!  On vás přijme!  DUŠI  NAPLNĚNOU  LÍTOSTÍ  NIKDY  NEODMÍTNE!  Řekněte Mu z celého srdce:"Pane, co chceš, abych činil?"
    Neposkvrněné Srdce  Mariino bude vaší velkou pomocí!  PANNA  MARIA  JE  POSLEDNÍ  KOTVA  ZÁCHRANY  PRO  JEJÍ  ZTRACENÉ  DĚTI!  Jak naříká a jak krvácí její mateřské Srdce, když vás vidí, jak jste daleko od Ježíše. Spěchejte s důvěrou k ní, aby vás přivedla zpět k Ježíši!  ONA  VÁS  DOVEDE  KE  SPÁSE!
    Nezapomínejte, jak jste mě navštěvovali v San Giovani Rotondo a řiďte se mými mnohými radami. Můj viditelně ukřižovaný život kéž pohne vaše srdce k záchraně duší.
                                              Moje závěť:
    Zapiš také toto: Příliš málo se uvažuje o velkém významu duše, když se musí objevit  PŘED  NEKONEČNÝM  MAJESTÁTEM  BOHA -  SOUDCEM!
    I svatí, ačkoliv dosáhli vysoké úrovně svatosti, byli nakrátko zadrženi před věčnou slávou  PRO  JISTÉ  VĚCI,  KTERÉ  SE  LIDSKÉMU  OKU  ZDAJÍ  JAKO  NIC!  Každá duše musí pracovat podle talentu, který dostala od Pána.
    Milý bratře, předávám ti tuto závěť:  KŘÍŽ,  EUCHARISTII,  NEPOSKVRNĚNÉ  SRDCE  MARIINO  A  DUŠE,  KTERÉ  JE  TŘEBA  ZACHRÁNIT!
   Modlím se za vás všechny a žehnám vám všem!
                   Váš Otec Pio

  (Sv.P.Pio, kapucín, narozen 25.5.1887 v Itálii v Pietrelcině, žil půl století ukřižován stigmaty na rukou, nohou a boku, bojoval s ďábly o duše a zemřel 23.9.1968 v Itálii v klášteře San Giovanni Rotondo. Jeho tělo dosud nepodlehlo rozkladu a je vystavováno.)


                                            ZPĚT  K  BOHU
                                          Pravdivé svědectví

     Karel Přiznal a Petr Karát byli kamarádi od malička. Hráli si společně na písku, seděli spolu v jedné lavici, ministrovali spolu v kostele. Poslední společnou věcí bylo jejich první přijímání. V roce 1918 jim bylo jedenáct let a právě v tom roce se rozdělili.
     Jejich tatínkově se vrátili zdrávi z první světové války a po ní nastal rozkol. Tatínek Antonín Přiznal se klonil ke straně, která zastávala názor, že člověk byl od Boha obdařen svobodnou vůlí, a proto je sám vinen všemi válkami. Války vznikají ze zlořádů jako je hněv, závist, nenávist a touha po moci a po podrobení si druhého, říkal si otec Přiznal a snažil se proti tomu něco dělat
     Když se vrátil z války Tomáš Karát, tvrdil, že kdyby byl Bůh, tak by nemohl dopustit, aby ve válce byly vražděny miliony nevinných lidí. A tak se podle těchto rozdílných názorů řídily obě rodiny.
     V roce 1922 propagoval Tomáš Karát jako starosta Sokola heslo:"Pryč od Říma!", a to udělalo tečku za kamarádstvím Karla a Petra. Od té doby se kromě pozdravu nebavili.
     Po druhé světové válce komunisté zlikvidovali jak Přiznalovým tak Karátovým hospodářství, a tatíci Antonín a Tomáš se stali členy JZD. Karel Přiznal se uchytil jako traktorista a jeho bývalý kamarád Petr odešel pracovat do kamenolomu v Břežanech, kde se lámal kámen a štěrk. Oba se oženili a shodou okolností si oba vzali manželky z dobrých věřících rodin.
     U Přiznalů to bylo v pořádku, ale u Karátů musela nevěsta bojovat o to, aby mohla jít v neděli na mši svatou. Petr si vždycky našel práci, aby nemusel světit neděli. Po stálém přemlouvání začala Petrova manželka vynechávat nedělní bohoslužby, až přestala chodit nadobro. Prosadila však, že tři děti, které Petrovi porodila, nechal pokřtít, ale do náboženství jim chodit nedovolil, protože "by z nich faráři nadělali magory a ony by musely zapomenout, že mají v hlavě taky mozek". Petr měl dva chlapce a dceru.
      U Přiznalů se vrána zastavila pětkrát a donesla jim tři kluky a dvě děvčátka. Každé Přiznalovo děťátko bylo slavnostně pokřtěno na rozdíl od Karátových, kde to proběhlo spíš tajně než veřejně. Petr sice podepsal lejstro, že s tím souhlasí, ale o křtu šel do hospody, kde seděl tak dlouho dokud se kmotři a manželčiny rodiče nerozešli. Ani Petrovi rodiče se křtů nezůčastňovali, a v době, kdy se měly s celou rodinou slavit křtiny, odešli k příbuzným na návštěvu, aby tím demonstrovali, že s křtem svých vnuků nesouhlasí, a že dodržují neznabožství do posledního písmene.
     U Přiznalů naopak dědoušek Antonín a babička Markéta zářili radostí i tehdy, když přišlo na svět i páté děťátko, a řádně to s rodinou oslavili. Děti cítily tu lásku rodičů i prarodičů a prožívaly šťastné dětství.
     Když Přiznalovi děti dorostly, nemohli je dostat do školy, a tak se všichni tři chlapci šli učit řemeslu. Děvčata byla nadaná a tak se jedna dostala na zdravotnickou a druhá na ekonomickou školu. Karel se radoval, že s pomocí Boží dostanou jejich děvčata vzdělání a nebudou muset dřít v JZD. Sám na traktoru dost vydělával a jeho manželka, která pracovala u telat, na tom taky nebyla špatně, tak jim to vycházelo a byli z poctivého živobytí slušně živi.
     Jinak bylo u Karátů, protože všechny tři dostal Petr do škol, přestože jim učení vůbec nešlo. Chlapci ze studií sběhli a zůstali u nádeničiny.
Jednou došel Petr Karát za bývalým kamarádem Karlem a chtěl, aby mu odvezl dříví z lesa, protože Karátovi dostali vysekávku a potřebovali ji přivézt traktorem domů. Karel byl ochotný pomoci a domluvili se. Ve smluvenou dobu Petr šupl ke Karlovi do traktoru a upalovali k Nošovickému lesu. Bavili se spolu jako dříve. Společně nadávali na komunisty a jejich přisluhovače, až došli na faráře a víru v Boha. Tu se Petr zeptal Karla, jestli ho ještě baví chodit do kostela, když to není k ničemu."Jak k ničemu?" odpověděl Karel. Když se začali mezi sebou o otázku náboženství škorpit, řekl Karel:"Podívej se, Petříčku, ty mě nepřesvědčíš o tom, že Bůh není a já tě zase nebudu přsvědčovat o tom, že je. Každý si necháme to své, v co věříme a obraťme list.
     Dlouho leželo Karlovi v hlavě, že je Petr takový zabedněnec; rád chodívá Boží přírodou a přesto nepozná, že všechno je dílo Stvořitele, který to všechno vytvořil a všemu dal do vínku svoje zákony, podle kterých svět funguje  miliony let, a je to dobré. Rozešli se spolu jako kamarádi, jako by se mezi nimi nic nebylo přihodilo, protože myšlenka na jejich největšího společného nepřítele je jako antikomunisty spojovala a o věcech víry a nevíry raději pomlčeli a každý si ponechal svoje přesvědčení.
     Oba došli do věku, kdy se chodí na odpočinek a práce se přenechává mladým. Karel pokračoval na traktoru dál, aby mohli vybavit svoje vnučky a vnuky. Ale slíbil, že déle jak do pětašedesáti nedělá.
     Petr zas po zrušení lámání stavebního kamene začal dělat štěrk ve všech druzích: od písku a kaše přes jedničku, dvojku atd. až po veleštěrk a makadam. Zabudovali do země drtič a od něho vedl transportér na věž, kde se drť prosívala a roztříděný materiál padal do násypek.
     Když se přestal těžit užitkový kámen, přijal Petr místo u tzv. tlamy, kam se sypal kámen po odstřelu. U sesypané stěny po denním odstřelu stál bagr, nakládal na dva dempry kamenitou masu a ty ji odvážely k tlamě, která pohlcovala všechno, co jí náklaďáky dovezly. Petr pracoval na střídačku s Janem Zemánkem. Jeho povinností bylo navádět dempry na tlamu a ukázat řidičům, kdy mají vypouštět. Pro případ, že se kameny v tlamě vzpříčily, měl Petr dlouhé pajcry a těmi je pomáhal oddělit od sebe, aby je mohla tlama sešrotovat. Stěny, po nichž se kameny sypaly k drtiči, byly kluzké jak sklo a Petrovi se již dvakrát stalo, že mu ujely nohy a on spadl dolů, ale protože byl kámen čerstvě nasypaný, snadno z tlamy vylezl ven.
      Stalo se to koncem září. Petr již druhým rokem přesluhoval. Vyměřili mu sice pěkný důchod, ale on se cítil ještě plný síly, a tak dělal dál. Sluníčko svítilo, Petr seděl na židli a čekal další dempr s kamenem. Když zaslechl, že drtič jede naprázdno, vzal ten nejdelší pajcr a snažil se propíchnout hromadu kamene vršícího se nad drtičem, který byl téměř prázdný. Stěží dosahoval až na dno tlamy, aby rozhodil vzpříčenou hromadu kamení. Jak se našponoval, ujely mu nohy po uježděném boku tlamy a najednou se ocitl na hromádce kamení v dosahu drtiče.
      S hrůzou očekával, že se sesype hromádka kamení, na kterém klečel, a on navždycky zmizí v jícnu drtiče! Stačí vteřinka a bude po Petru Karátovi; a budou ho hledat, kde že se ztratil? Zůstane po něm jen krvavý štěrk!
      V poslední chvíli si vzpomněl, že ho jako malého maminka učívala spínat ručky a modlit se Otče náš... Zuby mu tak cvakaly, že sotva mohl mluvit, ale začal Otče náš.. a prosil Boha, aby mu pomohl.
      Nežli sjel do jícnu tlamy, spatřil, že po silnici jede poslední autobus, který končí v nedalekých Břežanech, a taky viděl paní Jurečkovou s vozíčkem, jak veze oběd pro pracovníky kamenolomu. Petr se domluvil s panem Vondráčkem, co jezdil na dempru, že prozatím skončí, a tak Vondráček zastavil u domku, kde se obědvalo a vešel dovnitř. Mezitím však dojel druhý řidič a bagrista Karel Pasoň. Původně chtěl řidič postavit plný dempr u domku a jít na oběd, ale něco ho pohánělo, aby ještě před obědem vysypal náklad, a tak začal couvat k tlamě. Bagrista vyskočil a dával řidiči znamení, aby mohl správně nacouvat. Moc se divil, že tam už Petr není, když odcházíval od tlamy poslední, protože vždycky čekal, až se kamení vymele. Drtič se musel pouštět prázdný, aby se mu nevylámaly zuby.
     Druhý řidič dempru pan Holoubek nacouval a už sahal po páce, kterou se zvedala celá korba. Vtom bagrista zařval:"Stát!" Pan Holoubek se lekl, pustil páku a vyskočil z dempru. Bagrista mu ukazuje na hromádku kamení, na ktré klečel Petr a která mohla každou vteřinu zmizet i s Petrem v útrobách drtiče. S hrůzou pozorovali Petra modlícího se za svou záchranu.
      Holoubek se vzpamatoval, bleskově strhl lano ze stěny a hodil ho Petrovi. Když se zachytil, ucítil, jak se hromádka kamení hroutí a mizí v drtiči, a on zůstal viset jenom na provazu. Bagrista na něj hodil ještě druhé lano se smyčkou, aby ho zachytil za záda, protože měli strach, že se Petr v tom stavu šoku neudrží, a kdyby se pustil, zmizel by jim před očima v drtiči. Společně ho vytáhli nahoru, na pevnou zem.
      Petr byl celý zelený a obsah jeho vnitřností za ním vyznačoval cestičku od tlamy až k domku. V šatně ze sebe všechno shodil a jeden ze spolupracovníků ho osprchoval a oblékl do šatů, v nichž přišel do práce. Mistr ho poslal domů.
      Petr si ani oběd nevzal, pomaličku kráčel přes Zlonín domů do Krušic. Cestou přemýšlel, jak se to stalo, že mu bylo pomoženo přesně ve chvíli, kdy se kamení, na kterém klečel, zřítilo do drtiče. Byla to náhoda? Anebo pomoc od Boha? Náhodu zavrhl, protože scházel zlomek vteřiny a byl z něho guláš. Bagrista, když uviděl Petra na hromádce kamení, ihned drtič vypnul, jenomže setrváky se zastavují dlouho, a tak ani zastavení by nepomohlo a bylo by po Petrovi!
     STOPROCENTNÉ UVÉŔIL, ŹE MU POMOHL TEN, KTERÉHO PROSIL O POMOC! Jednou mu Karel řekl, že Bůh pomáhá těm, kteří se na něho   S  DŮVĚROU   obracejí, a on se na Boha s důvěrou obrátil a bylo mu pomoženo.
     Jak tak pomalu kráčel do rodných Krušic, minul Zlonín a šel kolem kříže, který stál v půli cesty mezi těmito dědinami. Byl čerstvě opravený a teď se leskl proti slunci novotou. Po jedenapadesáti letech se Petr před tímto křížem pokřižoval a se slzami v očích prosil Ukřižovaného za odpuštění, že celou tu dobu špinil Toho, jenž na tom kříži zemřel za naše hříchy. Vzpomněl si na své urážky určené těm, kteří Mu věřili. Vzpomínal, jak stále hledal argumenty proti věřícím, aby mohl ponížit jak je, tak i nebeského Otce.
     Jeho nevěra končila na hromádce kamení, které mělo sjet do drtiče a strhnout ho s sebou, ale Bůh tomu nechtěl a pomohl mu. Doma potom seděl u stolu a nebyla s ním řeč. Nakonec se manželce přiznal, že je podruhé na světě, protože ho Bůh zachránil před jistou smrtí.. Manželka se moc divila, že vypustil slovo Bůh z úst, které nevyslovil po celých čtyřicet let, co byli spolu. Prohrábl kostn po bábince a v koutku našel kancionál a v něm denní modlitby. Začal se z něho modlit, a když to uviděli jeho synové, mysleli si, že se pomátl. Do lomu vzkázal, že již k drtiči nepůjde, aby si za něho našli náhradu.

                                     Ze Šavla se stal Pavel.
     Svěřil se se vším svým kamarádům, také bezvěrcům, a všichni mu tvrdili, že to byla náhoda, ale on věřil, že mu pomohl v poslední chvíli sám Pán Bůh! Byl o tom tak přesvědčený, že ho nikdo nezviklal. Kolikrát se jeho manželka v noci probudila a zpozorovala, že se potichu modlí se sepjatýma rukama. Jednou ji prosil, jestli někde nemá kříž, který by se dal na stěnu v kuchyni. Když si před čtyřiceti lety ke Karátům dovezla nábytek, pověsila nejdřív na stěnu svatý kříž, aby v jejich domě bylo Boží požehnání. Tehdy se Petr poprvé rozčílil a ona musela kříž sundat a schovala jej do prádelníku pod prádlo. Teď, když ji Petr výslovně požádal, nemeškala, vyleštila ho a zavěsila na hřebíček, který tenkrát do zdi zatloukla. Kříž byl opět na svém místě nad Petrovým stolem a on se pod ním modlíval. Časem se k němu přidala i jeho manželka, protože i ona si uvědomovala, že za těch čtyřicet let zanedbávala a téměř ztratila víru, ačkoliv předtím byla dobrou katoličkou.
     Byla neděle koncem září a z kostelů toho dne zazníval chorál Svatý Václave, vévodo České země. Po sedmé hodině ranní kráčel přes dědinu Petr Karát ve svátečních šatech. Jak tak kráčel po silnici vystrojený jako ženich, vyšel z domu jeho bývalý kamarád  Karel Přiznal. Setkali se a Karel se ho ptal, kamže to jde tak brzy z rána. Petr se mu svěřil s nehodou, kterou měl v lomu. Karel ho beze slov pochopil a hned si domyslel, že se mu Bůh dal poznat.
     "Není pozdě vrátit se k Bohu?" ptal se Petr a Karel mu odpověděl, že na to není nikdy pozdě. "A mám strach, co tomu řeknou lidé", dodal Petr. "Co na to řeknou?" opáčil Karel. "No dnes o tom bude mluvit celá dědina, že ses zbláznil, nebo že jsi konečně našel cestu k Bohu. Tři týdny se o tom bude mluvit a za čtvrt roku si na to nikdo už ani nevzpomene. A já doufám, že to za to stojí, znovu se vrátit ke Kristu", dodal Karel. U kostela podal Karel Petrovi ruku a řekl: "Vítám tě na slovo Boží." A vešli spolu do krušického kostela a sedli si vedle sebe do lavice.
     Za dva roky nato umíral Petrův otec Antonín, který nadělal v rodině i dědině tolik nepřátel Kristu a věřícím. Když viděl, že Petr opět našel Krista, jenž ho zachránil před rozdrcením, tak se nechal zaopatřit a přijal i Tělo Kristovo. Celý život si šetřil na kremaci, ale nakonec to změnil a nechal se pohřbít do země na krušický hřbitov. Když ostatní rodina viděla, že tatínek Antonín se vrátil k Bohu, začala chodit do kostela i Petrova maminka a manželka. Ještě předloni jsem viděl Petrovu manželku jak došla jako pětaosmdesátiletá do kostela na Vánoce i Velikonoce.
     Dnes již spí všichni Karátovi na krušickém hřbitůvku, ale Petrova manželka ještě žije a modlí se denně růženec za odpuštění, že půl století byli všichni nevěřící. Petrovi vnuci chodí dnes do náboženství a jeden z nich dokonce ministruje.
     Bůh se dal poznat Petrovi a skrze něho přivedl mnohé k sobě.
        Alois Benda

              POSELSTVÍ  MILOSRDNÉ  LÁSKY  MALIČKÝM  DUŠÍM

     Ježíš:"V dnešním člověku zaujímá požitek ze stvořených věcí místo Boha. A přesto, v koutečku jeho srdce, často jím přehlíženém, Já jsem. A když přijdou těžkosti, tu si najednou uvědomí Moji přítomnost v sobě.
     Ale jak je to smutné! Cožpak Moje děti musí trpět, aby si uráčily vzpomenout, že EXISTUJI? Potom se na Mne zavěsí jak na záchranný plovák. Ale Já znám jejich nestálé srdce. Vím, že až dostanou milost o kterou prosili, vrátí se ke svému bídnému životu, přidávajíce k němu ten nejčernější nevděk zapomenutím Mé dobroty. A Moje něžnost k nim je taková, že nedokáži vždycky odolat jejich slzám. Mé ubohé děti! Co si s vámi počnu? Přináším vám lásku a pokoj. Vy Mně dáváte svou lhostejnost a výsměch!
      Hle, tady k vám přichází SVĚTLO! Přijmete Ho, jak se sluší? Všimli jste si, jak krátké jsou dny, které plynou? Neboť vše pomíjí. Copak nerozumíte, že se ubíráte rychlými kroky k věčnosti? Co to je jeden den, dva roky? Ještě několik roků a brzo budete patřit minulosti a na této zemi, která vás kazí, si nikdo na vás už ani nevzpomene!
      A  SKLIDÍTE,  CO  JSTE  ZASELI!   Budete souzeni podle zla, které jste spáchali, a odměněni za získané dobro.
     PŘEMÝŠLEJTE  A  NAPRAVTE  SE!
     JEŠTĚ  JE  ČAS!
    VRHNĚTE  SE  DO  MÉ  NÁRUČE!   Což je možné, že Já, vězeň své lásky na kříži, budu objímet jenom do prázdna...?"

==============================================================================================================


                            POSELSTVÍ  JEŽÍŠE  16.KVĚTNA 2001
                      VAŠE  "ANO"  PRO  VĚČNÝ  ŽIVOT  V  LÁSCE

    Má milovaná dcero, ty která se dáváš, miluji tě! Miluji všechny mé děti!  VY,  MÉ  DĚTI,  SE  PTÁTE,  PROČ  JSTE  NA  TÉTO  ZEMI?  Když se narodíte na této zemi, je to můj Nebeský Otec, který vám dává život skrze vaše rodiče. Je to můj Nebeský Otec, který to takto chce!
    Pomyslete na to, mé děti, že mezi tolika spermatozoidy,  JEN  JEDINÝ  OPLODŇUJE  ZÁRODEK.  JSTE  TO  VY,  JENŽ  MŮJ  OTEC,  SKRZE  SVOU  VŠEMOHOUCNOST,  VYBRAL  Vy jste jediné! Vy jste jeho vlastní výběr.  NENARODILY  JSTE  SE  NÁHODOU,  to váš Stvořitel, který vás miluje, si vás vybral. Chce vás na zemi, abyste přišli k němu skrze vaše  ANO  Lásce.
    Mé děti, když vy se rodíte na zemi, je to pro lásku, abyste byly šťastné! Vy sami si to můžete zvolit. Vy sami máte tu moc říci: "Ano, my chceme tvou lásku, my chceme být tvými, Tatínku lásky." Můj Nebeský Otec vás nemůže nutit, abyste ho milovaly. Láska není otrok. Láska je svobodná, je jen dobrota, jen milosrdenství. Ona je dokonalá, Láska!
    Jestliže, mé děti, si zvolíte Lásku, budete svobodné, bez jakéhokoliv nucení, ani strachu, ani žádného násilí. Láska miluje. Je dobrá. Dává vám život věčný, život který nepřestává milovat.  VŠE  JE  ÚŽASNÉ,  KRÁSNÉ,  DOKONALÉ!  Vy sami si to můžete zvolit.
    Nevolte si nenávist, násilí, nezávislost!  TO  BY  BYLO  DÍLO  SATANA,  mého největšího nepřítele!  ON  MÁ  HRŮZU  Z  DOBRA.  Nemůže snést, aby lidské bytosti byly šťastné, neboť on odmítl lásku.  ČINÍ  VŠE  co je v jeho moci,  ABYSTE  LÁSKU  ZTRATILY!
    V den vašeho narození začíná svou činnost k vaší zkáze,  ABY  VÁS  ZAVEDL  DO  PEKLA.  To je jeho radost.  JEHO  MOC  JE  VE  ZLU,  V  NENÁVISTI.  Nemůže snést vaše štěstí. Vkládá zmatek mezi vás a štěstí. On je diabolický, to znamená "rozdělení". Chce vše pobouřit: vaše myšlenky, vaše hnutí mysli, vaše city. Je to pro něho hrou. V této hře je pánem! Jen vám namlouvá, že jste svobodné volně nakládat s vámi samotnými. To jen aby vás mohl lépe kontrolovat. Činí to, aniž byste si to uvědomovaly. Satan, tento proradný nepřítel, získal nad každým z vás zlou moc: "Já...vše pro mě: se mnou.... já mohu vše!"
    Ano, mé děti, to v sobě si ubližujete, když chcete konat vše samy.  TOTO  ZLO  JE  ŘÍZENO  SAMOTNÝM  SATANEM!  Vy si myslíte, že jste pány jakékoliv situace? To je omyl!  JE  TO  ON  kdo to všechno chce,  ABY  VÁS  tak jeho podvody,  CHYTIL  DO  PASTI.  Pohleďte na modernizmus,  vládu  skrze  moc.  Ptáte se, proč jste nešťastní? To je jeho výmysl,  ABY  VÁS  TAK  LÉPE  ZATRATIL!
    Mé děti, narodily jste se aby jste byly šťastné na vaší cestě k věčnému životu. Rostete v lásce. Je to tato láska, která vás přivádí do věčného života. Ale vaše chování k bližnímu bylo narušeno prvotním hříchem zaviněným neposlušností vůči Lásce vašich prvních rodičů Adama a Evy. Toto pochybení vůči Lásce přišlo očernit vaši zem. Proto se musíte, mé děti, navzájem milovat.
    Já jsem ve vás, mé děti, skrze vaše narození.  BŮH  OTEC  MI  DAL  MOC  MILOSRDENSTVÍ.  TATO  MOC  JE  LÁSKA!  JÁ  JSEM  POUZE  LÁSKA.  Nemohu vám pomoci než láskou. Láska je svobodná, potřebuje vaše ANO. Mé děti, já vám pomohu milovat, odpustit, vše dávat pro Lásku. Štěstí je tak veliké, když se dává. Já jsem se dal z lásky. Není větší lásky než dát život za ty, které milujete. Já vás miluji. Já, Ježíš ukřižovaný, vás miluji.. Milujte se, mé děti, budete mít život věčný.  JÁ  DÁVÁM  VŠECHEN  ŽIVOT  TOMU,  KDO  MILUJE.  Ježíš Láska vás miluje. Pojďte požehnaní mého Otce, Nebe je vaše!  Amen.
    (Z knihy Láska ke všem mým dětem.)      

                          65. POSELSTVÍ  JEŽÍŠE  ZE  DNE  21. června 2016.                                                               
                                  Nástroj: Mária Júlianna (Maďarsko)
  Mé děti,  KAŽDÝ  POČATÝ  LIDSKÝ  ŽIVOT  JE  ZAPSÁN  DO  VĚČNÉHO  PLÁNU  BOHA.   Bůh s každým nově počatým životem vytváří novou vysněnou bytost,  S  KTEROU  MÁ  OSOBNĚ  VĚČNÝ,  SVATÝ  PLÁN.  Bůh už předem této osobě přichystal milost, aby se stala svatou a aby rozpoznala a vykonávala jeho vůli.  PROTO  JE  SMRTELNÝM  HŘÍCHEM  ZASAHOVAT (potratem)  A  JAKOBY  SMAZAT  TVOŘIVOU  LÁSKU  BOHA  A   ZABÍT  NEVINNÝ  PLOD,   V  NĚMŽ  SE  UKRÝVÁ  BOŽÍ  NADĚJE.   Neboť každý člověk je stvořen k Božímu obrazu, každý člověk musí být tváří Krista, nosící v sobě pečeť Ducha Svatého, rozum a svobodnou vůli, která je rysem Boží tváře, jež ho pozvedla nad přírodu, kterou Bůh položil k jeho nohám.
   Moje děti, člověku byla dána hodnost a tato hodnost v sobě ukrývá, že člověk umí milovat a modlit se.  JE  PRVOŘADOU  POVINNOSTÍ  ČLOVĚKA,  ABY  VZDÁVAL  DÍK  SVÉMU  STVOŘITELI,  ABY  HO  ZBOŽŇOVAL  A  MILOVAL  TAK,  ŽE  BUDE  DODRŽOVAT  JEHO  ZÁKONY.(I. Boží přikázání v Desateru) KAŽDÝ  RODIČ   a  vychovatel  MUSÍ  K  TOMU  VYCHOVÁVAT  SVÉ  DĚTI.  Kdyby to bylo prvořadou úlohou lidí, tak by na zemi byl mír a štěstí, nebyla by nouze o chléb, peníze by nebyly utráceny na vraždění, na zbraně a na jedy, ale na živobytí a blahobyt, který náleží každému člověku.
   Mé děti, modlete se za mír, za obrácení lidí a za to, abych přišel zpět na zem a učinil pořádek v tomto chaosu, který dnes charakterizuje svět.
   Moji maličcí, myslete na to, že   VŠICHNI  EXISTUJETE  Z  LÁSKY  BOHA.   Obdrželi jste od Něj život, který trvá navěky a   POZEMSKÉ  BYTÍ  JE  JEN  OKAMŽIK  VZHLEDEM  K  VĚČNÉMU  ŽIVOTU,   který je vám nabídnut. Rozhodnutí je ve vašich rukou. Rozhodněte se žít vedle Mne, SKONCUJTE  S  HŘÍCHEM,  PŘESTAŇTE  S  NENÁVISTÍ,  ŽIJTE  V  LÁSCE!!!   Já vás pozdvihnu z tohoto nekonečného množství zla, na němž jste dosud měli podíl. Pozdvihnu vás zcela k sobě, na vrchol svatosti života, a už tady na zemi začne štěstí vašeho věčného života, které se naplní v nebi. Tento šťastný osud čeká na každé mé dítě, které si Mě zvolí.
   BĚDA  TĚM,  KDO  SETRVAJÍ  VE  SVÝCH  HŘÍŠÍCH  A  NEBUDOU  SE  CHTÍT  ZMĚNIT!  
   NAJDE-LI  JE  V  TOMTO  STAVU  SMRT,  BUDOU  ODE  MNE  NAVŽDY  ODLOUČENI!!!
  Moje děti,  OBRAŤTE  SE  JEŠTĚ  DNES,  NEBOŤ  NEVÍTE,  ZDA  VÁM  ZÍTŘEK  BUDE  JEŠTĚ  K  DISPOZICI,   nebo ne.
  Přijměte moje posilující požehnání nekonečnou láskou mého srdce ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.
         Váš Ježíš

                POSELSTVÍ  JEŽÍŠE  14.KVĚTNA  2001 DCEŘI  ANO.
                                      Láska rodičů je milost.

    Má dcero, ty která se bezpočtu dáváš svým bratřím a sestrám, buď mým dítětem lásky v Boží vůli. Žehnám den ve kterém tě tvůj Nebeský Otec stvořil. Žij ze mě, ve mně, skrze mne. Již nebuď sebou. Miluji tě pro tvé  ANO  Lásce.  Ano, mé děti, Já jsem v každém z vás, pokud mi dáváte vaše  ANO  Lásce. Mohu ve vás působit, jen když vaše ano je vysloveno.
    Láska roste a rozvíjí se.  VŠE  JE  TAK  KRÁSNÉ,  KDYŽ  LÁSKA  KRALUJE  VE  VAŠEM  ŽIVOTĚ!  Dejte mi váš život a Já, Ježíš, vám dám na výměnu věčné štěstí!  Nepřestanu se opakovat. Vy děti jste tak hluché! Každým dnem se více potápíte do vašich stálých návyků  CHTÍT  OVLÁDAT  ŽIVOT  TĚCH,  KTEŘÍ  JSOU  BLÍZKO  VÁS!
    Ano, podívejte se na rodiče. Přivedou na svět dítě, které potřebuje jejich dozor, jejich směrnice a ochranu. Ovládají toto dítě jejich materiálními věcmi. Nemohou mu věnovat   SVŮJ  ČAS  k jeho výchově, svěřují ho mateřským školkám, aby si tak mohli dopřát materiální dobra.  LÁSKA  V  NICH  TRPÍ  NEPŘÍTOMNOSTÍ  RODIČE!
     Vy, kteří milujete své děti, domníváte se skutečně upřímně, že tyto hodiny čekání v tomto světě křiků vás nahradí? Vaše rodičovská láska, vaše pozornost, vaše rady, nemohou být nahrazeny péčí jedné opatrovnice ve školce.  Ne, mé děti,  LÁSKA  RODIČŮ  JE  MILOST,  KTERÁ  VÁM  JE  DÁNA  PŘI  NAROZENÍ  VAŠEHO  DÍTĚTE!
     Mé děti, vzbuďte se! Je to tak škodlivé pro vaše děti! Hry s ostatními dětmi je utěšují ze vnějšku,  ale  ONA  VNITŘNÍ  RÁNA  JE  TU,  ROSTE,  NEVYMAZÁVÁ  SE.  Pouze vaše láska může změnit situaci, tak jako   VAŠE  PŘÍTOMNOST  BĚHEM  CELÉHO  DNE,  ne jen při vstávání a večer, kdy se jde do postele.
     Pohleďte na zvířata. Starají se neustále o své maličké až do doby, kdy jsou starší, potom se od nich opatrně vzdalují. Malí tak nabývají sílu aby byli připraveni přežít ve světě potravní žádostivosti.
     Mé děti, já vám neříkám, že se máte zříci všech dober, ale dávejte pozor na nadbytky, které nemohou nahradit lásku, kterou dlužíte vašim dětem. Pohleďte na ně, jak nyní stárnou.  NEUSTÁLE  TRPÍ  NEDOSTATKEM  LÁSKY.  STÁLE  HLEDAJÍ  VAŠI  LÁSKU,  KTEROU  NEMĚLY  BĚHEM  JEJICH  DĚTSTVÍ:  LÁSKU  VAŠÍ  PŘÍTOMNOSTI!  Láska z nich odešla a teď hledají "já nevím co".
    Drazí rodiče, příčina vašeho utrpení je v tom, že nejste schopni zříci se vašich hmotných dober, abyste tak mohli poskytnout vaši přítomnost vašim dětem. Já vím, že v hloubi srdce vaše děti milujete,  ale zapomněli jste na vaši  OPRAVDOVOU  LÁSKU,  KTERÁ  SE  OBĚTUJE,  KTERÁ  DÁVÁ,  KTERÁ  SE  ODEVZDÁVÁ  PRO  SVOJE  DĚTI.  TO, CO  VÁM  CHYBÍ,  JSOU  MILOSTI,  které vás učiní láskou ke svému bližnímu.
     Jen ve mně, mé děti, doplníte tento nedostatek. Moje drahé dětičky, pojďte ke mně, vašemu Ježíši Lásky. Chci vás mít šťastné.  JSEM  VE  VÁS,  OBRAŤTE  SE  KE  MNĚ,  tam  kde  se  nachází  ŠTĚSTÍ.  Vnější potěšení vás nemohou uspokojit, chybí vám podstata života,  JÁ - LÁSKA!
     Mé děti, já jsem ten, který vám chybí: Láska. Ano, já jsem ten, který je vaše štěstí. Láska je tak živá, že ve vás volá: "Dejte mi vaše ANO Lásce!" Mé volání je silné, neubližuje, je zároveň dobré a něžné...Miluji vás, mé děti,  MILUJI  VÁS!  POJĎTE  VŠICHNI  KE  MNĚ!

                        ŠŤASTNÉ  DĚTI  NEJSOU  NÁHODA
                                    Christa Mevesová

                              Jak se může výchova podařit:
    Christa Mevesová, zkušená psychoterapeutka dětí a mládeže, poskytla redakci časopisu VISION 2000  následující seznam výchovných předpokladů  PRO  DUŠEVNĚ  ZDRAVÝ  A  ŠŤASTNÝ  VÝVOJ  DĚTÍ  do dospělosti:
    1) Děti potřebují mít ve své bezprostřední blízkosti  TRVALE  SPOLU  ŽIJÍCÍ  RODIČE.  Rodina je nezbytná. Snažit se o dloholeté udržení manželství je chováním, které přináší mnoho dobrého ovoce - především u malých dětí, ale také i ještě u dorůstajících.
    2)  Abychom děti vychovali ve zdravé dospělé, je nutný  BOŽÍ  OCHRANNÝ  PROSTOR  SE  ŽIVOTEM  VE VÍŘE  A  V  MODLITBĚ.  Studie prokázaly, že prožívané křesťanství v rodině přispívá k většímu zdraví, k lepšímu zvládání utrpení, a dokonce i k prodloužení života!
    3)  Děti mají přirozené podmínky rozvoje. Dbát na přirozenost člověka, zvláště v prvních letech života, má vliv na udržení zdraví! Každý člověk je neznámý originál a potřebuje okolí,  KTERÉ  S  NÍM  ZACHÁZÍ  SE  STAROSTLIVOSTÍ  A  LÁSKOU  A  RESPEKTUJE  JEHO  INDIVIDUALITU.  Každé dítě je individuální novum, nějaký druh zázračné květiny!
    4)  Každý vývojový stupeň má svůj časový prostor. Každý stupeň slouží ke vtisknutí dílčího cíle.  FÁZE  V  PRVNÍCH  TŘECH  LETECH  JSOU  ZVLÁŠTĚ  DŮLEŽITÉ!,  PROTOŽE  TADY  SE  VYTVÁŘÍ  ROZUM.  Zkušenostmi malého dítěte s osobami v jeho okolí se musí v jeho mozku vtisknout následující pocity, jestliže se má získat  DUŠEVNĚ  ZDRAVÁ  STABILITA  PRO  CELÝ  ŽIVOT.  A sice postupně v tomto pořadí:
    5)  LÁSKOU  NASYCENÁ  SPOKOJENOST  A  POCIT  BEZPEČÍ  PROSTŘEDNICTVÍM  DŮVĚRNÉ  VAZBY  NA  JEDNU  BLÍZKOU  OSOBU - nejlépe skrze tělesný kontakt, nejprve kojící matka jako "nácvičná osoba". Alespoň po šest měsíců a podle potřeby kojené děti bývají úspěšnými žáky. Také   TRPÍ   v dospělosti  VZÁCNĚJI  DEPRESEMI  A  ZÁVISLOSTMI.
     6)  MATKY,  VYHÝBEJTE  SE  ODDĚLENÍ  OD  SVÝCH  KOJENCŮ  A  MALÝCH  DĚTÍ!  Utvářejte své děti vazbou.
      7)  Děti vázané na matku v kojeneckém věku jsou stálým, láskyplným oslovováním v neustálém styku později lépe schopné navazovat vztahy a společenství. V prvních třech letech života  V  JESLÍCH  CIZÍMI  LIDMI  OŠETŘOVANÉ  DĚTI  budou při vývoji mozku o to  VÍCE  OMEZENÉ,  oč dříve, průběžněji a déle tam pobývají. V jeslích ošetřované děti jsou v dospělém věku méně společenské a intelektuálně méně výkonné než děti vyrostlé v rodinách. (NICHD - studie v USA)
      8)  Od druhého roku se dítě musí cvičit v sebezáchově. K tomu potřebuje volnost a hranice, aby mohlo   ROZVÍJET  SVŮJ  TALENT,  extrémy ve výchově mohou škodit:  BUĎ  VYNUCENÁ  POSLUŠNOST  NEBO  OPAK!  Výchova bez autority, nebo jiné druhy  ZANEDBÁNÍ  způsobují poruchy chování, později zvrácené projevy.
       9)  Duševní zletilostí dospělého se máme snažit dosáhnout na přirozeném základě pokračujícími, stupňovitě utvářenými vlivy okolí  S  CÍLEM  VYTVOŘENÍ  VYZRÁLÉHO  STAVU  V  LÁSKYPLNÉ  ZODPOVĚDNOSTI  A  OSOBNÍ  SVOBODĚ.
     10)  ROZMAZLOVÁNÍM  ZMEŠKANÁ  ČASOVÁ  OKNA  MOHOU  OMEZOVAT  VYZRÁVÁNÍ  DĚTÍ.
     11)  Předčítání vzdělává! Aby se vyvinul později kultivovaný stav,  MŮŽE  DÍTĚTI  POSLOUŽIT  DENNÍ  PŘEDČÍTÁNÍ  Z  DĚTSKÝCH  KNIH  zvolený podle fází vývoje dítěte. Předčítání se může dít v dualitě - otec, matka. Obsah knih se musí předem přezkoumat, jestli je dětem přiměřený a neobsahuje-li ideologicky nevhodné názory.
     12)  Druhý a třetí rok života   JSOU  ZÁKLADNÍM  OBDOBÍM  PRO  NAPODOBOVÁNÍ  A  SEBEUVĚDOMOVÁNÍ.  Sourozenci jsou při tom zkušebními objekty a  ZABRAŇUJÍ  ROZMAZLOVÁNÍ.  Dokonce sourozenecká hašteřivost má otužovací funkci. Rodiče se mezi ně mají míchad pokud možno co nejméně. Jestli se děti začnou bít, musí se to rázně odmítnout a oddělit je od sebe nejméně na půl hodiny! Je zakázáno, aby se bily - násilí plodí násilí!
     13)  DĚTI  POTŘEBUJÍ  STÁLOST  A  DŮSLEDNOST!  Chtějí být ukryty ve stále platné stejné struktuře.
     14)  Duševně zdravé děti  NECHTĚJÍ  SEX!  V této době se pohlavní hormony vyskytují skoro v nulové hodnotě!  PODNĚCOVAT  DĚTI  K  SEXUALITĚ  JE  NEBEZPEČNÉ  URYCHLOVÁNÍ!  CHRAŇTE  JEJICH  NEPORUŠENOST!
     15)  Věk mateřské školy začíná v polovině raného dětství: 9 měsíců v těle matky, 9 měsíců v náručí, 9 měsíců ve šlapadle, 9 měsíců pod dohledem - tedy ve stáří tří let. Ale musí se pozorovat a uvážit, zda je dítě skutečně natolik vyspělé, aby mohlo najednou přijmout tolik věkových vrstevníků.
    16)  Jistá identita = školní zralost: Buďte jako rodiče, jako matky pro děvčata a otcové pro chlapce zvláště  JEDNOZNAČNÝM  PŘÍKLADEM!
NEDOVOLTE,  ABY  K  VÁM  VSTOUPILA  GENDEROVÁ  IDEOLOGIE!  V tomto věku  VZNIKÁ  V  DÍTĚTI  URČITÉ  PŘIJETÍ  SVÉHO  POHLAVÍ.  ŘÍDÍ  SE  PŘITOM  PODLE  SVÝCH  RODIČŮ.  Chlapec podle otce, děvče podle matky. Ti zde proto musí být zvláště  KLADNÝMI  PŘÍKLADY!  Jinak se dítěti nemusí podařit identifikace s vrozeným pohlavím. Mohlo by pak být raději jiným, než jak se narodilo! To může pak v pubertě vést až k zvrácenosti!
    17)  První školní rok. Povzbuzení k výkonu v rodině je cestou k úspěchu!  CHVÁLA  POVZBUZUJE.
    18)  Nejpozději od základní školní docházky ať je  KAŽDODENNÍ  SPOLEČNÉ  JÍDLO  V  RODINĚ  ZÁVAZNÝM  PROGRAMEM!
    19)  Podpora nadání  a  ZÁJMOVÁ  ČINNOST  JSOU  OCHRANOU  PŘED  PUBERTÁLNÍM  VYKOLEJENÍM!
   20)  Každé dítě - čím je vitálnější, o to více - má schopnost seberegulace nedokonale probíhajících vývojových stupňů (resilience). Jeho flexibilita je šancí k úsilí k dohnání zmeškaného.
    21)  PUBERTA  JE  DOBOU  ODLOUČENÍ.  Úzkostlivost není namístě!
    22)  JE  NEZBYTNÉ  KONTROLOVANÉ  zacházení  s  televizí,  DVD  a  PC,  smartphone atd.: Nebezpečí vykolejení nastoupením na dráhu  ZÁVISLOSTI  nebo  NEBEZPEČNÝCH  DŮVĚRNÝCH  KONTAKTŮ  NA  FACEBOOKU  může mít závažné následky.  ZABRAŇTE  ZAČÁTKŮM!!!
    23)  Mládí ať je pro chlapce dobou otcovství, pro dívky sesterskou dobou mateřství.
   24)  Mládí ať je pro rodiče podnětem ke spoluzodpovědnosti a pomoci k zakotvené orientaci ve víře.
V naší době, která postrádá orientaci, je pevné semknutí v rodině - nejlépe také s prarodiči a zodpovědnými kmotry - nutností, ale také pěkným, k úspěchu vedoucím úkolem. Děti, které tímto způsobem vyrostly, chráněny  PROŽÍVANOU  VÍROU  V  RODINĚ,  se podle četných studií stávají  společenskými oporami naší společnosti.
    (Světlo 2/2016)                                                                            

                      EVANGELIUM  O  ROZLUCE  MANŽELSTVÍ

   Marek 10, 1-12:  Ježíš vstal a šel odtud do judských krajin a za Jordán. Opět se k němu shromáždily zástupy, a on je zase učil jak bylo jeho zvykem. Tu přišli farizeové a zkoušeli ho: ptali se ho,  JE-LI  muži  DOVOLENO  PROPUSTIT  MANŽELKU.  Odpověděl jim:"Co vám ustanovil Mojžíš?"  Řekli: "Mojžíš dovolil napsat rozlukový lístek a propustit."
    Ježíš jim řekl: "Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal toto ustanovení!  Od počátku stvoření  BŮH  UČINIL  ČLOVĚKA  JAKO  MUŽE  A  ŽENU;  proto opustí muž svého otce i matku a připojí se ke své manželce  A  BUDOU  TI  DVA  JEDNO  TĚLO;  takže již nejsou dva, ale jeden.  A  PROTO  CO  BŮH  SPOJIL,  ČLOVĚK  NEROZLUČUJ!"
    V domě se ho učedníci znovu na tu věc ptali. I řekl jim: "KDO  PROPUSTÍ  SVOU  MANŽELKU  A  VEZME  SI  JINOU,  DOPOUŠTÍ  SE  VŮČI  NÍ  CIZOLOŽSTVÍ;  A  JESTLIŽE  MANŽELKA  PROPUSTÍ  SVÉHO  MANŽELA  A  VEZME  SI  JINÉHO,  DOPOUŠTÍ  SE  CIZOLOŽSTVÍ!"


                                                
                            OTEC  PIO  MLUVÍ  K  SVĚTU:
                    OTEVŘETE  MU  DVEŘE  SVÝCH  SRDCÍ

    "Připisují se mi zázraky, proroctví, bilokace, stigmata atd. Ale já jsem nikdy nebyl víc než  nehodný  NÁSTROJ  SVÉHO  PÁNA.  Bez nebeského deště plodí země jenom trní a hloží..  JEŽÍŠ  MUSÍ  vlastně  nějakým způsobem  POUŽÍT  NĚKTERÉ  DUŠE,  ABY  DOKÁZAL  SVĚTU  SVOU  EXISTENCI  A  SVOU  VŠEMOHOUCNOST!  Mnoha duším poskytl Pán mnoho milostí, ale pak jim je vzal zpět, protože chce,  ABY  LIDÉ  PROKÁZALI,  ŽE  JSOU  JICH  HODNI.  Semeno musí klíčit, země musí být plodná!
    BOHA,  KTERÝ  KLEPE,  JE  NUTNO  PUSTIT  DOVNITŘ.  Když mu dveře velkomyslně neotevřeme, potom jde dál. Musíme projevit pohotovost. To je naše povinnost!  VŠECHNO  OSTATNÍ  UDĚLÁ  ON  a udělá to dobře. Ale duše, která touží, aby ji Bůh navštívil,  MUSÍ  SE  STRANIT  HLUKU  světa. Milý Bůh mě našel v samotě a modlitbách. Zaklepal na dveře mého srdce a já jsem Ho přijal přesvědčen, že je to moje povinnost  PŘIJMOUT  BOHA,  KTERÝ  MNE  STVOŘIL.
    Milovat Boha je naší největší povinností! A to jsem pochopil už jako dítě, jak to chápou dnes děti,  KTERÉ  JEŠTĚ  SVĚT  NEZKAZIL.  Právě rodiny uzavírají dveře slunečnímu svitu.  JSOU  TO  RODIČE,  KTEŘÍ  MAŘÍ  ČAS  TELEVIZÍ,  obklopeni svými dětmi. Jsou posedlí po zajímavých pořadech   A  NESTARAJÍ  SE  O  MALÉ  DĚTI.  TY  právě  Z  TELEVIZNÍCH  POŘADŮ  PŘIJÍMAJÍ  DO  SVÝCH  srdcí,  NEVINNÝCH  SRDCÍ,  TOLIK  JEDU!
    A tak jde Pán dále. To je dnešní doba.  DOBA  PŘECHODU  PÁNA  BOHA,  KTERÉMU  BRÁNÍ,  ABY  SE  U  NÁS  ZASTAVIL ! - A pak!  Ubohé domy   Z  NICHŽ  RODINY  DĚLAJÍ  CHATRČ  VZPOURY!
    Já jsem s milostí Boží své životní dny vyplnil a doufám, že jsem splnil svou povinnost, když jsem Věčné Lásce odevzdal vše, co mi darovala na mé křížové cestě.  KDYBYSTE  JEN  VĚDĚLI,  JAK  BŮH  ODMĚŇUJE  STONÁSOBNĚ  I  NEJMENŠÍ  ČIN  LÁSKY!"


                      JEŽÍŠŮV  NÁŘEK  NAD  JERUZALÉMEM:
     "Jeruzaléme, Jeruzaléme, KTERÝ  ZABÍJÍŠ  PROROKY  A  KAMENUJEŠ  TY,  KDO  BYLI  K  TOBĚ  POSLÁNI!
  KOLIKRÁT  JSEM  CHTĚL  SHROMÁŽDIT  TVÉ  DĚTI,  tak  JAKO   kvočna shromažďuje  KUŘÁTKA  POD  SVÁ  KŘÍDLA,  A  NECHTĚLI  JSTE!  Hle, ve svém domě zůstanete sami. Pravím vám, že mě neuzříte, dokud nepřijde chvíle, kdy řeknete: Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově!"

               66. Poselství Matky Spásy ze dne 15. srpna 2016.                               
                        Nástroj: Luz de Maria (Argentina).                                                     RODINY BEZ LÁSKY JSOU RODINY V AGÓNII,

                          VYSTAVENÉ ÚTOKŮM ZLA

     Milované děti, budu odsunuta stranou od svých dětí, jako můj Syn je odsunut od svého lidu...Budu zapřena jako Matka mého Syna a vy se stanete osiřelým lidem...Ne všichni, kdo jsou povoláni přinášet Boží Slovo lidu mého Syna, přijmou tuto velkou výzvu, která je v této chvíli velkým požehnáním, kdy   VELKÁ  VĚTŠINA  LIDSTVA  JDE  PROTI  PŘIKÁZÁNÍM  OTCOVA  DOMU  A  PŘIPOJILI  SE  K  TĚM,  KTEŘÍ  NÁSLEDUJÍ  ZLÉHO.   V tomto čase jsou lidské bytosti bez váhání pošlapány svými bratry, neznají se ke svým rodičům, sourozencům a příbuzným, když jejich mysl, narušená Satanem, zatemní jejich rozum a vede je k tomu, aby byli méně lidští a více světští.
     Děti, v tomto čase   PROBÍHAJÍ  ZUŘIVÉ  BOJE,  HROMADNÁ  VRAŽDĚNÍ  NEVINNÝCH,   ZEMĚ  SE  TŘESE  z přijímání tolika nevinné krve, třese se,   KDYŽ  NA  NI  PADAJÍ  MODLITBY  A  ŽÁDOSTI  K  SATANOVI,  ABY  ZEMI  ZCELA  OVLÁDL.   Milované děti mého Neposkvrněného Srdce,  PROTO  JSOU  SPOJENÉ  STÁTY  TOLIK  BIČOVÁNY  A  JEŠTĚ  BUDOU  ve velké míře, protože   ÚŘADY  NERESPEKTUJÍ  PRVNÍ  PŘIKÁZÁNÍ  BOŽÍHO  ZÁKONA... (Hilary Clintonová prý prohlásila, že jestli církev neuzná homosexuální sňatky, že ji zruší.)  Tolik urážek nezůstane nepotrestáno. Znovu a znovu je můj Syn trhán, zesměšňován v domovech, na veřejnosti a v soukromých institucích, takže je vyhazován ven, a stejným způsobem člověk nechce nic vědět o mém Synu, ale jen o chtíči, morálním úpadku, nedostatku lásky a nepořádku. Děti mého Neposkvrněného Srdce, lidstvo převážně žije bez lásky v srdci, a když lidské srdce obsahuje trochu lásky, pak projevit ji způsobuje velké rozpaky.
     V tomto čase velký počet mých dětí probodává mé srdce, když  MUŽ  A  ŽENA  ŽIJÍ  SPOLU  V  DOMÁCNOSTI  A  NEVŠÍMAJÍ  SI  JEDEN  DRUHÉHO,   protože muž byl vychován ve společnosti, kde se mužské srdce zatvrdilo  A  ROZUM  MU  NAŘIZUJE,  ABY  NEVYJADŘOVAL  SVÉ  CITY  PŘEDEVŠÍM  VŮČI  SVÉ  ŽENĚ,  S  CÍLEM  PŘEKROUTIT  PRAVÝ  SMYSL  RODINY.  TO  JE  PŮSOBENÍ  SATANA!   Proč to nepoznáváte?... Manželství bylo přivedeno k lhostejnosti s cílem, aby bylo zničeno nedostatkem oddanosti páru a nepřítomností citů, které udržují jejich lampu zářící, aby ani bouřím, ani silným vichrům, nebo nástrahám se nepodařilo způsobit pád lásky v manželském páru a jejich rodině.
     DĚTI,  UDRŽUJTE  SVŮJ  DOMOV  ŽIVÝM!   Rodina musí přežít uprostřed takového šílenství,   MUŽ  A  ŽENA  MUSÍ  ŽÍT  V  POKOJI  A  BÝT  PŘÍKLADEM  LÁSKY  PRO  SEBE,  PRO  SVÉ  DĚTI,  STEJNĚ  TAK  PRO  CÍRKEV  mého Syna   A  SPOLEČNOST!   PROTO  BYSTE  NEMĚLI  SKRÝVAT  LÁSKU  MANŽELSTVÍ,   ale měli byste ji vždy znovu rozněcovat.  KDYŽ  RODINA   vykonává svá díla a činy, a přitom   SKRÝVÁ  LÁSKU,  USPOKOJUJE  A  PODPORUJE  ZLO,  zatímco   LÁSKA  NAKONEC  VYPRCHÁ.   ODTUD  SE  RODÍ  MÁLO  LÁSKY,  KTEROU  DĚTI  DÁVAJÍ  SVÝM  RODIČŮM,  SOUROZENCŮM,  SVÝM  PRARODIČŮM  atd. Trpím nedostatkem vyjádření lásky mezi rodinami, a tento nedostatek je ve společnosti vyjádřen naprosto nelidskými, nemyslitelnými a nenapravitelnými činy.
      Milované děti mého Neposkvrněného Srdce,  LÁSKA  JE  ODSTRŇOVÁNA  ZE  ZEMĚ!   Málo z vás ji vlastní a toto málo je stále pokoušeno. Proto vás vyzývám, abyste udrželi plamen lásky naživu.
     Mé děti nemají tvrdé srdce, ani si nemohou dovolit být přelstěny Satanem, když jsou rozlíceny a ztrácejí kontrolu kvůli nepředvídaným životním událostem. Děti, musíte pochopit, že každé z vás představuje pro Satana výzvu. Pán lží potřebuje růst skrze svá chapadla, ty, která mučí člověka, proto byste se na tom neměly účastnit. BYLY  BYSTE  SPOLUVINÍKY  SATANA,  KDYŽ  SKRÝVÁTE  VZNEŠENOU  SVÁTOST  A  OPRAVDOVOU  ODDANOST  V  MANŽELSTVÍ,  ÚCTU  V  NÁMLUVÁCH  A  LÁSKU  MEZI  BRATRY  A  SESTRAMI  V  RODINĚ!   Nepřítel používá nedostatek zájmu jednoho k druhému, jako velké chapadlo proti Lásce...NEPŘÍTEL  POUŽÍVÁ  LŽI  jako další chapadlo   PROTI  LÁSCE...NEPŘÍTEL  POUŽÍVÁ  LHOSTEJNOST  jako další velké chapadlo   PROTI   LÁSCE...  NEUPŘÍMNOST  A  NEVĚRA   jsou jiná Satanova velká chapadla,   PODVOD  ZASLUHUJE  TREST!!!   Toto Satanovo chapadlo je jedním z velkých nástrah, jimiž se Zlý zmocňuje rodin a ničí je.
     Milované děti mého Neposkvrněného Srdce, lidstvo žije převráceně, celá země je plná hříchu... Je to, nebo není velká vzpoura proti mému Synu?
Milované děti,   VYHASNUTÍ  LÁSKY  DÁ  VŠECHNU  MOC  ZLU!   Rodiny bez lásky jsou rodiny v agónii, vystavené útokům zla. Nezapomínejte, že můj Syn k vám pošle anděla pokoje, ten pozná lásku v lidské bytosti.
     Vybízím vás, abyste důvěrně poznali opravdovou lásku mého Syna. Vybízím vás, abyste vzývali Ducha Svatého, aby vám stále pomáhal.
Vybízím vás, abyste mě nazývali Matkou. Nebuďte ustaraní jako ti, co pochybují a věří v člověka a nikoli v ochranu nebe.   NEVSTUPUJTE  DO  KONFLIKTŮ,  ZACHOVEJTE  JEDNOTU  mých dětí.  MILUJTE  JEDEN  DRUHÉHO,  LÁSKA  JE  NEJSILNĚJŠÍ  OCHRANOU  PROTI  SATANOVI!   V této chvíli byste měli objevit velkou moc, která porazí zlo a s jejíž pomocí musí mé děti bojovat – JE  TO  LÁSKA  zrozená v mém Synu a   PLNĚ  ŽITA  PODLE  BOŽÍCH  PŘIKÁZÁNÍ!
 Jednota zadrží zlo..."Kdo má uši, slyš". [Mt 11, 15] Jsem s vámi, jsem vaše Matka. Nechť je s vámi můj pokoj. Žehnám vám svým srdcem.
       Matka Maria

                                   "A  CO  JE  RODINA?"

    "RODINA  JE  IKONA;  JE  TO  OBRAZ  NEJSVĚTĚJŠÍ  TROJICE,  PROTO  JI  ĎÁBEL  NENÁVIDÍ...", řekl Americký exorcita a vysvětluje, že  "příčiny démonického vlivu se liší případ od případu. Vliv účasti na praktikách ďábla se rovněž mění s každým případem.  Ale jeden z faktorů, který vypadá,  ŽE  MÁ  NĚCO  SPOLEČNÉHO  PRO  VŠECHNY  POSEDLÉ  LIDI,  SPOČÍVÁ  V  HLUBOKÝCH  RANÁCH  V  JEJICH  ŽIVOTECH.  Jde především o ty, které vznikly  V  JEJICH  RODINÁCH.  Jde zejména o oblasti, kde   RODIČE  UDĚLALI  VELMI  ŠPATNÉ  ROZHODNUTÍ  A  TAK  PUSTILI   VLIV  ZLÉHO  DO  SVÉHO  DOMOVA:  manželská nevěra, potraty a konání takových věcí,  které  ROZVRACÍ  RODINU - ALKOHOLISMUS A JINÉ ZÁVISLOSTI."
    (Světlo 48/2016)

                         PŘÍBĚH  NEUVĚŘITELNÉ  DĚTSKÉ  NOUZE
                                Pravdivé  svědectví z rodiny bez Boha.

     "Můj život je tak posetý boulemi jako moje tvář", napsal Tim Guérnard ve své knize:"Silnější než nenávist". Jeho nos byl dvecetsedmkrát přerážen, z toho 23 zlomenin pochází z jeho boxerské kariéry, čtyřikrát mu jej přerazil jeho vlastní otec. A přesto má tato ztlučená tvář výraz vlídné důvěry a otevřenosti vůči druhým.
    Mohla jsem se o tom přesvědčit, když Tm Guérnard na pozvání městské misie vídeňské mládeže vyprávěl o svém životě a pak jsme si mohli spolu povykládat. Znala jsem ho již z jedné kazety a kladla jsem si otázku: Jak se může člověk s takovým dětstvím zas tak postavit na vlastní nohy?
     Již první vzpomínka je víc než strašná: Byly mu tři roky když viděl, jak jeho matka odchází navždy ve svých bílých střevících. Přivázala jej jako psa k potrubí a odešla, ani se neohlédla a neřekla:"Nashledanou."
     Jeho rodiče, Francouzka a Iráčan, žili již odděleně a jeho matka si našla nového druha. Dítě přitom stálo v cestě.
    Celou noc zůstal zmrzlý a přivázaný a třásl se hrůzou. Pak jej našla policie a odvezla jej k otci, který si mezitím našel jinou ženu a byl silným alkoholikem. Macecha, která měla svých pět dětí, pokládala Tima za nežádoucího parazita. Otci připomíná Tim nepříjemně jeho rozpadlé manželství a důvěřuje raději falešným žalobám macechy. A tak Tim místo očekávaného objetí dostává den co den výprask. Když rodina odjíždí koncem týdne pryč, zavírají Tima do sklepa a jen pes mu líže ruce, které vystrkuje z okénka.
     Timovi je pět let, když jej otec bezmála klackem zabil. Přišla pečovatelka a rozmlouvala s chlapcem. Otec se domnívá, že si Tim stěžuje na špatné zacházení. Dítě se zhroutí od hrůzy. Otec jej dále bije a nakonec jej zhodí ze sklepních schodů. Když přišel Tim k sobě, a Tim není schopen vyjít po schodech, macecha jej vytáhne za vlasy a orkán začíná znovu. Jedna rána mu rozbila obočí, druhá jeden ušní bubínek a natrhla ušní boltec. Pak se Tim propadl do temné noci...
     Po třech dnech se probral v nemocnici, kam jej dopravila pečovatelka. Otec je zbaven otcovského práva. Timovy nohy jsou zpřeráženy. Museli je poskládat jako puzzle. Protrpěl si několik bolestivých operací.
     Pobyt v nemocnici trvá téměř tři roky. Každá noc byla poznamenána hrůznými sny. Za celou tu dobu za ním nepřišla ani jediná návštěva. Dárková pohlednice, kterou jiný chlapec odhodil, je pro něho největším pokladem, který si s obdívem  prohlíží, když se v noci tajně odplíží na záchod.
     Když opouštěl kliniku, bylo mu sedm a půl. Po pobytu v různých rehabilitačních centrech skončí v dětském domově. Každý týden přicházejí páry, které si vybírají děti k adopci. Chlapce s rozlámaným tělem nikdo nechce. Kvůli hrůzným nočním snům je předán do psychiatrické léčebny. Tam jej čeká nový horor. Devět měsíců střiků a násilných léčebných zásahů. Teprve nový ředitel kliniky konstatuje, že jde o nehorázný omyl, a chlapec je propuštěn a vrácen zpět.
     Nastanou mu konečně lepší časy? NE!

                      Trápen, až je jeho nenávist větší než strach!
     Tam je mladík týrán tak dlouho, až je jeho nenávist větší než jeho úzkost: přibodne vidličkou ke stolu ruku jednomu schovanci, který mu chce vzít jeho jídlo. Vytáhne vidličku, až když jej přepadnou vychovatelé. Od té chvíle určuje život Tima nenávist a pocit pomsty. Brzy z něho mají strach i mnohem větší.
     Když několik spoluchovanců zmlátí do krve, rozhodne se pro útěk. Nenávist a strach mu propůjčí křídla k překonání ostnatého plotu. Jako dvanáctiletý se vydá do Paříže, kam dorazí za dva týdny. Odkázán sám na sebe učí se krást, aby přežil. Přespává v jedné úschovně kol.
     Úzkost mu svým způsobem nahrazuje matku: je mu vytrvale věrná, vždy je na místě, objeví se, kdykoliv je třeba. Plný touhy se dívá do oken, kde lidé v rodinném prostředí spolu jedí, smějí se a baví. Sní o tom, jak jej jednou někdo obejme.
     Jednou si vedle něho sedne slušně oděný pán a Tim mu vypráví svůj osud. "Chtěl by sis vydělat padesát franků?" Chlapec září a jde s mužem do jeho bytu. Tam jej muž s pistolí v ruce znásilní!
    "Bylo mi sotva třináct, když jsem objevil zvrácenost člověka, který se sám poskvrňuje a druhé se snaží vtáhnout do bláta", píše Tim později ve své knize. "Zlo postihlo něco více než jen moje tělo - zpustošilo moji duši, moji tajnou zahradu, kde jsem byl ještě čistý."
     Přes tuto svoji skutečnost následuje později dva mladé muže. Oni jej vyškolí pro své účely: dělat konkurenci prostitutkám a sloužit dámám z vyšší společnosti k oslazení života. Za tyto služby lásky dostává peníze, které musí z větší části odevzdat. "Máš krásné oči", říká mu jedna dáma. Groteskní na tom je, že je to vůbec první kompliment, který ve svém životě uslyšel! Kdyby to tak slyšel od své matky!
     Když se pro oba pasáky stala půda v Paříži horkou, zmizí a nechají chlapce bez prostředků. Tak žije na útěku před policií, až jej jedna hlídka dopadne. Policisté vůbec nemohou pochopit, jak tento sotva patnáctiletý výrostek mohl přežít tři roky na vlastní noze. Znovu se dostává do polepšovny. Aby mu přistřihli tipec, dostane předem od tří hlídačů výprask! Timova nenávist stále stoupá. Na životě už mu vůbec nezáleží, z ničeho nemá strach.. Kdo s ním má co do činění, poznává jeho nenávist. Stane se nejobávanějším rváčem.
     Když je po opětovném útěku znovu dopaden, dá se předvést k jedné soudkyni, o které slyšel mnoho dobrého. Ta mu skutečně nabídne jako příležitost nastoupit jako učeň v jednom kamenictví. Tim je šťastný a slibuje, že udělá všechno, aby se už nedostal do nápravného ústavu.
     Je tedy učněm, navštěvuje kamenickou školu a má svého pečovatele. Je to sice tvrdý život, ale Tim je spokojen: Dožije se prvních pozitivních zkušeností s kolegy na stavbě a se spolužáky v učňovské škole. Ale to nic nemění na tom, že jeho násilnost se snadno vznítí.
     V té době se učí boxovat. Není to jediný sport, kterému se Tim věnuje, ale je posedlý myšlenkou být silnější než otec, aby mu to všechno vrátil!
Stane se z něho velmi dobrý boxer.Jeho údery sice provokuje jeho nenávist, ale postupem času se učí natolik kontrolovat své údery, aby nebyly pro protivníka tak ničivé. Když si vzpomene při boxu na otce, má vítězství v kapse.
     Box je pro něho důležitý i z jiných důvodů: Jestliže se o něho dříve nikdo nestaral, teď se o něho velice starají, když je při souboji náhodou zraněn. Pečují o něho, starají se, vedou ho. To je pro něho zcela nová zkušenost.
     Není mu ještě osmnáct, když dostane diplom kameníka. Je nejen nejmladší, ale i nejlepší ze všech, dostane to dokonce potvrzeno. Plný vděčnosti, daruje své vysvědčení "své" soudkyni.
     První místo dostane u velké stavební firmy. Je velmi dobrým parťákem; vede skupinu Alžířanů, Marokánců a Tunisanů, kteří se stanou jeho přáteli. Radují se z jeho boxerských úspěchů a fandí mu.
     V tu dobu se seznámí s jiným kameníkem Jeanem Marií. Navštěvují spolu pokračovací kurz. Jean Maria je křesťan a přiznává se k tomu. Tim ho provokuje:"Co dělá tvůj Bůh pro znásilněné ženy a týrané děti?" Jean Maria odpovídá podle své víry a Tim je udiven.Když mu přítel vypráví, že se stará o postižené lidi a chtěl by s nimi žít, doprovodí jej jednou Tim do ARCHY. V této instituci, kterou založil Jean Vanier pro duševně a tělesně postižené, žijí také docela zdraví lidé spolu s postiženými. Jak později vypráví, přijali ho "nenormální" lidé velice přátelsky, oslovovali ho jménem a pozvali jej ke stolu. To je pro profesionálního boxera zcela nová životní zkušenost.Zpočátku mu to dá mnoho práce, aby kontroloval obranné reakce.
     Když jej pak Jean Maria pozval, aby spolu navštívili Ježíše, nevěděl Tim, o co jde."Myslel jsem si, že je to nějaký jeho kumpán. Šli jsme městem, pod každou paží jsem měl jedno postižené děvče - zatím jsem se vodil jen s fešáckýma holkama. Měl jsem strach, aby mě nepotkal někdo z mé bandy". Tim byl v té době hlavou asi padesáti mladíků, kteří byli postrachem okolí.
     Když skupina vstoupila do kostela, spatřil Tim kříž. Toho muže viděl už dříve u cest na křižovatkách. "Taky jeden šéf bandy, ale ne moc úspěšný", myslí si Tim.Ale když se všichni dívali na kříž a pak fascinovaně hleděli na malé bílé okénko, je z toho Tim celý zmatený. "To je Ježíš", říkají mu. Snaží se ho tam uvidět. Když chce kněz odnést monstranci, Tim vyskočí: "Počkat, já jsem ještě neviděl Ježíše! Neodnášet!" volá Tim. Přítomní se s úsměvem otáčejí a Tim si je jistý: Všichni si myslí že je tu postiženější, než všichni postižení.

               Od tohoto okamžiku nenechává Bůh Tima na pokoji.
     Nebude litovat žádné námahy, aby životní cestu Timovu nechal křižovat s cestami nejlepších lidí. Především je to páter Thomas Philippe. Když se Tim pokouší naučit ho na své motorce strachu, mimo jiné s ním sjede dolů po padesáti schodech, kněz poznamená:"Byla to docela příjemná jízda" - a nabídne mu Ježíšovo odpuštění. Tim mu odpoví, že nepatří k tomu spolku. "Ježíš zná tvé srdce", řekne otec, "mluv s ním, On tě zná, On tě miluje." Tim za ním může přijít, kdy se mu zlíbí, i uprostřed noci. Tim to zkouší a  kněz mu pokaždé daruje Kristovo odpuštění. Pro Tima jsou to velká pohlazení, která otřásají jeho srdcem v základech.
     Otec Philippe naučí Tima znát tři poklady: bezpodmínečné přijímání, odpuštění a naději. Stále častěji se setkávají v ARŠE. Čím intenzivnější je kontakt s postiženými lidmi a spolupracovníky a čím častěji mu dává kněz pocítit Ježíšovu lásku, tím více nabývá Tim jistoty, že musí změnit svůj život. Ke své bandě má stále větší odstup. Chtěl by konečně vstoupit do otcovy "rodiny", ale je to problematické, protože Tim má stále velké problémy se svou násilností.
    Jeho největším bojem je přijmout a naučit se milovat svou minulost. Když dnes přichází do škol nebo do věznic, vždy uvádí příklad s hromadou hnoje:"Když je hnůj ještě čerstvý, páchne a je těžký. Kdybys jej teď dal na květiny, spálí je to. Hnůj musíme nechat uležet a usušit. Časem je lehký a užitečný. Pak pomáhá těm nejkrásnějším květinám. Bůh si posluhuje naší minulostí jako hromadou hnoje, aby nám dopomohl k růstu."
    Tehdy byl Tim ještě netrpělivý a cítil se zraněný, že ho nepřijali do ARCHY. Nechá všeho a chce pryč, daleko od Boha. Začne s autostopem a přistane v Taizé u bratra Rogera. Tam se cítí dobře a ujme se jednoho tělesně postiženého mládence. Takovou oklikou se dostane do Belgie a zde se stane spolupracovníkem jednoho zařízení ARCHY.
      Zde dostane svůj první krásný dárek k narozeninám od jednoho těžce tělesně postiženého: pětiřádkovou báseň. Dárce ji vyťukává dva dny jedním prstem na psacím stroji. Tim ji vezme, jde do svého pokoje a "padá ve svém srdci na kolena". Našel bratra, který ho má rád. Slzy, o kterých si myslel, že už dávno pozbyl, tečou hojně po tvářích. Cítí, že jeho život stojí před novým počátkem.

                                    Nejtěžší je přijmout svou minulost.
     Pomalu začíná chápat, že také může být něčím jiným než mláceným děckem brutálního alkoholika bez budoucnosti. Nyní zápasí sám se sebou: Chtěl by tak milovat, jak jeho jako dítě nikdo nemiloval; chtěl by tak obdarovávat, jak jeho nikdo neobdaroval; a tak se dívat na druhé, jak on sám nikdy nepocítil, že se na něho někdo tak dívá.
     Aby poznal co nejvíce lidí, objede půl světa. Bůh ho již nenechává samotného. V Římě převede přes cestu čerstvě obrácený mladík malou stařenku. Je to Matka Tereza z Kalkaty a ta jej již v dalších dnech neopouští.
    Nějaký čas žije v Kanadě u trapistů, pak sdílí svůj život s postiženými. Daří se mu čím dál více odhazovat zátěž minulosti. Jeho láska k Ježíši roste.
Když je jednoho dne opět v Paříži, zavolá mu jedna přítelkyně, kterou poznal v ARŠE. Chtěla by renovovat svůj byt. Nechtěl by jí pomoci? Když Tim vstoupí do jejího bytu, Martina mu vyloží, že měla vnuknutí, aby se za něho vdala. Tim je bez sebe, dlouho se za ni totiž modlil, aby našla správného muže.. Na to, že by s ní měl spojit svůj život nepomyslel ani v nejmenším, protože Martina pochází z jedné z nejváženějších rodin Francie.
    "Není možné míchat ubrousky s hadrami", vysvětluje dívce. Ale Martina trvá na svém a jejich vzájemná láska roste. Její rodiče o tom ještě nic nevědí. Aby to lépe ztrávili, modlí se o to mladý pár několik týdnů. A skutečně: Modlitba je vyslyšena a rodiče Martiny berou neobvyklého zetě v kožené bundě, dlouhými vlasy a na vysokých podpatcích vlídně a láskyplně na vědomí.
    První doba manželství není snadná. Ale Bůh, na jehož působení všechno vsadili při svatbě, je nenechal na holičkách.
Je to mystička Marta Robinová, která umí rozptýlit Timovu úzkost, že vzhledem ke své minulosti nebude schopen být dobrým otcem:"Vaše děti porostou stejnou měrou, jako vaše láska", vysvětluje mladé dvojici. A když se jí svěří, že si chtějí postavit dům v Lurdech, Marta míní:"Dům, abyste mohli přijímat ty, které vám Bůh pošle."
    A to se skutečně stalo. Protože kromě jejich vlastních čtyř dětí pobývá u Tima a Martiny mnoho mladých, kteří z nejrůznějších důvodů měli těžký život a chtěli začít znovu.
    "Většina z nich zůstane osm až dvanáct měsíců, někteří i déle." Vypráví Tim. "Kromě toho jsou i takoví, kteří k nám přijdou jen na pár dní, když jsou přechodně v tísni."
    Farma "Notre-Dame" se stala domem Božím. Zde získávají mladí lidé opět odvahu a důvěru a mohou se Boží láskou osvobodit od úzkostí a závislostí. Tim jim říká totéž, co svým posluchačům ve školách, vězeních nebo v kostelích, když vydává svědectví o svém životě:
    "Milovat znamená říct druhému, že se může vymotat ze své mizérie. Říci člověku stiženému ranami života: Ty jsi báječný, je totéž, jako mu říci: Neboj se sám sebe a své minulosti. Jsi svobodný a můžeš se změnit, můžeš svůj život uspořádat znovu jinak. Milovat znamená věřit tomu, že každý, kdo byl zraněn na těle nebo v srdci, může své rány změnit v pramen lásky a života.
    Milovat znamená doufat za druhého a infikovat ho virem naděje. Když se změnil můj život, proč by se nemohl změnit život druhého?"
    Z člověka, který bojoval z nenávisti a ze msty, se stal bojovník lásky. Největší tíže byl zbaven tehdy, když poznal, že může odpustit svému otci. Vzpomíná si:"To nešlo naráz. Nejdřív by chtěl člověk odpustit, ale nejde to. Pak, když už hlava i srdce jsou zajedno, zůstávají ještě vzpomínky, které se derou stále na povrch. Ještě po mnoha letech jsem si musel nechat operovat nohy, které mi otec zmrzačil. Tehdy je těžké odpouštět. Odpuštění vzpomínek může trvat dlouho."
    Nyní je Tim už se svým otcem smířen a během let vznikl mezi oběma nový vztah. Teprve po otcově smrti mohl Tim vydávat svědectví o svém těžkém mládí.
    Nakonec se ptám na jeho nynější povolání:"Nejdříve jsem byl předákem na stavbách, pak jsem začal s restaurováním domů a zámků. Nakonec jsem se přiklonil ke včelařině, k malířství a řezbářství, abych nebyl příliš pryč z domu. Teď pracuji na jednom oltáři." Opouští svou rodinu, své mladé a včelky, jenom když má jít vydávat své svědectví.
    Jak strašné bylo jeho mládí, tak bohaté jsou plody jeho utrpení skrze jeho svědectví, které ukazuje nové cesty životem.
     (A.Gaspariová z Vision-2000)

    ORIGENES (185-253): "Věříš, že moudrý Boží řád řídí všechno tak, že nic nezůstává beze smyslu, ať už jde o dobro nebo zlo. Zlo Bůh nestvořil; ale tam, kde rozumní tvorové zneužívají své svobody, Bůh jim v tom nebrání, i když by mohl, ale obrací toto zlo k dobru."


                                        DOTEK  RUKY  MISTRA
                                                 Myra Brooks

    Byly otlučené a poškrábané a pan dražebník myslel, že to nemá cenu marnit mnoho času s těmito starými houslemi. Zvedl je a s úsměvem zvolal: "Dobří lidé, co mi za ně dáte? Kdo začne něco nabízet? Kdo nabídne dolar nebo dva? Nabídka je na dva dolary. Ale kdo dá tři?..Tedy budou prodány za tři dolary."
   "Ne, ne", ozval se z pozadí hlas šedovlasého pána. Přišel dopředu, staré housle zvedl, vzal do ruky smyčec, otřel s houslí prach, naladil uvolněné struny, pak zahrál melodii tak krásnou, tak čistou, že vše znělo jako zpěv andělský.
    Když přestal šedovlasý pán hrát, dražbář opět housle zvedl a zvolal: "Co mi za ně nabídnete nyní? Tisíc dolarů, kdo nabídne dva tisíce? Kdo nabídne tři tisíce dolarů?..Tři tisíce jednou, dvakrát, ano, jsou prodány za tři tisíce dolarů."
    Kolem stojící zástup tleskal. Někteří volali:"Bravo!" a jiní od radosti plakali. Ale mnozí se tázali: "Jak je to možné, co tak změnilo jejich cenu?" Odpověď zněla: Dotek ruky mistra.
    Na světě dnes máme mnoho lidí, kterých život je rozladěn a od hříchu otlučen a zničen. Tento lidský život je lacino nabízen zástupu, který je lhostejný a bez citů, tak jako byly dříve nabízeny staré housle. Kousek slávy, trochu vína, chvilkové zábavy a různé radovánky, toto vše vede lidi rychle do záhuby. Mnohý život, který je už hnedle ztracený, se rychle změní, když se ho dotkne Mistr svou něžnou rukou.
     Pošetilý zástup tomu nerozumí, že  DOTEK  MOCNÉ  RUKY  MISTRA  ZMĚNÍ  CENU  LIDSKÉ  DUŠE,  KTEROU  ZACHRÁNÍ  PRO  VĚČNOST....
        (Z čas.Immaculata)                                                         65. Poselství 

                             65. Poselství Ježíše ze dne 21.června 2016    
                              Nástroj: Mária Júlianna (Maďarsko)
                           ROZHODNUTÍ JE VE VAŠICH RUKOU

    Moje drahé děti, žijte jeden s druhým vždy v míru a lásce! Modlete se za to, abyste to dokázali, protože beze Mne nemůžete nic učinit. Moje drahé děti,  POKOJ  A  LÁSKA,  KTERÉ  ZE  MNE  PRAMENÍ,  LÉČÍ  DUŠI  I  TĚLO.   Z těchto dvou pramenů prýští třetí největší lék – RADOST!  Radost dává smysl životu, veselí je lékem pro duši a tělo. Snažte se žít vesele a   NIKDY  NEDOVOLTE,  ABY  VÁM  SATAN  UKRADL  VESELÍ  Z  VAŠEHO  SRDCE!   Podle toho poznáte, jste-li napadeni pokušením, veselí se okamžitě ztratí. Místo něho nastoupí  SMUTEK,  NEPOKOJ,  PODRÁŽDĚNOST.   Tím se ale nezabývejte. Zcela se svěřte Mně. Největším políčkem pro ďábla je, když Mě okamžitě,  JAKO  MALÉ  DÍTĚ  ZAVOLÁTE,   tiše se Mi svěříte a z celého srdce poprosíte: OTČE  MŮJ,  AŤ  SE  STANE  TVÁ  VŮLE.   SATAN  jenž byl neposlušný, a proto byl svržen z nebe,  NESNÁŠÍ  POSLUŠNOST  A  POKORU  neboť  BYL  NEPOSLUŠNÝ  KVŮLI  SVÉ  PÝŠE.  VY ale  NÁSLEDUJTE  MŮJ  PŘÍKLAD  A  PŘÍKLAD  mého největšího následovníka,  MÉ  SVATÉ  MATKY.  ŽILI  JSME  V  ÚPLNÉ  POSLUŠNOSTI  K  OTCI  A  V  NEJHLUBŠÍ  POKOŘE  PŘED  LIDMI,   kteří nás oba tak hluboce zhanobili a ponížili, že žádný člověk nebyl takto ponížen víc než Já na kříži a má Matka pod křížem.
   Moje děti, oblečte si na sebe svatou lhostejnost, jako to činili svatí před vámi, mimo jiných i  SVATÝ  JEN  VIANNEY (farář Arský).  Když jednoho dne vybral ze své poštovní schránky dopisy, tak polovina z nich byla obsahem hanobící, káravá a druhá polovina zase velebila svatost jeho života a jeho povolání. Potom, co je přečetl, odložil je a jen řekl:  "PANE  JEŽÍŠI,  JSEM  JENOM  TO,  CO  JSEM  PŘED  TEBOU - PRACH,  POPEL,  NIC,   neboť  BEZ  TEBE  NEJSEM  NIC!"
      Netrápil se kvůli výtkám a neradoval se z pochval, ale v hluboké pokoře se sklonil k mým nohám a prosil Mě, aby vždy rozpoznal mou vůli a chtěl Mě jen vroucně milovat a přijmout vše z mé ruky. Za zlo Mi děkoval stejně jako za dobro a říkával, že  JEDINĚ  BŮH  VÍ,  CO  JE  DOBRÉ  PRO  JEHO  SPÁSU.
   Učte se od toho mého svatého kněze, jenž svou vytrvalou modlitbou ke Mně přitáhl obrovské množství duší. Ne k sobě, ale ke Mně, neboť ve vědomí své nicoty Mě dal věřícím a ve své hluboké pokoře Mě vždy oslavoval a velebil. Když kázal, mnohokrát zmlkl jeho hlas. Jeho slzy dojetí tekly potom, co ukázal na tabernákl a jen řekl: "On je zde".  TO  JE  NEJKRÁSNĚJŠÍ  SVATÉ  KÁZÁNÍ,   abyste  SI  VY,   I   VŠICHNI,  UVĚDOMILI,  ŽE  JÁ  JSEM  MEZI  VÁMI,  JÁ  JSEM  PŘÍTOMNÝ,  JÁ  JSEM  BŮH,   kterého nemůžete pochopit. Ale stal jsem se člověkem, abych trpěl a zemřel, neboť jsem vzal na sebe všechny vaše hříchy, abych vás spasil.
   VY,  MOJI  KNĚŽÍ,  VŽDY  HLÁSEJTE  MOJI  PŘÍTOMNOST  VE  SVÁTOSTI  OLTÁŘNÍ  A  V  SLOVU,  NEBOŤ  JÁ  JSEM  BOŽÍ  SLOVO.   Jsem ten, kdo přinesl na zem učení mého Otce, ale hlavně vyzařujte a žijte lásku! Neboť u prvých dvou je třeba věřit, ale když Mě milujete, u toho to není třeba a lidé zakusí, že skrze vás chodím mezi nimi. Pěkné slovo, úsměv, povzbuzení zapálí blikající lampičku, narovná zlomenou třtinu, posilní víru a může bytost zformovat do svatosti.
   MOJI  KNĚŽÍ,  synové moji, mé děti,  DO  VAŠICH  RUKOU  JSEM  DAL  SPÁSU  VAŠICH  VĚŘÍCÍCH.   Je na vás, aby ke Mně vzplanuli ještě větší láskou, anebo, způsobíte-li jim zklamání, se ode Mne odvrátili.  DÁVEJTE  JIM  DOBRÝ  PŘÍKLAD,  ŽIJTE  VE  SVATOSTI  ŽIVOTA,   neboť příklady táhnou. Když uvidí vaši svatost, budete mít podíl v mnohé úctě a následování. Budou i takoví, kteří se vám budou smát, ale těmi se nezabývejte.
   Moji kněžští synové,  BUĎTE  VŽDY  POKORNÍ,  POSLUŠNÍ  A  NÁSLEDUJTE  MĚ  AŽ  NA  KONEC  KŘÍŽOVÉ  CESTY,   neboť životní cesta svatých je následováním Krista, sebezapřením a nesením kříže. Milujte Mě vroucí láskou, toho, který zemřel za vaše hříchy, aby spasil duše. Osobně jsem to všechno učinil pro vás. Takto pohlížejte na Mne, na kříž, na mé umírající tělo, krvácející za vás, na mé probodnuté srdce! Takto  ROZJÍMEJTE  NAD  MÝM  UTRPENÍM.   Čiňte to často, podle možností každý den, a můžete-li, i vícekrát. Máte-li jen okamžik času, který vám budu vždy dávat,  DOVOLTE  VZLÉTNOUT  SVÉ  DUŠI  KE  MNĚ   a řekněte Mi: "Můj Ježíši, miluji Tě, děkuji Ti za všechno, co jsi pro mě učinil." Skloňte svou hlavu na mé srdce,  PONOŘTE  SE  DO  NEKONEČNĚ  MILUJÍCÍHO  OCEÁNU  MÉHO  SRDCE   a okuste moji s ničím porovnatelnou sladkou lásku.  DÁM  JI  VŠEM,  KTEŘÍ  MĚ  UPŘÍMNĚ  A  ČISTĚ  MILUJÍ,  LNOU  KE  MNĚ,  DODRŽUJÍ  MÉ  ZÁKONY  A  JSOU  MĚ  POSLUŠNÍ.   Nikdy se neptají "Proč"? Zastihne-li je zklamání, nebo když je těžké plnit mou vůli, spolu se Mnou se modlí moji modlitbu, která zazněla v Getsemanské zahradě:   "OTČE  MŮJ,  AŤ  TO  NENÍ,  JAK  CHCI  JÁ,  ALE  JAK  TY  CHCEŠ!"
   Tuto poslušnost si vyprošuji u vás, moji kněžští synové, a u všech, kteří Mě chtějí následovat. Jejím prostřednictvím se dostanete ke svatosti života. Prosím o tu neochvějnou víru, k níž dala příklad moje svatá Matka. Když jsem zemřel, a mé ochablé tělo bylo položeno do jejího klína, věřila neochvějně, že třetí den vstanu z mrtvých. Věřila, neboť věřila mým slovům, která jsem jí řekl, a učinil slib, věřila archandělu Gabrielovi, jenž jí přinesl poselství, že její dítě bude počato Duchem Svatým a jeho království nebude nikdy konec.
   Děti moje, vy všichni, kteří žijete ve vylití Ducha Svatého, neboť Duch Svatý se už 2000 let neustále vylévá a kde Ho prosí, kde Ho volají, tam je činný, snáší dolů božské milosti a modlí se za vás nevyslovitelnými slovy. Jedině On zná vůli Boha vztahující se na vás a jeho věčný, svatý plán a pomůže vám, abyste jej naplnili.
     Víte, čím je tento svět dnes?  JE  TO   obyčejné  BITEVNÍ  POLE,  NA  NĚMŽ  DÉMONI  TRÝZNÍ  SVÉ  OBĚTI.   Lidé štvou jednoho proti druhému, zveličují bezvýznamné újmy, aby člověk byl proti člověku, vraždil pro každou maličkost a vládl z touhy po moci jen proto, aby stál na vysněném vrcholu, aniž by pomyslel na to, že tu vše pomine. Jeho tělo padne do prachu   A  JEHO  DUŠE  BUDE   na věky věků trpět v jiném světě,   V  PEKLE,   které on způsobil jiným.
   Moje děti, to vše jsou nástrahy Satana. Když byste se nedávali do řeči s pokušitelem, tak byste dodržovali Boží Zákon a modlili se, a žili byste v pokoji a lásce. Satan je velmi zákeřný, nejčastěji podsouvá, že zlo je vůlí člověka, i když je jen obyčejné pokušení, jen proto, aby mezi lidmi vytvářel zdi a vyvolával nepřátelství a strach.
   Děti moje, dá se velmi lehce poznat, jste-li v pokušení. UŽ  JSTE  V  LÉČCE   SATANA,  JSTE-LI  BEZ  NADĚJE,  OCHABLÍ,  ZOUFALÍ,  MÁTE-LI  SEBEVRAŽEDNÉ  ÚMYSLY  -  TO  VŠECHNO  JSOU  ÚKLADY  MÉHO  NEPŘÍTELE.   Z toho se dokážete dostat jen tak, když se pomodlíte a prosíte Mě o milost víry, a když se ke Mně obrátíte, žijete podle mých Zákonů, začnete milovat. Neboť, jak už jsem řekl na začátku,  LÁSKA,  RADOST  A  VESELÍ  LÉČÍ  A  NADĚJE  PŘIVÁDÍ  DO  BEZPEČÍ.
 Moje děti,  OBRAŤTE  SE  JEŠTĚ  DNES,  NEBOŤ  NEVÍTE,  ZDA  VÁM  ZÍTŘEK  BUDE  JEŠTĚ  K  DISPOZICI,   nebo ne.
  Přijměte moje posilující požehnání nekonečnou láskou mého srdce ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.
         Váš Ježíš
                                                                                  
                   KÁZÁNÍ SV. JANA  VIANEYE - FARÁŘE  ARSKÉHO

                                       O  PEKLE  KŘESŤANŮ
                  Matouš 8,12: "TAM  BUDE  PLÁČ  A  SKŘÍPĚNÍ  ZUBŮ!"
    Když Ježíš přišel do Kafarnaa, přistoupil k němu setník, který řekl: "Pane, můj sluha onemocněl a velmi trpí." Krisus odpověděl: "Přijdu tedy k tobě a uzdravím ho." Ale setník uchvácen dobrotou Spasitele zvolal: "Pane, nejsem hoden, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo a můj sluha bude uzdraven. Protože i já podléhám vladaři, ale mám pod sebou vojáky. A když některému řeknu "jdi", tak jde, Když sluhovi řeknu, ať něco udělá, tak to udělá!" Ježíš se podivil slovům setníka a těm, kteří byli kolem, řekl: "Opravdu vám říkám, že  JSEM  NENALEZL  TAK  VELKOU  VÍRU  V  CELÉM  IZRAELI,  protože jich mnoho přijde od východu slunce a západu a  USEDNOU   s  Abrahámem a Izákem s Jakubem  V  KRÁLOVSTVÍ  NEBESKÉM  a   SYNOVÉ  KRÁLOVSTVÍ  BUDOU  UVRŽENI  DO  TEMNOT  ZAVRŽENÍ.  TAM  BUDE  PLÁČ  A  SKŘÍPĚNÍ  ZUBŮ."
    COŽ  NÁS  NEVYDĚSÍ  MYŠLENKA,  ŽE  ŠPATNÍ  KŘESŤANÉ  BUDOU  VYHOZENI  VEN,  DO  TEMNOT,  čili  DO  PEKLA,  KDE  BUDOU  PLAKAT  A  SKŘÍPAT  ZUBY?!  Budou naříkat: "Milosrdný Bůh mi tolikrát odpustil, tolikrát mi udělil své milosti, tolikrát mě chtěl skrze výčitky svědomí pohnout k opuštění hříchů.  ALE  POHRDAL  JSEM  UČENÍM  KATOLICKÉ  CÍRKVE,  a přestože jsem přijal tolik světla,  ZOUFALE  JSEM  HŘEŠIL!"  Navěky bude mít hříšník před očima všechny dobré myšlenky, touhy a činy, které mohl vykonat, ale nechtěl, svátosti, které nevyužíval, modlitby, které zanedbal, mše svaté, které vynechal!  A obráceně: modloslužebníci, kteří neznali Krista, naopak  OTEVŘOU  OČI,  OPUSTÍ  CESTU  VEDOUCÍ  K  ZAVRŽENÍ,  VEJDOU  DO  LŮNA  KATOLICKÉ  CÍRKVE  A  ZAUJMOU  MÍSTO  ŠPATNÝCH  KŘESŤANŮ,  KTEŘÍ  VE  SVÉM  ZASLEPENÍ  POHRDLI  BOŽÍMI  MILOSTMI.
    Ve významu trochu obecnějším  JE  KŘESŤAN  SVATYNÍ!  Ve svatém přijímání přijímá přece do srdce Tělo a Krev Ježíše Krista. Takto tedy po  TĚŽKÉM  HŘÍCHU  ZTRÁCÍ  MILOST  A  S  NÍ  TAKÉ  ODCHÁZÍ  BŮH  Z  LIDSKÉ  DUŠE  A  BERE  SI  JI  DO  SVÉ  MOCI  DUCH  PEKELNÝ.
    Známý Salvián vypráví, že pohled na zavržené katolíky budí hrůzu! Oni, kteří měli být hvězdami skvějícími se na klenbě nebeské! Oni, kteří se měli rovnat kráse andělů! Kristus říká, že na posledním soudu Ninivané povstanou proti vyvolenému lidu,  PROTOŽE  ONI  SE  na volání Jonáše  OBRÁTILI.  Lidé nevěřící budou soudit nevděčné křesťany a zavrhnou je!
    Podle slov svatého Bernarda jim budou stát před očima  UTRPENÍ  A  MUKA  JEŽÍŠE  KRISTA,  KTERÁ  SNÁŠEL  TAKÉ  PRO  JEJICH  SPASENÍ.  Dále říká, že se nikdy neztratí před jejich očima obraz slzí, které prolil Božský Spasitel, obraz jeho pokání. Budou vidět Krista v podobě, v níž přišel na svět a v níž ležel vložený v jeslích na seně.. Budou Ho vidět v Olivové zahradě, kde krvavými slzami  OPLAKÁVAL  JEJICH  HŘÍCHY.  Spatří Ho  VE  SMRTELNÉ  AGÓNII,  uvidí Ho vlečeného ulicemi Jeruzaléma.  Budou slyšet údery kladiv, které ho křižovaly na Kalvárii.  POCHOPÍ,  JAK  NEKONEČNĚ  MILOSRDNÝ  VŮČI  NIM  BYL  PÁN,  JAK  DRAZE  CHTĚL  VYKOUPIT  JEJICH  DUŠI,  kolik  vytrpěl pro jejich vykoupení,  ABY  MOHLI  VEJÍT  DO  NEBE  -  do nebe, které ztratili  Z  VLASTNÍ  VINY  A  LEHKOMYSLNOSTI!   Budou volat: "Ach, krásné nebe! Mělo jsi být naším věčným příbytkem a štěstím. Loučíme se! Ztratili jsme tě kvůli vlastní vině a špatnosti!"
    Ať nám tyto pravdy ani na chvíli nesejdou z paměti! A tak s pomocí Boží unikneme tomu neštěstí, které  NEJSME  SCHOPNI  NIKDY  ZMĚNIT!  A  SPASÍME  SVOU DUŠI.  Amen
                                                                      

 

         

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář