Č.65 NIKDO MÉ RUCE NEUNIKNE I.ČÁST
Č.65 NIKDO MÉ RUCE NEUNIKNE I. ČÁST
NOVÍ HOSTÉ
Rozjímání bratra Amadea nad čtením z Lukáš 13, 22-30:
Jeden z Ježíšových posluchačů položil zvláští otázku. I tebe možná zajímá, kolik bude těch, kteří budou spaseni. Není stanovená žádná kvóta těch, kteří mají naplnit nebe. Budeš-li mezi ně připočten, záleží jen na tobě a tvém vlastním rozhodnutí.
Pro Pána je však tento dotaz vhodnou příležitostí, ABY VYSLOVIL ZÁVAŽNÉ VAROVÁNÍ! Důrazně tě upozorňuje, že cestu k věčné blaženosti si nesmíš představovat jako nějakou pohodlnou a bezstarostnou procházku. Pokud těch, kteří skutečně vstoupí do Otcova domu, bude spíše málo, pak jen proto, že je příliš mnoho těch, KTEŘÍ NEJSOU OCHOTNI PODSTOUPIT POTŘEBNÉ ÚSILÍ, aby došli k poslednímu cíli. Pros proto Ducha Božího, abys správně pochopil dnešní JEŽÍŠOVU VÝSTRAHU!
Upozorňuje tě totiž na to, že sklon k svévoli a pohodlnosti neohrožuje pouze ty, kteří jsou daleko od Pána a jednají podle svého. Právě nejeden z těch, kteří si zakládají na tom, že se pohybují v Ježíšově blízkosti, PŘÍLIŠ SPOLÉHÁ NA SVÉ NIČÍM NEZASLOUŽENÉ POSTAVENÍ a podlehl pokušení zařídit si v duchovním životě obdobu pozemského pohodlí a blahobytu.
I když na zemi stále přibývá širokých a lidsky pohodlných cest, K TĚSNÉ BRÁNĚ JEŽÍŠOVA KRÁLOVSTVÍ POVEDE VŽDY JEN ÚZKÁ CESTA, která nenabízí žádné pohodlí. Je to CESTA PŘÍSNÉ BOŽÍ VÝCHOVY, která je nezbytná, protože DO NEBE NEVEJDE NIC NEČISTÉHO.
Nemysli si, že když se můžeš pohybovat v privilegované blízkosti Božího Syna, máš tím už zaručeno, že s ním budeš uveden dovnitř! JEDINĚ PŘIJETÍ PŘÍSNÉ BOŽÍ VÝCHOVY TĚ OPRAVŇUJE POČÍTAT SE MEZI BOŽÍ DĚTI. Bez této kázně patříš mezi cizí. Dokonce i těm, kteří s Pánem jedí a pijí, se může stát, ŽE NAKONEC USLYŠÍ NEKOMPROMISNÍ ODMÍTNUTÍ: „NEZNÁM VÁS!“
Pán poznává své blízké nikoli podle blízkosti, ale PODLE PODOBY, podle toho, že neberou na lehkou váhu, KDYŽ JE VYCHOVÁVÁ, ZACHOVÁVAJÍ JEHO SLOVO, BEROU NA SEBE KAŽDÝ DEN JEHO KŘÍŽ A JDOU V JEHO ŠLÉPĚJÍCH.
NESTAČÍ, ŽE SES NARODIL v křesťanské zemi, V KATOLICKÉ RODINĚ, JSI POKŘTĚNÝ, že patříš k tomu či onomu hnutí nebo společenství, že zastáváš ten či onen úřad, nestačí spokojit se s tím, ŽE SI VEDEŠ TAK, JAK JSOU ZVYKLÍ POČÍNAT SI OSTATNÍ... Zpohodlnělé, automatizované a vylepšené křesťanství nevede k té jediné brance, kterou je možno vstoupit. Sebeuspokojení nenáročného duchovního života TĚ MŮŽE SNADNO ZASKOČIT, A OCTNEŠ SE VENKU PŘED ZAVŘENÝMI DVEŘMI! Nedovol si ani v nejmenším pochybovat o existenci MÍSTA VĚČNÉHO ZATRACENÍ! Falešní proroci s oblibou namlouvají sobě i tobě, že pokud vůbec existuje, je prázdné. Jak to, že Ježíš s politováním konstatuje, že těch, kteří jdou do záhuby, JE MNOHO? Chceš snad říct, že si to jen vymýšlí? (Papež František nevěří, že peklo existuje, lidé prý budou jen odloučení od Boha do nicoty-že by věřil víc budhovi jak Ježíši?)
To vůbec neznamená, že by Otec nebyl milosrdný a shovívavý. Je dostatečně dlouho trpělivý a dobrotivý právě proto, že jednoho dne se těsná branka NENÁVRATNĚ UZAVŘE A může to postihnout kohokoliv.
Smutná skutečnost, ŽE MNOZÍ NEVYUŽILI VČAS JEHO MILOSRDENSTVÍ, vůbec neznamená, že Bůh je bezcitný nebo krutý. VE SVÉ DOBROTĚ POSKYTUJE SVOU MILOST VŠEM, KDO JSOU OCHOTNI JI PŘIJMOUT. „Jeho milosrdenství nad námi mocně vládne. Hospodinova věrnost trvá navěky!“(Žalm 117, 2) Můžeš to poznat z toho, jak na místo těch, kteří slyší Pánovo volání, kteří byli v jeho blízkosti, ale LEHKOMYSLNĚ SI ZAHRÁVALI S NEPRAVOSTÍ, uvádí do svého království zcela jiné hosty, kteří přišli dokonce z daleka.
Kde je málo těch, kteří vstoupili na úzkou cestu, tam je i málo těch, kteří slyší Pánovo volání. Nedostatek duchovních povolání v tradičních křesťanských zemích usvědčuje tyto země, že NEJSOU NA SPRÁVNÉ CESTĚ! Místo křesťanů, kteří zmalátněli, protože se zabydleli v blahobytu, zaujmou zcela jiní, kteří o něm dosud neslyšeli mluvit a neviděli jeho slávu, ale NYNÍ SI HO DOKONALE ZAMILOVALI a přinášejí v čistých nádobách své dary do Hospodinova domu. Z nich si bere kněze a levity.
Pros Ježíše, ABYS CELÝ ŽIVOT VĚRNĚ SETRVAL V JEHO ŠKOLE. Je to spojeno s bolestí, ale tím více to přináší bohaté ovoce. Přestaň se dívat na to, co dělají druzí. VŮBEC NESPOLÉHEJ NA VĚTŠINU! Ani, když si jásá a prozpěvuje, ale dívej se věrně na Ježíše. "Pane, dodej nové síly mým ochablým rukám a klesajícím kolenům!"
(Světlo 33/2016)
DENÍČEK 1728:
Ježíšova slova sestře Faustyně Kowalské: “ŘEKNI HŘÍŠNÍKŮM, ŽE ŽÁDNÝ MÉ RUCE NEUNIKNE!
Prchají-li před mým milosrdným Srdcem, UPADNOU DO MÝCH SPRAVEDLIVÝCH RUKOU.“ Kdyby měl hříšník živé povědomí o tom, že setrváváním v těžkém hříchu riskuje věčné odloučení od štěstí a místo toho si připravuje stav věčné prázdnoty a utrpení. Kdyby měl povědomí o tom, že BŮH JE MILOSRDNÝ V TOMTO ŽIVOTĚ, ALE TAKÉ SPRAVEDLIVÝ SOUDCE, MOŽNÁ BY O SVÉM OBRÁCENÍ PŘEMÝŠLEL SVĚDOMITĚJI!
SVATÝ OTEC PIO MLUVÍ K SVĚTU:
Poznámka: Sv. Otec Pio zasvětil celý svůj život službě Bohu a lidem. Ale i po jeho smrti v r. 1968, HO BŮH OBDAŘIL MILOSTÍ DÁLE NÁM POMÁHAT. NA JEHO PŘÍMLUVU DOCHÁZÍ I K ZÁZRAKŮM. Kromě toho předal svému spolubratru důležité a povzbudivé informace:
V pozemském ráji nekladli muž a žena odpor ďábelskému pokušení pýchy, a tak byli přemoženi a padli do spárů ďábla. Jejich hřích přešel na celé potomstvo AŽ DO KONCE SVĚTA. A tak znovu ožívá tento boj zaviněný tímto hříchem. Jako ZKAŽENÝ OTEC, který vede hanebný život, KAZÍ SVÝM PŘÍKLADEM SVÉ DĚTI, TAK ADAM ZKAZIL SVĚT!
Co ti nyní svěřuji, milý bratře, MĚL BYS ŠÍŘIT BEZ POCHYBNOSTÍ DÁL, PROTOŽE JE NEJVYŠŠÍ ČAS, ABY LIDSTVO PROCITLO A NEŽILO DÁLE V BAHNĚ HŘÍCHU! Aby uznalo všemohoucnost Boha třikrát svatého a aby z jeho srdce neprýštil hněv, ale mléko a med. Člověk je tím, který na sebe PŘITAHUJE TRESTY SVOU VZPOUROU VŮČI NEJVYŠŠÍMU! Člověk přenechaný SÁM SOBĚ, kráčí k propasti zavržení!
Poselství světu o zániku
Milý bratře piš! Pán rozhodl nejprve použít mne a pak tebe. JEHO VŮLE MÁ BÝT OZNÁMENA skrze mne a ty ji musíš dál předat zpohanštěnému světu!
Vy všichni, mužové, ženy a mladí lidé, UZNEJTE, ŽE ZEMĚ SE ŘÍDÍ PODLE VŮLE STVOŘITELE A JEHO ZÁKONŮ. A přece tato země vzdychá a úpí, cítí se otřesena, pošlapána kvůli svým obyvatelům, kteří se bouří vůči svému Stvořiteli a Vykupiteli. Všechno máte, co potřebujete k životu a k rozvoji své lidské existence. TAK SE O VÁS BŮH STARÁ. Ale vy, místo abyste mu byli vděční, OBRACÍTE SE K SVÉMU DOBRODINCI ZÁDY a vlastně proklínáte svým špatným chováním Pána nebes.
Copak nevidíte, že spěcháte temnými a tmavými dny, kdy vaše tužby po slastech zahalují stíny smrti? Copak nechcete otevřít oči, abyste POZNALI JASNĚ SVÉ ZLÉ POČÍNÁNÍ?
PROČ NECHCETE VĚŘIT NEBESKÝM POSELSTVÍM?
Ta vás, zbloudilé ovečky, chtějí přivést nazpět. Řekl jsem vám, že Stvořitel nedopustí, abyste měli v něčem nedostatek! A zde slyšte Jeho odpověď: "COPAK JE VAŠE TĚLO DOBYTČE, KTERÉ NASLOUCHÁ JEN NA ZAPRÁSKÁNÍ BIČE SVÉHO NEMILOSRDNÉHO PÁNA? V čem spočívá váš pozemský život? A co bude z vašeho vzletu ducha, kterým se odvažujete prozkoumat nebe? A JAKÝ UŽITEK MAJÍ VAŠE DUŠE z těchto vědeckých podniků, nadšeně oslavovaných nerozvážným lidstvem?"
Pán vám dal k dispozicí mnoho možností, ABYSTE MOHLI ŽÍT DOBŘE. Především vám poskytl velmi cennou pomoc k záchraně vašich duší. Vaše inteligence se namáhá, aby odkryla různé vynálezy. JEN PRO DUŠI, KTERÁ BYLA STVOŘENA PRO VĚČNOST, NENACHÁZÍ ŽÁDNÁ ZŘÍDLA, ABY SE POVZNESLA KE STVOŘITELI A VYKUPITELI! ŽIJETE V ÚPLNÉM POHANSTVÍ, protože vaše srdce jsou prodejná a sobecká. Každý miluje sám sebe na úkor svého bratra, PROTOŽE JSTE OPUSTILI CESTU PRAVÉ BOŽSKÉ LÁSKY. Přemýšlejte o tom vážně!
PÁN JIŽ NEMŮŽE SNÁŠET VAŠI PÝCHU, VAŠI AROGANCI, VAŠE SRDCE ZKAMENĚLÁ V HŘÍCHU! Celý váš život se vyčerpává v necudnosti a pýše světa. STOJÍTE NA POKRAJI PROPASTI a vůbec si neděláte starosti. PROBUĎTE SE!!! Pozvedněte se ze svého opojení a nenechte se mást svým pekelným přítelem, který vás již do značné míry dostal pod svoji moc, a který stále zesiluje svůj morový vliv. ZBÝVÁ JIŽ JEN MÁLO ČASU, abyste zahladili jizvy ve svých duších. ČIŇTE POKÁNÍ! Odložte všechny zhoubné požitky denní i noční! KDYŽ SE NEOBRÁTÍTE S LÍTOSTÍ K BOHU, BUDOU VÁS PRONÁSLEDOVAT NA KAŽDÉM KROKU STÍNY VĚČNÉ SMRTI!
Jen jedno je opravdu nutné!
MUŽE ŽENE v této době do propasti dvojí žádost: PO PENĚZÍCH A PO POŽITCÍCH. ŽENU však žene TOTÁLNÍ VÝSTŘEDNOST. Život muže by měl být zaměřen na získání věčného života, a to tak, že BOJUJE PROTI ZLÝM VÁŠNÍM. S jak velkým bojovým úsilím se snaží na bouřlivém moři života zlepšit svou pozici, chránit se proti neúspěchům, zajistit si dobrou pověst a držet v šachu každého konkurenta!
Copak jste zapomněli, že každé duši bylo vtisknuto ono věčné Slovo Boží: "UČIŇME ČLOVĚKA JAKO OBRAZ NÁŠ, PODLE NAŠÍ PODOBY?" Proto by měl člověk - PLOD NEKONEČNÉ BOŽÍ LÁSKY - žít ryzí skutečností, USILOVAT O SPOJENÍ S VĚČNÝM! TOHO SE však DOSAHUJE pouze MODLITBOU...(DŮVĚRNÝ ROZHOVOR S BOHEM.)
Ježíš nám dal příklad: odešel dokonce od apoštolů, aby se modlil. Potom řekl svým vyvoleným apoštolům: "Bděte a modlete se, abyste neupadli v pokušení!" Kdo se modlí, bude zachráněn. Kdo se nemodlí, bude odsouzen! Ztratili jste cestu. Proč nechcete trochu PĚSTOVAT SVŮJ ROZHOVOR S BOHEM? Čas jen tak protloukáte neblahými večery v smrtícím uvolnění před televizorem, který stále ZATEMŇUJE VAŠEHO DUCHA A ZAMOŘUJE JEJ mnoha neblahými REVOLTAMI.
Přemýšlejte vážně o tom, že DUŠE JE PRAVÝM BOHATSVÍM VAŠEHO ŽIVOTA, protože byla stvořena a povýšena Bohem, Tvůrcem vesmíru! Mimo tuto skutečnost JE VŠECHNO OSTATNÍ BEZCENNÉ! KDYŽ NEZASÉVÁTE PRO VĚČNOST, žijete ve vzduchoprázdném prostoru A ŠLAPETE po vlastní důstojnost, totiž PO SVÉ DUŠI!
Probuďte svou víru! MODLETE SE A ZACHRÁNÍTE SE! Myslete na velkomyslnost mučedníků pro záchranu svých duší. A co vy uděláte pro záchranu své duše? Copak tažné dobytče - tělo, je víc než jeho pán - duch? A když má vaše duše nekonečnou cenu, proč ji ničíte, proč s ní jednáte jako s tažným dobytčetem? COPAK JE DUŠE VAŠÍM VLASTNICTVÍM? Pravdu nelze zapírat! MÁTE ŽIVOU DUŠI, KTERÁ VÁS vlastně OŽIVUJE. Když ta se oddělí od těla, aby vešla do věčnosti, TĚLO ZTRATÍ ŽIVOT A PROPADNE ZKÁZE.
A PŘECE SE NAPROSTO NESTARÁTE O TOTO VELKÉ TAJEMSTVÍ, JAKO BY VÁM BYL PŘISOUZEN VĚČNÝ ŽIVOT ZDE NA ZEMI!!!
Vědecký pokrok vás zcela vtahuje do své moci. VĚDĚNÍ O BOŽSKÝCH VĚCECH A O BOŽSKÉ CNOSTI LÁSKY, která má pronikat celým vaším životem, SE STÁVÁ čím dál tím víc PŘEDMĚTEM POHRDÁNÍ! Ten vědecký pokrok, jaká zkáza pro tolik blouznivých duší! DÁ SE ŘÍCI, ŽE MODERNÍ VĚDA JE BIBLÍ ĎÁBLA! Každý vynález, každá aplikace přírodního zákona, kosmický let, to vše by vás mělo přivádět blíže k Bohu, který vás uschopňuje, abyste rozumem pronikali do tak mnohých nádherných tajemství tohoto světa.
ČLOVĚK - MALÝ ATOM VESMÍRU - SE proti tomu ZTRÁCÍ VE SVÉM VELIKÁŠSTVÍ! Cítí se tak veliký, protož bádá a odvažuje se do vesmíru, ale přitom ZAPOMÍNÁ NA SVŮJ VĚČNÝ CÍL, NA SVÉHO STVOŘITELE! Člověk myslí jen časně a je zcela zaujat svou vědou. Ale přece VÍRA, která je OPRAVDU VĚDOU, překonává lidskou vědu. VE SVĚTĚ JE VŠECHNO OMEZENÉ! ALE BŮH NEZNÁ ŽÁDNÉ HRANICE ani minulost ani přítomnost ani budoucnost. Je nestvořený, VŠEMOCNÝ, VŠEVĚDOUCÍ, nekonečná propast, kterou nic nevyplní. Proto byste neměli unikat Jeho pohledu. VIDÍ VŠECHNO A BUDE VÁM MĚŘIT TAKOVOU MĚROU, JAKOU JSTE MĚŘILI VY JEMU. A tak vám bude zcela určitě v poslední den naměřeno, když On ve svém nekonečném majestátu se všemi otcovskými právy nade všemi národy vám řekne: "ODEJDĚTE, ZLOŘEČENÍ, DO VĚČNÉHO OHNĚ, NEZNÁM VÁS!"
Tato má napomenutí jsou vlastně nesmírné milosti, které vám Bůh propůjčuje, PROTOŽE JÁ K VÁM MLUVÍM V JEHO JMÉNU, abyste se snažili horlivě O SKUTEČNOU OBNOVU. KDYŽ VŠAK tuto obnovu neprovedete a když BUDETE DÁLE HLUŠÍ, NEUJDETE BOŽSKÉ SPRAVEDLNOSTI!
Máte mnoho prostředků k záchraně: PŘEDEVŠÍM MODLITBU, abyste se přiblížili k Bohu. Kostely jsou prázdné. Neukazujete žádnou horlivost, ABYSTE HLEDALI BOHA, který stále hledá ztracenou ovečku. A ti, kteří ještě chodí do kostela, s jakým SPĚCHEM A S JAKOU BEZBOŽNOSTÍ STOJÍ V PŘÍTOMNOSTI BOHA, KTERÝ JE SKUTEČNĚ A ŽIVĚ VE SVATOSTÁNKU PŘÍTOMEN. Někteří vstupují do Božího domu ze zvyku a vlastně BEZ ZBOŽNOSTI, BEZ LÁSKY, BEZ STUDU V CHOVÁNÍ, TAKŽE SVATÉ MÍSTO ZNESVĚCUJÍ!!!
Opakuji vám znovu: NEBUĎTE LAKOTNÍ S ČASEM PRO MILÉHO BOHA A VŮČI SVÉ DUŠI, ALE PAMATUJTE NA JEJÍ HODNOTU, OPATRUJTE JI A VEĎTE JI PŘÍMO KE STVOŘITELI! VÍTE PŘECE, ŽE MŮŽETE NÁHLE ZEMŘÍT, NÁHLE BÝT POSTAVENI PŘED SOUDNOU STOLICI BOŽÍ! Některé případy náhlé smrti jsou jistě znamením Božích trestů, protože se žije bez Boha.
Pán je nesmírně milosrdný, ALE JE TAKÉ NESMIŘITELNÝ VE SVÉ NEKONEČNÉ SPRAVEDLNOSTI.
Blahoslavený, kdo zná cíl, PRO KTERÝ BYL STVOŘEN! Ale takových je málo.
Určeno ženě!
Žena je od přírody něžná a měla by svou něžnost vyzařovat svou láskyplnou bytostí. Její chování, které co do něžnosti převyšuje chování muže, mělo by se vyznačovat čistotou a osobní zdrženlivostí. NYNÍ VŠAK MNOHO ŽEN SVÁDÍ LIDSTVO, SPOLEČNOST, RODINU A NEVINNOST, která je obklopuje, PROTOŽE PŘEVRACEJÍ BOŽÍ ŘÁD! Vy ženy nezaplňujte svým hříšným chováním pláže! Nezakalujte oko muže, místo toho abyste je zjasňovaly. Váš vzor ať je krása, lesk ctností a čistota Nebeské Panny. Neupisujte se ďáblu, tomu neblahému, drzému ničiteli! NEOBLÉKEJTE SVÉ TĚLO LEHKOMYSLNĚ! Jednoho dne se nad ním i hrobník zděsí! Žijte chytře a moudře, nikoli bezmyšlenkovitě! Opakujte si často tuto modlitbu: "Ó MARIA, JSI CELÁ KRÁSNÁ, CELÁ ČISTÁ, CELÁ SVATÁ! POMOZ MI ZACHRÁNIT MOU UBOHOU DUŠI!"
Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!
Milý bratře, žádáš mě o poselství ohledně rozvodu. Ale mé poselství po tolika veřejných pohoršeních nebude mít žádnou sílu:
ROZVOD - TO NENÍ JEN ROZVOD - TO JE HŘÍCH CIZOLOŽSTVÍ, co chtějí zavést pronásledovatelé Církve v Itálii.(Tato posmrtná návštěva otce Pia byla v době, kdy se v Itálii bouřlivě projednával návrh zákona o rozvodu.) Jak může moje slovo odstranit hanebnou, HŘÍŠNOU VZPOURU PROTI ZÁKLADNÍMU BOŽSKÉMU ZÁKONU!...Jaké zrcadlo lze nastavit tak pohanskému a vášněmi opilému národu!...Přívrženci satana mají ve světě svou říši! (Tresty pro Itálii oznamované v poselstvích - zemětřesení a sopky!) KOLIK OHNĚ DOUTNÁ POD POPELEM A STÁLE VÍC HROZÍ EXPLOZÍ!
K čemu bude mé poselství, KDYŽ SE POSELSTVÍM VĚNUJE TAK MÁLO VÍRY, KDYŽ SE DOKONCE ZATAJUJE! (Páter Pio v šedesátých letech obhajoval Garabandalská zjevení a poselství Panny Marie, ještě když žil, ale církev je stejně neuznala.) A KROMĚ TOHO, NYNÍ JE PŘÍLIŠ POZDĚ! Ale přesto napiš: ROZVOD JE HANBA POSLEDNÍ DOBY. JE TO ROZVRAT RODINY A SPOLEČNOSTI! Je to děsivé ochuzení tohoto světa! - Měli bychom si připomenout alarmující výzvu hořkosti a bolesti Božského Srdce! ALE LIDÉ SE STALI MÍČEM VE HŘE PEKELNÝCH PROPASTÍ! Jak by se daly tyto trosky znovu postavit? JEDINĚ MOCNÁ MODLITBA A UTRPENÍ DOBRÝCH, SPOJENÉ S MODLITBOU mohou vnésti několik jisker světla do zatemnělých hlav. I když jsem ve věčné slávě, díky lásce, která mě spojuje se svatou Matkou Církví a s vámi jediným poutem, ve jménu Božím a prostřednictvím svého bratra mohu vám adresovat výzvu a obracím se na ty, kteří mě viděli ještě živého a kteří se mnou sdíleli smýšlení a víru a vroucí lásku k Bohu.
Uctivost v kostele.
Blíží se letní doba, kdy KOSTELY JSOU ZNESVĚCOVÁNY nedbalým postojem UVOLNĚNÝCH A NOVOTÁŘSKÝCH KNĚŽÍ: NEBDÍ NAD UCTIVOSTÍ A CUDNOSTÍ, KTERÁ SE MÁ PROJEVOVAT VŮČI BOHU SKUTEČNĚ PŘÍTOMNÉMU V CHRÁMĚ!
Pán zvolil pro svůj příchod dobu, kdy v Palestině měly ŽENY stále POKRYTOU HLAVU A MUŽI NOSILI TUNIKU jako přehoz. Nebeská KRÁLOVNA vám TO UKAZUJE NA VŠECH SVÝCH OBRAZECH: DLOUHÝ ODĚV A POKRYTÁ HLAVA. Proto ve jménu Božím - NIC NEVHODNÉHO NEMÁ VSTOUPIT DO KOSTELA!!! Služebníci boží, by měli překonat svou ZBABĚLOST. MAJÍ BDÍT NAD VĚŘÍCÍMI s otevřenýma očima. Ve všem mají vytvářet Boží lid, aby SE TÍM USMÍŘIL BOŽÍ HNĚV, protože Bůh již prokázal příliš dlouhou trpělivost!
Jednejte, dokud ještě není pozdě!
DUŠE BUDE SKLÍZET TO, CO ZASELA, PAMATUJTE NA TO DOBŘE! Snažte se o šlechetné, plodné a nepomíjející cíle a neošklivte si UTRPENÍ, které doprovází naši životní cestu a které VÁS MÁ TŘÍBIT A OČIŠŤOVAT! Kdybyste trávili pohdlný život , honili se za požitky, abyste si všeho užili, ztratíte pokoj a klid a dostanete se do víru, který hrozí všechny pohltit. ZŘEKNĚTE SE ZBYTEČNÝCH A NEDOVOLENÝCH VĚCÍ. Utrpení činí váš život záslužným. Čím více si ceníte života, tím víc to platí. PRAVÉ HODNOTY vám dává Bůh nalézt V ŽIVOTĚ VÍRY, LÁSKY K BOHU A K LIDEM. POSILŇUJTE SE ČASTO SVÁTOSTMI, KTERÉ USTANOVIL SÁM BŮH!
Mluví k vám ten, který na zemi ŽIL ŽIVOT UKŘIŽOVANÉHO, MUČEDNÍKA TĚLA I DUCHA, ABY PŘIVÁDĚL DUŠE KE KRISTU. A vy chcete žít život bohatý na požitky a nestarat se o nejdůležitější cíl svého života: ZÁCHRANU SVÉ DUŠE! Obraťte se ke Stvořiteli! Vystupujte odvážně proti svým protivníkům! Staňte se OCHRÁNCI NEROZLUČITELNOSTI MANŽELSTVÍ!
EXISTUJE JEN JEDEN PRAVÝ ZÁKONODÁRCE: BŮH - MLUVÍ V CÍRKVI, na základě jejích zákonů má žít společnost v konkrétních vztazích. Kéž má poselství vzbudí důvěru! NEBERTE JE NA LEHKOU VÁHU! DĚKUJTE BOHU, KTERÝ SE RADUJE, ŽE JE VE VAŠEM STŘEDU, ABY VÁS POVZBUZOVAL!
Od té doby, co nejsem na světě, prodělal tento svět do dnešního dne velký krok k horšímu. CELOU TVÁŘ ZEMĚ ZAKRÝVÁ TEMNOTA! Chtěl bych vám připomenout, že VAŠE CHOVÁNÍ VOLÁ PO ZKÁZE! URYCHLUJETE ČAS SOUDU! Místo, abyste odzbrojovali božskou spravedlnost, vkládáte jí do rukou zbraně pro rozhodující bitvu. Opakuji vám znovu: MODLETE SE! MODLETE SE!! MODLETE SE!!!
JDĚTE KE SVÉMU SPASITELI, který visí na kříži pokryt ranami a zalitý krví pro vaši záchranu! Učiňte jeho nekonečně drahé zásluhy plodnými! ZANECHTE NEVDĚKU A NECITELNOSTI! ZAPALTE VE SVÉM SRDCI PLAMEN RYZÍ LÁSKY KE KRISTU! MILUJTE TOHO, KTERÝ MILUJE VÁS! ROZTRHEJTE ŘETĚZY HŘÍCHU, které vás poutají a svazují. VZBUĎTE VÍRU, která vás povede k jednání hodnému pravého života, ODSTRAŇTE VŠECHNO, CO VÁS VZDALUJE OD BOHA, OD CÍRKVE, OD SVÁTOSTÍ! VRHNĚTE SE S DŮVĚROU k nohám a DO NÁRUČE NEBESKÉHO OTCE! On vás přijme! DUŠI NAPLNĚNOU LÍTOSTÍ NIKDY NEODMÍTNE! Řekněte Mu z celého srdce:"Pane, co chceš, abych činil?"
Neposkvrněné Srdce Mariino bude vaší velkou pomocí! PANNA MARIA JE POSLEDNÍ KOTVA ZÁCHRANY PRO JEJÍ ZTRACENÉ DĚTI! Jak naříká a jak krvácí její mateřské Srdce, když vás vidí, jak jste daleko od Ježíše. Spěchejte s důvěrou k ní, aby vás přivedla zpět k Ježíši! ONA VÁS DOVEDE KE SPÁSE!
Nezapomínejte, jak jste mě navštěvovali v San Giovani Rotondo a řiďte se mými mnohými radami. Můj viditelně ukřižovaný život kéž pohne vaše srdce k záchraně duší.
Moje závěť:
Zapiš také toto: Příliš málo se uvažuje o velkém významu duše, když se musí objevit PŘED NEKONEČNÝM MAJESTÁTEM BOHA - SOUDCEM!
I svatí, ačkoliv dosáhli vysoké úrovně svatosti, byli nakrátko zadrženi před věčnou slávou PRO JISTÉ VĚCI, KTERÉ SE LIDSKÉMU OKU ZDAJÍ JAKO NIC! Každá duše musí pracovat podle talentu, který dostala od Pána.
Milý bratře, předávám ti tuto závěť: KŘÍŽ, EUCHARISTII, NEPOSKVRNĚNÉ SRDCE MARIINO A DUŠE, KTERÉ JE TŘEBA ZACHRÁNIT!
Modlím se za vás všechny a žehnám vám všem!
Váš Otec Pio
(Sv.P.Pio, kapucín, narozen 25.5.1887 v Itálii v Pietrelcině, žil půl století ukřižován stigmaty na rukou, nohou a boku, bojoval s ďábly o duše a zemřel 23.9.1968 v Itálii v klášteře San Giovanni Rotondo. Jeho tělo dosud nepodlehlo rozkladu a je vystavováno.)
ZPĚT K BOHU
Pravdivé svědectví
Karel Přiznal a Petr Karát byli kamarádi od malička. Hráli si společně na písku, seděli spolu v jedné lavici, ministrovali spolu v kostele. Poslední společnou věcí bylo jejich první přijímání. V roce 1918 jim bylo jedenáct let a právě v tom roce se rozdělili.
Jejich tatínkově se vrátili zdrávi z první světové války a po ní nastal rozkol. Tatínek Antonín Přiznal se klonil ke straně, která zastávala názor, že člověk byl od Boha obdařen svobodnou vůlí, a proto je sám vinen všemi válkami. Války vznikají ze zlořádů jako je hněv, závist, nenávist a touha po moci a po podrobení si druhého, říkal si otec Přiznal a snažil se proti tomu něco dělat
Když se vrátil z války Tomáš Karát, tvrdil, že kdyby byl Bůh, tak by nemohl dopustit, aby ve válce byly vražděny miliony nevinných lidí. A tak se podle těchto rozdílných názorů řídily obě rodiny.
V roce 1922 propagoval Tomáš Karát jako starosta Sokola heslo:"Pryč od Říma!", a to udělalo tečku za kamarádstvím Karla a Petra. Od té doby se kromě pozdravu nebavili.
Po druhé světové válce komunisté zlikvidovali jak Přiznalovým tak Karátovým hospodářství, a tatíci Antonín a Tomáš se stali členy JZD. Karel Přiznal se uchytil jako traktorista a jeho bývalý kamarád Petr odešel pracovat do kamenolomu v Břežanech, kde se lámal kámen a štěrk. Oba se oženili a shodou okolností si oba vzali manželky z dobrých věřících rodin.
U Přiznalů to bylo v pořádku, ale u Karátů musela nevěsta bojovat o to, aby mohla jít v neděli na mši svatou. Petr si vždycky našel práci, aby nemusel světit neděli. Po stálém přemlouvání začala Petrova manželka vynechávat nedělní bohoslužby, až přestala chodit nadobro. Prosadila však, že tři děti, které Petrovi porodila, nechal pokřtít, ale do náboženství jim chodit nedovolil, protože "by z nich faráři nadělali magory a ony by musely zapomenout, že mají v hlavě taky mozek". Petr měl dva chlapce a dceru.
U Přiznalů se vrána zastavila pětkrát a donesla jim tři kluky a dvě děvčátka. Každé Přiznalovo děťátko bylo slavnostně pokřtěno na rozdíl od Karátových, kde to proběhlo spíš tajně než veřejně. Petr sice podepsal lejstro, že s tím souhlasí, ale o křtu šel do hospody, kde seděl tak dlouho dokud se kmotři a manželčiny rodiče nerozešli. Ani Petrovi rodiče se křtů nezůčastňovali, a v době, kdy se měly s celou rodinou slavit křtiny, odešli k příbuzným na návštěvu, aby tím demonstrovali, že s křtem svých vnuků nesouhlasí, a že dodržují neznabožství do posledního písmene.
U Přiznalů naopak dědoušek Antonín a babička Markéta zářili radostí i tehdy, když přišlo na svět i páté děťátko, a řádně to s rodinou oslavili. Děti cítily tu lásku rodičů i prarodičů a prožívaly šťastné dětství.
Když Přiznalovi děti dorostly, nemohli je dostat do školy, a tak se všichni tři chlapci šli učit řemeslu. Děvčata byla nadaná a tak se jedna dostala na zdravotnickou a druhá na ekonomickou školu. Karel se radoval, že s pomocí Boží dostanou jejich děvčata vzdělání a nebudou muset dřít v JZD. Sám na traktoru dost vydělával a jeho manželka, která pracovala u telat, na tom taky nebyla špatně, tak jim to vycházelo a byli z poctivého živobytí slušně živi.
Jinak bylo u Karátů, protože všechny tři dostal Petr do škol, přestože jim učení vůbec nešlo. Chlapci ze studií sběhli a zůstali u nádeničiny.
Jednou došel Petr Karát za bývalým kamarádem Karlem a chtěl, aby mu odvezl dříví z lesa, protože Karátovi dostali vysekávku a potřebovali ji přivézt traktorem domů. Karel byl ochotný pomoci a domluvili se. Ve smluvenou dobu Petr šupl ke Karlovi do traktoru a upalovali k Nošovickému lesu. Bavili se spolu jako dříve. Společně nadávali na komunisty a jejich přisluhovače, až došli na faráře a víru v Boha. Tu se Petr zeptal Karla, jestli ho ještě baví chodit do kostela, když to není k ničemu."Jak k ničemu?" odpověděl Karel. Když se začali mezi sebou o otázku náboženství škorpit, řekl Karel:"Podívej se, Petříčku, ty mě nepřesvědčíš o tom, že Bůh není a já tě zase nebudu přsvědčovat o tom, že je. Každý si necháme to své, v co věříme a obraťme list.
Dlouho leželo Karlovi v hlavě, že je Petr takový zabedněnec; rád chodívá Boží přírodou a přesto nepozná, že všechno je dílo Stvořitele, který to všechno vytvořil a všemu dal do vínku svoje zákony, podle kterých svět funguje miliony let, a je to dobré. Rozešli se spolu jako kamarádi, jako by se mezi nimi nic nebylo přihodilo, protože myšlenka na jejich největšího společného nepřítele je jako antikomunisty spojovala a o věcech víry a nevíry raději pomlčeli a každý si ponechal svoje přesvědčení.
Oba došli do věku, kdy se chodí na odpočinek a práce se přenechává mladým. Karel pokračoval na traktoru dál, aby mohli vybavit svoje vnučky a vnuky. Ale slíbil, že déle jak do pětašedesáti nedělá.
Petr zas po zrušení lámání stavebního kamene začal dělat štěrk ve všech druzích: od písku a kaše přes jedničku, dvojku atd. až po veleštěrk a makadam. Zabudovali do země drtič a od něho vedl transportér na věž, kde se drť prosívala a roztříděný materiál padal do násypek.
Když se přestal těžit užitkový kámen, přijal Petr místo u tzv. tlamy, kam se sypal kámen po odstřelu. U sesypané stěny po denním odstřelu stál bagr, nakládal na dva dempry kamenitou masu a ty ji odvážely k tlamě, která pohlcovala všechno, co jí náklaďáky dovezly. Petr pracoval na střídačku s Janem Zemánkem. Jeho povinností bylo navádět dempry na tlamu a ukázat řidičům, kdy mají vypouštět. Pro případ, že se kameny v tlamě vzpříčily, měl Petr dlouhé pajcry a těmi je pomáhal oddělit od sebe, aby je mohla tlama sešrotovat. Stěny, po nichž se kameny sypaly k drtiči, byly kluzké jak sklo a Petrovi se již dvakrát stalo, že mu ujely nohy a on spadl dolů, ale protože byl kámen čerstvě nasypaný, snadno z tlamy vylezl ven.
Stalo se to koncem září. Petr již druhým rokem přesluhoval. Vyměřili mu sice pěkný důchod, ale on se cítil ještě plný síly, a tak dělal dál. Sluníčko svítilo, Petr seděl na židli a čekal další dempr s kamenem. Když zaslechl, že drtič jede naprázdno, vzal ten nejdelší pajcr a snažil se propíchnout hromadu kamene vršícího se nad drtičem, který byl téměř prázdný. Stěží dosahoval až na dno tlamy, aby rozhodil vzpříčenou hromadu kamení. Jak se našponoval, ujely mu nohy po uježděném boku tlamy a najednou se ocitl na hromádce kamení v dosahu drtiče.
S hrůzou očekával, že se sesype hromádka kamení, na kterém klečel, a on navždycky zmizí v jícnu drtiče! Stačí vteřinka a bude po Petru Karátovi; a budou ho hledat, kde že se ztratil? Zůstane po něm jen krvavý štěrk!
V poslední chvíli si vzpomněl, že ho jako malého maminka učívala spínat ručky a modlit se Otče náš... Zuby mu tak cvakaly, že sotva mohl mluvit, ale začal Otče náš.. a prosil Boha, aby mu pomohl.
Nežli sjel do jícnu tlamy, spatřil, že po silnici jede poslední autobus, který končí v nedalekých Břežanech, a taky viděl paní Jurečkovou s vozíčkem, jak veze oběd pro pracovníky kamenolomu. Petr se domluvil s panem Vondráčkem, co jezdil na dempru, že prozatím skončí, a tak Vondráček zastavil u domku, kde se obědvalo a vešel dovnitř. Mezitím však dojel druhý řidič a bagrista Karel Pasoň. Původně chtěl řidič postavit plný dempr u domku a jít na oběd, ale něco ho pohánělo, aby ještě před obědem vysypal náklad, a tak začal couvat k tlamě. Bagrista vyskočil a dával řidiči znamení, aby mohl správně nacouvat. Moc se divil, že tam už Petr není, když odcházíval od tlamy poslední, protože vždycky čekal, až se kamení vymele. Drtič se musel pouštět prázdný, aby se mu nevylámaly zuby.
Druhý řidič dempru pan Holoubek nacouval a už sahal po páce, kterou se zvedala celá korba. Vtom bagrista zařval:"Stát!" Pan Holoubek se lekl, pustil páku a vyskočil z dempru. Bagrista mu ukazuje na hromádku kamení, na ktré klečel Petr a která mohla každou vteřinu zmizet i s Petrem v útrobách drtiče. S hrůzou pozorovali Petra modlícího se za svou záchranu.
Holoubek se vzpamatoval, bleskově strhl lano ze stěny a hodil ho Petrovi. Když se zachytil, ucítil, jak se hromádka kamení hroutí a mizí v drtiči, a on zůstal viset jenom na provazu. Bagrista na něj hodil ještě druhé lano se smyčkou, aby ho zachytil za záda, protože měli strach, že se Petr v tom stavu šoku neudrží, a kdyby se pustil, zmizel by jim před očima v drtiči. Společně ho vytáhli nahoru, na pevnou zem.
Petr byl celý zelený a obsah jeho vnitřností za ním vyznačoval cestičku od tlamy až k domku. V šatně ze sebe všechno shodil a jeden ze spolupracovníků ho osprchoval a oblékl do šatů, v nichž přišel do práce. Mistr ho poslal domů.
Petr si ani oběd nevzal, pomaličku kráčel přes Zlonín domů do Krušic. Cestou přemýšlel, jak se to stalo, že mu bylo pomoženo přesně ve chvíli, kdy se kamení, na kterém klečel, zřítilo do drtiče. Byla to náhoda? Anebo pomoc od Boha? Náhodu zavrhl, protože scházel zlomek vteřiny a byl z něho guláš. Bagrista, když uviděl Petra na hromádce kamení, ihned drtič vypnul, jenomže setrváky se zastavují dlouho, a tak ani zastavení by nepomohlo a bylo by po Petrovi!
STOPROCENTNÉ UVÉŔIL, ŹE MU POMOHL TEN, KTERÉHO PROSIL O POMOC! Jednou mu Karel řekl, že Bůh pomáhá těm, kteří se na něho S DŮVĚROU obracejí, a on se na Boha s důvěrou obrátil a bylo mu pomoženo.
Jak tak pomalu kráčel do rodných Krušic, minul Zlonín a šel kolem kříže, který stál v půli cesty mezi těmito dědinami. Byl čerstvě opravený a teď se leskl proti slunci novotou. Po jedenapadesáti letech se Petr před tímto křížem pokřižoval a se slzami v očích prosil Ukřižovaného za odpuštění, že celou tu dobu špinil Toho, jenž na tom kříži zemřel za naše hříchy. Vzpomněl si na své urážky určené těm, kteří Mu věřili. Vzpomínal, jak stále hledal argumenty proti věřícím, aby mohl ponížit jak je, tak i nebeského Otce.
Jeho nevěra končila na hromádce kamení, které mělo sjet do drtiče a strhnout ho s sebou, ale Bůh tomu nechtěl a pomohl mu. Doma potom seděl u stolu a nebyla s ním řeč. Nakonec se manželce přiznal, že je podruhé na světě, protože ho Bůh zachránil před jistou smrtí.. Manželka se moc divila, že vypustil slovo Bůh z úst, které nevyslovil po celých čtyřicet let, co byli spolu. Prohrábl kostn po bábince a v koutku našel kancionál a v něm denní modlitby. Začal se z něho modlit, a když to uviděli jeho synové, mysleli si, že se pomátl. Do lomu vzkázal, že již k drtiči nepůjde, aby si za něho našli náhradu.
Ze Šavla se stal Pavel.
Svěřil se se vším svým kamarádům, také bezvěrcům, a všichni mu tvrdili, že to byla náhoda, ale on věřil, že mu pomohl v poslední chvíli sám Pán Bůh! Byl o tom tak přesvědčený, že ho nikdo nezviklal. Kolikrát se jeho manželka v noci probudila a zpozorovala, že se potichu modlí se sepjatýma rukama. Jednou ji prosil, jestli někde nemá kříž, který by se dal na stěnu v kuchyni. Když si před čtyřiceti lety ke Karátům dovezla nábytek, pověsila nejdřív na stěnu svatý kříž, aby v jejich domě bylo Boží požehnání. Tehdy se Petr poprvé rozčílil a ona musela kříž sundat a schovala jej do prádelníku pod prádlo. Teď, když ji Petr výslovně požádal, nemeškala, vyleštila ho a zavěsila na hřebíček, který tenkrát do zdi zatloukla. Kříž byl opět na svém místě nad Petrovým stolem a on se pod ním modlíval. Časem se k němu přidala i jeho manželka, protože i ona si uvědomovala, že za těch čtyřicet let zanedbávala a téměř ztratila víru, ačkoliv předtím byla dobrou katoličkou.
Byla neděle koncem září a z kostelů toho dne zazníval chorál Svatý Václave, vévodo České země. Po sedmé hodině ranní kráčel přes dědinu Petr Karát ve svátečních šatech. Jak tak kráčel po silnici vystrojený jako ženich, vyšel z domu jeho bývalý kamarád Karel Přiznal. Setkali se a Karel se ho ptal, kamže to jde tak brzy z rána. Petr se mu svěřil s nehodou, kterou měl v lomu. Karel ho beze slov pochopil a hned si domyslel, že se mu Bůh dal poznat.
"Není pozdě vrátit se k Bohu?" ptal se Petr a Karel mu odpověděl, že na to není nikdy pozdě. "A mám strach, co tomu řeknou lidé", dodal Petr. "Co na to řeknou?" opáčil Karel. "No dnes o tom bude mluvit celá dědina, že ses zbláznil, nebo že jsi konečně našel cestu k Bohu. Tři týdny se o tom bude mluvit a za čtvrt roku si na to nikdo už ani nevzpomene. A já doufám, že to za to stojí, znovu se vrátit ke Kristu", dodal Karel. U kostela podal Karel Petrovi ruku a řekl: "Vítám tě na slovo Boží." A vešli spolu do krušického kostela a sedli si vedle sebe do lavice.
Za dva roky nato umíral Petrův otec Antonín, který nadělal v rodině i dědině tolik nepřátel Kristu a věřícím. Když viděl, že Petr opět našel Krista, jenž ho zachránil před rozdrcením, tak se nechal zaopatřit a přijal i Tělo Kristovo. Celý život si šetřil na kremaci, ale nakonec to změnil a nechal se pohřbít do země na krušický hřbitov. Když ostatní rodina viděla, že tatínek Antonín se vrátil k Bohu, začala chodit do kostela i Petrova maminka a manželka. Ještě předloni jsem viděl Petrovu manželku jak došla jako pětaosmdesátiletá do kostela na Vánoce i Velikonoce.
Dnes již spí všichni Karátovi na krušickém hřbitůvku, ale Petrova manželka ještě žije a modlí se denně růženec za odpuštění, že půl století byli všichni nevěřící. Petrovi vnuci chodí dnes do náboženství a jeden z nich dokonce ministruje.
Bůh se dal poznat Petrovi a skrze něho přivedl mnohé k sobě.
Alois Benda
POSELSTVÍ MILOSRDNÉ LÁSKY MALIČKÝM DUŠÍM
Ježíš:"V dnešním člověku zaujímá požitek ze stvořených věcí místo Boha. A přesto, v koutečku jeho srdce, často jím přehlíženém, Já jsem. A když přijdou těžkosti, tu si najednou uvědomí Moji přítomnost v sobě.
Ale jak je to smutné! Cožpak Moje děti musí trpět, aby si uráčily vzpomenout, že EXISTUJI? Potom se na Mne zavěsí jak na záchranný plovák. Ale Já znám jejich nestálé srdce. Vím, že až dostanou milost o kterou prosili, vrátí se ke svému bídnému životu, přidávajíce k němu ten nejčernější nevděk zapomenutím Mé dobroty. A Moje něžnost k nim je taková, že nedokáži vždycky odolat jejich slzám. Mé ubohé děti! Co si s vámi počnu? Přináším vám lásku a pokoj. Vy Mně dáváte svou lhostejnost a výsměch!
Hle, tady k vám přichází SVĚTLO! Přijmete Ho, jak se sluší? Všimli jste si, jak krátké jsou dny, které plynou? Neboť vše pomíjí. Copak nerozumíte, že se ubíráte rychlými kroky k věčnosti? Co to je jeden den, dva roky? Ještě několik roků a brzo budete patřit minulosti a na této zemi, která vás kazí, si nikdo na vás už ani nevzpomene!
A SKLIDÍTE, CO JSTE ZASELI! Budete souzeni podle zla, které jste spáchali, a odměněni za získané dobro.
PŘEMÝŠLEJTE A NAPRAVTE SE!
JEŠTĚ JE ČAS!
VRHNĚTE SE DO MÉ NÁRUČE! Což je možné, že Já, vězeň své lásky na kříži, budu objímet jenom do prázdna...?"
==============================================================================================================
POSELSTVÍ JEŽÍŠE 16.KVĚTNA 2001
VAŠE "ANO" PRO VĚČNÝ ŽIVOT V LÁSCE
Má milovaná dcero, ty která se dáváš, miluji tě! Miluji všechny mé děti! VY, MÉ DĚTI, SE PTÁTE, PROČ JSTE NA TÉTO ZEMI? Když se narodíte na této zemi, je to můj Nebeský Otec, který vám dává život skrze vaše rodiče. Je to můj Nebeský Otec, který to takto chce!
Pomyslete na to, mé děti, že mezi tolika spermatozoidy, JEN JEDINÝ OPLODŇUJE ZÁRODEK. JSTE TO VY, JENŽ MŮJ OTEC, SKRZE SVOU VŠEMOHOUCNOST, VYBRAL Vy jste jediné! Vy jste jeho vlastní výběr. NENARODILY JSTE SE NÁHODOU, to váš Stvořitel, který vás miluje, si vás vybral. Chce vás na zemi, abyste přišli k němu skrze vaše ANO Lásce.
Mé děti, když vy se rodíte na zemi, je to pro lásku, abyste byly šťastné! Vy sami si to můžete zvolit. Vy sami máte tu moc říci: "Ano, my chceme tvou lásku, my chceme být tvými, Tatínku lásky." Můj Nebeský Otec vás nemůže nutit, abyste ho milovaly. Láska není otrok. Láska je svobodná, je jen dobrota, jen milosrdenství. Ona je dokonalá, Láska!
Jestliže, mé děti, si zvolíte Lásku, budete svobodné, bez jakéhokoliv nucení, ani strachu, ani žádného násilí. Láska miluje. Je dobrá. Dává vám život věčný, život který nepřestává milovat. VŠE JE ÚŽASNÉ, KRÁSNÉ, DOKONALÉ! Vy sami si to můžete zvolit.
Nevolte si nenávist, násilí, nezávislost! TO BY BYLO DÍLO SATANA, mého největšího nepřítele! ON MÁ HRŮZU Z DOBRA. Nemůže snést, aby lidské bytosti byly šťastné, neboť on odmítl lásku. ČINÍ VŠE co je v jeho moci, ABYSTE LÁSKU ZTRATILY!
V den vašeho narození začíná svou činnost k vaší zkáze, ABY VÁS ZAVEDL DO PEKLA. To je jeho radost. JEHO MOC JE VE ZLU, V NENÁVISTI. Nemůže snést vaše štěstí. Vkládá zmatek mezi vás a štěstí. On je diabolický, to znamená "rozdělení". Chce vše pobouřit: vaše myšlenky, vaše hnutí mysli, vaše city. Je to pro něho hrou. V této hře je pánem! Jen vám namlouvá, že jste svobodné volně nakládat s vámi samotnými. To jen aby vás mohl lépe kontrolovat. Činí to, aniž byste si to uvědomovaly. Satan, tento proradný nepřítel, získal nad každým z vás zlou moc: "Já...vše pro mě: se mnou.... já mohu vše!"
Ano, mé děti, to v sobě si ubližujete, když chcete konat vše samy. TOTO ZLO JE ŘÍZENO SAMOTNÝM SATANEM! Vy si myslíte, že jste pány jakékoliv situace? To je omyl! JE TO ON kdo to všechno chce, ABY VÁS tak jeho podvody, CHYTIL DO PASTI. Pohleďte na modernizmus, vládu skrze moc. Ptáte se, proč jste nešťastní? To je jeho výmysl, ABY VÁS TAK LÉPE ZATRATIL!
Mé děti, narodily jste se aby jste byly šťastné na vaší cestě k věčnému životu. Rostete v lásce. Je to tato láska, která vás přivádí do věčného života. Ale vaše chování k bližnímu bylo narušeno prvotním hříchem zaviněným neposlušností vůči Lásce vašich prvních rodičů Adama a Evy. Toto pochybení vůči Lásce přišlo očernit vaši zem. Proto se musíte, mé děti, navzájem milovat.
Já jsem ve vás, mé děti, skrze vaše narození. BŮH OTEC MI DAL MOC MILOSRDENSTVÍ. TATO MOC JE LÁSKA! JÁ JSEM POUZE LÁSKA. Nemohu vám pomoci než láskou. Láska je svobodná, potřebuje vaše ANO. Mé děti, já vám pomohu milovat, odpustit, vše dávat pro Lásku. Štěstí je tak veliké, když se dává. Já jsem se dal z lásky. Není větší lásky než dát život za ty, které milujete. Já vás miluji. Já, Ježíš ukřižovaný, vás miluji.. Milujte se, mé děti, budete mít život věčný. JÁ DÁVÁM VŠECHEN ŽIVOT TOMU, KDO MILUJE. Ježíš Láska vás miluje. Pojďte požehnaní mého Otce, Nebe je vaše! Amen.
(Z knihy Láska ke všem mým dětem.)
65. POSELSTVÍ JEŽÍŠE ZE DNE 21. června 2016.
Nástroj: Mária Júlianna (Maďarsko)
Mé děti, KAŽDÝ POČATÝ LIDSKÝ ŽIVOT JE ZAPSÁN DO VĚČNÉHO PLÁNU BOHA. Bůh s každým nově počatým životem vytváří novou vysněnou bytost, S KTEROU MÁ OSOBNĚ VĚČNÝ, SVATÝ PLÁN. Bůh už předem této osobě přichystal milost, aby se stala svatou a aby rozpoznala a vykonávala jeho vůli. PROTO JE SMRTELNÝM HŘÍCHEM ZASAHOVAT (potratem) A JAKOBY SMAZAT TVOŘIVOU LÁSKU BOHA A ZABÍT NEVINNÝ PLOD, V NĚMŽ SE UKRÝVÁ BOŽÍ NADĚJE. Neboť každý člověk je stvořen k Božímu obrazu, každý člověk musí být tváří Krista, nosící v sobě pečeť Ducha Svatého, rozum a svobodnou vůli, která je rysem Boží tváře, jež ho pozvedla nad přírodu, kterou Bůh položil k jeho nohám.
Moje děti, člověku byla dána hodnost a tato hodnost v sobě ukrývá, že člověk umí milovat a modlit se. JE PRVOŘADOU POVINNOSTÍ ČLOVĚKA, ABY VZDÁVAL DÍK SVÉMU STVOŘITELI, ABY HO ZBOŽŇOVAL A MILOVAL TAK, ŽE BUDE DODRŽOVAT JEHO ZÁKONY.(I. Boží přikázání v Desateru) KAŽDÝ RODIČ a vychovatel MUSÍ K TOMU VYCHOVÁVAT SVÉ DĚTI. Kdyby to bylo prvořadou úlohou lidí, tak by na zemi byl mír a štěstí, nebyla by nouze o chléb, peníze by nebyly utráceny na vraždění, na zbraně a na jedy, ale na živobytí a blahobyt, který náleží každému člověku.
Mé děti, modlete se za mír, za obrácení lidí a za to, abych přišel zpět na zem a učinil pořádek v tomto chaosu, který dnes charakterizuje svět.
Moji maličcí, myslete na to, že VŠICHNI EXISTUJETE Z LÁSKY BOHA. Obdrželi jste od Něj život, který trvá navěky a POZEMSKÉ BYTÍ JE JEN OKAMŽIK VZHLEDEM K VĚČNÉMU ŽIVOTU, který je vám nabídnut. Rozhodnutí je ve vašich rukou. Rozhodněte se žít vedle Mne, SKONCUJTE S HŘÍCHEM, PŘESTAŇTE S NENÁVISTÍ, ŽIJTE V LÁSCE!!! Já vás pozdvihnu z tohoto nekonečného množství zla, na němž jste dosud měli podíl. Pozdvihnu vás zcela k sobě, na vrchol svatosti života, a už tady na zemi začne štěstí vašeho věčného života, které se naplní v nebi. Tento šťastný osud čeká na každé mé dítě, které si Mě zvolí.
BĚDA TĚM, KDO SETRVAJÍ VE SVÝCH HŘÍŠÍCH A NEBUDOU SE CHTÍT ZMĚNIT!
NAJDE-LI JE V TOMTO STAVU SMRT, BUDOU ODE MNE NAVŽDY ODLOUČENI!!!
Moje děti, OBRAŤTE SE JEŠTĚ DNES, NEBOŤ NEVÍTE, ZDA VÁM ZÍTŘEK BUDE JEŠTĚ K DISPOZICI, nebo ne.
Přijměte moje posilující požehnání nekonečnou láskou mého srdce ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.
Váš Ježíš
POSELSTVÍ JEŽÍŠE 14.KVĚTNA 2001 DCEŘI ANO.
Láska rodičů je milost.
Má dcero, ty která se bezpočtu dáváš svým bratřím a sestrám, buď mým dítětem lásky v Boží vůli. Žehnám den ve kterém tě tvůj Nebeský Otec stvořil. Žij ze mě, ve mně, skrze mne. Již nebuď sebou. Miluji tě pro tvé ANO Lásce. Ano, mé děti, Já jsem v každém z vás, pokud mi dáváte vaše ANO Lásce. Mohu ve vás působit, jen když vaše ano je vysloveno.
Láska roste a rozvíjí se. VŠE JE TAK KRÁSNÉ, KDYŽ LÁSKA KRALUJE VE VAŠEM ŽIVOTĚ! Dejte mi váš život a Já, Ježíš, vám dám na výměnu věčné štěstí! Nepřestanu se opakovat. Vy děti jste tak hluché! Každým dnem se více potápíte do vašich stálých návyků CHTÍT OVLÁDAT ŽIVOT TĚCH, KTEŘÍ JSOU BLÍZKO VÁS!
Ano, podívejte se na rodiče. Přivedou na svět dítě, které potřebuje jejich dozor, jejich směrnice a ochranu. Ovládají toto dítě jejich materiálními věcmi. Nemohou mu věnovat SVŮJ ČAS k jeho výchově, svěřují ho mateřským školkám, aby si tak mohli dopřát materiální dobra. LÁSKA V NICH TRPÍ NEPŘÍTOMNOSTÍ RODIČE!
Vy, kteří milujete své děti, domníváte se skutečně upřímně, že tyto hodiny čekání v tomto světě křiků vás nahradí? Vaše rodičovská láska, vaše pozornost, vaše rady, nemohou být nahrazeny péčí jedné opatrovnice ve školce. Ne, mé děti, LÁSKA RODIČŮ JE MILOST, KTERÁ VÁM JE DÁNA PŘI NAROZENÍ VAŠEHO DÍTĚTE!
Mé děti, vzbuďte se! Je to tak škodlivé pro vaše děti! Hry s ostatními dětmi je utěšují ze vnějšku, ale ONA VNITŘNÍ RÁNA JE TU, ROSTE, NEVYMAZÁVÁ SE. Pouze vaše láska může změnit situaci, tak jako VAŠE PŘÍTOMNOST BĚHEM CELÉHO DNE, ne jen při vstávání a večer, kdy se jde do postele.
Pohleďte na zvířata. Starají se neustále o své maličké až do doby, kdy jsou starší, potom se od nich opatrně vzdalují. Malí tak nabývají sílu aby byli připraveni přežít ve světě potravní žádostivosti.
Mé děti, já vám neříkám, že se máte zříci všech dober, ale dávejte pozor na nadbytky, které nemohou nahradit lásku, kterou dlužíte vašim dětem. Pohleďte na ně, jak nyní stárnou. NEUSTÁLE TRPÍ NEDOSTATKEM LÁSKY. STÁLE HLEDAJÍ VAŠI LÁSKU, KTEROU NEMĚLY BĚHEM JEJICH DĚTSTVÍ: LÁSKU VAŠÍ PŘÍTOMNOSTI! Láska z nich odešla a teď hledají "já nevím co".
Drazí rodiče, příčina vašeho utrpení je v tom, že nejste schopni zříci se vašich hmotných dober, abyste tak mohli poskytnout vaši přítomnost vašim dětem. Já vím, že v hloubi srdce vaše děti milujete, ale zapomněli jste na vaši OPRAVDOVOU LÁSKU, KTERÁ SE OBĚTUJE, KTERÁ DÁVÁ, KTERÁ SE ODEVZDÁVÁ PRO SVOJE DĚTI. TO, CO VÁM CHYBÍ, JSOU MILOSTI, které vás učiní láskou ke svému bližnímu.
Jen ve mně, mé děti, doplníte tento nedostatek. Moje drahé dětičky, pojďte ke mně, vašemu Ježíši Lásky. Chci vás mít šťastné. JSEM VE VÁS, OBRAŤTE SE KE MNĚ, tam kde se nachází ŠTĚSTÍ. Vnější potěšení vás nemohou uspokojit, chybí vám podstata života, JÁ - LÁSKA!
Mé děti, já jsem ten, který vám chybí: Láska. Ano, já jsem ten, který je vaše štěstí. Láska je tak živá, že ve vás volá: "Dejte mi vaše ANO Lásce!" Mé volání je silné, neubližuje, je zároveň dobré a něžné...Miluji vás, mé děti, MILUJI VÁS! POJĎTE VŠICHNI KE MNĚ!
ŠŤASTNÉ DĚTI NEJSOU NÁHODA
Christa Mevesová
Jak se může výchova podařit:
Christa Mevesová, zkušená psychoterapeutka dětí a mládeže, poskytla redakci časopisu VISION 2000 následující seznam výchovných předpokladů PRO DUŠEVNĚ ZDRAVÝ A ŠŤASTNÝ VÝVOJ DĚTÍ do dospělosti:
1) Děti potřebují mít ve své bezprostřední blízkosti TRVALE SPOLU ŽIJÍCÍ RODIČE. Rodina je nezbytná. Snažit se o dloholeté udržení manželství je chováním, které přináší mnoho dobrého ovoce - především u malých dětí, ale také i ještě u dorůstajících.
2) Abychom děti vychovali ve zdravé dospělé, je nutný BOŽÍ OCHRANNÝ PROSTOR SE ŽIVOTEM VE VÍŘE A V MODLITBĚ. Studie prokázaly, že prožívané křesťanství v rodině přispívá k většímu zdraví, k lepšímu zvládání utrpení, a dokonce i k prodloužení života!
3) Děti mají přirozené podmínky rozvoje. Dbát na přirozenost člověka, zvláště v prvních letech života, má vliv na udržení zdraví! Každý člověk je neznámý originál a potřebuje okolí, KTERÉ S NÍM ZACHÁZÍ SE STAROSTLIVOSTÍ A LÁSKOU A RESPEKTUJE JEHO INDIVIDUALITU. Každé dítě je individuální novum, nějaký druh zázračné květiny!
4) Každý vývojový stupeň má svůj časový prostor. Každý stupeň slouží ke vtisknutí dílčího cíle. FÁZE V PRVNÍCH TŘECH LETECH JSOU ZVLÁŠTĚ DŮLEŽITÉ!, PROTOŽE TADY SE VYTVÁŘÍ ROZUM. Zkušenostmi malého dítěte s osobami v jeho okolí se musí v jeho mozku vtisknout následující pocity, jestliže se má získat DUŠEVNĚ ZDRAVÁ STABILITA PRO CELÝ ŽIVOT. A sice postupně v tomto pořadí:
5) LÁSKOU NASYCENÁ SPOKOJENOST A POCIT BEZPEČÍ PROSTŘEDNICTVÍM DŮVĚRNÉ VAZBY NA JEDNU BLÍZKOU OSOBU - nejlépe skrze tělesný kontakt, nejprve kojící matka jako "nácvičná osoba". Alespoň po šest měsíců a podle potřeby kojené děti bývají úspěšnými žáky. Také TRPÍ v dospělosti VZÁCNĚJI DEPRESEMI A ZÁVISLOSTMI.
6) MATKY, VYHÝBEJTE SE ODDĚLENÍ OD SVÝCH KOJENCŮ A MALÝCH DĚTÍ! Utvářejte své děti vazbou.
7) Děti vázané na matku v kojeneckém věku jsou stálým, láskyplným oslovováním v neustálém styku později lépe schopné navazovat vztahy a společenství. V prvních třech letech života V JESLÍCH CIZÍMI LIDMI OŠETŘOVANÉ DĚTI budou při vývoji mozku o to VÍCE OMEZENÉ, oč dříve, průběžněji a déle tam pobývají. V jeslích ošetřované děti jsou v dospělém věku méně společenské a intelektuálně méně výkonné než děti vyrostlé v rodinách. (NICHD - studie v USA)
8) Od druhého roku se dítě musí cvičit v sebezáchově. K tomu potřebuje volnost a hranice, aby mohlo ROZVÍJET SVŮJ TALENT, extrémy ve výchově mohou škodit: BUĎ VYNUCENÁ POSLUŠNOST NEBO OPAK! Výchova bez autority, nebo jiné druhy ZANEDBÁNÍ způsobují poruchy chování, později zvrácené projevy.
9) Duševní zletilostí dospělého se máme snažit dosáhnout na přirozeném základě pokračujícími, stupňovitě utvářenými vlivy okolí S CÍLEM VYTVOŘENÍ VYZRÁLÉHO STAVU V LÁSKYPLNÉ ZODPOVĚDNOSTI A OSOBNÍ SVOBODĚ.
10) ROZMAZLOVÁNÍM ZMEŠKANÁ ČASOVÁ OKNA MOHOU OMEZOVAT VYZRÁVÁNÍ DĚTÍ.
11) Předčítání vzdělává! Aby se vyvinul později kultivovaný stav, MŮŽE DÍTĚTI POSLOUŽIT DENNÍ PŘEDČÍTÁNÍ Z DĚTSKÝCH KNIH zvolený podle fází vývoje dítěte. Předčítání se může dít v dualitě - otec, matka. Obsah knih se musí předem přezkoumat, jestli je dětem přiměřený a neobsahuje-li ideologicky nevhodné názory.
12) Druhý a třetí rok života JSOU ZÁKLADNÍM OBDOBÍM PRO NAPODOBOVÁNÍ A SEBEUVĚDOMOVÁNÍ. Sourozenci jsou při tom zkušebními objekty a ZABRAŇUJÍ ROZMAZLOVÁNÍ. Dokonce sourozenecká hašteřivost má otužovací funkci. Rodiče se mezi ně mají míchad pokud možno co nejméně. Jestli se děti začnou bít, musí se to rázně odmítnout a oddělit je od sebe nejméně na půl hodiny! Je zakázáno, aby se bily - násilí plodí násilí!
13) DĚTI POTŘEBUJÍ STÁLOST A DŮSLEDNOST! Chtějí být ukryty ve stále platné stejné struktuře.
14) Duševně zdravé děti NECHTĚJÍ SEX! V této době se pohlavní hormony vyskytují skoro v nulové hodnotě! PODNĚCOVAT DĚTI K SEXUALITĚ JE NEBEZPEČNÉ URYCHLOVÁNÍ! CHRAŇTE JEJICH NEPORUŠENOST!
15) Věk mateřské školy začíná v polovině raného dětství: 9 měsíců v těle matky, 9 měsíců v náručí, 9 měsíců ve šlapadle, 9 měsíců pod dohledem - tedy ve stáří tří let. Ale musí se pozorovat a uvážit, zda je dítě skutečně natolik vyspělé, aby mohlo najednou přijmout tolik věkových vrstevníků.
16) Jistá identita = školní zralost: Buďte jako rodiče, jako matky pro děvčata a otcové pro chlapce zvláště JEDNOZNAČNÝM PŘÍKLADEM!
NEDOVOLTE, ABY K VÁM VSTOUPILA GENDEROVÁ IDEOLOGIE! V tomto věku VZNIKÁ V DÍTĚTI URČITÉ PŘIJETÍ SVÉHO POHLAVÍ. ŘÍDÍ SE PŘITOM PODLE SVÝCH RODIČŮ. Chlapec podle otce, děvče podle matky. Ti zde proto musí být zvláště KLADNÝMI PŘÍKLADY! Jinak se dítěti nemusí podařit identifikace s vrozeným pohlavím. Mohlo by pak být raději jiným, než jak se narodilo! To může pak v pubertě vést až k zvrácenosti!
17) První školní rok. Povzbuzení k výkonu v rodině je cestou k úspěchu! CHVÁLA POVZBUZUJE.
18) Nejpozději od základní školní docházky ať je KAŽDODENNÍ SPOLEČNÉ JÍDLO V RODINĚ ZÁVAZNÝM PROGRAMEM!
19) Podpora nadání a ZÁJMOVÁ ČINNOST JSOU OCHRANOU PŘED PUBERTÁLNÍM VYKOLEJENÍM!
20) Každé dítě - čím je vitálnější, o to více - má schopnost seberegulace nedokonale probíhajících vývojových stupňů (resilience). Jeho flexibilita je šancí k úsilí k dohnání zmeškaného.
21) PUBERTA JE DOBOU ODLOUČENÍ. Úzkostlivost není namístě!
22) JE NEZBYTNÉ KONTROLOVANÉ zacházení s televizí, DVD a PC, smartphone atd.: Nebezpečí vykolejení nastoupením na dráhu ZÁVISLOSTI nebo NEBEZPEČNÝCH DŮVĚRNÝCH KONTAKTŮ NA FACEBOOKU může mít závažné následky. ZABRAŇTE ZAČÁTKŮM!!!
23) Mládí ať je pro chlapce dobou otcovství, pro dívky sesterskou dobou mateřství.
24) Mládí ať je pro rodiče podnětem ke spoluzodpovědnosti a pomoci k zakotvené orientaci ve víře.
V naší době, která postrádá orientaci, je pevné semknutí v rodině - nejlépe také s prarodiči a zodpovědnými kmotry - nutností, ale také pěkným, k úspěchu vedoucím úkolem. Děti, které tímto způsobem vyrostly, chráněny PROŽÍVANOU VÍROU V RODINĚ, se podle četných studií stávají společenskými oporami naší společnosti.
(Světlo 2/2016)
EVANGELIUM O ROZLUCE MANŽELSTVÍ
Marek 10, 1-12: Ježíš vstal a šel odtud do judských krajin a za Jordán. Opět se k němu shromáždily zástupy, a on je zase učil jak bylo jeho zvykem. Tu přišli farizeové a zkoušeli ho: ptali se ho, JE-LI muži DOVOLENO PROPUSTIT MANŽELKU. Odpověděl jim:"Co vám ustanovil Mojžíš?" Řekli: "Mojžíš dovolil napsat rozlukový lístek a propustit."
Ježíš jim řekl: "Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal toto ustanovení! Od počátku stvoření BŮH UČINIL ČLOVĚKA JAKO MUŽE A ŽENU; proto opustí muž svého otce i matku a připojí se ke své manželce A BUDOU TI DVA JEDNO TĚLO; takže již nejsou dva, ale jeden. A PROTO CO BŮH SPOJIL, ČLOVĚK NEROZLUČUJ!"
V domě se ho učedníci znovu na tu věc ptali. I řekl jim: "KDO PROPUSTÍ SVOU MANŽELKU A VEZME SI JINOU, DOPOUŠTÍ SE VŮČI NÍ CIZOLOŽSTVÍ; A JESTLIŽE MANŽELKA PROPUSTÍ SVÉHO MANŽELA A VEZME SI JINÉHO, DOPOUŠTÍ SE CIZOLOŽSTVÍ!"
OTEC PIO MLUVÍ K SVĚTU:
OTEVŘETE MU DVEŘE SVÝCH SRDCÍ
"Připisují se mi zázraky, proroctví, bilokace, stigmata atd. Ale já jsem nikdy nebyl víc než nehodný NÁSTROJ SVÉHO PÁNA. Bez nebeského deště plodí země jenom trní a hloží.. JEŽÍŠ MUSÍ vlastně nějakým způsobem POUŽÍT NĚKTERÉ DUŠE, ABY DOKÁZAL SVĚTU SVOU EXISTENCI A SVOU VŠEMOHOUCNOST! Mnoha duším poskytl Pán mnoho milostí, ale pak jim je vzal zpět, protože chce, ABY LIDÉ PROKÁZALI, ŽE JSOU JICH HODNI. Semeno musí klíčit, země musí být plodná!
BOHA, KTERÝ KLEPE, JE NUTNO PUSTIT DOVNITŘ. Když mu dveře velkomyslně neotevřeme, potom jde dál. Musíme projevit pohotovost. To je naše povinnost! VŠECHNO OSTATNÍ UDĚLÁ ON a udělá to dobře. Ale duše, která touží, aby ji Bůh navštívil, MUSÍ SE STRANIT HLUKU světa. Milý Bůh mě našel v samotě a modlitbách. Zaklepal na dveře mého srdce a já jsem Ho přijal přesvědčen, že je to moje povinnost PŘIJMOUT BOHA, KTERÝ MNE STVOŘIL.
Milovat Boha je naší největší povinností! A to jsem pochopil už jako dítě, jak to chápou dnes děti, KTERÉ JEŠTĚ SVĚT NEZKAZIL. Právě rodiny uzavírají dveře slunečnímu svitu. JSOU TO RODIČE, KTEŘÍ MAŘÍ ČAS TELEVIZÍ, obklopeni svými dětmi. Jsou posedlí po zajímavých pořadech A NESTARAJÍ SE O MALÉ DĚTI. TY právě Z TELEVIZNÍCH POŘADŮ PŘIJÍMAJÍ DO SVÝCH srdcí, NEVINNÝCH SRDCÍ, TOLIK JEDU!
A tak jde Pán dále. To je dnešní doba. DOBA PŘECHODU PÁNA BOHA, KTERÉMU BRÁNÍ, ABY SE U NÁS ZASTAVIL ! - A pak! Ubohé domy Z NICHŽ RODINY DĚLAJÍ CHATRČ VZPOURY!
Já jsem s milostí Boží své životní dny vyplnil a doufám, že jsem splnil svou povinnost, když jsem Věčné Lásce odevzdal vše, co mi darovala na mé křížové cestě. KDYBYSTE JEN VĚDĚLI, JAK BŮH ODMĚŇUJE STONÁSOBNĚ I NEJMENŠÍ ČIN LÁSKY!"
JEŽÍŠŮV NÁŘEK NAD JERUZALÉMEM:
"Jeruzaléme, Jeruzaléme, KTERÝ ZABÍJÍŠ PROROKY A KAMENUJEŠ TY, KDO BYLI K TOBĚ POSLÁNI!
KOLIKRÁT JSEM CHTĚL SHROMÁŽDIT TVÉ DĚTI, tak JAKO kvočna shromažďuje KUŘÁTKA POD SVÁ KŘÍDLA, A NECHTĚLI JSTE! Hle, ve svém domě zůstanete sami. Pravím vám, že mě neuzříte, dokud nepřijde chvíle, kdy řeknete: Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově!"
66. Poselství Matky Spásy ze dne 15. srpna 2016.
Nástroj: Luz de Maria (Argentina). RODINY BEZ LÁSKY JSOU RODINY V AGÓNII,
VYSTAVENÉ ÚTOKŮM ZLA
Milované děti, budu odsunuta stranou od svých dětí, jako můj Syn je odsunut od svého lidu...Budu zapřena jako Matka mého Syna a vy se stanete osiřelým lidem...Ne všichni, kdo jsou povoláni přinášet Boží Slovo lidu mého Syna, přijmou tuto velkou výzvu, která je v této chvíli velkým požehnáním, kdy VELKÁ VĚTŠINA LIDSTVA JDE PROTI PŘIKÁZÁNÍM OTCOVA DOMU A PŘIPOJILI SE K TĚM, KTEŘÍ NÁSLEDUJÍ ZLÉHO. V tomto čase jsou lidské bytosti bez váhání pošlapány svými bratry, neznají se ke svým rodičům, sourozencům a příbuzným, když jejich mysl, narušená Satanem, zatemní jejich rozum a vede je k tomu, aby byli méně lidští a více světští.
Děti, v tomto čase PROBÍHAJÍ ZUŘIVÉ BOJE, HROMADNÁ VRAŽDĚNÍ NEVINNÝCH, ZEMĚ SE TŘESE z přijímání tolika nevinné krve, třese se, KDYŽ NA NI PADAJÍ MODLITBY A ŽÁDOSTI K SATANOVI, ABY ZEMI ZCELA OVLÁDL. Milované děti mého Neposkvrněného Srdce, PROTO JSOU SPOJENÉ STÁTY TOLIK BIČOVÁNY A JEŠTĚ BUDOU ve velké míře, protože ÚŘADY NERESPEKTUJÍ PRVNÍ PŘIKÁZÁNÍ BOŽÍHO ZÁKONA... (Hilary Clintonová prý prohlásila, že jestli církev neuzná homosexuální sňatky, že ji zruší.) Tolik urážek nezůstane nepotrestáno. Znovu a znovu je můj Syn trhán, zesměšňován v domovech, na veřejnosti a v soukromých institucích, takže je vyhazován ven, a stejným způsobem člověk nechce nic vědět o mém Synu, ale jen o chtíči, morálním úpadku, nedostatku lásky a nepořádku. Děti mého Neposkvrněného Srdce, lidstvo převážně žije bez lásky v srdci, a když lidské srdce obsahuje trochu lásky, pak projevit ji způsobuje velké rozpaky.
V tomto čase velký počet mých dětí probodává mé srdce, když MUŽ A ŽENA ŽIJÍ SPOLU V DOMÁCNOSTI A NEVŠÍMAJÍ SI JEDEN DRUHÉHO, protože muž byl vychován ve společnosti, kde se mužské srdce zatvrdilo A ROZUM MU NAŘIZUJE, ABY NEVYJADŘOVAL SVÉ CITY PŘEDEVŠÍM VŮČI SVÉ ŽENĚ, S CÍLEM PŘEKROUTIT PRAVÝ SMYSL RODINY. TO JE PŮSOBENÍ SATANA! Proč to nepoznáváte?... Manželství bylo přivedeno k lhostejnosti s cílem, aby bylo zničeno nedostatkem oddanosti páru a nepřítomností citů, které udržují jejich lampu zářící, aby ani bouřím, ani silným vichrům, nebo nástrahám se nepodařilo způsobit pád lásky v manželském páru a jejich rodině.
DĚTI, UDRŽUJTE SVŮJ DOMOV ŽIVÝM! Rodina musí přežít uprostřed takového šílenství, MUŽ A ŽENA MUSÍ ŽÍT V POKOJI A BÝT PŘÍKLADEM LÁSKY PRO SEBE, PRO SVÉ DĚTI, STEJNĚ TAK PRO CÍRKEV mého Syna A SPOLEČNOST! PROTO BYSTE NEMĚLI SKRÝVAT LÁSKU MANŽELSTVÍ, ale měli byste ji vždy znovu rozněcovat. KDYŽ RODINA vykonává svá díla a činy, a přitom SKRÝVÁ LÁSKU, USPOKOJUJE A PODPORUJE ZLO, zatímco LÁSKA NAKONEC VYPRCHÁ. ODTUD SE RODÍ MÁLO LÁSKY, KTEROU DĚTI DÁVAJÍ SVÝM RODIČŮM, SOUROZENCŮM, SVÝM PRARODIČŮM atd. Trpím nedostatkem vyjádření lásky mezi rodinami, a tento nedostatek je ve společnosti vyjádřen naprosto nelidskými, nemyslitelnými a nenapravitelnými činy.
Milované děti mého Neposkvrněného Srdce, LÁSKA JE ODSTRŇOVÁNA ZE ZEMĚ! Málo z vás ji vlastní a toto málo je stále pokoušeno. Proto vás vyzývám, abyste udrželi plamen lásky naživu.
Mé děti nemají tvrdé srdce, ani si nemohou dovolit být přelstěny Satanem, když jsou rozlíceny a ztrácejí kontrolu kvůli nepředvídaným životním událostem. Děti, musíte pochopit, že každé z vás představuje pro Satana výzvu. Pán lží potřebuje růst skrze svá chapadla, ty, která mučí člověka, proto byste se na tom neměly účastnit. BYLY BYSTE SPOLUVINÍKY SATANA, KDYŽ SKRÝVÁTE VZNEŠENOU SVÁTOST A OPRAVDOVOU ODDANOST V MANŽELSTVÍ, ÚCTU V NÁMLUVÁCH A LÁSKU MEZI BRATRY A SESTRAMI V RODINĚ! Nepřítel používá nedostatek zájmu jednoho k druhému, jako velké chapadlo proti Lásce...NEPŘÍTEL POUŽÍVÁ LŽI jako další chapadlo PROTI LÁSCE...NEPŘÍTEL POUŽÍVÁ LHOSTEJNOST jako další velké chapadlo PROTI LÁSCE... NEUPŘÍMNOST A NEVĚRA jsou jiná Satanova velká chapadla, PODVOD ZASLUHUJE TREST!!! Toto Satanovo chapadlo je jedním z velkých nástrah, jimiž se Zlý zmocňuje rodin a ničí je.
Milované děti mého Neposkvrněného Srdce, lidstvo žije převráceně, celá země je plná hříchu... Je to, nebo není velká vzpoura proti mému Synu?
Milované děti, VYHASNUTÍ LÁSKY DÁ VŠECHNU MOC ZLU! Rodiny bez lásky jsou rodiny v agónii, vystavené útokům zla. Nezapomínejte, že můj Syn k vám pošle anděla pokoje, ten pozná lásku v lidské bytosti.
Vybízím vás, abyste důvěrně poznali opravdovou lásku mého Syna. Vybízím vás, abyste vzývali Ducha Svatého, aby vám stále pomáhal.
Vybízím vás, abyste mě nazývali Matkou. Nebuďte ustaraní jako ti, co pochybují a věří v člověka a nikoli v ochranu nebe. NEVSTUPUJTE DO KONFLIKTŮ, ZACHOVEJTE JEDNOTU mých dětí. MILUJTE JEDEN DRUHÉHO, LÁSKA JE NEJSILNĚJŠÍ OCHRANOU PROTI SATANOVI! V této chvíli byste měli objevit velkou moc, která porazí zlo a s jejíž pomocí musí mé děti bojovat – JE TO LÁSKA zrozená v mém Synu a PLNĚ ŽITA PODLE BOŽÍCH PŘIKÁZÁNÍ!
Jednota zadrží zlo..."Kdo má uši, slyš". [Mt 11, 15] Jsem s vámi, jsem vaše Matka. Nechť je s vámi můj pokoj. Žehnám vám svým srdcem.
Matka Maria
"A CO JE RODINA?"
"RODINA JE IKONA; JE TO OBRAZ NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE, PROTO JI ĎÁBEL NENÁVIDÍ...", řekl Americký exorcita a vysvětluje, že "příčiny démonického vlivu se liší případ od případu. Vliv účasti na praktikách ďábla se rovněž mění s každým případem. Ale jeden z faktorů, který vypadá, ŽE MÁ NĚCO SPOLEČNÉHO PRO VŠECHNY POSEDLÉ LIDI, SPOČÍVÁ V HLUBOKÝCH RANÁCH V JEJICH ŽIVOTECH. Jde především o ty, které vznikly V JEJICH RODINÁCH. Jde zejména o oblasti, kde RODIČE UDĚLALI VELMI ŠPATNÉ ROZHODNUTÍ A TAK PUSTILI VLIV ZLÉHO DO SVÉHO DOMOVA: manželská nevěra, potraty a konání takových věcí, které ROZVRACÍ RODINU - ALKOHOLISMUS A JINÉ ZÁVISLOSTI."
(Světlo 48/2016)
PŘÍBĚH NEUVĚŘITELNÉ DĚTSKÉ NOUZE
Pravdivé svědectví z rodiny bez Boha.
"Můj život je tak posetý boulemi jako moje tvář", napsal Tim Guérnard ve své knize:"Silnější než nenávist". Jeho nos byl dvecetsedmkrát přerážen, z toho 23 zlomenin pochází z jeho boxerské kariéry, čtyřikrát mu jej přerazil jeho vlastní otec. A přesto má tato ztlučená tvář výraz vlídné důvěry a otevřenosti vůči druhým.
Mohla jsem se o tom přesvědčit, když Tm Guérnard na pozvání městské misie vídeňské mládeže vyprávěl o svém životě a pak jsme si mohli spolu povykládat. Znala jsem ho již z jedné kazety a kladla jsem si otázku: Jak se může člověk s takovým dětstvím zas tak postavit na vlastní nohy?
Již první vzpomínka je víc než strašná: Byly mu tři roky když viděl, jak jeho matka odchází navždy ve svých bílých střevících. Přivázala jej jako psa k potrubí a odešla, ani se neohlédla a neřekla:"Nashledanou."
Jeho rodiče, Francouzka a Iráčan, žili již odděleně a jeho matka si našla nového druha. Dítě přitom stálo v cestě.
Celou noc zůstal zmrzlý a přivázaný a třásl se hrůzou. Pak jej našla policie a odvezla jej k otci, který si mezitím našel jinou ženu a byl silným alkoholikem. Macecha, která měla svých pět dětí, pokládala Tima za nežádoucího parazita. Otci připomíná Tim nepříjemně jeho rozpadlé manželství a důvěřuje raději falešným žalobám macechy. A tak Tim místo očekávaného objetí dostává den co den výprask. Když rodina odjíždí koncem týdne pryč, zavírají Tima do sklepa a jen pes mu líže ruce, které vystrkuje z okénka.
Timovi je pět let, když jej otec bezmála klackem zabil. Přišla pečovatelka a rozmlouvala s chlapcem. Otec se domnívá, že si Tim stěžuje na špatné zacházení. Dítě se zhroutí od hrůzy. Otec jej dále bije a nakonec jej zhodí ze sklepních schodů. Když přišel Tim k sobě, a Tim není schopen vyjít po schodech, macecha jej vytáhne za vlasy a orkán začíná znovu. Jedna rána mu rozbila obočí, druhá jeden ušní bubínek a natrhla ušní boltec. Pak se Tim propadl do temné noci...
Po třech dnech se probral v nemocnici, kam jej dopravila pečovatelka. Otec je zbaven otcovského práva. Timovy nohy jsou zpřeráženy. Museli je poskládat jako puzzle. Protrpěl si několik bolestivých operací.
Pobyt v nemocnici trvá téměř tři roky. Každá noc byla poznamenána hrůznými sny. Za celou tu dobu za ním nepřišla ani jediná návštěva. Dárková pohlednice, kterou jiný chlapec odhodil, je pro něho největším pokladem, který si s obdívem prohlíží, když se v noci tajně odplíží na záchod.
Když opouštěl kliniku, bylo mu sedm a půl. Po pobytu v různých rehabilitačních centrech skončí v dětském domově. Každý týden přicházejí páry, které si vybírají děti k adopci. Chlapce s rozlámaným tělem nikdo nechce. Kvůli hrůzným nočním snům je předán do psychiatrické léčebny. Tam jej čeká nový horor. Devět měsíců střiků a násilných léčebných zásahů. Teprve nový ředitel kliniky konstatuje, že jde o nehorázný omyl, a chlapec je propuštěn a vrácen zpět.
Nastanou mu konečně lepší časy? NE!
Trápen, až je jeho nenávist větší než strach!
Tam je mladík týrán tak dlouho, až je jeho nenávist větší než jeho úzkost: přibodne vidličkou ke stolu ruku jednomu schovanci, který mu chce vzít jeho jídlo. Vytáhne vidličku, až když jej přepadnou vychovatelé. Od té chvíle určuje život Tima nenávist a pocit pomsty. Brzy z něho mají strach i mnohem větší.
Když několik spoluchovanců zmlátí do krve, rozhodne se pro útěk. Nenávist a strach mu propůjčí křídla k překonání ostnatého plotu. Jako dvanáctiletý se vydá do Paříže, kam dorazí za dva týdny. Odkázán sám na sebe učí se krást, aby přežil. Přespává v jedné úschovně kol.
Úzkost mu svým způsobem nahrazuje matku: je mu vytrvale věrná, vždy je na místě, objeví se, kdykoliv je třeba. Plný touhy se dívá do oken, kde lidé v rodinném prostředí spolu jedí, smějí se a baví. Sní o tom, jak jej jednou někdo obejme.
Jednou si vedle něho sedne slušně oděný pán a Tim mu vypráví svůj osud. "Chtěl by sis vydělat padesát franků?" Chlapec září a jde s mužem do jeho bytu. Tam jej muž s pistolí v ruce znásilní!
"Bylo mi sotva třináct, když jsem objevil zvrácenost člověka, který se sám poskvrňuje a druhé se snaží vtáhnout do bláta", píše Tim později ve své knize. "Zlo postihlo něco více než jen moje tělo - zpustošilo moji duši, moji tajnou zahradu, kde jsem byl ještě čistý."
Přes tuto svoji skutečnost následuje později dva mladé muže. Oni jej vyškolí pro své účely: dělat konkurenci prostitutkám a sloužit dámám z vyšší společnosti k oslazení života. Za tyto služby lásky dostává peníze, které musí z větší části odevzdat. "Máš krásné oči", říká mu jedna dáma. Groteskní na tom je, že je to vůbec první kompliment, který ve svém životě uslyšel! Kdyby to tak slyšel od své matky!
Když se pro oba pasáky stala půda v Paříži horkou, zmizí a nechají chlapce bez prostředků. Tak žije na útěku před policií, až jej jedna hlídka dopadne. Policisté vůbec nemohou pochopit, jak tento sotva patnáctiletý výrostek mohl přežít tři roky na vlastní noze. Znovu se dostává do polepšovny. Aby mu přistřihli tipec, dostane předem od tří hlídačů výprask! Timova nenávist stále stoupá. Na životě už mu vůbec nezáleží, z ničeho nemá strach.. Kdo s ním má co do činění, poznává jeho nenávist. Stane se nejobávanějším rváčem.
Když je po opětovném útěku znovu dopaden, dá se předvést k jedné soudkyni, o které slyšel mnoho dobrého. Ta mu skutečně nabídne jako příležitost nastoupit jako učeň v jednom kamenictví. Tim je šťastný a slibuje, že udělá všechno, aby se už nedostal do nápravného ústavu.
Je tedy učněm, navštěvuje kamenickou školu a má svého pečovatele. Je to sice tvrdý život, ale Tim je spokojen: Dožije se prvních pozitivních zkušeností s kolegy na stavbě a se spolužáky v učňovské škole. Ale to nic nemění na tom, že jeho násilnost se snadno vznítí.
V té době se učí boxovat. Není to jediný sport, kterému se Tim věnuje, ale je posedlý myšlenkou být silnější než otec, aby mu to všechno vrátil!
Stane se z něho velmi dobrý boxer.Jeho údery sice provokuje jeho nenávist, ale postupem času se učí natolik kontrolovat své údery, aby nebyly pro protivníka tak ničivé. Když si vzpomene při boxu na otce, má vítězství v kapse.
Box je pro něho důležitý i z jiných důvodů: Jestliže se o něho dříve nikdo nestaral, teď se o něho velice starají, když je při souboji náhodou zraněn. Pečují o něho, starají se, vedou ho. To je pro něho zcela nová zkušenost.
Není mu ještě osmnáct, když dostane diplom kameníka. Je nejen nejmladší, ale i nejlepší ze všech, dostane to dokonce potvrzeno. Plný vděčnosti, daruje své vysvědčení "své" soudkyni.
První místo dostane u velké stavební firmy. Je velmi dobrým parťákem; vede skupinu Alžířanů, Marokánců a Tunisanů, kteří se stanou jeho přáteli. Radují se z jeho boxerských úspěchů a fandí mu.
V tu dobu se seznámí s jiným kameníkem Jeanem Marií. Navštěvují spolu pokračovací kurz. Jean Maria je křesťan a přiznává se k tomu. Tim ho provokuje:"Co dělá tvůj Bůh pro znásilněné ženy a týrané děti?" Jean Maria odpovídá podle své víry a Tim je udiven.Když mu přítel vypráví, že se stará o postižené lidi a chtěl by s nimi žít, doprovodí jej jednou Tim do ARCHY. V této instituci, kterou založil Jean Vanier pro duševně a tělesně postižené, žijí také docela zdraví lidé spolu s postiženými. Jak později vypráví, přijali ho "nenormální" lidé velice přátelsky, oslovovali ho jménem a pozvali jej ke stolu. To je pro profesionálního boxera zcela nová životní zkušenost.Zpočátku mu to dá mnoho práce, aby kontroloval obranné reakce.
Když jej pak Jean Maria pozval, aby spolu navštívili Ježíše, nevěděl Tim, o co jde."Myslel jsem si, že je to nějaký jeho kumpán. Šli jsme městem, pod každou paží jsem měl jedno postižené děvče - zatím jsem se vodil jen s fešáckýma holkama. Měl jsem strach, aby mě nepotkal někdo z mé bandy". Tim byl v té době hlavou asi padesáti mladíků, kteří byli postrachem okolí.
Když skupina vstoupila do kostela, spatřil Tim kříž. Toho muže viděl už dříve u cest na křižovatkách. "Taky jeden šéf bandy, ale ne moc úspěšný", myslí si Tim.Ale když se všichni dívali na kříž a pak fascinovaně hleděli na malé bílé okénko, je z toho Tim celý zmatený. "To je Ježíš", říkají mu. Snaží se ho tam uvidět. Když chce kněz odnést monstranci, Tim vyskočí: "Počkat, já jsem ještě neviděl Ježíše! Neodnášet!" volá Tim. Přítomní se s úsměvem otáčejí a Tim si je jistý: Všichni si myslí že je tu postiženější, než všichni postižení.
Od tohoto okamžiku nenechává Bůh Tima na pokoji.
Nebude litovat žádné námahy, aby životní cestu Timovu nechal křižovat s cestami nejlepších lidí. Především je to páter Thomas Philippe. Když se Tim pokouší naučit ho na své motorce strachu, mimo jiné s ním sjede dolů po padesáti schodech, kněz poznamená:"Byla to docela příjemná jízda" - a nabídne mu Ježíšovo odpuštění. Tim mu odpoví, že nepatří k tomu spolku. "Ježíš zná tvé srdce", řekne otec, "mluv s ním, On tě zná, On tě miluje." Tim za ním může přijít, kdy se mu zlíbí, i uprostřed noci. Tim to zkouší a kněz mu pokaždé daruje Kristovo odpuštění. Pro Tima jsou to velká pohlazení, která otřásají jeho srdcem v základech.
Otec Philippe naučí Tima znát tři poklady: bezpodmínečné přijímání, odpuštění a naději. Stále častěji se setkávají v ARŠE. Čím intenzivnější je kontakt s postiženými lidmi a spolupracovníky a čím častěji mu dává kněz pocítit Ježíšovu lásku, tím více nabývá Tim jistoty, že musí změnit svůj život. Ke své bandě má stále větší odstup. Chtěl by konečně vstoupit do otcovy "rodiny", ale je to problematické, protože Tim má stále velké problémy se svou násilností.
Jeho největším bojem je přijmout a naučit se milovat svou minulost. Když dnes přichází do škol nebo do věznic, vždy uvádí příklad s hromadou hnoje:"Když je hnůj ještě čerstvý, páchne a je těžký. Kdybys jej teď dal na květiny, spálí je to. Hnůj musíme nechat uležet a usušit. Časem je lehký a užitečný. Pak pomáhá těm nejkrásnějším květinám. Bůh si posluhuje naší minulostí jako hromadou hnoje, aby nám dopomohl k růstu."
Tehdy byl Tim ještě netrpělivý a cítil se zraněný, že ho nepřijali do ARCHY. Nechá všeho a chce pryč, daleko od Boha. Začne s autostopem a přistane v Taizé u bratra Rogera. Tam se cítí dobře a ujme se jednoho tělesně postiženého mládence. Takovou oklikou se dostane do Belgie a zde se stane spolupracovníkem jednoho zařízení ARCHY.
Zde dostane svůj první krásný dárek k narozeninám od jednoho těžce tělesně postiženého: pětiřádkovou báseň. Dárce ji vyťukává dva dny jedním prstem na psacím stroji. Tim ji vezme, jde do svého pokoje a "padá ve svém srdci na kolena". Našel bratra, který ho má rád. Slzy, o kterých si myslel, že už dávno pozbyl, tečou hojně po tvářích. Cítí, že jeho život stojí před novým počátkem.
Nejtěžší je přijmout svou minulost.
Pomalu začíná chápat, že také může být něčím jiným než mláceným děckem brutálního alkoholika bez budoucnosti. Nyní zápasí sám se sebou: Chtěl by tak milovat, jak jeho jako dítě nikdo nemiloval; chtěl by tak obdarovávat, jak jeho nikdo neobdaroval; a tak se dívat na druhé, jak on sám nikdy nepocítil, že se na něho někdo tak dívá.
Aby poznal co nejvíce lidí, objede půl světa. Bůh ho již nenechává samotného. V Římě převede přes cestu čerstvě obrácený mladík malou stařenku. Je to Matka Tereza z Kalkaty a ta jej již v dalších dnech neopouští.
Nějaký čas žije v Kanadě u trapistů, pak sdílí svůj život s postiženými. Daří se mu čím dál více odhazovat zátěž minulosti. Jeho láska k Ježíši roste.
Když je jednoho dne opět v Paříži, zavolá mu jedna přítelkyně, kterou poznal v ARŠE. Chtěla by renovovat svůj byt. Nechtěl by jí pomoci? Když Tim vstoupí do jejího bytu, Martina mu vyloží, že měla vnuknutí, aby se za něho vdala. Tim je bez sebe, dlouho se za ni totiž modlil, aby našla správného muže.. Na to, že by s ní měl spojit svůj život nepomyslel ani v nejmenším, protože Martina pochází z jedné z nejváženějších rodin Francie.
"Není možné míchat ubrousky s hadrami", vysvětluje dívce. Ale Martina trvá na svém a jejich vzájemná láska roste. Její rodiče o tom ještě nic nevědí. Aby to lépe ztrávili, modlí se o to mladý pár několik týdnů. A skutečně: Modlitba je vyslyšena a rodiče Martiny berou neobvyklého zetě v kožené bundě, dlouhými vlasy a na vysokých podpatcích vlídně a láskyplně na vědomí.
První doba manželství není snadná. Ale Bůh, na jehož působení všechno vsadili při svatbě, je nenechal na holičkách.
Je to mystička Marta Robinová, která umí rozptýlit Timovu úzkost, že vzhledem ke své minulosti nebude schopen být dobrým otcem:"Vaše děti porostou stejnou měrou, jako vaše láska", vysvětluje mladé dvojici. A když se jí svěří, že si chtějí postavit dům v Lurdech, Marta míní:"Dům, abyste mohli přijímat ty, které vám Bůh pošle."
A to se skutečně stalo. Protože kromě jejich vlastních čtyř dětí pobývá u Tima a Martiny mnoho mladých, kteří z nejrůznějších důvodů měli těžký život a chtěli začít znovu.
"Většina z nich zůstane osm až dvanáct měsíců, někteří i déle." Vypráví Tim. "Kromě toho jsou i takoví, kteří k nám přijdou jen na pár dní, když jsou přechodně v tísni."
Farma "Notre-Dame" se stala domem Božím. Zde získávají mladí lidé opět odvahu a důvěru a mohou se Boží láskou osvobodit od úzkostí a závislostí. Tim jim říká totéž, co svým posluchačům ve školách, vězeních nebo v kostelích, když vydává svědectví o svém životě:
"Milovat znamená říct druhému, že se může vymotat ze své mizérie. Říci člověku stiženému ranami života: Ty jsi báječný, je totéž, jako mu říci: Neboj se sám sebe a své minulosti. Jsi svobodný a můžeš se změnit, můžeš svůj život uspořádat znovu jinak. Milovat znamená věřit tomu, že každý, kdo byl zraněn na těle nebo v srdci, může své rány změnit v pramen lásky a života.
Milovat znamená doufat za druhého a infikovat ho virem naděje. Když se změnil můj život, proč by se nemohl změnit život druhého?"
Z člověka, který bojoval z nenávisti a ze msty, se stal bojovník lásky. Největší tíže byl zbaven tehdy, když poznal, že může odpustit svému otci. Vzpomíná si:"To nešlo naráz. Nejdřív by chtěl člověk odpustit, ale nejde to. Pak, když už hlava i srdce jsou zajedno, zůstávají ještě vzpomínky, které se derou stále na povrch. Ještě po mnoha letech jsem si musel nechat operovat nohy, které mi otec zmrzačil. Tehdy je těžké odpouštět. Odpuštění vzpomínek může trvat dlouho."
Nyní je Tim už se svým otcem smířen a během let vznikl mezi oběma nový vztah. Teprve po otcově smrti mohl Tim vydávat svědectví o svém těžkém mládí.
Nakonec se ptám na jeho nynější povolání:"Nejdříve jsem byl předákem na stavbách, pak jsem začal s restaurováním domů a zámků. Nakonec jsem se přiklonil ke včelařině, k malířství a řezbářství, abych nebyl příliš pryč z domu. Teď pracuji na jednom oltáři." Opouští svou rodinu, své mladé a včelky, jenom když má jít vydávat své svědectví.
Jak strašné bylo jeho mládí, tak bohaté jsou plody jeho utrpení skrze jeho svědectví, které ukazuje nové cesty životem.
(A.Gaspariová z Vision-2000)
ORIGENES (185-253): "Věříš, že moudrý Boží řád řídí všechno tak, že nic nezůstává beze smyslu, ať už jde o dobro nebo zlo. Zlo Bůh nestvořil; ale tam, kde rozumní tvorové zneužívají své svobody, Bůh jim v tom nebrání, i když by mohl, ale obrací toto zlo k dobru."
DOTEK RUKY MISTRA
Myra Brooks
Byly otlučené a poškrábané a pan dražebník myslel, že to nemá cenu marnit mnoho času s těmito starými houslemi. Zvedl je a s úsměvem zvolal: "Dobří lidé, co mi za ně dáte? Kdo začne něco nabízet? Kdo nabídne dolar nebo dva? Nabídka je na dva dolary. Ale kdo dá tři?..Tedy budou prodány za tři dolary."
"Ne, ne", ozval se z pozadí hlas šedovlasého pána. Přišel dopředu, staré housle zvedl, vzal do ruky smyčec, otřel s houslí prach, naladil uvolněné struny, pak zahrál melodii tak krásnou, tak čistou, že vše znělo jako zpěv andělský.
Když přestal šedovlasý pán hrát, dražbář opět housle zvedl a zvolal: "Co mi za ně nabídnete nyní? Tisíc dolarů, kdo nabídne dva tisíce? Kdo nabídne tři tisíce dolarů?..Tři tisíce jednou, dvakrát, ano, jsou prodány za tři tisíce dolarů."
Kolem stojící zástup tleskal. Někteří volali:"Bravo!" a jiní od radosti plakali. Ale mnozí se tázali: "Jak je to možné, co tak změnilo jejich cenu?" Odpověď zněla: Dotek ruky mistra.
Na světě dnes máme mnoho lidí, kterých život je rozladěn a od hříchu otlučen a zničen. Tento lidský život je lacino nabízen zástupu, který je lhostejný a bez citů, tak jako byly dříve nabízeny staré housle. Kousek slávy, trochu vína, chvilkové zábavy a různé radovánky, toto vše vede lidi rychle do záhuby. Mnohý život, který je už hnedle ztracený, se rychle změní, když se ho dotkne Mistr svou něžnou rukou.
Pošetilý zástup tomu nerozumí, že DOTEK MOCNÉ RUKY MISTRA ZMĚNÍ CENU LIDSKÉ DUŠE, KTEROU ZACHRÁNÍ PRO VĚČNOST....
(Z čas.Immaculata) 65. Poselství
65. Poselství Ježíše ze dne 21.června 2016
Nástroj: Mária Júlianna (Maďarsko)
ROZHODNUTÍ JE VE VAŠICH RUKOU
Moje drahé děti, žijte jeden s druhým vždy v míru a lásce! Modlete se za to, abyste to dokázali, protože beze Mne nemůžete nic učinit. Moje drahé děti, POKOJ A LÁSKA, KTERÉ ZE MNE PRAMENÍ, LÉČÍ DUŠI I TĚLO. Z těchto dvou pramenů prýští třetí největší lék – RADOST! Radost dává smysl životu, veselí je lékem pro duši a tělo. Snažte se žít vesele a NIKDY NEDOVOLTE, ABY VÁM SATAN UKRADL VESELÍ Z VAŠEHO SRDCE! Podle toho poznáte, jste-li napadeni pokušením, veselí se okamžitě ztratí. Místo něho nastoupí SMUTEK, NEPOKOJ, PODRÁŽDĚNOST. Tím se ale nezabývejte. Zcela se svěřte Mně. Největším políčkem pro ďábla je, když Mě okamžitě, JAKO MALÉ DÍTĚ ZAVOLÁTE, tiše se Mi svěříte a z celého srdce poprosíte: OTČE MŮJ, AŤ SE STANE TVÁ VŮLE. SATAN jenž byl neposlušný, a proto byl svržen z nebe, NESNÁŠÍ POSLUŠNOST A POKORU neboť BYL NEPOSLUŠNÝ KVŮLI SVÉ PÝŠE. VY ale NÁSLEDUJTE MŮJ PŘÍKLAD A PŘÍKLAD mého největšího následovníka, MÉ SVATÉ MATKY. ŽILI JSME V ÚPLNÉ POSLUŠNOSTI K OTCI A V NEJHLUBŠÍ POKOŘE PŘED LIDMI, kteří nás oba tak hluboce zhanobili a ponížili, že žádný člověk nebyl takto ponížen víc než Já na kříži a má Matka pod křížem.
Moje děti, oblečte si na sebe svatou lhostejnost, jako to činili svatí před vámi, mimo jiných i SVATÝ JEN VIANNEY (farář Arský). Když jednoho dne vybral ze své poštovní schránky dopisy, tak polovina z nich byla obsahem hanobící, káravá a druhá polovina zase velebila svatost jeho života a jeho povolání. Potom, co je přečetl, odložil je a jen řekl: "PANE JEŽÍŠI, JSEM JENOM TO, CO JSEM PŘED TEBOU - PRACH, POPEL, NIC, neboť BEZ TEBE NEJSEM NIC!"
Netrápil se kvůli výtkám a neradoval se z pochval, ale v hluboké pokoře se sklonil k mým nohám a prosil Mě, aby vždy rozpoznal mou vůli a chtěl Mě jen vroucně milovat a přijmout vše z mé ruky. Za zlo Mi děkoval stejně jako za dobro a říkával, že JEDINĚ BŮH VÍ, CO JE DOBRÉ PRO JEHO SPÁSU.
Učte se od toho mého svatého kněze, jenž svou vytrvalou modlitbou ke Mně přitáhl obrovské množství duší. Ne k sobě, ale ke Mně, neboť ve vědomí své nicoty Mě dal věřícím a ve své hluboké pokoře Mě vždy oslavoval a velebil. Když kázal, mnohokrát zmlkl jeho hlas. Jeho slzy dojetí tekly potom, co ukázal na tabernákl a jen řekl: "On je zde". TO JE NEJKRÁSNĚJŠÍ SVATÉ KÁZÁNÍ, abyste SI VY, I VŠICHNI, UVĚDOMILI, ŽE JÁ JSEM MEZI VÁMI, JÁ JSEM PŘÍTOMNÝ, JÁ JSEM BŮH, kterého nemůžete pochopit. Ale stal jsem se člověkem, abych trpěl a zemřel, neboť jsem vzal na sebe všechny vaše hříchy, abych vás spasil.
VY, MOJI KNĚŽÍ, VŽDY HLÁSEJTE MOJI PŘÍTOMNOST VE SVÁTOSTI OLTÁŘNÍ A V SLOVU, NEBOŤ JÁ JSEM BOŽÍ SLOVO. Jsem ten, kdo přinesl na zem učení mého Otce, ale hlavně vyzařujte a žijte lásku! Neboť u prvých dvou je třeba věřit, ale když Mě milujete, u toho to není třeba a lidé zakusí, že skrze vás chodím mezi nimi. Pěkné slovo, úsměv, povzbuzení zapálí blikající lampičku, narovná zlomenou třtinu, posilní víru a může bytost zformovat do svatosti.
MOJI KNĚŽÍ, synové moji, mé děti, DO VAŠICH RUKOU JSEM DAL SPÁSU VAŠICH VĚŘÍCÍCH. Je na vás, aby ke Mně vzplanuli ještě větší láskou, anebo, způsobíte-li jim zklamání, se ode Mne odvrátili. DÁVEJTE JIM DOBRÝ PŘÍKLAD, ŽIJTE VE SVATOSTI ŽIVOTA, neboť příklady táhnou. Když uvidí vaši svatost, budete mít podíl v mnohé úctě a následování. Budou i takoví, kteří se vám budou smát, ale těmi se nezabývejte.
Moji kněžští synové, BUĎTE VŽDY POKORNÍ, POSLUŠNÍ A NÁSLEDUJTE MĚ AŽ NA KONEC KŘÍŽOVÉ CESTY, neboť životní cesta svatých je následováním Krista, sebezapřením a nesením kříže. Milujte Mě vroucí láskou, toho, který zemřel za vaše hříchy, aby spasil duše. Osobně jsem to všechno učinil pro vás. Takto pohlížejte na Mne, na kříž, na mé umírající tělo, krvácející za vás, na mé probodnuté srdce! Takto ROZJÍMEJTE NAD MÝM UTRPENÍM. Čiňte to často, podle možností každý den, a můžete-li, i vícekrát. Máte-li jen okamžik času, který vám budu vždy dávat, DOVOLTE VZLÉTNOUT SVÉ DUŠI KE MNĚ a řekněte Mi: "Můj Ježíši, miluji Tě, děkuji Ti za všechno, co jsi pro mě učinil." Skloňte svou hlavu na mé srdce, PONOŘTE SE DO NEKONEČNĚ MILUJÍCÍHO OCEÁNU MÉHO SRDCE a okuste moji s ničím porovnatelnou sladkou lásku. DÁM JI VŠEM, KTEŘÍ MĚ UPŘÍMNĚ A ČISTĚ MILUJÍ, LNOU KE MNĚ, DODRŽUJÍ MÉ ZÁKONY A JSOU MĚ POSLUŠNÍ. Nikdy se neptají "Proč"? Zastihne-li je zklamání, nebo když je těžké plnit mou vůli, spolu se Mnou se modlí moji modlitbu, která zazněla v Getsemanské zahradě: "OTČE MŮJ, AŤ TO NENÍ, JAK CHCI JÁ, ALE JAK TY CHCEŠ!"
Tuto poslušnost si vyprošuji u vás, moji kněžští synové, a u všech, kteří Mě chtějí následovat. Jejím prostřednictvím se dostanete ke svatosti života. Prosím o tu neochvějnou víru, k níž dala příklad moje svatá Matka. Když jsem zemřel, a mé ochablé tělo bylo položeno do jejího klína, věřila neochvějně, že třetí den vstanu z mrtvých. Věřila, neboť věřila mým slovům, která jsem jí řekl, a učinil slib, věřila archandělu Gabrielovi, jenž jí přinesl poselství, že její dítě bude počato Duchem Svatým a jeho království nebude nikdy konec.
Děti moje, vy všichni, kteří žijete ve vylití Ducha Svatého, neboť Duch Svatý se už 2000 let neustále vylévá a kde Ho prosí, kde Ho volají, tam je činný, snáší dolů božské milosti a modlí se za vás nevyslovitelnými slovy. Jedině On zná vůli Boha vztahující se na vás a jeho věčný, svatý plán a pomůže vám, abyste jej naplnili.
Víte, čím je tento svět dnes? JE TO obyčejné BITEVNÍ POLE, NA NĚMŽ DÉMONI TRÝZNÍ SVÉ OBĚTI. Lidé štvou jednoho proti druhému, zveličují bezvýznamné újmy, aby člověk byl proti člověku, vraždil pro každou maličkost a vládl z touhy po moci jen proto, aby stál na vysněném vrcholu, aniž by pomyslel na to, že tu vše pomine. Jeho tělo padne do prachu A JEHO DUŠE BUDE na věky věků trpět v jiném světě, V PEKLE, které on způsobil jiným.
Moje děti, to vše jsou nástrahy Satana. Když byste se nedávali do řeči s pokušitelem, tak byste dodržovali Boží Zákon a modlili se, a žili byste v pokoji a lásce. Satan je velmi zákeřný, nejčastěji podsouvá, že zlo je vůlí člověka, i když je jen obyčejné pokušení, jen proto, aby mezi lidmi vytvářel zdi a vyvolával nepřátelství a strach.
Děti moje, dá se velmi lehce poznat, jste-li v pokušení. UŽ JSTE V LÉČCE SATANA, JSTE-LI BEZ NADĚJE, OCHABLÍ, ZOUFALÍ, MÁTE-LI SEBEVRAŽEDNÉ ÚMYSLY - TO VŠECHNO JSOU ÚKLADY MÉHO NEPŘÍTELE. Z toho se dokážete dostat jen tak, když se pomodlíte a prosíte Mě o milost víry, a když se ke Mně obrátíte, žijete podle mých Zákonů, začnete milovat. Neboť, jak už jsem řekl na začátku, LÁSKA, RADOST A VESELÍ LÉČÍ A NADĚJE PŘIVÁDÍ DO BEZPEČÍ.
Moje děti, OBRAŤTE SE JEŠTĚ DNES, NEBOŤ NEVÍTE, ZDA VÁM ZÍTŘEK BUDE JEŠTĚ K DISPOZICI, nebo ne.
Přijměte moje posilující požehnání nekonečnou láskou mého srdce ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.
Váš Ježíš
KÁZÁNÍ SV. JANA VIANEYE - FARÁŘE ARSKÉHO
O PEKLE KŘESŤANŮ
Matouš 8,12: "TAM BUDE PLÁČ A SKŘÍPĚNÍ ZUBŮ!"
Když Ježíš přišel do Kafarnaa, přistoupil k němu setník, který řekl: "Pane, můj sluha onemocněl a velmi trpí." Krisus odpověděl: "Přijdu tedy k tobě a uzdravím ho." Ale setník uchvácen dobrotou Spasitele zvolal: "Pane, nejsem hoden, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo a můj sluha bude uzdraven. Protože i já podléhám vladaři, ale mám pod sebou vojáky. A když některému řeknu "jdi", tak jde, Když sluhovi řeknu, ať něco udělá, tak to udělá!" Ježíš se podivil slovům setníka a těm, kteří byli kolem, řekl: "Opravdu vám říkám, že JSEM NENALEZL TAK VELKOU VÍRU V CELÉM IZRAELI, protože jich mnoho přijde od východu slunce a západu a USEDNOU s Abrahámem a Izákem s Jakubem V KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉM a SYNOVÉ KRÁLOVSTVÍ BUDOU UVRŽENI DO TEMNOT ZAVRŽENÍ. TAM BUDE PLÁČ A SKŘÍPĚNÍ ZUBŮ."
COŽ NÁS NEVYDĚSÍ MYŠLENKA, ŽE ŠPATNÍ KŘESŤANÉ BUDOU VYHOZENI VEN, DO TEMNOT, čili DO PEKLA, KDE BUDOU PLAKAT A SKŘÍPAT ZUBY?! Budou naříkat: "Milosrdný Bůh mi tolikrát odpustil, tolikrát mi udělil své milosti, tolikrát mě chtěl skrze výčitky svědomí pohnout k opuštění hříchů. ALE POHRDAL JSEM UČENÍM KATOLICKÉ CÍRKVE, a přestože jsem přijal tolik světla, ZOUFALE JSEM HŘEŠIL!" Navěky bude mít hříšník před očima všechny dobré myšlenky, touhy a činy, které mohl vykonat, ale nechtěl, svátosti, které nevyužíval, modlitby, které zanedbal, mše svaté, které vynechal! A obráceně: modloslužebníci, kteří neznali Krista, naopak OTEVŘOU OČI, OPUSTÍ CESTU VEDOUCÍ K ZAVRŽENÍ, VEJDOU DO LŮNA KATOLICKÉ CÍRKVE A ZAUJMOU MÍSTO ŠPATNÝCH KŘESŤANŮ, KTEŘÍ VE SVÉM ZASLEPENÍ POHRDLI BOŽÍMI MILOSTMI.
Ve významu trochu obecnějším JE KŘESŤAN SVATYNÍ! Ve svatém přijímání přijímá přece do srdce Tělo a Krev Ježíše Krista. Takto tedy po TĚŽKÉM HŘÍCHU ZTRÁCÍ MILOST A S NÍ TAKÉ ODCHÁZÍ BŮH Z LIDSKÉ DUŠE A BERE SI JI DO SVÉ MOCI DUCH PEKELNÝ.
Známý Salvián vypráví, že pohled na zavržené katolíky budí hrůzu! Oni, kteří měli být hvězdami skvějícími se na klenbě nebeské! Oni, kteří se měli rovnat kráse andělů! Kristus říká, že na posledním soudu Ninivané povstanou proti vyvolenému lidu, PROTOŽE ONI SE na volání Jonáše OBRÁTILI. Lidé nevěřící budou soudit nevděčné křesťany a zavrhnou je!
Podle slov svatého Bernarda jim budou stát před očima UTRPENÍ A MUKA JEŽÍŠE KRISTA, KTERÁ SNÁŠEL TAKÉ PRO JEJICH SPASENÍ. Dále říká, že se nikdy neztratí před jejich očima obraz slzí, které prolil Božský Spasitel, obraz jeho pokání. Budou vidět Krista v podobě, v níž přišel na svět a v níž ležel vložený v jeslích na seně.. Budou Ho vidět v Olivové zahradě, kde krvavými slzami OPLAKÁVAL JEJICH HŘÍCHY. Spatří Ho VE SMRTELNÉ AGÓNII, uvidí Ho vlečeného ulicemi Jeruzaléma. Budou slyšet údery kladiv, které ho křižovaly na Kalvárii. POCHOPÍ, JAK NEKONEČNĚ MILOSRDNÝ VŮČI NIM BYL PÁN, JAK DRAZE CHTĚL VYKOUPIT JEJICH DUŠI, kolik vytrpěl pro jejich vykoupení, ABY MOHLI VEJÍT DO NEBE - do nebe, které ztratili Z VLASTNÍ VINY A LEHKOMYSLNOSTI! Budou volat: "Ach, krásné nebe! Mělo jsi být naším věčným příbytkem a štěstím. Loučíme se! Ztratili jsme tě kvůli vlastní vině a špatnosti!"
Ať nám tyto pravdy ani na chvíli nesejdou z paměti! A tak s pomocí Boží unikneme tomu neštěstí, které NEJSME SCHOPNI NIKDY ZMĚNIT! A SPASÍME SVOU DUŠI. Amen