Natuzza Evolo (1918-2009) byla italská mystička, katolickou církví považována za jednu z největších světic 20. století. Natuzza, narozená v Paravati v Kalábrii, do rodiny farmáře, začala své paranormální schopnosti projevovat již od dětství, ale teprve v dospěosti se rozhodla plně se věnovat duchovnímu životu a opustila práci švadleny.
Její život se vyznačoval četnými vizemi a zázraky, včetně schopnosti léčit nemoci, číst myšlenky lidí a komunikovat s duchy mrtvých. Natuzza věřila, že jejím posláním je nést Kristovo poselství a pomáhat duším v očistci dosáhnout věčného pokoje.
Pokud jde o posmrtný život, Natuzza vyprávěla četné zážitky ze setkání s duchy zesnulých, a to jak ve snech, tak v bdělém stavu. Podle Natuzzy je duše po smrti souzena Bohem a na základě svého pozemského chování poslána buď do nebe, nebo do očistce nebo do pekla. Natuzza však věřila, že mnoho duší uvízne v očistci kvůli nevyznaným hříchům nebo nevyřešeným problémům s živými.
Čemu Natuzza Evolo věřila o duších zesnulých
Kalábrijská mystička tvrdila, že může pomoci těmto duším osvobodit se od očistceprostřednictvím modliteb, půstu a obětí a že tyto duše na oplátku sdělovaly poselství útěchy a naděje pro ni a pro lidi, které milovala. Kromě toho Natuzza věřila, že se duchové zesnulých mohou projevit živým v různých formách, jako jsou světla, zvuky, pachy nebo fyzická přítomnost, sdělovat zprávy nebo žádat o pomoc.
Natuzza měla také četné vize pekla, popisované jako místo utrpení a temnoty, kde jsou duše hříšníků sužovány démony. Kalábrijská mystička však věřila, že i duše z pekla mohou být osvobozeny modlitbami živých a pomocí Božího milosrdenství.
Mystická zkušenost Natuzzy Evolo přitáhla pozornost mnoha věřících a učenců spirituality, ale také vzbudila kontroverze a kritiku. Někteří ji považovali za svatou nebo médium, zatímco jiní ji uctívali jako žijící světici. Katolická církev uznala svatost jejího života a její svědectví víry, ale ještě nezahájila proces svatořečení.
+++
JEREMIÁŠ:
7,1Řeč, kterou promluvil Hospodin k Jeremiášovi:Postav se do brány Hospodinova domu a volej tam tato slova: Slyšte Hospodinovo slovo, všichni Judovci, vy, kteří vcházíte těmito branami, abyste se klaněli Hospodinu!Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Napravte své chování a skutky, a dám vám přebývat na tomto místě.Nespoléhejte se na klamná slova: Je to chrám Hospodinův, chrám Hospodinův, chrám Hospodinův!
Neboť když své jednání a skutky napravíte, když budete uplatňovat ve vzájemných sporech spravedlnost,když nebudete utiskovat přistěhovalce, sirotky a vdovy, když nebudete na tomto místě vylévat nevinnou krev, když nebudete na svou vlastní škodu chodit za cizími bohy,dám vám přebývat na tomto místě, v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, od věků až na věky.Vy však skládáte svou naději v klamné řeči, ze kterých nemáte užitek.Kradete, zabíjíte, cizoložíte, křivě přísaháte, obětujete Bálům, chodíte za cizími bohy, které neznáte,a pak přicházíte, předstupujete přede mě v tomto domě, který má moje jméno, a říkáte: „Jsme v bezpečí“, abyste dál dělali všecky tyto ohavnosti.Což pokládáte tento dům, který má mé jméno, za lupičské doupě? Pak i já budu na něj tak pohlížet – praví Hospodin.Jděte do mého sídla v Silo, na které jsem zpočátku vložil své jméno, a podívejte se, co jsem s ním udělal pro zvrhlost svého izraelského lidu!
A nyní, protože jste páchali všecky tyto skutky – praví Hospodin – poněvadž jste neslyšeli, ačkoli jsem k vám ustavičně a důrazně mluvil, protože jste neodpověděli přesto, že jsem na vás volal,naložím s tímto domem, který má mé jméno a do kterého vy skládáte svou naději, s místem, které jsem dal vám a vašim otcům, jako jsem naložil se Silem.Zavrhnu vás od své tváře, jako jsem zavrhl všechny vaše bratry, celé Efraimovo potomstvo.
Ty pak se nemodli za tento lid, nevysílej úpěnlivou prosbu za ně, nenaléhej na mě, neboť tě nevyslyším.Což nevidíš, co oni tropí v judských městech a po jeruzalémských ulicích?Synové sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy hnětou těsto, aby pekly koláče královně nebes; obětují úlitby cizím bohům, aby mi ublížili.Ubližují mně – praví Hospodin – či spíše sami sobě k své vlastní hanbě?
Proto praví Hospodin: Hle, má nevole a můj hněv se vyleje na toto místo, na lidi i na dobytek, na stromy v polích i na plody země; zapálí se a nebude uhašen.Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Jen přidejte své celopaly ke svým obětem a jezte to maso!Neboť jsem nemluvil s vašimi otci a nepřikázal jsem jim o celopalech a obětech, když jsem je vyvedl z egyptské země.Ale to jsem jim přikázal: Poslouchejte můj hlas, a budu vaším Bohem a vy budete mým lidem, choďte po všech cestách, které vám přikážu, aby vám bylo dobře.
Neposlechli, nepopřáli mi svého sluchu, ale jednali podle zatvrzelosti svého zvrhlého srdce, a místo aby šli vpřed, obrátili se vzadode dne, kdy jejich otcové vyšli z egyptské země až dodnes. Den co den jsem jim ustavičně a usilovně posílal všechny své služebníky proroky,ale neposlechli mě, nepopřáli mi svého sluchu, zatvrdili svou šíji a jednali hůř než jejich otcové.Budeš k nim mluvit všecka tato slova, a neposlechnou tě; budeš na ně volat, a neodpovědí ti.Tak jim řekneš: To je národ, který neposlechl hlas Hospodina, svého Boha, a nepřijal kázeň! Věrnost vymizela, vyhynula z jejich úst.
Ostříhej si vlasy a zahoď je, zanotuj na pahorcích žalozpěv, neboť Hospodin odhodil a zapudil pokolení, na které se hněvá.Judovci totiž dělali, co je zlé v mých očích – praví Hospodin: Postavili své hnusné modly v domě, který má mé jméno, aby jej znesvětili;zřídili obětiště Tofet v údolí Ben-Hinnom, aby tam pálili své syny a dcery ohněm, což jsem jim neporučil, ani mě to nenapadlo.Proto přijdou dni – praví Hospodin – kdy už se nebude mluvit o Tofetu ani o údolí Ben-Hinnom, ale o Údolí vraždění. Budou pochovávat v Tofetu, ale bez hrobu.A tak budou mrtvoly tohoto lidu pokrmem nebeskému ptactvu a divokým šelmám a nebude nikdo, kdo by je odehnal. Umlčím v judských městech a v jeruzalémských ulicích hlas radosti a hlas veselí, hlas ženicha a hlas nevěsty, neboť země se stane pouští.
Mons. Andreas Laun, světící biskup salzburský
I s ohledem na nehygienické potraty je třeba říci pravdu. Po skandálu ve vídeňské potratové klinice vyvstává otázka: Kdo je viník, kdo je oběť? Existuje nějaký zločin nebo nějaké, ať už malé, porušení zákona, které je zavrženíhodné jenom poté, když je konáno profesionálně? Anebo jiné, které přestává být bezprávím, protože je někdo přikazuje? A nějaké bezpráví, u něhož neexistuje pachatel – ať zůstaneme politicky korektní – u kterého nesmí být označena vlastní oběť? Zní to složitě, ale jednoduše řečeno, například: „Oběť“ je zadavatel, který byl obsloužen „neprofesionálně“.
Ne, to není možné? A přece, v Rakousku, a myslím, že v mnoha ostatních zemích Evropy s různými variantami zákona také: Potrat platí jako zákonný, pokud je proveden odborně a je těhotnou ženou chtěný, tedy zadaný. Protože se zde neděje žádné bezpráví, neexistuje tu ani oběť. To všechno ovšem jen v rámci zákona, který chápe potrat jako beztrestný, přičemž je nutné říci, že toto „v rámci“ je měřeno velmi velkoryse a jen ve velmi málo případech je potrat zakázán a tím trestný. Veřejné mínění k tomu říká, že je to „dobré a správné“, protože se potraty dějí dle zákona, což svého času rozhodla většina.
Konkrétní příklad: Ve Vídni byla kvůli nevyhovujícím hygienickým podmínkám a jiným nedostatkům zavřena potratová klinika. Tím se chrání ženy. Ony jsou „oběti“; „pachateli“ jsou ti, co potraty prováděli. Ne těhotné, které potrat zadávaly. A pachatelé nejsou vinni tím, že
prováděli potraty, ale tím, že jednali neprofesionálně. A děti, které při tom zemřely? „Ty nejsou ve tmě vidět,“ čteme u B. Brechta, a to platí také zde. „Děti“, jaké děti? O kom se to tu mluví, zde, kde „může být tolik rozdílných názorů“?
Položme tuto otázku tak, že ji přeneseme na zneužívání dětí, aby bylo možné rozeznat celou absurditu situace: Také zneužívání dětí chtěli němečtí „zelení“ a jiná mocná pedofilní
uskupení „odkriminalizovat“, tedy udělat beztrestným. Potom by také v zákonném rámci neexistovala ani „oběť“, ani „pachatel“. Možná by nařízení znělo: – „Mezigenerační lásku“ lze provozovat jen po psychologické konzultaci a odborném posudku, v některých případech je
dokonce pro děti dobrá. – Potom by bylo možné ty, kteří mluví o zločinu na dětech, potrestat, jako se to dnes děje s ochránci nenarozeného života. Můžeme zneužívání dětí srovnávat s potratem? Ano, neboť při pohlavním zneužití je těžce raněna duše dítěte, při potratu je dítě zabito, a při zabití dítěte jde o worst case (horší případ), než je pohlavní zneužití.
Papež František by řekl: Potrat a pohlavní zneužití dětí je dílo ďáblovo.
Tak jako tak by bylo důležitým prvním krokem pojmenovat pravdu i s ohledem na nehygienické potraty: Pachateli jsou zaprvé ženy, které potrat zadávají, pachateli jsou zadruhé politici, kteří zákony tvoří, pak je to okolí, které nutí ženy k potratům, především ale jsou to lékaři-pachatelé, kteří provádějí potraty bez ohledu na to, zda jde o nouzovou situaci, a zcela určitě jsou pachateli ti, kteří z žen udělali oběti díky zranění a nedostatečné hygieně.
Ale potom by mělo velký význam hlasitě a jasně říci: Při každém potratu je, podle slov Matky Terezy, žena také obětí svého špatného činu, ale vlastní obětí jsou zavražděné děti, nezávisle na otázce, proč byly zabity a jestli pachatelé jednali „hygienicky“ nebo ne Z pohledu dítěte je tato otázka cynismem nejhoršího rázu.
K tématu se hodí i jiná novinová zpráva: Rakousko musí vpustit a pozvat imigranty, protože má málo odborníků, které jeho hospodářství potřebuje. Pochopitelně, jen se ptáme: Proč je zamlčena příčina toho, že chybějí odborníci? Též odborníci začínají tím, že se narodí. Díky
antikoncepci nenarození a potracení odborníci prostě neexistují.
Jestliže ženy v jiných zemích přivedou na svět budoucí odborníky, můžeme je do Rakouska dovážet – jako suroviny, které bychom možná sami měli, ale nemáme, protože je jejich „získávání“ příliš „namáhavé“. No jo, ale ne namáhavější než námaha, kterou měli naši rodiče, dokonce bezprostředně po válce. Dnes bychom k tomu měli i více finančních prostředků.
Položme si také tuto otázku: My, především také politici, musíme konečně spirálu mlčení prolomit a nehanobit ty, kteří to učiní jako první. Začít by měli a mohou křesťané, zvláště biskupové, ti především, ale také kněží, jáhni a mnoho laiků se svými organizacemi. Otázka
nezní „co si osobně myslíte a míníte“, nýbrž kde a kdy křičíte jako při požáru nebo tsunami a kde se viditelně připojujete k protestu.
Když byl potrat v Rakousku zaveden, napsal profesor Wolfgang Waldstein: „Rakousko přestalo být v plném slova smyslu právním státem!“ Kdo je tento Waldstein? Onen katolický novinář, kterého ve svém projevu v Berlíně papež Benedikt XVI. třikrát podrobně citoval, aby poukázal na rozhodující kritérium právního státu: Uznání nejvyššího Božího zákona, který je nadřazen veškerému státnímu chtění. Křesťané říkají „Boží zákon“, ale také nevěřící jej mohou poznat, protože je „vepsán“ do srdce každého člověka.
Ve „starém Římě“ žil jeden senátor, který se nechtěl vzdát toho, aby se kvůli bezpečnosti Říma zničilo Kartágo. Změňme větu, kterou končil každý svůj projev: „Jsem přesvědčen, že zákon, který dovoluje potrat, musí být zrušen!“ Jde o spravedlnost, svobodu a mír pro Evropu a celý svět!
(Z www.kath.net/…123přeložil -tk-)
PŘÍPAD DR.GLORIE POLO NÁM DOTVÁŘÍ OBRAZ HŘÍCHU POTRATU. TATO DOKTORKA ZEMŘELA PO ZÁSAHU BLESKEM, MĚLA SPÁLENÉ TĚLO A VŠE LÍČÍ VE SVÉ KNIZE, Stála jsem u brány nebe a pekla, KTEROU MĚLA NA BOŽÍ POKYN NAPSAT JAKO SVĚDECTVÍ O BOŽÍM MILOSRDENSTVÍ:
V dnešní době se otrava už nešíří jen jídlem nebo krví. Jednou z nejlepších
a nejspolehlivějších cest se stala média. Dokazuje to i dokument o eutanazii s názvem „Nachtvlinder“ (Noční motýl), který letos 24. června pustila na televizní obrazovky holandská televize Nederland 2. Vidělo jej téměř 700 000 diváků a získal 11,8 % sledovanosti.
Dokument hovoří o „dobré smrti“, již si vybrala 26letá žena, Priscilla Brouwer. V 16 letech jí diagnostikovali blíže nespecifikovanou vážnou nemoc, na jejíž
následky zemřela její matka. Priscilla se však vůbec nenacházela v terminální fázi... Priscilla chtěla dokázat, že titul královny večera, jak ji ve filmu označili, jí právem patří, a ukazuje extrémní a umělou lehkost chápání a interpretace svého života, z něhož chce „odejít jako šťastná a v šťastném období svého života. Raději umřu v 26 letech než v 30 po letech utrpení.“ Toto je jediné kritérium její „volby“, které nepoukazuje na žádnou hodnotu života, naděje a perspektivy.
Video dokumentuje, jak se Priscilla a její nejlepší přítelkyně spolu vydávají
k rodinnému lékaři, aby požádaly o eutanázii, jak ruku v ruce kráčejí po pláži,
jak jí její sestra Steffie nanáší make-up předtím, než se na rozlučkovém večírku
v nočním klubu vyřádí. Priscilla si má večer před smrtí pořádně užít, a tak popíjí, zpívá, tancuje, s každým se objímá.
Jak říká film, nosnou myšlenkou je mít co nejvíce potěšení, co nejvíce požitku, jak je jen možné v posledních okamžicích života: „Zítra bude pláč, ale dnes pijme
a oslavujme!“
Na konci filmu Priscilla umírá v hospici po injekci smrtícího koktejlu barbiturátů, obklopena přáteli a rodinou. Leží mrtvá v posteli a přátelé a příbuzní jí dávají poslední polibek a odcházejí. Ve finálních scénách jejího pohřbu účastníci tancují na diskotékovou hudbu...
Dokument je ukázkou totální relativizace lidského života, která v konečném
důsledku vede k zániku lidstva. Bože, smiluj se nad nimi, neboť nevědí, co činí!
Podle LifeNews Slovakia
(redakčně upraveno)
DNES VÁM MÁM NAPSAT O BOŽÍM MILOSRDENSTVÍ, JAK SE BŮH NAD NÁMI NEUSTÁLE SLITOVÁVÁ, JAK HO POŘÁD JEN URÁŽÍME, NEPOSLOUCHÁME A JAK POTOM MÁME SKONČIT SVŮJ UBOHÝ KRÁTKÝ ŽIVOT. TADY NA ZEMI ŽIJEME JEN NA ZKOUŠKU PÁR ROKŮ, BŮH NÁS TU ZKOUŠÍ A CVIČÍ V LÁSCE A SOUCITU K BLIŽNÍM A K POSLUŠNOSTI JEHO SLOVU A UČENÍ. KDYŽ HO POSLOUCHÁME A ŘÍDÍME SE JEHO SLOVY, ČEKÁ NÁS NÁDHERNÝ ŽIVOT V NEBESKÉM KRÁLOVSTVÍ. KDYŽ HO NECHCEME SLYŠET, JSME PLNÍ PÝCHY A NADUTOSTI, UCHVÁTÍ NÁS ZLÍ DUCHOVÉ, KTEŘÍ PRACUJÍ PRO SATANA A PEKLO A SKONČÍME TAM. O TOM VŠEM JSOU VIDEA, VE KTERÝCH NÁS POLŠTÍ EXORCISTÉ INFORMUJÍ, JAK MOC DUCHŮ SE NÁS SNAŽÍ STRHNOUT DO SVÝCH PASTÍ, JSOU NEUSTÁLE KOLEM NÁS, ČÍHAJÍ AŽ UDĚLÁME CHYBU A HNED NÁS CHŇAPNOU A TÁHNOU KE ZLU. A PAK NÁM POMŮŽE JEN UPŘÍMNÁ LÍTOST VE ZPOVĚDI, ABY NÁM BŮH ODPUSTIL A OPĚT NÁS CHRÁNIL. POKUD ŽIJEME DLOUHOU DOBU VE HŘÍCHU, NABALUJÍ SE DO NÁS DALŠÍ A DALŠÍ DUCHOVÉ A POTOM NÁS SATAN POSEDNE A ZNIČÍ.
DESATERO BOŽÍCH PŘIKÁZÁNÍ:
Desatero, Desatero přikázání, Desatero Božích přikázání či dekalog (z řeckéhoδέκαdeka deset + λόγοςlogos slovo), které Bůh dal lidem jako směrnici pro způsob života. Podle Starého zákona předal Bůh dvě desky s přikázáními na hoře Sinaj do rukou Mojžíšových. Přikázání jsou v Bibli vyjmenována dvakrát; poprvé v knize Exodus, podruhé v knize Deuteronomium. V Novém zákoně není Desatero nikde výslovně zmíněno, ale najdeme v něm neúplné výčty přikázání i jejich parafráze.
Význam Desatera
Pergamen (612x502 mm) z r. 1768 od Jekuti'ela Sofera zpodobňující Desatero z r. 1675 v amsterdamské synagoze Esnoga
Pro etiku v židovství a křesťanství má Desatero přikázání zásadní význam. V křesťanství se význam Desatera pro spásu člověka podle Ježíše naplnil – výslednou úlohu přebralo dvojí přikázání lásky k Bohu a k bližnímu. V tomto dvojím příkazu však vidí naplnění Mojžíšova zákona (Tóry) i židovství.
Desatero bylo a je v západní kultuře využíváno pro posilování společenských mravů, neboť 4. (resp. 5.) až 10. přikázání Desatera vymezuje základní mezilidské vztahy (tzv. 2. deska Zákona).
Členění a číslování
Jednotlivá přikázání Desatera se podle jednotlivých tradic číslují odlišně. Židovská tradice (Ž) chápe sebepředstavení Boha jako samostatné první přikázání. Číslování (A) pravoslavných a reformovaných církví ponechává první dvě přikázání (tzn. příkaz monoteismu a zákaz zobrazování Boha) rozdělené. Číslování (B) běžné v katolické církvi a lutherských církvích tyto dvě sloučilo a rozděluje naopak poslední přikázání. Toto číslování zachovává sled knihy Exodus.
Oba výčty v Exodu a Deuteronomiu se liší především základem příkazu sobotního odpočinku – Exodus jej považuje za připomínku sedmého dne stvoření, Deuteronomium za připomínku vyjití Izraelitů z egyptského otroctví.
Letniční hnutí, evangelikální hnutí a svobodné církve obvykle přejímají znění Desatera doslovně, kdežto ostatní křesťanské církve obvykle využívají kratšího textu navazujícího zejména na sv. Augustina. Ten si ve svém spise Questiones in Exodum kladl nad Desaterem pět otázek, přičemž jeho odpovědi zásadně ovlivnily výklad textu v západním křesťanství. Augustin prosazoval ze symbolických důvodů dělení 3+7. Přikázání „nezabiješ“ vykládal úzce jako zákaz nespravedlivého zabití. Naopak přikázání „nezcizoložíš“ a „nepromluvíš křivé svědectví“ chápal široce jako zákaz jakéhokoliv smilstva, respektive lži. Zákaz bažení pak vysvětloval jako vnitřní hřích.Pozitivní formulace prvního přikázání „V jednoho Boha věřiti budeš“ pochází až z konce 16. století. Poprvé ji použil Petr Kanisius v německé verzi svého Malého katechismu. Do češtiny se dostala v roce 1778 při překladu vídeňského Velkého katechismu. Tuto variantu proto používají jen německy a česky mluvící katolíci.
Ž
A
B
Text v Exodu
Text v Deuteronomiu
Katechetická formule
1.
1.
1.
Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.
V jednoho Boha věřiti budeš.
2.
Nebudeš mít jiného boha mimo mne.
Nebudeš mít jiné bohy mimo mne.
2.
Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.
3.
3.
2.
Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jméno zneužíval.
Nevezmeš jména Božího nadarmo.
4.
4.
3.
Pamatuj na den odpočinku, aby ti byl svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci – ty, tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá děvečka, tvé dobytče ani přistěhovalec ve tvých branách. V šesti dnech totiž Hospodin učinil nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, ale sedmého dne odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil jej.
Dbej na den odpočinku, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. Šest dní budeš pracovat… ani tvůj host, který žije v tvých branách, aby odpočinul tvůj otrok a tvá otrokyně tak jako ty. Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtud vyvedl pevnou rukou a vztaženou paží. Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku.
Pomni, abys den sváteční světil.
5.
5.
4.
Cti svého otce a svou matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys dlouho byl živ a dobře se ti vedlo na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi.
Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému.
10.
10.
9.
Nebudeš dychtit po domě svého bližního.
Nebudeš dychtit po ženě svého bližního. Nebudeš toužit po domě svého bližního ani po jeho poli ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.
Nepožádáš manželky bližního svého.
10.
Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku nebo po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.
Podle zmínky o „dvou deskách Zákona“ se vžilo dělit v katechezi Desatero na první a druhou desku: 1. = vztah k Bohu; 2. = vztah k lidem. Křesťanská tradice ovšem začíná 2. desku příkazem úcty k rodičům, Židé jej řadí ještě k 1.,neboť vztah rodičů a dětí je považován za náboženskou záležitost – Bůh je třetím partnerem při plození dítěte
TOTO JE STARÝ FILM, KDE NÁM BŮH DAL DESATERO PŘIKÁZÁNÍ. STÁHNĚTE SI HO NA WEBU "PŘEHRAJTO". TRVÁ 4 HODINY, JE Z ROKU 1956 SE SLAVNÝMI HERCI USA.
Desatero prikazani drama 1956 cz dabing
A TADY MÁTE NA KONCI KAPITOLY O ZÁCHRANĚ NÁVOD, JAK SE ZACHRÁNIT, ŽE SATAN JE BŘÍDIL A NAKONEC PROHRAJE, BŮH MÁ VŠE POD KONTROLOU A JAK SE V BIBLI PÍŠE, PANNA MARIA MU ROZŠLÁPNE HLAVU. CO NÁM VŠECHNO PROZRADILA V JAPONSKÉ AKITĚ. KDYŽ SE JÍ ZASVĚTÍME A BUDEME SE MODLIT RŮŽENEC, NEMÁME SE ČEHO BÁT. A DOKUD KATOLICKÁ CÍRKEV EXISTUJE, USMIŘUJME SE S BOHEM VE ZPOVĚDI A PŘIJÍMEJME TĚLO KRISTOVO V EUCHARISTII. CHUDÁCI KŘESŤANÉ V JINÝCH CÍRKVÝCH, TY ZBLOUDILÍ KAZATELÉ ŽIVÍ JEN CHLEBEM POZEMSKÝM, TAK NEVÍM, KAM SE DOSTANOU, KDYŽ NEPOSLOUCHAJÍ JEŽÍŠKA, CO NÁM V EVANGELIU ŘEKL:
"Janovo evangelium 6,-59; "Amen, amen, říkám vám: Kdo věří, má věčný život. Já jsem chléb života. Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. Toto je ten chléb sestupující z nebe, aby ten, kdo z něj jí, nezemřel. Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdokoli by ten chléb jedl, bude žít navěky. Chléb, který dám já, je mé tělo, které dám za život světa.“ Židé se mezi sebou začali hádat: „Jak nám tenhle může dát jíst své tělo?“ Ježíš jim ale řekl: „Amen, amen, říkám vám: Nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nemáte v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má věčný život a já ho vzkřísím v poslední den. Mé tělo je opravdu pokrm a má krev je opravdu nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mě poslal živý Otec a já žiji skrze Otce, tak ten, kdo jí mne, bude žít skrze mě. Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe. Ne jako když otcové jedli manu, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky.“ Toto vše řekl, když učil v synagoze v Kafarnaum.
10 PREČO A AKO PRIJÍMAŤ EUCHARISTIU /Duchovná obnova s o. Marcinom/
17. září 1924
Jak ten, kdo plní Boží Vůli, je dotčen Bohem a dotýká se Boha.
Přemýšlela jsem o svaté Boží vůli a snažila jsem se co nejvíce, abych se v ní spojila, abych mohla vše obsáhnout a přinést svému Bohu jako jeden jediný úkon chval a díků za všechny, kteří svými činy Boha neoslavují a zůstávají svému Stvořiteli chválu a díky dlužni. A zatímco jsem to dělala, viděla jsem, jak se otevírají nebesa a z nich vychází Slunce, které mě svými paprsky zasahuje a proniká do hloubi mé duše a moje duše zasažená těmito paprsky, se proměnila ve Slunce, které šíříc své paprsky zasahuje nebeské Slunce, od něhož bylo moje Slunce zasaženo. A protože jsem i nadále konala své skutky pro všechny v Boží Vůli, byly tyto skutky těmito paprsky zahlceny a proměněny v božské skutky, které, šíříce se skrze všechny a nad všemi, vytvořily světelnou síť, takovou, že mezi Stvořitelem a stvořením nastolila řád.
Zůstala jsem okouzlena tímto pohledem a můj rozkošný Ježíš, který vyšel z mého nitra uprostřed tohoto Slunce, mi řekl: "Má dcero, vidíš, jak krásné je Slunce Mé Vůle? Jaká síla! Jaký zázrak! Jakmile se v Něm duše chce spojit, aby vše objala, má Vůle, proměňující se ve Slunce, duši zasáhne a vytvoří v ní jiné Slunce. A jak
utváří své činy, stávají se z nich paprsky, které zasahují Slunce Nejvyšší Vůle; a vše v tomto světle přemáhá, miluje, oslavuje, uspokojuje svého Stvořitele za všechny - a co víc, ne lidskou láskou, slávou a uspokojením, ale Láskou a Slávou Boží Vůle, protože v ní působilo Slunce mé Vůle. Chápete, co to znamená konat skutky v mé Vůli? Znamená to žít v mé Vůli: Slunce mé Vůle, které proměňuje lidskou vůli ve Slunce, v ní působí jako ve svém vlastním středu."
Poté můj sladký Ježíš shromáždil všechny knihy, které jsem napsala o Jeho Božské Vůli, spojil je dohromady, pak je přitiskl ke Svému Srdci a s nevýslovnou něhou dodal: "Ze srdce žehnám těmto spisům. Žehnám každému slovu; žehnám účinkům a hodnotě, kterou obsahují. Tyto spisy jsou součástí Mne samého."
Pak zavolal anděly, kteří se s tváří k zemi modlili. A protože tam byli přítomni dva Otcové, kteří měli spisy vidět, řekl Ježíš andělům, aby se dotkli jejich čel, aby do nich vtiskli Ducha svatého a vlili do nich světlo, aby pochopili pravdy a dobro obsažené v těchto spisech. Andělé tak učinili a Ježíš, žehnající nám všem, zmizel.
MODLITBA OTCE MACHA, KTERÝ VEDE ŠKOLENÍ ŽIVOTA V BOŽÍ VŮLI:
Věčný Otče, ve jménu Ježíše, v jednotě, síle a lásce Ducha svatého, pod pláštěm Panny Marie, Královny nebes a země, se všemi svatými anděly a svatými a na přímluvu Boží služebnice Luisy Piccarrety prosíme:
Pane Ježíši, svolej své svaté anděly (skloníme tváře k zemi) a řekni jim, aby se dotkli čel Tvých kněží, aby poznali spisy Boží služebnice Luisy Piccarrety. Osvětluj Své kněze mocí Ducha Svatého, aby do nich vlil Boží Světlo a oni pochopili pravdy a dobra, která jsou v jejich spisech.
Prosíme, přijmi naši pokornou modlitbu a učiň ji svým příkazem, aby se vše uskutečnilo a dokončilo ve Tvé nejsvětější Boží vůli. Fiat! Amen!
Kniha nebes, svazek 17, 17. zářÍ
ZA NEPOKŘTĚNÉ A NENAROZENÉ DUŠE:
Ahojte v Kristovi, toto je otec Tobia Senstein. Som diecézny kňaz z Nemecka, pracujem a žijem v Lichtenštajnsku v Európe, a toto by malo byť výzvou pre kňazov, aby sa modlili za nenarodených v Božej vôli.
Toto je čas ponúknuť akty odprosenia, oslavy a lásky, ktoré sú rovnocenné Duchu Svätému. Duch Svätý má nekonečné dimenzie lásky, ktoré sú jedinečné pre každú stvorenú dušu, a každá z nich môže urobiť krásny okruh lásky v Božej vôli, aby milovala a oslavovala Najsvätejšiu Trojicu v momente počatia každej duše.
Ježiš a Mária boli tiež počatí v tejto duši, hovorí to pasáž v Knihe Neba, zväzok 12, 18. marca 1919 a zväzok 34, 20. decembra 1936. Opakujem túto dôležitú vetu: V momente počatia každej duše boli Ježiš a Mária tiež počatí v tejto duši. Ježiš a Mária vykonali toľko aktov odprosenia, lásky a chvály, kým boli ešte v lone matky ako nenarodené deti, krstením v Božej vôli.
Krstením v Božej vôli, všetky tieto deti, ktoré zomreli bez krstu, sa môžu plne zjednotiť s týmito činmi Ježiša a Márie a spolupracovať s nimi na oslavovaní Boha a spáse duší. Kniha Neba, zväzok 36, 12. apríla 1938.
Jej blahodárne účinky sa šíria aj na duše v očistci, najmä na tie, ktoré odčiňujú hriechy proti životu, a nenarodení sú povýšení do nebeských výšin počas premenenia Kristovej krvi.
Kňazi majú úžasne jedinečnú príležitosť krstiť v Božej vôli miliardy nevinných detí, ktoré zomreli bez krstu, a ponúknuť Najsvätejšej Trojici všetky činy, ktoré v nich Ježiš a Mária vykonali ako nenarodené deti, na oslavu Boha a spásu duší.
Týmto spôsobom ich krv nevolá po pomste na zemi, ale má opačný účinok. Na ľudstvo sa vylieva nespočetné množstvo milostí, zatiaľ čo ich obeta je plne zjednotená s obetou Ježiša, rovnako ako prameň milosti vyšiel zo zjednoteného utrpenia Ježiša a Márie.
Nechajme vytrysknúť prameň milostí z týchto malých baránkov, ktorí nasledujú Baránka Krista, kamkoľvek ide, pre príchod kráľovstva Božej vôle na zem.
Amen. Aleluja. Fiat. Nech vás Boh žehná
A KDO SE CHCE ZACHRÁNIT, STAČÍ, ABY ŘEKL: "JEŽÍŠI, DARUJI TI SVOJI VŮLI, BUĎ MÝM UČITELEM, VŮDCEM A ŘIĎ MŮJ ŽIVOT KE SPÁSE MÉ DUŠE. DĚKUJI. AMEN."
